Raymond roussel - michel foucault

Studie Raymond Roussel (1963) je jediná Foucaultova kniha věnovaná jedné konkrétní osobnosti. Nejde zde jen o důkladný rozbor díla jedné z nejzajímavějších a nejbizarnějších postav francouzské literatury, díky němuž Roussel po dlouhém období zapomnění vstoupil do povědomí čtenářů, ale také o vybudování určité teorie vztahu mezi subjektem, řečí a světem. Právě zde se Foucault snad nejvýrazněji přibližuje budování něčeho, co by nebylo přehnané nazvat jeho svébytnou ontologií. (knihydobrovsky.cz)

Způsob vzniku novely Locus Solus, podobně jako Afrických dojmů a dalších svých děl, Raymond Roussel odhalil až posmrtně ve svém textu Jak jsem psal některé své knihy. Zrodil se z formálního omezení, kterým se autor řídil, kdy vzal dvě podobná slova, přidal k nim slova sice stejná, ale mající dva významy, a získal tak dvě téměř identické věty, na jejichž základě pak staví celý text. Význačný vědec a vynálezce Martial Canterel pozve skupinu svých kolegů a přátel k návštěvě svého venkovského sídla Locus Solus. Návštěvníkům předvádí stále bizarnější vynálezy korunované živým obrazem, ve skutečnosti představovaným mrtvými lidmi oživenými pomocí tekutiny resurrectinu, která po vstříknutí čerstvou mrtvolu nutí opakovat nejdůležitější událost jejího života. Raymond Roussel, za svého života nepochopený a znevažovaný, byť naprosto originální autor, jehož dílo obdrželo negativní reakce, se nakonec dočkal obdivu surrealistických skupin a dalších avantgardních autorů. (knihydobrovsky.cz)

V Afrických dojmech, svém přelomovém a pravděpodobně nejznámějším díle, doslovném literárním tavicím kotlíku, Raymond Roussel používá stejný formálně omezující způsob vzniku textu jako v některých jiných svých dílech, zejména novele Locus Solus. Ke dvěma podobným slovům přidá dvě stejná slova, ale s odlišnými významy, a na základě následných vět pak vystaví celou strukturu. Spolu s různými dalšími hrátkami se slovy a surrealistickými technikami automatického psaní a vnitřních narážek a odkazů tak text není běžným cestopisem, ale jednou z nejexperimentálnějších novel vůbec. Morbidně fascinován bizarnem, Roussel, kouzelník s vnímáním prostoru a času, dává naprostou volnost své fantazii a před divákem víří představy afrických korunovačních obřadů, ztroskotaných lodí a pralesních bojů, které slouží jako živé obrazy. Čím hlouběji se čtenář noří do mnohovýznamového textu, tím více se vrací zpět, čím více postupuje do budoucnosti, tím hlouběji do minulosti se dostává. (knihydobrovsky.cz)

Výbor z Foucaultových článků a rozhovorů, který dokládá proměny jeho myšlení od 60. let až do jeho smrti. Zahrnuje tedy i rané statě věnované literatuře a těm spisovatelům, kteří inspirovali jeho generaci (Bataille, Blanchot), důkladnou recenzi dvou knih Gillese Deleuze, ale stejně tak i články a rozhovory, v nichž Foucault stručně shrnuje své pojetí politického rozumu, moci a moderní racionality. V posledním rozhovoru se pak dotýká i svého nedokončeného projektu "dějin sexuality". (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Jedno z nejvýznamnějších děl světové literatury 20. století - nepřeložitelné je přeloženo! "Tato kniha je vylíčením beznaděje. Tento svět je člověku dán jako záhada k rozřešení. Celý svůj život - jeho bizarnosti a nepravidelnosti i své tíživé meditace - jsem strávil řešením této záhady. Došel jsem skutečně až k hranici problémů, jejichž novost a rozsah mě přivádí k vytržení. Vešel jsem do netušených krajů a viděl, co lidské oko ještě nevidělo. Není nic opojnějšího: smích i rozum, hrůza i světlo se staly přístupné? nebylo nic, co bych nevěděl, co by mé horečce bylo nepřístupné. Zázračná šílená smrt bez ustání otevírala a zavírala dveře možného. V tomto bludišti jsem se mohl podle své vůle ztrácet, oddávat vytržení, ale také jsem mohl podle své vůle rozlišovat cesty a pečlivě upravovat stezku pro intelektuální postup." (knihydobrovsky.cz)

Čtvrtý svazek Foucaultových Dějin sexuality, Doznání těla, byl publikován roku 2018. Ve Francii i ve světě se vydání tohoto čtvrtého dílu stalo skutečnou událostí, neboť teprve díky němu je nyní celý projekt Dějin sexuality kompletní a plně srozumitelný. Hlavním tématem Foucaultova spisu je formování zkušenosti sexuality – v návaznosti na antiku, avšak s mnohými originálními přesahy – v prvních staletích křesťanství, tedy v dílech církevních otců. Foucaultova kniha má podobu rozsáhlé fresky, v níž je téma sexuality začleněno do složitého historického i myšlenkového kontextu, který autor ve svých pozdních textech označuje souhrnným názvem „estetika existence“. (knihydobrovsky.cz)

