Státní politka vůči polské menšině na těšínsku v letech 1945-1949 - jiří friedl

Edice je výslednou publikacní projektu Grantové agentury ČR č. 409/09/0951 a představuje více jak 175 dokumentů z českých archivů, které ilustrují vývoj státní politiky vůči polské menšině na Těšínsku během prvních poválečných let. Jednalo se období, které má pro dějiny národnostních poměrů na Těšínsku velký význam. Vztahy mezi Čechy a Poláky byly v tomto regionu napjaté nejen kvůli událostem v nedávné minulosti, ale také kvůli sporům mezi ČSR a Polskem o Těšínsko, který se v roce 1945 znovu rozhořel. V současné době, kdy je tak trochu v módě studium poválečného odsunu sudetských Němců, se přitom zapomíná, že v podobné situaci jako sudetští Němci se nacházeli i Poláci na Těšínsku. I oni byli viněni z podílu na zániku předválečného Československa a česká společnost je chápala jako neloajální národnostní menšinu. Z řady důvodů však nebylo možné s Poláky zacházet stejně jako se sudetskými Němci, nepodařilo se realizovat ani plán odsunu části Poláků z Těšínska. Nedůvěru Československa k Polákům znásobovaly nároky Polska na Těšínsko, hodně zlé krve nadělaly rovněž následky nacistické národnostní politiky (otázka tzv. volkslist). Dodatkový protokol k československo-polské spojenecké smlouvě z března 1947 nakonec ale donutil československou stranu, aby Polákům poskytla jistá menšinová práva, avšak o návratu k stavu před druhou světovou válkou nemohlo být ani řeči. Postoj k polské menšině se na Těšínsku výrazným způsobem promítal rovněž do politického boje mezi komunisty a ostatními stranami Národní fronty - zvláště národními socialisty, kteří narozdíl od komunistů odmítali Polákům poskytnout jakákoli menšinová práva s odvoláním na jejich neloajalitu k ČSR na sklonku třicátých let. Avšak ani komunisté nehodlali překročit jistou mez a i oni se bránili poskytnutí příliš širokých menšinových práv Polákům na Těšínsku. Dokumenty pocházející jak z centrálních, tak i regionálních archivů jsou opatřeny poznámkovým aparátem a edici uvádí vstupní studie o česko-polských vztazích na Těšínsku těsně po druhé světové válce. Edice by měla sloužit nejen badatelům, kteří se zabývají problematikou historie polské menšiny na Těšínsku, ale také všem historikům zkoumajícím národnostní politiku poválečného Československa. (knihydobrovsky.cz)

Publikace představuje činnost československého exilu ve Švédském království mezi lety 1945-1989. Přibližuje aktivity československého exilu v politické, spolkové a kulturní oblasti a dotýká se i významných osobností, které v této severské zemi žily a žijí. Švédské království se stalo novou zemí pro mnoho Čechoslováků, kteří svoji vlast opustili po událostech v letech 1948 a 1968 a úspěšně se zde etablovali. (knihydobrovsky.cz)

Elektronická kniha - autor Jan Cebe, 268 stran, česky Kniha přibližuje spolkový život českých novinářů v relativně demokratickém období třetí republiky. Našli bychom jen málo oblastí, v nichž se poválečná československá společnost přiblížila totalitnímu uspořádání let poúnorových tak silně, jako tomu bylo v oblasti mediální, a především v organizaci žurnalistiky jakožto profesní a odborové oblasti. Právě proces uspořádávání a následně i řízení novinářského života prostřednictvím jednotné novinářské organizace je hlavní náplní předkládané knihy. Na tomto procesu se však nepodílela pouze novinářská organizace, a proto kniha akcentuje i její vztah k dalším významným institucím té doby. Zásadní úlohu v mediální oblasti sehrávalo především ministerstvo informací v čele s Václavem Kopeckým, zejména pak jeho tiskový odbor, důležitou roli mělo také jednotné Revoluční odborové hnutí. Velmi úzké personální spojení vedení novinářské organizace s vedením... (alza.cz)

Nacistické zločiny spáchané v průběhu druhé světové války neměly do té doby v celosvětových dějinách obdoby. Reakcí československé exilové vlády bylo připravení tzv. velkého retribučního dekretu, který na osvobozeném území zřizoval mimořádné lidové soudy. O jednotlivých zločinech pak rozhodovaly pětičlenné senáty složené ze soudce z povolání a čtyř soudců z lidu. Celkem se muselo těchto 24 mimořádných lidových soudů v první fázi zabývat 132 549 případy, z čehož veřejní žalobci podali 38 316 obžalob, na jejichž základě bylo odsouzeno 713 osob k trestu smrti, 741 k doživotnímu těžkému žaláři a 19 888 k dočasnému trestu na svobodě. Po únoru 1948 se navíc otázka retribuce znovu otevřela, neboť vládní akční program nově ustaveného kabinetu z 10. března 1948 označil provedenou retribuci za nedůslednou a byla navržena její revize, která probíhala do konce roku 1948. Kniha obsahuje hlavní materiály pro posuzování činnosti mimořádných lidových soudů, především hlavní, ale i související, právní předpisy, provádějící předpisy, zápisy ze schůzí vlád či judikaturu Nejvyššího soudu. Součástí je i kapitola k obsahu spisů mimořádných lidových soudů, metodika dat vypisovaných ze soudních spisů, kapitoly o živelné očistě, která byla prováděna ještě před zahájením činnosti mimořádných lidových soudů, a o teorii stanného práva. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Kniha přibližuje spolkový život českých novinářů v relativně demokratickém období třetí republiky. Našli bychom jen málo oblastí, v nichž se poválečná československá společnost přiblížila totalitnímu uspořádání let poúnorových tak silně, jako tomu bylo v oblasti mediální, a především v organizaci žurnalistiky jakožto profesní a odborové oblasti. Právě proces uspořádávání a následně i řízení novinářského života prostřednictvím jednotné novinářské organizace je hlavní náplní předkládané knihy. Na tomto procesu se však nepodílela pouze novinářská organizace, a proto kniha akcentuje i její vztah k dalším významným institucím té doby. Zásadní úlohu v mediální oblasti sehrávalo především ministerstvo informací v čele s Václavem Kopeckým, zejména pak jeho tiskový odbor, důležitou roli mělo také jednotné Revoluční odborové hnutí. Velmi úzké personální spojení vedení novinářské organizace s vedením zmíněných institucí pak do značné míry definovalo, jakým směrem se bude život novinářů v poválečném režimu vyvíjet. Z hlediska změn, které společnost prodělala v únoru 1948 a v letech následujících, je klíčové, že vedení novinářské organizace podporované značnou částí jejího členstva již v období předcházejícím dávalo jasně najevo, na jakou stranu se v případném vnitropolitickém konfliktu novináři, a potažmo tedy i média, ve velké většině přikloní. Pozitivní vztah k ideologii prosazované komunistickou stranou se pak projevil v minimální mediální aktivizaci prodemokraticky smýšlející části veřejnosti v období února 1948 a následném poměrně hladkém převzetí moci v mediální sféře. Komunisté a jejich sympatizanti tak velmi rychle a bez velkého odporu ovládli prostředky veřejné komunikace, což následně přispělo k hladkému převzetí moci ve státě. (knihydobrovsky.cz)

