Ústecké lágry - roček františek

Faktografická kniha dosud neznámých faktů o ústeckých lágrech pro Němce z let 1945–1947 je v jistém smyslu obrazem táborů tohoto typu kdekoliv v tehdejším Československu. Ústecké lágry zaplňují další bílé místo v naší poválečné historii – téměř 90 % informací se dostává z archivů mezi čtenáře poprvé po sedmdesáti letech od konce války. Atmosféru dění v tehdejších táborech vystihuje i jedna z úvodních vět kapitoly o strážných, hlídajících internované Němce: „V poválečných internačních táborech byly dvě skupiny potenciálně nebezpečných lidí: internovaní Němci a jejich strážní.“ (patro.cz)

Faktografická kniha dosud neznámých faktů o ústeckých lágrech pro Němce z let 1945-1947 je v jistém smyslu obrazem táborů tohoto typu kdekoliv v tehdejším Československu. Ústecké lágry zaplňují další bílé místo v naší poválečné historii - téměř 90 % informací se dostává z archivů mezi čtenáře poprvé po sedmdesáti letech od konce války. Atmosféru dění v tehdejších táborech vystihuje i jedna z úvodních vět kapitoly o strážných, hlídajících internované Němce: "V poválečných internačních táborech byly dvě skupiny potenciálně nebezpečných lidí: internovaní Němci a jejich strážní." (knihydobrovsky.cz)

Kniha představuje surový pohled na Velkou válku let 1914 – 1918. Lze ji nazvat demytologizací koncem války a zrodu Československa. Autor upozorňuje, že krutá tragédie války byla zároveň karnevalem, slavností bláznů. Válka je důkazem, že neexistovaly žádné autority nebo elity, vládli prostě zpocení lidé ve své chytrosti stejně bezradní jako pijáci nad ránem v baru. O 14 slavných bodech prezidenta Wilsona autor tvrdí, že v nich nenajdeme nové principy světového řádu a vztahů mezi zeměmi, jak se tato Wilsonova taškařice prezentuje. Jde jenom o vypočítaný ekonomicko-politický tah amerických ekonomů proti evropským velmocím doprovázený demokraticky ukecanou šlehačkou. O rozpadu Rakousko-Uherska autor píše, že došlo k výbuchu samostatnosti. V roce 1918 vše, co se stalo, směřovalo k potlačení posledních zbytků důvěry obyvatelstva v monarchii. Nastal ekonomický a sociální rozklad říše. Upozorňuje, že si vůbec neumíme představit, jak strašný hlad lidé měli v letech 1917 a 1918, když mnohdy neměly v zázemí ženy a děti ani chleba! Kdo by si v takové situaci vážil mocnářství jako instituce? Nakonec autor připomíná, že zemřelo ve válce a následkem hladu sice na 10 milionů lidí, ale vlastně se o nic moc nejednalo. Vždyť na konci války tomu Bůh chtěl, aby dalších až 100 milionů lidí zardousila španělská chřipka. Tak to s významem dějinným událostí nepřehánějme. Boží příroda je co do zkázy větším Bivojem než lidské válečnické štáby. (patro.cz)

Novinář a spisovatel František Roček ve své další knize shrnuje, před čím v tisku varoval již téměř před 20 lety. Cynicky hodnotí vojenskou situaci ve světě, přičemž nestraní nikomu. Kniha je jen chladnou analýzou faktů, nezabarvených jakoukoli ideologií či politickou korektností. S nestranností sobě vlastní autor uráží jak levicové, tak i pravicové komentátory, stejně jako média, jimž jsou poplatní. Současnou situaci v Asii či v Africe a migrační invazi do EU považuje za důsledek evropské povýšenecké politické tuposti. V tomto kontextu dokazuje, že bombardování nemocnic je normální, braní civilního obyvatelstva jako rukojmí je od starověku běžné a teroristické útoky probíhají od nepaměti. Neděje se nic zvláštního. Připomíná, že vítěz vždy bere vše – a vítěze za současného stavu věcí nelze očekávat v Evropě. Organizaci spojených národů považuje za stejně vyhořelou jako Společnost národů koncem 30. let 20. století. Založení EU a NATO bylo racionální, ale politici je dovedli na hranu mocenské bezcennosti. V tomto smyslu je kniha krutou inventurou reality. (patro.cz)

V románu Ústecký mír popisuje autor tzv. poválečnou stabilizaci od poloviny srpna do konce roku 1945. Válečný zásobovací systém, válečně přísný pohled na pracovní a občanské povinnosti, šmelina jako za války - to vše fungovalo i v úředně vyhlášeném míru. Ten přecházel do duší lidí a kolektivního vědomí úřadů jen velmi pomalu. A mnohdy i podivnými oklikami. Román se snaží ukázat, že zkrátka mír není ničím jiným, než pokračováním války jinými prostředky. Autentická fotografická dokumentace. (knihydobrovsky.cz)

Třetí a poslední díl trilogie o dějinných událostech v Sudetech navazuje na předchozí knihy Ústecká štvanice a Ústecký mír. Popisuje vyvrcholení druhé světové války ve středu Evropy. Neboť válka zde skončila až v roce 1948. V květnu 1945 uhasly pouze klasické armádní operace. Následovala invaze Revolučních (čili "Rabovacích") gard do pohraničí, vyčišťovací operace vůči nacistickým funkcionářům, jejich soustředění v internačních táborech a na obecní úrovni konfiskace německého majetku a jeho předání do správy českému obyvatelstvu, což vedlo k velkým ztrátám původně německého majetku tzv. "zašantročením". Zároveň probíhaly dvě vlny vystěhování Němců z Československa do rozbombardované německé říše: v pozdním létě 1945 neoficiálně a v roce 1946 oficiálně v rámci Postupimské dohody. Souběžně s tím probíhala v Československu vnitrostátní válka mezi politickými stranami a tiché vytěsňování židů z jejich poválečných majetkových nároků. Zároveň vůči nim sílila nedůvěra - zvláště pokud to byli Rusíni. V knize Ústecké vítězství je toto vše popisováno v rozmezí let 1946-1948 v rámci malého příhraničního ústeckého okresu. Kniha končí skutečným vítězstvím. Protože v únoru 1948 začala poslední etapa války - převrat. Komunisté z rozhodovacích struktur odstranili tzv. sympatizanty západu. Konečně byla prosovětským režimem obsazena na československé straně také západoněmecká a rakouská hranice. Teprve v tom okamžiku bylo dokončeno obsazení střední Evropy sovětskou armádou v oblasti Československa. Přestože sovětská armáda v Československu v roce 1948 aktivně nepůsobila, měla zde Gottwaldovy pomocníky. Jenže nakonec i ti Stalina zklamali svou polovičatou nedokonalostí, jak je to popsáno právě v této knize... Také o ní platí, že většina historických informací z této pohnuté doby zde byla publikována poprvé. V obrazové příloze je vůbec poprvé zveřejněn kompletní jmenný seznam členů Osadní milice v ústeckém okrese. Vážení čtenáři, v této knize autor poprvé přináší informace o údajném nacistickém podzemním úložišti v Úteckém okrese. Protože v samotném závěru prací na rukopisu zjistil některé nové skutečnosti na toto téma, dohodl se s nakladatelem na posunutí termínu vydání na březen 2015, aby i tato nová fakta mohl do textu knihy začlenit. (knihydobrovsky.cz)

