Polynésie - společnosti, kultury, jazyky - ondřej pivoda, martin rychlík, martin soukup, václav a. černý

Kniha Polynésie završuje vydání literární pozůstalosti českého překladatele Václava Černého. Svazek Havaj: historie, mýty, poezie vyšel v roce 2019, svazek Maoři: společnost, kultura a jazyk o rok později. Václav Černý se věnoval především překladům z gruzínštiny, ale mnoho času věnoval také studiu polynéských jazyků a tradiční lidové slovesnosti na polynéských ostrovech. Většina jeho prací však zůstala jen v rukopisech. Publikace Polynésie nabízí nejen Černým sestavené slovníky (samojský, melanéského tok pisinu, slovník ostrovů Niue a Rapa Nui), ale také kratší texty, jako jsou například přísloví ze souostroví Samoa. Publikace je doplněna o kapitoly věnované tetování, jazykům, kulturám a společnostem Polynésie. Třetím svazkem se tedy uzavírá vydání té části Černého literární pozůstalosti, která se věnuje kulturám, společnostem a jazykům Oceánie. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Václav Černý; Ondřej Pivoda; Martin Rychlík; Martin Soukup, 528 stran, česky, pevná s přebalem lesklá Kniha Polynésie završuje vydání literární pozůstalosti českého překladatele Václava Černého. Svazek Havaj: historie, mýty, poezie vyšel v roce 2019, svazek Maoři: společnost, kultura a jazyk o rok později. Václav Černý se věnoval především překladům z gruzínštiny, ale mnoho času věnoval také studiu polynéských jazyků a tradiční lidové slovesnosti na polynéských ostrovech. Většina jeho prací však zůstala jen v rukopisech. Publikace Polynésie nabízí nejen Černým sestavené slovníky (samojský, melanéského tok pisinu, slovník ostrovů Niue a Rapa Nui), ale také kratší texty, jako jsou například přísloví ze souostroví Samoa. Publikace je doplněna o kapitoly věnované tetování, jazykům, kulturám a společnostem Polynésie. Třetím svazkem se tedy uzavírá vydání té části Černého literární pozůstalosti, která se věnuje kulturám, společnostem a jazykům Oceánie. (alza.cz)

Kniha představuje první původní českou práci věnovanou pojmu kultura z hlediska biokulturologie. Autor staví na antropologickém a kulturologickém zacházení s pojmem kultura, které dává do souvislosti s historickým vývojem darwinisticky orientovaných výkladů kultury. Zvláštní pozornost je v knize věnována klíčovým koncepcím a pojmům sociobiologie, evoluční psychologie, etologie člověka, memetiky, behaviorální ekologie člověka a přístupů označovaných koevoluce genů a kultury. Autor analyzuje a interpretuje modely kultury vytvářené v rámci těchto disciplín a směrů a porovnává je s antropologickými a kulturologickými přístupy. Kniha zaplňuje dlouholetou mezeru v české odborné literatuře, která dosud darwinistickým výkladům kultury nevěnovala systematickou pozornost. Publikace je určena zejména studentům antropologie, etnologie, kulturologie, sociologie, psychologie, archeologie a všem dalším zájemcům, kteří se chtějí podrobně seznámit s darwinistickými koncepcemi lidské přirozenosti a kultury. (knihydobrovsky.cz)

Autoři knihy Tělo 2.1: bolest v proměnách času a kultur si předsevzali probádat různé podoby bolesti. Mnoha příklady autoři na bohatém historickém, etnografickém a antropologickém materiálu ukazují, že bolest je tvárný kulturní jev, jelikož byla a zůstává v různých kulturách pojímána, využívána, dopřávána či odmítána. Seznamují s rozmanitými podobami trestu a mučení, ale rovněž ukazují, že bolest bývala součástí iniciačních rituálů, a zkoumají, zda musí být bolest nezbytně součástí lidského zrození. Zavádějí nás také mezi příznivce moderního primitivismu a do komunity BDSM, kteří mají k bolesti kladný přístup. Kniha volně navazuje na předcházející tituly Tělo (2014) a Tělo 2.0 (2017). (knihydobrovsky.cz)

V pánvi řeky Sepik na Nové Guineji stačilo k rozhodnutí o osudu čerstvě narozeného dítěte slovo muže: "umýt", nebo "neumýt". Kniha otevírá téma porodu jako sociálního a kulturního jevu. Porod je sám o sobě na kultuře nezávislým jevem, v různých časech a kulturách však vznikají "zaručeně správné" představy o tom, jak mají lidé přicházet na tento svět. Kolektivní monografie Porod otevírá témata kulturní tvárnosti porodu, zároveň ukazuje limity kulturního konstruktivismu. Kromě smrti, kdy ze světa odcházíme, neexistuje silnější téma, než jak na svět přicházíme. (knihydobrovsky.cz)

Podle současných poznatků je Alzheimerova nemoc progresivní degenerativní onemocnění mozku, které způsobuje duševní a fyzický úpadek vedoucí postupně k smrti. Prvními příznaky této choroby jsou většinou malé změny chování. Postižený má potíže s krátkodobou pamětí. Dělá mu problémy učení, počítání, rozhodování nebo správa svých financí. Stále obtížněji kontroluje své emocionální chování a chová se neočekávaně a často neadekvátně dané situaci. Rozsáhlý autorský kolektiv připravil nyní moderní přehlednou monografii věnovanou komplexně problematice Alzheimerovy nemoci – od etiologie a patogeneze, přes preklinické a klinické aspekty až k farmakoterapii a dalším terapeutickým modalitám. Velký důraz je kladen i na sociální a socioekonomické aspekty této choroby. Kniha je určena primárně neurologům a psychiatrům, užitečná však bude i pro internisty a další obory, které se s pacienty trpící Alzheimerovou nemocí setkávají. (knihydobrovsky.cz)

Publikace Maoři: společnost, kultura, jazyk představuje druhý svazek z literární pozůstalosti Václava A. Černého. Ten se od roku 1968 zabýval studiem polynéských kultur, jazyků a slovesnosti. Sestavoval slovníky a překládal moderní literaturu i tradiční lidovou slovesnost. Tento svazek obsahuje rozsáhlý česko-maorský a maorsko-český slovník, slovník maorské mytologie, ukázky novel a přísloví. Součástí publikace je CD s ukázkami maorských písní, které Václav Černý představoval v osmdesátých letech v Československém rozhlase. Do knihy je zařazeno pět studií, jež doplňují informace o tradiční maorské společnosti, kultuře, jazyku a mytologii. Jejími autory jsou Gabriela Jungová Vrtalová, Ondřej Pivoda, Martin Rychlík a Martin Soukup. (patro.cz)

