Arnošt lustig zadním vchodem - cinger františek

Volně pojatý, autorizovaný životopis jednoho z nejpopulárnějších a mezinárodně nejproslulejších současných českých spisovatelů. Napsal ho literární kritik a historik František Cinger, spoluautor knihy 3x18, portréty a postřehy. Vyzpovídal v něm Lustigova kamaráda, spoluvězně Jiřího Justice, aby se dozvěděl, jak společně přežili Terezín, Osvětim i Meuselwitz, pobočný koncentrační tábor Buchenwald. Cituje první novinový příspěvek dvacetiletého Lustiga i jeho první povídky, zveřejněné osm let před prvotinou Noc a naděje (1959). Odhaluje zákulisí spisovatelova působení jako šéfredaktora české verze časopisu Playboy. Prozrazuje jeho inspirační zdroje a neznámé zážitky z amerického exilu i z pedagogické praxe na Americké univerzitě ve Washingtonu. Zároveň nepomíjí bolesti, s nimiž se člověk rozdávající jinak dobrou náladu a optimismus svěřuje jen nejbližším. Knihu provází 32 stran většinou naprosto neznámých fotografií. (patro.cz)

Kniha - Volně pojatý, autorizovaný životopis jednoho z nejpopulárnějších a mezinárodně nejproslulejších současných českých spisovatelů. Napsal ho literární kritik a historik František Cinger, spoluautor knihy 3x18, portréty a postřehy. Vyzpovídal v něm Lustigova kamaráda, spoluvězně Jiřího Justice, aby se dozvěděl, jak společně přežili Terezín, Osvětim i Meuselwitz, pobočný koncentrační tábor Buchenwald. Cituje první novinový příspěvek dvacetiletého Lustiga i jeho první povídky, zveřejněné osm let před prvotinou Noc a naděje (1959). Odhaluje zákulisí spisovatelova působení jako šéfredaktora české verze časopisu Playboy. Prozrazuje jeho inspirační zdroje a neznámé zážitky z amerického exilu i z pedagogické praxe na Americké univerzitě ve Washingtonu. Zároveň nepomíjí bolesti, s nimiž se člověk rozdávající jinak dobrou náladu a optimismus svěřuje jen nejbližším. Knihu provází 32 stran většinou naprosto neznámých fotografií. (alza.cz)

Tato kniha je hold spisovateli světového jména i významu napsaná jeho přítelem a dlouholetým spolupracovníkem. Po Lustigově návratu z amerického exilu s ním během dvaceti let strávil mnoho společných dnů a nocí, včetně besed nebo cest do koncentračního tábora Mauthausen či do Washingtonu, kde spisovatel a pedagog s rodinou bydlel a vyučoval. Doprovodil ho na pražský Nový židovský hřbitov, kde odpočívá jeho maminka a další předkové, i do míst mezi německým Klingenthalem a českými Kraslicemi, kde s kamarádem Jiřím Justicem utekli v dubnu 1945 z vlaku smrti směřujícího z pracovního tábora v Meuselwitzu u Buchenwaldu do Dachau. V souboru autentických vzpomínek vystihuje František Cinger jedinečnost osobnosti tvůrce, který vlastní literární i filmovou tvorbu zasvětil obětem šoa, zkázy, organizované na židovském národu nacisty. Kniha přináší také řadu neznámých příhod z Lustigova života, například setkání s lidmi, jako byli Che Guevara nebo Golda Meierová. (patro.cz)

Tato kniha je hold spisovateli světového jména i významu napsaná jeho přítelem a dlouholetým spolupracovníkem. Po Lustigově návratu z amerického exilu s ním během dvaceti let strávil mnoho společných dnů a nocí, včetně besed nebo cest do koncentračního tábora Mauthausen či do Washingtonu, kde spisovatel a pedagog s rodinou bydlel a vyučoval. Doprovodil ho na pražský Nový židovský hřbitov, kde odpočívá jeho maminka a další předkové, i do míst mezi německým Klingenthalem a českými Kraslicemi, kde s kamarádem Jiřím Justicem utekli v dubnu 1945 z vlaku smrti směřujícího z pracovního tábora v Meuselwitzu u Buchenwaldu do Dachau. V souboru autentických vzpomínek vystihuje František Cinger jedinečnost osobnosti tvůrce, který vlastní literární i filmovou tvorbu zasvětil obětem šoa, zkázy, organizované na židovském národu nacisty. Kniha přináší také řadu neznámých příhod z Lustigova života, například setkání s lidmi, jako byli Che Guevara nebo Golda Meierová. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor František Cinger, 208 stran, česky, pevná bez přebalu lesklá Tato kniha je hold spisovateli světového jména i významu napsaná jeho přítelem a dlouholetým spolupracovníkem. Po Lustigově návratu z amerického exilu s ním během dvaceti let strávil mnoho společných dnů a nocí, včetně besed nebo cest do koncentračního tábora Mauthausen či do Washingtonu, kde spisovatel a pedagog s rodinou bydlel a vyučoval. Doprovodil ho na pražský Nový židovský hřbitov, kde odpočívá jeho maminka a další předkové, i do míst mezi německým Klingenthalem a českými Kraslicemi, kde s kamarádem Jiřím Justicem utekli v dubnu 1945 z vlaku smrti směřujícího z pracovního tábora v Meuselwitzu u Buchenwaldu do Dachau. V souboru autentických vzpomínek vystihuje František Cinger jedinečnost osobnosti tvůrce, který vlastní literární i filmovou tvorbu zasvětil obětem šoa, zkázy, organizované na židovském národu nacisty. Kniha přináší také řadu neznámých příhod z Lustigova života,... (alza.cz)

eBook: Unikátní, vůbec první výbor z dosud nepublikovaných rozhovorů a rozhlasových relací světově uznávaného spisovatele Arnošta Lustiga z let 1953–2010 přináší nadčasové, stále platné úvahy o životě, svobodě, tvorbě i o tom, co si člověk musí za každou cenu udržet, a co naopak mít nemusí. Publikace mapuje prostřednictvím dobových publicistických textů i pozdějších Lustigových osobitých postřehů jeho novinářské literární začátky, vztah k pražskému jaru, emigraci a návrat po sametové revoluci, ale stejně tak jeho názory na výuku literatury a filmu a na jeho vlastní literární tvorbu.Kniha obsahuje odkaz na audiozáznamy s vybranými rozhlasovými relacemi včetně adaptací některých Lustigových literárních děl.Unikátní audionahrávky si můžete přehrát na webu: www.vlnystesti.cz (knihydobrovsky.cz)

