Nakladatelství kazda m. vacchetta, a. tomaselli: 25 gramů štěstí provedení: audio download

„Tak proč to děláš? Co máš z ježků?” „Mám z nich radost.” „Mohl by ses o něj teď na ty dva dny postarat?” Takhle nějak začalo přátelství veterináře Massima, specializujícího se na dobytek, s opuštěným ježečkem. Mláďátko staré sotva pár dní je celé červené a na hřbetu má proužek bílých, měkkých a trochu rozcuchaných bodlin. Váží pouhých 25 gramů a slabounce kňourá: má hlad, je mu zima anebo se možná cítí osaměle. Plakání je tak zoufalé, že pronikne i skrz Massimův obranný štít tvořený apatií a silou zvyku. A tak se stalo, že Ninna – rozcuchaný ježeček byla samička – obrátila kouzlem své osobnosti jeho život naruby. Je zvědavá a jakmile vycítí něco nového, vystrčí čumáček ze svého úkrytu; je velmi hravá a baví se tím, že čenichem převrací misku s vodou; je něžná a když Massima delší dobu nevidí, samou radostí ho pak olíže. Zároveň je to ale volně žijící zvíře, které potřebuje svobodu: klec je mu čím dál těsnější a štěstí nachází venku v lesích… Massimo Vacchetta v této knize vypráví o neobvyklém setkání, které mu pomohlo překonat špatné období a vnuklo mu nový smysl: založit záchrannou stanici pro ježky, vinou naší nepozornosti ohrožený druh, a postarat se o ty, kteří pomoc potřebují. Tak jako Trilly, zapřísáhlý donchuán, nebo křehká Lisa, jež si všechny okolo získala svým pohledem, nebo Zoe, jemuž se podařilo odrazit všechny rány osudu. Zraněná, týraná, bezbranná zvířátka, která ovšem překypují touhou po životě. Autoři: Massimo Vacchetta - žije v severoitalském městě Novello, poblíž francouzských hranic. Jako privátní veterinář se přes dvacet let specializuje na dobytek. V roce 2014 otevřel Záchrannou stanici „Ninna” (Centro di Recupero Ricci „La Ninna”), odloučené pracoviště záchranné stanice v Brenezzu. Je předsedou asociace „Domov pro ježky” (La Casa dei ricci), jejímž záměrem je ochrana ježků a přírody. Antonella Tomaselli - je spolupracovnicí týdeníku Confidenze tra amiche (Důvěrná sdělení mezi kamarádkami; Mondadori) a literárního blogu věnujícího se ochraně zvířat ioleggoconjoy.com. Jakožto odvěká kynoložka se postarala o režii mnoha tematických dokumentů. Aktivně se věnuje zvyšování povědomí lidí o opouštění domácích mazlíčků (Alegra Yes I Am). Je čestnou předsedkyní italské společnosti milovníků jorkšírských teriérů (Società Italiana Amatori Yorkshire Terrier). Napsala řadu knih o různých psích rasách a tematických článků do časopisů. (knihykazda.cz)

„Tak proč to děláš? Co máš z ježků?” „Mám z nich radost.” „Mohl by ses o něj teď na ty dva dny postarat?” Takhle nějak začalo přátelství veterináře Massima, specializujícího se na dobytek, s opuštěným ježečkem. Mláďátko staré sotva pár dní je celé červené a na hřbetu má proužek bílých, měkkých a trochu rozcuchaných bodlin. Váží pouhých 25 gramů a slabounce kňourá: má hlad, je mu zima anebo se možná cítí osaměle. Plakání je tak zoufalé, že pronikne i skrz Massimův obranný štít tvořený apatií a silou zvyku. A tak se stalo, že Ninna – rozcuchaný ježeček byla samička – obrátila kouzlem své osobnosti jeho život naruby. Je zvědavá a jakmile vycítí něco nového, vystrčí čumáček ze svého úkrytu; je velmi hravá a baví se tím, že čenichem převrací misku s vodou; je něžná a když Massima delší dobu nevidí, samou radostí ho pak olíže. Zároveň je to ale volně žijící zvíře, které potřebuje svobodu: klec je mu čím dál těsnější a štěstí nachází venku v lesích… Massimo Vacchetta v této knize vypráví o neobvyklém setkání, které mu pomohlo překonat špatné období a vnuklo mu nový smysl: založit záchrannou stanici pro ježky, vinou naší nepozornosti ohrožený druh, a postarat se o ty, kteří pomoc potřebují. Tak jako Trilly, zapřísáhlý donchuán, nebo křehká Lisa, jež si všechny okolo získala svým pohledem, nebo Zoe, jemuž se podařilo odrazit všechny rány osudu. Zraněná, týraná, bezbranná zvířátka, která ovšem překypují touhou po životě. Autoři: Massimo Vacchetta - žije v severoitalském městě Novello, poblíž francouzských hranic. Jako privátní veterinář se přes dvacet let specializuje na dobytek. V roce 2014 otevřel Záchrannou stanici „Ninna” (Centro di Recupero Ricci „La Ninna”), odloučené pracoviště záchranné stanice v Brenezzu. Je předsedou asociace „Domov pro ježky” (La Casa dei ricci), jejímž záměrem je ochrana ježků a přírody. Antonella Tomaselli - je spolupracovnicí týdeníku Confidenze tra amiche (Důvěrná sdělení mezi kamarádkami; Mondadori) a literárního blogu věnujícího se ochraně zvířat ioleggoconjoy.com. Jakožto odvěká kynoložka se postarala o režii mnoha tematických dokumentů. Aktivně se věnuje zvyšování povědomí lidí o opouštění domácích mazlíčků (Alegra Yes I Am). Je čestnou předsedkyní italské společnosti milovníků jorkšírských teriérů (Società Italiana Amatori Yorkshire Terrier). Napsala řadu knih o různých psích rasách a tematických článků do časopisů. (knihykazda.cz)

„Tak proč to děláš? Co máš z ježků?” „Mám z nich radost.” „Mohl by ses o něj teď na ty dva dny postarat?” Takhle nějak začalo přátelství veterináře Massima, specializujícího se na dobytek, s opuštěným ježečkem. Mláďátko staré sotva pár dní je celé červené a na hřbetu má proužek bílých, měkkých a trochu rozcuchaných bodlin. Váží pouhých 25 gramů a slabounce kňourá: má hlad, je mu zima anebo se možná cítí osaměle. Plakání je tak zoufalé, že pronikne i skrz Massimův obranný štít tvořený apatií a silou zvyku. A tak se stalo, že Ninna – rozcuchaný ježeček byla samička – obrátila kouzlem své osobnosti jeho život naruby. Je zvědavá a jakmile vycítí něco nového, vystrčí čumáček ze svého úkrytu; je velmi hravá a baví se tím, že čenichem převrací misku s vodou; je něžná a když Massima delší dobu nevidí, samou radostí ho pak olíže. Zároveň je to ale volně žijící zvíře, které potřebuje svobodu: klec je mu čím dál těsnější a štěstí nachází venku v lesích… Massimo Vacchetta v této knize vypráví o neobvyklém setkání, které mu pomohlo překonat špatné období a vnuklo mu nový smysl: založit záchrannou stanici pro ježky, vinou naší nepozornosti ohrožený druh, a postarat se o ty, kteří pomoc potřebují. Tak jako Trilly, zapřísáhlý donchuán, nebo křehká Lisa, jež si všechny okolo získala svým pohledem, nebo Zoe, jemuž se podařilo odrazit všechny rány osudu. Zraněná, týraná, bezbranná zvířátka, která ovšem překypují touhou po životě. Autoři: Massimo Vacchetta - žije v severoitalském městě Novello, poblíž francouzských hranic. Jako privátní veterinář se přes dvacet let specializuje na dobytek. V roce 2014 otevřel Záchrannou stanici „Ninna” (Centro di Recupero Ricci „La Ninna”), odloučené pracoviště záchranné stanice v Brenezzu. Je předsedou asociace „Domov pro ježky” (La Casa dei ricci), jejímž záměrem je ochrana ježků a přírody. Antonella Tomaselli - je spolupracovnicí týdeníku Confidenze tra amiche (Důvěrná sdělení mezi kamarádkami; Mondadori) a literárního blogu věnujícího se ochraně zvířat ioleggoconjoy.com. Jakožto odvěká kynoložka se postarala o režii mnoha tematických dokumentů. Aktivně se věnuje zvyšování povědomí lidí o opouštění domácích mazlíčků (Alegra Yes I Am). Je čestnou předsedkyní italské společnosti milovníků jorkšírských teriérů (Società Italiana Amatori Yorkshire Terrier). Napsala řadu knih o různých psích rasách a tematických článků do časopisů. (knihykazda.cz)

