Přímá demokracie - šimíček vojtěch

Přímé demokracii se politologové obvykle nevěnují tolik, kolik by zasloužila. Je to možná i proto, že referendum bylo v minulosti opakovaně zneužito za účelem nastolení či posílení autoritářských až totalitárních režimů. Tento sborník se proto snaží poctivě zkoumat výhody i nevýhody přímé demokracie na celostátní i místní úrovni, a to v rámci České republiky i v celoevropském kontextu. Základní smysl referenda by měl v každém případě spočívat ve vyšší legitimitě politických rozhodnutí a nikoliv ve zbavování se politické odpovědnosti, v populismu či v jakési formě „politického outsourcingu“, který může nakonec způsobit delegitimizaci celého politického a ústavního systému. (patro.cz)

Téma přímé demokracie bylo dlouhou dobu značně opomíjeno. Zřejmě i proto, že referendum bylo v minulosti opakovaně zneužito za účelem nastolení či posílení autoritářských až totalitárních režimů. V současnosti však institut referenda zažívá pomyslný boom, a to i v těch zemích, kde bylo využíváno velmi málo, anebo dokonce vůbec. Jen v poslední době se konala referenda v Nizozemí, Řecku, Velké Británii, Irsku či Španělsku; o referendu o připojení Krymu k Ruské federaci ani nemluvě. Tento sborník se proto snaží poctivě zkoumat výhody i nevýhody přímé demokracie na celostátní i místní úrovni, a to v rámci České republiky i v celoevropském kontextu. Autoři jednotlivých příspěvků jsou právníci a politologové a otevřeně poukazují na všechny slabiny konkrétních variant referenda, o nichž ústavodárce nyní uvažuje. V každém případě by totiž mělo platit, že základní smysl referenda má spočívat ve vyšší legitimitě politických rozhodnutí, a nikoliv ve zbavování se politické odpovědnosti, v populismu či v jakési formě „politického outsourcingu“, který může nakonec způsobit delegitimizaci celého politického a ústavního systému. (knihydobrovsky.cz)

Tento sborník obsahuje devět textů věnovaných problematice regulace médií. Autoři jednotlivých příspěvků, kterými jsou odborníci na ústavní právo (akademici, soudci, advokáti) a také aktivní novináři, se ve svých textech zabývají širokým spektrem problémů. Kladou si např. otázku, jak má být zaručena skutečná pluralita médií, zda potřebujeme veřejnoprávní média, anebo jak média regulovat. Dospívají přitom k jednoznačnému závěru, že kromě regulace státní je daleko důležitější a - v konečném důsledku - efektivnější, aby tuto regulaci prováděli samotní příjemci informací, a také, aby dřívější státní cenzuru nenahrazovala autocenzura. Tržní prostředí je totiž sice často velmi kruté, nicméně může být i spravedlivé. Pokud totiž některé zpravodajské servery nebudou mít žádné čtenáře, pozbudou faktického vlivu a stanou se nezajímavými i pro své sponzory. Naopak podporou kvalitních médií můžeme přispět k tomu, že se na mediálním trhu udrží a nabudou na významu. (patro.cz)

Kniha se zabývá jednou z nejvýznamnějších a nejfrekventovanějších částí ústavního práva procesního, a to řízením o ústavní stížnosti před Ústavním soudem. Autor se podrobně věnuje náležitostem podání ústavní stížnosti, průběhu řízení před Ústavním soudem, otázce účastníků řízení a jejich právního zastoupení, rozhodování Ústavního soudu a závazností jednotlivých forem rozhodnutí, nákladům řízení, publikacím rozhodnutí a konečně vztahu mezi Ústavním soudem a soudy obecnými. Uvádí také celou řadu komparativních příkladů ze srovnatelných zahraničních zemí a podrobně rozebírá vybranou aktuální judikaturu Ústavního soudu. Oproti třetímu vydání (2005) byla kniha aktualizována o změny právní úpravy a o některé posuny v judikatuře Ústavního soudu. (patro.cz)

Jedním z největších současných problémů je finanční krize a také neustálé zadlužování státu, krajů a obcí. Jestliže před několika málo lety bylo nepředstavitelné uvažovat o tom, že by mohl zbankrotovat stát anebo třeba „jen“ obec, dnes jsme bohužel svědky i těchto jevů. Na problém zadlužování státu proto hledají odpovědi nejen ekonomové, nýbrž také politologové a právníci. V oblasti ústavního práva je celoevropským trendem posledních let zavádění tzv. finanční ústavy, tedy pravidel, která by tendenci k zadlužování měla omezovat (hovoří se také o „dluhové brzdě“ či „rozpočtovém autopilotovi“). Tento sborník obsahuje texty třinácti předních českých ekonomů a ústavních právníků, které se kriticky zabývají smysluplností a způsobem zakotvení finanční ústavy. Je ideální příležitostí pro každého, který se o finanční ústavě chce dozvědět základní i podrobné informace, a zejména pro čtenáře ochotného uvažovat kritickým způsobem. Tato publikace chce oslovit všechny, kdo se zajímají o ústavní a evropské právo, ekonomii a politologii. (patro.cz)

Sborník obsahuje texty věnované velmi širokému spektru otázek práva na vzdělání. Čtenář se může seznámit např. s problematikou přijímání do mateřských škol, rovného přístupu ke vzdělání na základních školách, vysokoškolské samosprávy, postavení soukromých vysokých škol, akreditačního řízení, soudního přezkumu hodnocení na středních (zejména státní maturity) a vysokých školách, svobody studia v rámci Evropské unie a také obtížného hledání rovnováhy mezi svobodou projevu a veřejným vzděláváním v USA. Autory jednotlivých příspěvků jsou renomovaní akademici, praktikující advokáti, soudci a zaměstnanci Veřejného ochránce práv. Sborník je určen nejen právníkům, ale všem odborníkům, kteří se zajímají o téma vzdělání, např. pedagogům, sociologům, politologům či ekonomům. (patro.cz)

