Soudcokracie, nebo judicializace politiky? - pospíšil ivo

Kniha si klade za cíl porozumět aktuálnímu tématu ingerence soudní moci do tvorby a výkonu politiky. Přibližuje často nerozlišované pojmy jako judicializace, soudcokracie, soudcovský stát, vláda soudců a tak podobně, jež se snaží opatřit konkrétnějším obsahem. Jednotlivé kapitoly charakterizují současný stav, představují jeho příčiny a důsledky a pokoušejí se argumentačně ospravedlnit jeho přínosnost. Monografie se zaměřuje zejména na vnitrostátní situaci v České republice, nicméně role soudů je probírána i v širším kontextu, zejména představením debaty ve Spojených státech amerických, kde je téma zasahování soudců do politiky probíráno nejintenzivněji. Jednotlivé kapitoly se věnují také působení České republiky v mezinárodní „soudní diplomacii“, konkrétně při vyjednávání postů soudců u mezinárodních soudů pro české občany a při zastupování České republiky před Soudním dvorem EU či u Evropského soudu pro lidská práva. (patro.cz)

eBook:,Kniha přispívá k naplnění doposud poněkud vyprázdněných nádob pojmů jako soudcokracie, soudcovský stát či vláda soudců konkrétnějším obsahem. Předmětem zájmu není jen situace v České republice, ale i mezinárodní soudní instituce. (knihydobrovsky.cz)

Kniha přispívá k naplnění doposud poněkud vyprázdněných nádob pojmů jako soudcokracie, soudcovský stát či vláda soudců konkrétnějším obsahem. Předmětem zájmu není jen situace v České republice, ale i mezinárodní soudní instituce. (knihydobrovsky.cz)

Elektronická kniha - ze série Ediční řada Monografie, autor Ivo Pospíšil, 216 stran, česky Kniha přispívá k naplnění doposud poněkud vyprázdněných nádob pojmů jako soudcokracie, soudcovský stát či vláda soudců konkrétnějším obsahem. Předmětem zájmu není jen situace v České republice, ale i mezinárodní soudní instituce. (alza.cz)

Kniha - autor Hubert Smekal; Ivo Pospíšil, 216 stran, česky, brožovaná bez přebalu lesklá Kniha si klade za cíl porozumět aktuálnímu tématu ingerence soudní moci do tvorby a výkonu politiky. Přibližuje často nerozlišované pojmy jako judicializace, soudcokracie, soudcovský stát, vláda soudců a tak podobně, jež se snaží opatřit konkrétnějším obsahem. Jednotlivé kapitoly charakterizují současný stav, představují jeho příčiny a důsledky a pokoušejí se argumentačně ospravedlnit jeho přínosnost. Monografie se zaměřuje zejména na vnitrostátní situaci v České republice, nicméně role soudů je probírána i v širším kontextu, zejména představením debaty ve Spojených státech amerických, kde je téma zasahování soudců do politiky probíráno nejintenzivněji. Jednotlivé kapitoly se věnují také působení České republiky v mezinárodní „soudní diplomacii“, konkrétně při vyjednávání postů soudců u mezinárodních soudů pro české občany a při zastupování České republiky před Soudním... (alza.cz)

Judicializace politiky představuje jeden z nejdůležitějších fenoménů ústavního práva již několik dekád. V posledních letech však soudy zacházejí ještě dále a začínají judicializovat i samotné nastavení soudní soustavy a personální obsazení soudů. Přezkoumávají tak nejen individuální rozhodnutí o odvolávání soudců a soudních funkcionářů, ale rozhodují i o složení kárných senátů, o bytí a nebytí zvláštních soudů či generálních advokátů, o nastavení kritérií pro povyšování soudců a o tom, kdo a na základě jakých kritérií má vybírat soudce. Můžeme tedy hovořit o judicializaci justičnípolitiky. Předkládaná kniha se zabývá judicializací justiční politiky mezinárodními lidskoprávními soudy, a to na příkladu Evropského soudu pro lidská práva. Hlavním argumentem této knihy je, že Evropský soud pro lidská práva rozhoduje nejen o individuálních stížnostech, ale i o institucionálním nastavení vnitrostátních soudních systémů, čímž překračuje svůj původní mandát. Z analýzy relevantní judikatury vyplývá, že Evropský soud pro lidská práva postupně judicializoval v podstatě všechny aspekty justiční politiky, inicioval zásadní změny ve správě soudnictví a posílil vnitrostátní obecné soudy vůči jiným složkám moci. Tento vývoj však s sebou nese pro Evropský soud pro lidská práva značná rizika – ohrožuje jeho demokratickou legitimitu, umožňuje přijetí nevhodných institucionálních řešení nereflektujících lokální specifika, narušuje dělbu moci uvnitř smluvních stran Evropské úmluvy o lidských právech, eroduje hierarchické vazby ve vnitrostátních soudních soustavách a tím ohrožuje právní jistotu, a v některých zemích může vést i k zablokování řešení palčivých problémů v soudnictví. Přesto Evropský soud pro lidská práva v judicializaci justiční politiky pokračuje, neboť tím získává nové pravomoci a posiluje svou vlastní roli v evropském konstitucionalismu. Zatím mu to u smluvních stran prochází. (patro.cz)

Judicializace politiky představuje jeden z nejdůležitějších fenoménů ústavního práva již několik dekád. V posledních letech však soudy zacházejí ještě dále a začínají judicializovat i samotné nastavení soudní soustavy a personální obsazení soudů. Přezkoumávají tak nejen individuální rozhodnutí o odvolávání soudců a soudních funkcionářů, ale rozhodují i o složení kárných senátů, o bytí a nebytí zvláštních soudů či generálních advokátů, o nastavení kritérií pro povyšování soudců a o tom, kdo a na základě jakých kritérií má vybírat soudce. Můžeme tedy hovořit o judicializaci justičnípolitiky. Předkládaná kniha se zabývá judicializací justiční politiky mezinárodními lidskoprávními soudy, a to na příkladu Evropského soudu pro lidská práva. Hlavním argumentem této knihy je, že Evropský soud pro lidská práva rozhoduje nejen o individuálních stížnostech, ale i o institucionálním nastavení vnitrostátních soudních systémů, čímž překračuje svůj původní mandát. Z analýzy relevantní judikatury vyplývá, že Evropský soud pro lidská práva postupně judicializoval v podstatě všechny aspekty justiční politiky, inicioval zásadní změny ve správě soudnictví a posílil vnitrostátní obecné soudy vůči jiným složkám moci. Tento vývoj však s sebou nese pro Evropský soud pro lidská práva značná rizika – ohrožuje jeho demokratickou legitimitu, umožňuje přijetí nevhodných institucionálních řešení nereflektujících lokální specifika, narušuje dělbu moci uvnitř smluvních stran Evropské úmluvy o lidských právech, eroduje hierarchické vazby ve vnitrostátních soudních soustavách a tím ohrožuje právní jistotu, a v některých zemích může vést i k zablokování řešení palčivých problémů v soudnictví. Přesto Evropský soud pro lidská práva v judicializaci justiční politiky pokračuje, neboť tím získává nové pravomoci a posiluje svou vlastní roli v evropském konstitucionalismu. Zatím mu to u smluvních stran prochází. (knihydobrovsky.cz)

