Písně - fibich zdeněk

Zdeněk Fibich (1850-1900) se velice hluboce zajímal o německou klasickou literaturu a není divu, že již během studií na konzervatoři v Lipsku zkomponoval písně na slova Johanna Wolfganga Goetha. Mezi lety 1865-1871 napsal na jeho verše celkem 16 písní pro sólový hlas s doprovodem klavíru. Během pozdější revize vlastní tvorby některé písně patrně sám zničil, dochovalo se jich pouze deset. Předkládaná edice zahrnuje devět písní na Goetheho texty z románu Wilhelm Meisters Lehrjahren, jež vznikly těsně po Fibichově příchodu do Prahy v roce 1871. Tomuto cyklu předchází samostatná píseň An den Mond, napsaná o dva roky dříve. V jednom svazku tak vychází všechny Fibichovy dochované písně pro jeden hlas a klavír na Goethovy texty. Tato urtextová edice je založené primárně na autografu. (patro.cz)

Patnáctiletá Oksana se na první pohled jeví jako obyčejná americká puberťačka, ve skutečnosti se v ní však sváří dvě starobylé kultury, romská a arménská, zarámované dětstvím v Sovětském svazu. Každý člen její neobvyklé rodiny – dědeček divadelní principál, babička čarodějka, otec milovník okultních věd i bohémská matka – se do ní nezapomenutelně otisknul a zanechal v ní nezodpovězenou otázku: Kdo vlastně jsem? Emigrace do Spojených států navíc přinesla řadu nepříjemných překvapení. Amerika vždycky nevypadá jako v klipech na MTV a rodina nedrží bezpodmínečně při sobě. Každý se s rolí přistěhovalce vyrovnává po svém, někdo panákem navíc, někdo otevřením věšteckého salonu, Oksana se ale učí docenit bohatou tapiserii svého původu a najít klid v sobě samé a nikoli v uznání ostatních. Životní příběh Oksany Marafiotiové (1974) má rysy bláznivé komedie, současně je však prosycen lehkým smutkem nad ztrátou nevinnosti a původního způsobu života. Autorka ve své prvotině boří předsudky o Romech a odhaluje kus neznámého světa, a přitom apeluje na to univerzálně lidské v nás. (knihydobrovsky.cz)

Je to jen pár slov úvodem, avšak je mi poněkud úzko z tíhy významu, kdy po opakovaném čtení výjimečné sbírky jsem se pustil tam, kam nás Ondřej Fibich napoprvé vedl, k obrazům ženy "ztracené v zeleni". A při svém jinotajném hledání jsem si uvědomil zcela konkrétní fakt, že ze Strakonic do Janovic vede cesta kolem nás. Janovice jsou přes kopec, asi tak "hodinu chůze". A do Janovic šel básník na své cestě z jihu "rozvrácenou branou krajiny u Počepic", kde jsou sochy sv. Jana a sv. Vojtěcha, nyní již restaurované a snad dosud neukradené. Na Sidonii Nádhernou, kolem jejíhož bývalého panství jezdím téměř denně do Benešova, často myslím, vnímám ji jako obraz naší země. S její evropskou kulturou a tragikou vývoje. Rodina, vzdělání, smysl pro estetiku a poezii, první velká válka, rozpad monarchie, pozemková reforma, sláva první republiky, druhá velká válka, německá okupace, ona vyhnána esesáky ze zámku do statku za koleje sedlčanky, odkud mohla jen pozorovat zkázu své pěstěné zahrady. Poté osvobození s tanky na dvoře a zanedlouho příval rudé lůzy a rozkradený či rozbitý interiér. Nakonec útěk do Anglie, záhy její smrt a po delší době návrat jejích ostatků - při vzpomínání po převratu a návratu demokracie.Nemyslím si, že je možné upoutat zcela mračna, snad se jen o to pokusit. Život je jistě velkou hrou, bolest a smrt jsou vždy za stolem. Fibichova sbírka o tom svědčí. Hledejme jeho i naši Sidonii Nádhernou v zeleni. A v naději. A nechť pečeť do nás vkládá břečťan. (knihydobrovsky.cz)

Šumavské pověsti, které jsou vám v knize předloženy, jsou klíčem k životu našich předků. Vyprávění se totiž může tradovat po mnohé generace a nese v sobě určitou starobylost. Pověsti odrážejí historický vývoj zdejšího osídlení, prolínání dávné mytologie s křesťanským náboženstvím, pověrečnost ve všedním životě i jakousi etickou nauku, jak se mají lidé k sobě navzájem chovat. Jsou rozděleny do deseti oddílů, k nimž jsou připojeny i krátká vysvětlení a nádherné ilustrace. (knihydobrovsky.cz)

Tato kniha je podobná divoké jízdě, při níž se potkáte se šumavskými světci, proroky, čarodějkami i zapomenutými příběhy. Průvodcem je bosonohý básník – Ondřej z Hory. Má dobrosrdečnou duši farářovu a zároveň spiritualitu mystika, s níž umí probouzet zaniklá místa i spící duchy různých koutů Šumavy a odemykat klíčem mýtu její skrytou poetiku. A má i urputnost, s níž se pídí po zdejších tajemstvích, ať už jsou to prameny archivní či horských potoků. (V. Just) Jedině když „investujete“ dlouhé týdny, měsíce i roky chozením „v“ krajině (na rozdíl chození „po“ krajině), potkáte zde nejen Lesní matku, onu dávnou zapomenutou Bohyni a múzu hor, ale tu a tam i člověka, který je ještě s touto krajinou srostlý. Člověka-samorosta, který vám začne vyprávět. Vyprávět legendy, které otevírají oči a spojují srdce se srdcem. (J. Bílý) (patro.cz)

