Přepište dějiny - michal stehlík, martin groman

Martin Groman a Michal Stehlík převážně vážně o dějinách, veřejném prostoru, médiích a realitě, která nás obklopuje ať chceme, nebo ne. Kniha je určena nejen pro čtenáře naší české historie, ale pro všechny, které baví zajímavé a neznámé informace… Michal Stehlík je historik a pedagog, autor a spoluautor historických publikací, mapujících československé dějiny dvacátého století. Martin Groman je novinář a rozhlasový dokumentarista. Společně založili projekt Přepište dějiny - podcast, který se těší velké popularitě. Texty publikují i na stránkách Mladého světa. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Kniha vychází z podcastu Martina Gromana a Michala Stehlíka Přepište dějiny, který vznikl v listopadu 2020. Věnuje se dějinám ve veřejném prostoru, médiích i výrocích politiků a dalších veřejně vystupujících osob i osobností. Zdá se, že málokdo je uchráněn divokých paralel a přirovnání, která často minou svou reálnou historickou předlohu. Toho všeho se pak s chutí a vervou chytají právě přepisovači dějin, kteří dnes masivně využívají sociální sítě i své případné politické nebo jinak společensky významné postavení, aby dějiny zapojili do své aktuální strategie. Chcete se zviditelnit jako kritik Evropské unie, přirovnejte ji k Třetí říši. Chcete oslovit nacionální strunu v českých voličích, strašte Sudeťáky a jejich touhou po starém majetku. Přepište dějiny rozebírá jednu takovou vyšinutou paralelu za druhou a s vhledem do historických dějů ukazuje, jak často je skutečná minulost daleko od mnoha dnešních pokřivených aktualizací. Dokumentarista a dramaturg Dan Moravec o podcastu Martina Gromana a Michala Stehlíka napsal: „Podcast Přepište dějiny je svým způsobem veřejnoprávní formát – moderní, a zároveň tradiční. Tohle se oběma pánům povedlo skloubit a propojit a tím povýšit na novou kvalitu. Moc mě zajímá, jestli jim nedojde dech, protože propojení toho, co žijeme, s minulostí je nejen zákonité, ale i nutné. K pochopení. A je-li souputníkem pochopení inteligentní zábava, palec nahoru.“ Podcast Přepište dějiny získal v soutěži Podcast roku 2020 první místo v kategorii Objev roku. Rádi bychom věřili, že i na vás tu v jeho knižní, rozšířené podobě čeká nemálo objevů. (knihydobrovsky.cz)

Autoři podcastu Přepište dějiny přicházejí po úspěšné první knize s pokračováním.Dějiny jsou přepisovány odjakživa a stále. Proč jsou u nás premiéři stále tak trochu ve stínu Hradu? Jak odcházejí naši prezidenti? A kdo vlastně na Hradě vládne a jací lidé zde sloužili českému státu? Přepisoval dějiny i takový Masaryk? A jak se do nich zapsal Dubček? Máme rádi své generály, nebo si jich moc nevážíme, a proč se v roce 2022 vrátily ozvuky španělské občanské války? Chybět nebude ani vztah Čechů a Němců a to od Havlíčka k Havlovi, tedy od jara národů v roce 1848 po česko-německou deklaraci. Co všechno má vliv na naše dnešní prožívání politiky – volby v roce 1946, Lidové milice, Anticharta, normalizace? A nemytizujeme si 17. listopad 1989 příliš? Autoři se ale podívají také na to, jak se v minulosti proplétala politika se sportem i popkulturou a co všechno máme dodnes ukryto v televizních pohádkách. V roce války na Ukrajině nemůže chybět ani téma Rusko a jeho poměr k sousedům blízkým i vzdáleným. Připomenut bude fenomén devadesátek i rok 1942, který si v posledních letech možná až nemístně redukujeme ve veřejném prostoru na vyprávění o odstranění Heydricha a sedmi statečných výsadkářích z krypty.Kniha Přepište dějiny podruhé bude zkrátka pestrá, ostatně jako samy naše dějiny a jejich výklady. (knihydobrovsky.cz)