Rozhovory s Harry Jamesem Cargassem a Michalem Bauerem. Tato kniha byla oceněna odbornou porotou časopisu Magazín fotografie jako fotografická publikace roku v kategorii "literatura ilustrovaná fotografií". (knihydobrovsky.cz)

Kniha esejů především o etickém poslání spisovatele. Leitmotivem všech textů, z nichž ty nejstarší pocházejí z šedesátých let a nejnovější plně zapadají do rámce proměnlivého postmoderního paradigmatu, je spisovatelova nejistota, zda se mu bude dostávat prostředků i sil k tomu, aby vypověděl vše, co ví, a nejistota možná ještě tíživější, zda slova, jenž jsou dána k dispozici, budou s to inferno prožitků a poznání popsat. Knihu doprovázejí fotografie Petry Růžičkové, na kterých zachytila Arnošta Lustiga v autentickém prostředí bývylého terezínského ghetta i v nynějším terezínském památníku. (knihydobrovsky.cz)

Příhody z života v době druhé světové války a po ní. Hrůzy holocaustu popisuje věcně a střízlivě a v jeho podání nelze tyto příběhy zapomenout. (knihydobrovsky.cz)

Rozšířené vydání zásadních rozhovorů profesora univerzity v St. Louis Harryho Jamese Cargasse a literárního historika Michaela Bauera s českým spisovatelem a publicistou.První rozhovor, pořízený v roce 1992 a publikovaný o rok později v knize Witnesses of Catastrophe (Svědkové katastrofy), představuje Lustiga jako vnímavého svědka největší lidské tragédie 20. století. V dialogu s Michaelem Bauerem, publikovaném v roce 1998 v časopise Tvar, zastihujeme Lustiga o několik let staršího a naléhavěji uvažujícího o smyslu a poslání literárního díla. Sherwinův esej je nejstarší - vznikl už v roce 1979 -, avšak otázky, které si klade a na něž se pokouší najít odpověď, neztratily nic na své aktuálnosti. Knihu doprovázejí fotografie Lustigovy "dvorní" portrétistky Petry Růžičkové. (knihydobrovsky.cz)

Unikátní, vůbec první výbor z dosud nepublikovaných rozhovorů a rozhlasových relací světově uznávaného spisovatele Arnošta Lustiga z let 1953–2010 přináší nadčasové, stále platné úvahy o životě, svobodě, tvorbě i o tom, co si člověk musí za každou cenu udržet, a co naopak mít nemusí. Publikace mapuje prostřednictvím dobových publicistických textů i pozdějších Lustigových osobitých postřehů jeho novinářské literární začátky, vztah k pražskému jaru, emigraci a návrat po sametové revoluci, ale stejně tak jeho názory na výuku literatury a filmu a na jeho vlastní literární tvorbu.Kniha obsahuje odkaz na audiozáznamy s vybranými rozhlasovými relacemi včetně adaptací některých Lustigových literárních děl. (knihydobrovsky.cz)