Sbírka vzácných židovských pověstí z krajiny mezi Českými Budějovicemi a Poběžovicemi. Autor a folklorista je sbíral přes čtyřicet let. Jsou to příběhy hořko-sladké, jak jen se uměla židovská vyprávěcí kultura projevit. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Šumavské pověsti, které jsou vám v této knize předloženy, jsou klíčem k životu našich předků. Vyprávění se totiž může tradovat po mnohé generace a nese v sobě určitou starobylost. Lidová slovesnost Šumavy se rozpadá na německé a české zdroje jazykové. Přirozeně se zdejší dva národy mezi sebou prolínaly v prostoru, potýkaly se a stýkaly, případně zakládaly rodiny. Vznikl tak rod Šumavanů. Šumavské pověsti odrážejí historický vývoj zdejšího osídlení, prolínání dávné mytologie s křesťanským náboženstvím, pověrečnost ve všedním životě i jakousi etickou nauku, jak se mají lidé k sobě navzájem chovat. Pověsti jsou rozděleny do deseti oddílů, k nimž jsou připojeny i krátká vysvětlení a nádherné ilustrace. (knihydobrovsky.cz)

Společným dílem hluboké lásky a citu by se dala nazvat opera Šárka, kterou zkomponoval Zdeněk Fibich na libreto své žačky a životní družky Anežky Schulzové na konci 19. století. Skladatel středního věku se zamiloval do své o hodně mladší žačky a jeho milostný cit byl vroucně opětován. Následky, které z něho vyplývaly, měly přímo katastrofický rozměr. Poté co Fibich opustil svou manželku, znamenitou altistku Národního divadla Betty Fibichovou, rozešla se s ním řada jeho přátel a maloměstské prostředí Prahy s pokryteckou morálkou uvrhlo zralého a dosud vysoce váženého skladatele, dramaturga naší první scény do izolace a společenského přehlížení. Děj Šárky volně navazuje na děj slavnostní opery Libuše z pera Bedřicha Smetany. Líčí vypuknutí tzv. dívčí válkypo smrti mytické kněžny, kdy ženy chtěly získat zpět své výsady, které měly za Libušiny vlády. Poprvé byla Šárka uvedena 28. prosince 1897 na jevišti Národního divadla za řízení Adolfa Čecha a v působivých kostýmech navržených Mikolášem Alšem. Ze zlatého fondu Supraphonu přinášíme v rámci ediční řady Poklady české opery na CD dosud nevydanou nahrávku dirigenta Zdeňka Chalabaly z roku 1953, kdy si přizval k natáčení legendární sopranistku Marii Podvalovou jako Šárku a hrdinného tenoristu Lubomíra Havláka pro roli Ctirada. Reedice této nahrávky je součástí nové řady Supraphonu s názvem Poklady české opery, ve které se postupně objevují další na CD dosud nevydané záznamy kompletních oper. (dvd-premiery.cz)

Že by tedy "New definitive Fibich, Martinů and Dvořák"? Již třetím titulem nás Smetanovo trio ve vynikající interpretaci seznamuje s klavírním triem v novodobé historii české hudby. Nejstarší skladbou je zde Klavírní trio f moll teprve jednadvacetiletéhoZdeňka Fibicha z roku 1872. Pozoruhodná skladba svědčí o Fibichově mimořádném nadání a je v české hudbě druhou významnější kompozicí tohoto druhu po Smetanově Triu g moll. Předchozí velmi úspěšný titul s Dvořákovými trii č. 3 a 4 "Dumky", za který soubor získal řadu ocenění včetně Chamber Award v rámci BBC Music Magazine Awards 2007 a Diapason d'Or, je zde doplněn o Dvořákovo Klavírní trio č. 1. Skladba dokončená jen tři roky po Fibichově triu je plná kontrastů od kánonické pasáže přes části lyricky klidné až po strhující optimismus ve Finale. Závěrečné Klavírní trio d moll Bohuslava Martinů vzniklé v roce 1950 je jedním z nejlepších děl pozdního skladatelova období. Završuje jeho neoklasické období a výrazně naznačujeskladatelův syntetický styl závěrečné etapy jeho tvorby. (dvd-premiery.cz)

Hudební CD - Společným dílem hluboké lásky a citu by se dala nazvat opera Šárka, kterou zkomponoval Zdeněk Fibich na libreto své žačky a životní družky Anežky Schulzové na konci 19. století. Skladatel středního věku se zamiloval do své o hodně mladší žačky a jeho milostný cit byl vroucně opětován. Společným dílem hluboké lásky a citu by se dala nazvat opera Šárka, kterou zkomponoval Zdeněk Fibich na libreto své žačky a životní družky Anežky Schulzové na konci 19. století. Skladatel středního věku se zamiloval do své o hodně mladší žačky a jeho milostný cit byl vroucně opětován. Následky, které z něho vyplývaly, měly přímo katastrofický rozměr. Poté co Fibich opustil svou manželku, znamenitou altistku Národního divadla Betty Fibichovou, rozešla se s ním řada jeho přátel a maloměstské prostředí Prahy s pokryteckou morálkou uvrhlo zralého a dosud vysoce váženého skladatele, dramaturga naší první scény do izolace a společenského přehlížení. Děj Šárky volně navazuje... (alza.cz)

