Tak napřesrok v marienbadu - zadoff mirjam

Zhruba přes padesát let byla západočeská lázeňská města - Karlovy Vary, Mariánské a Františkovy Lázně - přes léto centry židovského života v Evropě. Cestovali sem nejen Židé z německých a rakouských vyšších společenských vrstev, ale také chasidé z východní Evropy. Během sezóny prodávaly obchody na kolonádě noviny v jidiš i v hebrejštině, otevřeny byly košer restaurace a židovským hostům byla nabízena speciální divadelní představení. Tato oblíbená židovská centra se však nalézala v místech rostoucího nepřátelského nacionalismu. Mimo sezónu bývala stejná města občas dějištěm prudkých antisemitských konfliktů. Na rozhraní mezi kulturní, literární a lékařskou historií analyzuje Mirjam Zadoff vývoj a proměny těchto dočasných "židovských míst" od jejich počátku na konci 19. století, přes období první světové války až do jejího konce v pozdních třicátých letech. (patro.cz)

Zhruba přes padesát let byla západočeská lázeňská města - Karlovy Vary, Mariánské a Františkovy Lázně - přes léto centry židovského života v Evropě. Cestovali sem nejen Židé z německých a rakouských vyšších společenských vrstev, ale také chasidé z východní Evropy. Během sezóny prodávaly obchody na kolonádě noviny v jidiš i v hebrejštině, otevřeny byly košer restaurace a židovským hostům byla nabízena speciální divadelní představení. Tato oblíbená židovská centra se však nalézala v místech rostoucího nepřátelského nacionalismu. Mimo sezónu bývala stejná města občas dějištěm prudkých antisemitských konfliktů. Na rozhraní mezi kulturní, literární a lékařskou historií analyzuje Mirjam Zadoff vývoj a proměny těchto dočasných "židovských míst" od jejich počátku na konci 19. století, přes období první světové války až do jejího konce v pozdních třicátých letech. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Mirjam Zadoff, 98 stran, česky, pevná s přebalem lesklá Zhruba přes padesát let byla západočeská lázeňská města - Karlovy Vary, Mariánské a Františkovy Lázně - přes léto centry židovského života v Evropě. Cestovali sem nejen Židé z německých a rakouských vyšších společenských vrstev, ale také chasidé z východní Evropy. Během sezóny prodávaly obchody na kolonádě noviny v jidiš i v hebrejštině, otevřeny byly košer restaurace a židovským hostům byla nabízena speciální divadelní představení. Tato oblíbená židovská centra se však nalézala v místech rostoucího nepřátelského nacionalismu. Mimo sezónu bývala stejná města občas dějištěm prudkých antisemitských konfliktů. Na rozhraní mezi kulturní, literární a lékařskou historií analyzuje Mirjam Zadoff vývoj a proměny těchto dočasných "židovských míst" od jejich počátku na konci 19. století, přes období první světové války až do jejího konce v pozdních třicátých letech. (alza.cz)

Authors in discourse about the future and the past – highly controversial, topical and readable Historical events and our knowledge of them mould our understanding of today’s world. The interdisciplinary authorship of this volume focuses on the connection between past and future. A bold and unusual publication whose approaches and themes extend from biographical experiences via intergenerational exchange to the discussion of current social phenomena.To what extent does (lack of) knowledge of the past influence our view of the present and our tales of the future? Authors from the realms of history, art, philosophy, journalism, poetry, cartoons and film investigate complex everyday reality in history and the present and direct their attention towards the shifts in political hegemonies which lead to ostracism, denigration and destruction. They have explicitly chosen an international perspective which shows that social polarisation and radicalisation are not phenomena limited by national boundaries, but are universal social manifestations in a globally interlinked world. With contributions by:Max Czollek, Clémentine Deliss, Simon Denny, Georg Diez, Brenda Draney, Liam Gillick, Marina Gržinić, Andreas Huyssen, Ismail Küpeli, Dieter Lesage, Catrin Lorch, Sven Lütticken, Karamia Müller, Vanessa Joan Müller, Andrea Pető, Monika Rinck, Dirk Rupnow, Piotr Rypson, Philippe Sands, Nicolaus Schafhausen, Dorothea Schöne, Géraldine Schwarz, Nora Sternfeld, Niko Wahl, Mirjam Zadoff (knihydobrovsky.cz)

Žánrově rozmanitý a komponovaný opus Sešit z Marienbadu sestává z básní, deníkových záznamů a různorodých textů, jež Vladimír Binar neměl v době jejich vzniku příležitost vydat, jako jsou překlady, posudky, eseje, přednášky, záznamy tahitských mýtů atd. Spis obsahuje také vybrané přijaté dopisy. Čtenář drží v rukách knihu, která vznikala téměř půl století, od konce šedesátých let do roku 2016. Prolínají se v ní dějiny, dobový kontext, politická situace, rodinný a milostný život, geneze básní a knih, způsob práce, obživa, vztahy s lidmi, stavba domu, verše, překlady, cestování... Přes zdánlivou roztříštěnost však texty vytvářejí sourodý celek, ukazují, jak jsou život a dílo propojeny. (knihydobrovsky.cz)