Politika potřebuje peníze a tento fakt nemá smysl přehlížet či podceňovat. Politici si musejí zajistit prostředky pro svoji činnost. Právní řád, ale i ostatní normativní systémy a především politická kultura, by se přitom měly starat o to, aby tyto prostředky nebyly poskytovány z důvodů, které jsou nekalé v tom nejširším slova smyslu. Aby nepocházely z trestné činnosti, anebo aby se politika nestala jen pokračováním korupčních forem podnikání. Prostě, v politice by měl platit opak známého Vespasianova rčení, že peníze nesmrdí (pecunia non olet). Tento sborník textů se zabývá pravidly financování politického života v České republice i v zahraničí a snaží se z různých hledisek pohledu ukázat, jaká pravidla by byla nejvhodnější. Autory jednotlivých příspěvků jsou renomovaní tuzemští i zahraniční akademici, soudci a zaměstnanci nevládních organizací. Sborník je určen nejen pro čtenáře, kteří se baví právem, nýbrž zaujme všechny, kteří se o téma financování politiky zajímají. (patro.cz)

Sborník obsahuje deset textů významných ústavněprávních odborníků, které pojednávají o nezávislosti soudní moci v minulosti i v její současné podobě a o rizicích, jimž bývá vystavena. Čtenář tak dostává základní informaci nejen o nejdůležitějších zárukách nezávislosti soudů a soudců, ale také o způsobech, jakými bývají tyto záruky v různých zemích prolamovány. Se znalostí těchto skutečností je možné nezávislost justice daleko lépe a účinněji hájit a chránit. Navýsost důležité je však zejména to, aby se samotní soudci při výkonu své funkce i ve svém osobním životě chovali tak, aby si plně zasloužili důvěru veřejnosti a institucionální nezávislost. (patro.cz)

Sborník tvoří 14 textů psaných lékaři, etiky, soudci, advokáty a akademiky, kteří se v nich zabývají např. limitací lidských práv v medicíně, povinným očkováním, právem na zdraví cizinců, domácími porody a financováním zdravotnictví. Smyslem této publikace je podporovat dialog mezi (zejména) lékaři a právníky. Málokdo má totiž to štěstí, že dokáže stejně dobře rozumět současně právu i medicíně. Možná i proto se pohledy lékařů a právníků často liší a někdy lze mezi nimi vypozorovat i určité napětí. Je nezbytné, aby spolu obě tyto profese co nejvíce mluvily a navzájem se obohacovaly. Předložený sborník představuje jednu z možností této komunikace. (patro.cz)

Dvacet pět let trvání řadí českou Ústavu mezi déletrvající a zdánlivě i stabilizované. Přesto pořád zjišťujeme, že je spousta věcí, které stále nejsou zcela jasné, a zejména někteří politici nás dokáží neustále překvapovat jejím "kreativním" a "emancipovaným" výkladem. Nedá se proto říci, že Ústava je již dostatečně "usazená", její gramatické znění je dotvořeno výkladovou a aplikační praxí a v zásadě nás již nic nemůže překvapit. Právě naopak, téměř každý den můžeme narazit na ústavní problémy, jejichž výklad není jednoznačný. I proto je důležité a dobré, že se odborná komunita pravidelně vyjadřuje k tomu, kde je hranice mezi kreativitou a svévolí, mezi intelektuální invencí a přepínáním daných pravidel až k jejich faktickému popření, co je ještě nevinná hra a co již představuje ohrožení základů ústavnosti. Zda nakonec názory odborníků budou brány světem politiky dostatečně v potaz, to je samozřejmě věc jiná. Důležité však je, že tyto názory jsou dostatečně známy a každý, kdo je nebude respektovat, by se měl alespoň snažit se s nimi poctivě argumentačně vypořádat. Tento sborník proto obsahuje deset textů, které nejen připomínají 25 let existence Ústavy, nýbrž i dávají odpovědi na řadu aktuálních otázek jejího výkladu. (patro.cz)

Kniha se zabývá jednou z nejvýznamnějších a nejfrekventovanějších částí ústavního práva procesního, a to řízením o ústavní stížnosti před Ústavním soudem. Autor se podrobně věnuje náležitostem podání ústavní stížnosti, průběhu řízení před Ústavním soudem, otázce účastníků řízení a jejich právního zastoupení, rozhodování Ústavního soudu a závazností jednotlivých forem rozhodnutí, nákladům řízení, publikacím rozhodnutí a konečně vztahu mezi Ústavním soudem a soudy obecnými. Uvádí také celou řadu komparativních příkladů ze srovnatelných zahraničních zemí a podrobně rozebírá vybranou aktuální judikaturu Ústavního soudu. Oproti třetímu vydání (2005) byla kniha aktualizována o změny právní úpravy a o některé posuny v judikatuře Ústavního soudu. (knihydobrovsky.cz)

Tento sborník obsahuje devět textů věnovaných problematice regulace médií. Autoři jednotlivých příspěvků, kterými jsou odborníci na ústavní právo (akademici, soudci, advokáti) a také aktivní novináři, se ve svých textech zabývají širokým spektrem problémů. Kladou si např. otázku, jak má být zaručena skutečná pluralita médií, zda potřebujeme veřejnoprávní média, anebo jak média regulovat. Dospívají přitom k jednoznačnému závěru, že kromě regulace státní je daleko důležitější a - v konečném důsledku - efektivnější, aby tuto regulaci prováděli samotní příjemci informací, a také, aby dřívější státní cenzuru nenahrazovala autocenzura. Tržní prostředí je totiž sice často velmi kruté, nicméně může být i spravedlivé. Pokud totiž některé zpravodajské servery nebudou mít žádné čtenáře, pozbudou faktického vlivu a stanou se nezajímavými i pro své sponzory. Naopak podporou kvalitních médií můžeme přispět k tomu, že se na mediálním trhu udrží a nabudou na významu. (knihydobrovsky.cz)

Sborník obsahuje třináct textů psaných ústavními právníky, ekonomy a specialisty na právo Evropské unie, zabývající se různými aspekty finanční ústavy, někdy prezentované jako "rozpočtová brzda" nebo "autopilot" (knihydobrovsky.cz)