Proč se neustále vracíme k Mnichovu 1938 jako k traumatu a hýčkáme si pocit, že jsme byli zrazeni? Jak vnímáme historické osobnosti a proč nám například z paměti vypadl F. L. Rieger, který stál u většiny kroků české politiky 19. století? Kdo byli skuteční vítězové února 1948 a jaké byly další osudy těch, kteří se ocitli na vrcholu moci? A jaké dopady mělo krátké období vlády Michaila Gorbačova na život v Československu? Autoři Přepište dějiny potřetí se tentokrát podívají na zoubek zapomenutým či "přepsaným" osobnostem našich dějin, jako jsou Alois Rašín nebo Antonín Švehla, a událostem Mnichova 1938 a února 1948, kterým budou věnovány samostatné bloky. V knize nebude chybět ani pohled na Východ a česko-ruské vztahy, stejně jako téma hranic a našich sousedů. A protože kniha vychází v roce výměny na Pražském hradě, závěr bude věnován všem našim dosavadním prezidentům. Spíše než na jejich zevrubné životopisy se však autoři zaměří na výkon jejich prezidentského úřadu, a to pěkně od T. G. Masaryka až po Miloše Zemana. To všechno ve více než třiceti kapitolách. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Dějiny jsou přepisovány odjakživa a vlastně stále. A tak není divu, že autoři podcastu Přepište dějiny Michal Stehlík a Martin Groman po úspěšné první knize přicházejí s jejím pokračováním. Proč jsou u nás premiéři stále tak trochu ve stínu Hradu? Jak odcházejí naši prezidenti? A kdo vlastně na Hradě vládne a jací lidé zde sloužili českému státu? Přepisoval dějiny i takový Masaryk? A jak se do nich zapsal Dubček? Máme rádi své generály, nebo si jich moc nevážíme, a proč se v roce 2022 vrátily ozvuky španělské občanské války? Chybět nebude ani vztah Čechů a Němců a to od Havlíčka k Havlovi, tedy od jara národů v roce 1848 po česko-německou deklaraci. Co všechno má vliv na naše dnešní prožívání politiky – volby v roce 1946, Lidové milice, Anticharta, normalizace? A nemytizujeme si 17. listopad 1989 příliš? Autoři se ale podívají také na to, jak se v minulosti proplétala politika se sportem i popkulturou a co všechno máme dodnes ukryto v televizních pohádkách. V roce války na Ukrajině nemůže chybět ani téma Rusko a jeho poměr k sousedům blízkým i vzdáleným. Připomenut bude fenomén devadesátek i rok 1942, který si v posledních letech možná až nemístně redukujeme ve veřejném prostoru na vyprávění o odstranění Heydricha a sedmi statečných výsadkářích z krypty. Kniha Přepište dějiny podruhé bude zkrátka pestrá, ostatně jako samy naše dějiny a jejich výklady. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Proč se neustále vracíme k Mnichovu 1938 jako k traumatu a hýčkáme si pocit, že jsme byli zrazeni? Jak vnímáme historické osobnosti a proč nám například z paměti vypadl F. L. Rieger, který stál u většiny kroků české politiky 19. století? Kdo byli skuteční vítězové února 1948 a jaké byly další osudy těch, kteří se ocitli na vrcholu moci? A jaké dopady mělo krátké období vlády Michaila Gorbačova na život v Československu?Autoři Přepište dějiny potřetí se tentokrát podívají na zoubek zapomenutým či „přepsaným“ osobnostem našich dějin, jako jsou Alois Rašín nebo Antonín Švehla, a událostem Mnichova 1938 a února 1948, kterým budou věnovány samostatné bloky. V knize nebude chybět ani pohled na Východ a česko-ruské vztahy, stejně jako téma hranic a našich sousedů. A protože kniha vychází v roce výměny na Pražském hradě, závěr bude věnován všem našim dosavadním prezidentům. Spíše než na jejich zevrubné životopisy se však autoři zaměří na výkon jejich prezidentského úřadu, a to pěkně od T. G. Masaryka až po Miloše Zemana. To všechno ve více než třiceti kapitolách. (knihydobrovsky.cz)

Nejisté dějiny jsou knihou, kterou se prolínají kritické otázky nejen směrem do historie, ale také k dnešku. Michal Stehlík a Monika Rybová se zamýšlí ve společném rozhovoru nad tématy významnými v minulosti i naší současnosti. Jaké jsou kořeny parlamentní demokracie a přijali jsme ji za svou? Jakou roli hraje v dějinách i dnešku autorita? Vyrovnali jsme se s totalitou nebo - a jakým způsobem - nás ovlivňuje dodnes? A co fenomény jako bohatství nebo chudoba? A proč je zaklínadlem mnoha politiků i dnes slovo "jistota"? Kniha otevírá mnoho důležitých otázek o historii, paměti i dnešním světě. (knihydobrovsky.cz)

Kříže v krajině jsou často to jediné, co přežilo války, režimy, přesídlování obyvatel. Mnohdy je ani nevnímáme, jsou pro nás přirozenou součástí krajiny. Místa spočinutí, odpočinku a kontemplace, orientační body v krajině, nadčasové objekty spoluvytvářející charakter krajinného a veřejného prostoru, jako i tolik potřebné paměti místa. Právě pohraničí bylo místem mnoha střetů. Tudy procházeli uprchlíci během první světové války, komplikovaně zde vznikaly hranice první československé republiky, aby se po dvacetiletém soužití opět přemalovávala hranice podle jazyka a velmocenských ambic nacismu. Byly němým svědkem událostí druhé světové války, ve které zmizelo židovské etnikum, odsunu německy hovořícího obyvatelstva i natahování drátů a růstu železné opony, rozdělující rodiny, národy i státy. I dnes jsou mementem našeho chování se ke krajině jako takové. Fotografové Rudof Prekop a Martin Mlynarič mapovali kříže na Dačicku více než dva roky, poté byly ve spolupráci s archiváři popsány a lokalizovány. Vznikla kniha, která je jakýmsi „herbářem krajiny“ tvořeným v různých ročních obdobích focenými kříži vždy v krajinném kontextu, doplněnými citlivými texty o křížích jako takových, dějinách Dačicka, spiritualitě krajiny a tamní fauně a flóře. Kniha je plastickým obrazem krajiny umožňující místním a znalým ponořit se v její znalosti hlouběji a neznalé vábící ji navštívit. (knihydobrovsky.cz)

Životopisná studie o novináři Stanislavu Budínovi Komunista bez legitimace připomíná pohnuté osudy tohoto emigranta, komunisty i chartisty. Pokud dnes bývá Stanislav Budín připomínán, pak v souvislosti s rokem 1968, kdy byl šéfredaktorem časopisu Reportér, nebo se svým vyloučením z KSČ v roce 1936, které předznamenalo definitivní stalinizaci této strany. Osudy celoživotního komunisty, i když bez legitimace, byly ovšem mnohem pestřejší, ač zůstaly právě onou exkomunikací poznamenány. Budín po sobě zanechal paměti, které bývají označovány jako nejupřímnější vzpomínky bývalého komunisty. Tato kniha jde ovšem dál, srovnává například Budínova tvrzení s tím, co o stejných dějích vypovídají archivy. Věnuje se také rovině, kterou vlastní Budínovy memoáry nezmiňují, a tou je jeho vlastní tvorba. Blíže tak poznáme postoje a texty, které Budín publikoval na stránkách Rudého práva, New Yorských Listů nebo Kulturní politiky, případně vysílal v Československém rozhlase. (knihydobrovsky.cz)