Publikace řeší otázku prostorové koncentrace etnických menšinových komunit v ČR, otázku priorit a strategií příslušníků těchto komunit při výběru místa bydliště, priorit při volbě typu bydlení, bytové kultury a otázku vztahu k bydlení jako k ukazateli sociálního statusu a kulturní/etnické identity. Pozornost je soustředěna na hlavní město ČR a středočeskou oblast. Na příkladu situace v Praze a některých měst Středočeského kraje jsou sledovány etnické komunity: anglicky mluvících "expatriantů", běloruská, čínská, bulharská, maďarská, ruská, romská, ukrajinská. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Vladimír Binar, 516 stran, česky, pevná bez přebalu lesklá Žánrově rozmanitý a komponovaný opus Sešit z Marienbadu sestává z básní, deníkových záznamů a různorodých textů, jež Vladimír Binar neměl v době jejich vzniku příležitost vydat, jako jsou překlady, posudky, eseje, přednášky, záznamy tahitských mýtů atd. Spis obsahuje také vybrané přijaté dopisy. Čtenář drží v rukách knihu, která vznikala téměř půl století, od konce šedesátých let do roku 2016. Prolínají se v ní dějiny, dobový kontext, politická situace, rodinný a milostný život, geneze básní a knih, způsob práce, obživa, vztahy s lidmi, stavba domu, verše, překlady, cestování... Přes zdánlivou roztříštěnost však texty vytvářejí sourodý celek, ukazují, jak jsou život a dílo propojeny. (alza.cz)

Další z řady publikací FHS UK mapujících menšiny ve většinové společnosti se zabývá klíčovými otázkami uchování reprodukce a revitalizace kulturní identity etnických komunit v přijímacích zemích. Kontinuitu lze sledovat ve dvou rovinách, v rovině transmise a v rovině uchování identity. Autoři se zaměřili zejména na otázky strategií etnických menšin, cílů příslušníků etnických menšin, prezentaci kultury etnických menšin a otevřenosti a bariér v mezietnických kontaktech. V publikaci je zohledněn zejména prostor střední a jihovýchodní Evropy. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha: Úplné vydanie najznámejšieho denníka na svete pod záštitou Nadácie Anny Frankovej. Je len pár kníh, ktoré majú takú obrovskú výpovednú hodnotu a emocionálny náboj ako denník trinásťročnej Anny Frankovej, ktorá sa spolu s rodinou počas druhej svetovej vojny dva roky ukrývala v zadnej časti jednej budovy v Amsterdame. Tesne pred koncom vojny však bola prezradená a spolu s celou rodinou odvedená do koncentračného tábora, kde tesne pred koncom vojny zomrela. Zostali po nej len zápisky. Denník, do ktorého si zapisovala udalosti od 12. júna 1942 do 1. augusta 1944, a v ktorom očami dievčatka, ktoré musí akceptovať hrôzostrašnú realitu, zachytávala všetko, čo sa okolo nej dialo. A napriek tomu, že sa konca vojny nedožila, jej denník ostáva svedectvom neuveriteľnej krutosti nacistického režimu a pripomienkou udalostí, ktoré sa už nikdy nesmú zopakovať. (knihydobrovsky.cz)

Diskuse o osobnostech, které se zapsaly do dějin Balkánu jako specifického kulturního regionu. Metafora hrdinů, šibalů a antagonistů odkazuje na význam osobností v historickém vývoji regionu a jejich úlohu při řešení společenských, náboženských i politických problémů. Analyzuje problémy kontaktů a střetů v oblasti politické, kulturní, ekonomické, v oblasti mezietnické komunikace a komunikace na bázi příslušnosti náboženské. Dotýká se i problému migrace let 2015/16. (knihydobrovsky.cz)

Monografie se zabývá problematikou zdánlivě okrajových témat, přestože je jejich dopad do sociální reality Balkánu zjevný. Zaměřuje se na opomíjené a marginalizované osobnosti, jevy a sociální skupiny různých etnik, národností a náboženských skupin Balkánu. Sociální neviditelnost je součástí sociálního vyloučení a spočívá v marginalizaci a přehlížení, případně úplném zapomenutí. (knihydobrovsky.cz)

Publikace mapuje otázku významu svátečnosti v životě migrantů v České republice. Řeší problém její úlohy jako faktoru reprodukování výchozí etnické a občanské identity migrantů a současně jako faktoru adaptace na české kulturní prostředí a integrace do české společnosti. Na základě terénního výzkumu mapuje postoje: anglicky mluvících expatriantů, Bělorusů, Bulharů, Rusů, Arménů, občanů Izraele, Syřanů, Číňanů, Vietnamců a Romů. V úvodní kapitole jsou zohledněny i výzkumy svátečnosti dalších skupin migrantů, realizovaných v letech 2011 až 2017. (knihydobrovsky.cz)

eBook: The publication reviews the festivities in the lives of immigrants who came to the Czech Republic after 1990 and who have since created new diasporas or established themselves as distinctive immigrant groups. Festivities are an important aspect of immigrants’ lives inside their social groups as they support the immigrants’ ethnic self-identification, strengthen their ties to their home country, and aid them in building a sense of belonging. The author elaborates on findings from research undertaken in various immigrant groups throughout the Czech Republic, focusing on the abandonment of festivities, their adaptation to the new environment, and the creation of new ones, while observing their social significance and cultural specificity. (knihydobrovsky.cz)

