Toulavý kopyta - jiří kostúr

Cestopisné vyprávění o výletech s plachtovým vozem a v sedle po Šumavě a Českomoravské vrchovině. Putování se převážně odehrává v krajině po polních a lesních cestách, ale autora zavede také do venkovských sídel v navštívených lokalitách. Zažije řadu příhod s lidmi a samozřejmě i se svým koněm. V cestovatelském dobrodružství hraje též roli denní tisk a bateriové rádio, které informačním kontrastem k přírodnímu prostředí hor, lesů, luk, rybníků přímo vybízejí k provokativním a kontroverzním názorům na realitu v Česku a ve světě vůbec… (knihydobrovsky.cz)

eBook:,E-kniha Ještě Evropou je dalším harcováním evropským kontinentem, kdy autorovi Jiřímu Kostúrovi zbývalo z celé Evropy akorát navštívit Holandsko. S Mírou Skalickým Skalákem, který ho za doby emigrace už navštívil, jsme společně i s jeho ženou Šárkou už prakticky prošmejdili všechny evropské kouty, ale „Nízká země“ se nepřipletla ještě do tras našich ex-plorerských výbojů. V loňském roce došlo tedy k nápravě. Měli jsme dvě verze cestovatel-ského plánu: první uvažovala jet Německem podél řeky Mosel, pak pobřežím zemí Beneluxu k Hamburgu, odkud bysme baltickým pobřežím Polska a projetím Litvy zkusili pak zmáknout Lukašenkovo Bělorusko. Když by to kvůli neudělení víz nevyšlo, tak druhá verze zahrnovala jet do Dánska a jižní Skandinávie. O udělení víz do Běloruska jsme se nakonec ani nepokusili: s Mírou jsme signatáři Charty 77, propozice žádosti u udělení víza chtějí uvést místa hotelu, my nocujeme však ve svých autech. Navíc poplatek 60 euro, který se za žádost musí velvyslanectví zaplatit, tak se v případě neudělení víza nevrací. Došlo tedy na první verzi, ale místo řeky Mosel, nastoupila na můj návrh francouzská řeka Loire s jejími zámky atd. Jako startovní lahůdku jsme si v Rakousku šoupli koncentrační tábor Mathausen, u něhož jsme měli se Skaláky spicha. Abysme si naše cestovatelské gurmánství ještě víc okořenili, zajeli jsme do německých Alp k Hitlerovu „Orlímu hnízdu“. U Bodamského jezera jsme potom navštívili Husovu Kostnici, ale při návratu do Švýcarska jsme do Francie přes Basilej nejeli, jelikož mi helvétský celník chtěl udělit pokutu za tři kartony plechovkáčů, co vždycky vezu s sebou na každoroční měsíční štreku. Pak přišel Orleáns a Loira s jejími 73 zámky – ke všem jsme pochopitelně nezajeli, takový pošuci nejsme. Potom jsme objeli celou Bretaň a přejeli přes Bel-gii do Holandska. Hlavní náplní byl samozřejmě Amsterdam, kde jsem sám procoural historické centrum a druhý den navštívil muzeum Rijsk. Přejezd do Německa proběhl po hrázi Aft-sluitdijk, chránící Nizozemsko před Severním mořem. V Hamburgu pokračovali Skaláci se svou boxerkou Zuzanou do Dánska, kam jsem kvůli prachům už nejel. Já mám celou Skandinávii už projetou z roku 2002 odzdola až nahoru a tak jsem o nic nepřišel. Ani čtenáři o nic nepřijdou, protože Homolkovic Skandinávii jsem též sepsal. Já zajel ještě na Rujánu a potom to vzal do Berlína a do Drážďan. Je zbytečné dodávat, že v textu je plno srandy a vztahových kohoutích zápasů jako vždycky. Cestopis je vybaven víc jak 300 fotkami. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Cestopis o putování Tureckem. Autor společně s kamarádem z undergroundové doby Skalákem a jeho ženou Šárkou procestovali víc jak polovinu turecké Anatolské oblasti téměř až k hranici Syrie. Účastníkem byla též Skalákovic fena boxera Silona. Skaláci cestují ve velkém karavanu zn. Mercedes, autor řídí terénní vehikl firmy Suzuki, v němž i nocuje. Projedou celou jižní oblast Egejského a Levantského moře s jejich antickými pamětihodnostmi. Proputují i nádhernou Kappadokii s jejími exkluzivními skalními útvary. Při návratu navštíví též bývalé hlavní město Chetitské říše ChatuŞaŞ a pochopitelně i slovutný Istanbul. Cestování je kořeněno humorným špičkováním v jejich vztazích. Část cestopisu je věnována i přejezdu Bulharska s jeho památkami. Knihu doprovází 170 barevných fotografií. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,„Union Jack“ je název vlajky Spojeného království Velké Británie. Cestopis putování po Anglii, Walesu, Skotsku a Irsku navazuje na „spanilou“ jízdu, kterou jsme předchozího roku absolvovali s Mírou Skalickým Skalákem a jeho ženou Šárkou po Turecku. Nyní tedy po Britských ostrovech a Irsku. Jedeme zas se Skalákovým Meďourem a mým terenním Jimnym. Doprovází nás jako loni Skalákovic boxerka Silona. Navštívili jsme spoustu pamětihodností jako je anglický megalitický Stonehonge, Avebury či irský Knowth, New Grange, římské památky z doby kolonizace starověké Británie či řadu měst a míst s vyhlášenýma katedrálama a klášterama, kterých je v zemích britské koruny halda. Nevynechali jsme pochopitelně i nádherná přírodní místa, jako je např. skotská vysočina Highland s jejími jezery, irská skvělá pobřeží atd. Turistické cestovní zájezdy vidí oproti nám jen nepatrný zlomek. Naše cestování je samozřejmě kořeněno humorným špíčkováním v naších vztazích tak jako vždy. E-knihu doprovází přes 200 barevných fotografii. (knihydobrovsky.cz)

