Arnost lustig dum vracene ozveny

Autobiografický román o osudovém boji o přežití rodiny Emila Lustiga za dob protektorátu. Příběh rodiny Emila Ludviga, jeho ženy Anny a dospívajících dětí Heleny a Richarda se odvíjí v předvečer druhé světové války na pražském předměstí v Libni. Rodina žije své životy v narů- stajícím neklidu. Po propuknutí války se potýká tváří v tvář s absurdní skutečností nacistického konečného řešení. Skličující a ponižující protektorátní předpisy, kterými byli židé vyčleňováni z ostatní lidské pospolitosti, je zprvu napřimují a mobilizují spíše k tichému odporu, jenž je však na tak bezohlednou moc chabý a navíc se nesetkává s podporou okolí. Zůstává jen hrdost a důstojnost ponižovaných, a rovněž naděje, která je neopouští ani ve chvílích, kdy se rodina přibližuje nejistotě, kroku do tmy. Dům vrácené ozvěny má silně autobiografické prvky. Je především holdem autorovu otci Emilu Lustigovi – strůjci rodinného štěstí –, který za nacistické okupace českých zemí vede boj o záchranu své nejbližší rodiny i svoji vlastní. (knihydobrovsky.cz)

Příběh rodiny Emila Ludviga, jeho ženy Anny a dospívajících dětí Heleny a Richarda se odvíjí v předvečer druhé světové války na pražském předměstí v Libni. Rodina žije své životy v narů- stajícím neklidu. Po propuknutí války se potýká tváří v tvář s absurdní skutečností nacistického konečného řešení. Skličující a ponižující protektorátní předpisy, kterými byli židé vyčleňováni z ostatní lidské pospolitosti, je zprvu napřimují a mobilizují spíše k tichému odporu, jenž je však na tak bezohlednou moc chabý a navíc se nesetkává s podporou okolí. Zůstává jen hrdost a důstojnost ponižovaných, a rovněž naděje, která je neopouští ani ve chvílích, kdy se rodina přibližuje nejistotě, kroku do tmy. Dům vrácené ozvěny má silně autobiografické prvky. Je především holdem autorovu otci Emilu Lustigovi – strůjci rodinného štěstí –, který za nacistické okupace českých zemí vede boj o záchranu své nejbližší rodiny i svoji vlastní. (patro.cz)

eBook:,Příběh rodiny Emila Ludviga, jeho ženy Anny a dospívajících dětí Heleny a Richarda se odvíjí v předvečer druhé světové války na pražském předměstí v Libni. Rodina žije své životy v narůstajícím neklidu. Po propuknutí války se potýká tváří v tvář s absurdní skutečností nacistického konečného řešení. Skličující a ponižující protektorátní předpisy, kterými byli židé vyčleňováni z ostatní lidské pospolitosti, je zprvu napřimují a mobilizují spíše k tichému odporu, jenž je však na tak bezohlednou moc chabý a navíc se nesetkává s podporou okolí. Zůstává jen hrdost a důstojnost ponižovaných, a rovněž naděje, která je neopouští ani ve chvílích, kdy se rodina přibližuje nejistotě, kroku do tmy. Dům vrácené ozvěny má silně autobiografické prvky. Je především holdem autorovu otci Emilu Lustigovi – strůjci rodinného štěstí –, který za nacistické okupace českých zemí vede boj o záchranu své nejbližší rodiny i svoji vlastní. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Arnošt Lustig, 536 stran, česky, pevná s přebalem lesklá Příběh rodiny Emila Ludviga, jeho ženy Anny a dospívajících dětí Heleny a Richarda se odvíjí v předvečer druhé světové války na pražském předměstí v Libni. Rodina žije své životy v narů- stajícím neklidu. Po propuknutí války se potýká tváří v tvář s absurdní skutečností nacistického konečného řešení. Skličující a ponižující protektorátní předpisy, kterými byli židé vyčleňováni z ostatní lidské pospolitosti, je zprvu napřimují a mobilizují spíše k tichému odporu, jenž je však na tak bezohlednou moc chabý a navíc se nesetkává s podporou okolí. Zůstává jen hrdost a důstojnost ponižovaných, a rovněž naděje, která je neopouští ani ve chvílích, kdy se rodina přibližuje nejistotě, kroku do tmy. Dům vrácené ozvěny má silně autobiografické prvky. Je především holdem autorovu otci Emilu Lustigovi – strůjci rodinného štěstí –, který za nacistické okupace českých zemí vede boj o záchranu své... (alza.cz)

Elektronická kniha - autor Arnošt Lustig, 536 stran, česky Příběh rodiny Emila Ludviga, jeho ženy Anny a dospívajících dětí Heleny a Richarda se odvíjí v předvečer druhé světové války na pražském předměstí v Libni. Rodina žije své životy v narůstajícím neklidu. Po propuknutí války se potýká tváří v tvář s absurdní skutečností nacistického konečného řešení. Skličující a ponižující protektorátní předpisy, kterými byli židé vyčleňováni z ostatní lidské pospolitosti, je zprvu napřimují a mobilizují spíše k tichému odporu, jenž je však na tak bezohlednou moc chabý a navíc se nesetkává s podporou okolí. Zůstává jen hrdost a důstojnost ponižovaných, a rovněž naděje, která je neopouští ani ve chvílích, kdy se rodina přibližuje nejistotě, kroku do tmy. Dům vrácené ozvěny má silně autobiografické prvky. Je především holdem autorovu otci Emilu Lustigovi – strůjci rodinného... (alza.cz)

Rozhovory s Harry Jamesem Cargassem a Michalem Bauerem. Tato kniha byla oceněna odbornou porotou časopisu Magazín fotografie jako fotografická publikace roku v kategorii "literatura ilustrovaná fotografií". (knihydobrovsky.cz)

Příhody z života v době druhé světové války a po ní. Hrůzy holocaustu popisuje věcně a střízlivě a v jeho podání nelze tyto příběhy zapomenout. (knihydobrovsky.cz)

Kniha esejů především o etickém poslání spisovatele. Leitmotivem všech textů, z nichž ty nejstarší pocházejí z šedesátých let a nejnovější plně zapadají do rámce proměnlivého postmoderního paradigmatu, je spisovatelova nejistota, zda se mu bude dostávat prostředků i sil k tomu, aby vypověděl vše, co ví, a nejistota možná ještě tíživější, zda slova, jenž jsou dána k dispozici, budou s to inferno prožitků a poznání popsat. Knihu doprovázejí fotografie Petry Růžičkové, na kterých zachytila Arnošta Lustiga v autentickém prostředí bývylého terezínského ghetta i v nynějším terezínském památníku. (knihydobrovsky.cz)