Autor se kdysi v jednom rozhovoru prořekl, že některé své pohledy na historii nikdy nemůže zveřejnit, protože by z toho byl skandál. Něco z toho však přesto sdělil právě v této knize, když na jejím začátku uvádí svůj náhled na fenomén kolektivní odpovědnosti a kolektivní viny, na norimberský proces a na "fotbalový syndrom" v politice. Některé jeho názory jsou šokující, ale zdá se, že i opodstatněné. Mimo jiné se v knize se zabývá tím, že podobně jako předtím mnozí místní Němci toužili po legitimaci NSDAP, po roce 1945 toužili po legitimaci KSČ. (knihydobrovsky.cz)

Kniha představuje surový pohled na Velkou válku let 1914 - 1918. Lze ji nazvat demytologizací koncem války a zrodu Československa. Autor upozorňuje, že krutá tragédie války byla zároveň karnevalem, slavností bláznů. Válka je důkazem, že neexistovaly žádné autority nebo elity, vládli prostě zpocení lidé ve své chytrosti stejně bezradní jako pijáci nad ránem v baru. O 14 slavných bodech prezidenta Wilsona autor tvrdí, že v nich nenajdeme nové principy světového řádu a vztahů mezi zeměmi, jak se tato Wilsonova taškařice prezentuje. Jde jenom o vypočítaný ekonomicko-politický tah amerických ekonomů proti evropským velmocím doprovázený demokraticky ukecanou šlehačkou. O rozpadu Rakousko-Uherska autor píše, že došlo k výbuchu samostatnosti. V roce 1918 vše, co se stalo, směřovalo k potlačení posledních zbytků důvěry obyvatelstva v monarchii. Nastal ekonomický a sociální rozklad říše. Upozorňuje, že si vůbec neumíme představit, jak strašný hlad lidé měli v letech 1917 a 1918, když mnohdy neměly v zázemí ženy a děti ani chleba! Kdo by si v takové situaci vážil mocnářství jako instituce? Nakonec autor připomíná, že zemřelo ve válce a následkem hladu sice na 10 milionů lidí, ale vlastně se o nic moc nejednalo. Vždyť na konci války tomu Bůh chtěl, aby dalších až 100 milionů lidí zardousila španělská chřipka. Tak to s významem dějinným událostí nepřehánějme. Boží příroda je co do zkázy větším Bivojem než lidské válečnické štáby. (knihydobrovsky.cz)

Severozápadní jatka jsou o zločinu v různých podobách. Tak je charakterizován první díl knihy, který vyšel v roce 2009 - a totéž platí o druhém dílu Severozápadní jatka II z roku 2016. V prvním dílu se čtenář dozvěděl o vraždách, násilí, podvodech cikánské lobby a rozrůstání ghett na severu Čech od začátku devadesátých let do roku 2009. V dílu druhém se dočte o tom, co v těchto "oborech" přibylo nebo se změnilo v období let 2009-2016. Mnohé popisované případy jsou unikátní, informace vždy ověřené. Kniha se dotýká i souvislostí nelegální islámské migrace a poukazuje na její znepokojivou podobnost s děním v cikánských ghettech na severu Čech. Zvláště se zaměřením na současné problémy Mostecka, kde se bohužel prokazuje, jak naše tzv. humanistická, čili hloupými politiky vedená společnost, není schopna regulovat ani vnitřní migraci a teror tzv. "nepřizpůsobivých občanů". (knihydobrovsky.cz)

Autor již v roce 1998 v článku varoval, že česká armáda musí začít opět zbrojit, protože kolem roku 2015 čeká oblast Evropy závažná bezpečnostní krize. Ta nastala. Tato kniha je podobným varováním: Podle autora představitelé EU a největších západoevropských států by měli být zatčeni a odsouzeni k výjimečným trestům za velezradu, neboť EU přivedli na pokraj bezpečnostního krachu. Nebyli ochotni od roku 2014 velmi tvrdě zastavit nelegální migraci z Blízkého východu a Afriky. Ta se od roku 2015 stala nepřetržitou nelegální invazí, kterou nejsou schopni zastavit pátou kolonu tzv. liberálních a neziskových organizací. Nejstrašnější je, že veškeré autorovy prognózy týkající se válečných konfliktů a násilí, které od roku 1998 publikoval, byly dosud přesné. Dnes autor v knize varuje: EU a NATO z hlediska zajištění bezpečnosti jsou bezcennými institucemi. Také USA jsou pro EU prakticky bezcenné, protože po roce 2000 veškerá vojenská rozhodnutí USA vedla pouze k bezpečnostním katastrofám. Autor též zdůrazňuje, že pokud si někdo dělá iluze, že nás může ochránit "Velký ruský medvěd" z evropského východu, ať na to zapomene. EU sice není a nebude Ruskem ohrožena (na rozdíl od tvrzení probruselských propagandistů), ale také nám Rusko nepomůže. Jsme pro Rusko jenom zdrojem zisků - chaoticky se chovající obchodní partner. Rusko má své problémy: Čelí narůstajícím problémům s islamismem, a je pouze otázkou času, kdy bude ohroženo velmocenskou Čínou. Pohled autora je chladně analytický. Varuje, že bojiště je a bude všude: Byla definitivně smazána hranice mezi vojenskou (válečnou) oblastí a civilní sférou. Vysvětluje, proč bombardovat nemocnice je normální, zastřelit novináře je bezpečnostní prevence, brát zajatce je zbytečná zátěž, využívat rukojmí jako živé štíty je samozřejmostí, samozřejmostí je i zítřejší použití zbraní hromadného ničení; samozřejmě nezáleží ani na počtu obětí, protože lidí je více než dost. To jsou staronová pravidla nadcházející budoucnosti. Opět nastala doba zneužití primitivní síly podobného typu jako při kolonizaci světa Evropany či při zahájení 1. a 2. světové války. Situace je o to horší, že islamistický primitivismus podporovaný sunitskými i šíitskými muslimskými státy je ještě hlubší, než byl ten nacistický v Hitlerově Německu. OSN (podobně jako v 30. letech 20. století Spojené národy v Ženevě) je z bezpečnostního hlediska organizací již bezcennou a pro EU spíše nebezpečnou. Lidská práva jsou jenom nástrojem expanze, podobně jako demokratické volby v Německu v 30. letech 20. století byly nástrojem nacismu - k čemuž došlo zcela nedávno též v Turecku. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor František Roček, 290 stran, česky, brožovaná bez přebalu lesklá Faktografická kniha dosud neznámých faktů o ústeckých lágrech pro Němce z let 1945–1947 je v jistém smyslu obrazem táborů tohoto typu kdekoliv v tehdejším Československu. Ústecké lágry zaplňují další bílé místo v naší poválečné historii – téměř 90 % informací se dostává z archivů mezi čtenáře poprvé po sedmdesáti letech od konce války. Atmosféru dění v tehdejších táborech vystihuje i jedna z úvodních vět kapitoly o strážných, hlídajících internované Němce: „V poválečných internačních táborech byly dvě skupiny potenciálně nebezpečných lidí: internovaní Němci a jejich strážní.“ (alza.cz)