eBook: V Skandinávii jsem byl poprvé na podzim roku 2002, kdy jsem projel celé Norsko až na mys Nordkapp. Vracel jsem se přes kousek Finska a pak přes celé Švédsko až do jeho nejjižnějšího města Trelleborgu, kde jsem se přeplavil trajektem do Německa a vrátil se nazpátek do Čech. Tehdy před cestou na sever Evropy mě vůbec nenapadlo, že bych o svém cestování něco psal. Dokonce jsem si s sebou nevzal ani foťák, pravda, starý krám na kinofilm, protože jsem si ří-kal, že mi explorérský trip zůstane na celý život v paměti. Zaznamenával jsem si proto zkraje jen stručné poznámky, ovšem zážitky ze skandinávské přírody: hory, ledovce, zvířata atd. by-ly tak silné, že jsem se víc a víc rozepsal, že jsem po návratu skutečně sepsal cestopis. Nabídl jsem ho vydavatelství Olympia, které mělo malou cestopisnou edici bez fotografií a málem u nich vyšel. V druhém výběrovém kole mě ale předběhl cestopis o Islandu. Jinam jsem ho už nenabízel, protože bez fotek se cestopis těžko udává, takže zůstal ležet dvacet let v šuplíku. V letošním roce 2022 jsem realizoval druhou skandinávskou kavalkádu, samozřejmě už s fotoaparátem, teď digitálním. Vyrazil jsem pro změnu nyní už v polovině května, abych vi-děl kvést tundru. Před těmi dvaceti lety jsem obžérsky „sklízel“ její plody, především haldu brusinek a v tajze sbíral na neuvěřitelných „plantážích“ křemenáče. Hlavním zájmem mojí ex-pedice po dvaceti letech bylo především zkontrolovat, kam až ustoupily ledovcové splazy Ni-gardsbreen, ten se nachází v středním Norskou a stéká z ledovce Jostedalsbreen, a splaz Oster-dalsisen z ledovce Svartisen, jenž je u polárního kruhu. Ale ještě větším cílem bylo spatřit e-xotickou arktickou zvířenu: pižmony severní, o nichž jsem před dvaceti lety nevěděl, že se vyskytují v norském národním parku Dovre fjell. Myslel jsem – losy a řadu sobů jsem viděl při první kavalkádě, dokonce jsem natrefil i na tetřevy – že prehistoričtí Ovibos moshatos se nacházejí jen v Grónsku, na ostrovech severní Kanady a na Aljašce. A teď byla možnost svou neznalost napravit. Pochopitelně jsem nezůstal jen u zvířat, lesů a hor, to nakonec ani úplně nešlo, v květnu je ve Skandinávii ještě spousta sněhu, tak jsem mimo muzeí lodi Fram, balso-vého voru Kon-Tiki a rákosového člunu RA II na poloostrově BygdØy u Oslo, které jsem si šoupnul znovu, si přidal objet jižní pobřeží Norska s jeho vikingskými památkami atp. S foťá-kem jsem si zařádil i na kulturních záležitostech jako jsou dřevěné kostely, válečné muzeum v Narviku a i laponské muzeum ve švédském Jokkmokku, kde jsem už před dvaceti roky také byl, jenže bez foťáku. Druhou kavalkádu jsem na nejsevernější mys Evropy Nordkapp (není nejsevernější, jsou ještě severnější mysy) už nesměřoval. Finanční prostředky to neumožňovaly, průměrná cena benzínu natural 95 v Norsku, když jsem vyjížděl, byla kolem 56 Kč, ovšem nyní přes 60 Kč. Navíc jsem tam už byl a mimo pobřežních skal tam nic zvláštního není, pokud teda nezapočí-tám peněžní pálku 135 Nk za průjezd podmořského tunelu na ostrov MagerØya, kde se Nord-kapp nachází, a i dalších nehorázných180 norských korun za vstup na mys, což může být nyní ještě určitě víc. Přičemž v Norsku je na dálnicích a silnicích I. třídy spousta mýtných bran, kde se sice hned neplatí, ale někdy v září nebo říjnu očekávám od firmy Euro Parking Colle-ction, která mýtné brány provozuje, pěkně mastný účet, který se naštěstí může zaplatit v měně státu, odkud účastník norského silničního provozu pochází. Ve Švédsku jsou dálnice stále ne-zpoplatněné. Za první kavalkády se v Norsku ještě také neplatilo. V zemi tří korunek ale mohlo moje cestování nyní skončit málem velkým zdravotním malérem. Druhý den po přejezdu z Norska jsem si v lese při pádu natrhnul achilovku. Že ji mám natrženou, na to se přišlo až v Česku, švédskou severní Lapponii, střed a jih země jsem prokulhal během osmi dnů. Kdybych si achilovku na levé noze přetrhnul úplně, tak jsem se musel plazit lesem k hlavní silnici přes šest kilometrů jako Meresjev. K tomu naštěstí nedošlo, mohl jsem i přes zdravotní handicap vidět prakticky skoro všechny zajímavosti, co jsem měl ve Švédsku naplánované. Víc k tomu nebudu dodávat, podrobnosti a další problémy jsou pojednány v cestopisu. Fotografií je 375. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Křížem krážem Zakavkazskem pojednává o velkojízdě do končin Gruzie, Arménie a Náhorního Karabachu. Ázerbájdžán byl vynechán nejen kvůli vízu, ale především pro velké zálohy na hranici, aby řidiči odvezli svá auta nazpátek ze země. S kámošem Skalákem a jeho ženou Šárkou jsme absolvovali dá-lavu pod Velký Kavkaz po vlastní ose, takže jsme projeli východ Evropy a celé Turecko. To už jsme navštívili před několika lety, ale pouze půlku, teď jsme ho procestovali celé. Zakavkazské země jsme opravdu pro-křižovali křížem krážem: v Gruzii především odlehlé horské oblasti Svanetie a Tušetie , tu jen já kvůli sen-zační terénní krasojízdě, Skaláci zajeli místo toho do oblasti Chevsuretie. Ve všech třech zemích jsme na-vštívili nekonečnou řadu raných křesťanských klášterů a dalších památek, samozřejmě i města jako Batu-mi, Tbilisi, Jerevan, v Karabachu Stepanakert a další. V Gori jsme zašli i do oslavného Stalinova muzea, já ještě přidal válečné muzeum, kde mimo II. světové války je část věnována konfliktu mezi Ruskem a Gruzií v r. 2008. V Stepanakertu jsem absolvoval i muzeum padlých Arménů ve válce s Ázerbajdžánem o Nahorní Karabach. Pochopitelně ani přírodní zajímavosti nepřišly zkrátka: v Karabachu to byl např. 2000 let starý platan, já ještě v Gruzii navštívil Prometheovu jeskyni a v Karabachu volně přístupnou tajemnou jeskyni Azoch za svitu baterky. V Arménii jsem vyjel k 5000 let starým skalním rytinám ve výšce 3300 m. Náš ce-stovatelský velkotrip kořenila se Skaláky i vztahová sranda, jak je pokaždé zvykem. Cestopis doprovází 380 fotografií. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Kniha vychází ze svazků StB, které vedla na autora jako na nepřátelskou osobu (signatář Charty 77., redaktor undergroundového časopisu VOKNO) a se kterými se seznámil až po 23 letech. "Práskačské" tema je už pojednáno se sarkastickým a ironickým zřetelem humoristické burlesky, jak je patrné i z názvu knihy. Tu doprovází i seznam téměř 40 důstojníků StB s jejich služebními fotografiemi a perso-náliemi, kteří měli s autorem co dočinění. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Básnická sbírka Stařec a láska má podtitul: troufalý milostný deník. Poetickým záznamem mapuje kuriózní milostný vztah. Kuriózitou je v podstatě jen věkový rozdíl mezi autorem a mladou ženou. Ten ale nebrání vášnivému zaujetí láskou, která se nečekaně zrodila v přicházejícím „kmetském“ věku. Sbírka má 70 str., doprovázejí ji 4 akty malíře Amedea Modiglianiho. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Autobiografické povídky „Satori v Praze“ vyšly v r. 1993 v nakladatelství Pragma. Letos mají tedy 30leté výročí vydání. S 80 ročky na hrbu, co mi už je, jsem je chtěl oslavit pokusem o novou reedici jejich vydání. Tehdejší texty nebyly doprovázeny žádnými fotografiemi, tak jsem to nyní napravil a k literárním záznamům svého beatnického a undergroundového života za éry komunismu jsem připojil 134 fotek dokumentujících tehdejší moje životní peripetie. Protože mám za to, že knížka „Satori v Praze“, která dosvědčuje, že i za bolševika se dalo žít svobodně a i radostně, je nosná i po těch uplynulých třech desetiletích, obrátil jsem se s reedicí na několik nakladatelství (Argo, Paseka, Pulchra, Maťa atp). Uspěl jsem teprve u časopisu Revolver Revue, které vydává též knižní edici. Jenže vzhledem k finanční situaci Revolverky nakonec k vydání bohužel nedošlo, tak jsem se tedy rozhodl reedici vydat aspoň sám jako e-knihu. Jednotlivé povídky chronologicky zahrnují postupná časová období mých životních aktivit. Titulní povídka „Satori v Praze“ mapuje mé přemístění z metropole do severních Čech, kde jsem v Krušných horách započal svou dřevorubeckou kariéru. Jako ženáč bych měl omezit své dobrodružné sklony, ale v r. 1968 jsem tři měsíce pásl na Slovensku ovce, abych si vyzkoušel práci svých předků bačů. Po návratu jsem stavěl chajdu podle vzoru Henry Davida Thorea, v níž jsem se chtěl na nějaký čas oprostit od civilizace. O rok později, když se dalo ještě vyjet za hranice na Západ, tak jsem zavítal do Francie a strávil tam půl roku prací na pile v Alsasku. V dalším čase jsem prožil krásné chvíle se svým synem na pronajmuté samotě od lesů nad hornickým Mezibořím. Moje dobrodružné eskapády nakonec vedly k rozpadu manželství a tak jsem zažil i kariéru jako kočí s koňmi na horských boudách v Krkonoších. Další povídky už zahrnují moje setkání s českým undergroundem. Napřed proběhl čtyřroční milostný „román“, zachycený v textu „Silvestra“. Povídka „Na baráku“ popisuje život androšského společenství na Nové Vísce u Chomutova, jehož jsem se stal členem a kde se konala řada festivalů a koncertů např. Plastiků a DG 307 atp. Po vyvlastnění Nové Vísky lidumilnou StB jsem se vrátil k dřevorubecké rachotě, která má „na svědomí“ vznik povídky „Lesní blues“. Ta vyšla v r. 1985 ve vídeňském exilovém časopisu Paternoster a v r. 1992 ji vysílal ČR na stanici Vltava. Povídka „VOKNO“ je věnována tomuto undergroundovému časopisu, jehož jsem byl redaktorem. Potom už jsem se přemístil ze Severu nazpět do Prahy, kde jsem se živil jako topič v hotelu AXA, což mi velkorysým střídáním pracovních služeb naší disidentské osádky umožňovalo farmařit na faře v Rejšicích na mladoboleslavsku, viz stejnojmenná povídka. Závěrečný text „Rozloučení“ zmiňuje další osudy v jižních Čechách, napřed na Kaplicku a pak už zakotvení v oblasti Blanského lesa na Českokrumlovsku, kde žiju dodnes. Z mé další literární bibliografie je patrné, že moje životní dobrodružství pokračuje i nadále. K práci v lese a farmaření s ovcemi a koňmi jsem přidal i časté cestování po světě, jak zaznamenávám ve svých e-cestopisech. K „Satori v Praze“ mimo fotografií jsem přidal i několik poznámek o věcech, které mi tehdy nebyly známy (agenti StB atd.). Předmluvu k prvnímu vydání mi napsal Martin Fendrych. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,„Povídky ze zadní kapsy“ byly napsány předtím, než jsem se poznal s lidmi z českého un-dergroundu, což bylo až ke konci sedmdesátých let minulého století. Při vzniku povídek mi bylo kolem 33 let. Dneska mi je 75 roků, takže povídky jsou staré 42 let. Žádná z povídek nikdy neopustila prostor šuplíku, teprve až teď. Okolnost proč nespatřily světlo světa v době svého vzniku, ta je nasnadě: byly napsány v komunistických normalizačních časech. Tehdy jsem prožíval osamocené časy, kterým jsem čelil těmito literárními hříčkami. Připadá mi, že by mohly zaujmout i dnešní čtenáře. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,V loňském roce jsme k 10. výročí našeho společného cestování navštívili Kré-u. Dva kreténi jsme já autor a mlynář z Meziříčka Skalák. Doufám, že jeho žena Šárka nebude protestovat, že není uvedena jako třetí. Stěžuje si, že ženský v titulech svých cestopisů zanedbávám. Druhá osoba ženského pohlaví, přítelkyně Zdeňka, přiletěla za námi na ostrov bývalé mínojské říše letadlem do Chanie. Jak je naším zvykem, objeli jsme celou Krétu dokola našimi auty a zabrousili i několikrát do jejího hornatého vnitrozemí. Soutěsku Samarii, turistický Václavák, jsme vynechali a místo ní si se Zdeňkou šoupli soutěsku Zakros na východním konci Kréty. Samozřejmě jsme absolvovali návštěvu mínojských palácových areálů jako je Knóssos, Faitos apod., já sám byl i v Malii. V Irákliu jsme měli kliku, muzeum s mínojskými sbírkami mělo v neděli volný vstup. Na Krétě jsou pochopitelně i památky řecké a římské antiky jako např. Gortyna apod. Kostelů a klášterů je tam