Působivá obrazová publikace ukazuje průřez dvacátým stoletím prostřednictvím několika desítek archivních fotografií z okolí Slavonic, doplněných krátkými poetickými glosami autora. "Myšlenka na několik podobných textů k fotografiím se původně týkala města Telče. Po několika archivních peripetiích jsem však zůstal u dvacátého století městečka Slavonic a z původně regionálního pohledu se postupně stával čím dál více obecnější pohled na 20. století. A nejde v něm nakonec ani tak o konkrétní dějiny Slavonic. Na konkrétních osudech vystupuje dramatické století v obecných obrazech, tolik podobných mnoha místům našeho území. Jsme totiž možná až příliš zvyklí na dějiny plné státníků, generálů, bitev a mezinárodních smluv. Předchozí stránky jsou ovšem především dějinami lidí, do jejichž životů ony "velké dějiny" často nemilosrdně zasáhly, ale jindy šly jakoby stranou, aniž by proměnily jejich všední den…" (knihydobrovsky.cz)

Kniha mapuje konkrétní rok 1937 v československých dějinách. Jedná se o 37 osobních příběhů roku 1937, od prezidenta T. G. Masaryka, přes spisovatele Karla Čapka, fotbalistu Josefa Bicana, herečku Lídu Baarovou či rodinu právě narozené Madeleine Albright. Nechybí ani Konrad Henlein, Vojtech Tuka či Max Brod. Vedle toho je celý rok rámován měsíc po měsíci dvanácti světovými událostmi, například španělskou válkou, moskevskými procesy, tragédií vzducholodi Hindenburg, úspěchem sovětských letců na severním pólu či nankigským masakrem japonsko-čínské války. To vše vytváří mozaiku konkrétního roku 1937, který byl symbolickým krokem do propasti tragického roku následujícího. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Monografie Novináři ve stranické linii sleduje řízení regionálního tisku v ustavujícím období diktatury KSČ v Československu. Proces ustavování systému státní direktivy byl na poli mediální politiky KSČ narušován spory mezi centrem a regionem, mezi ambicemi vedení propagandy a tisku na ÚV KSČ a reálnými možnostmi nižšího stranického aparátu i regionálních novinářů. Mocenské centrum tak už v první polovině 50. let postupně rezignovalo na představu přímé dominance nad regionálními médii a muselo přistoupit k decentralizaci, což se neobešlo bez kompetenčních sporů. Systém řízení médií se postupně ustálil až mezi lety 1953 a 1956. Studie je rozdělena do kapitol sledujících vývoj vztahu centrálního aparátu KSČ a jeho krajských a okresních výborů a končí sondou do historie libereckého deníku Stráž severu uváděného jako konkrétní příklad, jak se regionální periodikum s procesem ustavování dominance KSČ vyrovnalo. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha: Žádný člověk není černobílý. Kdo je František Kriegel? Lékař, který nepodepsal moskevský protokol, nebo i zapálený komunista, co ani jako disident nepřestal věřit v komunistické ideály? František Kriegel je dnes většinou znám pouze jako člověk, který jediný v srpnu 1968 odmítl podepsat moskevský protokol. Jeho životní osudy jsou ovšem spletitější. Narodil se v ukrajinském městě Stanislaviv, v Praze vystudoval medicínu, bojoval ve španělské, čínské a barmské válce. Zapálený komunista, který v roce 1948 pomáhal budovat Lidové milice a později se dostal až na špičku stranické nomenklatury. Disident, který nikdy nepřestal věřit v komunistické ideály. Autor na knize pracoval dvacet let, čerpal ze vzpomínek Krieglovy manželky Rivy a přítele Františka Janoucha, podkladem mu byly i dobové dokumenty, záznamy ze stranických jednání a další archiválie. (knihydobrovsky.cz)

Katalog k výstavě Parlament! nabízí čtenářům různé pohledy na moderní parlamentní kulturu v českých zemích a Československu. Zaměřuje se nejen na činnost dobových parlamentů, ale také na roli občanů a jejich participaci v parlamentním systému. Mimo historického přehledu soustředícího se především na období 1848-1992 jsou v katalogu představeny také výrazné osobnosti parlamentních komor nebo autentické předměty zasazené do dobového kontextu. Součástí katalogu jsou také nadčasové citáty k souvisejícím tématům svobody, demokracie či totality. (knihydobrovsky.cz)

Edice Rudolfa Chmela a Michala Stehlíka s tématem "moje Československo" nechává promluvit dvaadvacet autorů ze Slovenska a Čech v jakémsi ohlédnutí za Československem. Jde o pohledy odborné - historické či uměnovědné, literární nebo opravdu čistě osobní. Pro českého čtenáře byla zvolena mírná převaha slovenských osobností - historici, politička, nakladatel, spisovatel, filozof i výtvarník, mezi českými osobnostmi nechybí někdejší vrcholný aktivní politik, historici či spisovatelka. Koncept Československa si v roce 2018 připomíná stoleté výročí - texty v knize Moje Československo se na něj snaží nahlížet z mnoha originálních úhlů. (knihydobrovsky.cz)

Padesátá léta představují jedno konkrétní desetiletí v dějinách této země. Desetiletí počátku komunistické diktatury, která zásadně změnila charakter společnosti. Desetiletí perzekucí, procesů, obětí, železné opony. Ale i desetiletí nadšení, mládí, budování a víry v nový, lepší svět. Ten se však měl vědomě budovat za cenu nesvobody. Tehdejší Československo prošlo asi největší společenskou změnou za poslední století. Změna se dotkla společenské struktury, ekonomiky, kultury, politiky i zahraničního zakotvení. To vše chce tato kniha, vycházející u příležitosti výstavy konané v Národním muzeu od června 2023, ilustrovat a přispět snad k pochopení období mezi lety 1948 a 1960. (knihydobrovsky.cz)