Obsahuje kapitoly o materiálech, normách a certifikaci armatur. Zabývá se uzavíracími, regulačními a zpětnými armaturami, odvaděči kondenzátů, pojistnými ventily, vodárenskými armaturami, hydranty a fyzikálními základy pro provoz a volbu armatur. Uvádí příklady konstrukčních provedení. Kniha je určena odborným pracovníkům, kteří se s armaturami setkávají ve svém oboru. (patro.cz)

Básnická sbírka V Torontu prší je mapou k prošlapání. Průzkum tohoto území spolu s jeho původními obyvateli zvolna vymaňuje z lidských měřítek a otevírá novému poznání. Vlákna topolů propletená s neuronovými sítěmi, které vyhodnocují stupeň znečištěnosti ovzduší, nanovo črtají souřadnice člověka. Čtení jako jejich vyměřování tvoří nikdy nezavršený kruh. Spirála pohybu, jímž se termit zavrtává do země, nebo kouře stoupajícího z chatrče. Kolonizovaná krajina se znovu stává domovem. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Publikace s touto tematikou se objevuje na našem knižním trhu po více než 16 letech. Autoři - naši přední odborníci - pojali a zpracovali téma zcela komplexně. Ve své knize postihli rozvoj oboru v posledních letech, jak v porozumění celé problematice, tak v diagnostice a léčbě. Krásná barevná publikace obsahuje část obecnou, tak speciální. Je bohatě vybavena obrazovou dokumentací (na 400 vyobrazení), perfektní profesionální schémata operací a operačních postupů byla vytvořena jedním z autorů - docentem Šebestou.Tato základní učebnice oboru by měla oslovit co nejširší okruh čtenářů - od studujících medicíny se zájmem o tento obor až po lékaře připravující se na atestaci z cévní chirurgie či intervenční radiologie a ostatní specialisty. (knihydobrovsky.cz)

Monografie Františka Hodonského. (knihydobrovsky.cz)

František Ventura (1894 - 1969) je stále jediným Čechem, který získal zlatou olympijskou medaili v parkuru. S koněm Eliot zvítězil na olympijských hrách v roce 1928 v Amsterodamu. Je uveden i v Guinnessově knize rekordů jako jeden ze tří lidí, kteří tuto disciplínu zvládli bez ztráty jediného bodu. Záludnou překážku parkuru tehdy představoval 160 centimetrů vysoký a dva metry široký dvojitý plot - oxer, který do té doby nikdo při veřejných závodech bezchybně nepřekonal. "Skok trval dlouho, zdálo se mně, že vůbec neskončí a že poletíme s Eliotem věčně prostorem," zaznamenal mimo jiné v ručně psaných poznámkách, které objevila a přepsala jeho vnučka. Díky tomu můžete nahlédnout do zákulisí doby, kdy mělo jezdectví nádech gentlemanství a jistého kavalírství. (knihydobrovsky.cz)

Další díl ze série "Normalizační Brno" nedávno zesnulého brněnského fotografa Františka Kressy (1951-2019) pokračuje v odhalování zákoutí největší městské části Brna v době, kdy Kressa pracoval jako fotograf Brněnského Večerníku. Brno-střed není jen brněnská pěší zóna s přilehlými uličkami. Na jeho území se nachází také vozovna brněnského dopravního podniku, vodárenská zařízení a nacházel se v něm i bezpočet lidově vyhlížejících občerstvoven. Kniha ukazuje očima vyjímečného fotografa město, v němž se zastavil čas. Představuje mimo jiné komunální podnik Služby města Brna, který provozoval holičství, fotografické práce, autoopravny, veřejné prádelny či kominictví. Všechny tyto profese v době komunismu nesměly samostatně podnikat ani jako živnostníci a provozovalo je pouze město. Normalizační Brno je v Kressově unikátní sérii ostatním městům sovětského bloku nepříjemně podobné. (patro.cz)

Další díl ze série "Normalizační Brno" nedávno zesnulého brněnského fotografa Františka Kressy (1951-2019) pokračuje v odhalování zákoutí největší městské části Brna v době, kdy Kressa pracoval jako fotograf Brněnského Večerníku. Brno-střed není jen brněnská pěší zóna s přilehlými uličkami. Na jeho území se nachází také vozovna brněnského dopravního podniku, vodárenská zařízení a nacházel se v něm i bezpočet lidově vyhlížejících občerstvoven. Kniha ukazuje očima vyjímečného fotografa město, v němž se zastavil čas. Představuje mimo jiné komunální podnik Služby města Brna, který provozoval holičství, fotografické práce, autoopravny, veřejné prádelny či kominictví. Všechny tyto profese v době komunismu nesměly samostatně podnikat ani jako živnostníci a provozovalo je pouze město. Normalizační Brno je v Kressově unikátní sérii ostatním městům sovětského bloku nepříjemně podobné. (knihydobrovsky.cz)

Kniha František Skála je volným pokračováním monografie, která vyšla k výstavě v Rudolfinu v roce 2004, a také jí začíná, končí v současnosti. Jde o autorskou knihu, promyšlenou koláž textů od autorů z různých oborů, textů Františka Skály a více než čtyř set reprodukcí. Vířivá, typografická kreace s originální obálkou vychází v česko-anglické verzi. František Skála (1956) je vizuální umělec, jehož práce přesahuje hranice výtvarného umění do oblasti architektury, filmu, divadla, performance, hudby, literatury (poezie skrytá obvykle pod pseudonymem, v rámci tajné organizace B. K. S.), komiksu Velké putování Vlase a Brady (1989), fotografický seriál Skutečný příběh Cílka a Lídy (2007), skvělé jsou jeho ilustrace, dnes už desítek knih. Od počátku osmdesátých let se věnuje tvorbě pozoruhodných objektů, soch a instalací, jež představil na více než padesáti samostatných a sto padesáti kolektivních výstavách. Jeho vztah k materiálům, se kterými pracuje, je naprosto svobodný, hobra má u Skály stejnou výrazovou hodnotu jako zlato, umělá hmota jako kararský mramor, železná vata jako lístky dřišťálu. Charakteristická je dokonalá řemeslná zručnost, s níž díla zpracovává. Skála respektuje věci, tvary, vztahy, události, procesy, ne modely, skrze něž jsme si navykli jim rozumět. Pro něho je svět stále nezpracovaný. (knihydobrovsky.cz)

Kniha fotografií významného brněnského autora Františka Kressy představí největší městskou část Brna v době normalizace. Pod názvem Brno-střed si většina z nás představí brněnskou pěší zónu s přilehlými uličkami. Ale Brno-střed má přes 60 tisíc obyvatel a je větší než některá krajská města - jako Jihlava nebo Karlovy Vary. Kressova fotokniha představuje významnou část Brna v její komunistické provinčnosti a melancholické zanedbanosti, na niž jsme už skoro zapomněli. (knihydobrovsky.cz)

