Žalmy i.

Žalmy, písně pocházející z prostředí starověkého Izraele, pro svou vysokou poetickou hodnotu nepochybně patří ke světovému kulturnímu dědictví. V první polovině 2. století před naším letopočtem vznikl mezi řecky mluvícími Židy překlad těchto textů z hebrejštiny do řečtiny. Český komentovaný překlad septuagintního žaltáře se pokouší zachytit způsob, jakým překladatelé z hebrejštiny do řečtiny postupovali. (patro.cz)

Žalmy, písně pocházející z prostředí starověkého Izraele, pro svou vysokou poetickou hodnotu nepochybně patří ke světovému kulturnímu dědictví. V první polovině 2. století před naším letopočtem vznikl mezi řecky mluvícími Židy překlad těchto textů z hebrejštiny do řečtiny. Český komentovaný překlad septuagintního žaltáře se pokouší zachytit způsob, jakým překladatelé z hebrejštiny do řečtiny postupovali. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - 152 stran, česky, pevná s přebalem lesklá Žalmy, písně pocházející z prostředí starověkého Izraele, pro svou vysokou poetickou hodnotu nepochybně patří ke světovému kulturnímu dědictví. V první polovině 2. století před naším letopočtem vznikl mezi řecky mluvícími Židy překlad těchto textů z hebrejštiny do řečtiny. Český komentovaný překlad septuagintního žaltáře se pokouší zachytit způsob, jakým překladatelé z hebrejštiny do řečtiny postupovali. (alza.cz)

Každodenně bojuji se svými chybami a emocemi. Často mě svazují, někdy až příliš řídí můj život. Někdy jim až příliš podléhám. Žalmy byly lékem na emoce krále Saula. Proč by tedy nemohly pomoci i mně v mých malých i větších bojích a těžkostech? Žalmy jsou všemocný lék, stačí denně pár kapek. Žalm 116:7 „Můžeš opět odpočinout, moje duše, neboť Hospodin se tě zastal.“ (patro.cz)

Sedm kajících žalmů, z nichž nejznámější jsou žalmy 51 (Miserere) a 130 (De profundis), spojuje téma lítosti nad hříchy a touhy po Božím odpuštění. Modlitba těchto žalmů odvrací člověka od bezmoci a zoufalství. Před Bohem si nemusíme na nic hrát, zamlčovat svou bolest nebo vinu. Když před ním vyslovíme to, co je v nás slabé a zdánlivě nehodné Božího doteku, můžeme se uzdravit. Drobná publikace obsahuje text a výklad kajících žalmů, krátké modlitby a čtyři perspektivy, jak tyto žalmy číst: jako modlitbu Izraele, Ježíše, církve i jednotlivce. Praktická příručka poslouží pro osobní potřebu i pro četbu v modlitebních společenstvích a při biblických hodinách. Zvláště vhodná je pro osobní modlitbu v pátek, během postního období a při přípravě na svátost smíření. K tomu slouží i několik praktických rad na závěr. (patro.cz)

Sedm kajících žalmů, z nichž nejznámější jsou žalmy 51 (Miserere) a 130 (De profundis), spojuje téma lítosti nad hříchy a touhy po Božím odpuštění. Modlitba těchto žalmů odvrací člověka od bezmoci a zoufalství. Před Bohem si nemusíme na nic hrát, zamlčovat svou bolest nebo vinu. Když před ním vyslovíme to, co je v nás slabé a zdánlivě nehodné Božího doteku, můžeme se uzdravit. Drobná publikace obsahuje text a výklad kajících žalmů, krátké modlitby a čtyři perspektivy, jak tyto žalmy číst: jako modlitbu Izraele, Ježíše, církve i jednotlivce. Praktická příručka poslouží pro osobní potřebu i pro četbu v modlitebních společenstvích a při biblických hodinách. Zvláště vhodná je pro osobní modlitbu v pátek, během postního období a při přípravě na svátost smíření. K tomu slouží i několik praktických rad na závěr. (knihydobrovsky.cz)

Básne, citové výlevy alebo modlitbý ? Žalmy patria k tým typom kníh, ktoré zachytávajú emocionálne výšky aj hĺbky, intímne vyznania aj oficiálne liturgické texty. Je v nich všetko, čo je v živote: necenzurované, úprimné, bohaté a pravdivé. (knihydobrovsky.cz)

Básne, citové výlevy alebo modlitby ? Žalmy patria k tým typom kníh, ktoré zachytávajú emocionálne výšky aj hĺbky, intímne vyznania aj oficiálne liturgické texty. Je v nich všetko, čo je v živote: necenzurované, úprimné, bohaté a pravdivé. (patro.cz)

Český ekumenický překlad textu Nového zákona v oblíbeném kapesním vydání. Nová jednosloupcová sazba a praktické značení pro snadné vyhledávání jednotlivých knih. Měkká šitá vazba s chlopněmi. Kromě textu Nového zákona, Žalmů a Přísloví obsahuje i základní informace o Bibli. (knihydobrovsky.cz)

Český ekumenický překlad textu Nového zákona v oblíbeném kapesním vydání. Nová jednosloupcová sazba a praktické značení pro snadné vyhledávání jednotlivých knih. Pevná šitá vazba, umělá kůže. Kromě textu Nového zákona, Žalmů a Přísloví obsahuje i základní informace o Bibli. (knihydobrovsky.cz)