Unikátní, vůbec první výbor z dosud nepublikovaných rozhovorů a rozhlasových relací světově uznávaného spisovatele Arnošta Lustiga z let 1953–2010 přináší nadčasové, stále platné úvahy o životě, svobodě, tvorbě i o tom, co si člověk musí za každou cenu udržet, a co naopak mít nemusí. Publikace mapuje prostřednictvím dobových publicistických textů i pozdějších Lustigových osobitých postřehů jeho novinářské literární začátky, vztah k pražskému jaru, emigraci a návrat po sametové revoluci, ale stejně tak jeho názory na výuku literatury a filmu a na jeho vlastní literární tvorbu.Kniha obsahuje odkaz na audiozáznamy s vybranými rozhlasovými relacemi včetně adaptací některých Lustigových literárních děl. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,DENÍK S DAVIDOVOU HVĚZDOU Je jí sedmnáct let. Je krásná a její jméno se krásou třpytí: jmenuje se Perla. O čem asi tak snívají jiné dívky v jejím věku? O prvních láskách, o nových šatech do tanečních… A čeho se bojí? Přísného matikáře, maturitní komise… V roce 1943, kdy se děj Lustigovy novely odehrává, mají ještě jiné starosti. Přinesla je válka. Ale Perla nemá jen starosti, Perla má strach. Jako statisíce jiných musela jednoho dne opustit svůj domov a nastoupit do transportu. Konečná stanice: Terezín. Prozatím. Ale jak dlouho může trvat „prozatím“, na jehož konci čeká vlak s dlouhou řadou vagonů, v němž si dojede pro smrt? Perla hraje hru s osudem a do banku dává to jediné, co jí ještě zůstalo: sebe samotnou. I v podmínkách Terezína, kde ztratili jméno a stali se čísly, lidé zůstali zase „jen lidmi“. Ženy zůstaly ženami. A muži zůstali muži. I v nacisty střeženém ghettu lidé touží po lásce. Perla se věnuje nejstaršímu řemeslu světa. Za oddálení cesty do neznáma je ochotna udělat cokoli. Hodinoví milenci platí Perle za lásku praktickými věcmi, které si dívka pečlivě zapisuje do deníku. A vlivný pan L. dokáže zařídit, aby její registrační kartička v pravý čas zmizela z výběru do transportu. Ale jak zákazníci a přátelé Perly s transporty mizí, do její mansardy jednoho dne nepřijde ani pan L. Osamělá Perla se cítí prázdná a stará stejně „jako stromy, vítr a řeky“. Ale ještě než odjede s transportem, odhalí ve svém nitru pocity, na které při svém řemesle zapomněla. Už se nebojí smrti. A nečekaně, s odvahou poháněnou hněvem, se pomstí. Jako biblická Judita ukončí nožem život Holoferna s hákovým křížem. Potom, očištěná a smířená, odchází vstříc osudu svého lidu. Arnošt Lustig (1926 - 2011) Arnošt Lustig je prozaik, autor próz s židovskou tematikou, scénárista. Pochází z rodiny malého obchodníka.Roku 1941 byl z rasových důvodů vyloučen ze školy a o rok později poslán do Terezína. Prošel koncentračními tábory Osvětim a Buchenwald. V březnu 1945 uprchl z pochodu smrti a až do osvobození se skrýval. Od podzimu roku 1945 studoval na VŠPS. Přispíval do různých periodik. Jako zpravodaj Lidových novin byl roku 1948 vyslán do Izraele v izraelsko-arabské válce. Lustig byl redaktorem Čs. rozhlasu, vedoucím kulturní rubriky týdeníku Mladý svět, pracoval jako scénárista Čs. filmu.Po srpnu 1968 odešel do Jugoslávie a v roce 1970 se usadil v USA. Zde mimo jiné přednášel filma literaturu na American University Washington, D.C. Jitka Molavcová (1950) je česká herečka, zpěvačka, spisovatelka, muzikantka a moderátorka, hrající od roku 1970 až dodnes v divadle Semafor, kde je hlavní partnerkou Jiřímu Suchému. Neobvyklé kombinace jejího jemného osobního půvabu a nevšedního komického talentu si brzy všimla televize a film. Na plátně se stala například partnerkou Karla Gotta ve snímku Hvězda padá vzhůru. V 80. letech započala její dlouholetá a velice úspěšná práce pro děti (pořady Malý televizní kabaret, Studio Kamarád, Kosmická čarodějnice), objevila se v řadě televizních pohádek. V posledních letech se kromě nepřetržitého účinkování v divadle Semafor věnuje také středověké tematice a moderování. K saxofonu a kytaře, které bravurně ovládá, přidala několik dalších hudebních nástrojů. S úspěchem vystupuje v rozhlase a je autorkou několika pohádkových knížek. (knihydobrovsky.cz)

Soubor povídek, které autor napsal na základě svých válečných prožitků a vydal v Mladé frontě již v roce 1958. Démanty noci v roce 1964 zfilmoval režisér Jan Němec. Tato kniha patří k vrcholům Lustigovy tvorby, byla přeložena do několika jazyků. Autorovi se v Démantech noci podařilo zachytit mladé hrdiny uprostřed kruté doby, kteří si ovšem zachovávají lidskou důstojnost. Ukazuje nám ony záblesky démantů čistých srdcí v temnu noci všeobecné beznaděje, což je téma aktuální i dnes. Neboť stále jde v životě o (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,O svém životě vypráví Arnošt Lustig (1926-2011) rozhlasová nahrávka z r. 2002 Tanečník s osudem Můj nejoblíbenější fotr rád tancoval. Po druhé světové válce hlavně na americký swing a české polky, po sovětské okupaci na argentinská tanga a ploužáky z Posázaví. Vydržel na parketu z tanečníků nejdéle – konec určoval obvykle úsvit. Po naší emigraci do USA, v roce 1970, jako člen Mezinárodního programu spisovatelů v Iowě vévodil tanečním dýchánkům v domku, který nám univerzita poskytla –jako dýdžej jsem obsluhoval druhou nejdůležitější mašinu v rodině – gramofon – důležitější byl jenom kufříkový psací stroj Hermes Baby. (Desky nám posílala Arnoštova matka Terezie a sestra Hana, tátovo „dvojče“ Ota Pavel a mně kamarádi ze střední.) Později, už v „posametových“ Karlových Varech, jako viceprezident poroty filmového festivalu protancoval fotr s o dvě generace mladší Julií Ormondovou noc v Grandhotelu Pupp a ředitel festivalu Jiří Bartoška žasnul, kde se v něm bere „ta šťáva“ (bylo mu teprve 69!). Vypozoroval jsem, že můj fotr byl při tanci dominantním partnerem krásných žen, včetně mé matky Věry. Ty, které vedl v tanečních duelech do okouzlujícího úmoru, se zdály šťastné. Jediná partnerka, kterou nedokázal vést podle svého gusta, se jmenovala OSUD, ale možná byla taky v tanci s mým fotrem uspokojená... V jejím nepolevujícím objetí absolvovali řadu vytrvalostních „sessions“, nejčastěji bez přípravy. Nejdřív ji stačil krokově i v ohebnosti (v Terezíně mu přezdívali „hadí muž“, protože se protáhl mříží do německých skladů brambor). Nakonec mýho nejoblíbenějšího fotra ale paní OSUD dostala, tak jako dostane všechny. Nikdy ale nikdo neviděl jeho prošoupaný podrážky, prasklý puchýře a neslyšel jeho krátící se dech. Můj nejoblíbenější fotr se totiž svůj celej život řídil heslem „budeme bojovat – nebudeme brečet!“ (Tak to připsal na okraj fiktivního dopisu zaplynovanému otci Emilovi „Táto!“ do Mladé fronty v roce 1947.) O svých pas-de-deux s Lady Osudem mi fotr rád vyprávěl – a vyprávěl ještě radši než tančil nebo jedl (to taky s gustem). Nejen, že jsem ty příběhy rád poslouchal, chvěl jsem se a obdivoval ho. Měl výdrž. To poznáte i z přiloženého CD... Pepi Lustig, USA, 2016 (knihydobrovsky.cz)