Publikace Maoři: společnost, kultura, jazyk představuje druhý svazek z literární pozůstalosti Václava A. Černého. Ten se od roku 1968 zabýval studiem polynéských kultur, jazyků a slovesnosti. Sestavoval slovníky a překládal moderní literaturu i tradiční lidovou slovesnost. Tento svazek obsahuje rozsáhlý česko-maorský a maorsko-český slovník, slovník maorské mytologie, ukázky novel a přísloví. Součástí publikace je CD s ukázkami maorských písní, které Václav Černý představoval v osmdesátých letech v Československém rozhlase. Do knihy je zařazeno pět studií, jež doplňují informace o tradiční maorské společnosti, kultuře, jazyku a mytologii. Jejími autory jsou Gabriela Jungová Vrtalová, Ondřej Pivoda, Martin Rychlík a Martin Soukup. (knihydobrovsky.cz)

Podívejte se na svět původních obyvatel Ameriky novýma očima. Představujeme vám fascinující cestu do světa původních obyvatel Ameriky, která nám přiblíží nejen Siouxy, Apače, mayské pyramidy či Machu Picchu. Naše publikace dokládá, že původní obyvatelé Ameriky jsou mnohem rozmanitější a zajímavější, než jsme si kdy mysleli. Opravdu však víme, kdo to jsou indiáni? Většina z nás je zná pouze zprostředkovaně přes dobrodružné příběhy, ezoterické fantazie a medializované střípky malebných prvků jejich kultur. Ve Spojených státech žije 240 indiánských kmenů s 2 miliony příslušníků, v celé Americe najdeme více než 2 000 etnik. Každé z těchto etnik má svou jedinečnou etnickou a kulturní identitu, hluboké duchovní tradice a bohaté umělecké dědictví – včetně svého vlastního jazyka. A právě tyto jazyky patří mezi nejohroženější na celém světě. Publikace Ondřeje Pivody představuje jazyky domorodé Ameriky přehledně a čtivou formou. Autor vystudoval etnologii a lingvistiku na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Zaměřuje se na výzkum ohrožených jazyků, šamanismu a souvisejících jevů, dále na antropolingvistiku, srovnávací mytologii a etnozoologii. Věnuje se také popularizaci lingvistiky, ohrožených jazyků a domorodých kultur nebo autorské literární tvorbě. Připojte se k nám na této vzrušující cestě objevování jazyků a kultur domorodých Američanů. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Václav Černý, 456 stran, česky, pevná s přebalem lesklá Publikace Maoři: společnost, kultura, jazyk představuje druhý svazek z literární pozůstalosti Václava A. Černého. Ten se od roku 1968 zabýval studiem polynéských kultur, jazyků a slovesnosti. Sestavoval slovníky a překládal moderní literaturu i tradiční lidovou slovesnost. Tento svazek obsahuje rozsáhlý česko-maorský a maorsko-český slovník, slovník maorské mytologie, ukázky novel a přísloví. Součástí publikace je CD s ukázkami maorských písní, které Václav Černý představoval v osmdesátých letech v Československém rozhlase. Do knihy je zařazeno pět studií, jež doplňují informace o tradiční maorské společnosti, kultuře, jazyku a mytologii. Jejími autory jsou Gabriela Jungová Vrtalová, Ondřej Pivoda, Martin Rychlík a Martin Soukup. (alza.cz)

Vlasy – ať už jsou na hlavě, či ne, ať jsou bohaté, husté, či jen řídké, dlouhé, anebo krátké, svázané i nesvázané, barvené, nebo přírodní – definují jedince a jeho roli ve společnosti. Odkazují k jeho genderu, pohlaví, sexuální do¬stupnosti, věku, sociálnímu statusu, či dokonce politickému názoru. Tato kniha nabízí interdisciplinární a unikátní pohled na přepestré významy kštic, vousů, paruk, zarostlosti i bezvlasosti a vlasové péče v rozličných světových kulturách; od etnografických přes klasické až po současné kontexty. Autor vychází z bohatých zdrojů literárních, archeologických, antropologických, přírodovědných i vizuálních dokladů. Pokrytá témata zahrnují významy, jaké měly vlasy v preliterárních společnostech (Asie, Afriky, obou Amerik, Oceánie), ve starověkých společnostech (Egypt, Řecko, Řím, Barbaricum) i v etapách evropských dějin (středověk, renesance, 19. a 20. století). Kniha zkoumá biolo¬gické, historické i kulturní diskursy týkající se nesmrtelného fenoménu: vlasů. (patro.cz)

Autoři knihy Tělo 2.1: bolest v proměnách času a kultur si předsevzali probádat různé podoby bolesti. Mnoha příklady autoři na bohatém historickém, etnografickém a antropologickém materiálu ukazují, že bolest je tvárný kulturní jev, jelikož byla a zůstává v různých kulturách pojímána, využívána, dopřávána či odmítána. Seznamují s rozmanitými podobami trestu a mučení, ale rovněž ukazují, že bolest bývala součástí iniciačních rituálů, a zkoumají, zda musí být bolest nezbytně součástí lidského zrození. Zavádějí nás také mezi příznivce moderního primitivismu a do komunity BDSM, kteří mají k bolesti kladný přístup. Kniha volně navazuje na předcházející tituly Tělo (2014) a Tělo 2.0 (2017). (patro.cz)

Vlasy - ať už jsou na hlavě, či ne, ať jsou bohaté, husté, či jen řídké, dlouhé, anebo krátké, svázané i nesvázané, barvené, nebo přírodní - definují jedince a jeho roli ve společnosti. Odkazují k jeho genderu, pohlaví, sexuální do¬stupnosti, věku, sociálnímu statusu, či dokonce politickému názoru. Tato kniha nabízí interdisciplinární a unikátní pohled na přepestré významy kštic, vousů, paruk, zarostlosti i bezvlasosti a vlasové péče v rozličných světových kulturách; od etnografických přes klasické až po současné kontexty. Autor vychází z bohatých zdrojů literárních, archeologických, antropologických, přírodovědných i vizuálních dokladů. Pokrytá témata zahrnují významy, jaké měly vlasy v preliterárních společnostech (Asie, Afriky, obou Amerik, Oceánie), ve starověkých společnostech (Egypt, Řecko, Řím, Barbaricum) i v etapách evropských dějin (středověk, renesance, 19. a 20. století). Kniha zkoumá biologické, historické i kulturní diskursy týkající se nesmrtelného fenoménu: vlasů. (knihydobrovsky.cz)