Proč nastal po roce 1945 český „rozvod“ se Západem? Jaký byl život za „železnou oponou“? Hrozí nám opět rozdělení světa a nová „studená válka“? Stojíme před novým rozkolem Evropy? A jak nás dnes může inspirovat Winston Churchill?I na takové otázky hledá odpověď kniha „Rozdělený svět?“, která vznikla u příležitosti 70. výročí dvou slavných řečí Winstona Churchilla proslovených roku 1946 – ve Fultonu o „železné oponě“ a v Curychu o Spojených státech evropských. Vedle odborných studií, reflektujících vznik „železné opony“ a její vliv na život v tehdejším Československu, obsahuje kniha i eseje k aktuální situaci v Evropě a Česku, jejichž autory jsou Johann P. Arnason, Václav Bělohradský, Petr Drulák, Roman Joch, Olga Lomová, Stanislav Komárek, Jiří Pehe, Petr Pithart, Jiří Přibáň, Tomáš Sedláček a Milan Znoj. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Michal Stehlík; Martin Groman, 264 stran, česky, pevná bez přebalu matná Oblíbený podcast nyní v jedinečné knižní podobě! Kniha vychází z podcastu Martina Gromana a Michala Stehlíka Přepište dějiny, který vznikl v listopadu 2020. Věnuje se dějinám ve veřejném prostoru, médiích i výrocích politiků a dalších veřejně vystupujících osob i osobností. Zdá se, že málokdo je uchráněn divokých paralel a přirovnání, která často minou svou reálnou historickou předlohu. Toho všeho se pak s chutí a vervou chytají právě přepisovači dějin, kteří dnes masivně využívají sociální sítě i své případné politické nebo jinak společensky významné postavení, aby dějiny zapojili do své aktuální strategie. Chcete se zviditelnit jako kritik Evropské unie, přirovnejte ji k Třetí říši. Chcete oslovit nacionální strunu v českých voličích, strašte Sudeťáky a jejich touhou po starém majetku. Přepište dějiny rozebírá jednu takovou vyšinutou paralelu za druhou a s vhledem do... (alza.cz)

Elektronická kniha - autor Michal Stehlík, 264 stran, česky Kniha vychází z podcastu Martina Gromana a Michala Stehlíka Přepište dějiny, který vznikl v listopadu 2020. Věnuje se dějinám ve veřejném prostoru, médiích i výrocích politiků a dalších veřejně vystupujících osob i osobností. Zdá se, že málokdo je uchráněn divokých paralel a přirovnání, která často minou svou reálnou historickou předlohu. Toho všeho se pak s chutí a vervou chytají právě přepisovači dějin, kteří dnes masivně využívají sociální sítě i své případné politické nebo jinak společensky významné postavení, aby dějiny zapojili do své aktuální strategie. Chcete se zviditelnit jako kritik Evropské unie, přirovnejte ji k Třetí říši. Chcete oslovit nacionální strunu v českých voličích, strašte Sudeťáky a jejich touhou po starém majetku. Přepište dějiny rozebírá jednu takovou vyšinutou paralelu za druhou a s vhledem do historických dějů ukazuje, jak často je skutečná minulost daleko od... (alza.cz)

eBook: Václav Havel ve svém eseji o Františku Krieglovi v roce 1988 napsal, že by jednou měla vzniknout kniha, díky níž by lidé pochopili, že tu byli dokonce i komunističtí politikové, kteří byli normálními čestnými a statečnými lidmi, byť třeba tragického osudu. Právě taková je nová monografie, díky které má širší veřejnost poprvé možnost poznat v celistvosti nejednoznačný příběh muže, jenž je stále pokládán dílem za hrdinu a dílem za padoucha. V očích široké veřejnosti je Krieglova osobnost ztenčena na statečný čin v srpnu 1968, kdy jako jediný politik odmítl podepsat tzv. Moskevský protokol, jímž se legalizovala sovětská okupace Československa. Životní osudy tohoto komunisty, lékaře a vojáka na několika frontách druhé světové války jsou ovšem o poznání spletitější a tragiku jim dodává například jeho přímý podíl na vzniku Lidových milicí v únoru 1948. Autor si neklade ambici jednoznačně rozsoudit spor o Kriegla, nabízí však kontext životních peripetií, rozhodnutí a postojů, které jejich nositele opakovaně přiváděly spíše do problémů než na politické a společenské výsluní. Martin Groman (1976) je publicista píšící převážně o moderní české a československé historii a o problematice médií. Mimo jiné vydal v roce 2015 životopis komunistického novináře Stanislava Budína a spolu s historikem Michalem Stehlíkem tvoří oblíbený podcast Přepište dějiny. Působí také ve Společnosti Ferdinanda Peroutky a porotě Ceny Františka Kriegla. (knihydobrovsky.cz)

Elektronická kniha - ze série Přepište dějiny, autor Michal Stehlík, 304 stran, česky Dějiny jsou přepisovány odjakživa a vlastně stále. A tak není divu, že autoři podcastu Přepište dějiny Michal Stehlík a Martin Groman po úspěšné první knize přicházejí s jejím pokračováním. Proč jsou u nás premiéři stále tak trochu ve stínu Hradu? Jak odcházejí naši prezidenti? A kdo vlastně na Hradě vládne a jací lidé zde sloužili českému státu? Přepisoval dějiny i takový Masaryk? A jak se do nich zapsal Dubček? Máme rádi své generály, nebo si jich moc nevážíme, a proč se v roce 2022 vrátily ozvuky španělské občanské války? Chybět nebude ani vztah Čechů a Němců a to od Havlíčka k Havlovi, tedy od jara národů v roce 1848 po česko-německou deklaraci. Co všechno má vliv na naše dnešní prožívání politiky – volby v roce 1946, Lidové milice, Anticharta, normalizace? A nemytizujeme si 17. listopad 1989 příliš? Autoři se ale podívají také na to, jak se v minulosti... (alza.cz)

Kříže v krajině jsou často to jediné, co přežilo války, režimy, přesídlování obyvatel. Mnohdy je ani nevnímáme, jsou pro nás přirozenou součástí krajiny. Místa spočinutí, odpočinku a kontemplace, orientační body v krajině, nadčasové objekty spoluvytvářející charakter krajinného a veřejného prostoru, jako i tolik potřebné paměti místa. Právě pohraničí bylo místem mnoha střetů. Tudy procházeli uprchlíci během první světové války, komplikovaně zde vznikaly hranice první československé republiky, aby se po dvacetiletém soužití opět přemalovávala hranice podle jazyka a velmocenských ambic nacismu. Byly němým svědkem událostí druhé světové války, ve které zmizelo židovské etnikum, odsunu německy hovořícího obyvatelstva i natahování drátů a růstu železné opony, rozdělující rodiny, národy i státy. I dnes jsou mementem našeho chování se ke krajině jako takové. Fotografové Rudof Prekop a Martin Mlynarič mapovali kříže na Dačicku více než dva roky, poté byly ve spolupráci s archiváři popsány a lokalizovány. Vznikla kniha, která je jakýmsi „herbářem krajiny“ tvořeným v různých ročních obdobích focenými kříži vždy v krajinném kontextu, doplněnými citlivými texty o křížích jako takových, dějinách Dačicka, spiritualitě krajiny a tamní fauně a flóře. Kniha je plastickým obrazem krajiny umožňující místním a znalým ponořit se v její znalosti hlouběji a neznalé vábící ji navštívit. (patro.cz)