Soubor povídek, které autor napsal na základě svých válečných prožitků a vydal v Mladé frontě již v roce 1958. Démanty noci v roce 1964 zfilmoval režisér Jan Němec. Tato kniha patří k vrcholům Lustigovy tvorby, byla přeložena do několika jazyků. Autorovi se v Démantech noci podařilo zachytit mladé hrdiny uprostřed kruté doby, kteří si ovšem zachovávají lidskou důstojnost. Ukazuje nám ony záblesky démantů čistých srdcí v temnu noci všeobecné beznaděje, což je téma aktuální i dnes. Neboť stále jde v životě o (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,DENÍK S DAVIDOVOU HVĚZDOU Je jí sedmnáct let. Je krásná a její jméno se krásou třpytí: jmenuje se Perla. O čem asi tak snívají jiné dívky v jejím věku? O prvních láskách, o nových šatech do tanečních… A čeho se bojí? Přísného matikáře, maturitní komise… V roce 1943, kdy se děj Lustigovy novely odehrává, mají ještě jiné starosti. Přinesla je válka. Ale Perla nemá jen starosti, Perla má strach. Jako statisíce jiných musela jednoho dne opustit svůj domov a nastoupit do transportu. Konečná stanice: Terezín. Prozatím. Ale jak dlouho může trvat „prozatím“, na jehož konci čeká vlak s dlouhou řadou vagonů, v němž si dojede pro smrt? Perla hraje hru s osudem a do banku dává to jediné, co jí ještě zůstalo: sebe samotnou. I v podmínkách Terezína, kde ztratili jméno a stali se čísly, lidé zůstali zase „jen lidmi“. Ženy zůstaly ženami. A muži zůstali muži. I v nacisty střeženém ghettu lidé touží po lásce. Perla se věnuje nejstaršímu řemeslu světa. Za oddálení cesty do neznáma je ochotna udělat cokoli. Hodinoví milenci platí Perle za lásku praktickými věcmi, které si dívka pečlivě zapisuje do deníku. A vlivný pan L. dokáže zařídit, aby její registrační kartička v pravý čas zmizela z výběru do transportu. Ale jak zákazníci a přátelé Perly s transporty mizí, do její mansardy jednoho dne nepřijde ani pan L. Osamělá Perla se cítí prázdná a stará stejně „jako stromy, vítr a řeky“. Ale ještě než odjede s transportem, odhalí ve svém nitru pocity, na které při svém řemesle zapomněla. Už se nebojí smrti. A nečekaně, s odvahou poháněnou hněvem, se pomstí. Jako biblická Judita ukončí nožem život Holoferna s hákovým křížem. Potom, očištěná a smířená, odchází vstříc osudu svého lidu. Arnošt Lustig (1926 - 2011) Arnošt Lustig je prozaik, autor próz s židovskou tematikou, scénárista. Pochází z rodiny malého obchodníka.Roku 1941 byl z rasových důvodů vyloučen ze školy a o rok později poslán do Terezína. Prošel koncentračními tábory Osvětim a Buchenwald. V březnu 1945 uprchl z pochodu smrti a až do osvobození se skrýval. Od podzimu roku 1945 studoval na VŠPS. Přispíval do různých periodik. Jako zpravodaj Lidových novin byl roku 1948 vyslán do Izraele v izraelsko-arabské válce. Lustig byl redaktorem Čs. rozhlasu, vedoucím kulturní rubriky týdeníku Mladý svět, pracoval jako scénárista Čs. filmu.Po srpnu 1968 odešel do Jugoslávie a v roce 1970 se usadil v USA. Zde mimo jiné přednášel filma literaturu na American University Washington, D.C. Jitka Molavcová (1950) je česká herečka, zpěvačka, spisovatelka, muzikantka a moderátorka, hrající od roku 1970 až dodnes v divadle Semafor, kde je hlavní partnerkou Jiřímu Suchému. Neobvyklé kombinace jejího jemného osobního půvabu a nevšedního komického talentu si brzy všimla televize a film. Na plátně se stala například partnerkou Karla Gotta ve snímku Hvězda padá vzhůru. V 80. letech započala její dlouholetá a velice úspěšná práce pro děti (pořady Malý televizní kabaret, Studio Kamarád, Kosmická čarodějnice), objevila se v řadě televizních pohádek. V posledních letech se kromě nepřetržitého účinkování v divadle Semafor věnuje také středověké tematice a moderování. K saxofonu a kytaře, které bravurně ovládá, přidala několik dalších hudebních nástrojů. S úspěchem vystupuje v rozhlase a je autorkou několika pohádkových knížek. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,O svém životě vypráví Arnošt Lustig (1926-2011) rozhlasová nahrávka z r. 2002 Tanečník s osudem Můj nejoblíbenější fotr rád tancoval. Po druhé světové válce hlavně na americký swing a české polky, po sovětské okupaci na argentinská tanga a ploužáky z Posázaví. Vydržel na parketu z tanečníků nejdéle – konec určoval obvykle úsvit. Po naší emigraci do USA, v roce 1970, jako člen Mezinárodního programu spisovatelů v Iowě vévodil tanečním dýchánkům v domku, který nám univerzita poskytla –jako dýdžej jsem obsluhoval druhou nejdůležitější mašinu v rodině – gramofon – důležitější byl jenom kufříkový psací stroj Hermes Baby. (Desky nám posílala Arnoštova matka Terezie a sestra Hana, tátovo „dvojče“ Ota Pavel a mně kamarádi ze střední.) Později, už v „posametových“ Karlových Varech, jako viceprezident poroty filmového festivalu protancoval fotr s o dvě generace mladší Julií Ormondovou noc v Grandhotelu Pupp a ředitel festivalu Jiří Bartoška žasnul, kde se v něm bere „ta šťáva“ (bylo mu teprve 69!). Vypozoroval jsem, že můj fotr byl při tanci dominantním partnerem krásných žen, včetně mé matky Věry. Ty, které vedl v tanečních duelech do okouzlujícího úmoru, se zdály šťastné. Jediná partnerka, kterou nedokázal vést podle svého gusta, se jmenovala OSUD, ale možná byla taky v tanci s mým fotrem uspokojená... V jejím nepolevujícím objetí absolvovali řadu vytrvalostních „sessions“, nejčastěji bez přípravy. Nejdřív ji stačil krokově i v ohebnosti (v Terezíně mu přezdívali „hadí muž“, protože se protáhl mříží do německých skladů brambor). Nakonec mýho nejoblíbenějšího fotra ale paní OSUD dostala, tak jako dostane všechny. Nikdy ale nikdo neviděl jeho prošoupaný podrážky, prasklý puchýře a neslyšel jeho krátící se dech. Můj nejoblíbenější fotr se totiž svůj celej život řídil heslem „budeme bojovat – nebudeme brečet!“ (Tak to připsal na okraj fiktivního dopisu zaplynovanému otci Emilovi „Táto!“ do Mladé fronty v roce 1947.) O svých pas-de-deux s Lady Osudem mi fotr rád vyprávěl – a vyprávěl ještě radši než tančil nebo jedl (to taky s gustem). Nejen, že jsem ty příběhy rád poslouchal, chvěl jsem se a obdivoval ho. Měl výdrž. To poznáte i z přiloženého CD... Pepi Lustig, USA, 2016 (knihydobrovsky.cz)

Hrdinkou je židovská dívka, která přestála koncentrační tábory, ale zůstala na světě sama - nikdo z jejích příbuzných a blízkých nepřežil. Osmnáctiletá Dita, mlčenlivá a téměř úzkostně neprůbojná, se však jen stěží orientuje v poválečné společnosti, v níž opět raší bezohlednost a zištnost, kde na ni čekají jen opětovná zklamání, kde jejím pocitům nikdo nerozumí. (knihydobrovsky.cz)

Autor František Cinger nám ve své knize Jaroslav Seifert představuje světově proslulého básníka jako složitou osobnost, která musela v různých dobách čelit mnoha tlakům, aniž by díky svému charakteru ztratila nesporné lidské kvality. Osobnost velkého básníka, nositele Nobelovy ceny, poznáváme v textu prostřednictvím jeho dcery Jany Seifertové, ale i vzpomínek či korespondence takových osobností jakými jsou Vlasta Chramostová, František Janouch, Arnošt Lustig, Bohumil Hrabal, Jan Werich, Milan Kundera, František Hrubín, Eva Kantůrková, Bedřich Utitz či Pavel Vašák, nebo básnických gigantů - Jana Skácela, Vítězslava Nezvala, Vladimíra Holana, Františka Halase nebo Jiřího Wolkera, kteří už nejsou mezi námi, ale jejich vzpomínky na generačního souputníka Jaroslava Seiferta se díky korespondenci zachovaly. Podobně jako názory F. X. Šaldy, Josefa Hory, Bedřicha Fučíka, Ludvíka Kundery. Výběr textů Jaroslava Seiferta pak v konfrontaci s těmito dokumenty vytváří zajímavý dialog, který je nejen svědectvím o osobnosti Seiferta, ale i o vývoji české společnosti od dvacátých po osmdesátá léta, kdy Jaroslav Seifert žil a tvořil. (patro.cz)