Sborník obsahuje deset různě zaměřených textů renomovaných odborníků, týkajících se dělby moci. Po teoretické analýze dělby moci v Ústavě Jana Kysely se Marian Kokeš zabývá touto otázkou v rámci zákonodárného procesu, kdy existuje napětí panující mezi vládou a parlamentem. Příspěvek Jana Malíře je věnován (ne)justiciabilitě politických otázek v kontextu dělby moci. O státních orgánech, které nelze jednoduše zařadit do klasické trojdělby moci, píše trojice autorů Ondřej Kadlec, Katarína Šipulová a David Kosař. Dalšímu bloku problémů, týkajících se reakce státních orgánů (zejména soudů) na pandemii, se věnují Jan Wintr a Petr Mikeš. Stanislav Balík posunuje problematiku dělby moci od výlučně moci státní k územní samosprávě. Vlastimil Göttinger vrací otázky dělby moci do obecnější polohy, přičemž apeluje na větší respekt mezi jejími jednotlivými složkami – zejména ve vztahu k moci soudní, která bývá nezřídka „otloukánkem“ ze strany politiků. Na zdánlivě separátní problém hromadného prominutí daně v kontextu teorie dělby moci poukazuje Ondřej Moravec. Jaroslav Benák připomíná, že mají-li modely dělby moci věrně zobrazovat mocenskou realitu, nelze opomíjet ani další nestátní vlivné aktéry, kterými jsou ekonomické subjekty nebo náboženská společenství. (knihydobrovsky.cz)

Politika potřebuje peníze a tento fakt nemá smysl přehlížet či podceňovat. Politici si musejí zajistit prostředky pro svoji činnost. Právní řád, ale i ostatní normativní systémy a především politická kultura, by se přitom měly starat o to, aby tyto prostředky nebyly poskytovány z důvodů, které jsou nekalé v tom nejširším slova smyslu. Aby nepocházely z trestné činnosti, anebo aby se politika nestala jen pokračováním korupčních forem podnikání. Tento sborník textů se zabývá způsoby financování politického života v České republice i v zahraničí a snaží se z různých hledisek ukázat, jaká pravidla by byla nejvhodnější. Autory jednotlivých příspěvků jsou renomovaní tuzemští i zahraniční akademici, soudci a zaměstnanci nevládních organizací. Sborník je určen všem, kteří se o téma financování politiky zajímají. (knihydobrovsky.cz)

Sborník obsahuje deset textů významných ústavněprávních odborníků, které pojednávají o nezávislosti soudní moci v minulosti i v její současné podobě a o rizicích, jimž bývá vystavena. Čtenář tak dostává základní informaci nejen o nejdůležitějších zárukách nezávislosti soudů a soudců, ale také o způsobech, jakými bývají tyto záruky v různých zemích prolamovány. Se znalostí těchto skutečností je možné nezávislost justice daleko lépe a účinněji hájit a chránit. Navýsost důležité je však zejména to, aby se samotní soudci při výkonu své funkce i ve svém osobním životě chovali tak, aby si plně zasloužili důvěru veřejnosti a institucionální nezávislost. (knihydobrovsky.cz)

Sborník obsahuje texty věnované velmi širokému spektru otázek práva na vzdělání. Čtenář se může seznámit např. s problematikou přijímání do mateřských škol, rovného přístupu ke vzdělání na základních školách, vysokoškolské samosprávy, postavení soukromých vysokých škol, akreditačního řízení, soudního přezkumu hodnocení na středních (zejména státní maturity) a vysokých školách, svobody studia v rámci Evropské unie a také obtížného hledání rovnováhy mezi svobodou projevu a veřejným vzděláváním v USA. Autory jednotlivých příspěvků jsou renomovaní akademici, praktikující advokáti, soudci a zaměstnanci Veřejného ochránce práv. Sborník je určen nejen právníkům, ale všem odborníkům, kteří se zajímají o téma vzdělání, tedy pedagogům, sociologům, politologům či ekonomům. (knihydobrovsky.cz)

Být živnostníkem není vůbec jednoduché. Chce to kus osobní odvahy a hodně trpělivosti, protože povinností spojených s podnikáním je obrovské množství napříč celým právním řádem: v oblasti bezpečnosti práce, sociálního zabezpečení, personalistiky, hygieny, a samozřejmě i daní. Stát, který je i podle judikatury Ústavního soudu výsledkem společenské smlouvy, by proto měl vždy dobře vážit zavedení každé nové povinnosti, která podnikatelům ztěžuje jejich činnost. Při tomto zavádění by měl zákonodárce velmi bedlivě hodnotit, zda tato další povinnost je skutečně nezbytná a zda nepřiměřeně nezhoršuje podnikatelské prostředí. Tato opatření by přitom neměl posuzovat izolovaně, nýbrž v kontextu omezení již stávajících. Lapidárně řečeno, stát by si měl položit otázku, zda se nejedná o příslovečnou poslední kapku, po které pomyslný pohár přeteče. Tento sborník obsahuje celkem osm různě zaměřených textů týkajících se práva svobodně podnikat, a to jak z hlediska čistě právního, tak ekonomického. Po úvodním textu Tomáše Richtera, věnovanému obecnějšímu zamyšlení nad ochranou demokracie před podnikáním, následuje příspěvek Karla Šimky o ústavních a faktických mezích regulace cen a produkce. Josef Kotásek se zaměřuje na otázky reklamy a její samoregulace a Vojtěch Šimíček zkoumá právo svobodně podnikat v konfrontaci s nezadatelností lidské důstojnosti. Problematice přezkumu regulace podnikání ústavními soudy se věnuje Ladislav Vyhnánek, na kterého navazuje velmi aktuálním příspěvkem zaměřeným na zákaz cenzury jako zásah do svobody podnikání a svobody projevu internetových platforem Radim Polčák. Konkrétní problém vztahu mezi svobodou podnikání a zákazem diskriminace při poskytování ubytovacích služeb analyzuje Jan Wintr a konečně zpětným vyhodnocením a ekonomickou smysluplností nyní již zrušené elektronické evidence tržeb se zabývá Libor Dušek. (knihydobrovsky.cz)

Sborník dvaceti příspěvků rekapituluje uplynulých 30 let činnosti Ústavního soudu ČR pohledem jeho současných i bývalých soudců, zástupců akademické sféry i advokátů. Čtenář se může seznámit s bilancí nejvýznamnějších rozhodnutí Ústavního soudu a s problémy, které velmi pravděpodobně bude muset tento soud řešit v blízké budoucnosti. V několika textech je podrobně rozebrán způsob výběru a nominace ústavních soudců, a také některé klíčové agendy, které Ústavní soud rozhoduje. Další příspěvky jsou zaměřeny na vnitřní fungování Ústavního soudu a nechybí ani srovnání s činností soudů zahraničních. Závěrečná část sborníku obsahuje velmi cenné osobní vzpomínky emeritních soudců. (knihydobrovsky.cz)