„Tak prečo to robíš? Čo z tých ježkov máš?“ „Mám z nich radosť.“ „Mohol by si sa oňho tie dva dni postarať?“ Tak nejako začalo priateľstvo veterinára Massima špecializujúceho sa na dobytok s opusteným ježkom. Mláďatko staré sotva pár dní je celé ružovkasté a na chrbte má pásik bielych, mäkkých a mierne rozstrapatených pichliačov. Váži iba dvadsaťpäť gramov a tíško fňuká – je hladné, je mu zima, možno sa cíti osamelo. Jeho zúfalé nariekanie je však také silné a naliehavé, že prenikne aj cez Massimov obranný štít ukutý z apatie a sily zvyku. A tak sa stalo, že mu Ninna – to rozstrapatené ježie mláďatko bola samička – kúzlom svojej osobnosti prevrátila život naruby. Je zvedavá. Len čo vycíti niečo nové, hneď vystrčí ňufáčik zo svojho úkrytu. Je veľmi hravá. Zabáva sa tým, že ňufákom prevracia misku s vodou. Je nežná. Keď Massima dlhší čas nevidí, od samej radosti ho potom oblíže. Ale je to aj voľne žijúce zviera, ktoré potrebuje slobodu. Klietka je jej čím ďalej tesnejšia, šťastie nachádza vonku v lesoch… Massimo Vacchetta rozpráva o nezvyčajnom stretnutí, ktoré mu pomohlo prekonať zlé obdobie a vnuklo mu nový zmysel života. Založil záchrannú stanicu pre ježkov, z ktorých sa vinou našej nepozornosti stal ohrozený druh, a stará sa o tie, ktoré potrebujú dlhodobú pomoc. Ako napríklad Trilly, zaprisahaný donchuan, či krehká Lisa, ktorá si všetkých získala svojim pohľadom, alebo Zoe, ktorému sa podarilo odraziť všetky údery osudu. Zranené, týrané, bezbranné zvieratká, ktoré však prekypujú túžbou po živote. Autoři: Massimo Vacchetta - žije v severotalianskom meste Novello neďaleko francúzskych hraníc. Ako súkromný veterinár sa už vyše dvadsať rokov špecializuje na dobytok. V roku 2014 otvoril Záchrannú stanicu pre ježkov Ninna (Centro di Recupero Ricci LA NINNA), odlúčené pracovisko záchranného centra v Brenezze. Je predsedom asociácie Domov pre ježkov (La Casa dei ricci) zameranej na ochranu ježkov a prírody. Antonella Tomaselliová - je spolupracovníčkou týždenníka Confidenze tra amiche (Dôvernosti medzi kamarátkami; Mondadori) a literárneho blogu ioleggoconjoy.com, ktorý sa venuje ochrane zvierat. Ako dlhoročná skúsená kynologička sa podieľala na réžii mnohých tematických dokumentov. Aktívne sa venuje zvyšovaniu povedomia verejnosti o opustených domácich miláčikoch (Allegra, Yes I Am). Je čestnou predsedníčkou talianskej spoločnosti milovníkov jorkšírskych teriérov (Società Italiana Amatori Yorkshire Terrier). Napísala celý rad kníh a tematických článkov o rôznych psích plemenách. (knihykazda.cz)

„Tak prečo to robíš? Čo z tých ježkov máš?“ „Mám z nich radosť.“ „Mohol by si sa oňho tie dva dni postarať?“ Tak nejako začalo priateľstvo veterinára Massima špecializujúceho sa na dobytok s opusteným ježkom. Mláďatko staré sotva pár dní je celé ružovkasté a na chrbte má pásik bielych, mäkkých a mierne rozstrapatených pichliačov. Váži iba dvadsaťpäť gramov a tíško fňuká – je hladné, je mu zima, možno sa cíti osamelo. Jeho zúfalé nariekanie je však také silné a naliehavé, že prenikne aj cez Massimov obranný štít ukutý z apatie a sily zvyku. A tak sa stalo, že mu Ninna – to rozstrapatené ježie mláďatko bola samička – kúzlom svojej osobnosti prevrátila život naruby. Je zvedavá. Len čo vycíti niečo nové, hneď vystrčí ňufáčik zo svojho úkrytu. Je veľmi hravá. Zabáva sa tým, že ňufákom prevracia misku s vodou. Je nežná. Keď Massima dlhší čas nevidí, od samej radosti ho potom oblíže. Ale je to aj voľne žijúce zviera, ktoré potrebuje slobodu. Klietka je jej čím ďalej tesnejšia, šťastie nachádza vonku v lesoch… Massimo Vacchetta rozpráva o nezvyčajnom stretnutí, ktoré mu pomohlo prekonať zlé obdobie a vnuklo mu nový zmysel života. Založil záchrannú stanicu pre ježkov, z ktorých sa vinou našej nepozornosti stal ohrozený druh, a stará sa o tie, ktoré potrebujú dlhodobú pomoc. Ako napríklad Trilly, zaprisahaný donchuan, či krehká Lisa, ktorá si všetkých získala svojim pohľadom, alebo Zoe, ktorému sa podarilo odraziť všetky údery osudu. Zranené, týrané, bezbranné zvieratká, ktoré však prekypujú túžbou po živote. Autoři: Massimo Vacchetta - žije v severotalianskom meste Novello neďaleko francúzskych hraníc. Ako súkromný veterinár sa už vyše dvadsať rokov špecializuje na dobytok. V roku 2014 otvoril Záchrannú stanicu pre ježkov Ninna (Centro di Recupero Ricci LA NINNA), odlúčené pracovisko záchranného centra v Brenezze. Je predsedom asociácie Domov pre ježkov (La Casa dei ricci) zameranej na ochranu ježkov a prírody. Antonella Tomaselliová - je spolupracovníčkou týždenníka Confidenze tra amiche (Dôvernosti medzi kamarátkami; Mondadori) a literárneho blogu ioleggoconjoy.com, ktorý sa venuje ochrane zvierat. Ako dlhoročná skúsená kynologička sa podieľala na réžii mnohých tematických dokumentov. Aktívne sa venuje zvyšovaniu povedomia verejnosti o opustených domácich miláčikoch (Allegra, Yes I Am). Je čestnou predsedníčkou talianskej spoločnosti milovníkov jorkšírskych teriérov (Società Italiana Amatori Yorkshire Terrier). Napísala celý rad kníh a tematických článkov o rôznych psích plemenách. (knihykazda.cz)