Kniha analyzuje jedno ze závažných témat z nedávné historie středoevropskévzdělanosti, příběh "univerzit zamřížemi" ve státech bývalého sovětského bloku. Práce amerického historikaJohna Connellyho, profesora nauniverzitě v Berkley, je založena na dlouholetém výzkumu evropských archivůa využití tzv. "oral history":Connelly v letech 1989 až 1998 získal řadu cenných osobních svědectví odčeskoslovenských, polských aněmeckých účastníků socializace a sovětizace školství padesátých let, ať tobyli politici, pracovníci aparátupolitických stran, univerzitní pedagogové či bývalí studenti. Díky autorovýmznalostem systému totalitníhoškolství a důsledně komparativnímu přístupu je kniha, která vyšla voriginále v roce 2000, zajímavým příspěvkem (knihydobrovsky.cz)

Kniha se věnuje literární tvorbě německo-židovských autorů, kteří po druhé světové válce působili v nově vzniklých německých státech – v Německé demokratické republice a ve Spolkové republice Německo – a následně ve znovusjednoceném Německu. Na příkladech literárních děl první a druhé generace spisovatelů přeživších holocaust autorka popisuje, jak je reflektován holocaust, fenomén židovství a německo-židovská koexistence v rozděleném a znovusjednoceném Německu do začátku nového milénia. V publikaci je vykresleno, jakým vývojem prošla literární reflexe na toto téma, čím se odlišuje a v čem je podobná tvorba autorů žijících v odlišných částech Německa a jak se utvářelo německo-židovské literární pole po znovusjednocení Německa. S těmito otázkami úzce souvisí otázka židovské identity, která prošla ve zkoumaném období v Německu zásadní proměnou a jejíž nejrůznější podoby jsou tematizovány v literárních dílech a jsou také předmětem bádání. Součástí knihy je rozhovor se současnou autorkou Esther Dischereit, spisovatelkou druhé generace přeživších německých Židů. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Zbyněk Čeřovský; Martin Čížek, 368 stran, česky, pevná bez přebalu lesklá Kniha Zlomená křídla Československa přináší dosud nejucelenější přehled o katastrofách vojenských letadel československého letectva, ke kterým došlo jak na vlastním území, tak v zahraničí, od skončení druhé světové války až po rok 1965. Zahrnuje rovněž katastrofy cizích vojenských letadel v Československu ve stejném období. Text doprovází přes čtyři sta fotografií, z nichž velká část je publikována vůbec poprvé. Cílem autorů není nikoho soudit ani obhajovat, ale připomenout vojenské letce a další lidi, kteří přišli o život při leteckých neštěstích. (alza.cz)

Kniha pojednává o zakládání českého vysokého ekomonického školství. Soustředí se na personální otázky, zrovna tak jako na problematiku institutionalizace ekonomického školství, vývoje a proměny jednotlivých vysokých obchodních a ekonomických škol v poválečných letech. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Jiří Friedl, 463 stran, česky, brožovaná bez přebalu lesklá Druhá světová válka způsobila nejen obrovské materiální a lidské ztráty, ale také rozsáhlé migrace obyvatelstva. Repatriace polských občanů představovala tehdy významný mezinárodní problém. Stovky tisíc se jich při tom vracely přes Československo, které se díky své poloze ve středu Evropy stalo důležitou tranzitní zemí. Ve stejnou dobu, kdy do vlasti směřovaly statisíce polských repatriantů, utíkali přes Československo na Západ lidé z Polska nespokojení s politickou či hospodářskou situací, před komunistickou či národnostní perzekucí. Zvlášť významný byl počet židovských uprchlíků, nejčastěji mířících do Palestiny. Kniha na základě studia širokého spektra domácích i zahraničních pramenů a literatury představuje, jak se Československo s těmito migracemi vyrovnával. (alza.cz)

Elektronická kniha - autor Martina Bečvářová, 444 stran, česky Kniha pojednává o dlouhodobě neprávem opomíjené a přehlížené pražské německé matematické komunitě, která patřila v první třetině 20. století k evropské špičce. Analyzuje vývoj výuky matematiky na Německé univerzitě v Praze od jejího vzniku v roce 1882 až do jejího tragického zániku v roce 1945. Na základě studia archivních pramenů, původních odborných prací, pamětí zúčastněných osobností a sekundární literatury objasňuje komplikované postavení pražské německé matematické komunity v českých zemích. Zachycuje její specifika vyplývající z pražského „genia loci“, naznačuje její provázanost s okolním německým světem, ukazuje její vztahy k našim i zahraničním odborným spolkům a především hodnotí vědecký přínos jednotlivých pražských německých matematiků k rozvoji světové vědy. (alza.cz)