Český ekumenický překlad textu Nového zákona v oblíbeném kapesním vydání. Nová jednosloupcová sazba a praktické značení pro snadné vyhledávání jednotlivých knih. Měkká šitá vazba, omyvatelný plast. Kromě textu Nového zákona, Žalmů a Přísloví obsahuje i základní informace o Bibli. (knihydobrovsky.cz)

Nový překlad do současné ukrajinštiny vytvořil ukrajinský teolog a překladatel Rafajil Pavlovič Turkonjak (*1949), od roku 1992 člen Ukrajinské biblické společnosti a vedoucí oddělení pro překlad Bible do moderního ukrajinského jazyka. Toto vydání používá text z roku 2011. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Jan Brož, 64 stran, česky, brožovaná bez přebalu lesklá Sedm kajících žalmů, z nichž nejznámější jsou žalmy 51 (Miserere) a 130 (De profundis), spojuje téma lítosti nad hříchy a touhy po Božím odpuštění. Modlitba těchto žalmů odvrací člověka od bezmoci a zoufalství. Před Bohem si nemusíme na nic hrát, zamlčovat svou bolest nebo vinu. Když před ním vyslovíme to, co je v nás slabé a zdánlivě nehodné Božího doteku, můžeme se uzdravit. Drobná publikace obsahuje text a výklad kajících žalmů, krátké modlitby a čtyři perspektivy, jak tyto žalmy číst: jako modlitbu Izraele, Ježíše, církve i jednotlivce. Praktická příručka poslouží pro osobní potřebu i pro četbu v modlitebních společenstvích a při biblických hodinách. Zvláště vhodná je pro osobní modlitbu v pátek, během postního období a při přípravě na svátost smíření. K tomu slouží i několik praktických rad na závěr. (alza.cz)

Breviář - jinak také denní modlitba církve nebo liturgie hodin - je krásnou mozaikou, jejíž jednotlivé kamínky tvoří žalmy, písně, biblická čtení, orace, texty církevních otců, antifony a prosby. Vše je harmonicky uspořádáno podle denní doby, svátku a církevního období. Pro mnohé je ale breviář nepronikutelný rébus ..... (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Vít Kolmačka, 92 stran, česky, brožovaná bez přebalu lesklá Tajemná pomezí vzdáleně ohmatatelná… někde výmluvná torza s vyprázdněním člověka, nebo i pocity z viny... a kolik že je pravd... (alza.cz)

Breviář - jinak také denní modlitba církve nebo liturgie hodin - je krásnou mozaikou, jejíž jednotlivé kamínky tvoří žalmy, písně, biblická čtení, orace, texty církevních otců, antifony a prosby. Vše je harmonicky uspořádáno podle denní doby, svátku a církevního období. Pro mnohé je ale breviář nepronikutelný rébus ..... (patro.cz)

Česko-hebrejské vydání Hagady, tradičního vyprávění o exodu Židů z Egypta obsahuje řád domácích bohoslužeb při sederu, slavnostní večeři během prvních dvou dnů svátku Pesach. Jeho podstatou je vyprávění o vysvobození Židů z egyptského otroctví. Vyprávění doprovázejí komentáře, převzaté z midrašů a Talmudu spolu s modlitbami, požehnáními, žalmy a s tradičními sederovými písněmi. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - 282 stran, slovensky, pevná bez přebalu lesklá Básne, citové výlevy alebo modlitbý ? Žalmy patria k tým typom kníh, ktoré zachytávajú emocionálne výšky aj hĺbky, intímne vyznania aj oficiálne liturgické texty. Je v nich všetko, čo je v živote: necenzurované, úprimné, bohaté a pravdivé. (alza.cz)

Starozákonní žalmy jsou neopomenutelnou součástí kulturního dědictví lidstva. A je to soubor nejen duchovní, ale také výsostné poezie. Doposud nevydaný básnický překlad Václava Renče (1911–1973), známý zatím jen hrstce zasvěcených znalců a uživatelů před lety pro interní potřebu rozmnoženého žaltáře, bude pro široký okruh čtenářů světové literatury překvapením. Jde o jedno z vrcholných překladatelských děl Václava Renče, označovaného za klasika českého moderního překladu. (knihydobrovsky.cz)

Nový žaltář připravil biskup Církve československé husitské Pavel Pechanec z textů překladu Bible 21. Celá kniha žalmů je uspořádána pro ranní a večerní rozjímání do pěti týdnů na každý den. Jednotlivé žalmy jsou doplněny zároveň tematickými úryvky z Bible, vždy ze Starého a Nového zákona. Najdete zde modlitbu žaltáře i modlitby k dalšímu rozjímání, slovo emeritního biskupa Petra Šandery i doc. Jiřího Beneše, biblisty a judaisty. Publikace je doplněna černobílými fotografiemi. (knihydobrovsky.cz)

Vydáním Nového zákona, Žalmů a Přísloví ve větším formátu vycházíme vstříc všem zájemcům o četbu a studium nadčasového biblického poselství v Českém ekumenickém překladu s dobře čitelným písmem. Úsporná, a přesto přehledná jednosloupcová sazba umožňuje snadnou a ničím nerušenou četbu. Dvoubarevná sazba usnadňuje orientaci v textu a praktické barevné značení napomáhá rychlému vyhledávání jednotlivých knih. Vydání zahrnuje veškeré dosavadní revize, a kromě biblického textu obsahuje i základní informace o Bibli. (knihydobrovsky.cz)