Les umí dostat z lidí to nejlepší! Romantický hvozd – hluboké ticho, vůně mechu a pryskyřice, ševelení v korunách stromů: představujete si les také tak? Tato nádherná místa se stávají vlivem lidské chamtivosti a znečišťování čím dál vzácnějšími. Peter Wohlleben nám ukazuje, že pevnější a zdravější vztah s přírodou kolem nás je uskutečnitelný, a především potřebný. Křehký ekosystém lesa, v němž spolu rostliny komunikují a navzájem si pomáhají, můžeme chránit i my. Autor nám v této knize předává, čemu ho sám les naučil. Chopme se nyní příležitosti a doprovoďme ho na jeho cestách hlubokými, tajuplnými lesy. Nechme se přitom stále znovu překvapovat a objevujme divokou, autentickou přírodu. Naučíme se tak víc starat o stromy, a tím i o sebe. O lese, jaký je a jaký by mohl být. Peter Wohlleben, lesník s hlubokou láskou k lesu, nám ukazuje les takový, jaký je i jaký by mohl být. To, co mylně považujeme za nedotčenou přírodu, je pouze masa stromů, mající sloužit účelům lesního hospodářství a lovu. Přirozeně rostoucím stromům se daří v pospolitosti, a ta skrývá mnohá tajemství – od téměř neprozkoumaných spodních vrstev lesní půdy až po nejvyšší vrcholky. Spolu s Peterem Wohllebenem znovu objevíme kouzlo přírody a porozumíme životu stromů. Autor Peter Wohlleben (1964) se již od dětství chtěl stát ochráncem přírody. Studoval lesnictví a přes dvacet let pracoval jako úředník zemské lesní správy. Dnes vede Lesní akademii v německém regionu Eifel a usiluje o návrat pralesů do různých oblastí světa. Často vystupuje v televizních pořadech, pořádá přednášky a semináře a píše knihy na témata týkající se lesa a ochrany přírody. Svými bestsellery Tajný život stromů, Citový život zvířat, Slyšíš, jak mluví stromy a dalšími nadchl čtenáře po celém světě. V Německu nedávno začal vydávat časopis Wohllebenův svět. V roce 2019 mu byla udělena Bavorská státní medaile za zásluhy při ochraně životního prostředí, a to za jeho citlivé a nekonvenční zprostředkovávání vědeckých poznatků. Tato kniha je vytištěná na ekologickém recyklovaném papíře s certifikátem FSC. (knihykazda.cz)

Teprve před několika dny se Raynor dozvěděla, že její manžel Moth trpí nevyléčitelnou nemocí. A k tomu právě přišli o dům a s ním i o práci. Nezbývá jim skoro nic – ani čas. A tak se rozhodnou vydat na pouť dlouhou tisíc kilometrů. Chtějí projít Jihozápadní pobřežní cestu, která vede po anglickém pobřeží, ze Somersetu přes Devon a Cornwall až do Dorsetu. Putují přímořskou krajinou, po útesech mezi mořem a oblohou a v batozích si nesou jen to nejnutnější. S každým krokem, každým dalším setkáním a potížemi, jimž musejí čelit, se z prosté pěší výpravy stává životní pouť. „Náš svět se měnil, jeho okraje bledly, jak nás cesta vedla mezi mořem, skalami a oblohou. Jako bychom postupně splývali s divočinou a cesta, kterou jsme kráčeli, jako by nás nesla úplně jinam.” Popis jejich putování je až brutálně upřímný. Raynor a Moth mají často hlad, nemají se kde umýt, ostatní se od nich s nedůvěrou odvracejí. Zároveň si ale stále dokážou uvědomovat krásu okolní krajiny. Jejich cesta je zároveň cestou k sebeuvědomění, k čirému prožitku těch nejzákladnějších věcí, k naději. Raynor a Moth jsou manželé ve středním věku, kteří ve Walesu provozují rodinnou farmu. Tu společnými silami opravili a vychovali zde své děti. Kvůli špatné investici ale ze dne na den o všechno přijdou a ocitnou se bez domova. Jen několik dnů nato se dozvědí, že Moth trpí vzácným degenerativním onemocněním. Když přemítají, co si počít, vzpomene si Raynor na knihu, kterou kdysi četla, a manželé se spontánně rozhodnou jít pěšky podél jihozápadního anglického pobřeží – značenou cestu dlouhou asi tisíc kilometrů. Za poslední peníze si koupí použitý stan a dva batohy a prostě vyrazí. Celou dobu musí vyžít pouze z osmačtyřiceti liber na týden. Autorka Raynor Winnová - i po dokončení Jihozápadní pobřežní cesty se stále pravidelně věnuje dálkovým pochodům, píše o přírodě, bezdomovectví a táboření pod širým nebem. Žije v Cornwallu se svým manželem Mothem a jejich psem Montym. Interpretka audioknihy Dana Černá - už při studiu na pražské konzervatoři hostovala v divadle v Hradci Králové, po absolutoriu nastoupila do angažmá ve Stredočeském divadle Kladno – Mladá Boleslav. Po rozdělení divadel hrála v letech 1994–1998 v Městském divadle v Mladé Boleslavi. Do roku 2019 byla členkou pražského Činoherního klubu, kde ztvárnila řadu výrazných postav. Kromě divadla exceluje v dabingu, jejím hlasem promlouvá např. Melanie Griffithová, Meg Ryanová, Uma Thurmanová, Salma Hayeková či Penelope Cruz a dlouhodobě spolupracuje s Českým rozhlasem. Stále častěji se objevuje i na televizní obrazovce voblíbených seriálech. (knihykazda.cz)

Pokračování mezinárodního bestselleru Pobřežní cesta, skutečného příběhu o hledání cesty domu Příroda má pro Raynor a jejího manžela Motha odpovědi na všechny otázky. Společně ušli tisíc kilometru po větrném, divokém anglickém pobřeží, a útesy, nebe a křídová půda pod nohama jim teď připadají jako domov. Moth trpí nevyléčitelnou nemocí, ale v přírodě jako by se mu navzdory lékařským prognózám vracel život. Pod širým nebem, na cestě podél pobřeží oba společně zjistí, že stát se muže cokoli. Po Jihozápadní pobřežní cestě se Raynor s Mothem vracejí k životu mezi čtyřmi stěnami, ale najít ztracený pocit domova a vrátit se k normálu není snadné. Pak se však objeví člověk, který si přečetl jejich příběh, a jeho neuvěřitelná nabídka jim opět změní život. Autorka Raynor Winnová se po dokončení Jihozápadní pobřežní cesty nadále pravidelně věnuje dálkovým pochodům, píše o přírodě, bezdomovectví a táboření pod širým nebem. Žije v Cornwallu se svým manželem Mothem. Její první kniha Pobřežní cesta, oslava života prodchnutá magickou atmosférou, se stala mezinárodním bestsellerem, umístila se na žebříčku nejprodávanějších knih Sunday Times, získala cenu Christophera Blanda udělovanou Královskou literární společností, byla nominována na Wainwrightovu cenu a cenu Costa Book Award. Její druhá kniha Bouřlivé ticho je nadějí prozářený příběh o návratu domu. Interpretka audioknihy Dana Černá - už při studiu na pražské konzervatoři hostovala v divadle v Hradci Králové, po absolutoriu nastoupila do angažmá ve Stredočeském divadle Kladno – Mladá Boleslav. Po rozdělení divadel hrála v letech 1994–1998 v Městském divadle v Mladé Boleslavi. Do roku 2019 byla členkou pražského Činoherního klubu, kde ztvárnila řadu výrazných postav. Kromě divadla exceluje v dabingu, jejím hlasem promlouvá např. Melanie Griffithová, Meg Ryanová, Uma Thurmanová, Salma Hayeková či Penelope Cruz a dlouhodobě spolupracuje s Českým rozhlasem. Stále častěji se objevuje i na televizní obrazovce voblíbených seriálech. (knihykazda.cz)