Kniha - autor Zdeněk Fibich, česky Zdeněk Fibich (1850-1900) se velice hluboce zajímal o německou klasickou literaturu a není divu, že již během studií na konzervatoři v Lipsku zkomponoval písně na slova Johanna Wolfganga Goetha. Mezi lety 1865-1871 napsal na jeho verše celkem 16 písní pro sólový hlas s doprovodem klavíru. Během pozdější revize vlastní tvorby některé písně patrně sám zničil, dochovalo se jich pouze deset. Předkládaná edice zahrnuje devět písní na Goetheho texty z románu Wilhelm Meisters Lehrjahren, jež vznikly těsně po Fibichově příchodu do Prahy v roce 1871. Tomuto cyklu předchází samostatná píseň An den Mond, napsaná o dva roky dříve. V jednom svazku tak vychází všechny Fibichovy dochované písně pro jeden hlas a klavír na Goethovy texty. Tato urtextová edice je založené primárně na autografu. (alza.cz)

Monografie Zdeněk Voženílek přiblíží obě polohy jeho tvorby na více než 60 černobílých fotografiích. Zdeněk Voženílek (1929-1981). Původní profesí stavař, posléze vedoucí laboratoře Pražského projektového ústavu, člen SČSVU. Jméno Zdeňka Voženílka bylo v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století v národním i mezinárodním kontextu pojmem. Jeho mimořádné fotografické dílo je v současnosti skoro zapomenuto. Proslavil se jako fotograf sídlištní architektury a umění, veřejného prostoru města Prahy. Rovnocenným uměleckým vkladem k profesionálním fotografiím architektury jsou žánrové fotografie z Prahy a Paříže stejného časového období. Volná tvorba Zdeňka Voženílka představuje půvabné svědectví o životním stylu dané doby. (patro.cz)

Jemný a inteligentní humor Zdeňka Svěráka je ideálním společníkem pro váš volný čas! Soubor povídek českého velikána na nejrůznější témata s jeho typickou hravostí a humorem. V povídkách se jistě poznáte i vy, protože inspirací pro povídky je Zdeňku Svěrákovi právě život sám. Kdokoli z nás se mohl někdy v životě dostat do stejné situace jako hlavní hrdinové jednotlivých příběhů. Dlouho očekávaná sbírka Svěrákových povídek bude skvostem ve vaší knihovně, ke kterému se budete rádi vracet. (knihydobrovsky.cz)

Zdenek Rykr je dnes řazen k nejoriginálnějším umělcům první poloviny 20. století v Čechách. Velká škála Rykrovy kreativity ukazuje na neuvěřitelnou tvůrčí energii umělce, který neustrnul a vždy hledal nové výzvy. Pokud v současnosti veřejnost ví něco o Zdenku Rykrovi, pak bohužel stále jen nepřímo. Většinou jí nic neříká ani jeho dílo, ani jeho osud, může však znát mouřenína z čokoládové tyčinky Kofila. Mnoho konzumentů této lahodné cukrovinky netuší, že autorem grafického návrhu Kofily, stejně jako provázkového písma Orion nebo orionské hvězdy, je právě Rykr. Jeho vazba k továrně na čokoládu byla v českém prostředí natolik výjimečná, že se stala hlavním motivem této publikace. (patro.cz)

Ptám se sám sebe, co to vlastně dělám, když píšu povídku. Jako bych našel pecku a dělal kolem ní třešeň. Nebo švestku. Podle toho, co seberu. Jádro každého příběhu jsem našel na cestě. Byl to třeba zážitek, s nímž se mi někdo svěřil, nebo jen věta zaslechnutá od vedlejšího stolu v restauraci. Moje práce spočívá v tom, že si představuju, co bylo před tím a co potom, a hledám v mateřštině slova, která dovedou vrátit dávno snědenému ovoci dužinu a šťávu. Kéž by vám to chutnalo. (knihydobrovsky.cz)

Jsou tři pohádky, které by měl každý znát: O šípkové Růžence, O Červené Karkulce a O dvanácti měsíčkách. Zdeněk Svěrák všechny tři pohádky spojil do jednoho příběhu tří bratrů, kteří se vydávají do světa hledat si nevěsty. Užijte si pohádku Tři bratři! (knihydobrovsky.cz)