Novela Morelův vynález bývá přirovnávána k tak proslulým modernistickým dílům, jako jsou Utažení šroubu Henryho Jamese či Kafkův Proces. Bioy Casaresův text z roku 1941 je považován za přelomový nejen v jeho literární tvorbě, ale i v argentinské literatuře. Vypráví fantastický příběh o uprchlíkovi, jenž se ocitá na ostrově, který se mu stává rájem i peklem. Nachází zde lásku, bojuje o holý život s nevypočitatelnými mořskými přílivy, ale také se setkává s podivuhodnými a nevysvětlitelnými úkazy, jež se snaží rozluštit. Pomíjivá skutečnost se zde střetává s bezčasím věčnosti. Od svého prvního vydání podnítil Morelův vynález celou řadu interpretací a dočkal se několika filmových adaptací, mimo jiné inspiroval slavný film Alaina Resnaise Loni v Marienbadu. (patro.cz)

Novela Morelův vynález bývá přirovnávána k tak proslulým modernistickým dílům, jako jsou Utažení šroubu Henryho Jamese či Kafkův Proces. Bioy Casaresův text z roku 1941 je považován za přelomový nejen v jeho literární tvorbě, ale i v argentinské literatuře. Vypráví fantastický příběh o uprchlíkovi, jenž se ocitá na ostrově, který se mu stává rájem i peklem. Nachází zde lásku, bojuje o holý život s nevypočitatelnými mořskými přílivy, ale také se setkává s podivuhodnými a nevysvětlitelnými úkazy, jež se snaží rozluštit. Pomíjivá skutečnost se zde střetává s bezčasím věčnosti. Od svého prvního vydání podnítil Morelův vynález celou řadu interpretací a dočkal se několika filmových adaptací, mimo jiné inspiroval slavný film Alaina Resnaise Loni v Marienbadu. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Adolfo Bioy Casares, 128 stran, česky, pevná s přebalem lesklá Novela Morelův vynález bývá přirovnávána k tak proslulým modernistickým dílům, jako jsou Utažení šroubu Henryho Jamese či Kafkův Proces. Bioy Casaresův text z roku 1941 je považován za přelomový nejen v jeho literární tvorbě, ale i v argentinské literatuře. Vypráví fantastický příběh o uprchlíkovi, jenž se ocitá na ostrově, který se mu stává rájem i peklem. Nachází zde lásku, bojuje o holý život s nevypočitatelnými mořskými přílivy, ale také se setkává s podivuhodnými a nevysvětlitelnými úkazy, jež se snaží rozluštit. Pomíjivá skutečnost se zde střetává s bezčasím věčnosti. Od svého prvního vydání podnítil Morelův vynález celou řadu interpretací a dočkal se několika filmových adaptací, mimo jiné inspiroval slavný film Alaina Resnaise Loni v Marienbadu. (alza.cz)

Dolaďte svou vánoční výzdobu k dokonalosti s decentním adventním věncem. Přírodní vzhled se šiškami, jutovými mašlemi a kontrastními červenými bobulemi se bude skvěle vyjímat jak v interiéru, tak venku na dveřích nebo brance. Zkrátka perfektní detail, který podtrhne pohodovou vánoční atmosféru. Věnec je vyrobený z kvalitního plastu, takže po skončení Vánoc ho můžete uložit a poslouží vám zase napřesrok. (4home.cz)

Je letní den, po bouřce, asi v Praze, možná letos nebo napřesrok. Dvě ženy, Lola a Marta, dcera a matka, nesou těžké břemeno, střídavě se navzájem podpírají a pak zase odcházejí každá svou vlastní cestou. Lole je sladkých šestnáct, ale moc sladce si nepřipadá. Marta má pocit, že až jednou přestane flirtovat, život skončí. Obě trpce postrádají toho, kdo z jejich života zmizel a stále nepřichází. Esterházy! V hotelu, kde Marta pracuje, se chystá smuteční hostina, v kuchyni se smaží topinky s česnekem. V novomanželském apartmá se zatím pomátla indická nevěsta a míchá smažená vajíčka s pomerančovým džusem… Posbíráme do večera dostatek indicií, abychom zmizení pohřešovaného rekonstruovali? A kdo byl sakra Esterházy? (knihydobrovsky.cz)

Nová kniha autorky úspěšné novely Mrtvý muž. Je letní den, po bouřce, asi v Praze, možná letos nebo napřesrok. Dvě ženy, Lola a Marta, dcera a matka, nesou těžké břemeno, střídavě se navzájem podpírají a pak zase odcházejí každá svou vlastní cestou. Lole je sladkých šestnáct, ale moc sladce si nepřipadá. Marta má pocit, že až jednou přestane fl irtovat, život skončí. Obě trpce postrádají toho, kdo z jejich života zmizel a stále nepřichází. Esterházy! V hotelu, kde Marta pracuje, se chystá smuteční hostina, v kuchyni se smaží topinky s česnekem. V novomanželském apartmá se zatím pomátla indická nevěsta a míchá smažená vajíčka s pomerančovým džusem… Posbíráme do večera dostatek indicií, abychom zmizení pohřešovaného rekonstruovali? A kdo byl sakra Esterházy? (patro.cz)

Kniha - česky Nová kniha autorky úspěšné novely Mrtvý muž. Je letní den, po bouřce, asi v Praze, možná letos nebo napřesrok. Dvě ženy, Lola a Marta, dcera a matka, nesou těžké břemeno, střídavě se navzájem podpírají a pak zase odcházejí každá svou vlastní cestou. Lole je sladkých šestnáct, ale moc sladce si nepřipadá. Marta má pocit, že až jednou přestane fl irtovat, život skončí. Obě trpce postrádají toho, kdo z jejich života zmizel a stále nepřichází. Esterházy! V hotelu, kde Marta pracuje, se chystá smuteční hostina, v kuchyni se smaží topinky s česnekem. V novomanželském apartmá se zatím pomátla indická nevěsta a míchá smažená vajíčka s pomerančovým džusem… Posbíráme do večera dostatek indicií, abychom zmizení pohřešovaného rekonstruovali? A kdo byl sakra Esterházy? (alza.cz)