"Tak proč to děláš? Co máš z ježků?” "Mám z nich radost.” "Mohl by ses o něj teď na ty dva dny postarat?” Takhle nějak začalo přátelství veterináře Massima, specializujícího se na dobytek, s opuštěným ježečkem. Mláďátko staré sotva pár dní je celé červené a na hřbetu má proužek bílých, měkkých a trochu rozcuchaných bodlin. Váží pouhých 25 gramů a slabounce kňourá: má hlad, je mu zima anebo se možná cítí osaměle. Plakání je tak zoufalé, že pronikne i skrz Massimův obranný štít tvořený apatií a silou zvyku. A tak se stalo, že Ninna - rozcuchaný ježeček byla samička - obrátila kouzlem své osobnosti jeho život naruby. Je zvědavá a jakmile vycítí něco nového, vystrčí čumáček ze svého úkrytu; je velmi hravá a baví se tím, že čenichem převrací misku s vodou; je něžná a když Massima delší dobu nevidí, samou radostí ho pak olíže. Zároveň je to ale volně žijící zvíře, které potřebuje svobodu: klec je mu čím dál těsnější a štěstí nachází venku v lesích… Massimo Vacchetta v této knize vypráví o neobvyklém setkání, které mu pomohlo překonat špatné období a vnuklo mu nový smysl: založit záchrannou stanici pro ježky, vinou naší nepozornosti ohrožený druh, a postarat se o ty, kteří pomoc potřebují. Tak jako Trilly, zapřísáhlý donchuán, nebo křehká Lisa, jež si všechny okolo získala svým pohledem, nebo Zoe, jemuž se podařilo odrazit všechny rány osudu. Zraněná, týraná, bezbranná zvířátka, která ovšem překypují touhou po životě. (knihydobrovsky.cz)

Jakmile vykročíme ze dveří, obklopí nás příroda. Všude probíhají tisíce malých i velkých dějů, které jsou často fascinující a krásné – pokud si jich vůbec všimneme. V dobách minulých bylo životně důležité je rozpoznat, dnes se spoléháme na odborníky a sledujeme předpověď počasí. Peter Wohlleben nás ve své knize zve, abychom se sami stali odborníky, abychom se důkladně rozhlíželi kolem sebe a dokázali rozklíčovat znamení, která nám poskytují vítr, mraky, rostliny a živočichové. Ze sedmikrásek se tak mohou stát naši domácí „meteorologové“ a podle měsíčku lékařského zase třeba poznáme, kolik je hodin. Autor vyvrací mýty a poskytuje vědecké vysvětlení některých známých pranostik. Fakta přitom nepodává nudně, všímá si jejich užitečnosti na zahradě a využitelnosti při pobytu v přírodě. Autor Peter Wohlleben (1964) se již od dětství chtěl stát ochráncem přírody. Studoval lesnictví a přes dvacet let pracoval jako úředník zemské lesní správy. Dnes vede Lesní akademii v německém regionu Eifel a usiluje o návrat pralesů do různých oblastí světa. Často vystupuje v televizních pořadech, pořádá přednášky a semináře a píše knihy na témata týkající se lesa a ochrany přírody. Svými bestsellery Tajný život stromů, Citový život zvířat, Slyšíš, jak mluví stromy a dalšími nadchl čtenáře po celém světě. V Německu nedávno začal vydávat časopis Wohllebenův svět. V roce 2019 mu byla udělena Bavorská státní medaile za zásluhy při ochraně životního prostředí, a to za jeho citlivé a nekonvenční zprostředkovávání vědeckých poznatků. (knihykazda.cz)

Divokou přírodu máme přímo pod nosem - v zahradách a parcích, v mezerách v chodníku a v zemi pod svýma nohama. Dave Goulson nahlíží do kompostu, vrtá se v hlíně a noří se do zahradního jezírka. Zaníceně vysvětluje, jak jsou naše životy a osud celého lidstva neoddělitelně propojené se životy škvorů, včel, zlatooček a pestřenek, nedoceňovaných hrdinů přírodního světa. Zásadní kniha pro každého, kdo má zahradu a není mu lhostejná naše planeta. „Vynikající průvodce ekologickým zahradničením.” - Guardian Autor: Dave Goulson vystudoval biologii na Oxfordské univerzitě a v současnosti působí jako profesor biologických věd na univerzitě v Sussexu. Posledních dvanáct let strávil studiem čmeláků a publikoval více než 250 vědeckých článků o jejich biologii. V roce 2006 založil organizaci na ochranu čmeláků Bumblebee Conservation Trust. Je autorem bestselleru Sunday Times s názvem A Sting in the Tale, jenž se v roce 2013 dostal do užšího výběru na Cenu Samuela Johnsona, a dále knih A Buzz in the Meadow a Bee Quest. Jeho knihy jsou poučné, zároveň čtivě a vtipně napsané, autor vypráví s nesmírným zaujetím a svůj výklad prokládá poznatky z vlastního života. (knihykazda.cz)

Suzanne Simardová nás zavede do svého světa, do srdce lesa. Ukáže nám, že stromy nejsou pouze zdrojem dřeva či buničiny, ale že tvoří složitý a vzájemně provázaný koloběh života. Právě její převratné pátrání vedlo k objevu „lesního internetu“ (Wood Wide Web), který ve svých knihách popisuje také Peter Wohlleben. S objevitelskou vášní popisuje, jak se stromy rostoucí stovky let vedle sebe vyvíjejí, jak se učí a přizpůsobují okolnostem, poznávají své sousedy a rafinovaně spolu soupeří i spolupracují. V centru jejího výzkumu přitom stojí tzv. mateřské stromy – prastaré, mocné a tajemné velikány, které spojují a chrání ostatní stromy ve svém okolí. „Suzanne Simardová sdílí moudrost svého života, kdy naslouchala lesu... Její vědecké paměti jsou stejně napínavé jako seriály HBO.“ - THE OBSERVER „Ve své objevné prvotině o ,překvapivých tajemstvích‘ stromů Suzanne Simardová umně spojuje vědu s autobiografií... Toto průkopnické dílo čtenáře stejnou měrou poučí i dojme.“ - PUBLISHERS WEEKLY „Suzanne Simardová desítky let nořila ruce do hlíny, navrhovala výzkumné experimenty a postupně odhalovala pozoruhodná tajemství lesní ekologie... Elegantně a podrobně popsané, hluboce osobní... Její kniha svědčí o tom, že Suzanne Simardová umí psát o vědě. Svůj výzkum jasně definuje, přehledně popisuje kroky jednotlivých pokusů a svá ohromující zjištění nám předkládá na stříbrném podnose.“ - THE NEW YORK TIMES Autorka Bioložka Suzanne Simardová se narodila v Britské Kolumbii a vzdělání získala na Univerzitě Britské Kolumbie a Oregonské státní univerzitě. V současnosti vyučuje na Lesnické fakultě Univerzity Britské Kolumbie ekologii lesa a žije ve městě Nelson. Je považována za průkopnici v oblasti rostlinné komunikace a inteligence, její TED Talks zhlédlo více než deset milionů lidí po celém světě. „Začala jsem tedy podnikat výzkumné výpravy, abych zjistila, kde jsme se tak šeredně spletli, a abych rozlouskla záhadu, proč se krajina sama zahojí, když jí k tomu dáme prostor — jak jsem viděla v případě vlastních předků, kteří káceli lehčí rukou. Bylo zvláštní, téměř strašidelné, jak se má práce prolínala s mým osobním životem a splývala s ním tak důvěrně jako prvky ekosystému, které jsem zkoumala.“ Interpretka Známá je především díky dabingu, jemuž se od roku 1993 věnuje téměř výhradně. Začínala u kultovních filmů a seriálů a ikonické postavy mluví dodnes – svůj hlas propůjčila desítkám předních hollywoodských hvězd (např. Sandře Bullockové, Jodie Fosterové či Kim Basingerové). Kromě příležitostného hostování v různých divadelních uskupeních ji v poslední době můžeme pravidelně vídat na televizních obrazovkách v úspěšném seriálu Policie Modrava. (knihykazda.cz)