Oblíbený bestsellerový autor Zdeněk Svěrák má pro vás další skvělou knihu! Tentokrát se můžete těšit na beletristické zpracování filmových povídek – předloh k filmům Kolja, Obecná škola a Vratné lahve; plus Po strništi bos, která na své filmové zpracování teprve čeká. Typický humor Zdeňka Svěráka a jeho hravost, kterou ve svých knihách používá, slibují poutavé čtení! (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Brouci v hlavě, ohryzávači nohou a jiná milá zvířátka To, co zakrátko uslyšíte, je zvukový medailon Jiřího Lábuse. Jiří Lábus je známý český herec. Je tedy na místě, abych ho trochu přiblížil. Stačí na to jediná věta: Nic lidského a nelidského mu není cizí. Jeho hlas uslyšíte. K němu si ještě přimyslete vytřeštěné oči v inteligentně zarudlém obličeji - a vizuální vizitka je hotova. To, co mluví, si mohl klidně složit sám, ale není tomu tak. Autory textu jsou Jan Jiráň a Marian Palla. Mariana Pallu osobně neznám. Ale vím, že se narodil ve znamení lva, pije červené víno, živí se jako hudebník a učitel performance, publikuje v časopisech a maluje obrazy hlínou. Zato Jana Jiráně znám zblízka. Je to typ bezmála rokokový, tedy pravý opak Jiřího Lábuse, hraje stále na flétnu a občas též Mozarta. Tomu odpovídá i jeho strach z venkova, ze zvířátek ochočených a neochočených, zejména těch nejmenších. Jeho hlavní zálibou je (vedle hudby a čaje) pěstování rozličných alergií a fobií. Jiří Lábus byl vždycky mým hereckým vzorem. Především tím, jak při hře (na jevišti) nezadržitelně tíhne k rampě a ohrožuje svými slinami i vlastním tělem diváky (v hledišti). Kolegové ho proto obviňují z exhibicionismu, ale já míním, že to má pádnější důvod. Jiří Lábus touží překročit těsný rámec umění a vstoupit přímo do širého života. V duchu známé poučky památného patrona českých divadelníků Josef Kajetána Tyla: "Divadlo je život a jde zas do života". Zdálo by se, že zvukový Lábus připravený o rampu nemá co překračovat. Omyl! Když pozorně posloucháte, nemůže vám nic uniknout, jak herec stále míří ke kraji desky nebo pásky, a co chvíli zaslechnete, jak tuto hranici přesáhne a přestanete ho slyšet. Ale to nevadí - štafetu přebírá hudba, jež svým jazykem beze slov stejně výmluvně vyťukává nepravidelný a neúprosný chod života. Text hraný Jiřím Lábusem má jednu neocenitelnou přednost: zachycuje celý lidský život a při tom je daleko kratší. Hemží se to tam různými malými i milými zvířátky jako jsou ohryzávači nohou, brouk v hlavě, krokodýl, zakopaný pes... Odehrává se to v kanceláři, doma, ve vlaku, na venkově, ale hlavně v představách, vizích, snech. Všude člověka něco trápí, hněte, mrzí, svrbí, pronásleduje. Problémem se stává stejně vlastní tělo (jeho možnosti i jeho nedostatečnost), jako kancelář, práce, kolegové, jádro pudla nebo kulový blesk. Slovem: život je stálý neklid, stálé zmatky, pachtění a toužení, létání i padání. Ale budiž autorům i jejich mluvčímu připsáno k dobru, že v tom nepřetržitém víru nehodlají utonout. Na samém konci náš hrdina Hanuš Hanuš nahmatá na zádech škrábající se (na zádech) Judity dva malé hrbolky těsně pod kůží. Co to je? Křídla? Každý dobrý příběh by měl končit andělem a je-li tento text (Jiráňův, Pallův i můj) poněkud nesouvislý a roztržitý, je to zcela v pořádku. Cesta za andělem není nikdy jednoduchá. Zdeněk Hořínek Že je to právě Zdeněk Zdeněk, kdo mezi našimi jazzmeny věkové kategorie pod pětatřicet představuje tvůrčí osobnost zdaleka nejvšestranějšího rozpětí, bych si troufal tvrdit, i kdyby jeho čtyřvětá symfonie nezdobila tento "hanušovský" projekt. Až zarážející šíři, která Zdeňkův stylový rozpřah charakterizovala dávno před vojnou, zůstal ale invenční klavesista věrný i po pětaosmdesátem, kdy vdechl život nejdřív čtyř-, pak pěti- a nakonec vlastně jen tříčlennému obsazení své skupiny Naima. Jeho profesionální životopis tak vedle existenčně nutných angažmá v Zahradníkově televizním bigbandu a v Bacilech, záhy zpestřilo i leccos z úplně jiných položek: nahrávky s Pražským komorním orchestrem bez dirigenta ve Friedově "Concertu di Freiberg", šansony na elpíčka Hany Hegerové, čistě akustický svět swingových standardů s Vlastou Průchovou. Není tedy důvod, abychom se cítili nějak zaskočeni, předkládá-li nám svoji symfonickou prvotinu. Ze skladatelova pohledu je výpadem na zcela nový terén, který se však Zdeňkovi s bravurou a invencí podařilo zvládnout nejenom v rovině kompoziční sevřenosti a bohatství melodických nápadů, ale i co do vynálezavé práce s barvami v instrumentacích. Čtyři stěžejní části jeho symfonie, jsou na kompaktu samostatně indexovány lichými číslicemi, takže je lze poslouchat i jako program veskrze hudební. Stojí to za pokus, třebaže partitura, která jinak vznikla v úzké vazbě na příběh, ho reflektuje. Proto onen symbol odtikávajícího času v úvodní, motivicky takříkajíc "americko-ruské" větě, proto kombinace violoncella s flétnou ve zpěvně láskyplném tématu larga, věnováno ve druhé části Juditě, proto latinsky perkusivní scherzo, předznamenávající ve třetí větě odjezd na venkov, a proto závěr, jenž od bachovských varhan vyrůstá v jakousi brahmovsky romantickou gradaci mohutného finále. Někdy, až vám už dialog dvou Hanušových "já" bude důvěrně znám, si dopřejte luxus onoho experimentu. Třeba vás osloví v trošičku jiné rovině. A možná, že po něm taky přijmete názor, který jako by tahle deska mimoděk rovněž ztělesňovala: že totiž všechna ta aprioristická škatulkaření působí jako (knihydobrovsky.cz)

Monografie geniálního českého malíře přináší poprvé pohromadě a ve výjimečné reprodukční kvalitě veškeré dostupné ilustrace, jimiž Zdeněk Burian doprovázel česká a slovenská vydání románů Julese Verna. Ilustrace z valné většiny vznikaly v mistrově nejlepším tvůrčím období od poloviny třicátých do konce čtyřicátých let 20. století a skládají se v triumfální soubor, který překvapí sběratele a nadchne čtenáře Julese Verna i dobrodružné literatury vůbec. (patro.cz)