Katalog k výstavě Parlament! nabízí čtenářům různé pohledy na moderní parlamentní kulturu v českých zemích a Československu. Zaměřuje se nejen na činnost dobových parlamentů, ale také na roli občanů a jejich participaci v parlamentním systému. Mimo historického přehledu soustředícího se především na období 1848–1992 jsou v katalogu představeny také výrazné osobnosti parlamentních komor nebo autentické předměty zasazené do dobového kontextu. Součástí katalogu jsou také nadčasové citáty k souvisejícím tématům svobody, demokracie či totality. (patro.cz)

Kniha - autor Michal Stehlík; Martin Groman, 304 stran, česky, pevná bez přebalu lesklá Dějiny jsou přepisovány odjakživa a stále. Proč jsou u nás premiéři stále tak trochu ve stínu Hradu? Jak odcházejí naši prezidenti? A kdo vlastně na Hradě vládne a jací lidé zde sloužili českému státu? Přepisoval dějiny i takový Masaryk? A jak se do nich zapsal Dubček? Máme rádi své generály, nebo si jich moc nevážíme, a proč se v roce 2022 vrátily ozvuky španělské občanské války? Chybět nebude ani vztah Čechů a Němců a to od Havlíčka k Havlovi, tedy od jara národů v roce 1848 po česko-německou deklaraci. Co všechno má vliv na naše dnešní prožívání politiky – volby v roce 1946, Lidové milice, Anticharta, normalizace? A nemytizujeme si 17. listopad 1989 příliš? Autoři se ale podívají také na to, jak se v minulosti proplétala politika se sportem i popkulturou a co všechno máme dodnes ukryto v televizních pohádkách. V roce války na Ukrajině nemůže chybět ani téma Rusko a jeho... (alza.cz)

Kniha mapuje konkrétní rok 1937 v československých dějinách. Jedná se o 37 osobních příběhů roku 1937, od prezidenta T. G. Masaryka, přes spisovatele Karla Čapka, fotbalistu Josefa Bicana, herečku Lídu Baarovou či rodinu právě narozené Madeleine Albright. Nechybí ani Konrad Henlein, Vojtech Tuka či Max Brod. Vedle toho je celý rok rámován měsíc po měsíci dvanácti světovými událostmi, například španělskou válkou, moskevskými procesy, tragédií vzducholodi Hindenburg, úspěchem sovětských letců na severním pólu či nankigským masakrem japonsko-čínské války. To vše vytváří mozaiku konkrétního roku 1937, který byl symbolickým krokem do propasti tragického roku následujícího (patro.cz)

V posledních letech se tuzemský komiks a obrázkový seriál těší zvýšené přízni čtenářů, kritiků i odborných badatelů. Dlouho opomíjenému, pokud už ne zcela záměrně přehlíženému a omezovanému mediálnímu žánru se dostává pozornosti prostřednictvím dílčích publikací či výstav, celistvější historický přehled ale dosud chyběl.Asi těžko si lze představit knihu o několika tisících postav a hrdinů, která by zároveň byla pro čtenáře stále přehledná a čtivá. A právě takové Dějiny československého komiksu 20. století jsou. Přinášejí první komplexní a odborně fundované pojednání o komiksovém 20. století v našem kulturním a jazykovém prostoru, nabízejí pohled na jeho proměny a tendence, připomínají nejslavnější osobnosti (Lada, Sekora, Saudek, Němeček) a samozřejmě představují známé i méně známé komiksové hrdiny. Neopomíjejí při tom ani mnoho tvůrců, časopisů, knih a aktivit dnes pozapomenutých. S důrazem kladeným na sledování vývojových linií formálních, žánrových i motivických zahrnují Dějiny do svého výkladu přirozeně i oblast komiksové tvorby překladové, jakož i šířeji pojímané exkurzy věnované společenské pozici komiksu a obrázkového seriálu. Dějiny československého komiksu 20. století tak nechtějí nabídnout jen detailní popis československé komiksové a obrázkovoseriálové tvorby, ale zprostředkovaně vyprávějí i příběh o pozici, funkci a proměnách komiksu v česko- a slovenskojazyčném kulturním prostoru.Dva obsáhlé svazky (I: 1900–1964; II: 1964–2000) doprovází bohatý ilustrační materiál, detailní rejstříky jmenné i věcné a medailony domácích komiksových tvůrců.Publikaci připravil čtyřčlenný autorský kolektiv z Ústavu pro českou literaturu AV ČR a Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci v rámci grantu GA ČR (hlavní redaktor Pavel Kořínek).Vychází za podpory Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury ČR a hlavního města Prahy. (knihydobrovsky.cz)

Protiklady se přitahují – to možná platí ve fyzice, ale v lidských vztazích je tomu spíše naopak. Kamilu Bendovou svedly dohromady s jejím mužem Václavem Bendou právě podobné hodnoty: láska ke svobodě, smysl pro spravedlnost i křesťanská víra. V rozhovoru s historikem Michalem Stehlíkem vzpomíná známá matematička na dění kolem Charty 77 i VONS. V jejích vzpomínkách ožívají Václav Havel, Petr Uhl, Dana Němcová a další výrazné osobnosti disentu i atmosféra doby, již dokreslují unikátní archivní fotografie. (knihydobrovsky.cz)