Kniha popisuje část retribučního soudnictví, jímž domácí poválečná spravedlnost reagovala na zločiny spáchané v temném úseku našich dějin, vymezeném dekrety prezidenta Edvarda Beneše jako úsek od 21. května 1938 do 31. prosince 1945. Nosnou částí díla je analýza spisů všech zločinců, jimž Mimořádné lidové soudy v Plzni a v Klatovech uložily trest smrti, zpracovaná do zhuštěných kazuistik a syntetizovaná v závěrečných kapitolách knihy do pokusů zodpovědět některé zásadní otázky tématu. Hrdelních trestů bylo navrženo 60, avšak tři zločinci, všichni u MLS v Plzni, trestu právem či neprávem unikli. V českých zemích šlo celkem o 713 hrdelních ortelů. V průběhu psaní díla vyvstala otázka, do jaké míry se československé retribuční spravedlnosti podařilo vyrovnat s tragickým obdobím našich dějin, jaké měla kladné a jaké záporné rysy a zda snese srovnání s výsledky československé a české spravedlnosti pozdějších období. V závěru knihy autor hypoteticky uvádí, že retribuční soudnictví, reprezentované lidovými soudy v Plzni a Klatovech, může při všech svých chybách a nedostatcích být inspirativním příkladem pro moderní justici, která se nevyrovnala se zločiny naší minulosti tak, jak by to potřeba mravní obrody národa po těžkých obdobích obou totalitních režimů zasluhovala. (knihydobrovsky.cz)

Kniha pojednává o dlouhodobě neprávem opomíjené a přehlížené pražské německé matematické komunitě, která patřila v první třetině 20. století k evropské špičce. Analyzuje vývoj výuky matematiky na Německé univerzitě v Praze od jejího vzniku v roce 1882 až do jejího tragického zániku v roce 1945. Na základě studia archivních pramenů, původních odborných prací, pamětí zúčastněných osobností a sekundární literatury objasňuje komplikované postavení pražské německé matematické komunity v českých zemích. Zachycuje její specifika vyplývající z pražského „genia loci“, naznačuje její provázanost s okolním německým světem, ukazuje její vztahy k našim i zahraničním odborným spolkům a především hodnotí vědecký přínos jednotlivých pražských německých matematiků k rozvoji světové vědy. (knihydobrovsky.cz)

Při zpracování knihy „Zločinná role gestapa“ narazil autor na řadu zločinů napáchaných speciálními protipartyzánskými oddíly a na zlomky materiálu dokumentujícího jejich činnost. Tato dosud systematicky neprobádaná problematika jej zaujala natolik, že se jí po několik let věnoval. Pátrání po dochovaných archiváliích v nejrůznějších archivech a jejich kritické studium vedly nakonec k tomu, že je možno čtenářům předložit autorovu souhrnnou publikaci o protipartyzánských nacistických silách a jejich působení v českých zemích. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Autor si klade ze cíl analyzovat politiku Rakousko-Uherska vůči bolševickému Rusku. V prvé řadě se věnuje rozboru mírových jednání mezi centrálními mocnostmi a Ruskem, k nimž došlo na přelomu let 1917-1918, která vyvrcholila podpisem mírové smlouvy v březnu 1918. Horčička popisuje události, jež po říjnové revoluci v Rusku vedly k zahájení mírových jednání, detailně analyzuje odlišné postoje Rakousko-Uherska, Ruska a Německa k těmto jednáním, vzájemné diplomatické i vojenské konflikty a konečnou podobu mírové smlouvy, včetně následné východní politiky Rakousko-Uherska. (knihydobrovsky.cz)

Publikace přináší čtenářům charakteristiku západoněmecké politiky vůči Sovětskému svazu, NDR a dalším komunistickým státům východní Evropy v první polovině 60. let 20. století. Neomezuje se na pouhé zaznamenání oficiálních postojů spolkové vlády, věnuje se jednotlivě všem parlamentním politickým stranám (tedy CDU/CSU, FDP i SPD) a v závěru pak jejich postoje srovnává. Autorka se navíc problematiku přístupu jednotlivých politických stran ke vztahům mezi Západem a Východem v době studené války snaží představit jako proces utváření kolektivních názorů, které se neustále vyvíjejí a reagují na změny ve světové i domácí politice. Důkladné analýze je podrobena doba vlády spolkového kancléře Ludwiga Erharda (léta 1963-1966), práce je ovšem zasazena do celkového kontextu dějin Spolkové republiky Německo. (knihydobrovsky.cz)

Knižní zpracování pobělohorského období představí jednu z nejdramatičtějších epoch českých dějin. Na jejím počátku stály radikální proměny českých zemí po porážce stavovského povstání, které navíc doprovázelo násilí třicetileté války. Po ukončení tohoto konfliktu, tedy v dobách mírové rekonstrukce, pak střední Evropu ohrozila rozpínavost osmanských Turků, proti kterým se spojilo několik zemí, aby zachránily obleženou Vídeň. Kniha vedle těchto i mnoha dalších událostí z českých dějin, nazíraných v širším kontextu habsburské monarchie, seznámí s barokní společností, s rozvojem katolické zbožnosti obyvatelstva a s kulturním vývojem v českých zemích. Představí také modernizační rysy, které již v 17. století položily základy novodobého státu. (patro.cz)

Syntetické zpracování pobělohorského období představí jednu z nejdramatičtějších epoch českých dějin. Na jejím počátku stály radikální proměny českých zemí po porážce stavovského povstání, které navíc doprovázelo násilí třicetileté války.Po ukončení tohoto konfliktu, tedy v dobách mírové rekonstrukce, pak střední Evropu ohrozila rozpínavost osmanských Turků, proti kterým se spojilo několik zemí, aby zachránily obleženou Vídeň. Kniha vedle těchto i mnoha dalších událostí z českých dějin, nazíraných v širším kontextu habsburské monarchie, seznámí s barokní společností, s rozvojem katolické zbožnosti obyvatelstva a s kulturním vývojem v českých zemích. Představí také modernizační rysy, které již v 17. století položily základy novodobého státu. (knihydobrovsky.cz)