František Kodet (narozen 12. 2. 1889 v Horním Starém Městě u Trutnova, zemřel 18. 1. 1973 v Bojkovicích), v mládí sloužil na palubách rakousko-uherských lodí. Několik let strávil na palubě bitevní lodi I. třídy Radetzky, později na minonosce Chamöleon. Odveden byl v roce 1910. Návratu se dočkal až po skončení 1. světové války v roce 1918. Citlivý, vnímavý dvacetiletý mladík si od svého nástupu na vojnu v roce 1910 do roku 1913 psal deník, který se zachoval do dnešních dní. Přinášíme volně převedený text i faksimile celého rukopisu. V příloze jsou rovněž faksimile některých dopisů, které František Kodet psal příteli, seznam přístavů, které dnes známe pod jiným názvem a seznam lodí, o nichž se autor ve svých vzpomínkách zmiňuje. Tato kniha byla vydána ke 100. výročí vzniku Československa v říjnu 2018 v edici Lodě v české minulosti. (patro.cz)

Originální nahrávky Františka Nepila z devadesátých let Unikátní kolekce pěti titulů mluveného slova pro dospělé doplněných albem pohádek pro vnoučky. Více jak 5 hodin laskavého humoru a skvělé zábavy. Ani čtvrtstoletí, které uplynulo od doby jejich vzniku, neubralo nic na jedinečnosti a nezaměnitelnosti vypravěčského stylu autora. Jméno Františka Nepila je zárukou kvality a jeho literární texty lze považovat za nadčasové. Těší se stálé oblibě u čtenářů i posluchačů. Čtyři tituly načetl autor sám a jeho neopakovatelná interpretace je posluchačskou lahůdkou. Komplet obsahuje audioknihy Dobrou a ještě lepší neděli, Dobré a ještě lepší pondělí, Má stoletá láska Sparta, Malý atlas mého srdce (čte František Nepil), Po Praze chodím (čte Petr Nárožný), Pohádková lampička (vyprávějí Jana Hlaváčová a Luděk Munzar). " (patro.cz)

Závěrečný 7. díl série Normalizační Brno Františka Kressy přináší fotografie z 3. největší části města Brna - z Králova Pole, v níž sídlila jediná česká veterinární univerzita i vojenská akademie. Před rokem 1989 se ale této části říkalo Brno V. Tento díl završuje nedokončenou sérii o bezčasí husákovské normalizace jedinečného brněnského fotografa Františka Kressy, který v dubnu 2019 náhle zemřel. V době 70. a 80. let ale zachytil unikátní podobu Brna a každodenní život jeho obyvatel v sérii 20 tisíc snímků. Ty jsou nyní uloženy v Moravském zemském muzeu v Brně a ukazují atmosféru jakéhokoliv komunistického města ve východní Evropě. Nejzajímavější z těchto fotografií najdou čtenáři v závěrečném dílu jedinečné série. (patro.cz)

Napsala jsem knihu. Jmenuje se: To jsem já, Františka. Stvořila jsem knihu, aniž bych po tom bytostně toužila. Pár nakladatelů, jež mě k tomu vyzvali, jsem v nedávné minulosti s díky odmítla. Nechtěla jsem udělat další výpravnou publikaci o módě, kterou si představovali. Na trhu jich je řada, jsou lahůdkou pro fajnšmekry a jejich autory mají být historici módy. I na výzvy udělat něco jako rukojeť trendů, stylingu, povinné etikety jsem řekla ne. Necítila jsem to tak. Loni na podzim jsem však začala o knize přemýšlet. Životní okolnosti, diagnóza, jež člověka srazí na zem, mimovolná, do vyššího levelu posouvající revize lidských hodnot mě přiměly k pocitu, že nazrál čas na sdělení, neboť má výpověď může jiným pomoci. Do kolen je přece kdekdo sražen. Jen musí zase vstát. To jsem já, Františka, není biografie, i když na dětství, jež mě formovalo, vzpomínám. Vzpomínky náleží i dospívání, pár odžitým módním epochám, polozapomenutým fenoménům doby. Taky současným, nedávno uplynulým, více či méně načechraným Pěnám dní, jež jsou křehkou svodkou dojmů, naplavenin momentů, situací podepisujících se na náladě i biblickým desaterem daném účtování před usnutím.Své třinácté komnaty průběžně a jemně otevírám a je na čtenáři, zda k nim najde klíč. Pochopí. Na módu, showbyznys nezapomínám. Vím, že jsem s nimi spojená, že se ode mě tohle téma očekává.To jsem já, Františka je skládačka. Leporelo. Krasnohled, jehož ornamentální mozaika momentů se pootočením mění. Malé a velké dílky puzzle mého života. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Z komentáře k původnímu LP albu 1 18 1846 Vzpomínky Františka Kováříka vydanému Supraphonem v roce 1976 a vycházejícímu nyní digitálně: Každý se občas octne v situaci a náladách, kdy touží mít vedle sebe moudrou, zkušenou a shovívavou bytost, která by ho povzbudila, dodala sebevědomí a přivedla ho na šťastnější myšlenky. Takové kouzlo má hlas a vyprávění, které se k Vám dostává touto nahrávkou...FRANTIŠEK KOVÁŘÍK patří k vzácným lidem, kteří i v nesnadných chvílích vlastního života rozdávají kolem sebe úsměv a štěstí.... Výběr a scénář Jana Michajlová. Vyprávění je doplněno dokumentárními snímky divadelních rolí, záběry z umělcových rozhovorů s manželkou a hudbou Bohuslava Martinů. (knihydobrovsky.cz)

František Hodonský patří mezi naše nejvýznamnější žíjící malíře. Je absolventem SUPŠ v Uh.Hradišti a AVU v Praze (prof.František Jiroudek). Samostatně vystavuje od roku 1976, zúčastnil se na 150 kolektivních výstav doma i v zahraničí, je členem Umělecké besedy a SČUG Hollar. Katalog obsahuje cca 50 reprodukcí děl z let 1971 - 2008. Autory textové části jsou Richard Drury, Jiří T.Kotalík, Ivan Neumann, Eva Petrová a Vlastimil Tetiva. Vydáno u příležitosti výstavy v Galerii Dolmen v Praze, kterou kurátorsky připravil Richard Drury. (knihydobrovsky.cz)