Elektronická kniha - autor Bianca Bellová, 144 stran Je letní den, po bouřce, asi v Praze, možná letos nebo napřesrok. Dvě ženy, Lola a Marta, dcera a matka, nesou těžké břemeno, střídavě se navzájem podpírají a pak zase odcházejí každá svou vlastní cestou. Lole je sladkých šestnáct, ale moc sladce si nepřipadá. Marta má pocit, že až jednou přestane flirtovat, život skončí. Obě trpce postrádají toho, kdo z jejich života zmizel a stále se nevrací. Esterházy! V hotelu, kde Marta pracuje, se chystá smuteční hostina, v kuchyni se smaží topinky s česnekem. V novomanželském apartmá se zatím pomátla indická nevěsta a míchá smažená vajíčka s pomerančovým džusem… Posbíráme do večera dostatek indicií, abychom zmizení pohřešovaného rekonstruovali? A kdo byl sakra Esterházy? (alza.cz)

Audiokniha MP3 - autor Otto H. Frank a Mirjam Pressler, čte Tatiana Pauhofová Úplné vydanie najznámejšieho denníka na svete pod záštitou Nadácie Anny Frankovej.Je len pár kníh, ktoré majú takú obrovskú výpovednú hodnotu a emocionálny náboj ako denník trinásťročnej Anny Frankovej, ktorá sa spolu s rodinou počas druhej svetovej vojny dva roky ukrývala v zadnej časti jednej budovy v Amsterdame. Tesne pred koncom vojny však bola prezradená a spolu s celou rodinou odvedená do koncentračného tábora, kde tesne pred koncom vojny zomrela.Zostali po nej len zápisky. Denník, do ktorého si zapisovala udalosti od 12. júna 1942 do 1. augusta 1944, a v ktorom očami dievčatka, ktoré musí akceptovať hrôzostrašnú realitu, zachytávala všetko, čo sa okolo nej dialo. A napriek tomu, že sa konca vojny nedožila, jej denník ostáva svedectvom neuveriteľnej krutosti nacistického režimu a pripomienkou udalostí, ktoré sa už nikdy nesmú zopakovať. (alza.cz)

Letos do tradičního básnického almanachu Vladimíra Stibora přispěli tito autoři - Jiří Alexa, Milan Balabán, Věra Bartošková, Karla Cikánová, Jarmila Hannah Čermáková, Karel Dachovský, Jan Dawidko, Marie Dolistová, Vítězslava Felcmanová, Josef Hájek, Markéta Hlasivcová, Eva Hrubá, Jiří Květoslav Hrubý, Klára Hůrková, Zdeněk Janas, Jaroslava Jáněová, Alena Klímová, Luciana Klobušovská, Ladislav Koliáš, Věra Kopecká, Pavel Kovář, Emilie Kozubíková, René Kuchař, Zita Malaníková, Martina Mareček-Krejčí, Pavel Kukal, Zdenka Líbalová, Jindra Lírová, Lenka Majerová, Svatava Mášová, Libuše Matysíková, Alena Melicharová, Bořek Mezník, Ladislav Muška, Renata Mužíková, Terezie Neradilová, Olga Nytrová, Lucie Ottová, Martin Pašek, Magdalena Pokorná, Katarína Poláková, Eliška Pospíchalová, Vít Procházka, Tomáš Přidal, Alena Raisová, Marcel Rejmánek, Rozárka Riegrová, Marta Rumanová, Markéta Řeřichová, Květoslava Salmonová, Barbara Semenov, Jaroslav Schnerch, Štěpán Stibor, Vladimír Stibor, Libuše Stráníková, Veronika Svobodová, Roman Szpuk, Radana Šatánková, Otakar Ševčík, Lenka Šídová-Gladys, Petr Švácha, Irena Topinková, Lukáš Trejbal, František Tylšar, Martin Vídenský, Františka Vrbenská, Lubor Vyskoč, Anna Mirjam Wagnerová, Jana Witthedová a Jiří Žáček. (knihydobrovsky.cz)