Málo známá i zcela neznámá fakta o životě geniálního skladatele i muzikanta Jaroslava Ježka (1906 Praha – 1942 New York), jehož písničky zná snad každý. Téměř nevidomého člověka, který strávil jako dítě šest let ve slepeckém ústavu. A poté se vlastní pílí vypracoval ve víc než důstojného spolupracovníka Voskovce a Wericha i mnoha dalších umělců své doby. Přepracované a rozšířené vydání monografi e objevující Ježkovu společenskou aktivitu v boji proti fašismu i přinášející pravdivý příběh lidí, kteří ho v americkém exilu v roce 1941 připravili o možnost vystoupit se svou Sonátou na mezinárodním hudebním festivalu. Známý popularizátor V+W, Osvobozeného divadla nebo Miroslava Horníčka odhaluje také Ježkův soukromý a milostný život. (patro.cz)

Leah, an eighteen year old girl from Holland, has, like most of those around her, given up living in accordance with her beliefs. The narrator is a lad of seventeen. By chance, he encounters Vili Field, a pre-ward acquaintence who had seduced his young girlfriend. Vili takes the narrator to the tiny attic he shares with Leah. (knihydobrovsky.cz)

Autobiografický román o osudovém boji o přežití rodiny Emila Lustiga za dob protektorátu. Příběh rodiny Emila Ludviga, jeho ženy Anny a dospívajících dětí Heleny a Richarda se odvíjí v předvečer druhé světové války na pražském předměstí v Libni. Rodina žije své životy v narů- stajícím neklidu. Po propuknutí války se potýká tváří v tvář s absurdní skutečností nacistického konečného řešení. Skličující a ponižující protektorátní předpisy, kterými byli židé vyčleňováni z ostatní lidské pospolitosti, je zprvu napřimují a mobilizují spíše k tichému odporu, jenž je však na tak bezohlednou moc chabý a navíc se nesetkává s podporou okolí. Zůstává jen hrdost a důstojnost ponižovaných, a rovněž naděje, která je neopouští ani ve chvílích, kdy se rodina přibližuje nejistotě, kroku do tmy. Dům vrácené ozvěny má silně autobiografické prvky. Je především holdem autorovu otci Emilu Lustigovi – strůjci rodinného štěstí –, který za nacistické okupace českých zemí vede boj o záchranu své nejbližší rodiny i svoji vlastní. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Lustigův román Dita Saxová byl vydán roku 1963 v nakladatelství Československý spisovatel. V češtině a četných překladech pak vyšel ve světě ještě několikrát. V roce 1979 jej vydali i manželé Škvorečtí v Torontu. Román patří k vrcholům Lustigovy tvorby a právem se řadí k největším klenotům světové poválečné literatury. V této doplněné podobě vychází poprvé. Spisovatelovy úpravy týkající se rozsahu i hloubky zpracování podtrhují význam tématu, které po celý život neopustil a jež je stále povážlivě aktuální i v dnešní době. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Soubor povídek Démanty noci, které nedávno zesnulý autor Arnošt Lustig napsal na základě svých válečných prožitků a vydal v Mladé frontě již v roce 1958. Démanty noci také v roce 1964 zfilmoval režisér Jan Němec a Arnošt Lustig spolupracoval na scénáři. Tato kniha patří k vrcholům Lustigovy tvorby, byla přeložena do několika jazyků. Autorovi se v Démantech noci podařilo zachytit mladé hrdiny uprostřed kruté doby, kteří si ovšem zachovávají lidskou důstojnost. Ukazuje nám ony záblesky démantů čistých srdcí v temnu noci všeobecné beznaděje, což je téma aktuální i dnes. Neboť stále jde v životě o to samé – o vítězství lidskosti nad lhostejností, statečnosti nad zbabělostí a naděje nad rezignací. (knihydobrovsky.cz)

Další kniha ze sebraných spisů Arnošta Lustiga, unikátní doplněnévydání.Můj známý Vili Feld je příběh o člověku, který kdysi slíbil pomoc emigrantoviv nouzi, nesplnil slovo a trápí ho celoživotní výčitky svědomí. Když pozdějihodnotí svůj život a sčítá klady a zápory svých činů, nesplněné slovo zeje vtomto výčtu jako černá díra.Kniha je duševní mapou dvou lidí, jejichž osudy se na několik dnů nakrátkostřetly v Římě roku 1950 a kteří již nikdy neměli příležitost se znovu setkat. (knihydobrovsky.cz)