Celý svůj život zasvětila přírodě a její ochraně a její působení už dávno přesáhlo oblast vědy. Stala se poslem míru OSN, cestuje po světě se svým projektem pro mladé Roots & Shoots (několikrát navštívila také Českou republiku), přednáší a věnuje se i dalším humanitárním projektům. Za celoživotní přínos v oblasti výzkumu myšlení zvířat a rozvoje lidstva obdržela v roce 2021 prestižní Templetonovu cenu, která se uděluje žijícímu člověku, jenž se zasloužil o přínos na poli „pokroku ve výzkumu a objevech týkajících se duchovních skutečností“. V této knize Jane Goodallová odhaluje své rodinné zázemí a nastiňuje své působení v Africe. Předkládá tak inspirativní poselství, stejně hluboké jako poznání, ke kterému došla na své cestě za hledáním naděje nejen uprostřed nedotčené přírody. Autorka Britská antropoložka, bioložka a ekoložka Jane Goodallová (* 1934) se o zvířata zajímala už v dětství. Proslula tím, že v africkém pralese v Gombe studovala život a chování šimpanzů ve volné přírodě. Jejich výzkumu a ochraně přírody se věnuje celý život a patří mezi největší odborníky na chování primátů. V roce 1977 založila Institut Jane Goodallové (The Jane Goodall Institute), jehož cílem je výzkum, vzdělávání a ochrana divoké přírody. Časopis Time ji zařadil mezi 100 nejvlivnějších lidí světa. Je autorkou řady knih a studií, o jejím pozoruhodném životě vznikají filmy i dokumenty. © D. S. Holloway Interpretka Taťjana Medvecká - Už během studia DAMU hostovala v Národním divadle, kde je od roku 1975 stálou členkou činoherního souboru. Za ztvárnění Alžbety I. V Schillerově Marii Stuartovně (2000) a roli Antonie v Nilinově hře Poprvé vdaná (2002) získala prestižní cenu Thálie. Na filmovém plátně poprvé zazářila v komedii Marečku, podejte mi pero! (1976), když o rok dříve debutovala ve filmu Otakara Vávry Osvobození Prahy. Vidět ji můžeme nejnověji ve snímcích Operace Silver A, Hořící keř či Milada, ale i v oblíbených seriálech Já, Mattoni, První republika, Policie Modrava či Most!. V roce 2012 obdržela sošku Českého lva za nejlepší vedlejší ženskou roli ve filmu Dům. Dlouhodobě se věnuje dabingu - v roce 1997 získala Cenu Františka Filipovského. Často účinkuje v rozhlase (sedmkrát zvítězila v anketě Neviditelný herec) a její charismatický hlas si oblíbili posluchači audioknih. Nejlepší interpretkou byla vyhlášena v roce 2015 za audioknihu Himmlerova kuchařka a v roce 2018 za Dopisy Milady Horákové. (knihykazda.cz)

Audiokniha:,"Tak proč to děláš? Co máš z ježků?” "Mám z nich radost.” "Mohl by ses o něj teď na ty dva dny postarat?” Takhle nějak začalo přátelství veterináře Massima, specializujícího se na dobytek, s opuštěným ježečkem. Mláďátko staré sotva pár dní je celé červené a na hřbetu má proužek bílých, měkkých a trochu rozcuchaných bodlin. Váží pouhých 25 gramů a slabounce kňourá: má hlad, je mu zima anebo se možná cítí osaměle. Plakání je tak zoufalé, že pronikne i skrz Massimův obranný štít tvořený apatií a silou zvyku. A tak se stalo, že Ninna - rozcuchaný ježeček byla samička - obrátila kouzlem své osobnosti jeho život naruby. Je zvědavá a jakmile vycítí něco nového, vystrčí čumáček ze svého úkrytu; je velmi hravá a baví se tím, že čenichem převrací misku s vodou; je něžná a když Massima delší dobu nevidí, samou radostí ho pak olíže. Zároveň je to ale volně žijící zvíře, které potřebuje svobodu: klec je mu čím dál těsnější a štěstí nachází venku v lesích… Massimo Vacchetta v této knize vypráví o neobvyklém setkání, které mu pomohlo překonat špatné období a vnuklo mu nový smysl: založit záchrannou stanici pro ježky, vinou naší nepozornosti ohrožený druh, a postarat se o ty, kteří pomoc potřebují. Tak jako Trilly, zapřísáhlý donchuán, nebo křehká Lisa, jež si všechny okolo získala svým pohledem, nebo Zoe, jemuž se podařilo odrazit všechny rány osudu. Zraněná, týraná, bezbranná zvířátka, která ovšem překypují touhou po životě. (knihydobrovsky.cz)

Ve své nejnovější knížce pro děti se Peter Wohlleben, autor řady úspěšných knih o lese, tentokrát věnuje zvířatům. Známý lesník doprovodí malé čtenáře ke zvířatům, která žijí docela blízko – v lese, na zahradě, u vody a s námi v domě. Budou při tom, když divoká prasata a mouchy přivedou na svět mladé, když se vydají za potravou, budou se bránit nebo je tu a tam postihne nějaká nemoc. Od mušek třásněnek až po vlka – o všech těchto bytostech se děti dozví spoustu zajímavých věcí. Vydejte se s námi do tajemného světa zvířat! Znáte odpovědi na tyto otázky? Jak chytré jsou kozy? Kdo žije v sudu s dešťovou vodou? Proč mají srnčata na zádech puntíky? Knížka je, stejně jako autorův bestseller Slyšíš, jak mluví stromy? doplněna nádhernými ilustracemi Stefanie Reich a fotografiemi Jense Steingässera. Knížka je určená dětem od šesti let, ale vzhledem ke krásným ilustracím a nenáročným textům si knížku oblíbí i mladší a příjemně překvapí i rodiče či prarodiče. Autor Peter Wohlleben (1964) se již od dětství chtěl stát ochráncem přírody. Studoval lesnictví a přes dvacet let pracoval jako úředník zemské lesní správy. Dnes vede Lesní akademii v německém regionu Eifel a usiluje o návrat pralesů do různých oblastí světa. Často vystupuje v televizních pořadech, pořádá přednášky a semináře a píše knihy na témata týkající se lesa a ochrany přírody. Svými bestsellery Tajný život stromů, Citový život zvířat, Slyšíš, jak mluví stromy a dalšími nadchl čtenáře po celém světě. V Německu nedávno začal vydávat časopis Wohllebenův svět. V roce 2019 mu byla udělena Bavorská státní medaile za zásluhy při ochraně životního prostředí, a to za jeho citlivé a nekonvenční zprostředkovávání vědeckých poznatků. (knihykazda.cz)