Leah, an eighteen year old girl from Holland, has, like most of those around her, given up living in accordance with her beliefs. The narrator is a lad of seventeen. By chance, he encounters Vili Field, a pre-ward acquaintence who had seduced his young girlfriend. Vili takes the narrator to the tiny attic he shares with Leah. (knihydobrovsky.cz)

Tato kniha je hold spisovateli světového jména i významu napsaná jeho přítelem a dlouholetým spolupracovníkem. Po Lustigově návratu z amerického exilu s ním během dvaceti let strávil mnoho společných dnů a nocí, včetně besed nebo cest do koncentračního tábora Mauthausen či do Washingtonu, kde spisovatel a pedagog s rodinou bydlel a vyučoval. Doprovodil ho na pražský Nový židovský hřbitov, kde odpočívá jeho maminka a další předkové, i do míst mezi německým Klingenthalem a českými Kraslicemi, kde s kamarádem Jiřím Justicem utekli v dubnu 1945 z vlaku smrti směřujícího z pracovního tábora v Meuselwitzu u Buchenwaldu do Dachau. V souboru autentických vzpomínek vystihuje František Cinger jedinečnost osobnosti tvůrce, který vlastní literární i filmovou tvorbu zasvětil obětem šoa, zkázy, organizované na židovském národu nacisty. Kniha přináší také řadu neznámých příhod z Lustigova života, například setkání s lidmi, jako byli Che Guevara nebo Golda Meierová. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Lustigův román Dita Saxová byl vydán roku 1963 v nakladatelství Československý spisovatel. V češtině a četných překladech pak vyšel ve světě ještě několikrát. V roce 1979 jej vydali i manželé Škvorečtí v Torontu. Román patří k vrcholům Lustigovy tvorby a právem se řadí k největším klenotům světové poválečné literatury. V této doplněné podobě vychází poprvé. Spisovatelovy úpravy týkající se rozsahu i hloubky zpracování podtrhují význam tématu, které po celý život neopustil a jež je stále povážlivě aktuální i v dnešní době. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Soubor povídek Démanty noci, které nedávno zesnulý autor Arnošt Lustig napsal na základě svých válečných prožitků a vydal v Mladé frontě již v roce 1958. Démanty noci také v roce 1964 zfilmoval režisér Jan Němec a Arnošt Lustig spolupracoval na scénáři. Tato kniha patří k vrcholům Lustigovy tvorby, byla přeložena do několika jazyků. Autorovi se v Démantech noci podařilo zachytit mladé hrdiny uprostřed kruté doby, kteří si ovšem zachovávají lidskou důstojnost. Ukazuje nám ony záblesky démantů čistých srdcí v temnu noci všeobecné beznaděje, což je téma aktuální i dnes. Neboť stále jde v životě o to samé – o vítězství lidskosti nad lhostejností, statečnosti nad zbabělostí a naděje nad rezignací. (knihydobrovsky.cz)

Volně pojatý, autorizovaný životopis jednoho z nejpopulárnějších a mezinárodně nejproslulejších současných českých spisovatelů. Napsal ho literární kritik a historik František Cinger, spoluautor knihy 3x18, portréty a postřehy. Vyzpovídal v něm Lustigova kamaráda, spoluvězně Jiřího Justice, aby se dozvěděl, jak společně přežili Terezín, Osvětim i Meuselwitz, pobočný koncentrační tábor Buchenwald. Cituje první novinový příspěvek dvacetiletého Lustiga i jeho první povídky, zveřejněné osm let před prvotinou Noc a naděje (1959). Odhaluje zákulisí spisovatelova působení jako šéfredaktora české verze časopisu Playboy. Prozrazuje jeho inspirační zdroje a neznámé zážitky z amerického exilu i z pedagogické praxe na Americké univerzitě ve Washingtonu. Zároveň nepomíjí bolesti, s nimiž se člověk rozdávající jinak dobrou náladu a optimismus svěřuje jen nejbližším. Knihu provází 32 stran většinou naprosto neznámých fotografií. (patro.cz)

Tato kniha je hold spisovateli světového jména i významu napsaná jeho přítelem a dlouholetým spolupracovníkem. Po Lustigově návratu z amerického exilu s ním během dvaceti let strávil mnoho společných dnů a nocí, včetně besed nebo cest do koncentračního tábora Mauthausen či do Washingtonu, kde spisovatel a pedagog s rodinou bydlel a vyučoval. Doprovodil ho na pražský Nový židovský hřbitov, kde odpočívá jeho maminka a další předkové, i do míst mezi německým Klingenthalem a českými Kraslicemi, kde s kamarádem Jiřím Justicem utekli v dubnu 1945 z vlaku smrti směřujícího z pracovního tábora v Meuselwitzu u Buchenwaldu do Dachau. V souboru autentických vzpomínek vystihuje František Cinger jedinečnost osobnosti tvůrce, který vlastní literární i filmovou tvorbu zasvětil obětem šoa, zkázy, organizované na židovském národu nacisty. Kniha přináší také řadu neznámých příhod z Lustigova života, například setkání s lidmi, jako byli Che Guevara nebo Golda Meierová. (patro.cz)

Příhody z života v době druhé světové války a po ní. Hrůzy holocaustu popisuje věcně a střízlivě a v jeho podání nelze tyto příběhy zapomenout. (patro.cz)