Druhé doplněné vydání bestselleru s dějovými dovětky aktualizovanými až do začátku roku 2021 a oproti původnímu vydání i s jedním příběhem navíc. Přepracovaný první díl úspěšné série Bez frází s titulním vyprávěním tenistky Barbory Strýcové, s nímž se svěřila pouze do této knihy, a dvacet dalších osudů výjimečných sportovců vyprávěných jejich vlastními slovy. Tyto příběhy vyšly na webových stránkách Bez frází a zde jsou doplněné texty mapujícími další vývoj jednotlivých osudů a kariér. V knize vystupují Milan Antoš, Radek Brunner, Radim Cepek, Kateřina Elhotová, Marcel Gecov, Marek Hanousek, Tereza Huříková, Jakub Kindl, Daniel Kolář, Petr Kopfstein, Jakub Koreis, Ondřej Kratěna, Marek Kulič, Marek Matějovský, Tomáš Plekanec, Jan Povýšil, Matěj Pulkrab, Barbora Strýcová, Jana Veselá, Radim Vrbata a Barbora Závadová. Bez frází je prostor, kde sportovní osobnosti předávají zkušenosti. Sami se nemusíte zrovna pokoušet o vrcholovou kariéru, jednotlivá vyprávění se především dotýkají samotné cesty životem. Hovoří šampioni, kteří ve svém oboru stanuli na světovém vrcholu, ale i ti, kteří skončili v zástupu poražených. Všichni však mohou sloužit jako vzory pro rozhodování, kudy se vydat na zásadních křižovatkách. Protože sport je nekonečná zásobárna inspirace a i ti nejúspěšnější kdysi stáli na úplném začátku a museli si odpovědět, jak dál. A protože i oni jsou lidé se všedními starostmi. (knihydobrovsky.cz)