Dvacet pět let trvání řadí českou Ústavu mezi déletrvající a zdánlivě i stabilizované. Přesto pořád zjišťujeme, že je spousta věcí, které stále nejsou zcela jasné, a zejména někteří politici nás dokáží neustále překvapovat jejím „kreativním“ a „emancipovaným“ výkladem. Nedá se proto říci, že Ústava je již dostatečně „usazená“, její gramatické znění je dotvořeno výkladovou a aplikační praxí a v zásadě nás již nic nemůže překvapit. Právě naopak, téměř každý den můžeme narazit na ústavní problémy, jejichž výklad není jednoznačný.I proto je důležité a dobré, že se odborná komunita pravidelně vyjadřuje k tomu, kde je hranice mezi kreativitou a svévolí, mezi intelektuální invencí a přepínáním daných pravidel až k jejich faktickému popření, co je ještě nevinná hra a co již představuje ohrožení základů ústavnosti. Zda nakonec názory odborníků budou brány světem politiky dostatečně v potaz, to je samozřejmě věc jiná. Důležité však je, že tyto názory jsou dostatečně známy a každý, kdo je nebude respektovat, by se měl alespoň snažit se s nimi poctivě argumentačně vypořádat.Tento sborník proto obsahuje deset textů, které nejen připomínají 25 let existence Ústavy, nýbrž i dávají odpovědi na řadu aktuálních otázek jejího výkladu. (knihydobrovsky.cz)

Soudní řád správní je důležitý nejen pro organizaci a fungování správního soudnictví, ale představuje i jeden ze základních kamenů demokratického právního státu a nezbytný díl pestré mozaiky ochrany subjektivních práv a kontroly veřejné správy. Komentář je dílem širšího kolektivu autorů, kteří se dlouhodobě podílejí na činnosti správních soudů a působí také v akademické sféře. I proto kniha nemá ambici být ryze praktickým či naopak spíše teoretickým dílem, nýbrž se poctivě snaží skloubit oba pohledy. Publikace vychází v roce převratných změn v našem právním řádu. Plně proto zohledňuje dopady nového občanského zákoníku. Současně poukazuje na tzv. velkou novelu soudního řádu správního, provedenou zákonem č. 303/2011 Sb., která nabyla účinnosti dnem 1. 1. 2012. Nastalý časový odstup již umožňuje její vyhodnocení. Komentář v hojné míře přibližuje aktuální judikaturu správních soudů, která se stále vyvíjí a jejíž poznání je pro řádné pochopení správního soudnictví a ochrany v něm poskytované nezbytné. Mnoho institutů v soudním řádu správním stávající soudní praxe vyložila a aplikuje jinak, než jak by se dalo seznat z textu samotného, případně odlišně, než tomu bylo zvykem. Publikace je vhodnou pomůckou pro ty, kteří mají zájem dozvědět se podrobnosti o správním soudnictví, ale i vítaným pomocníkem v problémových a nejasných situacích (knihydobrovsky.cz)

Předkládaný svazek přináší texty T. G. Masaryka z let 1907-1910, až už články, rozhovory, polemiky, brožury, tištěné projevy, recenze, společná prohlášení, či přednášky z tohoto období. Masarykova publikační činnost té doby byla zásadně ovlivněna jeho dvojí politickou kandidaturou a několika aférami, do kterých více či méně aktivně zasahoval. Jde především o tzv. Wahrmundovu aféru z roku 1908. Masaryk se v ní ujal intelektuální obhajoby suspendovaného profesora církevního práva. Mezinárodního ohlasu pak dosáhlo jeho angažmá v tzv. záhřebském a Friedjungově procesu. Na jednu stranu získal v očích světové veřejnosti punc nesmlouvavého obhájce a zastánce pravdy, na straně druhé jej jeho postoje v očích státního establishmentu diskreditovaly do budoucna. A jak se později ukázalo, některé příkopy již byly natolik hluboké, že je nebylo možno zahladit. (knihydobrovsky.cz)

2., doplněné a aktualizované vydání přináší po 11 letech ještě podrobnější výklad ustanovení Listiny, který se snaží autoři uvádět v širších mezinárodněprávních či srovnávacích souvislostech. V komentáři se rozsáhle pracuje s domácí judikaturou obecných soudů a zejména Ústavního soudu, ale také s rozhodnutími Evropského soudu pro lidská práva, Soudního dvora EU a dalších mezinárodních judiciálních, kvazijudiciálních či poradních orgánů. Výklad se často opírá o srovnání se zahraničními katalogy lidských práv a o judikaturu ústavních soudů evropských zemí. Autoři komentáře působí u nejvyšších soudních institucí, zejména na Ústavním soudu, Nejvyšším správním soudu, ale i na půdě mezinárodní u Evropského soudu pro lidská práva a na katedrách ústavního práva pražské, brněnské a olomoucké právnické fakulty. Komentář je určen advokátům, soudcům, státním zástupcům, ale i ostatním právním praktikům. (knihydobrovsky.cz)

O jedné z nejvýznamnějších otázek demokracie v ČR i demokracie obecně je v této knize pojednáno jak z hlediska právní vědy, tak z hlediska politologie. Těžiště autorovy pozornosti spočívá v kapitolách věnovaných přímé demokracii v ČR a analýze jednotlivých pokusů parlamentu o zavedení referenda jako trvalého institutu účasti lidu na správě státu. Krom referenda věnuje autor pozornost i jiným formám přímé demokracie, jako je petice, plebiscit nebo odvolání (recall), netradičně si všímá i uplatnění demokratických prvků v soudnictví. Kniha je aktuálním příspěvkem do politické diskuse probíhající v ČR v souvislosti s posilující evropskou integrací, zaujme tedy všechny čtenáře, kteří se zajímají o veřejné dění. Navíc je psána velmi svěžím stylem, autor o tématu přímé demokracie přemýšlí v netradičních kontextech. (patro.cz)