Vydáním Nového zákona, Žalmů a Přísloví ve větším formátu vycházíme vstříc všem zájemcům o četbu a studium nadčasového biblického poselství v Českém ekumenickém překladu s dobře čitelným písmem. Úsporná, a přesto přehledná jednosloupcová sazba umožňuje snadnou a ničím nerušenou četbu. Dvoubarevná sazba usnadňuje orientaci v textu a praktické barevné značení napomáhá rychlému vyhledávání jednotlivých knih. Vydání zahrnuje veškeré dosavadní revize, a kromě biblického textu obsahuje i základní informace o Bibli. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Radek Tichý, 80 stran, česky, brožovaná bez přebalu lesklá Breviář - jinak také denní modlitba církve nebo liturgie hodin - je krásnou mozaikou, jejíž jednotlivé kamínky tvoří žalmy, písně, biblická čtení, orace, texty církevních otců, antifony a prosby. Vše je harmonicky uspořádáno podle denní doby, svátku a církevního období. Pro mnohé je ale breviář nepronikutelný rébus ..... (alza.cz)

Marie Noel, vlastním jménem Marie Rouget (1883-1967) francouzská básnířka a spisovatelka pocházela z velice vzdělané, ale jen málo věřící rodiny. Zůstala svobodná a rodné město Auxerre téměř neopouštěla. Přesto její životaběh nebyl v ničem lehký. Láska jejího mládí skončila zklamáním (vystřídána čekáním na velkou lásku, která se nikdy nedostavila) smrt malého bratříčka jednou o Vánocích (odtud její pseudonym Noel), krize víry ... to vše podtrhuje její poezii, jako poezii poznamenanou charakterem lidové písně. V roce 1962 obdržela za své dílo od Francouzské akademie Velkou cenu za poezii. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - 255 stran, česky, Brožovaná bez přebalu lesklá Nový žaltář připravil biskup Církve československé husitské Pavel Pechanec z textů překladu Bible 21. Celá kniha žalmů je uspořádána pro ranní a večerní rozjímání do pěti týdnů na každý den. Jednotlivé žalmy jsou doplněny zároveň tematickými úryvky z Bible, vždy ze Starého a Nového zákona. Najdete zde modlitbu žaltáře i modlitby k dalšímu rozjímání, slovo emeritního biskupa Petra Šandery i doc. Jiřího Beneše, biblisty a judaisty. Publikace je doplněna černobílými fotografiemi. (alza.cz)

V pozůstalosti Klementa Alexandrijského se dochovala sbírka exegetických zlomků známých pod názvem Eclogae propheticae ("Vybrané pasáže z prorockých knih", tj. z Písma). Jedná se snad o náčrty připravovaného díla nebo o výpisky z Klementova spisu Hypotyposes ("Náčrty"), který je rovněž dochován jen zlomkovitě. Oba texty, Eclogae i Hypotyposes, představují méně známou, ale velmi zajímavou stránku Klementova myšlení, totiž jeho zájem o biblickou exegezi. Kromě výkladů některých biblických pasáží (žalmy, epištoly) obsahují tato díla též vzácná svědectví o ústní tradici "presbyterů", angelologické spekulace i citace ze ztracených památek starokřesťanské literatury (Petrova apokalypsa). Předkládaná publikace zahrnuje český překlad a podrobný komentář Eclog i všech dochovaných zlomků Hypotyposes (včetně zlomků dosud nevydaných), jakož i dalších tematicky příbuzných fragmentů Klementova díla. Edice zlomků, úvod, překlad a poznámky připravila Jana Plátová. (knihydobrovsky.cz)

Esejistická kniha představuje život a dílo Egona Hostovského v širším kontextu dějinných událostí 20. století, jichž byl spisovatel svědkem i obětí. Její autor usiluje o prolnutí pásma své interpretace autorova díla s řečí dobových dopisů a dokumentů, na jejichž základě lze odkrývat řadu souvislostí vztahujících se k proměnám autorovy poetiky, tak aby se osvětlily kontrasty či paralely mezi řečí Hostovského beletrie a řečí samotného autora v nebeletristických typech textů. Úvodní kapitola knihy je úvahou na téma spisovatel a ideologie, následující tři se pak zabývají autorovým životem a dílem v době prvního exilu, po roce 1948 a v období od šedesátých let do jeho smrti v roce 1973. Dílo přináší nejen řadu dosud nezveřejněných dobových materiálů a textů (např. Manipulace ždanovovské linie v ČSR) a zcela nové informace o životě a díle Egona Hostovského, ale zároveň nabízí specifický pohled na osud moderního spisovatele v turbulencích dějin 20. století. (knihydobrovsky.cz)

Žalmy F. X. Richtera znovu objevené po 250 letech. Franz Xaver Richter (1709-1789): Super flumina Babylonis - Psalmus 136 á 12 voci (1768). Miserere (in f) á 10 voci per il Venerdi Santo (1770-73) Markéta Böhmová, Pavla Radostová - soprán, Piotr Olech, Kamila Mazalová - alt, Jaroslav Březina, Jakub Kubín - tenor, Jiří M. Procházka - bas. Czech Ensemble Baroque, dirigent Roman Válek Pro 60letého Franze Xavera Richtera, tehdy ve Francii etablovaného skladatele moravského původu, bylo pařížské jaro 1769 zcela výjimečné. Když se o dva roky dříve přihlásil do skladatelské soutěže, kterou pořádala významná koncertní instituce Concert spirituel, chtěl se patrně ucházet o některé hudebnické zaměstnání v Paříži. Zadáním byla kompozice velkého moteta ("motet á grand choeur" zahrnující sled árií, ansámblů a sborů) na latinský text žalmu 136 Super flumina Babylonis. I když se Richter v soutěži neumístil, jeho kompozice vzbudila velký zájem a 28. března 1769 byla v rámci Concert spirituel premiérována v Tuilerijském paláci v největším sále tehdejší Paříže. O necelý měsíc později Richter nastoupil na prestižní místo ředitele kůru štrasburské katedrály. Moteto Super flumina v jeho volbě sehrálo bezesporu významnou roli. V prvních štrasburských letech (1770-73) vznikla trojice zhudebnění kajícího žalmu 50 Miserere mei Deus, určená pro temné hodinky, noční liturgii velikonočního tridua. Třetí z nich, f moll, v premiérové nahrávce doplňuje žalm Super flumina na tomto albu. V pořadí již čtvrtou richterovskou nahrávkou nám soubor Czech Ensemble Baroque objevuje dosud nezmapovaný odkaz pozoruhodného skladatele Evropy 18. století. (dvd-premiery.cz)