O svém životě vypráví Arnošt Lustig (1926-2011) Tanečník s osudem Můj nejoblíbenější fotr rád tancoval. Po druhé světové válce hlavně na americký swing a české polky, po sovětské okupaci na argentinská tanga a ploužáky z Posázaví. Vydržel na parketu z tanečníků nejdéle – konec určoval obvykle úsvit. Po naší emigraci do USA, v roce 1970, jako člen Mezinárodního programu spisovatelů v Iowě vévodil tanečním dýchánkům v domku, který nám univerzita poskytla – jako dýdžej jsem obsluhoval druhou nejdůležitější mašinu v rodině – gramofon – důležitější byl jenom kufříkový psací stroj Hermes Baby. (Desky nám posílala Arnoštova matka Terezie a sestra Hana, tátovo „dvojče“ Ota Pavel a mně kamarádi ze střední.) Později, už v „posametových“ Karlových Varech, jako viceprezident poroty filmového festivalu protancoval fotr s o dvě generace mladší Julií Ormondovou noc v Grandhotelu Pupp a ředitel festivalu Jiří Bartoška žasnul, kde se v něm bere „ta šťáva“ (bylo mu teprve 69!). Vypozoroval jsem, že můj fotr byl při tanci dominantním partnerem krásných žen, včetně mé matky Věry. Ty, které vedl v tanečních duelech do okouzlujícího úmoru, se zdály šťastné. Jediná partnerka, kterou nedokázal vést podle svého gusta, se jmenovala OSUD, ale možná byla taky v tanci s mým fotrem uspokojená... V jejím nepolevujícím objetí absolvovali řadu vytrvalostních „sessions“, nejčastěji bez přípravy. Nejdřív ji stačil krokově i v ohebnosti (v Terezíně mu přezdívali „hadí muž“, protože se protáhl mříží do německých skladů brambor). Nakonec mýho nejoblíbenějšího fotra ale paní OSUD dostala, tak jako dostane všechny. Nikdy ale nikdo neviděl jeho prošoupaný podrážky, prasklý puchýře a neslyšel jeho krátící se dech. Můj nejoblíbenější fotr se totiž svůj celej život řídil heslem „budeme bojovat – nebudeme brečet!“ (Tak to připsal na okraj fiktivního dopisu zaplynovanému otci Emilovi „Táto!“ do Mladé fronty v roce 1947.) O svých pas-de-deux s Lady Osudem mi fotr rád vyprávěl – a vyprávěl ještě radši než tančil nebo jedl (to taky s gustem). Nejen, že jsem ty příběhy rád poslouchal, chvěl jsem se a obdivoval ho. Měl výdrž. To poznáte i z přiloženého CD... Pepi Lustig, USA, 2016 Dodnes nevím, jestli jsem vyšla z jeho příběhu. Z jeho představ o tom, jaká bych byla, kdybych se narodila tehdy a do toho a žila tam, s ním a s nimi. Se všemi, které jsem mohla poznat a poznat měla. Ďábel se mu díval do očí, jako by mu snad jeho život patřil. Osud si s ním zahrával. Možná, aby zabil jeho hravost a s ní i jeho nezkrotnost, která jím proudila do neznáma. A přesto se ho drželo štěstí. Často pouštěl svůj kousek chleba po vodě a často přicházel čas, kdy se k němu vracel. Jako světlo, tma, světlo, tma. („Co všechno přichází a zase se propadá do tmy?“) Jako jeho Tanga, dívka z Hamburku, měl v pohledu prorocký smutek. A s Tangou, Soňou Grossovou, krasojezdkyní z cirkusu Odeon v Hamburku, pro kterou nebyl jen bratrem, se dívali „na stromy, jak opadavá listí“. Smířili „se s tím, že nikdo nemá nic napořád. Co na jaře kvetlo a v létě dozrálo, začalo na podzim krásnět a umírat a zahynulo to ještě dřív, než přišla zima… Když padala hvězda,“ usmáli se, „jako by se jim ulevilo.“ Nevěděli „snad předtím, že nic – doslova nic – není nesmrtelné?“ Arnošt Lustig, Praha, 1992 Eva Lustigová, Vídeň, 2016 (patro.cz)

eBook:,Autor předkládá novou prózu, která vznikla přepracováním stejnojmenné povídky. Podle této knihy připravuje režisér Milan Cieslar (mj. Krev zmizelého, Pramen života apod.) nový film. V příběhu se setkáváme s Jitkou Thelénovou, vychovávanou v Pražském ústavu pro rasově čisté dívky. Tam se dostala po smrti svých rodičů, kteří se stali obětí teroru po atentátu na Heydricha. V hlavní hrdince se sváří právě probuzená ženskost s nenávistí vůči všem, kdo se podíleli na ztrátě jejích nejbližších. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Do tohoto souboru vybral Arnošt Lustig nedlouho před smrtí své dvě povídky Poslední den ohňů a Chvíle hned po ránu, další dvě povídky přidala jeho dcera Eva – Bílý vítr a Sláva Chaima Steina. Vznikla tak výjimečná sbírka raných textů obou spisovatelů. Čtenář tak má možnost porovnat jak či zda Lustig ovlivnil tvorbu své dcery. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Ke svému doma i v zahraničí vysoce ceněnému dílu připojil Arnošt Lustig román Krásné zelené oči. Tento román je kladně hodnocen kritikou i čtenáři v USA a Velké Británii, kde v roce 2000 vyšel vůbec poprvé. Pro české vydání autor knihu zrevidoval a doplnil o pasáže, které v zahraničí publikované dílo neobsahovalo. V roce 2003 byl román navržen na Pulitzerovu cenu. Zelené oči má patnáctiletá Kůstka, Hanka Kaudersová, plachá zrzka, která jako jediná z rodiny ušla smrti v Auschwitz-Birkenau. Lustigova próza je výrazná svým napínavým příběhem, který se odehrává převážně v polním nevěstinci, zároveň je však úsporná a zdrženlivá, pokud jde o líčení fyzické a duchovní krutosti. (knihydobrovsky.cz)

Soubor povídek Démanty noci, které nedávno zesnulý autor Arnošt Lustig napsal na základě svých válečných prožitků a vydal v Mladé frontě již v roce 1958. Démanty noci také v roce 1964 zfilmoval režisér Jan Němec a Arnošt Lustig spolupracoval na scénáři. Tato kniha patří k vrcholům Lustigovy tvorby, byla přeložena do několika jazyků. Autorovi se v Démantech noci podařilo zachytit mladé hrdiny uprostřed kruté doby, kteří si ovšem zachovávají lidskou důstojnost. Ukazuje nám ony záblesky démantů čistých srdcí v temnu noci všeobecné beznaděje, což je téma aktuální i dnes. Neboť stále jde v životě o to samé – o vítězství lidskosti nad lhostejností, statečnosti nad zbabělostí a naděje nad rezignací. (patro.cz)