taky halda. Se Zdeňkou jsme projeli i náhorní planinu Lashiti, kde jsem navštívil Diktijskou jeskyni, v níž se schovával malý Zeus před svým lidožravým otcem Kronem. U vesnice Kavousi jsme viděli 3250 let starý olivovník, jehož ratolestmi byli zdobeni vítězové olympijských her v Aténách z r. 2008. Další dendrologický mohykán, dvoutisíciletý platan, se nachází v Krasi. A proč dva kréťové na Krétě? To je pojednáno v cestopisu. Čtenářská poznámka: formát PDF má přes 500 fotek, formáty EPUB a MOBI pouze 400, jelikož je nutné se vejit do 10 Mb pro ověřovací validátor. Jo ještě tahle maličkost: v Severní Makedonii jsem navštívil dervišský klášter bektašského řádu Arabiki Baba Teke v městě Tetovo. Byl mi tam udělen titul: Dedebaba... (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Autora už od mládí přitahoval ten zvláštní ostrov, který se nachází na atlantickém švu mezi dvěma kontinenty: Evropou a Amerikou. Frekventovaná sopečná činnost ho neustále nově vytváří a tvaruje. Když po komunistické éře se naskytla možnost cestování, tak se autor se svým 40letým synem na Island vypravil. Procestovali ho autorovým terenním autem i s jeho nehostinným vnitrozemím. Slezli světoznámou sopku Heklu, zažili mořské safari s velrybami, navštívili útesy s mořskými ptáky: papuchalky, alkouny, alkami a i tereji bílými atd. Cesta byla ozvláštněna i jejich vztahovými peripetiemi. Knihu doprovází 126 barevných fotografií. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,„Tři hároši v Pobaltí (expedice Frank Zappa) jsou exploreři: František Stárek Čuňas – „Památkář“, Miroslav Skalický Skalák – „Pochůzkář“ a autor – „Rybář“. Na výpravě k soše Fanka Zappy, která se nachází ve Vilniusu, je doprovázely dvě dámy: Šárka Skalická a Ro-mana Šimková. Pes boxer Ronald k autorovi nepatří, Jiří Kostúr si vyvaluje šunky ve svém japonském vehiklu sám. V Polsku jsme navštívili např. Hitlerovo Vlčí doupě, v Litvě to by-la mimo jiné Hora křížů, Orvidasova kamenná zahrada, Kuršská kosa atd. V Lotyšsku mimo hlavního města Rigy, „Paříže severu“, jsme se vypravili do skanzenu zdejších venkovských oblastí a též jsme objevili sochařský přírodní areál umělce Ojarse Feldberga. Estonský Ta-llin zas zažil ve svém největším hudebním amfiteátru na světě koncertní vystoupení našeho „Heveru and Vazelína Bandu“, který sledovalo 150 000 diváků! O městečku Kundě – pozor, to není nic sprostého – není také potřeba mluvit. To už jsme se ocitli ve východní Narvě, ležící na ruské hranici, a zařadili zpátečku kolem Čudského jezera. Mimo lenocha Čuňase naše grupa absolvovala vysokohorský výstup na nejvyšší horu Pobaltí bez kyslíku. V Tartu a Vilniusu jsme vykonali poznávací exkurzi ve zdejších věznicích KGB. V Polsku jsme si jako moučník hodili návštěvu koncentračního tábora Treblinka. Já po návštěvě Běl-ověžského pralesa jsem si ještě přidal tábor smrti v Majdanku. Dá se v podstatě říct, že jsme si užili skutečně příjemnou dovolenou. Kdo četl nebo viděl film „Tři muži ve člunu“ od an-glického humoristy Jerome Klapka Jerome, tak si i ve „Třech hároších“ užije dost srandy. A nejen tady, po Pobaltí bude postupně ještě následovat Sicílie a Podněstří. E-knihu dopro-vází víc jak 150 barevných fotografií a distribují ji Kosmas, Palmknihy, Wooky a e-Rea-ding. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Anotace E-kniha Toulky Bosnou, Albánií a Řeckem - nový cestovatelský výboj autora s kamošem z undergroundu Skalákem a jeho ženou Šárkou za asistence jejich čuby feny boxera Silony. Mimo zmíněné země jsme protáhli ještě tranzitně Rakousko a Maďarsko, dvakrát se ocitli v Chorvatsku a do Albánie jsme projeli Černou Horu. V Bosně jsme navštívili tzv. „Piramide“, údajně starší a větší než pyramidy v Egyptě a taky si šoupli poutní Meždugorje, ale autor neznaboh se na plahočení desetiproudovou vyšlapanou poutníckou dálnicí vybodl a přenechal její výstup svým kolegům. Moc obdivu za to od nich nesklidil. Potkali nás i noc-ležné peripetie: v Bosně jsem platil pokutu, že si dovoluji spát v autě a v Chorvatsku nás vyhodili s oběma vozidly z parkoviště před penzionem, kde jsme se v podstatě nacházeli sami a park plac měl rozlohu skoro Karlova náměstí. To byla jediná negativa: Albánie, země milionu bunkrů z éry Envera Hodži je v podstatě příjemná destinace, nikdo nás tu nepřepadl a neodstřelil samopalem jako nedávnou českou dvojici. Je v ní řada antických památek Butrint, Apolonia, jako generálka před starověkem Řecka. Přírodní parádou je vodní vývěr „Modré oko“, který se seznámil i s mou odvážnou tělesnou konstitucí. Co říci k Řecku? Namátkou pár názvů: Ioannina, Arta, Dodoni, na Peloponesu: Olympia, Mystras, Sparta, poloostrov Mani, skála Monemvasia, pak Mykény, Korint, Atény, Delfy, Meteora, Soluň, poloostrov Athos atd. Zážitků byla halda a i vztahové šťouchance a srandy jako vždycky. Cestopis je vybaven víc jak 300 fotografií. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Tři hároši na Sicílii je druhou částí cestovatelských výbojů trojice Čuňase, Skaláka a autora Kostúra. Jsou doprovázeny opět ženskými členy posádky ženou Skaláka Šárkou a staronovou Romanou, expřítelkyní Čuňase. Ta se k expedici ale připojila až přímo na Sicílii, kam přiletí le-tecky Samozřejmě se i vyskytuje nepostradatelný psí společník boxer Roland. Cestu na Sicílii jsme absolvovali napřed východní Itálii až na podpatek její jižní boty a cesta nazpátek probíhala při italském západním pobřeží přes Toskánsko. Takže jsme toho prošmejdili dost. Na Sicílii jsme koketovali s výstupem na Etnu, pak byli Sirakusy, barokní Ragusa, starověké Agriento, Trapani a samozřejmě i Palermo Cosa Nostry. Návrat Itálií byl přes Pompeje, Neapol, Řím, Orvieto, Sienu a Florencii. Autor už sám si ještě šoupnul Bologne, Padovu a Benátky. Tak jako vždy jsme si mezi sebou užili explorerské taškařice a srandy. Knihu doprovází 120 barevných fotografií. (knihydobrovsky.cz)