Předmětem knihy Tělo: čichat, česat, hmatat, propichovat, řezat je sociální a kulturní analýza lidského těla a jeho vybraných částí. Kniha je založena na poznatcích a teoriích embodimentu, jak se jím zabývají především antropologové, etnologové, psychologové a sociologové. Jednotlivé kapitoly se věnují vybraným částem lidského těla či jeho funkcím: nos jako sociokulturní fenomén; vlasy a jejich symbolika a rituální funkce; hmat a věci, jak se projevují v poezii a beletrii; piercing jako móda i forma vzdoru středoškolské mládeže; funkční modifikace těla inspirované kyberpunkovou literaturou. V knize jsou prezentovány vybrané antropologické, psychologické a sociologické koncepce tělesnosti v návaznosti na problematiku modifikace, disciplinace a semiotizace těla či jeho jednotlivých částí. Kniha je určena antropologům, etnologům, sociologům a psychologům, kteří se zajímají o otázky studia lidské tělesnosti. (knihydobrovsky.cz)

Předmětem knihy je antropologické a etnologické zkoumání lidského těla a tělesnosti. Publikace kolektivu autorů se zaměřuje na tělesné modifikace, na diskusi o hranicích lidského těla a rozdíly mezi lidskými bytostmi a stroji. Volně navazuje na titul Tělo: čichat, česat, hmatat, propichovat, řezat (2014). Kniha Tělo 2.0 staví na teoriích těla a tělesnosti, které se od začátku 20. století rozvíjejí ve vědách o člověku, společnosti a kultuře. Jednotlivé kapitoly se věnují poruchám příjmu potravy, skalpování, rozdílům mezi člověkem a stroji, funkčním modifikacím těla a provádění extrémních modifikací. Kapitoly sjednocuje téma bolesti a překračování hranic lidského těla. (knihydobrovsky.cz)

Kniha Základy kulturní antropologie představuje původní českou práci věnovanou kulturní antropologii z hlediska výkladu jejího předmětu a systematiky. Autor se zaměřil na vysvětlení základních antropologických subdisciplín, klíčových tematických okruhů, pojmů a metod a technik výzkumu. Kniha je určena zejména studentům antropologie, sociologie, etnologie, psychologie a archeologie a všem dalším zájemcům, kteří se chtějí seznámit s kulturní antropologií jako holistickou a komparativní vědou o člověku a kultuře. (knihydobrovsky.cz)

Vnitrozemí ostrova Nová Guinea bylo dlouho bílým místem na západních mapách. Při průzkumných cestách ve 20. Století vyšlo najevo, že tam tehdy žily velké lidské populace, jež zůstávaly po tisíciletí izolovány od pobřežních oblastí. Kniha se věnuje výkladu prvních kontaktů mezi Papuánci a cizinci, jak autor nazývá Evropany a Australany ovládající ostrov. Příchod cizinců nezřídka vyvolal u Papuánců šok. Kvůli barvě jejich pokožky je považovali za vracející se zesnulé předky, jindy za nebezpečné duchy či potomky bytostí z počátku času, jejichž příchod je předzvěstí konce světa. Po opadnutí prvotního šoku často docházelo k tvrdým střetům mezi cizinci a Papuánci. Výpravná a čtivě napsaná publikace líčí průběh významných průzkumných cest, jež dostaly vnitrozemí ostrova na mapy. Autor se také zabývá koloniálním uspořádáním teritorií Papua a Nová Guinea, popisuje dobové rasistické názory a praktiky a ukazuje, jak sociální antropologie poskytla cizincům oporu pro jejich civilizační aktivity na ostrově. Cizincům se velice rychle podařilo prosadit mezi Papuánci vlastní představu civilizace a změnit jednou provždy ráz tamějších kultur. (knihydobrovsky.cz)

Kniha Mýty Margaret Mead se věnuje životu a vědeckým výzkumům slavné americké kulturní antropoložky, žačky Franze Boase a významné představitelky směru „kultura a osobnost“. Mead se proslavila hned svým prvním terénním výzkumem provedeným na pacifickém souostroví Samoa, jehož výsledky se však později staly předmětem dosud trvajících sporů mezi odborníky. Autor ukazuje, že myšlenky a odborné názory této antropoložky jsou velice často hodnoceny na základě popularizačních knih, jež napsala, a jen zřídka se berou v úvahu její vědecké monografie a odborné studie. Kniha zavede čtenáře na souostroví Samoa, na Novou Guineu, Bali, ale také do New Yorku a mezi severoamerické indiány. Nechává nahlédnout do „antropologické kuchyně“ slavné vědkyně, seznamuje s jejími odbornými díly a názory v souvislosti s jejím životním příběhem. Ukazuje v jiném světle mnoho mýtů, které se kolem Margaret Mead objevily. (knihydobrovsky.cz)

Kniha Mýty Margaret Mead se věnuje životu a vědeckým výzkumům slavné americké kulturní antropoložky, žačky Franze Boase a významné představitelky směru "kultura a osobnost". Mead se proslavila hned svým prvním terénním výzkumem provedeným na pacifickém souostroví Samoa, jehož výsledky se však později staly předmětem dosud trvajících sporů mezi odborníky. Autor ukazuje, že myšlenky a odborné názory této antropoložky jsou velice často hodnoceny na základě popularizačních knih, jež napsala, a jen zřídka se berou v úvahu její vědecké monografie a odborné studie. Kniha zavede čtenáře na souostroví Samoa, na Novou Guineu, Bali, ale také do New Yorku a mezi severoamerické indiány. Nechává nahlédnout do "antropologické kuchyně" slavné vědkyně, seznamuje s jejími odbornými díly a názory v souvislosti s jejím životním příběhem. Ukazuje v jiném světle mnoho mýtů, které se kolem Margaret Mead objevily. (knihydobrovsky.cz)