Přestože studie H. L. Dreyfuse a P. Rabinowa je jednou z vůbec prvních knižních publikací věnovaných Michelu Foucaultovi, stále patří k těm nejdůkladnějším a nejoriginálějším knihám, které byly tomuto filosofovi kdy věnovány. Autoři systematicky zkoumají Foucaultovo - v době vydání jejich textu dosud neuzavřené - dílo, přičemž základním výchozím bodem se pro ně stává Foucaultův "metodologický" spis Archeologie vědění. Na tomto základě potom vymezují Foucaultovo myšlení jak vůči strukturalismu, tak vůči hermeneutice, a interpretují všechny klíčové motivy Foucaultova teoretického projektu: teorii diskursu, subjektu, moci, rozdíl mezi archeologií a genealogií atd. Kniha je doplněna rozhovorem se samotným Foucaultem, a také jeho textem týkajícím se otázky moci. (knihydobrovsky.cz)

Foucaultova disertační práce Historie šílenství je prvním z jeho velkých "archeologických" spisů. Jejím tématem je způsob, jakým byl v moderních evropských dějinách pojímán fenomén šílenství. Foucault zde analyzuje - počínaje tím, co označuje jako "velké uvěznění" - několik historických konstelací, které v nejrůznějších kontextech charakterizovaly vztah západní kultury k postavě šílence. Šílenství je zde spíše než jako biologický či medicínský fakt analyzováno jako kulturní jev, jehož tvářnost se v moderní době pozoruhodně proměňovala od epochy k epoše. Foucault se sice od tohoto textu později do jisté míry distancoval, pro nás je ovšem podstatné, že Historie šílenství nese všechny charakteristické rysy Foucaultova raného myšlení: diskontinuitní pojetí dějin, tendenci uvažovat o dějinách spíše se zřetelem k prostoru než k času, a také jistý estetizující rozměr, zcela zjevně patrný zvláště na posledních stránkách knihy, kde Foucault uvádí šílenství do vztahu k literatuře s pomocí pojmu "absence díla". Nezkrácené původní vydání, které je zde v českém překladu publikováno poprvé, rovněž obsahuje pasáž o Descartesovi a o vztahu mezi myslícím subjektem a možností šílenství. Právě tato pasáž díky pozdější reakci z pera Jacquese Derridy (a následné ostré Foucaultově odpovědi) zavdala podnět k jedné z nejslavnějších filosofických polemik 20. století. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Práce kriticky zkoumá Foucaultovu koncepci uplatnění pastýřské moci ve středověku, novověku i tzv. moderní společnosti, ale především posuzuje její roli v éře globalizace. Osvícenství zrodilo normu, nový klíčový prvek mocenského působení, který měl „pastoru“ napomoci ovládnout lidské nitro. Díky důrazu kladenému na dokonalou znalost normalizace zkrachovala, ba dokonce od samého počátku byla ze své podstaty odsouzena k nezdaru. Autor zásadně odmítá Foucaultovo tvrzení o normalizaci coby velice úspěšné technice útlaku! Norma totiž není schopna vyhladit mocenskými strukturami zamítnuté formy lidského jednání prostřednictvím zátarasů, jež by umístila nejenom před zlopověstný čin, nýbrž i před samu myšlenku na "protispolečenské chování". Zde se předkladatel pokouší nastínit podobu útlaku v současném světě. Konec 20. století znamená hvězdnou hodinu vývoje pastorátu, neboť postmoderní principy zkonstruovaly konformizaci. Konformizace dokázala ovládnout hlavní impuls lidské vůle, dokázala ovládnout lidskou touhu. Paralyzací imaginace a osekáním kritického rozměru rozumu zničila autenticitu lidského myšlení, chtění i jednání. Stávající rozdělení moci by bylo takto konzervováno, protože právě touha jako klíčový iniciátor aktivity člověka, jako zdroj odporu, udržuje či naopak boří jsoucí mocenské vztahy, touha utváří nové formy mocenských vztahů. Závěr práce vykresluje principy niterné svobody volby, tedy vnějším prostředím neomezené součinnosti imaginace a rozumu. Tato nikým a ničím nenarušená duchovní integrita přináší možnost nonkonformního myšlení, chtění, jednání. Výhradně nonkonformita může lidského jedince nasměrovat do střetu s gigantickým rozsahem moci, který nemá v dějinách obdoby, do střetu s globálním mocenským monolitem... (knihydobrovsky.cz)