Jubilejní publikace Ústavu slavistiky k 100. výročí založení Masarykovy univerzity představuje přehledný průřez dějinami pracoviště od jeho založení v roce 1995 po současnost včetně stručné analýzy současného stavu a výhledu do budoucnosti. Brožura Ústav slavistiky. Východiska a perspektivy obsahuje celkem deset příspěvků, jejichž autory jsou členové ústavu. Její součást tvoří také obrazová příloha. Názorně text doplňuje a odkazuje k stěžejním osobnostem působícím na ústavu, stejně jako k významným událostem, které se na ústavu konaly v průběhu posledních let. Úvodní studie vedoucího Ústavu slavistiky Iva Pospíšila pojednává o formování brněnské slavistiky, okolnostech založení ústavu a také o významných slavistech, kteří slavistiku na Masarykově univerzitě formovali, např. Sergij Vilinskij, Frank Wollman, Roman Jakobson, Radoslav Večerka, Roman Mrázek, Danuše Kšicová, Stanislav Žaža, Ivan Dorovský a mnozí jiní. Aktuálnímu směrování Semináře východoslovanských jazyků a literatur se věnuje Aleš Brandner. Více o metodologickém zaměření brněnské literárněvědné rusistiky a ukrajinistiky přináší další studie Iva Pospíšila. Studie Halyny Myronové a Petra Kaliny mapují dějiny a současný stav ukrajinistiky na Masarykově univerzitě. Pavel Krejčí poukázal na důležité místo, jež na Ústavu slavistiky zaujímají balkanistika a jihoslovanské jazyky a literatury. Dějiny a současnost v rámci výzkumu historie, kultury a literatury jihoslovanských národů hodnotí studie Václava Štěpánka. Krátkou historii brněnské slovakistiky shrnuje a na nové směrování brněnské sorabistiky poukazuje opět studie z pera Iva Pospíšila. Dějiny brněnské polonistiky ve své studii podrobně popisuje Roman Madecki. Závěrečná studie Josefa Šaura ve spoluautorství s Ivem Pospíšilem zachycuje zaměření, perspektivy i úskalí oboru filologicko-areálová studia. (patro.cz)

Kniha - autor David Kosař, 296 stran, česky, brožovaná bez přebalu lesklá Judicializace politiky představuje jeden z nejdůležitějších fenoménů ústavního práva již několik dekád. V posledních letech však soudy zacházejí ještě dále a začínají judicializovat i samotné nastavení soudní soustavy a personální obsazení soudů. Přezkoumávají tak nejen individuální rozhodnutí o odvolávání soudců a soudních funkcionářů, ale rozhodují i o složení kárných senátů, o bytí a nebytí zvláštních soudů či generálních advokátů, o nastavení kritérií pro povyšování soudců a o tom, kdo a na základě jakých kritérií má vybírat soudce. Můžeme tedy hovořit o judicializaci justičnípolitiky. Předkládaná kniha se zabývá judicializací justiční politiky mezinárodními lidskoprávními soudy, a to na příkladu Evropského soudu pro lidská práva. Hlavním argumentem této knihy je, že Evropský soud pro lidská práva rozhoduje nejen o individuálních stížnostech, ale i o institucionálním nastavení... (alza.cz)

Předkládaná monografie představuje síť textů směřujících od pojetí ruské literatury v dílech dvou zakladatelů slavistiky, zejména literárněhistorické, přes Karamzinovo budování novoruské literatury k podílu "cizinců" na utváření ruského písemnictví klasického i moderního, jež se týkají jak koryfejů ruské klasiky, jako jsou A. S. Gribojedov, F. M. Dostojevskij, M. Gorkij nebo i dlouho pozapomínaný N. S. Leskov, tak českých pohledů na novější literaturu druhé poloviny 20. století (V. Rasputin, J. Vodolazkin) nebo na působení Rusů či obecněji východních Slovanů v meziválečném Československu (Alfred Bem, Valerij Vilinskij, syn smluvního profesora Masarykovy univerzity Sergije Vilinského) a průhledů na dobu, jež byla ne zcela přesně nazvána "obdobím stagnace" ("period zastoja"), neboť i tu se objevovaly zajímavé diskuse s hodnotovými posuny, které často měly na další ruský vývoj klíčový vliv. A potom specifikum české literárněvědné rusistiky (Malá reflexe… Jaroslav Burian), včetně Wollmanovy polemiky s Poláky o panslavismu, což v českém případě bývá často - a nesprávně - spojováno jen s Janem Kollárem. A poté problém terminologie aplikovaný právě na ruskou literaturu a pojednání o univerzalitě ruské literatury a také literární vědy ve spojitostí s její českou recepcí v 19.-21. století, včetně různých kontroverzí, jež svazek uzavírá. Jestliže se česko-ruské vztahy dnes znovu dostávají do epicentra pozornosti - a jde většinou o věci žhavě aktuální a politické povahy, jež nejsou dostatečně rozkryty a poznány - mělo by to být i skromnou výzvou pro českou rusistiku k hlubinnému zkoumání tzv. ruského fenoménu obecně v srovnávacích souvislostech a dalších průnicích genologických, tematologických, ideologických, sociologických, antropologických a filozofických, tedy rámcově areálových. A také by mělo vést k poznání minulosti, jež může být využito i v pohledech na současnost a jež by mělo trvalejší charakter než dojmové a emocionálně laděné exkurzy. Berme tento svazek jako pokus přispět, byť jen malou měrou, k takovému pohledu a poznání. (patro.cz)

Hudební CD - Kniha Příliš pozdě zemřít mladý, kterou napsal Ivo Pospíšil spolu s Vladimírem Juráskem, byla okamžitě rozebraná. Teď vychází její MP3 audioverze, kde jsou vzpomínky na český underground i počátky rokenrolu doplněné hudebními ukázkami. Kniha je načtená celá, do posledního slova, bez jediné změny. Kniha Příliš pozdě zemřít mladý, kterou napsal Ivo Pospíšil spolu s Vladimírem Juráskem, byla okamžitě rozebraná. Teď vychází její MP3 audioverze, kde jsou vzpomínky na český underground i počátky rokenrolu doplněné hudebními ukázkami. Kniha je načtená celá, do posledního slova, bez jediné změny. Třicet kapitol, osm a půl hodiny čistého času. Dále v audioknize jsou fotografie, z velké části dosud nepublikované, a také devatenáct audiodokumentů, raritních záznamů skupin Plastic People of the Universe nebo DG 307, ale také třeba hlas Ester Krumbachové. Znalci jistě ocení i úplně první verzi písně Muchomůrky bílé. Ivo Pospíšil patří mezi nejvýznamnější... (alza.cz)