Sklenářův Opičí král reprezentoval Českou republiku na Všeobecné světové výstavě EXPO 2010 v Šanghaji v jedinečné prostorové a interaktivní animaci. K této příležitosti byla vydána dvoujazyčná kniha pro děti Opičí král Zdeňka Sklenáře, a to v překladu a úpravě Davida Sehnala. Opičí král je hlavní postava jednoho z nejslavnějších čínských klasických románů – Wu Čcheng-enova Putování na západ ze 16. století. Z čínské úpravy pro děti (Si-jou-ťi ku-š’/Staré příběhy z Putování na západ, 1957) jej u nás pro Státní nakladatelství dětské knihy v roce 1961 přeložila Zdena Novotná (později Heřmanová) pod názvem Opičí král, malíř Zdeněk Sklenář tehdy knihu opatřil ikonickými ilustracemi. (patro.cz)

Zdeněk Svěrák opět v roli skvělého vypravěče. Postarší správce vodní nádrže na severu Čech pan Jiří Smrček, bývalý venkovský učitel, je vyzván nadřízeným, aby si vyhledal svého nástupce, protože je čas jít do výslužby. Pan Smrček je touto situací zaskočen. Vybírá sice ze svého okolí, ale nenalézá nikoho vhodného, protože nejvhodnějším je vždy on sám. O všem posílá v dopisech zprávu generálnímu řediteli povodí. Třebaže nikdy nedostane na své dopisy odpověď, vytrvale píše nejen o stavu nádrže a hledání nástupce, ale především o stavu své duše. Hodnotí vlastní život, vysvětluje řadu činů, které provedl, přidá i různé veselé historky, jež zažil, či o nich slyšel vyprávět. Píše i o zamilovanosti, když je přes svůj věk okouzlen krásou mladé ženy. Zdeněk Svěrák v této knize a nyní audioknize rekapituluje nejen život Jiřího Smrčka, ale vlastně i svůj. Příběh tak zasáhne čtenáře i posluchače silou reálného upřímného sdělení. (patro.cz)

V polovině šedesátých let minulého století byl Zdeněk Rosenbaum pokládán za jednoho z nejnadanějších mladých básníků a pokračovatele halasovského proudu v české poezii. Poté, co své básně publikoval v mnoha periodikách, mj. v Hostu do domu, Tváři, Studentu, Květech a posluchači je mohli slyšet i na několika text-apelech ve Viole, ohlásilo nakladatelství Vyšehrad v edičním plánu na rok 1968 vydání jeho první sbírky Čas němoty. Nebyla to ovšem zrovna doba pro poezii. Nakladatelství vydání knížky stále odsouvalo (v dalších letech s jiným titulem, protože Čas němoty nepříjemně evokoval skutečný stav společnosti), navíc se katolickému Vyšehradu permanentně snižovaly příděly papíru, až byl donucen svou edici poezie úplně zrušit. Autor pak (nikoli z tohoto důvodu) přestal na dlouhou dobu básně psát. Toto vydání lze tedy do jisté míry chápat jako malou splátku dávno promlčeného dluhu… (patro.cz)

Ve své publikaci navazuje prof. MUDr. Zdeněk Dienstbier, DrSc., čestný předseda Ligy proti rakovině Praha, na svou předchozí úspěšnou knihu Průvodce stárnutím aneb jak ho oddálit, tentokrát ve spolupráci s českou herečkou, bývalou manželkou Karla Högra, Zdenkou Procházkovou. Oba autoři zobecňují vlastní zkušenosti z 85 let svého života a konfrontují je se znalostmi oborů gerontologie a geriatrie. S nadhledem a humorem, ale i hlubokým pochopením pro zdravotní i psychické problémy starší či nejstarší generace se zabývají jednotlivými skupinami nemocí ve stáří a pokoušejí se upozornit zejména své vrstevníky na rizika a problémy stárnutí a doporučit jim, jak se těmto problémům ve stáří alespoň trochu úspěšně bránit. (knihydobrovsky.cz)

Není to kronika mého dětství ani naší rodiny, chtěl jsem, aby to byla krásná literatura. Autoři takové literatury nejen vzpomínají na to, co viděli a slyšeli, ale také si vymýšlejí a fantazírují, aby jejich příběh stál za řeč. V knížce vyprávím o tom, jak byl malý kluk přesazen z města na venkov a co to udělalo s jeho duší. Jsem to já a nejsem to já. Je to mozaika, v níž jsou některé kamínky pravé a jiné přidané. Ale vy byste neměli poznat, který je který. (knihydobrovsky.cz)

Příběh o tatínkovi Šímovi, který si vymýšlí pohádky svým dětem -Petříkovi a Petrušce, napsal Zdeněk Svěrák v roce 1979. Od té doby vyšly pohádky v literární podobě a zároveň je Zdeněk Svěrák namluvil do podoby zvukové. S hudbou Petra Skoumala tak vznikla půvabná nahrávka, která nese všechny rysy Svěrákova humoru a zároveň neztrácí nic z tajemného pohádkového světa. Pohádky jsou ovšem neotřelé, zvláštní a legrační. Pobaví nejen děti, ale i ty dospělé, kteří mají Zdeňka Svěráka rádi. Pohádky pro chytré děti! (patro.cz)