Letos do tradičního básnického almanachu Vladimíra Stibora přispěli tito autoři - Jiří Alexa, Věra Bartošková, Hana Brázdová, Jiří Břešťák, Karla Cikánová, Jan Cimický, Jarmila Hannah Čermáková, Karel Dachovský, Jan Dawidko, Marta Doležalová, Marie Dolistová, Karla Erbová, Vítězslava Felcmanová, Josef Hájek, Radomír Hanák, Eva Hrubá, Tomáš Hlinka, Magdaléna Ječná, Marie Jehličková, Tomáš Jirgl, Alena Klímová-Brejchová, Petr Koudelka, Pavel Kovář, Jan Krůta, René Kuchař, Pavel Kukal, Aida Líhová Legnerová, Zita Malaníková, Martina Mareček-Krejčí, Libuše Matysíková, Bořek Mezník, Ladislav Muška, Táňa Kindl Nováková, Olga Nytrová, Lucie Ottová, Martin Pašek, Sylvie Pecháčková, Mike Perry, Katarína Poláková, Eliška Pospíchalová, Vít Procházka, Tomáš Přidal, Marcel Rejmánek, Reon, Rozárka Riegrová, Marta Rumanová, Květoslava Salmonová, Barbara Semenov, Jaroslav Schnerch, Katka Soustružníková, Vladimír Stibor, Verunka Svobodová, Roman Szpuk, Lucia Štefanová Šafránková, Radana Šatánková, Lenka Šídová, Marek Šlechta, Pavel Švec, Irena Topinková, Lukáš Trejbal, Tomáš Třeštík, František Tylšar, Eliška Úlehlová, Martin Vídenský, Bronislava Volková, Františka Vrbenská, Lubor Vyskoč, Anna Mirjam Wagnerová, Jana Witthedová a Jiří Žáček. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha MP3 - Sedmý díl historické dobrodružné série. - autor Simon Scarrow, čte Marek Holý Sedmý díl historické dobrodružné série Simona ScarrowaNa východní hranici Římské říše to vře. Tamní jednotky jsou v tak žalostném stavu, že císařský tajemník Narcissus vyšle centuriony Macrona a Catona k jedné z místních kohort, aby v ní nastolili pořádek. Po příjezdu do pevnosti Bašír oba důstojníci narazí na další problém – vůdce vzbouřenců Bannus se snaží vyvolávat rozbroje a povzbuzuje obyvatele okolních vesnic k násilnému odporu vůči Římu.S některými z nich se seznamuje i Cato, potom co se ho ve vesnici Ševa ujme laskavá Mirjam, která vychovává vnuka Josefa a stále truchlí po svém popraveném synu Ješuovi. Vzpoura obyvatel nabírá na síle a velení pevnosti ani vojáci nejsou na skutečný boj připravení. Pokud chtějí Cato s Macronem vrátit své kohortě bojovou sílu a zadupat Banna do země, musejí z jednotky vyhnat všechno, co ji korumpuje, protože jinak se východní... (alza.cz)

eBook:,Je letní den, po bouřce, asi v Praze, možná letos nebo napřesrok. Dvě ženy, Lola a Marta, dcera a matka, nesou těžké břemeno, střídavě se navzájem podpírají a pak zase odcházejí každá svou vlastní cestou. Lole je sladkých šestnáct, ale moc sladce si nepřipadá. Marta má pocit, že až jednou přestane flirtovat, život skončí. Obě trpce postrádají toho, kdo z jejich života zmizel a stále se nevrací. Esterházy! V hotelu, kde Marta pracuje, se chystá smuteční hostina, v kuchyni se smaží topinky s česnekem. V novomanželském apartmá se zatím pomátla indická nevěsta a míchá smažená vajíčka s pomerančovým džusem… Posbíráme do večera dostatek indicií, abychom zmizení pohřešovaného rekonstruovali? A kdo byl sakra Esterházy? Bianca Bellová (nar. 1970) pochází z Prahy, má bulharské předky. Vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze, přispívala do několika časopisů, pracovala v nadnárodních společnostech. V současnosti se živí překládáním a tlumočením z angličtiny. Je vdaná za Angličana, zpěváka Adriana T. Bella, s nímž má tři děti. V roce 2009 vydala svou prvotinu Sentimentální román, novela Mrtvý muž vyšla v Hostu o dva roky později. (knihydobrovsky.cz)

Letos do tradičního básnického almanachu Vladimíra Stibora přispěli tito autoři - Jiří Alexa, Věra Bartošková, Hana Brázdová, Jiří Břešťák, Karla Cikánová, Jan Cimický, Jarmila Hannah Čermáková, Karel Dachovský, Jan Dawidko, Marta Doležalová, Marie Dolistová, Karla Erbová, Vítězslava Felcmanová, Josef Hájek, Radomír Hanák, Eva Hrubá, Tomáš Hlinka, Magdaléna Ječná, Marie Jehličková, Tomáš Jirgl, Alena Klímová-Brejchová, Petr Koudelka, Pavel Kovář, Jan Krůta, René Kuchař, Pavel Kukal, Aida Líhová Legnerová, Zita Malaníková, Martina Mareček-Krejčí, Libuše Matysíková, Bořek Mezník, Ladislav Muška, Táňa Kindl Nováková, Olga Nytrová, Lucie Ottová, Martin Pašek, Sylvie Pecháčková, Mike Perry, Katarína Poláková, Eliška Pospíchalová, Vít Procházka, Tomáš Přidal, Marcel Rejmánek, Reon, Rozárka Riegrová, Marta Rumanová, Květoslava Salmonová, Barbara Semenov, Jaroslav Schnerch, Katka Soustružníková, Vladimír Stibor, Verunka Svobodová, Roman Szpuk, Lucia Štefanová Šafránková, Radana Šatánková, Lenka Šídová, Marek Šlechta, Pavel Švec, Irena Topinková, Lukáš Trejbal, Tomáš Třeštík, František Tylšar, Eliška Úlehlová, Martin Vídenský, Bronislava Volková, Františka Vrbenská, Lubor Vyskoč, Anna Mirjam Wagnerová, Jana Witthedová a Jiří Žáček. (patro.cz)