eBook:,Ačkoliv Arnošt Lustig většinu svých děl stále doplňuje, tato novela zůstala již od roku 1964, kdy vyšla poprvé, téměř netknutá. I tento fakt svědčí o tom, že jde o dokonalé dílo, jedno z nejlepších, které tento český spisovatel napsal. Skupina dvaceti bohatých židovských obchodníků pod vedením pana Cohena je jakoby nedopatřením odvezena z Itálie do koncentračního tábora. V průběhu vyjednávání o výměně za německé zajatce jim nacisté, zastoupení úlisným panem Brenskym, slibují, že za milion švýcarských franků je všechny, včetně mladé tanečnice Kateřiny Horovitzové, odvezou vlakem až k americké lodi… Silný příběh, kde fanatismus dostane zaslouženou lekci od toho nejslabšího protivníka. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Colette Cohenová, devatenáctiletá belgická židovka s démantem pod jazykem, je zmítána mezi hlubokým milostným citem a brutálním sexuálním násilím. Dvě podoby lásky tak odlišné a tak podobné jako pravda a lež. Milostný příběh z prostředí osvětimského lágru je tak i příběhem o zmatení všech lidských hodnot, kdy je jen tenká hranice mezi dobrem a zlem, pravdou a lží, láskou a nenávistí. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Další kniha ze sebraných spisů Arnošta Lustiga, unikátní doplněné vydání. Můj známý Vili Feld je příběh o člověku, který kdysi slíbil pomoc emigrantovi v nouzi, nesplnil slovo a trápí ho celoživotní výčitky svědomí. Když později hodnotí svůj život a sčítá klady a zápory svých činů, nesplněné slovo zeje v tomto výčtu jako černá díra. Kniha je duševní mapou dvou lidí, jejichž osudy se na několik dnů nakrátko střetly v Římě roku 1950 a kteří již nikdy neměli příležitost se znovu setkat. (knihydobrovsky.cz)

Arnošt Lustig – český prozaik, publicista a scénárista vypráví příhody ze svého života v době druhé světové války a po ní. Hrůzy holocaustu popisuje věcně a střízlivě a v jeho podání nelze tyto příběhy zapomenout. Jedná se o 2 CD disky. (patro.cz)

Ve zbrusu nové knize se Arnošt Lustig pokusil o konečné zúčtování s tématy, která poznamenávají celou jeho tvorbu – nepochopitelnost nacistické myšlenky na vyhlazení Židů na straně jedné a láska k životu a ke všemu tělesnému na straně druhé. Hlavní představitelé, mladí lidé plní tělesných tužeb Gabriela Lágusová a Josef Reinisch, prožívají v terezínském ghetu svou zakázanou lásku. Transport může přijít každým dnem, a tak útěchu nacházejí hrdinové knihy pouze jeden v druhém. Žijí naplno a vyslovují věci, které by nebýt tlaku okolností možná ze sebe možná nikdy nevypustili. Výsledkem je příběh plný milostných vyznání i esejistických podobenství o smyslu života. Arnošt Lustig se po sérii menších prozaických útvarů konečně po dlouhé době odhodlal napsat delší novelu, která je zároveň autorovou oslavou sexuality, jež člověku dává novou sílu. Zároveň při četbě knihy Láska a tělo člověk pocítí dotek něčeho, co je silnější než válka… (patro.cz)

Kniha - Volně pojatý, autorizovaný životopis jednoho z nejpopulárnějších a mezinárodně nejproslulejších současných českých spisovatelů. Napsal ho literární kritik a historik František Cinger, spoluautor knihy 3x18, portréty a postřehy. Vyzpovídal v něm Lustigova kamaráda, spoluvězně Jiřího Justice, aby se dozvěděl, jak společně přežili Terezín, Osvětim i Meuselwitz, pobočný koncentrační tábor Buchenwald. Cituje první novinový příspěvek dvacetiletého Lustiga i jeho první povídky, zveřejněné osm let před prvotinou Noc a naděje (1959). Odhaluje zákulisí spisovatelova působení jako šéfredaktora české verze časopisu Playboy. Prozrazuje jeho inspirační zdroje a neznámé zážitky z amerického exilu i z pedagogické praxe na Americké univerzitě ve Washingtonu. Zároveň nepomíjí bolesti, s nimiž se člověk rozdávající jinak dobrou náladu a optimismus svěřuje jen nejbližším. Knihu provází 32 stran většinou naprosto neznámých fotografií. (alza.cz)

Kniha Petra Koláře, jeho první, je absolutní originál. Je to příběh naší takzvané postmoderní doby, které zcela nerozumíme a jež, jak se zdá, nerozumí nám. Záhada člověka, stará jako člověk – od dob, které ještě nemají ani názvy. – Arnošt Lustig (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Petr Kolář, 192 stran, česky, pevná bez přebalu matná Kniha Petra Koláře, jeho první, je absolutní originál. Je to příběh naší takzvané postmoderní doby, které zcela nerozumíme a jež, jak se zdá, nerozumí nám. Záhada člověka, stará jako člověk – od dob, které ještě nemají ani názvy. – Arnošt Lustig (alza.cz)

Kniha dopisů, koncipovaná jako mezerovitá kronika života Arnošta Lustiga a jeho rodiny po odchodu do exilu v roce 1968, přináší jedinečný výběr autentických dokumentů a fotografií, původních neupravovaných strojopisů a rukopisů korespondence Arnošta Lustiga a jeho ženy Věry, dcery Evy a syna Pepiho, babičky Terezie, sestry Hany Hnátové až po přátele Zdenu a Josefa Škvorecké v Torontu. Je svědectvím i o přátelství Arnošta Lustiga a Oty Pavla, které nepřervala ani Otova smrt v roce 1973. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor František Cinger, 208 stran, česky, pevná bez přebalu lesklá Tato kniha je hold spisovateli světového jména i významu napsaná jeho přítelem a dlouholetým spolupracovníkem. Po Lustigově návratu z amerického exilu s ním během dvaceti let strávil mnoho společných dnů a nocí, včetně besed nebo cest do koncentračního tábora Mauthausen či do Washingtonu, kde spisovatel a pedagog s rodinou bydlel a vyučoval. Doprovodil ho na pražský Nový židovský hřbitov, kde odpočívá jeho maminka a další předkové, i do míst mezi německým Klingenthalem a českými Kraslicemi, kde s kamarádem Jiřím Justicem utekli v dubnu 1945 z vlaku smrti směřujícího z pracovního tábora v Meuselwitzu u Buchenwaldu do Dachau. V souboru autentických vzpomínek vystihuje František Cinger jedinečnost osobnosti tvůrce, který vlastní literární i filmovou tvorbu zasvětil obětem šoa, zkázy, organizované na židovském národu nacisty. Kniha přináší také řadu neznámých příhod z Lustigova života,... (alza.cz)