Biblický text je v jednom sloupci s odkazy na vnějším okraji stránky a poznámkami v dolní části pod hlavním textem. Toto uspořádání společně s maximálním zvýrazněním pořadí kapitol a veršů umožňuje rychlé vyhledávání a snadnou orientaci v biblickém textu. Na konci knihy jsou barevné mapy a plánky Jeruzaléma.Český ekumenický překlad, ČEP (často nazýván pouze ekumenický překlad), je moderní český překlad Bible, pořízený v letech 1961–1979 a uznávaný všemi českými křesťanskými církvemi.Myšlenka společného mezikonfesního českého překladu Bible začala vznikat již za 2. světové války. Vlastní překlad byl zahájen v roce 1961 pod vedením a z iniciativy profesorů Evangelické teologické fakulty UK Miloše Biče (starozákonní skupina) a J. B. Součka (novozákonní skupina). Na překladu se podílely dva týmy odborníků, kteří spolupracovali i s konzultanty ze Spojených biblických společností. Ekumenický překlad se prosadil velmi rychle; katolická církev jej doporučila k užívání prostřednictvím kardinála Tomáška v roce 1985.V roce 1970 byla publikována první část překladu, kniha Genesis. V roce 1973 čtyři evangelia, v roce 1975 žalmy, v roce 1978 druhá část Nového zákona a v roce 1979 konečně celá Bible. Vychází ve dvojí verzi - včetně deuterokanonických knih (podle katolického a pravoslavného kánonu) a bez nich.Tento překlad vychází z iniciativy protestantských církví, nicméně je uznáván a používán všemi křesťanskými denominacemi včetně pravoslaví a římskokatolické církve, což bylo také jeho účelem. Text je pořízen přímo z originálních jazyků (hebrejština, aramejština, řečtina) do moderní, srozumitelné češtiny, přičemž zachovává biblickou dikci a styl.Český ekumenický překlad je nejcitovanějším překladem v moderní literatuře, vedle Bible kralické patří k nejrozšířenějším a platí také za standardní zdroj biblických citací.Autorská práva k překladu vlastní Česká biblická společnost. (knihydobrovsky.cz)

Biblický text je v jednom sloupci s odkazy na vnějším okraji stránky a poznámkami v dolní části pod hlavním textem. Toto uspořádání společně s maximálním zvýrazněním pořadí kapitol a veršů umožňuje rychlé vyhledávání a snadnou orientaci v biblickém textu. Na konci knihy jsou barevné mapy a plánky Jeruzaléma.Český ekumenický překlad, ČEP (často nazýván pouze ekumenický překlad), je moderní český překlad Bible, pořízený v letech 1961–1979 a uznávaný všemi českými křesťanskými církvemi.Myšlenka společného mezikonfesního českého překladu Bible začala vznikat již za 2. světové války. Vlastní překlad byl zahájen v roce 1961 pod vedením a z iniciativy profesorů Evangelické teologické fakulty UK Miloše Biče (starozákonní skupina) a J. B. Součka (novozákonní skupina). Na překladu se podílely dva týmy odborníků, kteří spolupracovali i s konzultanty ze Spojených biblických společností. Ekumenický překlad se prosadil velmi rychle; katolická církev jej doporučila k užívání prostřednictvím kardinála Tomáška v roce 1985.V roce 1970 byla publikována první část překladu, kniha Genesis. V roce 1973 čtyři evangelia, v roce 1975 žalmy, v roce 1978 druhá část Nového zákona a v roce 1979 konečně celá Bible. Vychází ve dvojí verzi - včetně deuterokanonických knih (podle katolického a pravoslavného kánonu) a bez nich.Tento překlad vychází z iniciativy protestantských církví, nicméně je uznáván a používán všemi křesťanskými denominacemi včetně pravoslaví a římskokatolické církve, což bylo také jeho účelem. Text je pořízen přímo z originálních jazyků (hebrejština, aramejština, řečtina) do moderní, srozumitelné češtiny, přičemž zachovává biblickou dikci a styl.Český ekumenický překlad je nejcitovanějším překladem v moderní literatuře, vedle Bible kralické patří k nejrozšířenějším a platí také za standardní zdroj biblických citací.Autorská práva k překladu vlastní Česká biblická společnost. (knihydobrovsky.cz)