Letectví, jako všechny ostatní obory lidské činnosti, přináší s sebou mnohá rizika ohrožující život člověka; zejména pak v průběhu válečných konfliktů. Obrovské rozlohy světového válčiště v době druhé světové války přinutily ozbrojené síly jednotlivých států, aby věnovaly velkou pozornost vzdušným dopravním prostředkům jak pro plynulé zásobování vzdálených bojišť, tak i pro jejich přímé a rychlé spojení s příslušným velitelstvím centrálně tam řídícím útočné či obranné operace. V době válečných konfliktů, ve srovnání s civilním provozem, existují jiné ekonomické ukazatele letecké vzdušné dopravy. Mnohdy nerozhodují počty osob na palubě letadla, ani hmotnost přepravovaného nákladu. Rozhodující je jeho potřeba a hlavně čas, který se při letecké činnosti počítá ne na dny, ale na hodiny. Předmětem následující stati není komplexní přehled leteckých nehod zmíněné dopravní jednotky RAF, je pouhým výběrem některých z nich – v průběhu celkem sedmi uváděných leteckých nehod však došlo k pětaosmdesáti ztrátám na lidských životech. Je ukázkou, že ve válečném konfliktu neumírá člověk jen v přímém boji, ale často i v průběhu celého rozsahu pojetí válečné služby. Oprava : na straně 14 chybí horní fotografie. Napište si mailem, fotografii Vám pošleme. (knihydobrovsky.cz)

Po roce 1953 pozvolna docházelo (zpočátku téměř nepozorovaně) k uvolňování mezinárodního napětí a začalo dlouhé období koexistence dvou systémů. Československo tento vývoj víceméně kopírovalo. Lidem se začalo "volněji dýchat". V mnoha oborech a odvětvích byly položeny základy budoucího rozmachu šedesátých let, nicméně i v letech 1954-1962 se mnoha lidem nežilo lehce. Vrcholila kolektivizace se všemi svými stinnými stránkami, Státní bezpečnost stále pronásledovala velké skupiny "nepřátelských elementů", lidé v sobě nesli pocit křivdy a zlost z peněžní reformy realizované náhle v roce 1953… Tato kolektivní monografie předkládá téměř pět desítek příspěvků, jejichž autorky a autoři nahlížejí na léta 1954-1962 z různých úhlů. Vznikla tak mozaika života československé společnosti. Místo zde mají jak regionálně zaměřené texty, tak i studie o celospolečenských tématech, jakými jsou například zemědělství, kulturní vývoj, problematika církví, role odborového hnutí či KSČ ve společnosti nebo situace ve vědě a sportu. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Kniha pojednává o dlouhodobě neprávem opomíjené a přehlížené pražské německé matematické komunitě, která patřila v první třetině 20. století k evropské špičce. Analyzuje vývoj výuky matematiky na Německé univerzitě v Praze od jejího vzniku v roce 1882 až do jejího tragického zániku v roce 1945. Na základě studia archivních pramenů, původních odborných prací, pamětí zúčastněných osobností a sekundární literatury objasňuje komplikované postavení pražské německé matematické komunity v českých zemích. Zachycuje její specifika vyplývající z pražského „genia loci“, naznačuje její provázanost s okolním německým světem, ukazuje její vztahy k našim i zahraničním odborným spolkům a především hodnotí vědecký přínos jednotlivých pražských německých matematiků k rozvoji světové vědy. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Publikace přináší čtenářům charakteristiku západoněmecké politiky vůči Sovětskému svazu, NDR a dalším komunistickým státům východní Evropy v první polovině 60. let 20. století. Neomezuje se na pouhé zaznamenání oficiálních postojů spolkové vlády, věnuje se jednotlivě všem parlamentním politickým stranám (tedy CDU/CSU, FDP i SPD) a v závěru pak jejich postoje srovnává. Autorka se navíc problematiku přístupu jednotlivých politických stran ke vztahům mezi Západem a Východem v době studené války snaží představit jako proces utváření kolektivních názorů, které se neustále vyvíjejí a reagují na změny ve světové i domácí politice. Důkladné analýze je podrobena doba vlády spolkového kancléře Ludwiga Erharda (léta 1963-1966), práce je ovšem zasazena do celkového kontextu dějin Spolkové republiky Německo. Vychází ve spolupráci s UK FSV. (knihydobrovsky.cz)

Kniha poskytuje rozsáhlé a zajímavé informace o průzkumu amerického Západu v 19. století. Tvoří ji pět kapitol, které nesou jména důstojníků americké armády, vůdců jednotlivých výprav. Nejrozsáhlejší kapitola je věnována Johnu Charlesu Frémontovi, který celkem vedl pět expedic, čtyři až k Pacifiku. Dalšími byli Z. M. Pike, S. H. Long, J. W. Gunnison a J. W. Powell. Tyto výpravy jsou nedílnou součástí americké historie, a i když jejich účel byl převážně vědecký, čtenář zjistí, že většina těchto cest do oblastí, které dnes tvoří americký Západ, obsahovala výrazný element dobrodružství, které ne vždy skončilo dobře. (knihydobrovsky.cz)

Jsou malé dějiny v době bezčasí skutečně malými? Bezčasím můžeme chápat období strnulosti a nehybné těžkopádnosti. Období, kdy staronové elity dusily slibně se rozvíjející občanskou společnost. Období, kdy o kariéře člověka rozhodovala jeho odpověď na otázku, zda 21. srpen 1968 znamenal internacionální pomoc. Období, kdy výrazní oponenti režimu byli upozaďováni, umlčováni, odstraňováni na periferii společnosti či sami raději volili emigraci - nebo k ní byli nuceni. Období, kdy na politické šachovnici působila pouze jedna strana. Většina obyvatel tehdejšího Československa se v reakci na nové poměry stáhla do soukromí, na své chalupy a ke svým koníčkům - což režimu vlastně vyhovovalo. Vládnoucí komunistická strana sice po lidech požadovala účast na oficiálních slavnostech a akcích, jako byly oslavy různých výročí nebo "volby", případně deklarativně vyslovenou podporu (Anticharta apod.) - o skutečně angažované občany však zájem neměla. A přece pozvolna vznikaly ostrůvky svobody. Vedle oficiální literatury se začal šířit samizdat a filmová tvorba, na počátku 70. let tak zoufalá, se postupně osmělovala. Připravovala se helsinská konference, která poté otevřela prostor obraně lidských práv a Chartě 77. Malé, zdánlivě dílčí dějiny vstoupily na mezinárodní scénu, aby připravily změnu dějin velkých. (knihydobrovsky.cz)