Jubilejní publikace Ústavu slavistiky k 100. výročí založení Masarykovy univerzity představuje přehledný průřez dějinami pracoviště od jeho založení v roce 1995 po současnost včetně stručné analýzy současného stavu a výhledu do budoucnosti. Brožura Ústav slavistiky. Východiska a perspektivy obsahuje celkem deset příspěvků, jejichž autory jsou členové ústavu. Její součást tvoří také obrazová příloha. Názorně text doplňuje a odkazuje k stěžejním osobnostem působícím na ústavu, stejně jako k významným událostem, které se na ústavu konaly v průběhu posledních let. Úvodní studie vedoucího Ústavu slavistiky Iva Pospíšila pojednává o formování brněnské slavistiky, okolnostech založení ústavu a také o významných slavistech, kteří slavistiku na Masarykově univerzitě formovali, např. Sergij Vilinskij, Frank Wollman, Roman Jakobson, Radoslav Večerka, Roman Mrázek, Danuše Kšicová, Stanislav Žaža, Ivan Dorovský a mnozí jiní. Aktuálnímu směrování Semináře východoslovanských jazyků a literatur se věnuje Aleš Brandner. Více o metodologickém zaměření brněnské literárněvědné rusistiky a ukrajinistiky přináší další studie Iva Pospíšila. Studie Halyny Myronové a Petra Kaliny mapují dějiny a současný stav ukrajinistiky na Masarykově univerzitě. Pavel Krejčí poukázal na důležité místo, jež na Ústavu slavistiky zaujímají balkanistika a jihoslovanské jazyky a literatury. Dějiny a současnost v rámci výzkumu historie, kultury a literatury jihoslovanských národů hodnotí studie Václava Štěpánka. Krátkou historii brněnské slovakistiky shrnuje a na nové směrování brněnské sorabistiky poukazuje opět studie z pera Iva Pospíšila. Dějiny brněnské polonistiky ve své studii podrobně popisuje Roman Madecki. Závěrečná studie Josefa Šaura ve spoluautorství s Ivem Pospíšilem zachycuje zaměření, perspektivy i úskalí oboru filologicko-areálová studia. (knihydobrovsky.cz)

Druhé rozšířené vydání knihy "Příliš pozdě zemřít mladý" v nové grafické úpravě ještě více přibližuje prostředí pražské kulturní scény od 70. let po přelom tisíciletí. Memoárová kniha Iva Pospíšila se krátce po svém prvním vydání v roce 2015 stala kulturní událostí. Nesmyslné antikvariátní ceny knihy i smutné oči čtenářek přiměly autora k druhému vydání knihy. Ve výrazné grafické úpravě (Zuzana Lednická, Studio Najbrt) se tak kniha vzpomínek více posouvá k autorské knize. Doplněné o osmdesát devět stran, druhé vydání má ambici obohatit i ty, kteří mají její první kultovní vydání. (knihydobrovsky.cz)

Předkládaná monografie představuje síť textů směřujících od pojetí ruské literatury v dílech dvou zakladatelů slavistiky, zejména literárněhistorické, přes Karamzinovo budování novoruské literatury k podílu "cizinců" na utváření ruského písemnictví klasického i moderního, jež se týkají jak koryfejů ruské klasiky, jako jsou A. S. Gribojedov, F. M. Dostojevskij, M. Gorkij nebo i dlouho pozapomínaný N. S. Leskov, tak českých pohledů na novější literaturu druhé poloviny 20. století (V. Rasputin, J. Vodolazkin) nebo na působení Rusů či obecněji východních Slovanů v meziválečném Československu (Alfred Bem, Valerij Vilinskij, syn smluvního profesora Masarykovy univerzity Sergije Vilinského) a průhledů na dobu, jež byla ne zcela přesně nazvána "obdobím stagnace" ("period zastoja"), neboť i tu se objevovaly zajímavé diskuse s hodnotovými posuny, které často měly na další ruský vývoj klíčový vliv. A potom specifikum české literárněvědné rusistiky (Malá reflexe… Jaroslav Burian), včetně Wollmanovy polemiky s Poláky o panslavismu, což v českém případě bývá často - a nesprávně - spojováno jen s Janem Kollárem. A poté problém terminologie aplikovaný právě na ruskou literaturu a pojednání o univerzalitě ruské literatury a také literární vědy ve spojitostí s její českou recepcí v 19.-21. století, včetně různých kontroverzí, jež svazek uzavírá. Jestliže se česko-ruské vztahy dnes znovu dostávají do epicentra pozornosti - a jde většinou o věci žhavě aktuální a politické povahy, jež nejsou dostatečně rozkryty a poznány - mělo by to být i skromnou výzvou pro českou rusistiku k hlubinnému zkoumání tzv. ruského fenoménu obecně v srovnávacích souvislostech a dalších průnicích genologických, tematologických, ideologických, sociologických, antropologických a filozofických, tedy rámcově areálových. A také by mělo vést k poznání minulosti, jež může být využito i v pohledech na současnost a jež by mělo trvalejší charakter než dojmové a emocionálně laděné exkurzy. Berme tento svazek jako pokus přispět, byť jen malou měrou, k takovému pohledu a poznání. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Jubilejní publikace Ústavu slavistiky k 100. výročí založení Masarykovy univerzity představuje přehledný průřez dějinami pracoviště od jeho založení v roce 1995 po současnost včetně stručné analýzy současného stavu a výhledu do budoucnosti. Obsahuje celkem deset příspěvků, jejichž autory jsou členové ústavu. Její součást tvoří také obrazová příloha, která názorně text doplňuje a odkazuje k stěžejním osobnostem působícím na ústavu, stejně jako k významným událostem, které se na ústavu konaly v průběhu posledních let. Úvodní studie vedoucího Ústavu slavistiky Iva Pospíšila pojednává o formování brněnské slavistiky, okolnostech založení ústavu a také o významných slavistech, kteří slavistiku na Masarykově univerzitě formovali, např. Sergij Vilinskij, Frank Wollman, Roman Jakobson, Radoslav Večerka, Roman Mrázek, Danuše Kšicová, Stanislav Žaža, Ivan Dorovský a mnozí jiní. Aktuálnímu směrování Semináře východoslovanských jazyků a literatur se věnuje Aleš Brandner. Více o metodologickém zaměření brněnské literárněvědné rusistiky a ukrajinistiky přináší další studie Iva Pospíšila. Studie Halyny Myronové a Petra Kaliny mapují dějiny a současný stav ukrajinistiky na Masarykově univerzitě. Pavel Krejčí poukázal na důležité místo, jež na Ústavu slavistiky zaujímají balkanistika a jihoslovanské jazyky a literatury. Dějiny a současnost v rámci výzkumu historie, kultury a literatury jihoslovanských národů hodnotí studie Václava Štěpánka. Krátkou historii brněnské slovakistiky shrnuje a na nové směrování brněnské sorabistiky poukazuje opět studie z pera Iva Pospíšila. Dějiny brněnské polonistiky ve své studii podrobně popisuje Roman Madecki. Závěrečná studie Josefa Šaura ve spoluautorství s Ivem Pospíšilem zachycuje zaměření, perspektivy i úskalí oboru filologicko-areálová studia. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Předkládaná monografie představuje síť textů směřujících od pojetí ruské literatury v dílech dvou zakladatelů slavistiky, zejména literárněhistorické, přes Karamzinovo budování novoruské literatury k podílu „cizinců“ na utváření ruského písemnictví klasického i moderního, jež se týkají jak koryfejů ruské klasiky, jako jsou A. S. Gribojedov, F. M. Dostojevskij, M. Gorkij nebo i dlouho pozapomínaný N. S. Leskov, tak českých pohledů na novější literaturu druhé poloviny 20. století (V. Rasputin, J. Vodolazkin) nebo na působení Rusů či obecněji východních Slovanů v meziválečném Československu (Alfred Bem, Valerij Vilinskij, syn smluvního profesora Masarykovy univerzity Sergije Vilinského) a průhledů na dobu, jež byla ne zcela přesně nazvána „obdobím stagnace“ („period zastoja“), neboť i tu se objevovaly zajímavé diskuse s hodnotovými posuny, které často měly na další ruský vývoj klíčový vliv. A potom specifikum české literárněvědné rusistiky (Malá reflexe… Jaroslav Burian), včetně Wollmanovy polemiky s Poláky o panslavismu, což v českém případě bývá často – a nesprávně – spojováno jen s Janem Kollárem. A poté problém terminologie aplikovaný právě na ruskou literaturu a pojednání o univerzalitě ruské literatury a také literární vědy ve spojitostí s její českou recepcí v 19.–21. století, včetně různých kontroverzí, jež svazek uzavírá._x000D_ Jestliže se česko-ruské vztahy dnes znovu dostávají do epicentra pozornosti – a jde většinou o věci žhavě aktuální a politické povahy, jež nejsou dostatečně rozkryty a poznány – mělo by to být i skromnou výzvou pro českou rusistiku k hlubinnému zkoumání tzv. ruského fenoménu obecně v srovnávacích souvislostech a dalších průnicích genologických, tematologických, ideologických, sociologických, antropologických a filozofických, tedy rámcově areálových. A také by mělo vést k poznání minulosti, jež může být využito i v pohledech na současnost a jež by mělo trvalejší charakter než dojmové a emocionálně laděné exkurzy. Berme tento svazek jako pokus přispět, byť jen malou měrou, k takovému pohledu a poznání. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Ruská literatura je z teoretického hlediska mimořádně inspirativní ve svém specifickém vývoji od středověku po současnost. Na základě výzkumu literární teorie a historie v širším slovanském kontextu autor v několika souvisejících studiích předkládá implicitní obrys koncepce teorie a dějin ruské literatury nazírané z pozice srovnávacích a žánrových studií na pozadí několika dalších slovanských a evropských literatur. Práce jako přirozená součást slavistiky vychází ze současných pokusů nově koncipovat teorii a dějiny slovanských literatur. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Představovala studená válka, respektive její ukončení nějaký zásadní milník ve vedení ozbrojených konfliktů? Právě na tuto ústřední otázku odpovídá předkládaná publikace. Snahou autorského týmu přitom bylo shrnout dosavadní bádání v této oblasti a podat komplexnější obrázek o tom, k jakým změnám v rámci ozbrojených konfliktů v posledních dvou dekádách skutečně došlo a jaké jsou příčiny a důsledky těchto změn. První část publikace se zabývá proměnami ozbrojených konfliktů z pohledu vědy o mezinárodních vztazích (typologie ozbrojených konfliktů, reflexe ozbrojených konfliktů v teoriích mezinárodních vztahů, proměny koncepce spravedlivé války, změny v jednání aktérů mezinárodních vztahů a tradičních institutech pojících se k vedení ozbrojených konfliktů, jako jsou mírové mise a operace OSN či stanovování a prosazování mezinárodních embarg a dalších forem retorzí či represálií). V druhé části se jednotlivé kapitoly věnují proměnám mezinárodního práva a právních institucí, a to jak v rovině obecné, tak v oblasti mezinárodní trestní spravedlnosti či ochrany lidských práv za ozbrojených konfliktů. Zařazeny jsou též texty analyzující roli mezinárodních a domácích soudů v hodnocení legality ozbrojených konfliktů a procesy postkonfliktní obnovy a usmiřování. (knihydobrovsky.cz)