STROMY SE BEZ LIDÍ HRAVĚ OBEJDOU, ALE MY BEZ STROMŮ NE I kdybychom kvůli klimatickým změnám přivedli planetu na pokraj zkázy, stromy by se za každých okolností dokázaly vrátit. Dokonce i po obdobích sucha, ničivých požárech, rozsáhlých polomech a zpustošení lidskou činností znovu vyrostou. Osud lesů a osud lidstva jsou nerozlučně spjaty. A nechápejte to v přeneseném slova smyslu, ale doslova. Co vám možná bude znít pesimisticky či děsivě, může být ve skutečnosti důvodem k velké naději. Stromy totiž tvoří natolik efektivní sociální komunity, že se se změnami klimatu, alespoň tedy s těmi aktuálními, dokážou většinou obstojně vyrovnat. A nejen to: stromy jsou pro nás i nejlepší možností, jak z atmosféry odstranit skleníkové plyny, a to mnohem efektivněji, než kdy zmohla jakákoli technika. Stromy navíc silně ochlazují místní klima, a dokonce výrazně zvyšují množství dešťových srážek. To všechno stromy nedělají pro nás, ale samy pro sebe. Ani ony nemají v lásce přílišné horko a sucho, jenže na rozdíl od nás dokážou termostat nastavit na nižší teplotu. Bukům, dubům ani smrkům přitom nebyly schopnosti k tomu nezbytné dány do vínku jen tak. Na své dlouhé pouti od semenáčku ke vzrostlému stromu se musely naučit, jak se změnami nakládat. Ne každý exemplář to dokáže. Tyto obří rostliny se od sebe totiž vzájemně velmi liší stejně jako lidé – a ne všechny se učí stejně rychle a činí vždy správná rozhodnutí. Ve strhující a zároveň kritické knize Peter Wohlleben přímo navazuje na svůj bestseller Tajný život stromů (KAZDA 2016). Na jedné straně líčí nejnovější poznatky o životě stromů a o jejich schopnosti učit se a reagovat na klimatické změny. Zároveň neopomíjí ani omezenost některých ekonomických a politických subjektů, které mnohdy stromy vysazují jen kvůli těžbě dřeva či vytváření pozitivního mediálního obrazu, a přírodu tím vykořisťují. Jenže intenzivně obhospodařované smrkové plantáže přehřátí planety určitě nezabrání. „Při našem společném čtení o lese vám ukážu, jak můžete stromům při učení přihlížet, proč když buky či duby v létě shodí listí, nemusí si tím zákonitě zadělat na problémy, a podle čeho můžete poznat stromy, které vsadily na špatnou strategii,“ říká autor knihy Peter Wohlleben. Autor Peter Wohlleben (* 1964) se již od dětství chtěl stát ochráncem přírody. Studoval lesnictví a přes dvacet let pracoval jako úředník zemské lesní správy. Dnes vede Lesní akademii v německém regionu Eifel a usiluje o návrat pralesů do různých oblastí světa. Často vystupuje v televizních pořadech, pořádá přednášky a semináře a píše knihy na témata týkající se lesa a ochrany přírody. Svými bestsellery Tajný život stromů, Citový život zvířat, Slyšíš, jak mluví stromy a dalšími nadchl čtenáře po celém světě. V Německu před časem začal vydávat časopis Wohllebenův svět. V roce 2019 mu byla udělena Bavorská státní medaile za zásluhy při ochraně životního prostředí, a to za jeho citlivé a nekonvenční zprostředkovávání vědeckých poznatků. (knihykazda.cz)

Pro všechny děti a zvědavce od 6 let – nechte si předčítat nebo čtěte sami. Dají se květiny jíst? Kdo to rozryl trávník v parku? Jak si vlastnoručně sestrojit kompas? Proč některé stromy zrovna nevoní? Příroda je všude kolem nás – i ve městě. Na mnoha nečekaných místech se překvapivě daří různým živočichům i rostlinám. Bydlí tam s námi třeba myši, králíci, a někdy dokonce lišky či divočáci. Úzké škvíry mezi dlažebními kostkami a praskliny v asfaltu zase pohotově obsadily lišejníky, mechy či pampelišky. Peter Wohlleben vám poradí, jak rozdělat oheň bez zápalek, jak si vypěstovat dýni nebo vyrobit sluneční hodiny, jak bezpečně přespat na zahradě či balkoně a co si sbalit do batohu na průzkumnou výpravu. Od oblíbeného autora Petera Wohllebena. Autor Peter Wohlleben (1964) se již od dětství chtěl stát ochráncem přírody. Studoval lesnictví a přes dvacet let pracoval jako úředník zemské lesní správy. Vede Lesní akademii v německém regionu Eifel a usiluje o návrat pralesů do různých oblastí světa. Často vystupuje v televizních pořadech, pořádá přednášky a semináře a píše knihy na témata týkající se lesa a ochrany přírody. Svými bestsellery Tajný život stromů, Citový život zvířat, Slyšíš, jak mluví stromy a dalšími nadchl čtenáře po celém světě. V Německu vydává časopis Wohllebenův svět. V roce 2019 mu byla udělena Bavorská státní medaile za zásluhy při ochraně životního prostředí, a to za jeho citlivé a nekonvenční zprostředkovávání vědeckých poznatků. (knihykazda.cz)

Na krátkou chvíli mě však obklopí cesmína a já zapomenu, kde jsem. Zapomenu na dům, který zatím nepovažuji za domov. Zapomenu na svou hektickou práci. A vtom mě něco napadne. Pomyslím si, že na toto místo by se hodily včely, a moje myšlenky se rozeběhnou jako divocí koně. Přakvapeně ucouvnu. Na prahu třicítky se Helen Jukes cítí uvězněná v městském kolotoči kancelářského pletichaření a dočasných adres. Snaží se usadit ve své nové práci v Oxfordu a tu jí dojde, že aby prožila smysluplný život naplněná láskou a prací, musí se sama změnit. Tehdy jí kamarádi darují včelstvo (podle starých mýtů darované včelstvo přináší štěstí) a Helen začíná svůj první včelařský rok. Co ale obnáší "chovat" tyto divoké tvorečky? Jak mohou nové vědomosti o včelách přispět k objevování sebe sama? A přinese jí cesta do útrob úlu uvolnění? Je to knížka stejně překvapivá, krásná a vzbuzující údiv jako je život včel a úlu. - Helen MacDonald, autorka knihy J jako jestřáb Zatímco Helen hledá svou roli v úžasném ekosystému úlu, samotná akt chovu jí přináší nový pohled na život, prohlubuje její přátelství (stará i nová) a oživuje její svět. Její vyprávění je fascinující cestou ve stopách včel a jejich úlu i dějinami našeho pozorování včel. Jde o úchvatné zamyšlení nad zodpovědností a péčí, nad zranitelností a důvěrou, nad tvorbou nových pout a vstupem na pole dosud neprozkoumaná. Autorka Helen Jukes - britská spisovatelka, včelařka a učitelka tvůrčího psaní. Její práce se objevily v Caught by the River, BBC Wildlife, Resurgence, Junket a LITRO. Učí tvůrčímu psaní na Oxfordské univerzitě a spolupracuje s Bee Friendly Trust - neziskovou organizací, usilující o zvýšení našeho povědomí o životě včel a podporující péči o udržitelná stanoviště. Žije ve Wye Valley. (knihykazda.cz)