Knižní rozhovor Michala Stehlíka s Rudolfem Chmelem Střed Evropy mezi ideou a realitou vznikal na dálku během koronavirové krize. Zblízka se ovšem věnuje především posledním třiceti letům zemí dnešní Visegrádské čtyřky. Dvojice angažovaných intelektuálů, z nichž hlavně slovakista Rudolf Chmel se opakovaně ocital doslova uprostřed dějinných událostí jako jeden z jejich aktérů, zasvěceně reflektuje mnohá neuralgická témata a působení klíčových osobností novodobých dějin Slovenska, Polska, Maďarska i Česka. Ve čtivé, česko-slovensky psané publikaci se autoři noří pod povrch událostí, jež bude mít řada čtenářů ještě v živé paměti, a sledují historické pozadí a nejrůznější hlubinné společenské trendy, které se přímým účastníkům dějin i dobovým médiím často skrývají pod příslovečnou "pěnou dní". (knihydobrovsky.cz)

Katalog výstavy 1620. Cesta na Horu představuje zejména situaci Českého království od vlády Rudolfa II. do konce třicetileté války. Katalog dále kopíruje zejména témata výstavy a důraz v období 1618-1621: doba před povstáním, defenestrace, bitva, exekuce, exil. Samostatným tématem je také druhý život Bílé hory. Součástí katalogu je představení autentických předmětů, stejně jako dva příběhy alternativní historie. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Knižní rozhovor Michala Stehlíka s Rudolfem Chmelem Střed Evropy mezi ideou a realitou vznikal na dálku během koronavirové krize. Zblízka se ovšem věnuje především posledním třiceti letům zemí dnešní Visegrádské čtyřky. Dvojice angažovaných intelektuálů, z nichž hlavně slovakista Rudolf Chmel se opakovaně ocital doslova uprostřed dějinných událostí jako jeden z jejich aktérů, zasvěceně reflektuje mnohá neuralgická témata a působení klíčových osobností novodobých dějin Slovenska, Polska, Maďarska i Česka.Ve čtivé, česko-slovensky psané publikaci se autoři noří pod povrch událostí, jež bude mít řada čtenářů ještě v živé paměti, a sledují historické pozadí a nejrůznější hlubinné společenské trendy, které se přímým účastníkům dějin i dobovým médiím často skrývají pod příslovečnou „pěnou dní“. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Protiklady se přitahují – to možná platí ve fyzice, ale v lidských vztazích je tomu spíše naopak. Kamilu Bendovou svedly dohromady s jejím mužem Václavem Bendou právě podobné hodnoty: láska ke svobodě, smysl pro spravedlnost i křesťanská víra. V rozhovoru s historikem Michalem Stehlíkem vzpomíná známá matematička na dění kolem Charty 77 i VONS. V jejích vzpomínkách ožívají Václav Havel, Petr Uhl, Dana Němcová a další výrazné osobnosti disentu i atmosféra doby, již dokreslují unikátní archivní fotografie. (knihydobrovsky.cz)

Sedmá mechanizovaná brigáda "Dukelská" vznikla 1. října 1994 reorganizací 3. mechanizované divize v Kroměříži. V roce 2004 byla přemístěna do Hranic, kde působí dosud. Představuje rozhodující údernou a palebnou sílu těžkého typu pozemních sil Armády České republiky, která je určena k plnění úkolů prevence i reakce na krizové situace v národním a aliančním rozsahu. Její organizace umožňuje vytvářet základ úkolových uskupení k řešení taktických úkolů a operací. Kniha se skládá se šesti kapitol popisující současnost, historii, výcvik, výzbroj či nasazení v zahraničních operací. Kniha je volným pokračováním knižních projektů DUM SPIRO SPERO nebo URNA, čímž se 7.mechanizovaná brigáda stává třetí knihou této úspěšné edice. Kniha vyšla za podpory Olomouckého kraje. (knihydobrovsky.cz)

eBook: V květnu 1921 byla založena KSČ. Stoleté výročí vybízí k tomu, abychom si položili otázky vztahující se k minulosti, současnosti i budoucnosti. Nakolik byli čeští komunisté závislí na Moskvě? Jaký typ lidí přitahovala komunistická strana? A proč i přes zákon o protiprávnosti komunistického režimu nedošlo k jejímu zákazu? Odpovídají Jaromír Štětina, Pavel Žáček, Jan Rychlík, Daniel Kroupa, Michal Stehlík a další publicisté i historici. (knihydobrovsky.cz)

Publikace je jedním z výstupů Stálé konference rakouských a českých historiků, která vznikla v roce 2009 a zabývá se kontinuálně problematikou moderních česko-rakouských dějin. Pohled na situaci po roce 1969 v obou zemích přináší zajímavé porovnání vývoje ve střední Evropě: na jedné straně žily obě země v odlišných politických systémech, nejen symbolicky rozděleny železnou oponou, na straně druhé jsou si četné kulturní či sociální fenomény na obou stranách této hranice mnohdy překvapivě blízké. Různorodost a originalita přístupů k tomuto období a mnohá srovnání pak jednoznačně dokazují, že dějiny normalizovaného Československa nelze v žádném případě vnímat jako izolovanou historii. (knihydobrovsky.cz)

Galerie osudů českých mužů a žen, kteří se dokázali postavit nacistickému režimu, je více než rozlehlá. Vstupte do ní prostřednictvím rozhovoru s předním odborníkem na vojenské dějiny Eduardem Stehlíkem – portréty jednotlivých hrdinů a hrdinek jsou založeny na svědectvích a fotografiích sesbíraných v průběhu mnoha desítek let. Rozhovor, jejž vedl novinář a dokumentarista Martin Brabec, je zároveň sondou do rozmanité a často napínavé práce historika. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Hrdinové a hrdinky protihitlerovského odboje v rozhovoru s předním odborníkem na vojenské dějiny Galerie osudů českých mužů a žen, kteří se dokázali postavit nacistickému režimu, je více než rozlehlá. Vstupte do ní prostřednictvím rozhovoru s předním odborníkem na vojenské dějiny Eduardem Stehlíkem – portréty jednotlivých hrdinů a hrdinek jsou založeny na svědectvích a fotografiích sesbíraných v průběhu mnoha desítek let. Rozhovor, jejž vedl novinář a dokumentarista Martin Brabec, je zároveň sondou do rozmanité a často napínavé práce historika. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Galerie osudů českých mužů a žen, kteří se dokázali postavit nacistickému režimu, je více než rozlehlá. Vstupte do ní prostřednictvím rozhovoru s předním odborníkem na vojenské dějiny Eduardem Stehlíkem – portréty jednotlivých hrdinů a hrdinek jsou založeny na svědectvích a fotografiích sesbíraných v průběhu mnoha desítek let. Rozhovor, jejž vedl novinář a dokumentarista Martin Brabec, je zároveň sondou do rozmanité a často napínavé práce historika. (knihydobrovsky.cz)