eBook: V roce 2007 jsem přeletěl Atlantický oceán do USA, abych spatřil největší organismy světa, tedy sekvojovce obrovské, čili seqouaidendron giganteum. Živil jsem se velkou část života prací jako dřevorubec, tak je jasné, že vidět nejmohutnější stromy na světě jsem měl v hlavě jako velký, ale nesplnitelný sen. Nejen za komunismu, ale i už jako OSVČ s živnostenským listem pro práci s motorovou pilou. Těsně před odchodem do důchodu mě však potkalo ži-votní štěstí, že jsem zdědil peníze po příbuzných z Ameriky, tak jsem mohl začít cestovat po světě. Po Skandinávii a Islandu jsem si tedy mohl opět vyhodit z cestovatelského kopýtka a splnit si nejúžasnější životní zážitek jaký si chlap mého typu může dopřát: stát s hubou ote-vřenou dokořán před stromy, jimž v podstatě ve světě není rovno. Samozřejmě jsem nebyl jen v pohoří Sierra Nevada, kde se na jeho západní straně sekvoje vyskytují, ale projel jsem i celý americký Jihozápad s jeho skvělými národními parky jako je třeba Grand Canyon, Canyon-lands, Bryse Canyon či nevadský Great Basin, kde se dožívají nejstarší stromy na světě: borovice osinaté stáří až 5000 let. V roce 2008 mi o této cestovatelské velkojízdě vydalo třebíčské vydavatelství Akcent knihu s názvem: „Vidět sekvoje…, a zemřít.“ Od té doby už uplynulo 12 let a tak jsem z „nudy“ v téhle debilní covidové době ji vyhotovil jako e-knihu. Oproti tištěnému vydání, kde se nachází 72 fotografií, jsem do e-formátu přidal další svoje fotografie včetně černobílých fotek amerického fotografa Dariuse Kinseye a i jiných autorů, jak vypadala v 19. stol. tehdejší dřevorubecká makačka. Řada sekvojí a dalších stromů to sice odskákala, ale brzy byly na jejich ochranu zřízeny národní parky, kde stromy v sekvojových „hájíčcích“ dosahují stáří přes dva a půl tisíce let. Celkový počet fotek je tedy nyní 195. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Titul e-knihy „Drž ten volant oběma rukama“ je inspirován výkřiky spolujezdkyně Zdeň-ky, která umírala strachy napřed na horských zákrutách v německých, rakouských a italských Alpách (obálka knihy je z průsmyku Passo delio Stelvio) a pak i na francouzské Korsice a italské Sardinii. K tomuto explorérskému výboji se v Pise přidal Meďour Skalákovic Homolků a i Avie Čuňase. Ten si ale vyjel jen na několikadenní štrapáční dálniční výlet, jenž absolvoval opět zpět po našem odjezdu do přístavu Livorno. S mlynáři z Meziříčka jsme potom přepluli do korsické Bastie a putovali západním pobřežím a hornatým vnitrozemím (opět se v Jimnym ozývaly mrákotné výkřiky o držení volantu) na korsický jih. Další lodí jsme se přepravili na Sardinii, kterou jsme objeli celou dokola a pak se vraceli nazpátek východní Korsikou. Volantové výkřiky přišly opět ke slovu. Pořád se ale nevykřikovalo, čubrnělo se v horách na tlupy volně se potulujících prasat, na vystupující žebra hladových krav, živících se listím stromů na sežehnutých pastvinách sluncem a požáry, a na ostrůvky poloopuštěných kamenných vesnic vklíněných v horských úbočích. Bylo pochopitelně i moře, ale jen na pár hodin, jednou na celý den. Když se chce vidět všechny korsické torré, janovské obranné věže, nebo sardinské nuraghe, prehistorické pevnosti, tak dlouhodobé vyvalování na plážích nepřichází v úvahu. Navíc si dendrolog výpravy nemohl nechat uniknout nejstarší olivovník v Evropě se stářím 4000-4500 let. Prostě bylo toho spousty s haldou zážitků jako např. ztracené klíče od auta. Krevní msta na nás nebyla vykonána a tak při zpáteční cestě Itálií, kterou jsme absolvovali už solitérně – Skaláci přepluli na Apeninský poloostrov až v dalších dnech – jsme k našemu tripu přibrali ještě Florencii, Bolognu, Padovu a Benátky. Ulekané modlitbičky v Dolomitech a rakouských Gurktale Alpen už nepočítám. Knihu doprovází víc jak 300 fotografií. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Anotace: Název cestopisné e-knihy „Kratochvíle s koronavirem v Itálii“ avizuje vylehčenější polohu v době neustávající pandemie s čínským covidovým šmejdem. Loňského roku to vypadalo, že z každoročního zářijového „travelu“ nejspíš sejde, jelikož mi naskočí na hrbu 78 let, takže jsem ideální příslušník rizikové seniorské skupiny, na které si ta wuchanská svině nejraději smlsne. Protože jsem se ale v zašpérovaném Česku cítil už jako vězeň stejně jako cestovatelští společníci z Meziříčka, tak jsem se nakonec rozhodl, že do Itálie, která na jaře byla nejzasaženější zemí Evropy, přeci jen vyrazím. Ilja Muromec Homolka chtěl však realizovat trip až do Tuniska, jak jsme měli původně naplánováno, přestože se tam mohlo individuálně přepravit jen s negativním testem, jinak hrozila 7 denní karanténa atd. atp. Při této znalosti jsem Tunisko osobně ze svého itineráře vynechal a vystačil si pouze s měsíčním trajdáním autem po apeninském poloostrově. Navštívil jsem spoustu míst, která jsem z předchozích dvou cest neviděl, např. národní park Gran Sasso ď Italia s nejvyššími apeninskými horami a řadu přírodních míst a památek při okružní jízdě až do jižní Itálie. Díky koroně jsem zabrousil konečně i do Vatikánu, kde kilometrové fronty z dřívějška se nevyskytovaly. A co Skaličtí Homolkové s jejich Meďourem a Tuniskem? To neprozradím, pojednávají to právě kratochvíle v Itálii. Knihu, jak je pravidlem, doprovází skoro 400 fotografií. (knihydobrovsky.cz)