Elektronická kniha - autor Jaroslav Puchmertl, 120 stran Práce kriticky zkoumá Foucaultovu koncepci uplatnění pastýřské moci ve středověku, novověku i tzv. moderní společnosti, ale především posuzuje její roli v éře globalizace. Osvícenství zrodilo normu, nový klíčový prvek mocenského působení, který měl „pastoru“ napomoci ovládnout lidské nitro. Díky důrazu kladenému na dokonalou znalost normalizace zkrachovala, ba dokonce od samého počátku byla ze své podstaty odsouzena k nezdaru. Autor zásadně odmítá Foucaultovo tvrzení o normalizaci coby velice úspěšné technice útlaku! Norma totiž není schopna vyhladit mocenskými strukturami zamítnuté formy lidského jednání prostřednictvím zátarasů, jež by umístila nejenom před zlopověstný čin, nýbrž i před samu myšlenku na "protispolečenské chování". Zde se předkladatel pokouší nastínit podobu útlaku v současném světě. Konec 20. století znamená hvězdnou hodinu vývoje pastorátu, neboť postmoderní principy zkonstruovaly... (alza.cz)

Foucaultova disertační práce Historie šílenství je prvním z jeho velkých „archeologických“ spisů. Jejím tématem je způsob, jakým byl v moderních evropských dějinách pojímán fenomén šílenství. Foucault zde analyzuje – počínaje tím, co označuje jako „velké uvěznění“ – několik historických konstelací, které v nejrůznějších kontextech charakterizovaly vztah západní kultury k postavě šílence. Šílenství je zde spíše než jako biologický či medicínský fakt analyzováno jako kulturní jev, jehož tvářnost se v moderní době pozoruhodně proměňovala od epochy k epoše. Foucault se sice od tohoto textu později do jisté míry distancoval, pro nás je ovšem podstatné, že Historie šílenství nese všechny charakteristické rysy Foucaultova raného myšlení: diskontinuitní pojetí dějin, tendenci uvažovat o dějinách spíše se zřetelem k prostoru než k času, a také jistý estetizující rozměr, zcela zjevně patrný zvláště na posledních stránkách knihy, kde Foucault uvádí šílenství do vztahu k literatuře s pomocí pojmu „absence díla“. Nezkrácené původní vydání, které je zde v českém překladu publikováno poprvé, rovněž obsahuje pasáž o Descartesovi a o vztahu mezi myslícím subjektem a možností šílenství. Právě tato pasáž díky pozdější reakci z pera Jacquese Derridy (a následné ostré Foucaultově odpovědi) zavdala podnět k jedné z nejslavnějších filosofických polemik 20. století. (patro.cz)

Cílem předložené monografie je uvedení do díla Michela Foucaulta a Gillesa Deleuze, zejména co se týče jejich uvažování o povaze vztahu jedince a společnosti. Toto vymezení slouží jako širší rámec pro následné vyznačení specifického pojetí etiky tak, jak se promítá ve Foucaultově "hermeneutice subjektu" a v Deleuzově "etologii". První část knihy má formu reflexe Foucaultových analýz psychiatrického diskurzu s ohledem na tematizaci vzájemné provázanosti témat "zdravé mysli", "poslušného těla" a "morálky". Této reflexi je následně dodán širší rámec pozdějších Foucaultových úvah o různých způsobech vládnutí, přičemž nemohou být nechány stranou motivy singularity existence a experimentu, které konotují transverzální překračování daných norem. Druhá část monografie je věnována Deleuzovi, protože pro něj je etika vždy věcí našeho těla, respektive ohledáváním toho, co naše tělo dokáže, a tedy i rozšiřováním schopností našeho těla - experimentálního utváření našeho života. Experimentální utváření nás samotných se odehrává skrze událost, která je něčím, co nelze anticipovat, což vede k tematizaci vztahu mezi etikou a událostí. Monografie se tak snaží poukázat na fakt, že Foucaulta a Deleuze spojuje boj proti smutným vášním a resentimentu, boj proti veškerým formám podmanění. (knihydobrovsky.cz)

V novém, upraveném vydání vychází tato slavná kniha amerického matematika, v níž nás zve třeba na ostrovy poctivců a padouchů, do světa Alenky v říši divů a za zrcadlem a Shakespearova Benátského kupce, k inspektoru Fishtrawnovi ze Scotland Yardu, mezi vlkodlaky nebo za hrabětem Draculou. Autor nám představuje 271 hádanek, chytáků či logických paradoxů a pro kontrolu samozřejmě nabízí i jejich podrobná řešení. Hravou a vtipnou formou nás uvádí například do světa výrokové logiky a teorie množin včetně proslulého Gödelova principu. Úlohy jsou vhodné pro všechny milovníky záhad a logiky i pro ty, kdo se chtějí zdokonalit v řešení některých částí testů obecných studijních předpokladů. (knihydobrovsky.cz)