O jedné z nejvýznamnějších otázek demokracie v ČR i demokracie obecně je v této knize pojednáno jak z hlediska právní vědy, tak z hlediska politologie. Těžiště autorovy pozornosti spočívá v kapitolách věnovaných přímé demokracii v ČR a analýze jednotlivých pokusů parlamentu o zavedení referenda jako trvalého institutu účasti lidu na správě státu. Krom referenda věnuje autor pozornost i jiným formám přímé demokracie, jako je petice, plebiscit nebo odvolání (recall), netradičně si všímá i uplatnění demokratických prvků v soudnictví. Kniha je aktuálním příspěvkem do politické diskuse probíhající v ČR v souvislosti s posilující evropskou integrací, zaujme tedy všechny čtenáře, kteří se zajímají o veřejné dění. Navíc je psána velmi svěžím stylem, autor o tématu přímé demokracie přemýšlí v netradičních kontextech. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Vojtěch Šimíček, 216 stran, česky, brožovaná bez přebalu lesklá Přímé demokracii se politologové obvykle nevěnují tolik, kolik by zasloužila. Je to možná i proto, že referendum bylo v minulosti opakovaně zneužito za účelem nastolení či posílení autoritářských až totalitárních režimů. Tento sborník se proto snaží poctivě zkoumat výhody i nevýhody přímé demokracie na celostátní i místní úrovni, a to v rámci České republiky i v celoevropském kontextu. Základní smysl referenda by měl v každém případě spočívat ve vyšší legitimitě politických rozhodnutí a nikoliv ve zbavování se politické odpovědnosti, v populismu či v jakési formě „politického outsourcingu“, který může nakonec způsobit delegitimizaci celého politického a ústavního systému. (alza.cz)

Kniha - autor Pavel Pechanec, 196 stran, česky, brožovaná bez přebalu lesklá O jedné z nejvýznamnějších otázek demokracie v ČR i demokracie obecně je v této knize pojednáno jak z hlediska právní vědy, tak z hlediska politologie. Těžiště autorovy pozornosti spočívá v kapitolách věnovaných přímé demokracii v ČR a analýze jednotlivých pokusů parlamentu o zavedení referenda jako trvalého institutu účasti lidu na správě státu. Krom referenda věnuje autor pozornost i jiným formám přímé demokracie, jako je petice, plebiscit nebo odvolání (recall), netradičně si všímá i uplatnění demokratických prvků v soudnictví. Kniha je aktuálním příspěvkem do politické diskuse probíhající v ČR v souvislosti s posilující evropskou integrací, zaujme tedy všechny čtenáře, kteří se zajímají o veřejné dění. Navíc je psána velmi svěžím stylem, autor o tématu přímé demokracie přemýšlí v netradičních kontextech. (alza.cz)

2011 - první český zimní sólopřechod Bajkalu - 700 kilometrů pěšky, z nich 250 na bruslích - následný výstup na Pik Čerského - 800 kilometrů auty po ledu - 15000 ve vlacích. 2012 - 400 kilometrů bruslení po fantasticky hladkém ledu - následná cesta vlakem a stopem na Ojmjakon - pól chladu - výjimečné počasí a scenérie - setkávání s úžasnými lidmi. (patro.cz)

2011 - první český zimní sólopřechod Bajkalu - 700 kilometrů pěšky, z nich 250 na bruslích - následný výstup na Pik Čerského - 800 kilometrů auty po ledu - 15000 ve vlacích.2012 - 400 kilometrů bruslení po fantasticky hladkém ledu - následná cesta vlakem a stopem na Ojmjakon - pól chladu - výjimečné počasí a scenérie - setkávání s úžasnými lidmi. (knihydobrovsky.cz)

V krátkém divadelním dramatu "Tajemný pes” a dalších dědečkovských sci-fi povídkách se čtenář setká se skromným vyprávěním hlavy rodiny, která se na podzim svého života rozhodne svým potomkům sdělit svou zkušenost s bytostmi mimozemského původu. Jen tušený kontakt s jinou civilizací autor zlehčuje humorem, fantazírováním a domýšlením možných scénářů, a tak se příběhy stávají spíše pohádkami, kterými autor zanechává prozaické pohlazení svým potomkům, jejich přátelům, a přátelům jejich přátel... (knihydobrovsky.cz)

Bajkal člověka zláká, dostane, připoutá, očaruje... A tak chceš zase! Každá záminka, proč znova spatřit onu krásu je hned a automaticky povýšena na vážný důvod... Zopakovat to samé, protože za rok mohou být podmínky úplně jiné. Vyrazit po zimních výpravách v létě a zkusit kajak a své možnosti dopádlovat do míst, která jsou na bruslích pro hromady sněhu nedosažitelná... A pak by to chtělo zažít ještě jaro, kdy se příroda probouzí. A taky podzim s jeho barvami. Vyzkoušel jsem tedy zatím kromě zimy alespoň to léto. Loď i pádlo se povedlo zajistit. Nezbyl pak už žádný důvod, proč nezažít pár měsíců wa několik set kilometrů plavby vlastní silou v tomto čarovném koutě naší Zeměkoule. Stane-li se má cesta pro někoho návodem či povzbuzením k výpravě vlastní, bude to jen třešnička na skvělém zážitkovém dortu. Po úspěchu titulu BAJKAL - PROCHÁZKY PO ROVINĚ o zimních bruslařských výpravách po nejhlubším jezeře světa jde o druhou knihu Marka Šimíčka, který slibuje, že ta třetí už nebude o Bajkalu... (patro.cz)

Bajkal člověka zláká, dostane, připoutá, očaruje...A tak chceš zase! Každá záminka, proč znova spatřit onu krásu je hned a automaticky povýšena na vážný důvod...Zopakovat to samé, protože za rok mohou být podmínky úplně jiné. Vyrazit po zimních výpravách v létě a zkusit kajak a své možnosti dopádlovat do míst, která jsou na bruslích pro hromady sněhu nedosažitelná...A pak by to chtělo zažít ještě jaro, kdy se příroda probouzí. A taky podzim s jeho barvami. Vyzkoušel jsem tedy zatím kromě zimy alespoň to léto. Loď i pádlo se povedlo zajistit.Nezbyl pak už žádný důvod, proč nezažít pár měsíců wa několik set kilometrů plavby vlastní silou v tomto čarovném koutě naší Zeměkoule.Stane-li se má cesta pro někoho návodem či povzbuzením k výpravě vlastní, bude to jen třešnička na skvělém zážitkovém dortu.Po úspěchu titulu BAJKAL - PROCHÁZKY PO ROVINĚ o zimních bruslařských výpravách po nejhlubším jezeře světa jde o druhou knihu Marka Šimíčka, který slibuje, že ta třetí už nebude o Bajkalu... (knihydobrovsky.cz)