2., doplněné a aktualizované vydání přináší po 11 letech ještě podrobnější výklad ustanovení Listiny, který se snaží autoři uvádět v širších mezinárodněprávních či srovnávacích souvislostech. V komentáři se rozsáhle pracuje s domácí judikaturou obecných soudů a zejména Ústavního soudu, ale také s rozhodnutími Evropského soudu pro lidská práva, Soudního dvora EU a dalších mezinárodních judiciálních, kvazijudiciálních či poradních orgánů. Výklad se často opírá o srovnání se zahraničními katalogy lidských práv a o judikaturu ústavních soudů evropských zemí. Autoři komentáře působí u nejvyšších soudních institucí, zejména na Ústavním soudu, Nejvyšším správním soudu, ale i na půdě mezinárodní u Evropského soudu pro lidská práva a na katedrách ústavního práva pražské, brněnské a olomoucké právnické fakulty. Komentář je určen advokátům, soudcům, státním zástupcům, ale i ostatním právním praktikům. (knihydobrovsky.cz)

Etnopolitická studie se zabývá vzájemným vztahem mezi romskou politikou a politikou romství. Hledá odpovědi na otázku, jak dělají Romové v České republice politiku a zároveň jak česká politika "dělá" Romy. Nabízí vhled do současné menšinové politiky Romů, představuje její nejrůznější formy a reflektuje způsoby a okolnosti, za kterých ji většinová politika pustí ke vzájemnému dialogu. Teoretický úvod, ve kterém autorka rozebírá vliv státu, kulturní specifika Romů i politickou arénu většinové společnosti, je doplněn o čtyři skutečné příběhy současných politiků-Romů. Autorka prostřednictvím těchto příběhů ukazuje konkrétní podobu a účinnost konceptů i teorií v praxi, v jejich každodenním životě, na příkladech jejich vlastní politické aktivity. Co to znamená být politikem, který se zároveň definuje jako Rom? Kdo je to romský politik a čím se liší od politika z řad majority? Co musí Rom podstoupit, aby v politice uspěl? Liší se romská politika od politiky většinové společnosti? A zůstává romský politik stále ještě Romem? (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Etnopolitická studie se zabývá vzájemným vztahem mezi romskou politikou a politikou romství. Hledá odpovědi na otázku, jak dělají Romové v České republice politiku a zároveň jak česká politika „dělá“ Romy. Nabízí vhled do současné menšinové politiky Romů, představuje její nejrůznější formy a reflektuje způsoby a okolnosti, za kterých ji většinová politika pustí ke vzájemnému dialogu. Teoretický úvod, ve kterém autorka rozebírá vliv státu, kulturní specifika Romů i politickou arénu většinové společnosti, je doplněn o čtyři skutečné příběhy současných politiků-Romů. Autorka prostřednictvím těchto příběhů ukazuje konkrétní podobu a účinnost konceptů i teorií v praxi, v jejich každodenním životě, na příkladech jejich vlastní politické aktivity. Štefan, Martin, Marián a Josef rozkrývají své motivace, dilemata, úspěchy i ztráty na poli politickém i osobním. Text v této fázi nabízí čtyři různé konstrukce narativní jednoty, čtyři vyprávění, ve kterých se aktéři snaží dávat smysl svým politickým aktivitám při zohlednění své romské identity. Vedle celistvého příběhu v nich nalézáme i souznění s poznatky z předchozích kapitol: každý Rom-politik reflektuje a hodnotí svou odlišnost od majority – své romství – optikou romské politiky a stávajících definic, představených v první části knihy, a současně popisuje své zabydlení v politickém poli, jež do značné míry předkládá a formuje majorita. (knihydobrovsky.cz)