Předmluva Ruediger Dahlke*****Katarina a Peter Michelovi se už mnoho let zabývají výzkumem jednak zákonitostí působících v širokém záběru léčitelů – a také těch, které jsou zodpovědné za četná „neuzdravení“. Při tom nehraje roli, jestli je použito klasické duchovní léčení nebo reiki, Bachovy květové esence nebo oleje Aura-Soma. Za všemi systémy stojí neprolomitelné, věčné ZÁKONY.*****Všechny metody léčení nemohou trvale působit, dokud nejsou splněny vnitřní předpoklady pro opravdové uzdravení. Tato studie se proto zaměřuje na univerzální zákony uzdravení, jež nepředstavují žádný vynález moderní doby, ale dodržovaly se už v antických svatyních.*****„Dvanáct zákonů uzdravení“ nenabízí přímé rady, jak přesně na to, ale dívají se na povahu zdraví a nemoci podle jejího původu. Každý, kdo uskuteční těchto dvanáct zákonů ve svém životě, možná s úžasem zjistí, že už nepotřebuje žádné vnější medicínské zásahy. Nepochybně se přesvědčí: „Opravdové uzdravení začíná uvnitř!“ (knihydobrovsky.cz)

Raymond Carver said it was possible 'to write about commonplace things and objects using commonplace but precise language and endow these things - a chair, a window curtain, a fork, a stone, a woman's earring - with immense, even startling power'. Nowhere is this alchemy more striking than in the title story of Cathedral in which a blind man guides the hand of a sighted man as together they draw the cathedral the blind man can never see. Many view this story, and indeed this collection, as a watershed in the maturing of Carver's work to a more confidently poetic style. (knihydobrovsky.cz)

Třetím svazkem pětidílného českého vydání všech povídek legendárního amerického spisovatele je sbírka Katedrála, Carverova kniha nejuznávanější, a to nejen díky slavné titulní povídce. Autor se v této sbírce z roku 1983 vymanil z vlivu svého redaktora a vymínil si, že se redakční zásahy mohou týkat jen interpunkce. Toto je tedy Carver „nezkreslený vnějšími vlivy“. Doslov k českému vydání dodala Tess Gallagherová, druhá Carverova žena, která „byla přitom“. (knihydobrovsky.cz)

Takto by se v roce 1981 jmenovala a takto by vypadala druhá velká Carverova sbírka, kdyby ji redaktor Gordon Lish autorovi neseškrtal, nepřepsal a nepřejmenoval na "O čem mluvíme, když mluvíme o lásce". Zachovala se korespondence obou pánu, ze které vyplývá, že se Carver velmi snažil své dílo uhájit, ale nebylo mu to nic platné: Lish mu z některých povídek vyhodil čtyři pětiny textu. Carver (1938-1988) ještě za svého života některé původní verze vydal, ale v úplnosti nyní "přepsané" povídky vycházejí poprvé. (knihydobrovsky.cz)

Výbor z poezie s doslovem a básněmi Tess Gallagherové, autorovy druhé manželky. Americký spisovatel R. Carver (1939-1988) proslul především jako autor povídek, s nimiž se už český čtenář měl možnost seznámit. Sám Carver si však více než povídek cenil své básnické tvorby, které se průběžně věnoval po celou svou spisovatelskou kariéru. Básně mapují vnější i vnitřní události Carverova soukromého života - rozporuplný vztah k matce, otci, první ženě a dětem, boj se závislostí na alkoholu, zážitky z cest po světě a rybářských výprav, hluboký vztah ke druhé ženě Tess, boj s rakovinou a smíření se smrtí. Podobně jako v povídkách, tak i v básních ještě ve větší zkratce dokáže povýšit banální životní okamžik na moment čehosi posvátného. (knihydobrovsky.cz)

Ledvinka z kolekce Caterpillar. Model vyroben z textilního materiálu. (answear.cz)

Ledvinka z kolekce Caterpillar. Model vyroben z textilního materiálu. (answear.cz)

Protagonistou Platformy je opět autorův generační druh, čtyřicátník, úředník na ministerstvu kultury. Sarkasticky glosuje život, dokud nepotká dívku, která se vymyká jeho dosavadním zkušenostem se ženami. V líčení jejich vztahu možná Houellebecqova čtenáře překvapí méně cynický tón, který však o to kousavěji zaznívá v přiléhavých soudech o pokrytectví západní civilizace i o možných alternativách, vedoucích do slepé uličky terorismu. Skandální autor se nezapře v otevřeném líčení erotických scén (tématem románu je sexuální turistika) i v kritických připomínkách na adresu různých náboženství. Knihu lze číst i jako jeden z nejpalčivějších příběhů o velké lásce přelomu tisíciletí. (knihydobrovsky.cz)