Hudební CD - Dvojalbum zahrnuje nahrávky ze všech tří českých nastudování. Na prvním disku vycházejí vůbec poprvé písně z aktuální inscenace Divadla Kalich. Druhé CD obsahuje highlights z obou předchozích nastudování a připomíná tak i dřívější vynikající umělecké výkony. Jeden z nejúspěšnějších domácích muzikálů z pera Daniela Landy na motivy novely Viktora Dyka se hrál více než tisíckrát, a to nejen v Čechách, ale i na Slovensku a v Rakousku. Premiéra se odehrála v listopadu 1996 v divadle Ta Fantastika v hlavní roli s Danielem Landou (Krysař) a Lucií Bílou (Agnes), Josefem Vojtkem (Štěpán), Janem Apolenářem či Vladimírem Javorským (oba Osud) ad. Druhé nastudování připravilo Divadlo Kalich v roce 2002. Daniel Landa si tehdy zahrál Osud a nově se v muzikálu objevili např. Petr Kolář, Petra Janů, Bohouš Josef nebo bratři Tesaříci. Všechna nastudování režírovala Mirjam Landa. Dirty muzikál Daniela Landy Krysař se v září 2017 vrátil na jeviště Divadla Kalich v... (alza.cz)

Nový film s Danielem Landou a Olgou Lounovou v hlavní roli. Černá komedie z prostředí rally. TACHO je černá komedie Mirjam Landy o úspěšném automobilovém závodníkovi a jeho osudovém životním závodu. Bez rallye si Alex nedovede svůj život představit a podřizuje jí vše. Po havárii, při níž se těžce zraní jeho spolujezdec, shání Alexův manažer zoufale náhradníka, protože termín nejdůležitějšího závodu sezóny se neúprosně blíží. Alex chce jet rallye za každou cenu, i přes výslovný zákaz svého lékaře. Závodí už patnáct let, ale nejvyšší stupínek mu vždycky o vlásek unikl. Po osudovém setkání s dívkou se překvapivě rozhodne, že životní závod s ním pojede jako spolujezdec právě ona, zcela nezkušená, ale k vítězství odhodlaná Lucie. Největší Alexův soupeř, Němec Weber, se už vidí jako vítěz. O vítězství sní i slovenský dobrodruh Jožo se svým novým spolujezdcem Julem, kterého zachránil ze spárů mafie. Angličtí závodníci Charlie a Dave také pilně trénují, ovšem na něco úplně jiného než na rallye... Bude mít dramatický závod vůbec vítěze? Vždyť život je přece o každém okamžiku. (dvd-premiery.cz)

Kniha - anglicky The definitive 70th anniversary edition of "The Diary of a Young Girl" by Anne Frank and edited by Otto H. Frank and Mirjam Pressler, the world's most famous diary and 'one of the greatest books of the century'. '12th June, 1942: I hope I will be able to confide everything to you, as I have never been able to confide in anyone, and I hope you will be a great source of comfort and support.' In the summer of 1942, fleeing the horrors of the Nazi occupation, Anne Frank and her family were forced into hiding in the back of an Amsterdam warehouse. Aged thirteen when she went into the secret annexe, Anne kept a diary in which she confided her innermost thoughts and feelings, movingly revealing how the eight people living under these extraordinary conditions coped with the daily threat of discovery and death, being cut off from the outside world, petty misunderstandings and the unbearable strain of living like prisoners. An intimate record of tension... (alza.cz)

Vladimír Stibor s kolektivem pro rok 2018 uspořádal další rozsáhlý sborník poezie. Zastoupeni jsou Věra Bartošková, Hana Brázdová, Lubomír Brožek, Michal Brzák, Jarmila Hannah Čermáková, Karel Dachovský, Jan Dawidko, Břetislav Dittrych, Ivan Fontana, Václav Franc, Tomáš Hájek, Ivana Hänslová, Zuzana Havelková, Tomáš Herman, Markéta Terezie Hlasivcová, Vladimír Hnát, Zdeněk Janas, Jaroslava Jáněová, Klára Hůrková, Helena Christen, podvodník Tomáš Kepka, Alena Klímová-Brejchová, Luboš Y. Koláček, Ladislav Koliáš, Věra Kopecká, Pavel Kovář, Emilie Kozubíková, Josef Král, Martina Krejčí (Mareček), Jan Krůta, Stanislav Kubín, Pavel Kukal, Jaroslav Lejček, Zdenka Líbalová, Jindra Lírová, Lenka Majerová, Zita Malaníková, Petr Markov, Svatava Mášová, Libuše Matysíková, Bořek Mezník, Dagmar Sofie Molinová, Ladislav Muška, Terezie Neradilová, Helena Niklausová, Olgy Nytrová, Václav Odradovec, Lucie Ottová, Marie Pěluchová, Lenka Pešlová, Petr Petříček, Magdalena Pokorná, Katarína Poláková, Vít Procházka, Tomáš Přidal, Marcel Rejmánek, Yanna Ram, Markéta Řeřichová, Květoslava Salmonová, Miroslav Seifert, Barbara Semenov, Jaroslav Schnerch, Pavel Schreiber, Ondřej Skala, Josef Sléha, Alena Riedlová Slepičková, Vladimír Stibor, Libuše Stráníková, Veronika Svobodová, Roman Szpuk, Radana Šatánková, Zora Šimůnková, Marek Šlechta, Zbyňka Šolcová, Pavel Švec, Irena Topinková, Martin Trdla, František Tylšar, Alena Vávrová, Petr Vlček, Jan Vodňanský, Bronislava Volková, Anna Mirjam Wagnerová, Dajana Zápalková, Jiří Žáček, Petr Žantovský. (patro.cz)