O svém životě vypráví Arnošt Lustig (1926-2011) Tanečník s osudem Můj nejoblíbenější fotr rád tancoval. Po druhé světové válce hlavně na americký swing a české polky, po sovětské okupaci na argentinská tanga a ploužáky z Posázaví. Vydržel na parketu z tanečníků nejdéle – konec určoval obvykle úsvit. Po naší emigraci do USA, v roce 1970, jako člen Mezinárodního programu spisovatelů v Iowě vévodil tanečním dýchánkům v domku, který nám univerzita poskytla – jako dýdžej jsem obsluhoval druhou nejdůležitější mašinu v rodině – gramofon – důležitější byl jenom kufříkový psací stroj Hermes Baby. (Desky nám posílala Arnoštova matka Terezie a sestra Hana, tátovo „dvojče“ Ota Pavel a mně kamarádi ze střední.) Později, už v „posametových“ Karlových Varech, jako viceprezident poroty filmového festivalu protancoval fotr s o dvě generace mladší Julií Ormondovou noc v Grandhotelu Pupp a ředitel festivalu Jiří Bartoška žasnul, kde se v něm bere „ta šťáva“ (bylo mu teprve 69!). Vypozoroval jsem, že můj fotr byl při tanci dominantním partnerem krásných žen, včetně mé matky Věry. Ty, které vedl v tanečních duelech do okouzlujícího úmoru, se zdály šťastné. Jediná partnerka, kterou nedokázal vést podle svého gusta, se jmenovala OSUD, ale možná byla taky v tanci s mým fotrem uspokojená... V jejím nepolevujícím objetí absolvovali řadu vytrvalostních „sessions“, nejčastěji bez přípravy. Nejdřív ji stačil krokově i v ohebnosti (v Terezíně mu přezdívali „hadí muž“, protože se protáhl mříží do německých skladů brambor). Nakonec mýho nejoblíbenějšího fotra ale paní OSUD dostala, tak jako dostane všechny. Nikdy ale nikdo neviděl jeho prošoupaný podrážky, prasklý puchýře a neslyšel jeho krátící se dech. Můj nejoblíbenější fotr se totiž svůj celej život řídil heslem „budeme bojovat – nebudeme brečet!“ (Tak to připsal na okraj fiktivního dopisu zaplynovanému otci Emilovi „Táto!“ do Mladé fronty v roce 1947.) O svých pas-de-deux s Lady Osudem mi fotr rád vyprávěl – a vyprávěl ještě radši než tančil nebo jedl (to taky s gustem). Nejen, že jsem ty příběhy rád poslouchal, chvěl jsem se a obdivoval ho. Měl výdrž. To poznáte i z přiloženého CD... Pepi Lustig, USA, 2016 Dodnes nevím, jestli jsem vyšla z jeho příběhu. Z jeho představ o tom, jaká bych byla, kdybych se narodila tehdy a do toho a žila tam, s ním a s nimi. Se všemi, které jsem mohla poznat a poznat měla. Ďábel se mu díval do očí, jako by mu snad jeho život patřil. Osud si s ním zahrával. Možná, aby zabil jeho hravost a s ní i jeho nezkrotnost, která jím proudila do neznáma. A přesto se ho drželo štěstí. Často pouštěl svůj kousek chleba po vodě a často přicházel čas, kdy se k němu vracel. Jako světlo, tma, světlo, tma. („Co všechno přichází a zase se propadá do tmy?“) Jako jeho Tanga, dívka z Hamburku, měl v pohledu prorocký smutek. A s Tangou, Soňou Grossovou, krasojezdkyní z cirkusu Odeon v Hamburku, pro kterou nebyl jen bratrem, se dívali „na stromy, jak opadavá listí“. Smířili „se s tím, že nikdo nemá nic napořád. Co na jaře kvetlo a v létě dozrálo, začalo na podzim krásnět a umírat a zahynulo to ještě dřív, než přišla zima… Když padala hvězda,“ usmáli se, „jako by se jim ulevilo.“ Nevěděli „snad předtím, že nic – doslova nic – není nesmrtelné?“ Arnošt Lustig, Praha, 1992 Eva Lustigová, Vídeň, 2016 (patro.cz)

Příhody z života v době druhé světové války a po ní. Hrůzy holocaustu popisuje věcně a střízlivě a v jeho podání nelze tyto příběhy zapomenout. (patro.cz)

eBook:,Autor předkládá novou prózu, která vznikla přepracováním stejnojmenné povídky. Podle této knihy připravuje režisér Milan Cieslar (mj. Krev zmizelého, Pramen života apod.) nový film. V příběhu se setkáváme s Jitkou Thelénovou, vychovávanou v Pražském ústavu pro rasově čisté dívky. Tam se dostala po smrti svých rodičů, kteří se stali obětí teroru po atentátu na Heydricha. V hlavní hrdince se sváří právě probuzená ženskost s nenávistí vůči všem, kdo se podíleli na ztrátě jejích nejbližších. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Do tohoto souboru vybral Arnošt Lustig nedlouho před smrtí své dvě povídky Poslední den ohňů a Chvíle hned po ránu, další dvě povídky přidala jeho dcera Eva – Bílý vítr a Sláva Chaima Steina. Vznikla tak výjimečná sbírka raných textů obou spisovatelů. Čtenář tak má možnost porovnat jak či zda Lustig ovlivnil tvorbu své dcery. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Ke svému doma i v zahraničí vysoce ceněnému dílu připojil Arnošt Lustig román Krásné zelené oči. Tento román je kladně hodnocen kritikou i čtenáři v USA a Velké Británii, kde v roce 2000 vyšel vůbec poprvé. Pro české vydání autor knihu zrevidoval a doplnil o pasáže, které v zahraničí publikované dílo neobsahovalo. V roce 2003 byl román navržen na Pulitzerovu cenu. Zelené oči má patnáctiletá Kůstka, Hanka Kaudersová, plachá zrzka, která jako jediná z rodiny ušla smrti v Auschwitz-Birkenau. Lustigova próza je výrazná svým napínavým příběhem, který se odehrává převážně v polním nevěstinci, zároveň je však úsporná a zdrženlivá, pokud jde o líčení fyzické a duchovní krutosti. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Příběh rodiny Emila Ludviga, jeho ženy Anny a dospívajících dětí Heleny a Richarda se odvíjí v předvečer druhé světové války na pražském předměstí v Libni. Rodina žije své životy v narůstajícím neklidu. Po propuknutí války se potýká tváří v tvář s absurdní skutečností nacistického konečného řešení. Skličující a ponižující protektorátní předpisy, kterými byli židé vyčleňováni z ostatní lidské pospolitosti, je zprvu napřimují a mobilizují spíše k tichému odporu, jenž je však na tak bezohlednou moc chabý a navíc se nesetkává s podporou okolí. Zůstává jen hrdost a důstojnost ponižovaných, a rovněž naděje, která je neopouští ani ve chvílích, kdy se rodina přibližuje nejistotě, kroku do tmy. Dům vrácené ozvěny má silně autobiografické prvky. Je především holdem autorovu otci Emilu Lustigovi – strůjci rodinného štěstí –, který za nacistické okupace českých zemí vede boj o záchranu své nejbližší rodiny i svoji vlastní. (knihydobrovsky.cz)