Neobyčejně populární Faberův román Kvítek karmínový a bílý končí větou „Ale teď už je čas, abyste mě nechali jít.“ Přesně to ale mnozí čtenáři nebyli ochotní udělat. Stěžovali si na příliš otevřený konec a zasypali autora dotazy jako: „Co to má znamenat? Co se stalo se Sugar a Sofií? Plánujete pokračování?“ Michel Faber se mu léta bránil. Pak napsal pro svého italského nakladatele jednu povídku jako vánoční dárek. Záhy ho ale napadl námět na druhou, třetí… a najednou měl dost materiálu na celou povídkovou sbírku. V každé z nich „navštívil“ jednu postavu ze světa Kvítku: protivnou komornou Claru (z níž se v této knize stala prostitutka), světáka Bodleyho, dvakrát Sugar, stárnoucího Williama (který se napájí portským a laudanem a dumá, kde se ten jeho život sakra zvrtl), Emmelínu Foxovou a nakonec i Sofii. Povídky jsou to rozkošné a zábavné, lze je číst zcela nezávisle na románu, ale v kombinaci s předchozí knihou jsou samozřejmě silnější. Poslední novela o Sofii, hnutí sufražetek v edvardiánské době i o tom, že člověk se nikdy nemůže úplně vrátit, patří k tomu nejlepšímu, co Michel Faber kdy napsal. (patro.cz)

Protagonistou Platformy je opět autorův generační druh, čtyřicátník, úředník na ministerstvu kultury. Sarkasticky glosuje život, dokud nepotká dívku, která se vymyká jeho dosavadním zkušenostem se ženami. V líčení jejich vztahu možná Houellebecqova čtenáře překvapí méně cynický tón, který však o to kousavěji zaznívá v přiléhavých soudech o pokrytectví západní civilizace i o možných alternativách, vedoucích do slepé uličky terorismu. Skandální autor se nezapře v otevřeném líčení erotických scén (tématem románu je sexuální turistika) i v kritických připomínkách na adresu různých náboženství. Knihu lze číst i jako jeden z nejpalčivějších příběhů o velké lásce přelomu tisíciletí. (patro.cz)

Nový román kontroverzního francouzského spisovatele Michela Houellebecqa je životním bilancováním šestačtyřicátníka, který vzpomíná na své bývalé lásky. Nepřekvapí, že nechybí naturalistické popisy sexuality, ale i lyrické, melancholické úvahy nad vztahy obecně, pojmy láska, přitažlivost apod. Ve druhé půlce románu vypravěč zjišťuje, že nemůže žít bez Camille, jedné z milenek, a výčitky i sebelítost ho pohání k něčemu, co vypadá jako stalking. Když je vypravěč na dně, rozhoduje se mezi vírou a mezi antidepresivy. „Bůh je průměrný scenárista“, poznamenává, a je jasné, pro jakou variantu se rozhodl. Houellebecq má nezaměnitelný, osobitý styl, pracující zejména s nenápadnými, ale promyšlenými asociacemi. Jsou zde i vedlejší linie příběhu jako sportovní střelba nebo vysokoškolské studium na zemědělské fakultě – není to poprvé, co do fiktivního příběhu pronikají autobiografické prvky. Houellebecq opět dokazuje, že každé jeho nové dílo je literární událostí a že se mu stále daří udržovat své čtenáře v očekávání a napětí. (patro.cz)

Po dlouhý čas nebyl v Evropě za krále zvířat pokládán lev, nýbrž medvěd, vnímaný jako dávný předek člověka. Kult medvěda sahající do prehistorických dob pronikl i do ikonografie a pověstí středověku a narazil na odmítavý postoj křesťanských teologů. Francouzský historik Michel Pastoureau se zabývá různými aspekty boje církve proti těmto představám a proměnám postavení této šelmy v symbolice středověku: vybíjením medvědů, proměnou respektované šelmy v cirkusové zvíře, prosazováním lva na "zvířecí trůn". Jako historik kulturních dějin svoji studii dovádí až do moderní doby, kdy se setkáváme s posledním ozvukem dávného úzkého vztahu mezi paleolitickým člověkem a medvědem, a zamýšlí se nad fenoménem šelmy, která se stává hračkou - plyšovým medvídkem - strážným andělem dětských snů a zároveň předmětem adorace. (patro.cz)

„Vypěstujte v sobě hluboké rozhořčení ze života,“ vyzývá Michel Houellebecq v eseji připomínajícím gnostickou parodii příruček osobního rozvoje. Ve výboru kratších prozaických útvarů potvrzuje pověst jednoho z nejoriginálnějších hlasů dneška, když nás zavádí na plátna němého filmu či před průčelí současné architektury. Prorok žlutých vest zde nahlíží i na průběh globalizace či liberalismus, a hlavně osvětluje, proč vždy mířit k pravdě. (patro.cz)