Předmětem knihy je antropologické a etnologické zkoumání lidského těla a tělesnosti. Publikace kolektivu autorů se zaměřuje na tělesné modifikace, na diskusi o hranicích lidského těla a rozdíly mezi lidskými bytostmi a stroji. Volně navazuje na titul Tělo: čichat, česat, hmatat, propichovat, řezat (2014). Kniha Tělo 2.0 staví na teoriích těla a tělesnosti, které se od začátku 20. století rozvíjejí ve vědách o člověku, společnosti a kultuře. Jednotlivé kapitoly se věnují poruchám příjmu potravy, skalpování, rozdílům mezi člověkem a stroji, funkčním modifikacím těla a provádění extrémních modifikací. Kapitoly sjednocuje téma bolesti a překračování hranic lidského těla. (patro.cz)

Kniha představuje témata spojená s lidským tělem a tělesností. Autoři se věnují otázkám ukazujícím lidské tělo a jeho vnímání v důsledku kulturních podmínek, psychického rozpoložení lidí i jejich vrozených dispozic. Jednotlivé kapitoly zkoumají dopady narušených rodinných i společenských vztahů na vnímání těla a tělesnosti; ukazují důsledky změněných stavů vědomí na tělesné vnímání; ptají se na tělesné nedostatky v souvislosti se snahou o dosažení společenského dobra. Tělo 3.0 se zaměřuje na zotročená, zmizelá, zubožená, změněná, nepřijatelná těla a jejich duše. (knihydobrovsky.cz)

Kniha Mýty Margaret Mead se věnuje životu a vědeckým výzkumům slavné americké kulturní antropoložky, žačky Franze Boase a významné představitelky směru „kultura a osobnost“. Mead se proslavila hned svým prvním terénním výzkumem provedeným na pacifickém souostroví Samoa, jehož výsledky se však později staly předmětem dosud trvajících sporů mezi odborníky. Autor ukazuje, že myšlenky a odborné názory této antropoložky jsou velice často hodnoceny na základě popularizačních knih, jež napsala, a jen zřídka se berou v úvahu její vědecké monografie a odborné studie. Kniha zavede čtenáře na souostroví Samoa, na Novou Guineu, Bali, ale také do New Yorku a mezi severoamerické indiány. Nechává nahlédnout do „antropologické kuchyně“ slavné vědkyně, seznamuje s jejími odbornými díly a názory v souvislosti s jejím životním příběhem. Ukazuje v jiném světle mnoho mýtů, které se kolem Margaret Mead objevily. (patro.cz)

Vnitrozemí ostrova Nová Guinea bylo dlouho bílým místem na západních mapách. Při průzkumných cestách ve 20. Století vyšlo najevo, že tam tehdy žily velké lidské populace, jež zůstávaly po tisíciletí izolovány od pobřežních oblastí. Kniha se věnuje výkladu prvních kontaktů mezi Papuánci a cizinci, jak autor nazývá Evropany a Australany ovládající ostrov. Příchod cizinců nezřídka vyvolal u Papuánců šok. Kvůli barvě jejich pokožky je považovali za vracející se zesnulé předky, jindy za nebezpečné duchy či potomky bytostí z počátku času, jejichž příchod je předzvěstí konce světa. Po opadnutí prvotního šoku často docházelo k tvrdým střetům mezi cizinci a Papuánci. Výpravná a čtivě napsaná publikace líčí průběh významných průzkumných cest, jež dostaly vnitrozemí ostrova na mapy. Autor se také zabývá koloniálním uspořádáním teritorií Papua a Nová Guinea, popisuje dobové rasistické názory a praktiky a ukazuje, jak sociální antropologie poskytla cizincům oporu pro jejich civilizační aktivity na ostrově. Cizincům se velice rychle podařilo prosadit mezi Papuánci vlastní představu civilizace a změnit jednou provždy ráz tamějších kultur. (patro.cz)

Kniha Základy kulturní antropologie představuje původní českou práci věnovanou kulturní antropologii z hlediska výkladu jejího předmětu a systematiky. Autor se zaměřil na vysvětlení základních antropologických subdisciplín, klíčových tematických okruhů, pojmů a metod a technik výzkumu. Kniha je určena zejména studentům antropologie, sociologie, etnologie, psychologie a archeologie a všem dalším zájemcům, kteří se chtějí seznámit s kulturní antropologií jako holistickou a komparativní vědou o člověku a kultuře. (patro.cz)

Kniha ukazuje dopady kolonialismu na životy příslušníků novoguinejské etnické skupiny Nungon. Na základě jednoho desetiletí terénního výzkumu a rozboru archivních dokumentů autor pojednává o proměnách způsobu života Nungonů, které se začaly od třicátých let 20. století odehrávat následkem prvních kontaktů s australskou administrativou a luteránskými misionáři. Autor v knize nesděluje jednoduchý příběh, ale vykresluje často si protiřečící střípky ze života Nungonů, jak je mohl vyslechnout od místních, zažít s nimi i vyčíst z dochovaných dokumentů. Ukazuje, jak pozoruhodně rychle došlo k transformaci jejich komunity. Z lidí neznalých písma se stali křesťané, kteří čelí náboženskému schizmatu, úspěšně pomáhají při záchraně stromových klokanů, vyvážejí kávu do Seattlu, míchají cukr do čaje, připravují si instantní nudle a někteří sdílejí svůj život na sociálních sítích… I odlehlé papuánské vesnice jsou součástí globálních propojení. (knihydobrovsky.cz)

Kniha je věnována pozoruhodné kultuře a originálnímu umění afrického království Benin. Jsou v ní zachyceny historické proměny beninského království, místní mytologie, náboženství, architektura, umění a řemesla, politické a sociální uspořádání, obchodní kontakty i každodenní život domorodých obyvatel. Českému čtenáři jsou také poprvé uceleně představeny proslulé beninské bronzy a další unikátní umělecké artefakty, které jsou dnes považovány za významnou součást světového kulturního dědictví. Jedná se o interdisciplinárně koncipovanou vědeckou monografii, která integruje perspektivu kulturní antropologie, archeologie, historie, dějin umění a afrikanistiky. (knihydobrovsky.cz)