Neobyčejně nápadité vyprávění, které beletristickou formou přibližuje čtenáři téma podivuhodných odchylek v lidském chování. Bájné příběhy o obrovi Obsedovi, Transsexuále, Somnambulovi, Hypochondrovi, Schizofrenovi a dalších Atlanťanech upoutají dospělého i dospívajícího čtenáře nejen dějem plným nečekaných zvratů a překvapivou pointou, ale také podtextem odkazujícím k naší současnosti. Na závěr každé povídky je připojeno stručné vysvětlení duševní odchylky, o níž příběh vypráví. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Oblíbený bestsellerový autor Zdeněk Svěrák má pro vás další skvělou knihu! Tentokrát se můžete těšit na beletristické zpracování filmových povídek – předloh k filmům Kolja, Obecná škola a Vratné lahve; plus Po strništi bos, která na své filmové zpracování teprve čeká. Typický humor Zdeňka Svěráka a jeho hravost, kterou ve svých knihách používá, slibují poutavé čtení! Filmová povídka je předloha pro budoucí film. Režisér si ji čte a představuje si – většinou líp než její autor – jak by vyprávění vypadalo na plátně. Když usoudí, že dobře, ve spojení s dramaturgem donutí autora ke změnám a škrtům a k napsání scénáře. Čtenář této knížky dostává povídky už ve finální podobě, a bude si většinou vybavovat, jak je natočil řežisér Jan Svěrák. (knihydobrovsky.cz)

Zdenek Merta u klavíru je spojení knížky a CD, které Zdenek Merta vytvořil ke svým sedmdesátým narozeninám. (dvd-premiery.cz)

Audiokniha:,Filmový režisér Zdeněk Troška nás mnohokrát přesvědčil, že je vtipným vypravěčem historek z natáčení i ze života. Již několik let vystupuje před diváky po celé republice se zájezdovým programem plným veselých vyprávění, zábavy a smíchu. Tento komplet obsahuje záznamy tří představení, ve kterých Zdeněk Troška vypráví a také odpovídá na otázky moderátora Michala Herzána. (knihydobrovsky.cz)

Dvacet vtipných pohádkových příběhů má jednoznačné hrdiny – hasiče, lékaře a policisty. Kromě nich se ale můžete těšit také na víly, vodníky, skřítky, princezny a další obvyklé pohádkové postavy. Všichni dohromady se postarají o to, aby při všemožných nehodách, lumpárnách a vylomeninách vždy všechno dobře dopadlo. Až si Záchranářské pohádky přečtete, jistě si už jednou provždy budete pamatovat telefonní čísla 150, 155, 158 a 112. Víte, komu patří? Jestli ne, tak se rychle pusťte do čtení. (patro.cz)

K napsání povídek inspiroval Zdeňka Svěráka sám život. Zaslechnutá věta, odvyprávěná historka nebo útržek rozhovoru se staly jádrem příběhu, který autor rozvinul s typickou hravostí. V příbězích se jistě poznáte i vy. Kdokoli z nás se mohl někdy v životě dostat do podobné situace jako hlavní hrdinové jednotlivých příběhů.POVÍDKY a NOVÉ POVÍDKY Zdeňka Svěráka v exkluzivním dárkovém balení. (knihydobrovsky.cz)

Kniha je již třetí výběr z textů Zdeňka Lukeše, které byly publikovány v sobotní příloze Orientace v Lidových novinách, tentokrát v letech 2017-2020. Přibližuje svět architektury zhruba od druhé poloviny 19. století až do současnosti a vedle hvězdných autorů, jako jsou Jan Kotěra, Josef Gočár, Otakar Novotný, Dušan Jurkovič nebo Otto Wagner, Antoni Gaudí a Le Corbusier, defilují zde také Karl Ernstberger, Otto a Karl Kohnovi, Otto Reichner, František Kavalír, Ladislav Skřivánek či Thomas Short, tedy jména dnes už prakticky neznámá. Totéž platí i pro stavby - jsou mezi nimi jak slavné dominanty, tak i objekty, o nichž se moc často nepíše. Obsahuje také několik menších cyklů: první představuje charakteristické rysy jednotlivých architektonických stylů, další práce slovenských architektů v českých zemích a recipročně - těch českých v zemi našich sousedů, jiný se pak týká nedávno nově vyhlášených národních kulturních památek. Část věnovaná zahraničí zahrnuje stavby v USA, Španělsku, Brazílii, Německu, na Slovensku, v Rakousku, ve Velké Británii a také v exotické Ghaně. (knihydobrovsky.cz)

Kniha je již druhý výběr z textů věnovaných architektuře, které autor Zdeněk Lukeš publikoval v sobotní příloze Orientace v Lidových novinách, tentokrát většinou v letech 2013-2016. Na rozdíl od předchozího svazku obsahuje i stavby mimo naše území. Nejprve se setkáme s řadou známých i méně známých osobností domácí scény a jejich stavbami v Praze a dalších městech. Záměrem je upozornit na mnohá architektonická díla z období zhruba posledních 100 let, která si zaslouží naši péči či památkovou ochranu, neboť dokumentují myšlení a tvůrčí elán našich předchůdců. Ve druhé části autor představuje budovy a jejich tvůrce v řadě zemí - v Lotyšsku, Portugalsku, ve Španělsku, v Dánsku, ve Slovinsku, v Chorvatsku, ve Velké Británii, v Izraeli, USA, Itálii, Polsku, Rakousku, Německu nebo Irsku. Upozorňuje také na vazby světových tvůrců k našemu území nebo vliv jejich tvorby na české projektanty. (knihydobrovsky.cz)