Elektronická kniha - ze série Ediční řada Knižnice Sociologické aktuality, autor Irena Kašparová, 274 stran, česky Etnopolitická studie se zabývá vzájemným vztahem mezi romskou politikou a politikou romství. Hledá odpovědi na otázku, jak dělají Romové v České republice politiku a zároveň jak česká politika „dělá“ Romy. Nabízí vhled do současné menšinové politiky Romů, představuje její nejrůznější formy a reflektuje způsoby a okolnosti, za kterých ji většinová politika pustí ke vzájemnému dialogu. Teoretický úvod, ve kterém autorka rozebírá vliv státu, kulturní specifika Romů i politickou arénu většinové společnosti, je doplněn o čtyři skutečné příběhy současných politiků-Romů. Autorka prostřednictvím těchto příběhů ukazuje konkrétní podobu a účinnost konceptů i teorií v praxi, v jejich každodenním životě, na příkladech jejich vlastní politické aktivity. Štefan, Martin, Marián a Josef rozkrývají své motivace, dilemata, úspěchy i ztráty na poli politickém i... (alza.cz)

Čtenáři se dostává do rukou v českém prostředí zcela jedinečná publikace. Unikátnost předkládané práce spočívá hlavně v tom, že se v české ekonomické literatuře jedná o první takto hlubokou analýzu interakce měnové a fiskální politiky jak z teoretického, tak z empirického pohledu. Práce je inspirována především zahraničními zkušenostmi a výzkumem, a zároveň praktickou zkušeností autora v oblasti interakce měnové a fiskální autority. Publikace vyplňuje v podmínkách České republiky, a v souvislosti s poslední globální finanční a ekonomickou krizí, mezeru v oblasti výzkumu interakce měnové a fiskální autority na bázi teorie her. Vybudovaný teoretický rámec, včetně empirické aplikace na datech z České republiky, představuje pro hospodářskopolitické instituce robustní nástroj pro analýzu praktického provádění měnové a fiskální politiky a z toho plynoucích hospodářskopolitických implikací. Předkládaná práce zároveň poskytuje přehled metod používaných k odhadu potenciálního produktu a popis jejich aplikace v České národní bance a na Ministerstvu financí ČR. (knihydobrovsky.cz)

Príbeh Filipa Piatka sa začína vo Švajčiarsku. Z hotelového manažéra, ktorý prešiel kus sveta, sa stane bohatý a vplyvný obchodník so zbraňami. Keď sa mu v parlamente podarí zmanipulovať v prospech zbrojárskej lobby zamietnutie novely zákona, ktorá im nevyhovuje, prijmú ho medzi seba. Prepracuje sa na jedného z najbohatších a najdôležitejších podnikateľov na Slovensku. Stáva sa oligarchom, ktorý platí parlamentným stranám volebné kampane a politici sú jeho služobníkmi. (patro.cz)

Jediné, co spojuje autory textů uveřejněných v této publikaci, je skutečnost, že se vyjadřují k situaci v naší zemi. Své texty předem neznali, a proto se mohou jejich názory různě křížit nebo si možná až zásadně odporovat. Účelem knihy je předložit čtenářům názory výrazných jedinců stojících mimo oficiální politickou scénu. Autoři jsou si vzdáleni i generačně a mnozí z nich jsou považováni za kontroverzní osobnosti. Nikdo z nich nebyl ovlivňován, směřován, cenzurován. I tato poznámka byla napsána bez znalosti obsahu jednotlivých textů. Domníváme se, že tato kniha může eventuálnímu čtenáři pomoci utvořit si vlastní názor na současnou, často nepřehlednou, politickou situaci. (knihydobrovsky.cz)

Publikace shrnuje praktické příklady z hospodářsko-politické praxe a je určena pro základní kurzy hospodářské politiky. (knihydobrovsky.cz)

Debutový román pětadvacetiletého Londýňana Adama Thirlwella vyhrál v roce 2003, kdy vyšel, nejen literární Cenu Betty Traskové, díky níž se mladý spisovatel zařadil do skupiny nejlepších britských autorů pod čtyřicet let, ale vzbudil veliký čtenářský ohlas a horlivou diskuzi mezi kritiky - něco, co se v současné britské próze už dlouho nestalo. Většina recenzentů připomíná Portnoyův komplex od Philipa Rothe, Woodyho Allena a Milana Kunderu, k jehož vlivu konkrétně se mladý autor, vyrůstající v literárně orientované rodině, veřejně hlásí. Adam Thirlwell je ale především talentovaným, svébytným a originálním spisovatelem, s naprosto osobitým stylem a citem pro jazyk a netradičně podané situace, píšící o detailech, o nichž se nepíše, způsobem, který bychom nečekali. Autor si se čtenářem hraje od samého počátku, název Politika je úmyslně zavádějící, kniha není o tom, co si pod politikou běžně představujeme, je však hodně o sexuální a vztahové "politice", o vzniklé a přerůstající "politické krizi" jednoho milostného vztahu a soužití, do něhož je ze slušnosti a bezradnosti přizvána jako třetí ještě jedna mladá žena. Joshe, Nana a Anjali vystupují v románu jako tři země erotické aliance, kde to každý s každým myslí dobře a nikdo nechce nikoho ranit. (knihydobrovsky.cz)

(patro.cz)

Publikace, která se zabývá aktuálními problémy současné hospodářsko-politické teorie i praxe. Jedná se v pořadí o již třetí výrazně přepracované a doplněné vydání. Toto vydání nově reaguje na problémy související s vývojem ekonomik posledního období a na otázky spojené s procesem globalizace a ekonomické integrace, a završuje tak téměř desetiletý proces učebnicového zpracování této disciplíny, který započal v roce 2003 prvním vydáním. Předchozí vydání publikace byla pozitivně hodnocena v recenzích publikovaných v mnoha prestižních časopisech v tuzemsku i zahraničí. Podle učebnice se vyučuje na Vysoké škole ekonomické v Praze, Ekonomické fakultě VŠB-TU v Ostravě a dalších VŠ. (patro.cz)

Jana Palacha a Oskara Brüsewitze, který je mimo Německo jen málo známý, spojuje podobný osud. Není tomu tak jenom proto, že se Brüsewitz, farář působící v Zeitzu v Německé demokratické republice, na protest proti komunistickému režimu v srpnu roku 1976 upálil, ale i z toho důvodu, že se z něj podobně jako z Palacha stal politický mučedník. Autorka v knize ukazuje, že pojetí Palacha a Brüsewitze v symbolické rovině osciluje mezi „obětí“ a „hrdinou“, a to v návaznosti na funkce, které mají jako diskurzivní postavy z pohledu různých (západních i východních) aktérů plnit. (patro.cz)