„Od sestřičky dostávám roušku, bílou gumovou obuv, zástěru a hodně široké zelené kalhoty. Kačenka už leží na sále a já usedám k její hlavě. Prakticky vzápětí se to stane. Matyáš je na světě a já si pozvolna uvědomuju, že jsem dvojtáta,“ nadšeně popisuje sportovní moderátor Vojtěch Bernatský. Nevšední příběhy všedních dnů v podání dvojnásobného otce, který slasti i strasti spojené s dětmi prožívá po čtyřicítce. A je zřejmé, že ho to jaksepatří baví! (knihydobrovsky.cz)

V románu Demokracie se v rychlých střizích střídají výjevy z New Yorku a Havaje, Jakarty a Kuala Lumpuru, vojenských základen a luxusních hotelů. Spojené státy prožívají definitivní debakl války ve Vietnamu a protagonistka knihy Inez Victorová kolísá mezi dvěma mocnými muži, senátorem Harrym Victorem a agentem Jackem Lovettem. Důležitou postavou v jejím příběhu je i jeho vypravěčka - Joan Didionová. Ta v románu vystupuje pod vlastním jménem a projevuje se jako nesmiřitelná pozorovatelka života privilegovaných Američanů. V pořadí čtvrtý román proslulé americké spisovatelky a reportérky je považován za jeden z jejích tvůrčích vrcholů. Zvláště působivě se zde spojuje její nenapodobitelná prozaická břitkost a reportérská pronikavost. (knihydobrovsky.cz)

Elektronická kniha - autor Aletta J. Norval, 238 stran, česky Kniha současné přední politické teoretičky Aletty Norval Aversive Democracy představuje výjimečný počin na poli současné demokratické teorie. Současná demokratická teorie se zdá být rozštěpena na dva vzájemně nevraživé směry, na deliberativní (Habermas, Rawls a jejich následovníci) a radikální demokraty (Mouffe, Connolly atd.). Kniha Aversive Democracy se však vymyká běžnému způsobu, jakým probíhá diskuse mezi oběma těmito směry (tj. jednostranná kritika radikálních demokratů ze strany demokratů deliberativních a radikálně-demokratická kritika deliberace). Její výjimečnost spočívá především v tom, že je prvním vážně míněným pokusem o přemostění mezi těmito dvěma dominantními přístupy, který zároveň nezastírá rozdíly. Norval tak analyzuje klíčové pojmy obou debat především otázky povahy demokratické komunikace a povahy demokratické subjektivity. V tomto rozboru pak přichází ke slovu především... (alza.cz)

Kniha vysvětluje základní principy demokratické veřejné služby a popisuje její další nejvýznamnější prvky, které jsou sice známé, ale často nejsou všechny uplatňovány. Předkládá také do veřejné debaty dva nové prvky: Volby zdola, a náhradu nefunkčního protikorupčního působení trojice základních správních institucí, zákonodárných, výkonných a soudních, protikorupčním působením (checks and balances) trojice jiné - soustavami zastupitelstev výkonných, kontrolních a mediálních. (knihydobrovsky.cz)

Elektronická kniha - Tato kniha je příspěvkem k debatě o současné krizi demokracie a možnostech jejího řešení. - autor Nadia Urbinati, 338 stran Tato kniha je příspěvkem k debatě o současné krizi demokracie a možnostech jejího řešeníAutorka toto téma uchopuje prostřednictvím rozboru demokratických znetvoření, která nejsou kritikami demokracie samotné, ale spíše nezdařilými teoretickými a praktickými pokusy o její nápravu.Hovoří o třech znetvořeních: epistemickém, populistickém a plebiscitářském; všechna tato znetvoření mají společné to, že deformují procedurální povahu demokracie a tím snižují schopnost občanů ovlivňovat veřejné rozhodování.Publikace je zároveň přesvědčivou obhajobou reprezentativní demokracie řešící aktuální otázku nebezpečí koncentrace mediálního vlastnictví.Představuje inovativní akademický text se schopností srozumitelně se vyjádřit a zaujmout stanovisko k řadě závažných problémů současných liberálnědemokratických režimů, které lze pozorovat... (alza.cz)

Mladý Robinson Crusoe toužil po tom stát se námořníkem. A taky se jím stal. Rodičům navzdory! Vydal se na plavbu a ztroskotal. Dlouhá léta pak trávil sám a sám na opuštěném ostrově. Myslíte si, že to byla nuda? A jak to celé dopadlo? Hádejte! Nebo raději čtěte! Zkrácená verze legendárního díla Daniela Defoa v unikátním ztvárnění světoznámého výtvarníka Vojtěcha Kubašty vás k tomu doslova vybízí. (knihydobrovsky.cz)

Sochař VOJTĚCH MÍČA (nar. 1966) náleží k výrazným osobnostem generace, jejíž vstup na uměleckou scénu je v českém prostředí spojen s dynamickou dobou devadesátých let, tedy současně s obdobím zviditelnění v mezinárodních souvislostech. Jeho raný rukopis daný expresí a tematikou paměti místa byl záhy obohacen minimalistickým a postminimalistickým tvaroslovím. Zformovala se základní charakteristika jeho prací - přítomnost dvou paralelních, zdánlivě nesourodých výrazových linií. Současné rozpětí celku tak obsáhne industriální mechaničnost betonového odlitku, organičnost ručně opracované materie dřeva nebo kamene, ale i amorfní živelnost umělé hmoty. Míčovy sestavy otisků střepů reality podávají jakoby nezaujatě zprávu o jejím momentálním stavu, jsou ale plné emocionální a intelektuální síly hodnotové reflexe. Vedle sochařské práce Míča dlouhodobě pedagogicky působí na Akademii výtvarných umění - po ukončení studia v ateliéru monumentální tvorby A. Veselého působil jako asistent v ateliéru H. Demartiniho a následně J. Zeithammla, od roku 2015 vede Ateliér figurálního sochařství a medaile. Míčova monografie je především důkladná obrazová zpráva o mnohaleté kontinuální sochařské práci. Její struktura není přísně chronologická, reflektuje samotné tvůrčí principy. Rytmus jejího členění je založen na kombinaci koncentrovaných obrazových ohnisek - např. účasti na sympoziu v newyorském Socrates Sculpture Park roku 1997, prezentací na Sculpture Grande v Praze roku 2006 a Sculpture by the Sea v Sydney roku 2009 nebo například výstavy s Ivanem Pinkavou Vitální kolaps v pražském Museu Kampa z roku 2019 - a otevřené různorodosti použitých materiálů, umístění soch nebo inspiračních fotografií. Obrazové celky jsou doprovázeny texty Vojtěcha Míči (včetně anglických překladů). Součástí monografie jsou dále například rozhovory s P. Vaňousem (2014) a I. Mladičovou (2019). Jde o první publikaci prezentující sochy, realizace, kresby a skici Vojtěcha Míči v šíři a intenzitě retrospektivního formátu."Používám běžné, nijak výrazné materiály, z našeho každodenního pohledu jasně zařazené. Dotýkám se jich, formuji je, vřazuji je do jiných jasných a běžných vztahů, proporcí, příběhů, které šednou, jen co je opustím. Netečné komunikátory, předměty, které čekají na dotyk, upřenější pohled, který racionální strukturou konkrétního místa, vymezeného a poznamenaného plynoucí zkušeností pronikne do neznámých struktur a rastrů nepoznamenaných poučenou trojrozměrností…" (VM) Texty: Vojtěch Míča, Iva Mladičová, Petr Vaňous Fotografie: Radek Dětinský, Tomáš Hulík, Vojtěch Míča, Ivan Pinkava, Martin Polák, Catherine Taveron, Marek Volf Grafická úprava a sazba: Michal Slejška (knihydobrovsky.cz)