Soubor povídek Démanty noci, které nedávno zesnulý autor Arnošt Lustig napsal na základě svých válečných prožitků a vydal v Mladé frontě již v roce 1958. Démanty noci také v roce 1964 zfilmoval režisér Jan Němec a Arnošt Lustig spolupracoval na scénáři. Tato kniha patří k vrcholům Lustigovy tvorby, byla přeložena do několika jazyků. Autorovi se v Démantech noci podařilo zachytit mladé hrdiny uprostřed kruté doby, kteří si ovšem zachovávají lidskou důstojnost. Ukazuje nám ony záblesky démantů čistých srdcí v temnu noci všeobecné beznaděje, což je téma aktuální i dnes. Neboť stále jde v životě o to samé – o vítězství lidskosti nad lhostejností, statečnosti nad zbabělostí a naděje nad rezignací. (patro.cz)

eBook:,Ačkoliv Arnošt Lustig většinu svých děl stále doplňuje, tato novela zůstala již od roku 1964, kdy vyšla poprvé, téměř netknutá. I tento fakt svědčí o tom, že jde o dokonalé dílo, jedno z nejlepších, které tento český spisovatel napsal. Skupina dvaceti bohatých židovských obchodníků pod vedením pana Cohena je jakoby nedopatřením odvezena z Itálie do koncentračního tábora. V průběhu vyjednávání o výměně za německé zajatce jim nacisté, zastoupení úlisným panem Brenskym, slibují, že za milion švýcarských franků je všechny, včetně mladé tanečnice Kateřiny Horovitzové, odvezou vlakem až k americké lodi… Silný příběh, kde fanatismus dostane zaslouženou lekci od toho nejslabšího protivníka. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Další kniha ze sebraných spisů Arnošta Lustiga, unikátní doplněné vydání. Můj známý Vili Feld je příběh o člověku, který kdysi slíbil pomoc emigrantovi v nouzi, nesplnil slovo a trápí ho celoživotní výčitky svědomí. Když později hodnotí svůj život a sčítá klady a zápory svých činů, nesplněné slovo zeje v tomto výčtu jako černá díra. Kniha je duševní mapou dvou lidí, jejichž osudy se na několik dnů nakrátko střetly v Římě roku 1950 a kteří již nikdy neměli příležitost se znovu setkat. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Colette Cohenová, devatenáctiletá belgická židovka s démantem pod jazykem, je zmítána mezi hlubokým milostným citem a brutálním sexuálním násilím. Dvě podoby lásky tak odlišné a tak podobné jako pravda a lež. Milostný příběh z prostředí osvětimského lágru je tak i příběhem o zmatení všech lidských hodnot, kdy je jen tenká hranice mezi dobrem a zlem, pravdou a lží, láskou a nenávistí. (knihydobrovsky.cz)

Příběh rodiny Emila Ludviga, jeho ženy Anny a dospívajících dětí Heleny a Richarda se odvíjí v předvečer druhé světové války na pražském předměstí v Libni. Rodina žije své životy v narů- stajícím neklidu. Po propuknutí války se potýká tváří v tvář s absurdní skutečností nacistického konečného řešení. Skličující a ponižující protektorátní předpisy, kterými byli židé vyčleňováni z ostatní lidské pospolitosti, je zprvu napřimují a mobilizují spíše k tichému odporu, jenž je však na tak bezohlednou moc chabý a navíc se nesetkává s podporou okolí. Zůstává jen hrdost a důstojnost ponižovaných, a rovněž naděje, která je neopouští ani ve chvílích, kdy se rodina přibližuje nejistotě, kroku do tmy. Dům vrácené ozvěny má silně autobiografické prvky. Je především holdem autorovu otci Emilu Lustigovi – strůjci rodinného štěstí –, který za nacistické okupace českých zemí vede boj o záchranu své nejbližší rodiny i svoji vlastní. (patro.cz)

Arnošt Lustig – český prozaik, publicista a scénárista vypráví příhody ze svého života v době druhé světové války a po ní. Hrůzy holocaustu popisuje věcně a střízlivě a v jeho podání nelze tyto příběhy zapomenout. Jedná se o 2 CD disky. (patro.cz)

Ve zbrusu nové knize se Arnošt Lustig pokusil o konečné zúčtování s tématy, která poznamenávají celou jeho tvorbu – nepochopitelnost nacistické myšlenky na vyhlazení Židů na straně jedné a láska k životu a ke všemu tělesnému na straně druhé. Hlavní představitelé, mladí lidé plní tělesných tužeb Gabriela Lágusová a Josef Reinisch, prožívají v terezínském ghetu svou zakázanou lásku. Transport může přijít každým dnem, a tak útěchu nacházejí hrdinové knihy pouze jeden v druhém. Žijí naplno a vyslovují věci, které by nebýt tlaku okolností možná ze sebe možná nikdy nevypustili. Výsledkem je příběh plný milostných vyznání i esejistických podobenství o smyslu života. Arnošt Lustig se po sérii menších prozaických útvarů konečně po dlouhé době odhodlal napsat delší novelu, která je zároveň autorovou oslavou sexuality, jež člověku dává novou sílu. Zároveň při četbě knihy Láska a tělo člověk pocítí dotek něčeho, co je silnější než válka… (patro.cz)

V knize rozhovorů se třinácti významnými spisovateli jsou líčeny moderní dějiny, jak české, tak v četných případech i evropské a světové. Mezi muže, jež zpovídal publicista František Cinger, patří velikáni jako Arnošt Lustig, Josef Škvorecký, Adolf Branald, Vladimír Körner, Jiří Stránský či Zdeněk Mahler. Poutavě vyprávějí o svých prožitcích a historii, jíž se stali svědky - ať už jde o období první republiky, nástup nacismu, převzetí moci komunisty či události srpna 1968. Z mozaiky vzpomínek vyvstává plastický a originální obraz naší nedávné minulosti, jaký v učebnicích dějepisu nenajdete. Knihu ilustrují jak záběry ze života spisovatelů, tak snímky z dějinných zlomů, o nichž je v rozhovorech řeč. (knihydobrovsky.cz)