Nová kniha sociologa prof. Jana Kellera je velice přesnou analýzou převládajících fenoménu současné společenské a politické situace u nás i v evropském a světovém kontextu. Vydává ji Nakladatelství Ivana Davida. Autor o ní říká v úvodu toto: "Žijeme ve velmi zvláštní době. Levicové politické strany prohrávají volby a prakticky ve všech zemích jsou na ústupu. Globální kapitalismus triumfuje ve stále dalších a dalších zemích. Všude se privatizuje. Sociální státy - někdejší pýcha levicové ideologie - jsou neúnosně zadluženy. Mluví se stále vážněji o agónii levice. Ve stejné době přitom zaznívá varování, že levicoví kulturní revolucionáři ovládli klíčové instituce a hrozí zlikvidovat celou západní kulturu. Z vysokých škol a z médií se šíří ideologie rovnostářství právě v době, kdy se rozevírají sociální nůžky a narůstají ekonomické nerovnosti v rovině příjmů i majetků. Velké nadnárodní koncerny a úspěšní miliardáři tyto revoluční výzvy, namířené údajně proti jejich moci, plně podporují. K vítězství levičáků toužících převychovat člověka dochází v téže době, kdy je každý člověk povinen pohlížet na sebe jako na "podnikatele se sebou samým" a všemožně usilovat o zhodnocení svého lidského kapitálu. Ve stejné době, kdy nadnárodní koncerny řízené v naprosté většině bílými muži diktují své podmínky celým státům a kontinentům, je bílý muž obviňován za svoji rasistickou a koloniální minulost. Z ekonomicky nejvyspělejších kapitalistických zemí přichází volání po kulturní revoluci ne nepodobné tomu, co mělo kdysi dovést ke komunismu rozvojovou Čínu. Ke kulturní revoluci se hlásí především dobře situovaní příslušníci vyšších středních vrstev. Chtějí dělat revoluci namířenou proti zastaralému myšlení nižších středních vrstev. Těm, kdo jsou úplně nahoře, to ani v nejmenším nevadí. Těm, kdo jsou úplně dole, to ani v nejmenším nepomáhá. Tato kniha pojednává o hybridní politice, tedy o velice zvláštní dělbě práce mezi pravicovými neoliberály, kteří zdeformovali liberalismus, a levicovými neomarxisty, kteří zkarikovali marxismus. (patro.cz)

Kniha je základní odbornou učebnicí pro studijní obor zaměřený na sociální činnosti. Jejím cílem je seznámit žáky se základy sociální politiky v systému politiky státu. Dále umožní žákům poznat historii, hodnoty, pravidla, principy, nástroje, druhy subjektů, funkce a cíle složek sociální politiky v oblasti zdravotní, rodinné, bytové, zaměstnanosti, vzdělávací. Osvětlí vývoj sociální politiky, její charakter a legislativní rámec v ČR. Dodá přehled o nejdůležitějších směrech a složkách sociální politiky, orientaci v realizaci sociální politiky v ČR v kontextu s politikou EU ve vztahu k hospodářské politice. (patro.cz)

Jana Palacha a Oskara Brüsewitze, který je mimo Německo jen málo známý, spojuje podobný osud. Není tomu tak jenom proto, že se Brüsewitz, farář působící v Zeitzu v Německé demokratické republice, na protest proti komunistickému režimu v srpnu roku 1976 upálil, ale i z toho důvodu, že se z něj podobně jako z Palacha stal politický mučedník. Autorka v knize ukazuje, že pojetí Palacha a Brüsewitze v symbolické rovině osciluje mezi „obětí“ a „hrdinou“, a to v návaznosti na funkce, které mají jako diskurzivní postavy z pohledu různých (západních i východních) aktérů plnit. (knihydobrovsky.cz)

Profesor Keller ve své nejnovější knize ukazuje, jak se změnil ráz politiky v západním světě, a proč se tak změnil. Proč "pravicové" strany přestaly hájit lidskou svobodu a proč "levicové" strany přestaly hájit zájmy chudých. Autor o ní říká v úvodu toto: "Žijeme ve velmi zvláštní době. Levicové politické strany prohrávají volby a prakticky ve všech zemích jsou na ústupu. Globální kapitalismus triumfuje ve stále dalších a dalších zemích. Všude se privatizuje. Sociální státy - někdejší pýcha levicové ideologie - jsou neúnosně zadluženy. Mluví se stále vážněji o agónii levice. Ve stejné době přitom zaznívá varování, že levicoví kulturní revolucionáři ovládli klíčové instituce a hrozí zlikvidovat celou západní kulturu. Z vysokých škol a z médií se šíří ideologie rovnostářství právě v době, kdy se rozevírají sociální nůžky a narůstají ekonomické nerovnosti v rovině příjmů i majetků. Velké nadnárodní koncerny a úspěšní miliardáři tyto revoluční výzvy, namířené údajně proti jejich moci, plně podporují. K vítězství levičáků toužících převychovat člověka dochází v téže době, kdy je každý člověk povinen pohlížet na sebe jako na "podnikatele se sebou samým" a všemožně usilovat o zhodnocení svého lidského kapitálu. Ve stejné době, kdy nadnárodní koncerny řízené v naprosté většině bílými muži diktují své podmínky celým státům a kontinentům, je bílý muž obviňován za svoji rasistickou a koloniální minulost. Z ekonomicky nejvyspělejších kapitalistických zemí přichází volání po kulturní revoluci ne nepodobné tomu, co mělo kdysi dovést ke komunismu rozvojovou Čínu. Ke kulturní revoluci se hlásí především dobře situovaní příslušníci vyšších středních vrstev. Chtějí dělat revoluci namířenou proti zastaralému myšlení nižších středních vrstev. Těm, kdo jsou úplně nahoře, to ani v nejmenším nevadí. Těm, kdo jsou úplně dole, to ani v nejmenším nepomáhá. Tato kniha pojednává o hybridní politice, tedy o velice zvláštní dělbě práce mezi pravicovými neoliberály, kteří zdeformovali liberalismus, a levicovými neomarxisty, kteří zkarikovali marxismus. (knihydobrovsky.cz)