Štvrtý a záverečný zväzok výnimočnej historiografickej práce nositeľa Nobelovej ceny za literatúru sira Winstona S. Churchilla. Po Napoleonovom páde sa Británia dostala do pozície nespochybniteľnej vládkyne veľkej časti sveta. V nasledujúcich desaťročiach otriasli mnohými európskymi veľmocami revolúcie a občianske nepokoje, z ktorých sa zrodili nové národné spoločenstvá. Zatiaľ čo Amerika zamerala svoje úsilie na osídľovanie zvyšnej polovice severoamerického kontinentu, Británia sa postupne zmocňovala mnohých doposiaľ neobsadených území po celom svete. Kolonizácia Austrálie a Nového Zélandu i podmanenie Južnej Afriky podnietili vznik nového a ešte rozsiahlejšieho Britského impéria. Na čele tejto impozantnej ríše stála kráľovná Viktória. Krvavá občianska vojna v USA aj za cenu približne milióna ľudských životov vykorenila otroctvo v Spojených štátoch, no Únia napriek tomu prežila. Nová britská ríša bola založená na základe konsenzu a dobrovoľného spojenia autonómnych štátov pod záštitou Koruny. Po smrti kráľovnej Viktórie sa zdalo, že problémy minulých storočí sú na najlepšej ceste k postupnému vyriešeniu. V Európe sa však medzičasom začala dvíhať neskrotná a vulkanická energia teutónskej rasy, ktorú až doposiaľ utlmovala jej politická roztrieštenosť a prežívajúce stredoveké vládne formy. (patro.cz)

Abychom mohli poskytovat politice prostor pouze v té míře, která nám umožní se zabývat důležitějšími věcmi, musíme se v ní angažovat. Pokud ji necháme jen na těch, kteří nás chtějí o toto právo připravit, budeme se muset politikou zabývat proti své vůli, a proto se nebudeme moci zabývat důležitějšími věcmi, než je právě ona. Tato kniha se nejen zabývá aporiemi demokracie, ale rovněž vyvrací obecně sdílenou představu o ekvivalenci této politické formy vládnutí a svobody. Tématem knihy je svoboda, ačkoli se v ní daleko více hovoří o demokracii. Svoboda je více než demokracie a proto nelze obě bez dalšího synonymizovat. V různých souvislostech je v této knize několikrát zdůrazněno, že svoboda se neváže jenom k demokracii a že za různých historických období existovala svoboda i v politických režimech, jež poměřujeme ahistoricky našimi současnými měřítky a o nichž se mylně domníváme, že je se svobodou nemůžeme spojovat. K demokracii bytostně patří permanentní nebezpečí, že se obrátí ve svůj opak, jak to vidíme názorně v řadě konkrétních historických případů, které jsou dostatečně známy. Autor se zabývá vztahem demokracie a republikánství a vztahem demokracie a liberalismu, srovnáním demokracie antické (řecké) a novodobé, vztahem svobody a práva, svobodou a rovností, společensko-smluvními teoriemi a řadou dalších aspektů. (patro.cz)

Renomovaná americká novinářka a historička se ve své nejnovější knize věnuje znepokojivému fenoménu posledních let – antidemokratickým trendům, které jsou stále patrnější jak ve východní a západní Evropě, tak i ve Spojených státech. Anne Applebaumová patří k prvním autorům, kteří ve svých novinových článcích na tuto skutečnost upozornili. V knize vysvětluje, proč se elity v demokratických státech začaly přiklánět k nacionalismu a autoritářství. Na známých příkladech ukazuje příchod nové vlny zastánců iliberalismu a popisuje, jak ke změně společenského pořádku tito lidé využívají konspirační teorie, politickou polarizaci, sociální média, a dokonce i nostalgii. Autoritativní vůdci moderní doby nejsou osamělými diktátory, při svém vládnutí se spoléhají na politické spojence, loajální úředníky či mediálně známé osobnosti, které jim pomáhají vydláždit cestu a podporují jejich vzestup. A na oplátku tyto své spojence odměňují participací na moci a bohatství. Naléhavá, a přitom elegantně napsaná kniha Soumrak demokracie je brilantním rozborem politických posunů, které otřásají světem, a zároveň výzvou k cestě nazpět k demokratickým hodnotám.Anne Applebaumová patřila mezi první novináře, kteří upozornili na ruské zasahování do amerických voleb a protidemokratické trendy v Evropě. Její článek „A Warning from Europe“ v časopise Atlantic, který inspiroval tuto knihu, se dostal do finále soutěže National Magazine Award. Poté, co sedmnáct let pracovala jako publicistka pro The Washington Post, se lednu 2020 stala kmenovou autorkou The Atlantic. Je autorkou několika uznávaných a oceňovaných knih o dějinách východní Evropy a Sovětského svazu: Rudý hladomor, Železná opona, a především Gulag, se kterým získala Pulitzerovu cenu. (knihydobrovsky.cz)