(patro.cz)

Škola hry na kytaru Druhé upravené vydání populární a beznadějně rozebrané učebnice, která je jako jediná naše škola zaměřena na jednoduchý country styl vhodný ke hraní s partou u ohně i ke hraní v kapele; množství sól, hra prsty i trsátkem, stručné zásady pro hru na další nástroje (bendžo, kontrabas, mandolína, housle, …) a pro vícehlasý zpěv. Informace o údržbě a opravách nástrojů, další zajímavosti. (kytary.cz)

eBook:,Tři hároši v Podněstří je závěrečná část cestopisné trilogie explorerů Františka Stárka Čuňase, Míry Skalického Skaláka a Jiřího Kostúra. Cestovatelský triumvirát doplňuje samozřejmě i slabší pohlaví: Šárka Skalická a v případě Čuňase nová dámská akvizice sedumadvacetiletá Evelína. Posádku doplňuje každoroční psí strážce a mordovač ovcí v jedné osobě: boxer Ronald. Do komunistické Podněsterské Moldavské republiky nás přepravily naše vehikly přes celé Rumunsko, kde jsme mimo jiné navštívili v oblasti Banátu českou enklávu ve Svaté Heleně. V Moldávii nám zapěly řadu českých písní tamní ženy českého původu ve vesnici Goluboj. Pak už přišla ruská gubernie: odtrženecká Podněsterská Mol-davská republika. Užili jsme si v Benderu a hlavním městě Tiraspolu skvělé reminiscence na bývalou socialistickou minulost v Česku. Kdo by chtěl tuto destinaci s řadou soch Lenina, domem Sovětů a vývěskami zasloužilých graždanínů, tj. zdejších VIP občanů, navštívit, musí si připravit do kešeně částky na frekventované pokuty, protože místní policie je prezidentem Smyrnovem špatně placená. Čuňas by mohl povídat. Zpáteční cesta probíhala severní částí Rumunska, kde v oblasti Moldávie – Bukoviny jsou nádherné tzv. malované kláštery s venkovními freskami. V kraji Muramareš je zase řada úchvatných dřevěných kostelů. Cestovní atmosféra srandy a legrácek byla narušena až v závěru, kdy se od nás trhnul Čuňas se spolujezdkyní, kteří pospíchali už do Maďarska do stravoven Mac´Donalds. My zbylí osiřenci jsme si za trest ještě šoupli oblast Zakarpatské Rusi na Ukrajině. E-kniha je doprová-zena 110 barevnými fotografiemi. (knihydobrovsky.cz)

Dlouhý bílý vous a vlas sepnutý do culíku. Na nose brejličky. Prsty mu střelhbitě běhají po klávesách piana. Ano, to je charismatický muzikant Jiří Svěrák, zvaný Šlupka. Namísto tónů nechal teď bezuzdně řádit svoji fantazii a výsledkem je knížka Šlo kopyto do světa a potkalo koně. Součástí knihy je rovněž zpěvník a autorem zhudebněné básně, které si díky QR kódu můžete poslechnout v autorově originální interpretaci. (knihydobrovsky.cz)

Dlouhý bílý vous a vlas sepnutý do culíku. Na nose brejličky. Prsty mu střelhbitě běhají po klávesách piana. Ano, to je charismatický muzikant Jiří Svěrák, zvaný Šlupka. Namísto tónů nechal teď bezuzdně řádit svoji fantazii a výsledkem je knížka Šlo kopyto do světa a potkalo koně. Součástí knihy je rovněž zpěvník a autorem zhudebněné básně, které si díky QR kódu můžete poslechnout v autorově originální interpretaci. (knihydobrovsky.cz)

Dlouhý bílý vous a vlas sepnutý do culíku. Na nose brejličky. Prsty mu střelhbitě běhají po klávesách piana. Ano, to je charismatický muzikant Jiří Svěrák, zvaný Šlupka. Namísto tónů nechal teď bezuzdně řádit svoji fantazii a výsledkem je knížka Šlo kopyto do světa a potkalo koně. Součástí knihy je rovněž zpěvník a autorem zhudebněné básně, které si díky QR kódu můžete poslechnout v autorově originální interpretaci. (knihydobrovsky.cz)

Olej -, hmotnost balení: 5000g (alza.cz)

Olej -, hmotnost balení: 250g (alza.cz)

Olej -, hmotnost balení: 500g (alza.cz)

Olej -, hmotnost balení: 500g (alza.cz)

Olej -, hmotnost balení: 5000g (alza.cz)

Olej -, hmotnost balení: 250g (alza.cz)

Do Toulavého deníku si můžete napsat vše, co jste prožili, viděli či slyšeli, poznamenat si kontakty, vložit fotky, vstupenky, pohlednice a hlavně unikátní Toulavé samolepky konkrétních výletů. K mání jsou přímo v pokladnách či infocentrech v dané turistické lokalitě. Deníkové listy doplněné svým „pořadovým číslem“ z jednotlivých knih a zmíněnou samolepkou se pak rázem promění ve vaši osobní encyklopedii zážitků. Toulavý deník navíc zahrnuje i podrobný atlas se všemi vyznačenými výletními cíli. Za deset let knižního vydávání Toulavé kamery jsme vás pozvali na 1 000 výletů – a tak v atlase nechybí ani jejich přehledný seznam rozdělený podle krajů. Rázem tak uvidíte, kolik ještě neprobádaných zajímavých míst máte přímo ve svém okolí. (knihydobrovsky.cz)