Další porce inspirace od sportovních osobností. Třetí kniha Bez frází přináší jako exkluzivní titulní příběh vyprávění fotbalové legendy Petra Čecha. Někdejší nejlepší brankář světa nechává nahlédnout do svého maximalistického uvažování, přibližuje svůj přístup k řešení zadaných úkolů a vysvětluje, proč nemá rád přezdívku Mr. Perfect i proč mu nevadí být jiný než ostatní. Bez frází je prostor, kde sportovci předávají své životní zkušenosti pomocí příběhů vyprávěných jejich vlastními slovy. Sami se nemusíte zrovna pokoušet o vrcholovou kariéru, tyto příběhy se především dotýkají samotné cesty životem, jedno v jakých kulisách. Sport je ovšem nekonečná zásobárna inspirace a i ti nejúspěšnější kdysi stáli na úplném začátku a museli si odpovědět, jak dál. A protože i oni jsou lidé se všedními starostmi. V knize si přečtete i příběhy (a jejich dovětky mapující, co se s jednotlivými osobnostmi dělo od vydání příběhu na webu Bez frází) těchto sportovců: Michal Broš, Petr Hubáček, Michal Jordán, Pavel Kašný, Joel Kayamba, Petr Korbel, Libor Kozák, Rudolf Kraj, Tereza Martincová, Jan Morávek, Michal Navrátil, Karel Nocar, Pavel Patera, Eva Samková, Martin Semerád, Vojtěch Sommer, Roman Staša, Radomír Šimůnek, Lubor Tesař, Tomáš Vaclík. I tentokrát všechny s nezaměnitelným citem zachytila fotografka Jana Mensatorová, tvůrkyně vizuální identity Bez frází. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Originální nahrávky Františka Nepila z devadesátých let Unikátní kolekce pěti titulů mluveného slova pro dospělé doplněných albem pohádek pro vnoučky. Více jak 5 hodin laskavého humoru a skvělé zábavy. Ani čtvrtstoletí, které uplynulo od doby jejich vzniku, neubralo nic na jedinečnosti a nezaměnitelnosti vypravěčského stylu autora. Jméno Františka Nepila je zárukou kvality a jeho literární texty lze považovat za nadčasové. Těší se stálé oblibě u čtenářů i posluchačů. Čtyři tituly načetl autor sám a jeho neopakovatelná interpretace je posluchačskou lahůdkou. Komplet obsahuje audioknihy Dobrou a ještě lepší neděli, Dobré a ještě lepší pondělí, Má stoletá láska Sparta, Malý atlas mého srdce (čte František Nepil), Po Praze chodím (čte Petr Nárožný), Pohádková lampička (vyprávějí Jana Hlaváčová a Luděk Munzar). (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Z komentáře Ludvíka Kundery k původnímu LP albu DV 15222 "Básnický portrét Františka Halase" vydanému v Supraphonu v roce 1964 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: Dílo Františka Halase není nepřehledně rozlehlé: dvanáct sbírek - z části velmi útlých; knížka veršů pro děti; básně nezařazené do sbírek a verše z pozůstalosti + svazek statí o malířích + soubor statí o literatuře, ale i projevů a statí kulturně politických a politických; svazek korespondence. To je vše. Ze sevřenosti díla a z nezaměnitelné svéráznosti Halasova jazyka plyne někdy názor, že Halas je básník jednostrunný, že jeho myšlenkový svět se dá zredukovat na "věčný svár" života se smrtí, pesimismu s optimismem, na "trvalý rozpor" starého s novým, světla a stínu, minulosti se zítřkem. Ve skutečnosti je František Halas básník neobvykle širokého rozpětí, mnoha rejstříků, které by svým myšlenkovým bohatstvím vystačily na několik básnických životů. Téměř každá jeho sbírka znamená zmáhání nového myšlenkového horstva a zároveň i nový pokus tvárný. Přitom je každá z jeho knih spjata jemnými, ale vždy zřejmými nitkami s časem a jeho děním, s Evropou i se světem mezi oběma válkami, za druhé světové války i po ní...Halasova poezie zneklidňuje a podněcuje k zaujetí stanoviska, jako by to bylo dílo básníka zcela dnešního. Tato poezie nedovoluje člověku zpohodlnět; neukolébává, ale nutí ke střehu; nechce být pasívně přijímána, nýbrž aktivně domýšlena. Při výběru Halasových básní pro dlouhohrající desku bylo nutno zříci se dvou skladeb, které jsou příliš rozsáhlé a které se nadto přímo nabízejí pro samostatnou desku: Staré ženy a Já se tam vrátím. Výběr se vcelku nepřidržuje chronologie, nechce na populárních ukázkách "zachytit autorův vývoj", nýbrž chce posluchače rovnou vtáhnout do náročného "procesu poezie". Tam pramálo záleží na jepičích mírách, tam velké zoufalství sousedí s velikou nadějí, tam není zapovězených oblastí, tam vládne mnohostrannost a mnohostrunnost. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,František Filipovský (*23. 9. 1907 - † 26. 10. 1993) Komentář k původnímu LP 1218 0473 z roku 1982: Milí přátelé, dostávají se k vám vzpomínky českého herce, člena Národního divadla v Praze, zasloužilého umělce Františka Filipovského. Snad vás, stejně jako mne při práci na záznamu, zaujme jeho vyprávění - hned veselé, hned vážnější, v němž zazní nejednou moudrá rada a zamyšlení člověka, jenž celý svůj život spojil s divadlem. Jako kdyby nalezl kořeny tolikeré radosti, kterou nám rozdává v nejrůznějších podobách svého herectví. Jsem přesvědčen, že Šest dýmek Františka Filipovského podá i o tom svědectví. Vím to už od chvíle, kdy jsme spolu poprvé zasedli a on mi začal vyprávět. O rodičích, o dětství, o divadle, filmu, televizi, rozhlase, o knihách, o přátelích a ještě o mnoha jiných věcech, lidech a situacích. A nechyběla při vyprávění dýmka - některá z jeho dýmek. Její vůně splývala se slovy a cítil jsem ji i ve chvíli, kdy už jsem seděl doma nad psacím strojem a zpracovával záznam. František Filipovský vyprávěl s neutuchajícím elánem, s obdivuhodnou energií a mě co chvíli přepadaly pochybnosti, zda se mi podaří zachytit to všechno, co dokresluje nenapodobitelnou osobnost tohoto herce. Pokusil jsem se. Pokusil jsem se zaznamenat nejen významné úseky života Františka Filipovského v divadle i mimo divadlo, ale zároveň je složit do mozaiky příběhů, které dávají nahlédnout do divadelního zákulisí i do zákulisí doby a života společnosti v různých jejích etapách, tak jak obepínaly život tohoto herce od dětství v Přelouči. Myslím, že při pohledu na všechna období našeho společenského vývoje se jeví František Filipovský jako důsledný stoupenec pokrokových proudů v naší divadelní kultuře. O tom svědčí jeho působení vedle Emila Františka Buriana, v Osvobozeném divadle, i jeho poválečné úsilí o lidový charakter českého divadla. Lidový typ jeho herectví ho k tomu předurčoval. V jeho vyprávění defilují pozoruhodné osobnosti českého divadelního života, filmu, televize a jiných oblastí československé kultury meziválečného, poválečného i pozdějšího období. Rovněž jejich prostřednictvím a hodnocením přibližují vzpomínky tohoto herce společenskou atmosféru jednotlivých časových etap. Vzpomínám teď rád na ty chvíle s Františkem Filipovským. Byly plné zaujetí, temperamentu i úsměvů herce, byly v nich i pochybnosti nad spolehlivostí paměti. Pokaždé mi připadalo, že přítomnosti Františka Filipovského přivolala všechna ta dobrá a laskavá strašidýlka i skřítky divadelního zákulisí, aby mi pomáhali vychutnávat (anebo dotvářet?) pohodu, která kolem jeho vyprávění dýchala, podobná vůni, ale i prchavosti dýmu z jeho dýmky. Přeji tutéž pohodu i vám. (z předmluvy ke stejnojmenné knize) Jiří Tvrzník (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Nahrávka obsahuje rozhlasové vsuvky, fejetony a povídky, jejichž autorem i interpretem je František Nepil, dále účinkují Rudolf Hrušínský, Luděk Munzar a Eduard Cupák. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Výběr povídek Františka Nepila s vánoční tematikou (od Adventu až po Silvestr) z knih Dobré a ještě lepší jitro, Dobrou a ještě lepší neděli, Dobrá a ještě lepší jitra a Hledání radosti. Výběr připravil a dramaturgicky sestavil sám autor, a poté se samozřejmě osobně dostavil do studia a ujal se četby s neopakovatelným mistrovstvím prostého vypravěče, jehož slova hladí, dokáží vyloudit na tvářích posluchačů úsměv, ba dokonce vyprovokují i k hlasitému smíchu. František Nepil vystihuje podstatu Vánoc s jejich typickými znaky s neobyčejnou pravdivostí. Vánoční atmosféru této nahrávky umocňují melodie známých koled a zvuk varhan. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha: Z komentáře Milana Blahynky k původnímu LP albu 1118 2664 "František Branislav - Portrét básníka" vydaného Supraphonem v roce 1980 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: Dílo líbezné ve své prostotě a jednoduchosti, statečné i tam, kde zní nejjemněji, nejtišeji, nejzpěvněji, přesvědčivě svou cudnou spontánností, nevtíravé, zato zapisující se skoro samo do paměti čtenářů, to je odkaz Františka Branislava, básníka s dávnou českou muzikantskou krví v žilách a tradicí v srdci. Snad právě ona ho vždy chránila před rozmary literárních mód, před směrovými jednostrannostmi a sezónními výkyvy, a do té míry, že se někdy mohlo zdát, jako by tento básník tvořil stranou hlavních vývojových proudů české poezie. Po čase se vždy ukázalo, že ani nestál mimo, ani se neopožďoval za vývojem. Šel pomaleji než jiní, ale v rozhodujících okamžicích národního a literárního vývoje byl vždycky včasný: v tísni protektorátu i v rozběhu budovatelských let…Portrét básníkův, o který se pokouší naše deska, je komponován ze čtyř vět na způsob odpovídající hudební skladby. Větu první skládají básně autorova okouzlení evropským severem. V tom byl Branislav nejnápadněji svůj. Zatímco česká poezie se pravidelně stáčela k slunnému jihu a od Října 1917 k sovětskému východu, Branislav našel krajinu svého srdce v kraji zamrzlých jezer, severních řek, skagerrackých rybářů a modrých očí rybářek na ostrově Kӓringön. Branislav Skandinávii skutečně důkladně poznal, překládal ze švédštiny a dokonce napsal i příručku Švédsky na cesty (1939). Láska k severu mu však nezabránila básnicky ztvárnit „jarní večer v starodávném Tbilisi“, přistání v Moskvě a staronové Řecko. Druhou větu tvoří Branislavova poezie milostná; na její začátek je záměrně vybrána báseň Svatební. Branislavův milostný cit netěká, žije láskou „pro věčnost“. „Láska potrvá“, je základní slovo Branislavova milostného vyznání. Přitom básníkova píseň o ženě (a o ženách tehdy když básník nemluví jen za sebe!) plynule přechází v píseň o matce. Základní motiv Branislavovy milostné poezie je motiv prstenu. Prstenem na cestu básník nazval jednu svou sbírku, ale dala by se tak nazvat jeho milostná poezie celá. Třetí láskou vedle evropského severu a ženy byla básníkovi hudba ve svých nesčíslných podobách; odtud třetí věta našeho portrétu. Možná právě touto větou může být Branislav dnešnímu čtenáři nejbližší. Určitě jí je nejblíž české poezii sedmdesátých let, poezie navracející se ke svému hudebnímu základu, k melodii předtím narychlo odkládané, domněle nezpůsobilé hlubšího myšlenkového ponoru. A konečně věta čtvrtá, v níž se dostává na básníkovu lásku všecky jeho ostatní lásky scelující, doplňující, věta o domově. Nemůže být než v samém závěru, k ní vše směřuje, poznání severu, rodinné štěstí i hudba dávných českých nedělí. Právě díky tomu je Branislavova píseň o domově nezaměnitelná. Ostatně na domov básník myslel, když vzpomínal v Goteborgu na Bedřicha Smetanu; Smetana je ovšem nejen domov, ale i hudba. Byť vepsána do čtyř vět, Branislavova poezie milostného okouzlení životem je nedělitelná. (knihydobrovsky.cz)

Publikace představuje 380 grafik Františka Bílka, českého grafika, sochaře, architekta, autora užitého umění a symbolisty období secese. (knihydobrovsky.cz)