"Koniec sveta nie je termínovaný, ale apokalyptickí jazdci sú už pustení. Obrovské finančné machinácie, degradácia hodnôt ľudskosti, celosvetová prostitúcia, agresivita terorizmu sprava i zľava v odnožiach nacionalizmov, nešetrné vojny, otrasenie posledných ideálov, náboženstvá rozožierané skepsou. Všetky celosvetové morálne hodnoty sú vysmievané. Len sa obávam, že nám to Boh znovu predloží na účte a dôjde k ešte apokalyptickejším hrôzam, ale vlastnej výroby."Do hĺbok sveta i ľudského vnútra sa ponáral Pavol Strauss, jeden z najväčších slovenských literárnych géniov 20. storočia. Do ľudských útrob sa vnáral cez deň ako profesionál - chirurg, a po večeroch ako hĺbavý človek, ktorému nie je ľahostajné všadeprítomné nivočenie. A hoci videl ako zlo vie rozožrať telo či ducha, napriek tomu nestrácal odvahu ku každodennému životu. Kde ju naberal, napovedia eseje piatej časti súborného vydania Straussových nepublikovaných literárnych a mysliteľských diel. Alebo snáď našepkáme?... Straussova indícia znie: "V Božích rukách sme stále, v satanových - len napoly." (knihydobrovsky.cz)

Básnická zbierka Pavla Elgyütta má zvláštny osud, predovšetkym v tom, že autor sa jej, žiaľ, nedožil - odišiel práve v čase, keď kniha opúšťala brány tlačiarne. Počas svojho života sa angažoval v paralympijskom hnutí - sám pripútaný na vozík po nešťastnom úraze. Jeho básne sú napriek nepriazni osudu plné odhodlania a lásky k životu."Pri čítaní týchto veršov som pocítil veľkú pokoru a zároveň aj obdiv k človeku, ktorý sa takýmto spôsobom vyrovnáva so svojim životným hendikepom. Básne a texty P. Elgyütta nám prinášajú veľa prekvapujúcej básnickej krásy, skvelých básnických obrazov, pozorovateľskej jemnosti a ukazujú nám, koľko sily sa skrýva v studniach, na dno ktorých hádam ani nedovidíme." KamilPeteraj"Tak, ako každý človek má svoj vlastný príbeh, má ho aj knižka, ktorú práve držíte v rukách. A je až neuveriteľné, aké dokáže život namaľovať obrazy..." Ján Riapoš (knihydobrovsky.cz)

"Koniec sveta nie je termínovaný, ale apokalyptickí jazdci sú už pustení. Obrovské finančné machinácie, degradácia hodnôt ľudskosti, celosvetová prostitúcia, agresivita terorizmu sprava i zľava v odnožiach nacionalizmov, nešetrné vojny, otrasenie posledných ideálov, náboženstvá rozožierané skepsou. Všetky celosvetové morálne hodnoty sú vysmievané. Len sa obávam, že nám to Boh znovu predloží na účte a dôjde k ešte apokalyptickejším hrôzam, ale vlastnej výroby." Do hĺbok sveta i ľudského vnútra sa ponáral Pavol Strauss, jeden z najväčších slovenských literárnych géniov 20. storočia. Do ľudských útrob sa vnáral cez deň ako profesionál - chirurg, a po večeroch ako hĺbavý človek, ktorému nie je ľahostajné všadeprítomné nivočenie. A hoci videl ako zlo vie rozožrať telo či ducha, napriek tomu nestrácal odvahu ku každodennému životu. Kde ju naberal, napovedia eseje piatej časti súborného vydania Straussových nepublikovaných literárnych a mysliteľských diel. Alebo snáď našepkáme?... Straussova indícia znie: "V Božích rukách sme stále, v satanových - len napoly." (patro.cz)

Básnická zbierka Pavla Elgyütta má zvláštny osud, predovšetkym v tom, že autor sa jej, žiaľ, nedožil - odišiel práve v čase, keď kniha opúšťala brány tlačiarne. Počas svojho života sa angažoval v paralympijskom hnutí - sám pripútaný na vozík po nešťastnom úraze. Jeho básne sú napriek nepriazni osudu plné odhodlania a lásky k životu. "Pri čítaní týchto veršov som pocítil veľkú pokoru a zároveň aj obdiv k človeku, ktorý sa takýmto spôsobom vyrovnáva so svojim životným hendikepom. Básne a texty P. Elgyütta nám prinášajú veľa prekvapujúcej básnickej krásy, skvelých básnických obrazov, pozorovateľskej jemnosti a ukazujú nám, koľko sily sa skrýva v studniach, na dno ktorých hádam ani nedovidíme." KamilPeteraj "Tak, ako každý človek má svoj vlastný príbeh, má ho aj knižka, ktorú práve držíte v rukách. A je až neuveriteľné, aké dokáže život namaľovať obrazy..." Ján Riapoš (patro.cz)

Edgar Freemantle je bohatý stavař, který při nehodě na stavbě utrpí zranění mozku a přijde o pravou paži. Během zdlouhavého léčení propadá takovým záchvatům zuřivosti a výpadkům paměti, že ho opustí manželka. V hluboké depresi a s myšlenkami na sebevraždu uposlechne rady svého terapeuta dr. Kamena, aby "změnil prostředí". Odstěhuje se tedy z Minnesoty na Duma Key, maličký, téměř pustý ostrůvek u floridského pobřeží. Lékař ho pobízel: "Nenajdete ve svém životě kromě stavařiny ještě něco jiného, co by ty deprese oslabilo?" A Edgar Freemantle si vzpomene, že kdysi kreslil. Zjistí, že je velmi nadaný malíř, a začne na ostrově malovat. Jenže s obrazy se začnou dít zvláštní věci. Cokoli namaluje, objeví se i ve skutečnosti, a pokud to vymaže, zmizí to. Ostrov má podivnou moc zesilovat a umocňovat jeho talent, protože tam přebývá cosi zlého... (knihydobrovsky.cz)

Edgar Freemantle je bohatý stavař, který při nehodě na stavbě utrpí zranění mozku a přijde o pravou paži. Během zdlouhavého léčení propadá takovým záchvatům zuřivosti a výpadkům paměti, že ho opustí manželka. V hluboké depresi a s myšlenkami na sebevraždu uposlechne rady svého terapeuta dr. Kamena, aby "změnil prostředí". Odstěhuje se tedy z Minnesoty na Duma Key, maličký, téměř pustý ostrůvek u floridského pobřeží. Lékař ho pobízel: "Nenajdete ve svém životě kromě stavařiny ještě něco jiného, co by ty deprese oslabilo?" A Edgar Freemantle si vzpomene, že kdysi kreslil. Zjistí, že je velmi nadaný malíř, a začne na ostrově malovat. Jenže s obrazy se začnou dít zvláštní věci. Cokoli namaluje, objeví se i ve skutečnosti, a pokud to vymaže, zmizí to. Ostrov má podivnou moc zesilovat a umocňovat jeho talent, protože tam přebývá cosi zlého... (patro.cz)

eBook:,Edgar Freemantle je bohatý stavař, který při nehodě na stavbě utrpí zranění mozku a přijde o pravou paži. Během zdlouhavého léčení propadá tak silným záchvatům zuřivosti a výpadkům paměti, že ho opustí manželka. V hluboké depresi a s myšlenkami na sebevraždu uposlechne rady svého terapeuta dr. Kamena, aby „změnil prostředí“. Odstěhuje se tedy z Minnesoty na Duma Key, maličký, téměř pustý ostrůvek u floridského pobřeží. A hledá něco, co by dalo jeho životu nový smysl. Začne malovat. A zjistí, že je velmi nadaný malíř. Jenže s jeho obrazy se začnou dít zvláštní věci. Cokoli namaluje, objeví se i ve skutečnosti, a pokud to vymaže, zmizí to. Ostrov má podivnou moc zesilovat a umocňovat jeho talent, protože tam přebývá cosi zlého... (knihydobrovsky.cz)