Starostlivě pečující veverky, věrně milující krkavci, soucitné myšky a truchlící laně – také si tyto city spojujete jen s lidmi? V této knize nám Peter Wohlleben zprostředkovává nejnovější vědecké poznatky a prokládá je poutavými příběhy a vlastními prožitky. Dozvídáme se tak velice čtivou formou o dosud málo prozkoumaných, avšak nanejvýš rozmanitých citech a chování lesních i domácích zvířat. A tu si rázem uvědomíme, že zvířata jsou nám mnohem blíž, než jsme kdy tušili. Fascinující, poučné a místy až neuvěřitelné. Autor Peter Wohlleben (1964) se již od dětství chtěl stát ochráncem přírody. Studoval lesnictví a přes dvacet let pracoval jako úředník zemské lesní správy. Dnes vede Lesní akademii v německém regionu Eifel a usiluje o návrat pralesů do různých oblastí světa. Často vystupuje v televizních pořadech, pořádá přednášky a semináře a píše knihy na témata týkající se lesa a ochrany přírody. Svými bestsellery Tajný život stromů, Citový život zvířat, Slyšíš, jak mluví stromy a dalšími nadchl čtenáře po celém světě. V Německu nedávno začal vydávat časopis Wohllebenův svět. V roce 2019 mu byla udělena Bavorská státní medaile za zásluhy při ochraně životního prostředí, a to za jeho citlivé a nekonvenční zprostředkovávání vědeckých poznatků. (knihykazda.cz)

Peter Wohlleben, lesník a ochránce přírody, odkrývá udivující podobnosti mezi člověkem a přírodou – toto prastaré pouto zůstává dodnes neporušené. Mají lidé něco jako sedmý smysl, kterým dokážou vytušit nebezpečí? Dá se říct, že náš čich předčí citlivý čich psa? Proč náš imunitní systém reaguje na barvy a vůně lesa? A z druhé strany: Je možné, že stromy dýchají? Že u nich lze dokonce změřit něco jako srdeční tep? A měli bychom na rostliny pohlížet jako na inteligentní bytosti? Náš imunitní systém při procházkách lesem prokazatelně využívá rostlinná antibiotika, která stromy vylučují do ovzduší, aby se tak ochránily před útočníky. A naše smysly nijak nezaostávají za smysly jiných živých tvorů. Podobně jako zvířata, která vnímají zemětřesení a jiné přírodní katastrofy dlouho předtím, než si je uvědomíme my, máme i my lidé sedmý smysl – díky němu se nás někdy například zmocní neklamné tušení, že se na nás zezadu někdo dívá. Čich psů je sice celkově mnohem citlivější než lidský, jde-li však o vůni zralých plodů a ovoce, můžeme na psy dělat „dlouhý nos“. Rostliny a stromy zase mají překvapivě mnoho lidských rysů: Některé rostliny jsou schopné slyšet a rozlišovat neškodné zvuky od zvuků, které znamenají hrozbu, rozpoznávají například jemné záchvěvy chroustajících housenek. Stromy vdechují kyslík obsažený ve vzduchu a využívají jej k získávání energie. Své kořeny používají k ohmatávání i k ochutnávání a pravidelné pohyby, jimiž pumpují vodu kmenem vzhůru, lze ve světě stromů přirovnat k našemu srdečnímu tepu. Peter Wohlleben nám připomíná, že člověk není rostlinám a živočichům nadřazený, nýbrž zůstává stejně jako všechny ostatní druhy součástí úžasného systému, kde na sobě všichni navzájem závisejí a kde se všichni navzájem ovlivňují – a tomuto komplexnímu působení nedokážeme dosud ani zdaleka porozumět. Autor Peter Wohlleben (1964) se již od dětství chtěl stát ochráncem přírody. Studoval lesnictví a přes dvacet let pracoval jako úředník zemské lesní správy. Dnes vede Lesní akademii v německém regionu Eifel a usiluje o návrat pralesů do různých oblastí světa. Často vystupuje v televizních pořadech, pořádá přednášky a semináře a píše knihy na témata týkající se lesa a ochrany přírody. Svými bestsellery Tajný život stromů, Citový život zvířat, Slyšíš, jak mluví stromy a dalšími nadchl čtenáře po celém světě. V Německu nedávno začal vydávat časopis Wohllebenův svět. V roce 2019 mu byla udělena Bavorská státní medaile za zásluhy při ochraně životního prostředí, a to za jeho citlivé a nekonvenční zprostředkovávání vědeckých poznatků. (knihykazda.cz)

Čtyři statečná zvířátka, Makovička, Daňka, Chrochtík a Míša, nemůžou uvěřit svým vlastním očím: v Medovém lese se zničehonic objevilo koťátko, které se o sebe určitě nedokáže samo postarat. Ještě štěstí, že do lesní školky právě nastoupila velmi nevšední holčička, která kočičce bez zaváhání najde nový domov. Už znáte naše kamarády? lišák Míša - Do všeho strká svůj zvědavý čumáček a dokáže v lese objevit ta nejlepší dobrodružství. A dobrý čuch má i na svoje kamarády – kamarádství a dobrá parta jsou pro něj totiž to nejdůležitější. laňka Daňka - Je opatrná a zdrženlivá a neustále si s něčím dělá starosti. Ovšem nikdo není schopen vnímat pocity a nálady tak dobře jako ona. Proto jsou za její moudrá slova vždycky všichni vděční. divoké prasátko Chrochtík - Je pěkně mazané a neustále hledá nějaká dobrodr užství – a jeho maminka hledá jeho. Chrochtík své kamarády dokáže rozesmát i přivést k úžasu. mývalka Makovička - Ze všeho nejradši se o všechny stará, neúnavně pečuje o čistotu a každou chvíli radostně zatleská. Své jméno dostala podle vlčího máku a červenou kytičku taky ze všeho nejradši nosí ve vláskách. První díl dobrodružných příběhů, které zvídavým předškolákům radí, jak se chovat v lese a neublížit lesním zvířatům. Ze série Kamarádi z Medového lesa zatím vyšly další tři díly: Jak zahnat stesk, Králíčci v ohrožení, Ty to zvládneš, Lukáši!. Autorka Andrea Schütze toužila stát se spisovatelkou již v dětství. Představovala si, jak píše knihy – nejlépe na zahradě, pod stromem, u starožitného stolu medové barvy s bílým krajkovým ubrusem, kyticí čajových růží a karafou na vodu z křišťálového skla. Zahrada plná zpívajících ptáků měla být u venkovského domu – jakoby vystřiženého z časopisu Living – nedaleko řeky, která případně mohla být i mořem s poletujícími racky. Později, když jako diplomovaná psycholožka vyslechla mnoho příběhů jiných lidí a začala psát příběhy vlastní, zjistila, že zahrada, strom, stůl, dům i prostředí kolem něj je v reálu sice jiné než v dětském snu, ale přesto tak akorát. Dnes autorka touží především po tom, aby se děti těšily na večerní čtení a aby její příběhy podněcovaly rozhovory rodičů s dětmi o snech i reálném životě. A pokud se povede, že si děti v dospělosti vzpomenou na její knihy, které je v dětství doprovázely a okouzlily, kruh je uzavřen a všechna přání jsou pro ni splněna. (knihykazda.cz)