Objevná kniha jdoucí po stopách Holzknechtovy práce Jaroslav Ježek a Osvobozené divadlo (1957). (knihydobrovsky.cz)

Životní příběh nositele Nobelovy cerny za literaturu Jaroslava Seiferta se opírá o vzpomínky jeho dcery Jany a některých přátel. Autor František Cinger nám ve své knize představuje světově proslulého básníka jako složitou osobnost, která musela v různých dobách čelit mnoha tlakům, aniž by díky svému charakteru ztratila nesporné lidské kvality.Unikátnost této publikace spočívá právě v tom, že není jen více či méně umně napsanou monografií. Osobnost velkého básníka, nositele Nobelovy ceny, poznáváme v textu prostřednictvím jeho dcery Jany Seifertové, ale i vzpomínek či korespondence takových osobností jakými jsou Vlasta Chramostová, František Janouch, Arnošt Lustig, Bohumil Hrabal, Jan Werich, Milan Kundera, František Hrubín, Eva Kantůrková, Bedřich Utitz či Pavel Vašák, nebo básnických gigantů - Jana Skácela, Vítězslava Nezvala, Vladimíra Holana, Františka Halase nebo Jiřího Wolkera, kteří už nejsou mezi námi, ale jejich vzpomínky na generačního souputníka Jaroslava Seiferta se díky korespondenci zachovaly. Podobně jako názory F. X. Šaldy, Josefa Hory, Bedřicha Fučíka, Ludvíka Kundery. Výběr textů Jaroslava Seiferta pak v konfrontaci s těmito dokumenty vytváří zajímavý dialog, který je nejen svědectvím o osobnosti Seiferta, ale i o vývoji české společnosti od dvacátých po osmdesátá léta, kdy Jaroslav Seifert žil a tvořil. Autor PhDr. František Cinger nám ve své knize představuje světově proslulého básníka jako složitou osobnost, která musela v různých dobách čelit mnoha tlakům, aniž by díky svému charakteru ztratila nesporné lidské kvality. (knihydobrovsky.cz)

Kniha Petra Koláře, jeho první, je absolutní originál. Je to příběh naší takzvané postmoderní doby, které zcela nerozumíme a jež, jak se zdá, nerozumí nám. Záhada člověka, stará jako člověk – od dob, které ještě nemají ani názvy. – Arnošt Lustig (knihydobrovsky.cz)

Osobnost Jiřího Voskovce je nerozlučně spjata s Janem Werichem – a naopak. Neopakovatelná dvojice komiků společnými silami vytvořila řadu kultovních scén a her. Ty si nyní můžete připomenout v publikaci mapující osobní i umělecký život obou mužů, a to včetně Voskovcovy kariéry v USA. Prozkoumejte prostřednictvím vzpomínek, úryvků korespondencí, reprodukcí plakátů a dosud neznámých fotografií svět V+W: poznáte ho v celé jeho šíři i pestrosti. (knihydobrovsky.cz)

Ač by se mohlo zdát, že o Arnoštu Lustigovi už bylo řečeno vše, spisovatelka a publicistka Ladislava Chateau ho v rozhovorech, jež s ním vedla na sklonku jeho života a během jejichž vzniku se s ním spřátelila, představuje zcela jinak. Věnují se v nich jeho literárním hrdinkám Kateřině Horovitzové a Ditě Saxové, přibližují jeho vztah k ženám i důvody, proč své texty, tehdy jako jeden z mála, hojně věnoval právě osudům žen v mezních situacích.V dalších rozhovorech své vzpomínky na Arnošta Lustiga a jeho dílo připojují spisovatelka a autorova manželka Věra Weislitzová, jejich děti Josef a Eva, souputník z lágru i útěku z něj Jiří Justic, rodinný přítel Václav Špale či Lustigova redaktorka Irena Zítková.Některé z rozhovorů vyšly v letech 2007 a 2008 časopisecky, jiné vznikly přímo pro knihu. Některé jsou vedeny klasickou formou, další vznikly jako dopisy.Jako modrou nití je kniha protkána četnými úryvky z Lustigova díla i verši – nejen – Věry Weislitzové.A ze všech těchto střípků, vzpomínek, zamyšlení i textů se čtenářům před očima skládá obraz osobnosti Arnošta Lustiga a toho, co pro něj znamenaly Život a Psaní. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Petr Kolář, 192 stran, česky, pevná bez přebalu matná Kniha Petra Koláře, jeho první, je absolutní originál. Je to příběh naší takzvané postmoderní doby, které zcela nerozumíme a jež, jak se zdá, nerozumí nám. Záhada člověka, stará jako člověk – od dob, které ještě nemají ani názvy. – Arnošt Lustig (alza.cz)

Kniha dopisů, koncipovaná jako mezerovitá kronika života Arnošta Lustiga a jeho rodiny po odchodu do exilu v roce 1968, přináší jedinečný výběr autentických dokumentů a fotografií, původních neupravovaných strojopisů a rukopisů korespondence Arnošta Lustiga a jeho ženy Věry, dcery Evy a syna Pepiho, babičky Terezie, sestry Hany Hnátové až po přátele Zdenu a Josefa Škvorecké v Torontu. Je svědectvím i o přátelství Arnošta Lustiga a Oty Pavla, které nepřervala ani Otova smrt v roce 1973. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Rozsáhlá publikace o životě a tvorbě legendární umělecké dvojice Osobnost Jiřího Voskovce je nerozlučně spjata s Janem Werichem – a naopak. Neopakovatelná dvojice komiků společnými silami vytvořila řadu kultovních scén a her. Ty si nyní můžete připomenout v publikaci mapující osobní i umělecký život obou mužů, a to včetně Voskovcovy kariéry v USA. Prozkoumejte prostřednictvím vzpomínek, úryvků korespondencí, reprodukcí plakátů a dosud neznámých fotografií svět V+W: poznáte ho v celé jeho šíři i pestrosti. (knihydobrovsky.cz)