Benjamin Constant de Rebecque se narodil v Lausanne v protestantské rodině. Mládí strávil na cestách se svým otcem. Pobýval střídavě v Holandsku, Belgii, Německu a Anglii, v letech 1783-1785 studoval v Edinburghu. Určující pro něj bylo roku 1794 setkání s Mme de Staël. Během císařství musel Constant opustit Francii, do země se vrátil roku 1816. V období Restaurace byl jako poslanec vůdcem liberální opozice. Roku 1816 vydal psychologický román Adolphe (Adolf, česky 1903), ohlašující nastupující romantismus. Jeho nejvlivnějšími politickými díly byly protinapoleonský pamflet De l'esprit de conquete et de l'usurpation (1814, česky vyšel roku 2012 jako O dobyvačnosti a uzurpaci), Principes de politique ve verzi z roku 1815 a slavná přednáška De la liberté des Anciens comparée a celle des Modernes (1819, česky vyšla roku 2006 jako O antické svobodě ve srovnání se svobodou moderní). Nový náhled na Constantovo politické myšlení přineslo vydání rukopisné verze Principů politiky (Principes de politique, 1806) v roce 1980. Obsahuje zásady, které autor později rozvinul ve svých spisech a které hájil v praktické politice. Constant zde reflektuje Montesquieuova Ducha zákonů, kriticky se vypořádává s Rousseauem a navazuje na ekonomickou teorii Adama Smithe. Jeho kniha je reflexí toho, co pro politické myšlení znamenal otřes Francouzské revoluce. Rukopisná verze Principů politiky vyvrátila pochyby ohledně jednoty Constantova myšlení a potvrdila jeho význam pro politickou teorii klasického liberalismu, za jejíhož předního představitele je dnes Constant považován. Předložený svazek obsahuje první český překlad rukopisné verze Principů politiky z roku 1806. (knihydobrovsky.cz)

Historie někdy postupuje pozpátku. I v sexu. Sexuální revoluci si běžně spojujeme s šedesátými lety, feministickými a občanskými hnutími - a Západem. V oblasti sexu však bylo jednou z nejprogresivnějších zemí po druhé světové válce komunistické Československo. K legalizaci potratů či dekriminalizaci homosexuality tu ovšem došlo nikoli občanským tlakem, ale za dohledu sexuologů, psychologů a demografů, kteří chtěli pod odborným vedením utvořit rovnostářskou společnost. Tento společenský projekt skončil s nástupem normalizace, a dosažený pokrok ohledně genderových pořádků či pojetí sexuality dokonce začal couvat: ženy měly být v pozdním československém socialismu především pečujícími matkami a starostlivými manželkami, sex měl fungovat hlavně jako koření usedlého manželského života. Politika touhy vypráví fascinující dějiny utváření sexuality, rodiny nebo orgasmu v nečekané perspektivě socialistického řízení shora. Historii, která pokračuje v českých tělech, kultuře i politice. (knihydobrovsky.cz)

Od okamžiku, kdy se kniha Mezinárodní politika objevila na knižních pultech, uplynulo téměř čtvrt století; přibyla ještě čtyři další pozměněná vydání. Při každé nové reedici byl text podroben revizi, přičemž v pátém vydání došlo k zásadnějším úpravám, a to včetně stavby celého díla. Kniha tak svými změnami reaguje na rozvoj teorie mezinárodních vztahů ve světě, v Česku i na Slovensku, a v neposlední řadě na nebývalý nárůst empirických dat, které přinesl Internet. Snaží se zachytit probíhající zásadní změny ve struktuře světového politického systému, ale i nové jevy v jeho rovnováze. Mnohé úpravy v textu knihy Mezinárodní politika vznikly díky recenzím, které doprovázely její jednotlivá vydání, a které pomáhaly autorovi při hledání nových přístupů. Směřování úprav se ozřejmovalo i díky mnoha diskusím, a to zvláště se studenty Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů Praha, včetně posluchačů jejího Vzdělávacího a konzultačního institutu v Bratislavě, a Fakulty politických věd a mezinárodních vztahů UMB v Banské Bystrici. Velmi přínosné byly i debaty s kolegy na těchto pracovištích, ale i na Ústavu politických věd SAV v Bratislavě a v posledních letech především na Institutu globálních studií Univerzity Jana Amose Komenského Praha. Jim všem patří autorův dík. Po všech změnách, kterými prošla, ani v tomto šestém vydání kniha Mezinárodní politika neusiluje o novou teorii: ctižádost autora představit své vlastní názory byla na řadě míst textu potlačena ve snaze přiblížit čtenáři teoretické znalosti mezinárodních vztahů v dnešní světové akademické obci. Autorovy ideové představy jsou především vtěleny do koncepce knihy a shrnuty v jejím epilogu. (knihydobrovsky.cz)

Knihou Vynalézání politiky uzavřel německý sociolog Ulrich Beck (1944) trojici spisů, které náležejí k základům teorie reflexivní modernizace. Po Rizikové společnosti (1986, česky 2004) a Politik in der Risikogesellschaft (1991) to byla právě tato práce, vydaná roku 1993, která konkretizovala hlavní prvky koncepce druhé moderny a aplikovala je na sféru politiky. Beckovi se nejedná o kritiku politiky a jejího fungování v systému parlamentní demokracie, ale o rozvinutí projektu politizace ne-politické (tzn. politicky nefunkční) politiky jednoduché moderny podle kritérií reflexivní modernizace.Pro český překlad napsal Ulrich Beck předmluvu, která - stejně jako rozhovor s ním, připojený na konci knihy - srozumitelně uvádí do této dnes zřejmě nejdiskutovanější sociologické teorie. (knihydobrovsky.cz)

Publikace nabízí odborný pohled na sociální politiku, tedy disciplínu, která se dotýká důležitých sfér lidského života a jejíž nastavení podstatně ovlivňuje sociálně-ekonomický rozvoj. Zabývá se jak teoretickými aspekty sociální politiky, tak i dílčími politikami ovlivňujícími fungování významných sociálních systémů a jejich prvků (zejména sociálního zabezpečení, trhu práce, školství, zdravotnictví, rodiny a bydlení). Představuje sociální politiku jako způsob pochopení reality a zacházení s ní, který integruje a rozvíjí poznatky z řady souvisejících oborů, a současně definuje robustní teoretický rámec pro sociálněpolitická opatření. Kniha zohledňuje hlavní vývojové tendence v české sociální politice a obsahuje relevantní teoretické přístupy podané přehlednou a srozumitelnou formou. Umožňuje tak vysvětlit a pochopit řadu problémů, které vidíme kolem sebe a které jsou často předmětem diskusí (např. důchodová reforma, sociální vyloučení, efektivita sociálních dávek, úroveň porodnosti, dostupnost zdravotní péče). Sedmé vydání této tradiční české knihy o sociální politice přináší zásadní inovaci zpracovaných témat i složení autorského kolektivu. Oslovuje tedy i ty čtenáře, kteří už znají nebo mají doma některé z předchozích vydání. Současně zachovává kontinuitu kvality a stylu zpracování. Kniha je tak určena především pro studenty, kteří se s tématy sociální politiky setkají ve svých studijních programech. Může však posloužit k lepší orientaci i lidem, kteří se profesně zabývají sociálněpolitickou problematikou v praxi, a všem těm, kteří se o sociální politiku zajímají a chtějí jí porozumět. (knihydobrovsky.cz)

Je krajská politika vůbec politikou? Existuje prostor pro svébytné politické rozhodování na úrovní krajské samosprávy? Na tyto elementární politologické otázky se pokouší odpovědět kniha mladého politologa Petra Konečného, který představil první ucelenou práci o krajské politice z institucionálního hlediska. Uvedené poznatky vycházejí z transdisciplinárně laděného výzkumu procesu vzniku samosprávných krajů, normativně-institucionálního základu a reálných projevů krajské politiky. Autor se také zamýšlí nad možnými budoucími cestami regionální úrovně územní samosprávy v České republice. (knihydobrovsky.cz)