Unikátní velkoformátové vydání u příležitosti 100. výročí založení našeho státu ve zcela nové grafické úpravě. Jedná se o největší a nejlépe čitelnou Bibli v Českém ekumenickém překladu, vhodnou pro čtení v kostele, ve shromáždění či v rodině. Knihu doprovází materiál Češi a Bible, který shrnuje historii hesla PRAVDA VÍTĚZÍ na prezidentské standartě a přináší zajímavé výroky o Bibli a křesťanství, které pronesly osobnosti z politického, vědeckého, náboženského i uměleckého světa v dobách těžkých i nadějných. Luxusní vydání je vázáno v pravé kůži se zlatou ořízkou, součástí je i pevné zasunovací pouzdro. Český ekumenický překlad, ČEP (často nazýván pouze ekumenický překlad), je moderní český překlad Bible, pořízený v letech 1961–1979 a uznávaný všemi českými křesťanskými církvemi. Myšlenka společného mezikonfesního českého překladu Bible začala vznikat již za 2. světové války. Vlastní překlad byl zahájen v roce 1961 pod vedením a z iniciativy profesorů Evangelické teologické fakulty UK Miloše Biče (starozákonní skupina) a J. B. Součka (novozákonní skupina). Na překladu se podílely dva týmy odborníků, kteří spolupracovali i s konzultanty ze Spojených biblických společností. Ekumenický překlad se prosadil velmi rychle; katolická církev jej doporučila k užívání prostřednictvím kardinála Tomáška v roce 1985. V roce 1970 byla publikována první část překladu, kniha Genesis. V roce 1973 čtyři evangelia, v roce 1975 žalmy, v roce 1978 druhá část Nového zákona a v roce 1979 konečně celá Bible. Vychází ve dvojí verzi - včetně deuterokanonických knih (podle katolického a pravoslavného kánonu) a bez nich. Tento překlad vychází z iniciativy protestantských církví, nicméně je uznáván a používán všemi křesťanskými denominacemi včetně pravoslaví a římskokatolické církve, což bylo také jeho účelem. Text je pořízen přímo z originálních jazyků (hebrejština, aramejština, řečtina) do moderní, srozumitelné češtiny, přičemž zachovává biblickou dikci a styl. Český ekumenický překlad je, zdá se, nejcitovanější v moderní literatuře, vedle Bible kralické patří k nejrozšířenějším a platí také za standardní zdroj biblických citací. (knihydobrovsky.cz)

Praktický obal se zipem ocení každý, kdo nosí Bibli v kabelce, tašce, kufříku nebo batohu. Toto vydání zahrnuje nejen veškeré dosavadní revize textu, ale také novou přehlednější grafickou úpravu, dobře čitelnou v různých formátech. Hlavní text nového vydání je ve dvou sloupcích, poznámky dole pod textem a odkazy na vnějších okrajích stránky. Připojeny jsou i nové přehlednější mapy. Součástí tohoto vydání jsou také orientační výřezy, které umožňují rychlé vyhledávání jednotlivých knih. Český ekumenický překlad, ČEP (často nazýván pouze ekumenický překlad), je moderní český překlad Bible, pořízený v letech 1961–1979 a uznávaný všemi českými křesťanskými církvemi. Myšlenka společného mezikonfesního českého překladu Bible začala vznikat již za 2. světové války. Vlastní překlad byl zahájen v roce 1961 pod vedením a z iniciativy profesorů Evangelické teologické fakulty UK Miloše Biče (starozákonní skupina) a J. B. Součka (novozákonní skupina). Na překladu se podílely dva týmy odborníků, kteří spolupracovali i s konzultanty ze Spojených biblických společností. Ekumenický překlad se prosadil velmi rychle; katolická církev jej doporučila k užívání prostřednictvím kardinála Tomáška v roce 1985. V roce 1970 byla publikována první část překladu, kniha Genesis. V roce 1973 čtyři evangelia, v roce 1975 žalmy, v roce 1978 druhá část Nového zákona a v roce 1979 konečně celá Bible. Vychází ve dvojí verzi - včetně deuterokanonických knih (podle katolického a pravoslavného kánonu) a bez nich. Tento překlad vychází z iniciativy protestantských církví, nicméně je uznáván a používán všemi křesťanskými denominacemi včetně pravoslaví a římskokatolické církve, což bylo také jeho účelem. Text je pořízen přímo z originálních jazyků (hebrejština, aramejština, řečtina) do moderní, srozumitelné češtiny, přičemž zachovává biblickou dikci a styl. Český ekumenický překlad je, zdá se, nejcitovanější v moderní literatuře, vedle Bible kralické patří k nejrozšířenějším a platí také za standardní zdroj biblických citací. Autorská práva k překladu vlastní Česká biblická společnost. (knihydobrovsky.cz)