Kulturně a jazykově pestrý ostrov Nová Guinea dlouhodobě přitahuje pozornost a jitří lidskou představivost. Získal si nechvalnou pověst domova kanibalů a lovců hlav. Kniha z antropologického hlediska otevírá citlivá témata konzumace lidského masa a získávání lidských trofejí lidmi. Autor na bohatém etnografickém materiálu představuje reálie novoguinejského lovu hlav a kanibalismu, nešetří podrobnostmi, ale svá vyprávění zasazuje do historického a kulturního kontextu. Kniha ukazuje kulturní logiku těchto jevů i motivace koloniálních aparátů prosadit na ostrově vlastní představu práva a pořádku, tedy tyto zvyky vymýtit. Kniha přináší bohatý původní obrazový materiál, který ukazuje konkrétní doklady kanibalismu a lovu hlav na Nové Guineji. Autor představuje kanibalismus a lov hlav jako jevy, jež neodmyslitelně patřily do repertoáru kulturního chování člověka. (knihydobrovsky.cz)

Hlavním hrdinou románu je mladý anglický obchodník Robert Partridge, který na cestě do Indie zachrání život bohatému perskému kupci Bahrámovi a je jím pozván do Persie. Roberta doprovází krásná neteř Edith, které se v Persii zmocní otrokáři a oba obchodníci se vydávají na cestu přes celou Persii, aby ji zachránili, což se také šťastně podaří… (knihydobrovsky.cz)

K mnoha změnám, kterými procházela společnost alžbětinské Anglie, patří i nová role "básníka z povolání" - autorka knihy ho přirovnává k postavám dnešní popkultury: jsou obecně známé, jsou jim přisuzovány slušné výdělky, ale ne vždy slušná pověst. Jeden z nich, dramatik Ben Jonson, sám sarkasticky poznamenává: Básník je ten /…/ ubožák, který se poezií musí živit. - Tito "ubožáci" však měli pestré osudy i role: byli básníky i teoretiky, dvořany, politiky, prosazováním a kultivováním "lidového jazyka" posilovali národní kulturní autonomii nejen ve vztahu k dříve nedotknutelné autoritě klasiků antiky, ale i vůči soudobě "konkurenci" na evropském kontinentě. Nejen William Shakespeare a Ben Jonson, ale i jejich méně proslavení současníci Philip Sidney, Edmund Spenser a George Puttenham svým dílem i svými osudy dobový ideál spoluvytvářeli, ztělesňovali - nebo také zpochybňovali… Číst o nich přináší i dnes poznání bezmála dobrodružné. (knihydobrovsky.cz)

Kniha přináší syntetické znázornění myslitelského odkazu Johanna Gottfrieda Herdera, jedné z největších a nejplodnějších osobností německé kultury, v kontextech duchovního světa německého osvícenství.Na široce podaném komparativním základě rekonstruuje filosofické zdroje hledisek uplatňovaných v teoretické a poetické tvorbě Herdera a dalších vůdčích představitelů jedné z klíčových epoch evropských kulturních dějin, snažíc se přitom zbavit nánosu stereotypizovaných představ stranících idealisticko-romantické linii. Herderovu oborově i žánrově široce rozkročenou tvorbu uchopuje skrze její bázi v univerzalistickém konceptu kultury jako projektu všestranné integrace duchovních sil člověka do humanistické jednoty odpovídající řádu přírody (přirozenosti).Herderův iniciační příspěvek teoretické sebereflexi řady moderních humanitních disciplín jako kulturní a sociální antropologie, literární a uměnovědná komparatistika, sémiotika, filosofie umění, jazyka a dějin nahlíží skrze jím nově uchopené kategorie historicity, komunikace, reprezentace, zprostředkovávající rozumění jako vlastní výkon poznání, vyžadovaný sémantickým charakterem skutečnosti jako průsečíku významotvorných působení, imanentně kořenících v minulosti, ale mířících do (otevřené) budoucnosti, a tak zavazujících svobodu zodpovědností, dovednost znalostí, individualitu všeobecností. (knihydobrovsky.cz)

První díl celobarevné publikace zachycuje historickou a dnešní podobu moravského města, které je součástí Jihočeského kraje. Historické fotografie doplňují současné snímky fotografa Vojtěcha Lojky a texty Naděždy Mastné a Martina Rychlíka, kteří popisují jednotlivé dvojice záběrů z města Dačice. Čtenáři tak mají možnost vidět město v okrese Jindřichův Hradec, jak vypadalo dříve, jeho současnou podobu, ale také se dozvědět spoustu zajímavých informací. (knihydobrovsky.cz)

Kniha prostřednictvím fotografií uznávaného antropologa Leopolda Pospíšila vypráví příběh o papuánských Kapaucích a výzkumech, které mezi nimi začal uskutečňovat zhruba od poloviny 50. let 20. století. Význam jeho výzkumu lze z hlediska antropologického studia člověka přirovnat k přistání člověka na Měsíci. Nová Guinea totiž byla v době jeho pobytu jedním z posledních míst neprozkoumaných západní civilizací. Lidé tam tisíce let žili takřka v izolaci od pobřežních oblastí jako "poslední svědkové pravěku". Leopold Pospíšil pořídil unikátní fotodokumentaci, ve které zachytil rychle mizející svět novoguinejské kultury neznající západní vymoženosti. Publikace vychází z osobního fotografického archivu Leopolda Pospíšila a vizuálními prostředky vypráví o všedním životě Kapauků, válkách i autorově bádání. Pospíšilův život by mohl sloužit jako předloha k řadě dobrodružných románů, od osobní účasti v protinacistickém odboji, přes aktivní odpor proti komunistickému režimu, který vedl k jeho nucené emigraci. Tehdy se v Americe živil jako honák krav, následně vystudoval prestižní Yaleovu univerzitu, stal se poradcem amerických prezidentů a uskutečnil výzkum v novoguinejských horách v době, kdy se tam odvážil vydat málokdo. (knihydobrovsky.cz)

Kniha Martina Soukupa reflektuje vývojové proměny sociální a kulturní antropologie a současně popisuje a interpretuje hlavní rysy melanéských kultur. Sleduje osudy významných antropologů, všímá si okolností, za nichž podnikli své terénní výzkumy, a tlumočí jejich interpretace nativních kultur. Kromě rozsáhlé literatury těží také z vlastních zkušeností autora nabytých při terénních výzkumech na Nové Guineji. Její předností je přehledné a systematické zpracování tématu a bohatý obrazový a mapový materiál. Je určena jak studentům antropologie, etnologie a sociologie, tak odborníkům i zájemcům o otázky kulturní rozmanitosti a jejího poznávání. (knihydobrovsky.cz)