Elektronická kniha - autor Petra Matějů, 160 stran Publikace přináší čtenářům charakteristiku západoněmecké politiky vůči Sovětskému svazu, NDR a dalším komunistickým státům východní Evropy v první polovině 60. let 20. století. Neomezuje se na pouhé zaznamenání oficiálních postojů spolkové vlády, věnuje se jednotlivě všem parlamentním politickým stranám (tedy CDU/CSU, FDP i SPD) a v závěru pak jejich postoje srovnává. Autorka se navíc problematiku přístupu jednotlivých politických stran ke vztahům mezi Západem a Východem v době studené války snaží představit jako proces utváření kolektivních názorů, které se neustále vyvíjejí a reagují na změny ve světové i domácí politice. Důkladné analýze je podrobena doba vlády spolkového kancléře Ludwiga Erharda (léta 1963-1966), práce je ovšem zasazena do celkového kontextu dějin Spolkové republiky Německo. Vychází ve spolupráci s UK FSV. (alza.cz)

Čechoslováci ve válečné službě vojenských sil a letectva Svobodné Francie v letech 1940-1945 V této knize se pokusíme čtenáři alespoň v náznacích přiblížit válečnou službu Čechoslováků v souvislosti s některými jednotkami vojenských sil Svobodné Francie - Forces Françaises Libres (FFL), a letectva Svobodné Francie - Forces Aériennes Françaises Libres (FAFL). I v těchto případech byla jejich činnost svou náplní rozhodně zajímavá, pestrá, a mnohdy i velmi překvapivá. V první části (Českoslovenští letci v RAF, Praha: Naše vojsko, 2016) jsme se zmínili, že 311.čs.bombardovací peruť je pro nás bezesporu nejvýznamnější jednotkou v RAF, u níž bojovali Čechoslováci. Jak ale víme, nebyla jedinou, u níž za války působili v operační službě. Tato skutečnost je méně známá a proto jsme se v následujících textech pokusili postupně ukázat i na jiné spojenecké jednotky, kde také sloužili či působili Čechoslováci. Každá kniha má svá specifika a tak i v této části se pokusíme čtenáři alespoň v náznacích přiblížit jejich válečnou službu v souvislosti s některými jednotkami vojenských sil Svobodné Francie - Forces Françaises Libres (FFL), a letectva Svobodné Francie - Forces Aériennes Françaises Libres (FAFL). I v těchto případech byla mnohdy jejich činnost svou náplní rozhodně zajímavá, pestrá, a mnohdy i velmi překvapivá. (knihydobrovsky.cz)

Čtivě psaná publikace si klade za cíl představit francouzské vojenské trestní právo za napoleonských válek. (knihydobrovsky.cz)

Kniha se věnuje tématu právní úpravy amnestií. Tématu, nad jehož bádáním autor s přestávkami strávil bezmála pět let svého odborného života a jež je v okamžiku vydání této knihy předmětem živých diskuzí, a to jak odborných diskurzů, tak politických jednání anebo laických debat v řadách veřejnosti. Stejně jako tomu bylo v době, kdy práce na textu teprve začínaly. Amnestie jsou totiž vděčným námětem. Přes svou obecnost zasahují do života mnoha osob. (knihydobrovsky.cz)

Slovník zaplňuje bílé místo našich dějin 20.století a představuje náčelníky Státní bezpečnosti od vzniku operativních správ v roce 1953 až po jejich zrušení během pádu komunistického režimu v Československu. Jde o první publikaci encyklopedického charakteru prezentující profily 63 vysokých důstojníků Sboru národní bezpečnosti, respektive Státní bezpečnosti. Biografická hesla přinášejí nejdůležitější informace o životních osudech a služební činnosti náčelníků čtrnácti různých republikových či federálních útvarů StB - rozvědného i kontrarozvědného zaměření, vojenské kontrarozvědky, správ operativní techniky, sledování i ochrany stranických a státních činitelů. Součástí je i stručný úvod o rámcovém organizačním vývoji každé z těchto operativních linií. (knihydobrovsky.cz)

Ze severní Moravy pocházelo mnoho zajímavých osobností, které se zapsaly do naší moderní historie. Zvláštní skupinu tvoří vojáci - účastníci prvního i druhého odboje. Patřil mezi ně i rodák z Brníčka Karel Lukas, jehož osudy zůstávají poněkud zapomenuty. Jeho vojenská kariéra mu dala přitom prožít neobyčejné události a setkat se zajímavými lidmi. Zůstával přitom vždy českým vlastencem a severomoravským patriotem. Za svobodu vlasti bojoval jako legionář a v letech 1939-1945 jako příslušník československé zahraniční armády. Významným způsobem se podílel na přípravách obrany Československa ve třicátých letech, pomáhal budovat československé vojsko ve Francii a Velké Británii a jako pozorovatel u britských vojsk zažil za druhé světové války bitvu u El Alameinu a boje v Itálii. Putování jeho životem je pro čtenáře zároveň jedinečnou příležitostí nahlédnout do dosud málo známých či dokonce neznámých kapitol našich moderních dějin a uvědomit s jakou nezištností dokázali naši předkové bojovat za svobodu a demokracii. Karel Lukas své znalosti a schopnosti dal plně do služeb Československa, v jehož budoucnost věřil. Tento milovník umění a člověk s kontakty v nejvyšších patrech anglické aristokracie jistě netušil, když se v roce 1947 vracel domů po několikaletém působení jako vojenský přidělenec v USA a Kanadě, jak smutný osud ho brzy potká. Pro komunisty, kteří Československo definitivně ovládli v únoru 1948, se stal nepohodlným člověkem. Způsob a okolnosti jeho tragické smrti v roce 1949 by přitom měly být dodnes výstražným mementem dokládajícím zrůdnost komunistického režimu. (knihydobrovsky.cz)

Historická studie se soustřeďuje na dvě hlavní témata: na legislativní rámec spolkového života Židů a na veřejné působení židovských spolků ve vztahu k multietnické společnosti v českých zemích. (knihydobrovsky.cz)