Po dlouhý čas nebyl v Evropě za krále zvířat pokládán lev, nýbrž medvěd, vnímaný jako dávný předek člověka. Kult medvěda sahající do prehistorických dob pronikl i do ikonografie a pověstí středověku a narazil na odmítavý postoj křesťanských teologů. Francouzský historik Michel Pastoureau se zabývá různými aspekty boje církve proti těmto představám a proměnám postavení této šelmy v symbolice středověku: vybíjením medvědů, proměnou respektované šelmy v cirkusové zvíře, prosazováním lva na "zvířecí trůn". Jako historik kulturních dějin svoji studii dovádí až do moderní doby, kdy se setkáváme s posledním ozvukem dávného úzkého vztahu mezi paleolitickým člověkem a medvědem, a zamýšlí se nad fenoménem šelmy, která se stává hračkou - plyšovým medvídkem - strážným andělem dětských snů a zároveň předmětem adorace.Vydání knihy podpořil Francouzský institut v Praze. (knihydobrovsky.cz)

Neobyčejně populární Faberův román Kvítek karmínový a bílý končí větou "Ale teď už je čas, abyste mě nechali jít." Přesně to ale mnozí čtenáři nebyli ochotní udělat. Stěžovali si na příliš otevřený konec a zasypali autora dotazy jako: "Co to má znamenat? Co se stalo se Sugar a Sofií? Plánujete pokračování?" Michel Faber se mu léta bránil. Pak napsal pro svého italského nakladatele jednu povídku jako vánoční dárek. Záhy ho ale napadl námět na druhou, třetí… a najednou měl dost materiálu na celou povídkovou sbírku. V každé z nich "navštívil" jednu postavu ze světa Kvítku: protivnou komornou Claru (z níž se v této knize stala prostitutka), světáka Bodleyho, dvakrát Sugar, stárnoucího Williama (který se napájí portským a laudanem a dumá, kde se ten jeho život sakra zvrtl), Emmelínu Foxovou a nakonec i Sofii. Povídky jsou to rozkošné a zábavné, lze je číst zcela nezávisle na románu, ale v kombinaci s předchozí knihou jsou samozřejmě silnější. Poslední novela o Sofii, hnutí sufražetek v edvardiánské době i o tom, že člověk se nikdy nemůže úplně vrátit, patří k tomu nejlepšímu, co Michel Faber kdy napsal. (knihydobrovsky.cz)

As the 2022 French Presidential election looms, two candidates emerge as favourites: Marine Le Pen of the Front National, and the charismatic Muhammed Ben Abbes of the growing Muslim Fraternity. Forming a controversial alliance with the political left to block the Front National’s alarming ascendency, Ben Abbes sweeps to power, and overnight the country is transformed. This proves to be the death knell of French secularism, as Islamic law comes into force: women are veiled, polygamy is encouraged and, for our narrator François – misanthropic, middle-aged and alienated – life is set on a new course.Submission is a devastating satire, comic and melancholy by turns, and a profound meditation on faith and meaning in Western society. (knihydobrovsky.cz)

Román uznávaného autora vypráví tragický příběh členů francouzské maloburžoazní rodiny. Začátek, zahrnující období od 1. do 2. světové války, je věnován nejmladšímu ze tří bratrů Alexandrovi, který se po smrti nejstaršího bratra ujímá vedení společnosti na likvidaci odpadů. Alexandr je formován nejen prostředím skládek a vztahy k ostatním členům rodiny, ale hlavně svojí vášnivou homosexualitou, na které staví svůj filosofický náhled na svět. Jeho tragická pouť končí vraždou v marseillských docích při "lovu" milenců. Příběh pokračuje osudy Alexandrových synovců jednovaječných dvojčat Jeana a Paula. Sledujeme je od malička, kdy si uvědomují svůj blíženecký vztah, přes krizi z toho vyplývající, až po vzájemné hledání a nalezení. Nosným tématem tohoto naturalisticky napsaného románu je vedle sexu a homosexuality i mytické "blíženectví" dvojčat. Román je možné vnímat jako dramatický obraz světa s jeho krásami, fantastickými podivnostmi i "velkolepou ošklivostí", kterou do něho vnesl člověk, nebo, v druhém plánu, jako příběh o bizarní tragice erosu a o duši, jež hledá svou celistvost. (knihydobrovsky.cz)

„Vypěstujte v sobě hluboké rozhořčení ze života,“ vyzývá Michel Houellebecq v eseji připomínajícím gnostickou parodii příruček osobního rozvoje. Ve výboru kratších prozaických útvarů potvrzuje pověst jednoho z nejoriginálnějších hlasů dneška, když nás zavádí na plátna němého filmu či před průčelí současné architektury. Prorok žlutých vest zde nahlíží i na průběh globalizace či liberalismus, a hlavně osvětluje, proč vždy mířit k pravdě. (knihydobrovsky.cz)