Když sportovci mluví bez frází, je co poslouchat… Tato kniha je pokračováním úspěšné první publikace z podzimu 2018. Obsahuje dvacet vybraných příběhů, které vyšly na webovém portálu Bez frází mezi říjnem 2017 a zářím 2018, a jejich dějové dovětky, popisující, co se s autory událo po jejich zveřejnění. Mnohdy totiž tímto krokem měnili životy druhých i své vlastní. Titulní příběh hokejisty Martina Erata pak vznikl pouze pro tuto knihu. Brněnská ikona a kapitán olympijského týmu v něm hovoří o tom, jak se rodila jeho báječná kariéra v NHL, o osudové chybě, která mu pošramotila její konec, i o tom, co se dnes snaží předávat dětem. Předmluvu obstarala tenisová bojovnice Barbora Strýcová, autorka titulního příběhu minulé knihy. U všech příběhů najdete nádherné fotografie Jany Mensatorové. Fotografky, jejíž styl je od počátku stylem Bez frází. Umělkyně, která svým snímkům dokáže vtisknout duši. Bez frází je prostor, kde sportovci vlastními slovy vyprávějí své životních příběhy. Příběhy, které mají ukázat cestu třeba i vám. Ať už taky sportujete a hodláte to někam dotáhnout nebo třeba jen zrovna procházíte nelehkým životním obdobím, nenajdete lepší vzory pro své další kroky, než jsou ti, kteří je zvládli ujít před vámi. Protože sport je nekonečná zásobárna inspirace. Protože i ti nejúspěšnější šampioni kdysi stáli na úplném začátku a museli dělat nelehká rozhodnutí. A protože i oni jsou lidé se všedními starostmi. Bez frází vzniklo jako internetový portál na podzim 2016 a u jeho zrodu stáli i hokejisté Radim Vrbata a Jakub Koreis. Během tří let už na Bez frází své myšlenky a vzpomínky sdílelo téměř 200 sportovců a spousta dalších se zapojila i v jiných formátech, které obsahují i televizní dokumenty, autentické pohledy do sportovního zákulisí či besedy. Tahle knížka, stejně jako Bez frází jako takové přináší ohromnou porci inspirace od sportovců - známých a úspěšných i těch řadových - co se sportovní kariéry týká, ale i běžného života a toho, jak se vypořádat s překážkami. Základem je, že v Bez frází mluví otevřeně. Snažíme se tak všichni přispívat ke kultivaci českého sportovního prostředí a vytváření pozitivních vzorů, jakých v naší společnosti není nikdy dost. V knížce nejsou jen přetištěné příběhy z webu ale vedle exkluzivního příběhu Martina Erata, který je jen v knize, je zbylých 20 příběhů z webu doplněných o dovětky ve stylu "co se dělo dál" od zveřejnění příběhu. A věříme - i podle ohlasů lidí na první knížku - že je to díky krásným fotkám a pěkné vazbě hodnotná a krásná kniha nejen obsahem. (knihydobrovsky.cz)

Ve své autobiografii vás režisér František Polák zavede přímo do televizní kuchyně. Dozvíte se, jak vznikaly dnes už legendární zábavné pořady Možná přijde i kouzelník, Ring volný, Jsou hvězdy, které nehasnou, Abeceda nebo Šance. Kromě plejády hvězd defilujících před kamerou představí i své spolupracovníky, které znáte pouze z titulků a pobaví vás také řadou zážitků a historek ze svého civilního a muzikantského života. (knihydobrovsky.cz)

Hudební CD - Album bratří Nedvědů z roku 1993 v reedici. Album bratří Nedvědů z roku 1993 v reedici. Seznam stop Proužek / Ještě Ne / Skládanka / Říp / Hopsinky / Křížek / Kyjov / Nad Sázavou / Uličky / Sponky / Vašek / Všechno Nejlepší / Noe / Splav / Čárky / Velký Vůz (alza.cz)

Další porce inspirace od sportovních osobností. Třetí kniha Bez frází přináší jako exkluzivní titulní příběh vyprávění fotbalové legendy Petra Čecha. Někdejší nejlepší brankář světa nechává nahlédnout do svého maximalistického uvažování, přibližuje svůj přístup k řešení zadaných úkolů a vysvětluje, proč nemá rád přezdívku Mr. Perfect i proč mu nevadí být jiný než ostatní. Bez frází je prostor, kde sportovci předávají své životní zkušenosti pomocí příběhů vyprávěných jejich vlastními slovy. Sami se nemusíte zrovna pokoušet o vrcholovou kariéru, tyto příběhy se především dotýkají samotné cesty životem, jedno v jakých kulisách. Sport je ovšem nekonečná zásobárna inspirace a i ti nejúspěšnější kdysi stáli na úplném začátku a museli si odpovědět, jak dál. A protože i oni jsou lidé se všedními starostmi. V knize si přečtete i příběhy (a jejich dovětky mapující, co se s jednotlivými osobnostmi dělo od vydání příběhu na webu Bez frází) těchto sportovců: Michal Broš, Petr Hubáček, Michal Jordán, Pavel Kašný, Joel Kayamba, Petr Korbel, Libor Kozák, Rudolf Kraj, Tereza Martincová, Jan Morávek, Michal Navrátil, Karel Nocar, Pavel Patera, Eva Samková, Martin Semerád, Vojtěch Sommer, Roman Staša, Radomír Šimůnek, Lubor Tesař, Tomáš Vaclík. I tentokrát všechny s nezaměnitelným citem zachytila fotografka Jana Mensatorová, tvůrkyně vizuální identity Bez frází. (knihydobrovsky.cz)

Závěrečný 7. díl série Normalizační Brno Františka Kressy přináší fotografie z 3. největší části města Brna - z Králova Pole, v níž sídlila jediná česká veterinární univerzita i vojenská akademie. Před rokem 1989 se ale této části říkalo Brno V. Tento díl završuje nedokončenou sérii o bezčasí husákovské normalizace jedinečného brněnského fotografa Františka Kressy, který v dubnu 2019 náhle zemřel. V době 70. a 80. let ale zachytil unikátní podobu Brna a každodenní život jeho obyvatel v sérii 20 tisíc snímků. Ty jsou nyní uloženy v Moravském zemském muzeu v Brně a ukazují atmosféru jakéhokoliv komunistického města ve východní Evropě. Nejzajímavější z těchto fotografií najdou čtenáři v závěrečném dílu jedinečné série. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha: Václav Neckář není jen legendární zpěvák, ale také skvělý vypravěč. Po delší době se v reedici vrací legendární album Vašek vypravuje pohádky Františka Nepila. Ty v sedmdesátých letech kouzelně načetl právě Václav Neckář a byly doplněny také o krátké velmi známé písničky. Nová verze této audioknihy je obohacena o tři bonusy, které vznikly v devadesátých letech, a tak se vrací na CD a digitálně album v rozšířené podobě. Booklet CD je pak plný krásných stylových ilustrací Káji Saudka, zvuková stopa prošla pečlivým remasteringem od Václava Neckáře mladšího ve studiu Chevaliere v Řevnicích. (knihydobrovsky.cz)