DVD film Kopyto [1981]. Český dabing. České titulky. Dolby Digital. Hrají: Pierre Richard, Gérard Depardieu. (dvd-premiery.cz)

Třicet undergroundových pohádek od dnes již legendárních autorů, jako byli Egon Bondy, Ivan Martin Jirous aj. Najdete tu také pohádky od Jaroslava Hutky, Milana Balabána, Jiřího Gruntoráda, Františka Stárka a řady dalších autorů – co jméno, to v českém undergroundu pojem. (knihydobrovsky.cz)

Film na DVD - Francouzská komedie Kopyto byla natočena jako osvědčený model dvojice Pierre Richard co by nenapravitelný smolař a Gérard Depardieu, který nad ním musí držet ochrannou ruku, protože mu nic jiného nezbývá. Francouzská komedie Kopyto byla natočena jako osvědčený model dvojice Pierre Richard co by nenapravitelný smolař a Gérard Depardieu, který nad ním musí držet ochrannou ruku, protože mu nic jiného nezbývá. Detektiv Campana dostal speciální úkol: vypátrat dceru bohatého průmyslníka, která se ztratila kdesi v Mexiku. Nejde o běžný případ, protože Marie je z těch lidí, kterým krajíc vždy spadne namazaným dolů a které smůla neopouští ani ve spánku. Campanovi má pomoci Perrin, jenž patří mezi ony „vyvolence” stejně jako Marie. Detektiv Campana nechce věřit, že to Perrin nedělá schválně a tak, když se nedívá, vymění při jídle solničku za cukřenku a ještě povolí víčko. Perrin si neomylně osolí kávu. (alza.cz)

Kniha – autor Iveta Toušlová, 240 stran, česky, pevná bez přebalu lesklá Sedmý díl knižního zpracování oblíbeného televizního pořadu obsahuje tradičních padesát zajímavých reportáží. Zavedou vás na neobvyklá místa celé České republiky – do hradů a zámků, netradičních muzeí nebo na malebné vrchy. Projdete se také historickými městečky a zavítáte k nejrůznějším unikátním přírodním i lidským výtvorům. Každou reportáž doprovázejí fotografie, přehledná mapa a praktické informace. Jako bonus jsme pro čtenáře Toulavé kamery připravili kuchařku plnou receptů na regionální speciality. Dozvíte se v ní mnoho zajímavého o lokálních zvláštnostech české, moravské a slezské kuchyně. Toulavá kamera s kuchařkou vznikla díky spolupráci nakladatelství freytag&berndt a České televize. (alza.cz)

Se svou rodinou nebo přáteli zažijete dobrodružné putování, při kterém navštívíte všechny zdejší kraje. Kouzlo krás naší vlasti se vám bude postupně odkrývat prostřednictvím téměř 500 zvídavých kvízových otázek. Zároveň je potřeba notnou dávku důvtipu, abyste ideálně naplánovali svou trasu. Toulavá kamera je zkrátka zábavná hra pro bystré hlavy! Hra Toulavá kamera obsahuje: herní plán (mapa České republiky), 494 karet s vědomostními otázkami z jednotlivých krajů, 120 malých a 10 velkých žetonů za správné odpovědi, 6 figurek, 1 hrací kostka, návod. (patro.cz)

Audiokniha MP3 - autor Fredy Schubert a Miki Ryvola, čte Milan Šmíd Audiokniha u československém trampinguČtivou a vtipnou formou popisuje nejrůznější příhody i postupnou proměnu vandrácké výbavy.Podařilo se mu zmapovat a přiblížit ten zvláštní, pro mnohé těžko pochopitelný úkaz, kterým je ve světě ojedinělý, téměř sto let starý český a slovenský tramping. (alza.cz)

Audiokniha MP3 - Imaginativní povídková sbírka od autora bestselleru Problém tří těles. V těchto příbězích o sluneční smrti, mimozemských civilizacích nebo cestování časem a vesmírem najdou čtenáři podnětné meditace o technologii i umění, kontrastech rozlehlosti a mikroskopičnosti světů, ale i o nekonečném boji mezi životem a smrtí. - autor Liou Cch'-sin, čte Zbyšek Horák Imaginativní povídková sbírka od autora bestselleru Problém tří těles Liou Cch’-sin, nejznámější čínský autor science fiction, uchvátil svět svou rozsáhlou trilogií Vzpomínka na Zemi, avšak jeho povídková tvorba je neméně strhující a zajímavá. V těchto příbězích o sluneční smrti, mimozemských civilizacích nebo cestování časem a vesmírem najdou čtenáři podnětné meditace o technologii i umění, kontrastech rozlehlosti a mikroskopičnosti světů, ale i o nekonečném boji mezi životem a smrtí.Každá z těchto povídek jako by ve zkratce zachytila Liouovo soucitné chápání lidstva a hlubokou reflexi... (alza.cz)

Audiokniha MP3 Miloslav Švandrlík, čte Pavel Liška,Tomáš Matonoha Pavel Liška je Kopyto a Tomáš Matonoha je Mňouk!Dvojice populárních herců propůjčila již podruhé své hlasy dvojici hrdinů humoristické knihy Miloslava Švandrlíka. Příhody nerozlučných kamarádů a spolužáků ožívají ve formě zvukové nahrávky, ve které herci s komikou a vtipem namluvili všechny postavy příběhu. (alza.cz)

Verše Davida Molnára mají nezaměnitelný styl, který on sám nazývá pop-modernou: Postbukowská poetika tu slouží jako prostor pro šaškování s jazykem, ale i pro intimní vhledy a krásnou ornamentiku. Vážná literatura je Molnárem vystavěna v chytlavém brakovém nálevu, bez toho, aby ztratila své ostré hrany (a smysl pro humor). Jde o podobný krok, jako učinily britské rockové kapely s americkou hudbou, podobný krok, jaký učinil Tarantino s hollywoodskýmibéčky, je to krok, na který je v poezii nejvyšší čas. (knihydobrovsky.cz)

Být poslušná v dnešní době neznamená být dost dobrá, natož šťastná... S podobnými pocity se potýká hlavní hrdinka Ema, ne příliš sebevědomá, pětatřicetiletá cukrářka na mateřské dovolené, která vzorně plní roli manželky, milenky, matky i hospodyňky až do události, která zbourá všechny jistoty, pro které žila a její vysněný život o veliké rodině se rázem otřese v základech. Zřejmě právě to Emě otevírá oči a stává se postupně sebevědomou ženou, která si i díky pomoci zkušeného terapeuta uvědomuje, jak veliký vliv má na to, jaká je a jak bude vypadat její další život. Jak velkou cenu bude muset Ema zaplatit za rodinné štěstí? (knihydobrovsky.cz)