Vladimír Stibor s kolektivem pro rok 2018 uspořádal další rozsáhlý sborník poezie. Zastoupeni jsou Věra Bartošková, Hana Brázdová, Lubomír Brožek, Michal Brzák, Jarmila Hannah Čermáková, Karel Dachovský, Jan Dawidko, Břetislav Dittrych, Ivan Fontana, Václav Franc, Tomáš Hájek, Ivana Hänslová, Zuzana Havelková, Tomáš Herman, Markéta Terezie Hlasivcová, Vladimír Hnát, Zdeněk Janas, Jaroslava Jáněová, Klára Hůrková, Helena Christen, podvodník Tomáš Kepka, Alena Klímová-Brejchová, Luboš Y. Koláček, Ladislav Koliáš, Věra Kopecká, Pavel Kovář, Emilie Kozubíková, Josef Král, Martina Krejčí (Mareček), Jan Krůta, Stanislav Kubín, Pavel Kukal, Jaroslav Lejček, Zdenka Líbalová, Jindra Lírová, Lenka Majerová, Zita Malaníková, Petr Markov, Svatava Mášová, Libuše Matysíková, Bořek Mezník, Dagmar Sofie Molinová, Ladislav Muška, Terezie Neradilová, Helena Niklausová, Olgy Nytrová, Václav Odradovec, Lucie Ottová, Marie Pěluchová, Lenka Pešlová, Petr Petříček, Magdalena Pokorná, Katarína Poláková, Vít Procházka, Tomáš Přidal, Marcel Rejmánek, Yanna Ram, Markéta Řeřichová, Květoslava Salmonová, Miroslav Seifert, Barbara Semenov, Jaroslav Schnerch, Pavel Schreiber, Ondřej Skala, Josef Sléha, Alena Riedlová Slepičková, Vladimír Stibor, Libuše Stráníková, Veronika Svobodová, Roman Szpuk, Radana Šatánková, Zora Šimůnková, Marek Šlechta, Zbyňka Šolcová, Pavel Švec, Irena Topinková, Martin Trdla, František Tylšar, Alena Vávrová, Petr Vlček, Jan Vodňanský, Bronislava Volková, Anna Mirjam Wagnerová, Dajana Zápalková, Jiří Žáček, Petr Žantovský. (knihydobrovsky.cz)

Po dvaceti pěti letech vychází zcela nový překlad deníku Anne Frankové. Poprvé v češtině s názvem, který svému dílu zamýšlela dát sama jeho autorka. Deník v dopisech si Anne Franková vedla od 12. června 1942 do 1. srpna 1944. Psala si ho jen pro sebe až do chvíle, kdy na jaře 1944 vyslechla z vysílání londýnského Rádia Oranje projev nizozemského exilového ministra školství. Vyzýval, aby lidé po skončení války shromáždili a zveřejnili všechna svědectví o utrpení nizozemského lidu za německé okupace. Jako příklad uvedl mimo jiné deníky. Pod dojmem tohoto projevu se Anne Franková rozhodla, že po válce vydá knihu. Základem k ní měl být její deník. Anne si k tomu 29. března 1944 zapsala: Milá Kitty, včera večer mluvil v Rádiu Oranje ministr Bolkestein o tom, že po válce bude uspořádána sbírka deníků a dopisů z téhle války. Samozřejmě se hned všichni vrhli na můj deník. Vždyť si představ, jak zajímavé by bylo, kdybych vydala román Zadní dům. Už jenom z titulu by lidé měli dojem, že je to detektivka. Od května 1944 začala deník přepracovávat a přepisovat, zanášela do něj opravy, vynechávala pasáže, které nepovažovala za dostatečně zajímavé, a jiné po paměti připisovala. Současně pokračovala v psaní původního deníku (badatelé ho později nazvali verze A – na rozdíl od přepracovaného deníku, který se označuje jako verze B). Poslední zápis Anne Frankové je z 1. srpna 1944. Již 4. srpna všech osm obyvatel úkrytu zatkla tzv. zelená policie. Pomocnice ve skrývání Miep Giesová s Bep Voskuijlovou Anniny zápisky hned v den zatčení odnesly do bezpečí. Miep Giesová je uložila v zásuvce svého psacího stolu, a až když se potvrdilo, že Anne věznění v koncentračním táboře nepřežila, předala je, aniž je četla, Anninu otci Ottovi Frankovi. Otto Frank se po zralé úvaze rozhodl, že splní přání své zemřelé dcery a zápisky vydá knižně. Za tím účelem sestavil z obou Anniných verzí, původní (verze A) a vlastnoručně přepracované (verze B), zkrácenou třetí verzi (C). Aktuálně po celém světě vydávanou, autorizovanou verzi připravila z pověření basilejského Fondu Anne Frankové německá spisovatelka a překladatelka Mirjam Presslerová. Převzala Frankův výběr záznamů z verze C a doplnila jej pasážemi z deníkových verzí A a B. Nový, celkem už třetí překlad deníku do češtiny, pořídila Magda de Bruin Hüblová. Vrací se k názvu, jejž si Anne pro svoji zamýšlenou knihu přála a s nímž vychází deník v nizozemštině. Ke svému pojetí překladu napsala Magda de Bruin Hüblová: „K deníku Anne Frankové lze při překládání přistupovat dvěma způsoby: jako k dokumentu, což vyžaduje co nejpřesnější překlad, nebo jako k literárnímu dílu, což umožňuje jisté uhlazení textu s ohledem na mladé čtenáře. Protože se nový překlad má stát součástí souborného vydání díla Anne Frankové, v němž poprvé v češtině vyjdou i autentické, ,neučesané‘ verze A a B, přiklonila jsem se k první možnosti. Můj překlad tak zachovává víc než předchozí české překlady zvláštnosti předlohy.“ Annelies Marie FRANKOVÁ (12. června 1929 – únor 1945) v roce 1933 s rodiči a starší sestrou Margot emigrovala z Německa do Amsterodamu. Od července 1942 se tu rodina skrývala v zadní části domu, který patřil otcově firmě, aby unikla pronásledování Židů. Dospívající Anne si psala od 12. června 1942 až do prozrazení úkrytu na začátku srpna 1944 deník. Po zatčení byla rodina deportována do koncentračních táborů v Německu a na území dnešního Polska, přežil jen otec. Anne zahynula v Bergen-Belsenu. Po válce otec Annin deník vydal, byl přeložen do mnoha jazyků, zdramatizován a zfilmován. Toto vydání přináší nový překlad do češtiny. (knihydobrovsky.cz)