Praktický obal se zipem ocení každý, kdo nosí Bibli v kabelce, tašce, kufříku nebo batohu. Toto vydání zahrnuje nejen veškeré dosavadní revize textu, ale také novou přehlednější grafickou úpravu, dobře čitelnou v různých formátech. Hlavní text nového vydání je ve dvou sloupcích, poznámky dole pod textem a odkazy na vnějších okrajích stránky. Připojeny jsou i nové přehlednější mapy. Součástí tohoto vydání jsou také orientační výřezy, které umožňují rychlé vyhledávání jednotlivých knih. Český ekumenický překlad, ČEP (často nazýván pouze ekumenický překlad), je moderní český překlad Bible, pořízený v letech 1961–1979 a uznávaný všemi českými křesťanskými církvemi. Myšlenka společného mezikonfesního českého překladu Bible začala vznikat již za 2. světové války. Vlastní překlad byl zahájen v roce 1961 pod vedením a z iniciativy profesorů Evangelické teologické fakulty UK Miloše Biče (starozákonní skupina) a J. B. Součka (novozákonní skupina). Na překladu se podílely dva týmy odborníků, kteří spolupracovali i s konzultanty ze Spojených biblických společností. Ekumenický překlad se prosadil velmi rychle; katolická církev jej doporučila k užívání prostřednictvím kardinála Tomáška v roce 1985. V roce 1970 byla publikována první část překladu, kniha Genesis. V roce 1973 čtyři evangelia, v roce 1975 žalmy, v roce 1978 druhá část Nového zákona a v roce 1979 konečně celá Bible. Vychází ve dvojí verzi - včetně deuterokanonických knih (podle katolického a pravoslavného kánonu) a bez nich. Tento překlad vychází z iniciativy protestantských církví, nicméně je uznáván a používán všemi křesťanskými denominacemi včetně pravoslaví a římskokatolické církve, což bylo také jeho účelem. Text je pořízen přímo z originálních jazyků (hebrejština, aramejština, řečtina) do moderní, srozumitelné češtiny, přičemž zachovává biblickou dikci a styl. Český ekumenický překlad je, zdá se, nejcitovanější v moderní literatuře, vedle Bible kralické patří k nejrozšířenějším a platí také za standardní zdroj biblických citací. Autorská práva k překladu vlastní Česká biblická společnost. (knihydobrovsky.cz)

Unikátní velkoformátové vydání u příležitosti 100. výročí založení našeho státu ve zcela nové grafické úpravě. Jedná se o největší a nejlépe čitelnou Bibli v Českém ekumenickém překladu, vhodnou pro čtení v kostele, ve shromáždění či v rodině. Knihu doprovází materiál Češi a Bible, který shrnuje historii hesla PRAVDA VÍTĚZÍ na prezidentské standartě a přináší zajímavé výroky o Bibli a křesťanství, které pronesly osobnosti z politického, vědeckého, náboženského i uměleckého světa v dobách těžkých i nadějných. Český ekumenický překlad, ČEP (často nazýván pouze ekumenický překlad), je moderní český překlad Bible, pořízený v letech 1961–1979 a uznávaný všemi českými křesťanskými církvemi. Myšlenka společného mezikonfesního českého překladu Bible začala vznikat již za 2. světové války. Vlastní překlad byl zahájen v roce 1961 pod vedením a z iniciativy profesorů Evangelické teologické fakulty UK Miloše Biče (starozákonní skupina) a J. B. Součka (novozákonní skupina). Na překladu se podílely dva týmy odborníků, kteří spolupracovali i s konzultanty ze Spojených biblických společností. Ekumenický překlad se prosadil velmi rychle; katolická církev jej doporučila k užívání prostřednictvím kardinála Tomáška v roce 1985. V roce 1970 byla publikována první část překladu, kniha Genesis. V roce 1973 čtyři evangelia, v roce 1975 žalmy, v roce 1978 druhá část Nového zákona a v roce 1979 konečně celá Bible. Vychází ve dvojí verzi - včetně deuterokanonických knih (podle katolického a pravoslavného kánonu) a bez nich. Tento překlad vychází z iniciativy protestantských církví, nicméně je uznáván a používán všemi křesťanskými denominacemi včetně pravoslaví a římskokatolické církve, což bylo také jeho účelem. Text je pořízen přímo z originálních jazyků (hebrejština, aramejština, řečtina) do moderní, srozumitelné češtiny, přičemž zachovává biblickou dikci a styl. Český ekumenický překlad je, zdá se, nejcitovanější v moderní literatuře, vedle Bible kralické patří k nejrozšířenějším a platí také za standardní zdroj biblických citací. (knihydobrovsky.cz)

Unikátní velkoformátové vydání u příležitosti 100. výročí založení našeho státu ve zcela nové grafické úpravě. Jedná se o největší a nejlépe čitelnou Bibli v Českém ekumenickém překladu, vhodnou pro čtení v kostele, ve shromáždění či v rodině. Knihu doprovází materiál Češi a Bible, který shrnuje historii hesla PRAVDA VÍTĚZÍ na prezidentské standartě a přináší zajímavé výroky o Bibli a křesťanství, které pronesly osobnosti z politického, vědeckého, náboženského i uměleckého světa v dobách těžkých i nadějných. Luxusní vydání je vázáno v pravé kůži se zlatou ořízkou, součástí je i pevné zasunovací pouzdro. Český ekumenický překlad, ČEP (často nazýván pouze ekumenický překlad), je moderní český překlad Bible, pořízený v letech 1961–1979 a uznávaný všemi českými křesťanskými církvemi. Myšlenka společného mezikonfesního českého překladu Bible začala vznikat již za 2. světové války. Vlastní překlad byl zahájen v roce 1961 pod vedením a z iniciativy profesorů Evangelické teologické fakulty UK Miloše Biče (starozákonní skupina) a J. B. Součka (novozákonní skupina). Na překladu se podílely dva týmy odborníků, kteří spolupracovali i s konzultanty ze Spojených biblických společností. Ekumenický překlad se prosadil velmi rychle; katolická církev jej doporučila k užívání prostřednictvím kardinála Tomáška v roce 1985. V roce 1970 byla publikována první část překladu, kniha Genesis. V roce 1973 čtyři evangelia, v roce 1975 žalmy, v roce 1978 druhá část Nového zákona a v roce 1979 konečně celá Bible. Vychází ve dvojí verzi - včetně deuterokanonických knih (podle katolického a pravoslavného kánonu) a bez nich. Tento překlad vychází z iniciativy protestantských církví, nicméně je uznáván a používán všemi křesťanskými denominacemi včetně pravoslaví a římskokatolické církve, což bylo také jeho účelem. Text je pořízen přímo z originálních jazyků (hebrejština, aramejština, řečtina) do moderní, srozumitelné češtiny, přičemž zachovává biblickou dikci a styl. Český ekumenický překlad je, zdá se, nejcitovanější v moderní literatuře, vedle Bible kralické patří k nejrozšířenějším a platí také za standardní zdroj biblických citací. (patro.cz)