Další díl knižní verze populárního televizního pořadu Toulavá kamera. Najdete zde tipy na výlety po celé České republice a můžete objevit řadu nových a nepoznaných míst nejen pěšky, ale i na kole. 28. pokračování oblíbené ediční řady obsahuje padesát reportáží, doplněných fotografiemi, mapami a praktickými informacemi. Kniha vznikla ve spolupráci nakladatelství freytag & berndt a České televize. (knihydobrovsky.cz)

Konečně říci NE! Už DOST! S těmito myšlenkami zápolí hlavní hrdinka Ema, životem protřelá cukrářka, která již odmítá poslušně plnit roli obětavé manželky, a tak se rozhodne vzít život do svých rukou. Jaké to je být rozvedená v pětatřiceti, se třemi dětmi kolem krku a s čím vším se musí hlavní hrdinka potýkat, se dozvíte v knize Neposlušná, která je volným pokračováním úspěšného titulu POSLUŠNÁ. (knihydobrovsky.cz)

Pozoruhodné je, že ačkoliv tuto knihu psala žena, jde o intimní výpověď muže. Autorka se dokonale vcítila do role pětačtyřicetiletého psychologa, který je postižen typickým syndormem muže středního věku - druhou mízou. Jak dalece může zkomplikovat zaběhnutý život náročná milenka a kam až sahá tolerance vlastní ženy, se dočtete v Roznesu tě na kopytech. (patro.cz)

Pozoruhodné je, že ačkoliv tuto knihu psala žena, jde o intimní výpověď muže. Autorka se dokonale vcítila do role pětačtyřicetiletého psychologa, který je postižen typickým syndormem muže středního věku - druhou mízou. Jak dalece může zkomplikovat zaběhnutý život náročná milenka a kam až sahá tolerance vlastní ženy, se dočtete v Roznesu tě na kopytech. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha MP3 Miloslav Švandrlík, čte Pavel Liška,Tomáš Matonoha Slavná kniha Miloslava Švandrlíka Neuvěřitelné příhody žáků Kopyta a Mňouka vznikala původně jako příběhy na pokračování pro dětský časopis s ilustracemi Jiřího Wintera-Neprakty. Od konce šedesátých let napsal spisovatel Švandrlík stovku humorných příběhů o nerozlučné dvojici žáků Kopyta a Mňouka, které vyšly několikrát knižně.Svěží, vtipné a napínavé čtení slavilo úspěchy u celé jedné generace školní mládeže. Nové knižní vydání v loňském roce se setkalo s nebývalým zájmem současných čtenářů a kniha patří k nejprodávanějším titulům uplynulých měsíců. Dvojice herců, Pavel Liška a Tomáš Matonoha, svými hlasy oživili postavy Kopyta a Mňouka na zvukové nahrávce. 2CD s výběrem těch nejlepších příhod vzniklo v režii Františka Špergra. (alza.cz)

S překvapením a potěšením jsem se ve Fredyho knížce dočetl o úplně stejných věcech, kterými jsem se kdysi musel zabývat i já při svých dávných výpravách. Byl jsem ale i trochu popuzen: jak to, že nenapadlo mě, ale jeho, psát tak krásně třeba o tom, v čem nosit věci na zádech, v čem a jak přečkat na vandru noc, čím si svítit a v čem si uvařit jídlo a čaj, o dalších pro poutníka veledůležitých věcech. Jeho vyprávění se musí líbit všem, kdo pěšky, na lyžích nebo na kole putovali horami a rovinami, kdo pluli po řekách. Trampům, skautům vodním i suchozemským, woodcrafterům. Miloslav Nevrlý, autor knihy KARPATSKÉ HRY (patro.cz)

Do Toulavého deníku si můžete napsat vše, co jste prožili, viděli či slyšeli, poznamenat si kontakty, vložit fotky, vstupenky, pohlednice a hlavně unikátní Toulavé samolepky konkrétních výletů. K mání jsou přímo v pokladnách či infocentrech v dané turistické lokalitě. Deníkové listy doplněné svým „pořadovým číslem“ z jednotlivých knih a zmíněnou samolepkou se pak rázem promění ve vaši osobní encyklopedii zážitků. Toulavý deník navíc zahrnuje i podrobný atlas se všemi vyznačenými výletními cíli. Za deset let knižního vydávání Toulavé kamery jsme vás pozvali na 1 000 výletů – a tak v atlase nechybí ani jejich přehledný seznam rozdělený podle krajů. Rázem tak uvidíte, kolik ještě neprobádaných zajímavých míst máte přímo ve svém okolí. (patro.cz)

Audiokniha: Příhody žáků Kopyta a Mňouka baví již několik generací čtenářů. Spisovatel Miloslav Švandrlík je psal původně na pokračování pro dětský časopis. Humorné příběhy nerozlučné dvojice žáků základní školy stále vycházejí knižně a těší se trvalému zájmu malých i velkých příznivců. Interpretem nové audioknižní verze se stal oblíbený herec Matouš Ruml. Deset vtipných a napínavých povídek o dobrodružstvích dvou kamarádů z Posázaví a jejich spolužáků nadchne posluchače každého věku. (knihydobrovsky.cz)

Podrobnosti o produktu: Skutečné podkovy pro poníky - pro realistickou imitaci čištění kopyt Dvě čisticí kopyta lze přišroubovat na zahradního koníka v několika jednoduchých krocích Jezdec rozhodne, zda přední nebo zadní Kopyta lze zvednout a vyškrábat jako skutečná kopyta Dítě tak může při hraní rolí napodobovat láskyplné zacházení s koněm. Skvělá zábava a výchovný přínos Důležité: noha zahradního koníka nesmí být silnější než 11 cm Možnost barevných variant škrabky na kopyta Sestava pro stříhání kopyt Rozměry a hmotnost: Rozměry ve smontovaném stavu (délka x šířka x výška): 23 x 12 x 12 cm Hmotnost: 2 kg Materiál a péče: Materiál: neošetřené borovicové dřevo, železo Součástí dodávky je: 2 x čištění kopyt 1 x škrabka na kopyta Šrouby (pinkorblue.cz)