Kniha Havaj: historie, mýty, poezie je prvním svazkem z literární pozůstalosti Václava A. Černého. Ten se od roku 1968 zabýval studiem polynéských kultur, jazyků a slovesnosti. Sestavoval slovníky a překládal moderní literaturu i tradiční lidovou slovesnost. Přítomný svazek přináší texty zaměřené výhradně na souostroví Havaj, obsahuje autorovo pojednání o dějinách Havaje, dobové dokumenty, mýty, překlady poezie a také česko-havajský a havajsko-český slovník. Kniha není určena jen odborníkům na Polynésii, ale osloví také zájemce o literaturu, poezii a historii. (knihydobrovsky.cz)

Při současném rozmachu mediálních a kulturálních studií míváme občas ve zvyku pozapomínat na „tradiční“ ohniska oborového zájmu: dominance televize či internetu jako kdyby přehlušovala rozhlas a klasická tištěná média přesouvala do zaprášených regálů „toho, co již pominulo“ a „toho, co právě pomíjí“. Náležité porozumění současnému globalizovanému, digitálnímu a tekutému světu médií je přitom do velké míry podmíněno pochopením jeho základů, historických souvislostí, ze kterých tento vyrůstá. Monografie Martina Conboye Tisk a populární kultura představuje ambiciózní pokus o právě takové promyšlené vypravení se ke kořenům. Ve svých analýzách populárního tisku (ilustrovaných týdeníků či bulvárních periodik) staví především na materiálu americkém a britském, ve svých závěrech a zobecněních ale představuje studii více než relevantní i pro naši domácí situaci. V časovém rozkročení dvou století sleduje proměny rolí a funkcí populárních periodických tiskovin od počátku 19. století do dnešních dnů, zaznamenává transformace, jimiž tyto prošly, a především stopuje vliv novinového a časopiseckého tisku na etablování a rozvoj moderní populární kultury jako takové. Svazek doplněný původní studií, která výklad rozšiřuje o potřebný český kontext, osloví každého zájemce o historii i praxi mediálního provozu, stejně jako literární vědce, historiky a badatele z příbuzných oborů. (patro.cz)

Při současném rozmachu mediálních a kulturálních studií míváme občas ve zvyku pozapomínat na "tradiční" ohniska oborového zájmu: dominance televize či internetu jako kdyby přehlušovala rozhlas a klasická tištěná média přesouvala do zaprášených regálů "toho, co již pominulo" a "toho, co právě pomíjí". Náležité porozumění současnému globalizovanému, digitálnímu a tekutému světu médií je přitom do velké míry podmíněno pochopením jeho základů, historických souvislostí, ze kterých tento vyrůstá. Monografie Martina Conboye Tisk a populární kultura představuje ambiciózní pokus o právě takové promyšlené vypravení se ke kořenům. Ve svých analýzách populárního tisku (ilustrovaných týdeníků či bulvárních periodik) staví především na materiálu americkém a britském, ve svých závěrech a zobecněních ale představuje studii více než relevantní i pro naši domácí situaci. V časovém rozkročení dvou století sleduje proměny rolí a funkcí populárních periodických tiskovin od počátku 19. století do dnešních dnů, zaznamenává transformace, jimiž tyto prošly, a především stopuje vliv novinového a časopiseckého tisku na etablování a rozvoj moderní populární kultury jako takové. Svazek doplněný původní studií, která výklad rozšiřuje o potřebný český kontext, osloví každého zájemce o historii i praxi mediálního provozu, stejně jako literární vědce, historiky a badatele z příbuzných oborů. - Vychází za velkorysé podpory Ministerstva kultury ČR. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Publikace Martina Soukupa je vůbec první původní českou prací, která se uceleně věnuje metodologickým základům kulturní a sociální antropologie. Vysvětluje systematiku anglosaské antropologie i základní koncepce oboru a popisuje historické okolnosti vzniku a rozvoje jeho metod a technik. Zvláštní pozornost je věnována podrobnému popisu vybraných technik terénního výzkumu a všech jeho fází, od plánování až k jeho završení. Čtivě a přehledně napsaný text autor doplnil o postřehy založené na vlastní zkušenosti z Nové Guineje. Kniha je určena antropologům, etnologům, sociologům a všem zájemcům o problematiku metod a technik antropologického zkoumání společnosti a kultury. (knihydobrovsky.cz)

Kniha ukazuje dopady kolonialismu na životy příslušníků novoguinejské etnické skupiny Nungon. Na základě jednoho desetiletí terénního výzkumu a rozboru archivních dokumentů autor pojednává o proměnách způsobu života Nungonů, které se začaly od třicátých let 20. století odehrávat následkem prvních kontaktů s australskou administrativou a luteránskými misionáři. Autor v knize nesděluje jednoduchý příběh, ale vykresluje často si protiřečící střípky ze života Nungonů, jak je mohl vyslechnout od místních, zažít s nimi i vyčíst z dochovaných dokumentů. Ukazuje, jak pozoruhodně rychle došlo k transformaci jejich komunity. Z lidí neznalých písma se stali křesťané, kteří čelí náboženskému schizmatu, úspěšně pomáhají při záchraně stromových klokanů, vyvážejí kávu do Seattlu, míchají cukr do čaje, připravují si instantní nudle a někteří sdílejí svůj život na sociálních sítích… I odlehlé papuánské vesnice jsou součástí globálních propojení. (patro.cz)

Jméno literárního historika, překladatele a kritika Václava Černého je ve třicátých a čtyřicátých letech spojeno především s Kritickým měsíčníkem, který však nebyl jediným periodikem, ve kterém autor mohl soustavně a pravidelně otiskovat své kritické stati. V Lidových novinách dostal v letech 1936-1938 jako vedoucí kritické rubriky Literární pondělí prostor pro prezentaci svých stanovisek a soudů. Mezi texty otištěnými v Lidových novinách nenajdeme pouze recenze nebo kritické stati - Černý psal i informační poznámky o událostech v české i zahraniční kultuře (výstavy, divadelní hry, připravované knihy), glosoval literární a společenské dění, stručnými medailonky připomínal zapomenuté básníky. Především se ale zaměřoval na soudobou českou literaturu - vyhradil si všechna význačná domácí jména třicátých let. Reflektoval tak většinu dobové knižní produkce básnické (V. Holan, V. Nezval, V. Závada, F. Halas ad.) i prozaické (J. Čapek, E. Hostovský, I. Olbracht, J. Weil, J. Čep ad.). Paralelně s českou literaturou sledoval rovněž francouzské kulturní dění. Psal jak o tamních knižních novinkách, tak o jejich českých překladech, upozorňoval nejen na beletrii, ale také na odborné příspěvky v literárních revuích. V oblasti prózy cítil Václav Černý vyjádření dobové atmosféry především v cyklických románech, z nichž román-řeku Lidé dobré vůle Julese Romainse sledoval v Lidových novinách díl po dílu. Občanská válka ve Španělsku podnítila jeho úsilí o propagaci španělské kultury, opakovaně zmiňoval jména jako Antonio Machado, Federico García Lorca, José Ortega y Gasset či Miguel de Unamuno, ale také se vztahoval k nadčasovému odkazu Dona Quijota či básní Góngorových. Předkládané texty z Lidových novin tak nepřinášejí jen doklad Černého soustavného kritického zájmu, ale vytvářejí i plastickou zprávu o české a evropské literatuře třicátých let. (knihydobrovsky.cz)