Kniha je již třetí výběr z textů Zdeňka Lukeše, které byly publikovány v sobotní příloze Orientace v Lidových novinách, tentokrát v letech 2017-2020. Přibližuje svět architektury zhruba od druhé poloviny 19. století až do současnosti a vedle hvězdných autorů, jako jsou Jan Kotěra, Josef Gočár, Otakar Novotný, Dušan Jurkovič nebo Otto Wagner, Antoni Gaudí a Le Corbusier, defilují zde také Karl Ernstberger, Otto a Karl Kohnovi, Otto Reichner, František Kavalír, Ladislav Skřivánek či Thomas Short, tedy jména dnes už prakticky neznámá. Totéž platí i pro stavby - jsou mezi nimi jak slavné dominanty, tak i objekty, o nichž se moc často nepíše. Obsahuje také několik menších cyklů: první představuje charakteristické rysy jednotlivých architektonických stylů, další práce slovenských architektů v českých zemích a recipročně - těch českých v zemi našich sousedů, jiný se pak týká nedávno nově vyhlášených národních kulturních památek. Část věnovaná zahraničí zahrnuje stavby v USA, Španělsku, Brazílii, Německu, na Slovensku, v Rakousku, ve Velké Británii a také v exotické Ghaně. (patro.cz)

Kniha je již druhý výběr z textů věnovaných architektuře, které autor Zdeněk Lukeš publikoval v sobotní příloze Orientace v Lidových novinách, tentokrát většinou v letech 2013–2016. Na rozdíl od předchozího svazku obsahuje i stavby mimo naše území. Nejprve se setkáme s řadou známých i méně známých osobností domácí scény a jejich stavbami v Praze a dalších městech. Záměrem je upozornit na mnohá architektonická díla z období zhruba posledních 100 let, která si zaslouží naši péči či památkovou ochranu, neboť dokumentují myšlení a tvůrčí elán našich předchůdců. Ve druhé části autor představuje budovy a jejich tvůrce v řadě zemí – v Lotyšsku, Portugalsku, ve Španělsku, v Dánsku, ve Slovinsku, v Chorvatsku, ve Velké Británii, v Izraeli, USA, Itálii, Polsku, Rakousku, Německu nebo Irsku. Upozorňuje také na vazby světových tvůrců k našemu území nebo vliv jejich tvorby na české projektanty. (patro.cz)

Posledním výstřelem končí jeden z nejslavnějších příběhů dobrodružné literatury - příběh dvou hrdinů Vinnetoua a Old Shatterhanda a jejich přátel i nepřátel. Převyprávění Vítězslava Kocourka napsané s respektem k Mayovu původnímu textu je dnes považováno v českém kontextu za kanonické. Jde rovněž o první vydání u nás, jež shromáždilo co nejkompletnější soubor ilustrací Zdeňka Buriana, ať už kvašů či pérovek. (patro.cz)

Hudební CD - Filmový režisér Zdeněk Troška nás mnohokrát přesvědčil, že je vtipným vypravěčem historek z natáčení i ze života. Již několik let vystupuje před diváky po celé republice se zájezdovým programem plným veselých vyprávění, zábavy a smíchu. Filmový režisér Zdeněk Troška nás mnohokrát přesvědčil, že je vtipným vypravěčem historek z natáčení i ze života. Již několik let vystupuje před diváky po celé republice se zájezdovým programem plným veselých vyprávění, zábavy a smíchu. Tento komplet obsahuje záznamy tří představení, ve kterých Zdeněk Troška vypráví a také odpovídá na otázky moderátora Michala Herzána. Seznam stop Jestli kecám, ať se propadnu do Západního Německa Jestli kecám, ať se propadnu do Západního Německa...1 / Jestli kecám, ať se propadnu do Západního Německa...2 / Jestli kecám, ať se propadnu do Západního Německa...3 / Jestli kecám, ať se propadnu do Západního Německa...4 / Jestli kecám, ať se propadnu do Západního Německa...5 / Jestli... (alza.cz)

Druhá kuchárska kniha z trilógie pripravenej v spolupráci s vydavateľstvom Georg. Ponúka overené recepty pre jedlá zo studenej kuchyne, jedlá zo zeleniny a húb, hydiny, diviny, rýb, múčne jedlá, cestoviny a jedlá z ryže, zemiakov a strukovín. (knihydobrovsky.cz)

Zdenek Rykr je dnes řazen k nejoriginálnějším umělcům první poloviny 20. století v Čechách. Velká škála Rykrovy kreativity ukazuje na neuvěřitelnou tvůrčí energii umělce, který neustrnul a vždy hledal nové výzvy. Pokud v současnosti veřejnost ví něco o Zdenku Rykrovi, pak bohužel stále jen nepřímo. Většinou jí nic neříká ani jeho dílo, ani jeho osud, může však znát mouřenína z čokoládové tyčinky Kofila. Mnoho konzumentů této lahodné cukrovinky netuší, že autorem grafického návrhu Kofily, stejně jako provázkového písma Orion nebo orionské hvězdy, je právě Rykr. Jeho vazba k továrně na čokoládu byla v českém prostředí natolik výjimečná, že se stala hlavním motivem této publikace. (knihydobrovsky.cz)

Zahrajte a zazpívejte si písničky z oblíbeného filmu. Máte rádi rodinnou komedii Ať žijí duchové? A jestlipak víte, že písničky k filmu složil Jaroslav Uhlíř a texty napsal Zdeněk Svěrák? Jejich nesmrtelné hity si nyní můžete zazpívat podle této knížky s piánkem. Barevné noty poradí, na kterou klávesu zahrát, a kdyby vám to nešlo, piánko přehraje melodii za vás (patro.cz)

(patro.cz)

Druhé rozšířené a aktualizované vydání vynikajícího obrazového atlasu, který vzbudil velkou a zaslouženou pozornost jak mezi endokrinology, tak sonografisty a dalšími odborníky v zobrazovacích oborech. Úspěch prvního vydání i podněty kolegů z praxe obou výše uvedených medicínských specializací vedly autory k doplnění a rozšíření publikace. Atlas obsahuje téměř tisíc precizně vybraných a popsaných ultrasonografických obrazů štítné žlázy pokrývajících všechny známé oblasti její patologie i rozmanité varianty normy. Originální didaktická koncepce z této publikace činí mimořádně vhodnou pomůcku pro přípravu na atestaci v endokrinologii i v zobrazovacích metodách, a rovněž tak průvodce pro každodenní praxi. (patro.cz)