Píše se rok 2027, když francouzskou společnost zahlcenou prezidentskou kampaní ochromí kybernetické a teroristické útoky. Pachatelé cílí povětšinou na symboly moderní západní civilizace a využívají natolik pokročilé digitální efekty, že je obtížné rozlišit mezi iluzí a realitou. Také Paul Raison, poradce a důvěrník ministra hospodářství, se občas propadá do iracionálních snů, zatímco jeho rodinný život je na pokraji zániku. Se ženou sice žijí v luxusním bytě uprostřed Paříže, ale dávno se navzájem odcizili. Nemají ani děti, ačkoli ty „už dnes k záchraně páru nestačí“. Svým sourozencům nerozumí: jeho sestra z chudého průmyslového regionu zůstala jako silně věřící v domácnosti, bratr se nechává udupávat svou manželkou a žije jen pro restaurování tapisérií. S otcem se vídá spíš z povinnosti, otcova družka se ho bojí. Z ospalého pozvolného rozpadu rodinu vytrhne až nevratný zásah shůry. Z nemoci se paradoxně rodí vůle k životu, neštěstí je příležitostí ke sblížení. Román se na počátku velkolepě rozlévá do mnoha proudů, ale mnohé z nich po cestě oslabují a vytrácejí se. Chaotická a živelná Paříž kontrastuje s nostalgickým a klidným venkovem, velké dějiny, dost možná předzvěsti budoucího vývoje, se prolínají s nadčasovými individuálními osudy. Ministr hospodářství jakožto účastník politického boje pracuje s pomocí poradenské firmy na svém charismatu, bezpečnostní složky hledají indicii, která by je přivedla na stopu geniálních teroristů, a jiní hrdinové se mezitím učí naslouchat šumění listí ve větru a objevují rozkoš milostného doteku. Blízkost nicoty je však všudypřítomná… (knihydobrovsky.cz)

Známý provokatér Michel Houellebecq napsal román o tom, jak se z Francie stane islámský stát. Příběh se odehrává roku 2022, kdy politické strany ve volbách raději podpoří fiktivního kandidáta strany zvané Muslimské bratrství, aby se prezidentkou nestala šéfka extrémně pravicové Národní fronty Marine Le Penová. Autor uvedl, že „urychluje historii“. Jeho kontroverzní románová fikce vzbudila nebývalou pozornost a kniha se v mnoha zemích stala absolutním bestsellerem. (knihydobrovsky.cz)

Half-brothers Michel and Bruno have a mother in common but little else. Michel is a molecular biologist, and a man with no erotic life to speak of. Bruno, by contrast, is a libertine, his endless lust is all too rarely reciprocated. This novel tells the stories of the two brothers. (knihydobrovsky.cz)

Riův Merlin nás vtáhne do zákulisí života mocných, do velkých i malých bitev, loveckých i milostných dobrodružství a zcela přirozeně nám vykreslí archetypy krále, bojovníka, kouzelníka a milovníka. Merlin v Riově příběhu kouzlí svými činy, tím, jak se rozhoduje, jak žije a jak naplňuje svoji životní vizi. Inspiruje svoje okolí i nás čtenáře tím, jak jde za svým snem a jak se vztahuje k jeho uskutečňujícímu se obrazu. Merlin dokázal v pravý čas odejít do ústraní a dokázal se i vrátit, i když sám věděl, že jeho návrat, konec jeho snu nezmění. Vrátil se proto, protože v sobě objevil lásku ke svým nejbližším i ke svým nepřátelům. Viděl svůj sen umírat, dokázal jej i pohřbít a tím mu, aniž by to věděl, daroval nesmrtelnost. Michel Rio originálně zbavuje mediálně vděčné a populární merlinovské téma líbivého pozlátka kouzel a dává Merlinovi svojí odvážnou, místy až provokativní autorskou licencí uvěřitelnost a hloubku. Čtenář tak dostává možnost objevit propojení běžné každodennosti a pradávné keltské historie prostřednictvím nadčasových témat, kterými jsou láska a nenávist, život a smrt, touha po splnění snu, po moci, po pomstě a uvědomění si pomíjivosti lidského snažení i života. Druhé vydání Merlina přináší aktualizovaný původní překlad od Lucie Šavlíkové, který sama Lucie po dvaceti sedmi letech zredigovala. Díky její poctivé a citlivé práci Merlin dospěl a s ním dospěla i esence jeho příběhu. Ostatně i čeští čtenáři jsou jiní než v roce 1995. Tvář dospělého díla vytvořil autentickým grafickým zpracování knihy, typografií, ikonografií a vlastními ilustracemi nadaný svébytný krkonošský grafik, malíř a ovčák Filip Faun Vancl. (knihydobrovsky.cz)