Kniha se v jednotlivých kapitolách přímočarým a srozumitelným jazykem zabývá klíčovými faktory současného vývoje Turecka (vnitropolitické konflikty, pokus o vojenský převrat, zavedení specifického prezidentského systému, fungování ekonomiky a justice aj.). Skládá tak pestrý obraz mnohdy překotně působícího vývoje, který bývá často chápán jako "odcizování se Turecka" od Evropy. Autor rozebírá i historické souvislosti dnešního dění a širší kontext vztahů Turecka se Západem, Ruskem a jeho angažování v Sýrii. Byť v minulosti propagovaný obraz Turecka jako vzoru "sekularizované muslimské demokracie" se z dnešního pohledu ukazuje jako idealizovaná představa, bylo by předčasné, až domýšlivé tuto dynamickou a v mnoha ohledech moderní společnost odepisovat jako "ztroskotanou demokracii" či rezignovat na snahy o její hlubší porozumění. (knihydobrovsky.cz)

ato kniha je příspěvkem k debatě o současné krizi demokracie a možnostech jejího řešení.Autorka toto téma uchopuje prostřednictvím rozboru demokratických znetvoření, která nejsou kritikami demokracie samotné, ale spíše nezdařilými teoretickými a praktickými pokusy o její nápravu.Hovoří o třech znetvořeních: epistemickém, populistickém a plebiscitářském; všechna tato znetvoření mají společné to, že deformují procedurální povahu demokracie a tím snižují schopnost občanů ovlivňovat veřejné rozhodování.Publikace je zároveň přesvědčivou obhajobou reprezentativní demokracie řešící aktuální otázku nebezpečí koncentrace mediálního vlastnictví.Představuje inovativní akademický text se schopností srozumitelně se vyjádřit a zaujmout stanovisko k řadě závažných problémů současných liberálnědemokratických režimů, které lze pozorovat i v České republice. (knihydobrovsky.cz)

Systematický přehled a výklad athénské demokracie 5. a 4. stol. př. Kr. Kniha je zajímavá pro historiky i politology. (knihydobrovsky.cz)

Abychom mohli poskytovat politice prostor pouze v té míře, která nám umožní se zabývat důležitějšími věcmi, musíme se v ní angažovat. Pokud ji necháme jen na těch, kteří nás chtějí o toto právo připravit, budeme se muset politikou zabývat proti své vůli, a proto se nebudeme moci zabývat důležitějšími věcmi, než je právě ona. Tato kniha se nejen zabývá aporiemi demokracie, ale rovněž vyvrací obecně sdílenou představu o ekvivalenci této politické formy vládnutí a svobody. Tématem knihy je svoboda, ačkoli se v ní daleko více hovoří o demokracii. Svoboda je více než demokracie a proto nelze obě bez dalšího synonymizovat. V různých souvislostech je v této knize několikrát zdůrazněno, že svoboda se neváže jenom k demokracii a že za různých historických období existovala svoboda i v politických režimech, jež poměřujeme ahistoricky našimi současnými měřítky a o nichž se mylně domníváme, že je se svobodou nemůžeme spojovat. K demokracii bytostně patří permanentní nebezpečí, že se obrátí ve svůj opak, jak to vidíme názorně v řadě konkrétních historických případů, které jsou dostatečně známy. Autor se zabývá vztahem demokracie a republikánství a vztahem demokracie a liberalismu, srovnáním demokracie antické (řecké) a novodobé, vztahem svobody a práva, svobodou a rovností, společensko-smluvními teoriemi a řadou dalších aspektů. Předmluva: Miroslav Novák. (knihydobrovsky.cz)

Elektronická kniha - autor Marek Bankowicz, 117 stran, česky Tomáš G. Masaryk se ve svých činech a dílech vytrvale a poctivě snažil o to, aby společnost byla prodchnuta zásadami humanismu, demokracie a tolerance. Demokracie byla pro něj údělem lidstva. Pokud bychom chtěli Masarykovo politické dědictví shrnout co nejstručněji a zároveň nejvýstižněji, museli bychom o něm říci, že byl filosofem demokracie, mluvčím a vyznavačem demokracie univerzalistické, protože měla obsáhnout nejen politiku, ale celou společenskou skutečnost a v ideové rovině se měla stát druhem jakéhosi nového světového názoru. Tato práce je vůbec první knižní publikací, která přináší ucelenou analýzu Masarykovy teorie demokracie. Obsahuje Masarykovo pojetí demokracie jako humanity, zkoumá jeho pojetí nepolitické politiky. Všímá si také „titanismu“, tedy Masarykově pronikavé analýze a kritice nepřátel demokracie. Masaryk byl nejen teoretikem, ale také praktikem demokracie, proto je... (alza.cz)

eBook:,Tátou po čtyřicítce? Pro známého českého moderátora žádný problém. Tedy skoro žádný. „Od sestřičky dostávám roušku, bílou gumovou obuv, zástěru a hodně široké zelené kalhoty. Kačenka už leží na sále a já usedám k její hlavě. Prakticky vzápětí se to stane. Matyáš je na světě a já si pozvolna uvědomuju, že jsem dvojtáta,“ nadšeně popisuje sportovní moderátor Vojtěch Bernatský. Nevšední příběhy všedních dnů v podání dvojnásobného otce, který slasti i strasti spojené s dětmi prožívá po čtyřicítce. A je zřejmé, že ho to jaksepatří baví! (knihydobrovsky.cz)

Tři deníky a tři roky, které přinesly tolik radosti, smíchu a rodinných historek, ale také útrap v nelehké době. Jasný důkaz, že dětská nevinnost, humor a bezprostřednost nás dostanou z jakékoliv šlamastyky. A také krásná možnost vrátit se prostřednictvím čtyřčlenné rodiny Vojtěcha Bernatského do dob, kdy veškeré naše kroky určovaly děti. Do dob, které jsou nejpikantnějším kořením života. A které tak rychle utečou a už se bohužel nevrátí. (knihydobrovsky.cz)

Děti Vojtěcha Bernatského pomalu rostou, ale jak se zdá, z roztomilých výtržností jen tak nevyrostou. Vtipný deník populárního sportovního moderátora plný rodinných dobrodružství hledá odpovědi na zásadní otázky: Lze jíst jako prase, když jíte kuře? Dokážou si vaše děti zalehnout oko? A kdo je naučil zrovna tohle slovo?! Příhody ze života dvojnásobného tatínka vám přirostou k srdci natolik, že nebudete chtít, aby tahle laskavě bláznivá jízda skončila. (knihydobrovsky.cz)