Po dvaceti pěti letech vychází zcela nový překlad deníku Anne Frankové. Poprvé v češtině s názvem, který svému dílu zamýšlela dát sama jeho autorka. Deník v dopisech si Anne Franková vedla od 12. června 1942 do 1. srpna 1944. Psala si ho jen pro sebe až do chvíle, kdy na jaře 1944 vyslechla z vysílání londýnského Rádia Oranje projev nizozemského exilového ministra školství. Vyzýval, aby lidé po skončení války shromáždili a zveřejnili všechna svědectví o utrpení nizozemského lidu za německé okupace. Jako příklad uvedl mimo jiné deníky. Pod dojmem tohoto projevu se Anne Franková rozhodla, že po válce vydá knihu. Základem k ní měl být její deník. Anne si k tomu 29. března 1944 zapsala: Milá Kitty, včera večer mluvil v Rádiu Oranje ministr Bolkestein o tom, že po válce bude uspořádána sbírka deníků a dopisů z téhle války. Samozřejmě se hned všichni vrhli na můj deník. Vždyť si představ, jak zajímavé by bylo, kdybych vydala román Zadní dům. Už jenom z titulu by lidé měli dojem, že je to detektivka. Od května 1944 začala deník přepracovávat a přepisovat, zanášela do něj opravy, vynechávala pasáže, které nepovažovala za dostatečně zajímavé, a jiné po paměti připisovala. Současně pokračovala v psaní původního deníku (badatelé ho později nazvali verze A - na rozdíl od přepracovaného deníku, který se označuje jako verze B). Poslední zápis Anne Frankové je z 1. srpna 1944. Již 4. srpna všech osm obyvatel úkrytu zatkla tzv. zelená policie. Pomocnice ve skrývání Miep Giesová s Bep Voskuijlovou Anniny zápisky hned v den zatčení odnesly do bezpečí. Miep Giesová je uložila v zásuvce svého psacího stolu, a až když se potvrdilo, že Anne věznění v koncentračním táboře nepřežila, předala je, aniž je četla, Anninu otci Ottovi Frankovi. Otto Frank se po zralé úvaze rozhodl, že splní přání své zemřelé dcery a zápisky vydá knižně. Za tím účelem sestavil z obou Anniných verzí, původní (verze A) a vlastnoručně přepracované (verze B), zkrácenou třetí verzi (C). Aktuálně po celém světě vydávanou, autorizovanou verzi připravila z pověření basilejského Fondu Anne Frankové německá spisovatelka a překladatelka Mirjam Presslerová. Převzala Frankův výběr záznamů z verze C a doplnila jej pasážemi z deníkových verzí A a B. Nový, celkem už třetí překlad deníku do češtiny, pořídila Magda de Bruin Hüblová. Vrací se k názvu, jejž si Anne pro svoji zamýšlenou knihu přála a s nímž vychází deník v nizozemštině. Ke svému pojetí překladu napsala Magda de Bruin Hüblová: "K deníku Anne Frankové lze při překládání přistupovat dvěma způsoby: jako k dokumentu, což vyžaduje co nejpřesnější překlad, nebo jako k literárnímu dílu, což umožňuje jisté uhlazení textu s ohledem na mladé čtenáře. Protože se nový překlad má stát součástí souborného vydání díla Anne Frankové, v němž poprvé v češtině vyjdou i autentické, ,neučesané‘ verze A a B, přiklonila jsem se k první možnosti. Můj překlad tak zachovává víc než předchozí české překlady zvláštnosti předlohy." Annelies Marie FRANKOVÁ (12. června 1929 - únor 1945) v roce 1933 s rodiči a starší sestrou Margot emigrovala z Německa do Amsterodamu. Od července 1942 se tu rodina skrývala v zadní části domu, který patřil otcově firmě, aby unikla pronásledování Židů. Dospívající Anne si psala od 12. června 1942 až do prozrazení úkrytu na začátku srpna 1944 deník. Po zatčení byla rodina deportována do koncentračních táborů v Německu a na území dnešního Polska, přežil jen otec. Anne zahynula v Bergen-Belsenu. Po válce otec Annin deník vydal, byl přeložen do mnoha jazyků, zdramatizován a zfilmován. Toto vydání přináší nový překlad do češtiny. (knihydobrovsky.cz)