V květnu 1921 byla založena KSČ. Stoleté výročí vybízí k tomu, abychom si položili otázky vztahující se k minulosti, současnosti i budoucnosti. Nakolik byli čeští komunisté závislí na Moskvě? Jaký typ lidí přitahovala komunistická strana? A proč i přes zákon o protiprávnosti komunistického režimu nedošlo k jejímu zákazu? Odpovídají Jaromír Štětina, Pavel Žáček, Jan Rychlík, Daniel Kroupa, Michal Stehlík a další publicisté i historici. (knihydobrovsky.cz)

V květnu 1921 byla založena KSČ. Stoleté výročí vybízí k tomu, abychom si položili otázky vztahující se k minulosti, současnosti i budoucnosti. Nakolik byli čeští komunisté závislí na Moskvě? Jaký typ lidí přitahovala komunistická strana? A proč i přes zákon o protiprávnosti komunistického režimu nedošlo k jejímu zákazu? Odpovídají Jaromír Štětina, Pavel Žáček, Jan Rychlík, Daniel Kroupa, Michal Stehlík a další publicisté i historici. (patro.cz)

Vlasy – ať už jsou na hlavě, či ne, ať jsou bohaté, husté, či jen řídké, dlouhé, anebo krátké, svázané i nesvázané, barvené, nebo přírodní – definují jedince a jeho roli ve společnosti. Odkazují k jeho genderu, pohlaví, sexuální do¬stupnosti, věku, sociálnímu statusu, či dokonce politickému názoru. Tato kniha nabízí interdisciplinární a unikátní pohled na přepestré významy kštic, vousů, paruk, zarostlosti i bezvlasosti a vlasové péče v rozličných světových kulturách; od etnografických přes klasické až po současné kontexty. Autor vychází z bohatých zdrojů literárních, archeologických, antropologických, přírodovědných i vizuálních dokladů. Pokrytá témata zahrnují významy, jaké měly vlasy v preliterárních společnostech (Asie, Afriky, obou Amerik, Oceánie), ve starověkých společnostech (Egypt, Řecko, Řím, Barbaricum) i v etapách evropských dějin (středověk, renesance, 19. a 20. století). Kniha zkoumá biolo¬gické, historické i kulturní diskursy týkající se nesmrtelného fenoménu: vlasů. (patro.cz)

Vlasy - ať už jsou na hlavě, či ne, ať jsou bohaté, husté, či jen řídké, dlouhé, anebo krátké, svázané i nesvázané, barvené, nebo přírodní - definují jedince a jeho roli ve společnosti. Odkazují k jeho genderu, pohlaví, sexuální do¬stupnosti, věku, sociálnímu statusu, či dokonce politickému názoru. Tato kniha nabízí interdisciplinární a unikátní pohled na přepestré významy kštic, vousů, paruk, zarostlosti i bezvlasosti a vlasové péče v rozličných světových kulturách; od etnografických přes klasické až po současné kontexty. Autor vychází z bohatých zdrojů literárních, archeologických, antropologických, přírodovědných i vizuálních dokladů. Pokrytá témata zahrnují významy, jaké měly vlasy v preliterárních společnostech (Asie, Afriky, obou Amerik, Oceánie), ve starověkých společnostech (Egypt, Řecko, Řím, Barbaricum) i v etapách evropských dějin (středověk, renesance, 19. a 20. století). Kniha zkoumá biologické, historické i kulturní diskursy týkající se nesmrtelného fenoménu: vlasů. (knihydobrovsky.cz)

Nová učebnice unijního práva od kolektivu z olomoucké právnické fakulty se obsahově zaměřuje na základní otázky ústavního a institucionálního práva Evropské unie, jakož i vnitřního trhu, unijní regulace ochrany hospodářské soutěže, veřejných podpor a veřejných zakázek. Učebnice umožňuje základní pochopení problematiky evropské integrace a systematiky unijního práva. Autoři při výkladu zdůrazňují soudní aplikaci unijního práva, jež je neopomenutelná zejména v oblasti vnitřního trhu. Jednotlivé příklady aplikace svobod vnitřního trhu mohou posloužit lepšímu pochopení problematiky a jejímu snazšímu vstřebání. Učebnice je určena studentům právnických fakult i dalším zájemcům o právní otázky unijní integrace. Učebnici doplňuje Praktikum práva Evropské unie (Leges, 2016), které vede studenty k analýze judikatury Soudního dvora EU i národních soudů a k aplikaci unijního práva. (knihydobrovsky.cz)

Přestože je Martinovi teprve sedmnáct, postihují ho depresivní myšlenky, pocity samoty a úzkosti. Po smrti své babičky však dokáže probudit pravou sílu svých očí, které mu umožňují po večerech vstupovat do bájného světa plného záhad, aby našel svůj vnitřní klid. Kniha popisuje cestu mladého kluka skrze onen svět, ve kterém zjišťuje pravdu o svém rodokmenu a jedinečném daru své rodiny. Co všechno se dozví o tamější civilizaci? O její kultuře, písmu? A odhalí podstatu oné oblasti, kterou po nocích navštěvuje? (knihydobrovsky.cz)