Druhá světová válka způsobila nejen obrovské materiální a lidské ztráty, ale také rozsáhlé migrace obyvatelstva. Repatriace polských občanů představovala tehdy významný mezinárodní problém. Stovky tisíc se jich při tom vracely přes Československo, které se díky své poloze ve středu Evropy stalo důležitou tranzitní zemí. Ve stejnou dobu, kdy do vlasti směřovaly statisíce polských repatriantů, utíkali přes Československo na Západ lidé z Polska nespokojení s politickou či hospodářskou situací, před komunistickou či národnostní perzekucí. Zvlášť významný byl počet židovských uprchlíků, nejčastěji mířících do Palestiny. Kniha na základě studia širokého spektra domácích i zahraničních pramenů a literatury představuje, jak se Československo s těmito migracemi vyrovnával. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Karel Lukas – rodák ze severomoravského Brníčka – bojoval za svobodu vlasti jako legionář a v letech 1939–1945 jako příslušník československé zahraniční armády. Významným způsobem se podílel na přípravách obrany Československa ve třicátých letech, pomáhal budovat československé vojsko ve Francii a Velké Británii a jako pozorovatel u britských vojsk zažil za druhé světové války bitvu u El Alameinu a boje v Itálii. Když se v roce 1947 vracel domů po několikaletém působení jako vojenský přidělenec v USA a Kanadě netušil, jak smutný osud ho brzy potká. Pro komunisty, kteří Československo definitivně ovládli v únoru 1948, se stal nepohodlným člověkem. Způsob a okolnosti jeho tragické smrti v roce 1949 by přitom měly být dodnes výstražným mementem dokládajícím zrůdnost komunistického režimu. (knihydobrovsky.cz)

Ze severní Moravy pocházelo mnoho zajímavých osobností, které se zapsaly do naší moderní historie. Zvláštní skupinu tvoří vojáci – účastníci prvního i druhého odboje. Patřil mezi ně i rodák z Brníčka Karel Lukas, jehož osudy zůstávají poněkud zapomenuty. Jeho vojenská kariéra mu dala přitom prožít neobyčejné události a setkat se zajímavými lidmi. Zůstával přitom vždy českým vlastencem a severomoravským patriotem. Za svobodu vlasti bojoval jako legionář a v letech 1939–1945 jako příslušník československé zahraniční armády. Významným způsobem se podílel na přípravách obrany Československa ve třicátých letech, pomáhal budovat československé vojsko ve Francii a Velké Británii a jako pozorovatel u britských vojsk zažil za druhé světové války bitvu u El Alameinu a boje v Itálii. Putování jeho životem je pro čtenáře zároveň jedinečnou příležitostí nahlédnout do dosud málo známých či dokonce neznámých kapitol našich moderních dějin a uvědomit s jakou nezištností dokázali naši předkové bojovat za svobodu a demokracii. Karel Lukas své znalosti a schopnosti dal plně do služeb Československa, v jehož budoucnost věřil. Tento milovník umění a člověk s kontakty v nejvyšších patrech anglické aristokracie jistě netušil, když se v roce 1947 vracel domů po několikaletém působení jako vojenský přidělenec v USA a Kanadě, jak smutný osud ho brzy potká. Pro komunisty, kteří Československo definitivně ovládli v únoru 1948, se stal nepohodlným člověkem. Způsob a okolnosti jeho tragické smrti v roce 1949 by přitom měly být dodnes výstražným mementem dokládajícím zrůdnost komunistického režimu. (patro.cz)

Kniha - autor Jaroslav Čechura, 296 stran, česky, pevná bez přebalu matná Po smrti Zikmunda a záhy i jeho nástupce Albrechta Habsburského hrozilo zemi, rozvrácené husitskými válkami, bezvládí a chaos. Nakonec došlo ke stabilizaci a dohodě znesvářených stran, které po smrti mladičkého Ladislava Pohrobka zvolily „zemského správce“ Jiřího z Poděbrad českým králem. Následovalo jeho nelehké panování zpochybňované zvenčí (Matyáš Korvín, papež) i domácí opozicí. Autor nesleduje jen politické a vojenské události, ale věnuje se také hospodářství, kultuře i běžnému životu všech vrstev tehdejší společnosti. (alza.cz)

Druhá světová válka způsobila nejen obrovské materiální a lidské ztráty, ale také rozsáhlé migrace obyvatelstva. Repatriace polských občanů představovala tehdy významný mezinárodní problém. Stovky tisíc se jich při tom vracely přes Československo, které se díky své poloze ve středu Evropy stalo důležitou tranzitní zemí. Ve stejnou dobu, kdy do vlasti směřovaly statisíce polských repatriantů, utíkali přes Československo na Západ lidé z Polska nespokojení s politickou či hospodářskou situací, před komunistickou či národnostní perzekucí. Zvlášť významný byl počet židovských uprchlíků, nejčastěji mířících do Palestiny. Kniha na základě studia širokého spektra domácích i zahraničních pramenů a literatury představuje, jak se Československo s těmito migracemi vyrovnával. (patro.cz)