**Dvoumístná pohovka MICHEL** je díky svým kompaktním rozměrům perfektní volbou do menších obývacích prostor. Nejlépe zapadne do moderně laděných, elegantních interiérů, kde vynikne její čistý vzhled. Pohovka s **pěnovým jádrem a vlnovým odpružením** nabízí komfortní a stylové sezení pro malý počet osob. **Potažena** je na dotek příjemným **mikrovláknem v kombinaci s plyšovými prvky**. Pohodlné opření zajišťují dva **odnímatelné zádové polštáře** a ruce si můžete odložit na měkké područky. Výraznými prvky, které zaujmou na první pohled, jsou **nohy a spodní lišta z masivního dubového dřeva**, které vytváří atraktivní kontrast s jemnou tkaninou. Pohovka umožňuje snadné a rychlé **rozložení na dodatečné lůžko** pro uložení nečekané návštěvy. **Celočalouněné provedení** vám dává možnost volby, zda bude pohovka u stěny nebo ve volném prostoru. Pohovka MICHEL bude ideálním společníkem pro odpolední siestu nebo večerní relaxaci. Tu svoji si můžete vybrat hned z několika barevných provedení. (sconto.cz)

„Vypěstujte v sobě hluboké rozhořčení ze života,“ vyzývá Michel Houellebecq v eseji připomínajícím gnostickou parodii příruček osobního rozvoje. Ve výboru kratších prozaických útvarů potvrzuje pověst jednoho z nejoriginálnějších hlasů dneška, když nás zavádí na plátna němého filmu či před průčelí současné architektury. Prorok žlutých vest zde nahlíží i na průběh globalizace či liberalismus, a hlavně osvětluje, proč vždy mířit k pravdě. (vemzu.cz)

Barva: khaki Model: Raymond Materiál: 97% bavlna, 3% elastan Model měří: 183 cm Model má na sobě velikost: M (bibloo.cz)

Barva: khaki Model: Raymond Materiál: 97% bavlna, 3% elastan Model měří: 183 cm Model má na sobě velikost: M (bibloo.cz)

Barva: khaki Model: Raymond Materiál: 97% bavlna, 3% elastan Model měří: 183 cm Model má na sobě velikost: M (bibloo.cz)

Barva: khaki Model: Raymond Materiál: 97% bavlna, 3% elastan Model měří: 183 cm Model má na sobě velikost: M (bibloo.cz)

Barva: khaki Model: Raymond Materiál: 97% bavlna, 3% elastan Model měří: 183 cm Model má na sobě velikost: M (bibloo.cz)

Barva: cihlová Model: Raymond Materiál: 97% bavlna, 3% elastan Model měří: 183 cm Model má na sobě velikost: M (bibloo.cz)

Barva: cihlová Model: Raymond Materiál: 97% bavlna, 3% elastan Model měří: 183 cm Model má na sobě velikost: M (bibloo.cz)

Barva: hnědá Model: Raymond Materiál: 97% bavlna, 3% elastan Model měří: 183 cm Model má na sobě velikost: M (bibloo.cz)

Barva: cihlová Model: Raymond Materiál: 97% bavlna, 3% elastan Model měří: 183 cm Model má na sobě velikost: M (bibloo.cz)

Kniha renomovaného francouzského filozofa, sociologa a politologa, jedné z největších postav sociálních věd 20. století, představuje vrchol autorova kritického zkoumání podstaty komunistických systémů a způsobů myšlení spojených s fenoménem komunismu. Je stále aktuální nesmlouvavou kritikou ještě nedávno přímo posvátných pojmů, jako jsou „levice“, „revoluce“ a „proletariát“, a ideologického smýšlení vůbec.. (patro.cz)

Tato kniha se zabývá zapalováním svíček. Jaké svíčky zapálit, kdy a jak s nimi "pracovat", aby se dosáhlo žádoucího cíle. Je určena všem, kteří chtějí být schopni věci dělat. Jsou to prosté, ale účinné rituály, které můžete provozovat přímo doma, s věcmi, které jsou dostupné a ne příliš složité. Než však o něco požádáte, buďte si jisti, že to skutečně chcete, protože to také dostanete! (patro.cz)

Poslední dny jsou autobiografickou novelou Raymonda Queneaua, v níž líčí studentský život v Paříži 20. let. Vincent Tuquedenne se snaží věnovat jak milované četbě, tak poněkud sterilnímu studiu, protože doufá, že se v knihách dozví, jak se vymanit z maloměšťáckého prostředí, v němž žije a jež ho svírá. Vincent a jeho generace se nacházejí v protikladu ke starší generaci učitelů v důchodu a drobných podvodníčků. Obě generace jsou vystaveny hloubavému zraku Alfreda, číšníka v kavárně U měchu, jehož neomylná astrologická metoda předpovídání budoucnosti se de facto vysmívá vědeckému přístupu k životu, na nějž se většina lidi bláhově spoléhá. Podobně i Queneauův literární svět funguje podle svých vlastních zákonů, přičemž se v něm prolíná úzkostlivě pečlivé cizelování uměleckých aspektů s nezastíraně láskyplnou evokací života, jak vypadal v již nenávratné minulosti. (knihydobrovsky.cz)

Raymond Kraťasy - ZOOT.lab - Černá. (bibloo.cz)