Nadčasová duchovná múdrosť nájdená v príbehoch a poučeniach ranokresťanských mníchov púšte vznikla pri hľadaní poznania Ježiša Krista prostredníctvom radosti prameniacej z evanjelií, ktoré sa stali absolútne neoddeliteľnou súčasťou ich každodenného života. Títo mnísi s neutíchajúcou odvahou a pokorou hľadali odpovede na najdôležitejšie otázky ľudského jestvovania vo vedomí, že sú Bohom milovaní, čo v prípade úprimnej snahy malo za následok „lásku a radosť, pokoj a trpezlivosť, láskavosť, dobrotu, vernosť, nežnosť a sebaovládanie.“ Kresťanské cnosti však nie sú súčasťou iba mníšskeho autentického života, ale sú súčasťou úsilia každého človeka, ktorý kráča za Kristom, bez ohľadu či žije na púšti alebo vo svete. Hľadanie harmonickej múdrosti je dnes o to aktuálnejšie, že priamo vidíme katastrofálne dôsledky konzumného odmietania kresťanskej askézy na súkromnej aj verejnej úrovni. Sv. Ján Zlatoústy v homílií k evanjeliu podľa Matúša naliehavo upozorňuje, že čítanie Svätého písma sa netýka len mníchov. Zdôrazňuje, že práve ľudia žijúci vo svete ešte viac potrebujú čítanie Písma, aby spoznali Ježiša Krista ako zdroj pokoja a radosti. Otcovia raného kresťanstva považovali biblické texty za také dôležité pre život, že spamäti ovládali nielen žalmy a evanjelia, ale aj iné knihy. Božie Slovo takto hlboko preniklo a formovalo ich život. Sv. Justín, filozof a mučeník, Tertulián, ale aj ďalší dosvedčujú, že prví kresťania sa schádzali na určených miestach, aby spolu čítali Sväté písmo. Jestvuje množstvo spôsobov, ako čítať Bibliu, ale akýkoľvek spôsob je dobrý a užitočný len vtedy, keď v nás spôsobuje premenu, keď nás otvára pre slobodu, zodpovednosť a lásku, teda pre svätosť (sv. Ján Zlatoústy). Literárnej kritike patrí uznanie za jej bádanie nad biblickým textom, ale ak chceme mať úžitok z čítania Biblie, nemôžeme zostať na úrovni literárnej kritiky, podobne ako pri zamyslení sa nad bytím človeka nemôžeme zostať na úrovni fyziológie, respektíve prírodných vied. Evanjelium podľa sv. Lukáša ozrejmuje, že Kristus „osvecuje mysle“ svojich učeníkov vysvetľujúc im, ako treba čítať Bibliu, aby sa v nej odkrylo všetko, čo je o ňom napísané: „A počnúc od Mojžiša a všetkých prorokov, vykladal im, čo sa naňho v celom Písme vzťahovalo.“ Takýmto spôsobom Pán odhaľoval význam Písma a ukázal, že celá Biblia je slovnou ikonou Ježiša Krista. A v emauzských učeníkoch to spôsobilo zmenu – tí, ktorí boli zronení a vracali sa domov, teraz plní nadšenia sa ponáhľajú naspäť do Jeruzalema. Teda Biblia nás oboznamuje a zároveň spôsobuje premenu. Púštni otcovia nám ukazujú, že k Svätému písmu nemôžeme pristupovať ako k súboru diel jednotlivých autorov, ale je potrebné, aby sme chápali Bibliu ako dielo jedného autora, ktorým je Svätý Duch a od ktorého pochádza aj autorita jednotlivých ľudských (spolu)autorov. Biblické slová sú slovami života a sú najvyššou autoritou, ktorá nás rozhodujúcim spôsobom formuje. Sv. Gregor z Nyssy výroky prorokov a Krista neuvádza slovami: „Izaiáš hovorí...“, alebo „Kristus hovorí...“, ale „Izaiáš nás poučuje...“ a „Kristus nás poučuje...“ Biblia teda nie je len voľajaké nestranné konštatovanie, ale je to skutočná a v pravom slova zmysle najvyššia informácia, teda niečo, čo nás zvnútra formuje – vychováva. Ústrednou myšlienkou kresťanskej výchovy je zbožštenie človeka, ktoré neznamená zničenie človeka, ale jeho vlastné naplnenie. Takto sa človek najdokonalejším spôsobom stáva človekom – nie prostredníctvom identifikácie s Bohom, ale prostredníctvom najväčšieho priblíženia sa k nemu, aké len môže byť dané stvoreniu. Človek sa stáva človekom prostredníctvom najhlbšieho spoločenstva s Bohom i ľuďmi. Pri kresťanskej iniciácií zaznievajú slová sv. apoštola Pavla: „Ktorí ste v Krista pokrstení, v Krista ste sa obliekli.“ Podobne aj otcovia púšte, ktorí útekom do divočiny odmietli dekadentnú spoločnosť a slobodne si zvolili vlastnú cestu k Bohu, nás privádzajú k myšlienke, že odpovede na najdôležitejšie otázky ľudského jestvovania spočívajú v „imitatio Christi“ – v napodobňovaní Krista. (patro.cz)