Zostření mezinárodní situace na začátku osmdesátých let 20. století vedlo k nové eskalaci studené války, která se odrazila na tvrdosti represí komunistického režimu vůči Chartě 77 a undergroundu. Donucovací aparát spustil celostátní akci "Satan", vrcholící v listopadu 1981 zásahem proti redakci časopisu Vokno, souběžně probíhala akce "Asanace", která do zahraničí vyštvala celou řadu osobností z řad domácí opozice. Aktivních v té době zůstalo podle údajů Státní bezpečnosti pouze na šedesát disidentů. Pronásledování, každodenní šikana, fyzické útoky, ponižování, ale i mučení u výslechů nastolilo otázku dočasného pozastavení činnosti Charty 77 a rozproudily se bouřlivé diskuse, když ze strany undergroundu přišla legitimní otázka, zda i nadále pokračovat v "nepolitické" politice, či zda již nenazrál čas vyjít do ulic. Zatímco předchozí dekáda (1974-1980) znamenala pro underground jeho vrcholnou, integrační fázi, období první poloviny let 80. naopak jeho dezintegraci. Postupně se ovšem vytvářela lokální ohniska a provozovala se vlastní kultura, nezávislá na oficiálních strukturách. Nadto vznikla nová subkultura mladé generace, punkové hnutí, záhy tvrdě pronásledované komunistickým režimem. Oživení nastalo i v prostředí tzv. šedé zóny, a to díky nástupu Michaila Gorbačova a jeho nového politického kurzu, jímž nesledoval nic menšího než záchranu hospodářsky kolabujícího Sovětského svazu. Perestrojka a glasnosť se staly pro Gustáva Husáka a jeho nástupce Miloše Jakeše ztělesněnou noční můrou, jelikož popíraly vše, na čem stál zkostnatělý normalizační režim. Příspěvky do tohoto, v pořadí již pátého sborníku věnovaného undergroundu, vznikly na základě různého metodologického přístupu. Zatímco někteří autoři zde prezentují standardní odborné studie, jiní šli cestou esejistickou či pamětnickou. Vedle textů editora Ladislava Kudrny si v knize můžeme přečíst příspěvky Františka Stárka Čuňase, Martina Valenty, Jana Cholínského, Zdeňka R. Nešpora, Barbary Bothové, Petry Veselé nebo Petra Blümla. (knihydobrovsky.cz)

Zkostnatělý komunistický režim neuměl v perestrojce najít východiska a bez sovětské pomoci si nevěděl rady. Na státu nezávislé skupiny občanů, včetně československého undergroundu, naopak vyvíjely nebývalou aktivitu. V letech 1987 a 1988 proběhly desítky ilegálních koncertů undergroundových, punkových a metalových kapel, vznikaly petice, organizovaly se protestní demonstrace. Lidé dávali čím dál hlasitěji najevo, že nechtějí žít v nesvobodné zemi. Jedním z největších podniků undergroundu měl být v září 1987 Východočeský Woodstock ve Volanově (nyní část Trutnova), rozehnaný Státní bezpečností ještě před jeho začátkem. V reakci na to Ivan Martin Jirous sepsal manifest, v němž důrazně požadoval dodržování lidských práv, k čemuž se režim zavázal. Největší protirežimní podpisovou akci nejen za období normalizace, ale za celé období komunismu zorganizoval křesťanský aktivista Augustin Navrátil. Jeho petici, Moravskou výzvu z konce listopadu 1987, požadující náboženskou svobodu, podepsalo 600 tisíc lidí. Náboženská a občanská práva požadovalo také na osm tisíc lidí na bratislavské Svíčkové demonstraci. Poklidné shromáždění na Velký pátek roku 1988 brutálně rozehnali příslušníci Veřejné a Státní bezpečnosti. Československá socialistická republika byla držitelkou smutného primátu: stala se jedinou zemí východního bloku, v níž na konci osmdesátých let zemřel politický vězeň. Několikrát vězněného disidenta Pavel Wonka, navzdory jeho špatnému zdravotnímu stavu, poslala Marcela Horváthová, soudkyně Okresního soudu v Trutnově do vězení, kde 26. dubna 1988 zemřel. (knihydobrovsky.cz)

Rok 1945 přinesl konec války, zlo ale nikam nezmizelo. A najít si mohlo každého. Jiří Padevět přichází s novým souborem čtenářsky oblíbených mikropovídek. Ukazuje v nich v jiném světle rok 1945, který poválečná propaganda zobrazovala jako čas osvobození a světlých zítřků. Pozadí konce války bylo však pro mnoho lidí děsivé. V nepřehledných situacích nikdo nevěděl, kde končí spravedlnost a začíná msta, kdo je přítel a kdo nepřítel, kde číhá nebezpečí a kam se před ním ukrýt. Padevět čtenáře sugestivně vtahuje přímo do mezních životních okamžiků, nechává rozestoupit řádky učebnic a znovu se mezi nimi snaží oživit to, co čas pohřbil pod tiskařskou černí: osudy jednotlivých lidí, kteří se pod vahou dějin buď zlomili, nebo ji dokázali unést. (knihydobrovsky.cz)

Líčení skončilo v předchozím svazku přenesením sídla proslulého císaře Rudolfa II. do Prahy. Následuje popis jeho vlády, nástup Matyáše až po potlačení stavovského povstání bitvou na Bílé hoře a vítězstvím Ferdinanda II. Jako vždy vedle politického dění autor sleduje vývoj hospodářství, ale i kulturu, umění, náboženskou situaci a tzv. všední den. Text provází černobílé ilustrace a barevná příloha. Svazek obsahuje i jmenný rejstřík-slovníček procházející oběma díly. (patro.cz)

V bitvě u Moháče ztratili Jagellonci téměř vše, mladičký král Ludvík byl mrtev a před českými stavy se otevírala klíčová otázka: kdo nastoupí po něm. Za měsíc bylo jasné, že zvítězí Habsburkové, kteří osobností nadmíru schopnou, Ferdinandem I., dosedli na český, uherský a posléze i římský trůn. Kniha se snaží podat základní tendence politického, společenského, sociálního i kulturního vývoje v Českých zemích, a to do roku 1583. Tehdy se přestěhoval do Prahy Rudolf II. a patrně naposledy v jejích dějinách přivedl toto město mezi přední metropole oné doby. O tom bude pak druhý díl publikace. (patro.cz)

Druhý díl lucemburské éry je zasvěcen především vládě Václava IV. a Zikmunda Lucemburského a spolu s tím i neklidné a rozporuplné době husitské. Kromě výkladu politických a vojenských dějin se autor věnuje i středověké civilizaci, kultuře a všednímu dni společnosti té doby. (patro.cz)

Unikátní třísvazkový projekt Historie českých speciálních sil se podrobně zabývá vývojem československého a českého výsadkového vojska a jednotek zvláštního určení v letech 1947–2001 s důrazem na VÚ 8280 (dříve 22. výsadková brigády, dnes 601. skupina speciálních sil). Autor vychází z mnohaletého studia všech přístupných archivních pramenů, z rozboru veškeré knižní i časopisecké produkce na toto téma a v hojné míře též ze vzpomínek bývalých příslušníků popisovaných jednotek. (patro.cz)