Návštěva u Velkého kanibala je výborem z ústní tradice mnoha archaických etnik celého světa. Vybrané příběhy zachycují světonázor jednotlivých etnických skupin, jejich životní moudrost, morální hodnoty, hovoří z nich obavy, přání i vnímání krásy lidí nám tak vzdálených. Reálie tvrdého života v džungli, na poušti či na tropických ostrovech, k nimž patřil i kanibalismus a jiné, pro nás kruté či nepochopitelné praktiky, se zde prolínají s nadčasovými hodnotami, filosofickými myšlenkami, moudrostí a poezií každodenního života. První část knihy čtenáře zavede mezi děti přírody, lovce a sběrače kočující australským vnitrozemím, pouští Kalahari nebo deštnými pralesy Konga či Amazonie. Octneme se ve světě lidí, kteří sami sebe vnímají jako součást přírody, kde jsou si pohlaví rovná, kde majetek může být spíš přítěží než hodnotou a kde tlupa někdy musí obětovat své nejslabší členy, aby dokázala přežít nepříznivé období. Jejich životní strategie nepoškozuje životní prostředí, je pružná a vlastně nejúspěšnější, jakou kdy lidstvo mělo. Můžeme zde hledat paralelu ke způsobu života našich paleolitických předků. V druhé části knihy vystupují do popředí etnika s kanibalskou minulostí. Jedná se většinou o kmenové společnosti usedlých zemědělců, zpravidla vedené náčelníky. Kanibalismus tu není představen jako morbidní kuriozita, ale jako mnohostranný kulturní a společenský fenomén. Poznáme různé podoby kanibalských praktik a jejich význam pro jednotlivé kultury. Uvidíme však také jiné stránky života kanibalských kmenů, které nám pomohou uvědomit si, co s nimi máme společného a co z jejich kultur může obohatit náš život. (knihydobrovsky.cz)

V českých výzkumných organizacích je čím dál tím více lidí, kteří si uvědomují, že komunikace vědy není pouze nějakou módní frází, ale naprostou nutností. Platí zde totiž stejně jako v jiných oblastech lidské činnosti - když o sobě nebudete dávat vědět, tak o vás zkrátka nikdo vědět nebude. Komunikace vědy se i v Česku postupně stává zajímavým a přitažlivým oborem. Kniha s předmluvou známého popularizátora vědy Daniela Stacha odráží skutečnost, že komunikovat vědecké výstupy lze hned na několika různých úrovních: na úrovni individuálního vědce, dále na úrovni dané instituce, její součásti či projektu a ovšem také na úrovni většího územního celku - regionu, národního státu, popřípadě sdružení států (typu Evropské unie). Kniha je rozdělena do patnácti kapitol tak, aby se kniha dala číst celá, od začátku do konce, jako jeden "příběh komunikace vědy". Cílem nebylo napsat vrcholné akademické dílo plné (nudných) teorií, pouček a abstraktních konceptů. Autoři se snažili o vskutku praktický a užitečný návod, za kterým jsou dekády zkušeností z různých oblastí vědy, výzkumu a médií. Proto je kniha protkána konkrétními příklady dobré, ale i špatné praxe ze všech uvedených úrovní - a to jak z Česka, tak ze zahraničí. (knihydobrovsky.cz)

Hlavním hrdinou románu je mladý anglický obchodník Robert Partridge, který na cestě do Indie zachrání život bohatému perskému kupci Bahrámovi a je jím pozván do Persie. Roberta doprovází krásná neteř Edith, které se v Persii zmocní otrokáři a oba obchodníci se vydávají na cestu přes celou Persii, aby ji zachránili, což se také šťastně podaří… (patro.cz)

The subject of this book is a culture of a Nungon ethnic group, who live in the mountainous part of Huon peninsula in Papua-New Guinea. The authors of the book conveyed the opinions of the pupils of the local elementary school on issues as culture, nature, environment conservation and prospects for the future. The pupils presented their ideas via drawings, which they accompanied by comments. The book consists of a rich visual material obtained during the field research among Nungon people. It serves as an introduction into their culture, and also presents their opinions on diverse topics. The book addresses anthropologists, etnologists and others interested in cultures of Papua New Guinea.Předmětem knihy je kultura etnické skupiny Nungon, která obývá horské oblasti poloostrova Huon na Papui-Nové Guineji. V knize autoři unikátním způsobem zprostředkovali názory žáků místní základní školy na kulturu, přírodu, ochranu biodiverzity a budoucnost jejich vesnice. Žáci školy se k uvedeným tématům vyjádřili prostřednictvím kreseb a komentářů k nim. Kniha obsahuje bohatý obrazový materiál, který autoři získali během terénních výzkumů u Nungonů, jejichž kulturu a názory v knize představují. Kniha je určena nejen antropologům, etnologům a kulturologům, ale všem zájemcům o kultury Papuy-Nové Guineje. (knihydobrovsky.cz)

Historik Martin Kučera řeší v této monografii jednu ze základních otázek výzkumu národních dějin, totiž otázku dějin kultury, která podle jeho názoru v české vědecké literatuře dosud není adekvátně zpracována. Po obsáhlé první kapitole věnované metodologickým východiskům, jež autor nachází v synkrezi několika teoretických postupů (především strukturalismu a metodologie fenomenologické a sémiotické) sledují další kapitoly vývoj od kultury tzv. národního obrození až po nástup první avantgardy (expresionismu, kubismu aj.) před vypuknutím první světové války.Výklad je jednak historický, jednak teoretický (diachronní a synchronní), a soustředí se především na zrod avantgard jako nového paradigmatického rámce, k němuž kulturní paradigma 19. století, počínaje romantikou, tvořilo přípravu. Poslední, 6. kapitola konstituuje na základě dosažených výsledků filozofii dějin kultury jako obor. (knihydobrovsky.cz)