Cílem předložené kolektivní monografie je představit českému čtenáři doposud nepříliš často pojednávané téma sémiotické historiografie. Naším cílem nebylo psát "nezaujatá" historická pojednání, nýbrž uvést do souvislosti a interpretovat zvolená témata v kontextu současné sémiotiky, jež, jakkoli možná dosud spíše implicitně než vědomě, z historického odkazu čerpá. Bylo se třeba zaměřit na místa, která se nám jevila jako inspirující, nebo jednoduše přesvědčivá. Prvním z těchto míst je právě spor o to, co je to přesvědčivost a jak se se sémiotikou překrývá. Není tedy divu, že prvními artefakty, které jsme chtěli představit v rámci "sémiotického muzea", jsou sofisté a řecká rétorika jakožto podstatný epistemologický zlom. Podobný pokus vypořádat se s problémy otevřenými sofisty, rétory a Platónem nalézáme pochopitelně i v Aristotelovi a jeho cestě k obecné teorii inference, která je pro současnou sémiotiku jedním ze základních stavebních kamenů. Posledním místem, které jsme navštívili, je pak logika a teorie znaku u stoických myslitelů. Jestliže Platón, Aristotelés a sofisté otevírají možné perspektivy pro Charlese Sanderse Peirce a Jean--Francoisa Lyotarda, pak stoická inspirace se jasně objevuje u neméně originálního filosofa, který představuje pro sémiotické úvahy jasnou výzvu, totiž Gilles Deleuze. (knihydobrovsky.cz)

Kniha popisuje dějiny dvou původních civilizačních okruhů na území Vietnamu, na severu vietského vyvíjejícího se pod vlivem Číny a na jihu okruhu austronéských hinduizovaných Čamů tvořících seskupení nezávislých lokálních center. Zatímco vývoj vietské státnosti vyvrcholil v 15. stol. vytvořením centralizované říše, nejednotní Čamové museli nadále ustupovat expanzi Vietů. Při chronologickém výkladu založeném na vietnamských a čínských kronikách jsou sledovány hlavní vývojové tendence: přechod od tisícileté čínské nadvlády, kdy byli Vietové přirozenou okrajovou součástí čínského politického okruhu i kosmopolitní synkretickou křižovatkou jihovýchodní Asie, k samostatnosti za dynastií Lý, Tr?n a L? či mocenské posuny od buddhistické sanghy k vojenským vládcům a neokonfuciánské civilní správě. (patro.cz)

Detektivka byla po celé dvacáté století nejoblíbenějším oddechovým žánrem českých čtenářů a její popularita neklesá ani v současnosti. Čeští literární detektivové se přitom dost liší od anglosaských suverénů: bývají nenápadní, skromní, neohromují okolí svými dedukcemi ani tvrdými pěstmi či přesnou muškou. Typické je pro ně ironizování, parodování a obecně podvracení autority takzvaného velkého detektiva. Mnohdy jejich příběhy psali uznávaní spisovatelé, knížka předních znalců však představuje i málo prozkoumané a temné uličky detektivní literatury. První podrobné shrnutí dějin kriminálního žánru v českých zemích ukazuje, kdy se poprvé objevil český detektivní román, kde má česká detektivka kořeny nebo jak se za poslední století vyvíjela. V monografii, která se čte jedním dechem jako detektivka, se potkávají Emil Vachek, Edgar Collins, Eduard Fiker, Josef Škvorecký, Hana Prošková, Václav Erben, Jaroslav Velinský, Pavel Frýbort, Michal Sýkora, Michaela Klevisová a další. (knihydobrovsky.cz)

Dielo regionálneho historika analyzuje špecifickú rolu mesta Martin v slovenských dejinách a jej premeny, od 40. rokov 19. storočia, keď bol Turčiansky Sv. Martin málo významným mestečkom Turčianskej župy, cez postupný nárast jeho významu v súvislosti s revolúciou 1848 – 49, Memorandom, založením MS, utvorenie a premeny jedného z centier slovenskej politiky v 1. polovici 20. stor., cez neskorší postupný úpadok významu, až po zástoj Martina a jeho inštitúcií v ponovembrovom dianí. (patro.cz)

Tato kolektivní monografie volně navazuje na předchozí dvě úspěšné publikace editorů Kolaps a regenerace: cesty civilizací a kultur (Academia 2011) a Civilizace a dějiny: historie světa pohledem dvaceti českých vědců (Academia 2013). Jejím cílem je poukázat na roli jedince v rámci dějin a na to, jakou roli může sehrát osobnost v historickém vývoji a zásadně ho ovlivnit. Jako v předešlých monografiích i v této bude dominovat multidisciplinární přístup vycházející ze spolupráce společenských, technických a přírodních věd v kombinaci s mikro- a makrohistorickým ontologickým přístupem. Jednotlivé kapitoly pokrývají několik uplynulých tisíciletí lidských dějin a ukazují mnohotvárnost historických procesů a jejich relevanci pro současný svět. (patro.cz)

Kniha rozhovorů se známým historikem, teologem a katolickým knězem Tomášem Petráčkem propojuje řadu světů. Petráčkovy úvahy o dějinách a dějinnosti se proplétají s jeho reflexí současného křesťanství a katolické církve, stejně jako celé společnosti. (patro.cz)

Kniha reprezentuje soubor autorových studií, v nichž se v posledních dvou desetiletích z mnoha úhlů a perspektiv věnoval problematice především české historiografie. Vedle metodologických studií, jež se zaobírají tragickým koncem české poznámky, interpretováním morových epidemiemi či husitské revoluce se v knize nacházejí texty zkoumající pojetí národních dějin Jana Slavíka, historickou paměť ve středověku i moderní paměť ve vztahu k holokaustu a totalitním společnostem. Samostatnou kapitolu knihy tvoří zamyšlení o stavu českého dějepisectví a jeho perspektivách či o nedozírných škodách, jež by pro českou společnost znamenala rezignace na uvědomování si a reflexi vlastní minulosti. Poslední část knihy zahrnují biografické črty významných historiků, kteří zásadním způsobem ovlivnili moderní historické myšlení (Fernand Braudel, Georges Duby, Bronisław Geremek, František Graus). Vydání knihy podpořilo Hlavní město Praha. (patro.cz)