Nadčasová duchovná múdrosť nájdená v príbehoch a poučeniach ranokresťanských mníchov púšte vznikla pri hľadaní poznania Ježiša Krista prostredníctvom radosti prameniacej z evanjelií, ktoré sa stali absolútne neoddeliteľnou súčasťou ich každodenného života. Títo mnísi s neutíchajúcou odvahou a pokorou hľadali odpovede na najdôležitejšie otázky ľudského jestvovania vo vedomí, že sú Bohom milovaní, čo v prípade úprimnej snahy malo za následok „lásku a radosť, pokoj a trpezlivosť, láskavosť, dobrotu, vernosť, nežnosť a sebaovládanie.“ Kresťanské cnosti však nie sú súčasťou iba mníšskeho autentického života, ale sú súčasťou úsilia každého človeka, ktorý kráča za Kristom, bez ohľadu či žije na púšti alebo vo svete. Hľadanie harmonickej múdrosti je dnes o to aktuálnejšie, že priamo vidíme katastrofálne dôsledky konzumného odmietania kresťanskej askézy na súkromnej aj verejnej úrovni. Sv. Ján Zlatoústy v homílií k evanjeliu podľa Matúša naliehavo upozorňuje, že čítanie Svätého písma sa netýka len mníchov. Zdôrazňuje, že práve ľudia žijúci vo svete ešte viac potrebujú čítanie Písma, aby spoznali Ježiša Krista ako zdroj pokoja a radosti. Otcovia raného kresťanstva považovali biblické texty za také dôležité pre život, že spamäti ovládali nielen žalmy a evanjelia, ale aj iné knihy. Božie Slovo takto hlboko preniklo a formovalo ich život. Sv. Justín, filozof a mučeník, Tertulián, ale aj ďalší dosvedčujú, že prví kresťania sa schádzali na určených miestach, aby spolu čítali Sväté písmo. Jestvuje množstvo spôsobov, ako čítať Bibliu, ale akýkoľvek spôsob je dobrý a užitočný len vtedy, keď v nás spôsobuje premenu, keď nás otvára pre slobodu, zodpovednosť a lásku, teda pre svätosť (sv. Ján Zlatoústy). Literárnej kritike patrí uznanie za jej bádanie nad biblickým textom, ale ak chceme mať úžitok z čítania Biblie, nemôžeme zostať na úrovni literárnej kritiky, podobne ako pri zamyslení sa nad bytím človeka nemôžeme zostať na úrovni fyziológie, respektíve prírodných vied. Evanjelium podľa sv. Lukáša ozrejmuje, že Kristus „osvecuje mysle“ svojich učeníkov vysvetľujúc im, ako treba čítať Bibliu, aby sa v nej odkrylo všetko, čo je o ňom napísané: „A počnúc od Mojžiša a všetkých prorokov, vykladal im, čo sa naňho v celom Písme vzťahovalo.“ Takýmto spôsobom Pán odhaľoval význam Písma a ukázal, že celá Biblia je slovnou ikonou Ježiša Krista. A v emauzských učeníkoch to spôsobilo zmenu – tí, ktorí boli zronení a vracali sa domov, teraz plní nadšenia sa ponáhľajú naspäť do Jeruzalema. Teda Biblia nás oboznamuje a zároveň spôsobuje premenu. Púštni otcovia nám ukazujú, že k Svätému písmu nemôžeme pristupovať ako k súboru diel jednotlivých autorov, ale je potrebné, aby sme chápali Bibliu ako dielo jedného autora, ktorým je Svätý Duch a od ktorého pochádza aj autorita jednotlivých ľudských (spolu)autorov. Biblické slová sú slovami života a sú najvyššou autoritou, ktorá nás rozhodujúcim spôsobom formuje. Sv. Gregor z Nyssy výroky prorokov a Krista neuvádza slovami: „Izaiáš hovorí...“, alebo „Kristus hovorí...“, ale „Izaiáš nás poučuje...“ a „Kristus nás poučuje...“ Biblia teda nie je len voľajaké nestranné konštatovanie, ale je to skutočná a v pravom slova zmysle najvyššia informácia, teda niečo, čo nás zvnútra formuje – vychováva. Ústrednou myšlienkou kresťanskej výchovy je zbožštenie človeka, ktoré neznamená zničenie človeka, ale jeho vlastné naplnenie. Takto sa človek najdokonalejším spôsobom stáva človekom – nie prostredníctvom identifikácie s Bohom, ale prostredníctvom najväčšieho priblíženia sa k nemu, aké len môže byť dané stvoreniu. Človek sa stáva človekom prostredníctvom najhlbšieho spoločenstva s Bohom i ľuďmi. Pri kresťanskej iniciácií zaznievajú slová sv. apoštola Pavla: „Ktorí ste v Krista pokrstení, v Krista ste sa obliekli.“ Podobne aj otcovia púšte, ktorí útekom do divočiny odmietli dekadentnú spoločnosť a slobodne si zvolili vlastnú cestu k Bohu, nás privádzajú k myšlienke, že odpovede na najdôležitejšie otázky ľudského jestvovania spočívajú v „imitatio Christi“ – v napodobňovaní Krista. (knihydobrovsky.cz)