Základní informace o anatomii, fyziologii a patologii lidského těla, zaměřené především na problematiku kůže a vlasů.Přehled předpisů týkajících se hygieny a bezpečnosti práce v kadeřnických provozovnách. Dále zařezena kapitola První pomoc na pracovišti. (patro.cz)

Unikátní kniha rozhovorů papeže Františka a Dominique Woltona, sociologa a odborníka na komunikaci. Ve vší otevřenosti zde spolu hovoří hlava katolické církve a vědec, který se má za agnostika a je obecně řazen k intelektuální levici. Věnují se velkým tématům naší doby: válce a míru, politice a jednotlivým náboženstvím, globalizaci a kulturní rozmanitosti, fundamentalismu a sekularitě, problematice migrace, ekumenismu a mezináboženského dialogu. Své místo mají též otázky rodiny, individuality, jinakosti, důvěry a radosti. Nechybějí však ani papežova osobní vyznání, vzpomínky na dětství, na lásky z mládí, na židovskou psychoanalytičku, k níž před lety docházel. Mezi oběma aktéry se rozvinul opravdový dialog, v němž mohli nejen vyložit svá stanoviska a myšlenky, ale skutečně komunikovat, to znamená sdílet své ideje, přesvědčení, jakož i radosti a starosti.Papež jde ve všech situacích přímo k věci. Jako typický Latinoameričan mluví s velkou bezprostředností a spontánností. „Nejsem profesor, jsem pastýř,“ říká o sobě. A k této své službě dostal dar říkat věty prosté a krátké, ale s působivostí vpravdě velkou.Kniha O společnosti a politice je toho dokladem. (knihydobrovsky.cz)

Kompletní soupis grafických listů. Obsahuje dvě části: 1. Obrazovou část, s výběrem grafických listů s odkazem na číslo opusu (slj xx), které je vždy uvedeno před názvem grafického listu 2. Obrazový index s kompletním popisem grafického listu včetně čísla opusu (knihydobrovsky.cz)

Kressa reportážním způsobem ukazuje všednodenní realitu husákovské normalizace: jak náročné bylo koupit banány nebo koupit mražený hrášek v 80. letech. Popisuje například, jak se během zásobovací krize v centru Brna prodávali na ulicích i doma vypěstovaní králíci - "museli ale mít nožky nestažené, aby to nebyly náhodou kočky". Bizarnost doby normalizace už je jen historií, stejně jako romanticky zanedbané město Brno, o němž se bez Kressových fotografií nechce ani věřit, že tak někdy vypadalo. Zapomenuté negativy Františka Kressy měl autor do loňského roku schované v banánové krabici pod postelí v ubytovně na Radlasu v brněnském Bronxu, kde dosud žije. Z druhé strany knihy se nachází kniha Československá televize – studio Brno. Normalizační Brno IV. / Czechoslovak TV – Studio Brno. Brno under Communism IV. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Pohádky Františka Napila kouzelně převyprávěl Václav Neckář. Těšit se můžete i na krátké písničky. (knihydobrovsky.cz)

Psychopatů - tedy správně lidí trpících disociální poruchou osobnosti - je ve společnosti odjakživa vždy stabilní procento. Ať se pohybujeme kdekoli, je prakticky nemožné se těmto antisociálním parazitům zcela vyhnout - je možné, že mezi ně patří náš soused, nadřízený, volený politik nebo v horším případě rodinný příslušník. Text, v němž spojili síly bratři Radkin a František Honzákovi, pojímá problematiku psychopatie opravdu důsledně. Z Radkinova pojednání se dozvíme, co vlastně psychopatie je, jaké jsou její projevy a příčiny a proč je vhodné při kontaktu s tímto „člověkem bez pocitu strachu“ vzít nohy na ramena. Oba pak v symbióze lékaře a historika v zevrubném dějinném exkurzu čtenáře podrobně seznamují s „dobrými i zlými“ psychopaty, kteří se svým jednáním dokázali zapsat do dějin, a to od doby antických božstev po žhavou současnost. (patro.cz)

Víte, kdy napsat velké a kdy malé písmeno? Co třeba víceslovné názvy států? Co národnosti? Názvy kde koho a kde čeho? Váháte? V tom případě vám Desetiminutovky mohou dost pomoci. Procvičíte si psaní velkých písmen a ještě se k tomu ledasco zajímavého dozvíte. Můžete si vytrhávat jednotlivé listy a řešit je v pořadí, jaké vás napadne, až z knihy zůstane jen obálka. Jestli si knížku chcete uchovat pohromadě, doplňujte písmena přímo v knize. Záleží jen a jen na vás! Dejte tomu 10 minut... (patro.cz)

Vzájemná korespondence Václava Havla a Františka Janoucha představuje dosud ojedinělý pramen k poznání tuzemské protikomunistické opozice let 1977-1989. V tomto období se formovala okolo Václava Havla a dalších představitelů československého disentu činnost Charty 77, kterou ze zahraničí významně podporoval a zajišťoval m.j. i český emigrant - jaderný fyzik František Janouch, jenž v roce 1978 založil Nadaci Charty 77 a od té doby je jejím předsedou. Dopisy, putující nejrůznějšími cestami zpravidla mezi Prahou či Hrádečkem a švédským Stockholmem či Björknäsem, zachycují nejen vznik osobního vztahu mezi oběma pisateli a jejich vzájemnou přátelskou a tvůrčí podporu, ale také praktický rozměr této podpory: administrativní záležitosti, pracovní pokyny, zprostředkovávání kontaktů, nákupy technického vybavení - počítačů, videokamer, magnetofonů, digitálních radií či finančních podpor, jež byly pronásledovaným v socialistické vlasti ze zahraničí poukazovány. Přes 210 shromážděných dokumentů shrnuje všechnu dosud známou korespondenci z let do roku 1989. V příloze pak čtenář nalezne několik ukázek dopisů z období po roce 1989, které dokumentují výrazné společenské ale i osobní změny, k nimž u nás v posledních šestnácti letech došlo. Dokumenty, které jsou malými dějinami Charty 77 a v případě Václava Havla dalším souvislým vydáním jeho dopisů (po Dopisech Olze, 1985), ukazují také technickou proměnu každodenní práce a přístupu k informacím ve druhé polovině 20. století: setkáváme se s celou řadou dokumentů - od ručně psaných, přes strojopisné po dopisy psané na počítačích či posléze zprávy faxové a e-mailové. Základem vydání je archiv (dnes mj. rovněž elektronický) Františka Janoucha, který knihu edičně připravil a opatřil doslovem. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Odkud ten náš holub letí? Letím z lesa, milé děti....vrkú , vrkú, vrkú.. Cos tam viděl, holoubku? Perníkovou chaloupku u černého smrku..... V překrásném a nestárnoucím výběru veršů a pohádek Františka Hrubína a v laskavém a hravém podání Karla Högera, Františka Smolíka, Julie Charvátové, Václava Vosky a mnoha dalších se mohou děti setkat nejen s Jeníčkem a Mařenkou z veršované pohádky o Perníkové chaloupce, ale také třeba se Smolíčkem, Šípkovou Růženkou či princezničkou na bále, co poztrácela korále... (knihydobrovsky.cz)