Kniha - 444 stran, slovensky "Koniec sveta nie je termínovaný, ale apokalyptickí jazdci sú už pustení. Obrovské finančné machinácie, degradácia hodnôt ľudskosti, celosvetová prostitúcia, agresivita terorizmu sprava i zľava v odnožiach nacionalizmov, nešetrné vojny, otrasenie posledných ideálov, náboženstvá rozožierané skepsou. Všetky celosvetové morálne hodnoty sú vysmievané. Len sa obávam, že nám to Boh znovu predloží na účte a dôjde k ešte apokalyptickejším hrôzam, ale vlastnej výroby." Do hĺbok sveta i ľudského vnútra sa ponáral Pavol Strauss, jeden z najväčších slovenských literárnych géniov 20. storočia. Do ľudských útrob sa vnáral cez deň ako profesionál - chirurg, a po večeroch ako hĺbavý človek, ktorému nie je ľahostajné všadeprítomné nivočenie. A hoci videl ako zlo vie rozožrať telo či ducha, napriek tomu nestrácal odvahu ku každodennému životu. Kde ju naberal, napovedia eseje piatej časti súborného vydania Straussových nepublikovaných literárnych a... (alza.cz)

Rozhovor představuje nedávno zesnulého významného spisovatele, kterýsvým dílem a mistrovským vypravěčským talentem připomíná tragédii šoa. V bilančním rozhovoru vedeném od května do července 2010, a dále od října2010 do ledna 2011, v době jeho těžké nemoci, vypráví nejen o době prožité vlágrech, o tom, co znamená být Židem v XXI. století, ale i o svých kamarádechOtu Pavlovi, Ludvíku Aškenázym a pilotu Josefu Plačkovi. Hovoří o učeníkreativního psaní na americké univerzitě ve Washingtonu, o svých láskách aroli erotiky a sexu v životě. V tomto interview na sebe Arnošt Lustig, českýŽid, prozrazuje, že jeho skutečná národnost se jmenuje spisovatel. Poodhalujetaké málo známá fakta z Terezína či Osvětimi, Lustig se vyjadřuje i k doběprocesu s Miladou Horákovou a popisuje například skutečný život a smrt DitySaxové. Nebývale otevřený rozhovor, protože poslední. Karlu Hvížďalovi sepodařilo přinutit nezkrotného Lustiga, aby opravdu hovořil k věci (tachles).Stojí to za to. Oproti původnímu vydání má toto vyznání dvou spisovatelů o 60stran více. (knihydobrovsky.cz)

Rozhovor představuje nedávno zesnulého významného spisovatele, který svým dílem a mistrovským vypravěčským talentem připomíná tragédii šoa. V bilančním rozhovoru vedeném od května do července 2010, a dále od října 2010 do ledna 2011, v době jeho těžké nemoci, vypráví nejen o době prožité v lágrech, o tom, co znamená být Židem v XXI. století, ale i o svých kamarádech Otu Pavlovi, Ludvíku Aškenázym a pilotu Josefu Plačkovi. Hovoří o učení kreativního psaní na americké univerzitě ve Washingtonu, o svých láskách a roli erotiky a sexu v životě. V tomto interview na sebe Arnošt Lustig, český Žid, prozrazuje, že jeho skutečná národnost se jmenuje spisovatel. Poodhaluje také málo známá fakta z Terezína či Osvětimi, Lustig se vyjadřuje i k době procesu s Miladou Horákovou a popisuje například skutečný život a smrt Dity Saxové. Nebývale otevřený rozhovor, protože poslední. Karlu Hvížďalovi se podařilo přinutit nezkrotného Lustiga, aby opravdu hovořil k věci (tachles). Stojí to za to. Oproti původnímu vydání má toto vyznání dvou spisovatelů o 60 stran více. (patro.cz)

eBook:,Ve svém Vyznání, předcházející Dumám, píše na úvod Jean-Jacques Rousseua: „Odhalil jsem své nitro, jak pouze tys je viděl, Věčná Bytosti! Shromáždi kolem mne nespočetný zástup mých bližních: nechť naslouchají mému vyznání, nechť hořekují nad mými nízkostmi, nechť se rdí nad mými ubohostmi. Nechť však každý odhalí též svoje srdce u stupňů tvého trůnu stejně upřímně a potom nechť jediný odváží se mi říci: Byl sem lepší onoho muže.“ Ve svých protivenstvích nalézá Rousseau v Dumách, obklopen již jen přírodou, svůj konečný klid – podroben „jhu nutnosti“, zachován svému srdci, ztotožněn s řádem, jemuž byl zaslíben. Vypořádává se se vším, co musí zpracovat citlivé srdce, nechce-li být pokořeno, ba spíše zmařeno, vědom si, že účel života přesahuje pletichy a zlo těch, kteří jsou podrobeni svým slepým tužbám a zlobě, jichž neváhají, s potěchou jim vlastní, vůči člověku kdykoli použít. Kniha je dokladem, věčným dramatem a kontrapunktem mezi Člověkem a společností (Královstvím božím a královstvím z tohoto světa), pochopením života v nitru člověka, je-li po něm současně bytostně voláno. Je věčným zápasem Východu Slunce; rozporem, který navždy upomíná, že skutečná vznešenost je pronásledována temnotou lůzy, jejíž duch na sebe bere jen jiná těla a podoby, nenávidějící však stále vše přímé a vpravdě vznešené, co nabývá skutečného květu života. Chce-li kdo pochybovat, nechť učiní onu mez v dějinách, kdy se lži vykázalo místo, jíž jí přísluší, a pravda povznesla se v základ společenského pořádku! Nechť rozváže tak kdo kolo, cítí-li se, a učiní z něj přímku, kde vymezí onen bod! – Či raději nechť mlčí, nechce-li být směšný, kdo je unášen na křídlech Molocha, na drobtech pomíjivého prospěchářství, za nějž je placen – jemuž je zaprodán na křídlech servilnosti vůči zlu! Ačkoli lze dočasně bránit Světlu, aby zářilo (a zakrývat jej pouhou jeho nápodobou, čemuž říkáme veřejný pořádek a morálka), nelze zadržet jeho konečného vítězství, jeho paprsků, razící si cestu ranními červánky. Obě entity mají nárok na své bytí; nelze vytrhnout hloží, aniž bychom tím nevytrhli i pšenice. Nechť se naplní a dokoná osud spravedlivých i nespravedlivých! Ovšem jen ve světle nabývá člověk své hodnoty a své sebeúcty. Jen ve světle nebude nakonec požrán služebníky, kteří se domáhají zadusit všeho života; stejně jako jejich bůžkem, kterému slouží a jemuž jsou sami vydáni za potravu. Toto je lidské drama ve svém cyklu, v božském dramatu, který se píše a opakuje od počátku věků. Vydaná kniha uchovává, až na výjimky, pravopis doby a je zároveň revizí a opravou místy nepřesných překladů prvního českého vydání z roku 1913. Toto vydání si neklade za cíl vystavět monument onomu velkému muži, jímž je Jean-Jacques Rousseau – takové pomníky nebývají pravdivé, a proto ani trvalé – nýbrž je pouhým jeho uznáním. Toto uznání však více než v řeči může nabývat významu u každého Jedince až ve skutku a myšlení: oprostí-li se od lži, postaví-li se sám nejen za sebe, ale za každého člověka, trpě společně s ním, který se nalézá či nalézal v poutech; v člověku, který se sám zbaví krve – má-li ji na rukou společně s celou generací lidí, sloužící Molochu; a přijme-li tím následně neméně důsledně jako Rousseau: své „jho nutnosti“. (knihydobrovsky.cz)