Historik Martin Kučera řeší v této monografii jednu ze základních otázek výzkumu národních dějin, totiž otázku dějin kultury, která podle jeho názoru v české vědecké literatuře dosud není adekvátně zpracována. Po obsáhlé první kapitole věnované metodologickým východiskům, jež autor nachází v synkrezi několika teoretických postupů (především strukturalismu a metodologie fenomenologické a sémiotické) sledují další kapitoly vývoj od kultury tzv. národního obrození až po nástup první avantgardy (expresionismu, kubismu aj.) před vypuknutím první světové války. Výklad je jednak historický, jednak teoretický (diachronní a synchronní), a soustředí se především na zrod avantgard jako nového paradigmatického rámce, k němuž kulturní paradigma 19. století, počínaje romantikou, tvořilo přípravu. Poslední, 6. kapitola konstituuje na základě dosažených výsledků filozofii dějin kultury jako obor. (patro.cz)

Struktura praktického komentáře zahrnuje nejen vlastní výklad, ale také jeho kontext a odkazy na další zdroje informací (kterých je za krátkou dobu fungování dětských skupin podle nové úpravy pomálu). Text vlastního výkladu je potom podrobně strukturován s ohledem na snadné vyhledávání. Menší rozsah komentáře odráží počáteční stav působení specifické úpravy dětských skupin a za tohoto stavu podle názoru autorů může také dobře vyhovět i poptávce po základní právně výkladové rukojeti. (patro.cz)

Návštěva u Velkého kanibala je výborem z ústní tradice mnoha archaických etnik celého světa. Vybrané příběhy zachycují světonázor jednotlivých etnických skupin, jejich životní moudrost, morální hodnoty, hovoří z nich obavy, přání i vnímání krásy lidí nám tak vzdálených. Reálie tvrdého života v džungli, na poušti či na tropických ostrovech, k nimž patřil i kanibalismus a jiné, pro nás kruté či nepochopitelné praktiky, se zde prolínají s nadčasovými hodnotami, filosofickými myšlenkami, moudrostí a poezií každodenního života. První část knihy čtenáře zavede mezi děti přírody, lovce a sběrače kočující australským vnitrozemím, pouští Kalahari nebo deštnými pralesy Konga či Amazonie. Octneme se ve světě lidí, kteří sami sebe vnímají jako součást přírody, kde jsou si pohlaví rovná, kde majetek může být spíš přítěží než hodnotou a kde tlupa někdy musí obětovat své nejslabší členy, aby dokázala přežít nepříznivé období. Jejich životní strategie nepoškozuje životní prostředí, je pružná a vlastně nejúspěšnější, jakou kdy lidstvo mělo. Můžeme zde hledat paralelu ke způsobu života našich paleolitických předků. V druhé části knihy vystupují do popředí etnika s kanibalskou minulostí. Jedná se většinou o kmenové společnosti usedlých zemědělců, zpravidla vedené náčelníky. Kanibalismus tu není představen jako morbidní kuriozita, ale jako mnohostranný kulturní a společenský fenomén. Poznáme různé podoby kanibalských praktik a jejich význam pro jednotlivé kultury. Uvidíme však také jiné stránky života kanibalských kmenů, které nám pomohou uvědomit si, co s nimi máme společného a co z jejich kultur může obohatit náš život. (patro.cz)

Tato kniha je určena především pro žáky druhého stupně ZŠ k přípravě na přijímací zkoušky, ale také pro studenty SŠ a pro všechny, kteří chtějí mít základní poznatky z matematiky po ruce. Publikace podává komplexní přehled učiva matematiky základní školy, který si najde své místo v každé domácí knihovně. Najdete zde vše od pravidel pro používání základních početních operací, algebraických výrazů a rovnic až po množiny či základy finanční matematiky. Samostatnou kapitolu tvoří přehled základních typů slovních úloh, které jsou vysvětleny na příkladech. Grafické zpracování a barevné rozlišení umožňuje snadnou orientaci a rychlé vyhledávání potřebných informací. Pro rychle vyhledávání je titul doplněn rejstříkem pojmů. (patro.cz)

Křivoklátsko, chráněné jako lovecký revír českých knížat a králů od středověku, se dočkalo moderní velkoplošné ochrany vyhlášením chráněné krajinné oblasti v roce 1978. Již v roce 1977 byla vzhledem ke svému nadnárodnímu významu vyhlášena nejcennější část Křivoklátska biosférickou rezervací UNESCO. V posledních letech probíhají práce směřující k vyhlášení jádra oblasti Národním parkem. Křivoklátsko si vysokou míru ochrany nepochybně zaslouží. Předkládaná kniha shrnuje vývoj krajiny Křivoklátska od její nejstarší geologické historie, přes geomorfologický vývoj v třetihorách a čtvrtohorách, až po vliv člověka na krajinu od pravěku po úplnou současnost. Kniha je sestavena formou příběhu krajiny, kdy jsou jednotlivé události ve vývoji krajiny dokumentovány pečlivě vybranými fotografiemi a vysvětleny rozsáhlým průvodním textem. Bohatý fotografický doprovod knihy je zprávou o současném stavu krajiny Křivoklátska, směrovanou pro budoucnost. (knihydobrovsky.cz)

Česky psané první číslo sedmého ročníku s hlavním tématem "anarchistické impulzy" obsahuje původní studie Arnošta Nováka o anarchismu a nerůstu, Veroniky Korjaginy a Terezy Reichelové o využití Maxe Stirnera pro současnou teorii poznání a Dagmar Moravčíkové o možnostech Rancierova zpochybnění autority učitele v hudebním vzdělávání. V čísle dále najdete prezentaci různých pramenů k dějinám českého anarchosyndikalismu s komentářem Michaela Poláka a výběr překladů poskytující vhled do současných politických a teoretických debat anarchistů v Bělorusku, na Ukrajině a v Rusku. Slovník pojmů je pojatý jako fórum esejů Ondřeje Slačálka, Michaela Poláka, Ivany Veselské, Kristýny Trochtové a Arnošta Nováka k tématu přímé akce. Součástí čísla je rovněž rozsáhlá recenzní studie o sebraných spisech Jiřího Weila a další recenze. (knihydobrovsky.cz)