Málo známá i zcela neznámá fakta o životě geniálniho skladatele i muzikanta Jaroslava Ježka (1906 Praha – 1942 New York), jehož písničky zná snad každý. Téměř nevidomého člověka, který strávil jako dítě šest let ve slepeckém ústavu. A poté se vlastní pílí vypracoval ve víc než důstojného spolupracovníka Voskovce a Wericha i mnoha dalších umělců své doby. Přepracované a rozšiřené vydáni monografi e objevující Ježkovu společenskou aktivitu v boji proti fašismu i přinášející pravdivý příběh lidí, kteří ho v americkém exilu v roce 1941 připravili o možnost vystoupit se svou Sonátou na mezinárodním hudebním festivalu. Známý popularizátor V+W, Osvobozeného divadla, Miroslava Horníčka odhaluje také Ježkův soukromý a milostný život. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Málo známá i zcela neznámá fakta o životě geniálního skladatele i muzikanta Jaroslava Ježka (1906 Praha – 1942 New York), jehož písničky zná snad každý. Téměř nevidomého člověka, který strávil jako dítě šest let ve slepeckém ústavu. A poté se vlastní pílí vypracoval ve víc než důstojného spolupracovníka Voskovce a Wericha imnoha dalších umělců své doby. Přepracované a rozšířené vydání monografie objevující Ježkovu společenskou aktivitu v boji proti fašismu i přinášející pravdivý příběh lidí, kteří ho v americkém exilu v roce 1941 připravili o možnost vystoupit se svou Sonátou na mezinárodním hudebním festivalu. Známý popularizátor V+W, Osvobozeného divadla, Miroslava Horníčka odhaluje také Ježkův soukromý a milostný život. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Arnošt Lustig, 536 stran, česky, pevná s přebalem lesklá Příběh rodiny Emila Ludviga, jeho ženy Anny a dospívajících dětí Heleny a Richarda se odvíjí v předvečer druhé světové války na pražském předměstí v Libni. Rodina žije své životy v narů- stajícím neklidu. Po propuknutí války se potýká tváří v tvář s absurdní skutečností nacistického konečného řešení. Skličující a ponižující protektorátní předpisy, kterými byli židé vyčleňováni z ostatní lidské pospolitosti, je zprvu napřimují a mobilizují spíše k tichému odporu, jenž je však na tak bezohlednou moc chabý a navíc se nesetkává s podporou okolí. Zůstává jen hrdost a důstojnost ponižovaných, a rovněž naděje, která je neopouští ani ve chvílích, kdy se rodina přibližuje nejistotě, kroku do tmy. Dům vrácené ozvěny má silně autobiografické prvky. Je především holdem autorovu otci Emilu Lustigovi – strůjci rodinného štěstí –, který za nacistické okupace českých zemí vede boj o záchranu své... (alza.cz)

Audiokniha MP3 - autor Karel Hvížďala, čte Oldřich Kaiser a Karel Hvížďala Upřímné a pravdivé vyprávění dvou životních přátel, doplněné dvěma anekdotamiRozhovor Karla Hvížďaly s Arnoštem Lustigem byl veden v roce 2010 a 2011. Název Tachles navrhla pro knihu Jitka Molavcová. V hebrejštině znamená toto slovo pobídku, aby se yypravěč vrátil k tématu, tedy k věci. Arnošt Lustig, jako velký požitkář života, se totiž rád rozpovídal tak, že od zmíněné Hvížďalovy otázky uhnul k nekonečnému množství příběhů dalších, sice nesmírně zajímavých, ale zásadně odbočujících. Lustig vzpomíná na situace svého života v odvážně upřímné a pravdivé zpovědi bez zábran. Od dětství, mládí, od zážitků v koncentračních táborech přechází ke vzpomínkám na život poválečný, na kolegy v redakcích i vysokých školách, kde přednášel, na spolupracovníky a přátele v Čechách, posléze v Americe, v Izraeli. Velký milovník žen nezapomíná ani na zásadní milostné události. Arnošt Lustig zemřel 26. 2.... (alza.cz)

eBook: Publikace s názvem Mariologické a mariánské inspirace v českém středověku. Mariologie Arnošta z Pardubic, Jana z Jenštejna, Jana Husa a Jana Rokycany nabízí analýzu některých projevů mariánské úcty a nauky z doby od počátku christianizace našich zemí až do poloviny 15. století. Tyto inspirace vycházejí ze zkoumání různých pramenů literární a umělecké povahy této epochy, což zároveň vybízí k dalšímu bádání a prohloubení uvedené tematiky. (knihydobrovsky.cz)

Rozhovor představuje nedávno zesnulého významného spisovatele, který svým dílem a mistrovským vypravěčským talentem připomíná tragédii šoa. V bilančním rozhovoru vedeném od května do července 2010, a dále od října 2010 do ledna 2011, v době jeho těžké nemoci, vypráví nejen o době prožité v lágrech, o tom, co znamená být Židem v XXI. století, ale i o svých kamarádech Otu Pavlovi, Ludvíku Aškenázym a pilotu Josefu Plačkovi. Hovoří o učení kreativního psaní na americké univerzitě ve Washingtonu, o svých láskách a roli erotiky a sexu v životě. V tomto interview na sebe Arnošt Lustig, český Žid, prozrazuje, že jeho skutečná národnost se jmenuje spisovatel. Poodhaluje také málo známá fakta z Terezína či Osvětimi, Lustig se vyjadřuje i k době procesu s Miladou Horákovou a popisuje například skutečný život a smrt Dity Saxové. Nebývale otevřený rozhovor, protože poslední. Karlu Hvížďalovi se podařilo přinutit nezkrotného Lustiga, aby opravdu hovořil k věci (tachles). Stojí to za to. Oproti původnímu vydání má toto vyznání dvou spisovatelů o 60 stran více. (patro.cz)