Kniha pojednává o pro české země klíčovém období závěru 18. a 1. poloviny 19. století, kdy se formoval novodobý český národ a kdy proces tzv. českého národního obrození vytvořil moderní český jazyk, odbornou terminologii a vytyčil základní předpoklady pro rozvoj mnoha vědeckých a kulturních oborů v českém prostředí. Současně české země prošly nejprve složitou érou revolučních a napoleonských válek, aby v období po vídeňském kongresu zažily sice mírové ale z politického hlediska zmrtvělé poměry tzv. metternichovského absolutismu. Z hlediska hospodářských a sociálních dějin životy našich předků v oněch dobách začaly výrazně ovlivňovat procesy agrární a průmyslové revoluce. Monografie si všímá vedle politických, vojenských a hospodářských dějin i vývoje soudobé společnosti a jejích jednotlivých vrstev, všestranného rozvoje vědy, kultury a umění i každodennosti života našich předků, vývoje bydlení, módy a životního stylu a jejich mnohdy zásadních proměn od rokoka přes empír, biedermeier, historizující slohy až po éru druhého rokoka, stranou autorova zájmu nezůstává ani rozvoj techniky a dopravy. (patro.cz)

Osvícenství má většina čtenářů spojeno s Marií Terezií, a zejména jejím synem Josefem II., jejichž panování a reformám text věnuje náležitou pozornost. Ovšem nové myšlenky i snahy o modernější správu státu a hospodářství jsou staršího data. Nadějnou vládu Josefa I. záhy ukončila smrt, Karla VI. pak zajímalo prosazení pragmatické sankce. Opomenuta není ani krátká, ale důležitá vláda Leopolda II. Autor si vedle politiky, válek a hospodářství všímá i kultury a umění baroka, rokoka a klasicismu, rozvoje vědy a techniky i nastupující industrializace a počátků národního obrození, módy a životního stylu. (patro.cz)

Kniha pojednává o pro české země klíčovém období závěru 18. a 1. poloviny 19. století, kdy se formoval novodobý český národ a kdy proces tzv. českého národního obrození vytvořil moderní český jazyk, odbornou terminologii a vytyčil základní předpoklady pro rozvoj mnoha vědeckých a kulturních oborů v českém prostředí. Současně české země prošly nejprve složitou érou revolučních a napoleonských válek, aby v období po vídeňském kongresu zažily sice mírové ale z politického hlediska zmrtvělé poměry tzv. metternichovského absolutismu. Z hlediska hospodářských a sociálních dějin životy našich předků v oněch dobách začaly výrazně ovlivňovat procesy agrární a průmyslové revoluce. Monografie si všímá vedle politických, vojenských a hospodářských dějin i vývoje soudobé společnosti a jejích jednotlivých vrstev, všestranného rozvoje vědy, kultury a umění i každodennosti života našich předků, vývoje bydlení, módy a životního stylu a jejich mnohdy zásadních proměn od rokoka přes empír, biedermeier, historizující slohy až po éru druhého rokoka, stranou autorova zájmu nezůstává ani rozvoj techniky a dopravy. (knihydobrovsky.cz)

Osvícenství má většina čtenářů spojeno s Marií Terezií, a zejména jejím synem Josefem II., jejichž panování a reformám text věnuje náležitou pozornost. Ovšem nové myšlenky i snahy o modernější správu státu a hospodářství jsou staršího data. Nadějnou vládu Josefa I. záhy ukončila smrt, Karla VI. pak zajímalo prosazení pragmatické sankce. Opomenuta není ani krátká, ale důležitá vláda Leopolda II. Autor si vedle politiky, válek a hospodářství všímá i kultury a umění baroka, rokoka a klasicismu, rozvoje vědy a techniky i nastupující industrializace a počátků národního obrození, módy a životního stylu. (knihydobrovsky.cz)

V bitvě u Moháče ztratili Jagellonci téměř vše, mladičký král Ludvík byl mrtev a před českými stavy se otevírala klíčová otázka: kdo nastoupí po něm. Za měsíc bylo jasné, že zvítězí Habsburkové, kteří osobností nadmíru schopnou, Ferdinandem I., dosedli na český, uherský a posléze i římský trůn. Kniha se snaží podat základní tendence politického, společenského, sociálního i kulturního vývoje v Českých zemích, a to do roku 1583. Tehdy se přestěhoval do Prahy Rudolf II. a patrně naposledy v jejích dějinách přivedl toto město mezi přední metropole oné doby. O tom bude pak druhý díl publikace. (knihydobrovsky.cz)

Kniha pojednává o historii československého PEN-klubu, sdružení, jehož původním a hlavním účelem bylo přijímání autorů ze zahraničí. S rostoucím nebezpečím fašismu se však z původní nepolitické organizace stala jedna z prvních tribun, kde byl fašistický a nacistický režim důrazně odsouzen. Pražská pobočka, v níž se sešla řada předních osobností naší meziválečné literatury, pak hrála v rámci celého PEN-klubu na tomto poli významnou roli. (knihydobrovsky.cz)

Bilaterální vztahy Československa a Izraele v letech 1948-1967 lze popsat jako velmi dynamické, bohaté na události, a především značně reflektující události studené války. Zatímco období druhé poloviny čtyřicátých let 20. století se nacházelo ve světle nadstandardní míry přátelství a spolupráce mezi oběma zeměmi, kdy Československo mimo jiné významně přispělo ke vzniku nezávislého Izraele, během následujících let se situace diametrálně proměnila a vzájemné vztahy značně ochladly. Zásadní roli v tomto údobí sehrály politické procesy padesátých let v Československu, pro něž byl typický výrazný antisemitismus. Posléze se v probíhajícím blízkovýchodním konfliktu Československo stejně jako většina států východního bloku jednoznačně přiklonilo na stranu arabských států. Napětí v československo-izraelských vztazích eskalovalo v červnu 1967, kdy Československo v reakci na události šestidenní války oficiální vztahy s Izraelem zcela přerušilo. Tento stav přetrval až do změny politického režimu v Československu v roce 1989. (knihydobrovsky.cz)