Elektronická kniha - Kniha současného amerického politického teoretika Iana Shapira je věnována zkoumání legitimity politické moci. - autor Ian Shapiro, 260 stran Čtivá a fundovaná kniha Iana Shapira je věnována zkoumání legitimity politické mociAutor nejprve charakterizuje osvícenské pojetí politiky založené na vědě a následně podrobně rozebírá tři hlavní tradice, jež z tohoto pojetí vychází: utilitarismus, marxismus a tradici společenské smlouvy. Další kapitola je věnována kritikům osvícenského myšlení a celá kniha je zakončena úvahami o tom, jak v současnosti formulovat demokracii, jež by mohla dále rozvíjet osvícenský projekt.Shapirova čtivá a fundovaná kniha hledá odpovědi na otázky občanů, kteří se ptají, proč a do jaké míry je stát může nutit k nějakému jednání. (alza.cz)

Elektronická kniha - autor Jiří Pešek a Lucie Filipová, 390 stran, česky Kniha představuje unikátní síť německých společenskovědních a humanitních ústavů v zahraničí, jak se utvářela a vyvíjela od osmdesátých let 19. století do poslední zásadní reformy v roce 2009. Předmětem zájmu je patnáct pracovišť působících v Evropě, USA nebo Asii, která provádějí výzkum především v oboru historie, ale i dějin umění, archeologie, ekonomie či orientalistiky. Analýza se soustředí jak na vývoj, publikační produkci a vůdčí osobnosti jednotlivých ústavů, tak na jejich kooperaci s vědci a institucemi hostitelských zemí. Badatelská pracoviště jsou zároveň sledována z perspektivy německé zahraniční kulturní politiky, v níž hrají sice nenápadnou, ale trvale velmi významnou roli. (alza.cz)

Elektronická kniha - autor Étienne Balibar, 118 stran, česky Étienne Balibar (1942), žák Louise Althussera, je jedním z nejvýznamnějších politických myslitelů dneška. Jeho kniha Spinoza a politika (1985) představuje přehledný úvod do filosofie Barucha Spinozy a za své východisko si bere problémy Spinozovy politiky. Balibar se postupně zabývá třemi velkými Spinozovými díly, Teologicko-politickým traktátem, Politickým traktátem a Etikou, a rozebírá řadu jejich klíčových motivů: Spinozovu obhajobu svobody myšlení a demokratického zřízení, jeho teorii státu a práva nebo jeho politickou antropologii. Spolu s tím zasazuje Spinozovy spisy do historického kontextu a zkoumá, jakým způsobem jimi Spinoza vstupoval do dobových politických sporů. Vůdčím tématem celé knihy je problém vztahu mezi filosofií a politikou. Balibar tedy nejen vykládá Spinozovo myšlení, ale uvažuje rovněž o politické úloze filosofa a na Spinozově příkladu prokazuje neoddělitelnost filosofických a... (alza.cz)

Elektronická kniha - autor Ian Shapiro, 382 stran, česky Současný americký politolog Ian Shapiro hájí tezi, že v demokracii by mělo docházet k omezování principu dominance, a ukazuje, jak odpor proti dominanci prakticky prosazovat ve vnitrostátní i zahraniční politice. Dotýká se při tom aktuálních diskusí o volebních systémech, nezávislosti soudů, úloze peněz v politice, minimální mzdě a ochraně menšin. V kapitolách věnovaných dominanci přesahující státní hranice cílí na úlohu mezinárodních institucí, spekuluje o vojenských zásazích, jež mají zabraňovat genocidě a etnickým čistkám, a poukazuje na problémy, které jsou spjaty s prosazováním demokracie v zahraničí. Na základě poznatků o úspěšných politických kampaních minulosti Shapiro vysvětluje, jakým způsobem vytvářet efektivní politické koalice a jak jejich prostřednictvím prosazovat ideál nedominance. (alza.cz)

Kniha sa zaoberá asi najzákladnejším problémom súčasnej doby - otázkou obmedzených možností politickej moci čeliť negatívnym vplyvom ekonomickej globalizácie a procesom, ktoré sú s ňou spojené a čoraz viac pretvárajú nielen ekonomickú, ale i politickú mapu sveta. Autor opisuje, ako došlo k narušeniu väzieb medzi politikou a mocou, aké sú príčiny dehumanizácie spoločnosti. (knihydobrovsky.cz)

Kniha současného amerického politického teoretika Iana Shapira je věnována zkoumání legitimity politické moci. Autor nejprve charakterizuje osvícenské pojetí politiky založené na vědě a následně podrobně rozebírá tři hlavní tradice, jež z tohoto pojetí vychází: utilitarismus, marxismus a tradici společenské smlouvy. Další kapitola je věnována kritikům osvícenského myšlení a celá kniha je zakončena úvahami o tom, jak v současnosti formulovat demokracii, jež by mohla dále rozvíjet osvícenský projekt. Shapirova čtivá a fundovaná kniha hledá odpovědi na otázky občanů, kteří se ptají, proč a do jaké míry je stát může nutit k nějakému jednání. (knihydobrovsky.cz)

Kniha sa zaoberá asi najzákladnejším problémom súčasnej doby - otázkou obmedzených možností politickej moci čeliť negatívnym vplyvom ekonomickej globalizácie a procesom, ktoré sú s ňou spojené a čoraz viac pretvárajú nielen ekonomickú, ale i politickú mapu sveta. Autor opisuje, ako došlo k narušeniu väzieb medzi politikou a mocou, aké sú príčiny dehumanizácie spoločnosti. (patro.cz)

Kniha představuje první ucelenou interpretaci politického myšlení Slavoje Žižka. Vytváří jednotící výkladovou linii, která vytýká nejdůležitější momenty Žižkovy politické teorie, jež jsou rozptýlené v jeho početných knihách o filosofii, psychoanalýze, politice, masové kultuře. Nakolik je to možné, pokouší se autorka vyhnout lacanovské terminologii a látku podat srozumitelným způsobem. (patro.cz)

(patro.cz)

Autor, významný český politik a politolog, přednáší od roku 1994 na pražské právnické fakultě o historických souvislostech konkrétních politických jevů a ovšem také o tom, co zakusil ve skutečné politice – na vrcholech moci výkonné a pak i zákonodárné. Čtenář nechť v těchto skriptech (zapsaných přednáškách) nehledá kompletní politologickou učebnici, nýbrž soustředěnou, zaujatou argumentaci – varování před úpadkem veřejného prostoru. Dříve před velkými ideologiemi, dnes před sílicími vlnami nového populismu a nacionalismu. A tak opět přibývá uvědomělých i mimovolných nepřátel politiky. Právě s těmi se autor po většinu života potýkal – a zdaleka ne vždy byl na straně vítězů. Dosud není a nikdy nebude vyhráno: to proto, ne pro obohacení politologie jako pokusu o vědu se autor odhodlal rekonstruovat téměř čtvrtstoletí svého promlouvání ke studentům. (patro.cz)