Elektronická kniha - autor Stephen King, 720 stran, česky Edgar Freemantle je bohatý stavař, který při nehodě na stavbě utrpí zranění mozku a přijde o pravou paži. Během zdlouhavého léčení propadá tak silným záchvatům zuřivosti a výpadkům paměti, že ho opustí manželka. V hluboké depresi a s myšlenkami na sebevraždu uposlechne rady svého terapeuta dr. Kamena, aby „změnil prostředí“. Odstěhuje se tedy z Minnesoty na Duma Key, maličký, téměř pustý ostrůvek u floridského pobřeží. A hledá něco, co by dalo jeho životu nový smysl. Začne malovat. A zjistí, že je velmi nadaný malíř. Jenže s jeho obrazy se začnou dít zvláštní věci. Cokoli namaluje, objeví se i ve skutečnosti, a pokud to vymaže, zmizí to. Ostrov má podivnou moc zesilovat a umocňovat jeho talent, protože tam přebývá cosi zlého... (alza.cz)

Elektronická kniha - autor Jean Jacques Rousseau, 113 stran Ve svém Vyznání, předcházející Dumám, píše na úvod Jean-Jacques Rousseua: „Odhalil jsem své nitro, jak pouze tys je viděl, Věčná Bytosti! Shromáždi kolem mne nespočetný zástup mých bližních: nechť naslouchají mému vyznání, nechť hořekují nad mými nízkostmi, nechť se rdí nad mými ubohostmi. Nechť však každý odhalí též svoje srdce u stupňů tvého trůnu stejně upřímně a potom nechť jediný odváží se mi říci: Byl sem lepší onoho muže.“ Ve svých protivenstvích nalézá Rousseau v Dumách, obklopen již jen přírodou, svůj konečný klid – podroben „jhu nutnosti“, zachován svému srdci, ztotožněn s řádem, jemuž byl zaslíben. Vypořádává se se vším, co musí zpracovat citlivé srdce, nechce-li být pokořeno, ba spíše zmařeno, vědom si, že účel života přesahuje pletichy a zlo těch, kteří jsou podrobeni svým slepým tužbám a zlobě, jichž neváhají, s potěchou jim vlastní, vůči člověku kdykoli použít. Kniha je dokladem,... (alza.cz)

Kniha - autor Stephen King, 720 stran, česky, brožovaná bez přebalu lesklá Edgar Freemantle je bohatý stavař, který při nehodě na stavbě utrpí zranění mozku a přijde o pravou paži. Během zdlouhavého léčení propadá takovým záchvatům zuřivosti a výpadkům paměti, že ho opustí manželka. V hluboké depresi a s myšlenkami na sebevraždu uposlechne rady svého terapeuta dr. Kamena, aby "změnil prostředí". Odstěhuje se tedy z Minnesoty na Duma Key, maličký, téměř pustý ostrůvek u floridského pobřeží. Lékař ho pobízel: "Nenajdete ve svém životě kromě stavařiny ještě něco jiného, co by ty deprese oslabilo?" A Edgar Freemantle si vzpomene, že kdysi kreslil. Zjistí, že je velmi nadaný malíř, a začne na ostrově malovat. Jenže s obrazy se začnou dít zvláštní věci. Cokoli namaluje, objeví se i ve skutečnosti, a pokud to vymaže, zmizí to. Ostrov má podivnou moc zesilovat a umocňovat jeho talent, protože tam přebývá cosi zlého... (alza.cz)

Úspěšný horolezec Radek Jaroš dosáhl jako první Čech a patnáctý člověk v historii vůbec „koruny Himálaje“, tedy zdolal všech 14 osmitisícovek bez použití kyslíku. V knize Hory shora se shrnují jeho úspěchy do roku 2006, kdy pokořil prvních šest osmitisícových hor, čímž se přiblížil polovině. Od roku 1998, kdy jako druhý Čech bez použití kyslíku zdolal vrchol Mount Everestu, se této metě cílevědomě přibližoval. A právě autentické líčení dramatických okolností úspěšných, ale i neúspěšných výstupů (čtyřikrát se marně pokoušel o K2, než se mu to v roce 2014 na pátý pokus podařilo) je obsahem této působivé knihy. (patro.cz)

Je jí sedmnáct let. Je krásná a její jméno se krásou třpytí: jmenuje se Perla. O čem asi tak snívají jiné dívky v jejím věku? O prvních láskách, o nových šatech do tanečních… A čeho se bojí? Přísného matikáře, maturitní komise… V roce 1943, kdy se děj Lustigovy novely odehrává, mají ještě jiné starosti. Přinesla je válka. Ale Perla nemá jen starosti, Perla má strach. Jako statisíce jiných musela jednoho dne opustit svůj domov a nastoupit do transportu. Konečná stanice: Terezín. Prozatím. Ale jak dlouho může trvat "prozatím", na jehož konci čeká vlak s dlouhou řadou vagonů, v němž si dojede pro smrt? CDMP3 6 hodin 35 minut (patro.cz)