Doktor, Modrák, Finťa a Polárka – čtyři kamarádi, kteří spolu pravidelně vyrážejí na výpravy do lesa. Jsou to zkušení zálesáci, kteří mají rádi přírodu a umějí se v ní bezpečně pohybovat. Jestli chceš, naučí to i tebe. Jak si správně sbalit batoh? Co patří do krabičky KPZ? Jak vytvořit a vyluštit šifry? Jaké jsou stopy lesní zvěře? Která souhvězdí jsou vidět na obloze? Jak ošetřit odřeninu? Jak postavit stan? Přečti si jejich rady, zápisník přibal do batohu a vydej se za dobrodružstvím! (patro.cz)

Když se písnička ozve v pohádce nebo ve filmu, kdekdo ji hned zná. Vybrali jsme pro vás ty nejznámější písničky od oblíbených autorů Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře. A konečně je tu máte všechny hezky pohromadě! Nechybí například takové pecky jako Dělání, dělání, Není nutno, Statistika, Když se zamiluje kůň, Ani k stáru a mnoho dalších. (patro.cz)

V monografii jsou zařazeny vybrané velmi vzácné choroby, s nimiž se autoři v průběhu 30 let existence Interní hematologické a onkologické kliniky setkali, diagnostikovali je a léčili. Cílem publikace je pomoci jak pacientům s těmito velmi vzácnými chorobami, tak i lékařům, ke kterým tito pacienti přijdou, a zkrátit tak interval od první návštěvy pacienta u lékaře do stanovení diagnózy a zahájení léčby.Vysoce specializovaná a bohatě obrazově dokumentovaná publikace je určena zejména hematologům, onkologům a internistům, lékařům hematologických laboratoří a patologům. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Máte chuť si zahrát a zazpívat písničky Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře? V tomto nejobsáhlejším zpěvníku, plném textů, not i akordů, najdete 120 nejznámějších hitů této oblíbené autorské dvojice. Nechybí zde známé pecky jako Holubí dům, Není nutno, Statistika, Dělání, Když se zamiluje kůň, Severní vítr, ale obsahuje i ty nejnovější písničky jako Alchymisti, Jupí, Ať smolařům je hej, Ani k stáru nebo Když si tě, dívko, představím. Tento zpěvník by neměl chybět nikomu, kdo rád zpívá! A nezapomeňte – zažít nudu – to vadí! (knihydobrovsky.cz)

Nejúspěšnější kniha a dnes již klasické dílo české fytoterapie od oblíbeného novobydžovského bylináře přináší rady a návody na využití léčivých rostlin v léčbě i prevenci. (patro.cz)

Monografie o Anaxagorovi představuje intelektuální proměnu starší iónské přírodovědy a archaické filosofie v duchu "osvícenství" řecké raně klasické doby. Ne náhodou se prý v Athénách Anaxagorovi přezdívalo "Rozum". Nejen že "přinesl filosofii do Athén", ale také ji proměnil tím, že hledal stálý základ změn všech věcí. Ze starší iónské naučné prózy vytváří žánr, který už silně připomíná pozdější filosofické a vědecké texty. Obsah je ovšem odkazem svobodomyslného intelektuála. Výklad všech zachovaných fragmentů Anaxagorova díla (v novém původním překladu) i testimonií o něm a o jeho nauce se soustředí na objev limitně malých veličin, nový důraz na mysl včetně jakési náboženské reformy či přírodovědné novinky, například pochopení Slunce nebo meteoritů. Anaxagorás tyto novinky představuje v rámci tradiční iónské jednoty světa, který ještě není rozdělen na nebeský a pozemský, materiální a tělesný. Stále si ještě vystačí bez představy účelového uspořádání světa. Účelné jednání je spíše způsobem, kterým lidé (a patrně i ostatní živočichové) alespoň na čas kompenzují svoji konečnost a omezenost, zatímco svět nic takového nemá zapotřebí. Vláda mysli zatím není podřízena účelu, zůstává svobodná. (knihydobrovsky.cz)

Žádný český autor se nepřiblížil tvorbě Philipa K. Dicka tak blízko jako Zdeněk Páv, což je o to pozoruhodnější, že v době, kdy napsal většinu svých povídek, jsme v Československu Dicka prakticky neznali, a hlavně proto, že i životní východiska obou autorů se lišila takřka ve všem. Zatímco Dick byl "cvok" v normální společnosti, Zdeněk Páv byl "normální člověk" uvězněný v šílené zemi. Philip K. Dick zpochybňoval realitu jako takovou, Zdeněk Páv usvědčoval ze lži "virtuální" realitu produkovanou absurdním režimem. Výbor devatenácti jeho povídek můžete číst tak, že se necháte unést nespoutanou autorovou obrazností, kaleidoskopem bláznivých situací, a nebo za tím vším můžete hledat ještě něco dalšího, a o odpovědnost a námahu z tvorby se s ním podělit rovným dílem. (knihydobrovsky.cz)

Další kniha Zdeňky Jordánové pojednává o úloze záměru v naší mysli. Tento totiž určuje průběh událostí a vymezuje výsledky. Je nade vším a za vším! Proto rozhoduje! Všechno probíhá napřed v duchu, neviditelně. Záměr je proto neviditelný impulz, který rozvíjíme v myšlenkách a přidáváme k němu patřičné emoce. (knihydobrovsky.cz)