Poplach u zvířecího zásahového komanda lesních zvířátek, která jsou připravena pomoct každému dítěti z lesní školky, pokud má nějaké malé nebo velké trable. Jaké štěstí! Davídkovi se totiž do nové lesní školky nechce a hrozně se mu tam stýská. Dobře že mu Chrochtík, Makovička, Míša a Daňka vyrobí lesní kalendář, ve kterém se každou půlhodinu objeví malý dárek. Záchranná četa školkových dětí: lišák Míša, laňka Daňka, divoké prasátko Chrochtík a mývalinka Makovička. Už znáte naše kamarády? lišák Míša - Do všeho strká svůj zvědavý čumáček a dokáže v lese objevit ta nejlepší dobrodružství. A dobrý čuch má i na svoje kamarády – kamarádství a dobrá parta jsou pro něj totiž to nejdůležitější. laňka Daňka - Je opatrná a zdrženlivá a neustále si s něčím dělá starosti. Ovšem nikdo není schopen vnímat pocity a nálady tak dobře jako ona. Proto jsou za její moudrá slova vždycky všichni vděční. divoké prasátko Chrochtík - Je pěkně mazané a neustále hledá nějaká dobrodružství – a jeho maminka hledá jeho. Chrochtík své kamarády dokáže rozesmát i přivést k úžasu. mývalka Makovička - Ze všeho nejradši se o všechny stará, neúnavně pečuje o čistotu a každou chvíli radostně zatleská. Své jméno dostala podle vlčího máku a červenou kytičku taky ze všeho nejradši nosí ve vláskách. První díl dobrodružných příběhů, které zvídavým předškolákům radí, jak se chovat v lese a neublížit lesním zvířatům. Ze série Kamarádi z Medového lesa zatím vyšly další tři díly: Králíčci v ohrožení, Všichni za jednoho, Ty to zvládneš, Lukáši!. Autorka Andrea Schütze toužila stát se spisovatelkou již v dětství. Představovala si, jak píše knihy – nejlépe na zahradě, pod stromem, u starožitného stolu medové barvy s bílým krajkovým ubrusem, kyticí čajových růží a karafou na vodu z křišťálového skla. Zahrada plná zpívajících ptáků měla být u venkovského domu – jakoby vystřiženého z časopisu Living – nedaleko řeky, která případně mohla být i mořem s poletujícími racky. Později, když jako diplomovaná psycholožka vyslechla mnoho příběhů jiných lidí a začala psát příběhy vlastní, zjistila, že zahrada, strom, stůl, dům i prostředí kolem něj je v reálu sice jiné než v dětském snu, ale přesto tak akorát. Dnes autorka touží především po tom, aby se děti těšily na večerní čtení a aby její příběhy podněcovaly rozhovory rodičů s dětmi o snech i reálném životě. A pokud se povede, že si děti v dospělosti vzpomenou na její knihy, které je v dětství doprovázely a okouzlily, kruh je uzavřen a všechna přání jsou pro ni splněna. (knihykazda.cz)

Les je pro mnohé z nás vytouženým místem odpočinku. Je synonymem ticha a nedotčené přírody. Renomovaný lesník Peter Wohlleben nám dává nahlédnout do skrytého života stromů a odhaluje nečekané skutečnosti: stromy mají paměť, předávají si informace, pociťují bolesti, dokonce mohou dostat úpal a časem se jim tvoří vrásky, láskyplně se starají o svoje potomstvo a pečují dokonce i o své staré a nemocné sousedy. Neuvěřitelné? Ale pravdivé!. Mnohé stromy, jako například duby, spolu navzájem komunikují prostřednictvím vonných látek. V okamžiku, kdy je některý ze stromů napaden hmyzem, vysílá vůně jako signály a všechny stromy v okolí upozorní na nebezpečí. NOVÝ POHLED NA STARÉ PŘÁTELE, VYZNÁNÍ LÁSKY K LESU Lesník Peter Wohlleben spojuje ve fascinujících příbězích o netušených schopnostech stromů nejnovější vědecké poznatky se svými vlastními bohatými zkušenostmi. Ve stínech hvozdů nám tak osvětluje mnoho překvapivého a otevírá oči tak, abychom i my mohli objevovat jejich životní cesty a tajemství. Peter Wohlleben čerpá ze svých mnohaletých zkušeností lesníka a ukazuje nám les ze zcela nové stránky. Jeho zábavná knížka, plná nových informací o stromech a lesích, nás přivádí k úžasu nad zázraky přírody. Ve vynikajícím překladu PhDr. Magdaleny Havlové. „Fascinující kniha o lesních velikánech, kterým se podařilo dokonale skrýt své schopnosti před naším zrakem.“ Die Welt „Svátek pro každého milovníka lesa.“ Buchjournal „Při příští procházce lesem bude čtenář vnímat okolní zelený svět novým pohledem.“ Bild der Wissenschaft „Wohlleben pro nás znovu objevil les a v něm celý nový svět.“ Literatur Spiegel Autor Peter Wohlleben (1964) se již od dětství chtěl stát ochráncem přírody. Studoval lesnictví a přes dvacet let pracoval jako úředník zemské lesní správy. Dnes vede Lesní akademii v německém regionu Eifel a usiluje o návrat pralesů do různých oblastí světa. Často vystupuje v televizních pořadech, pořádá přednášky a semináře a píše knihy na témata týkající se lesa a ochrany přírody. Svými bestsellery Tajný život stromů, Citový život zvířat, Slyšíš, jak mluví stromy a dalšími nadchl čtenáře po celém světě. V Německu nedávno začal vydávat časopis Wohllebenův svět. V roce 2019 mu byla udělena Bavorská státní medaile za zásluhy při ochraně životního prostředí, a to za jeho citlivé a nekonvenční zprostředkovávání vědeckých poznatků. (knihykazda.cz)

Při výletu k hájovně se malá neposedná Pavla šťourá klacíkem v mraveništi. Mravenci splašeně pospíchají do všech směrů – a vlezou jí i do nohavic... Naši čtyři kamarádi z Medového lesa naštěstí znají cestu k nejbližšímu potoku a Pavlínčinu energii dokážou využít k záchraně dvou králíčků. Záchranná četa školkových dětí: lišák Míša, laňka Daňka, mývalka Makovička a prasátko Chrochtík. Už znáte naše kamarády? lišák Míša - Do všeho strká svůj zvědavý čumáček a dokáže v lese objevit ta nejlepší dobrodružství. A dobrý čuch má i na svoje kamarády – kamarádství a dobrá parta jsou pro něj totiž to nejdůležitější. laňka Daňka - Je opatrná a zdrženlivá a neustále si s něčím dělá starosti. Ovšem nikdo není schopen vnímat pocity a nálady tak dobře jako ona. Proto jsou za její moudrá slova vždycky všichni vděční. divoké prasátko Chrochtík - Je pěkně mazané a neustále hledá nějaká dobrodr užství – a jeho maminka hledá jeho. Chrochtík své kamarády dokáže rozesmát i přivést k úžasu. mývalka Makovička - Ze všeho nejradši se o všechny stará, neúnavně pečuje o čistotu a každou chvíli radostně zatleská. Své jméno dostala podle vlčího máku a červenou kytičku taky ze všeho nejradši nosí ve vláskách. Druhý díl dobrodružných příběhů, které zvídavým předškolákům radí, jak se chovat v lese a neublížit lesním zvířatům. Ze série Kamarádi z Medového lesa zatím vyšly další tři díly: Jak zahnat stesk, Všichni za jednoho, Ty to zvládneš, Lukáši!. Autorka Andrea Schütze toužila stát se spisovatelkou již v dětství. Představovala si, jak píše knihy – nejlépe na zahradě, pod stromem, u starožitného stolu medové barvy s bílým krajkovým ubrusem, kyticí čajových růží a karafou na vodu z křišťálového skla. Zahrada plná zpívajících ptáků měla být u venkovského domu – jakoby vystřiženého z časopisu Living – nedaleko řeky, která případně mohla být i mořem s poletujícími racky. Později, když jako diplomovaná psycholožka vyslechla mnoho příběhů jiných lidí a začala psát příběhy vlastní, zjistila, že zahrada, strom, stůl, dům i prostředí kolem něj je v reálu sice jiné než v dětském snu, ale přesto tak akorát. Dnes autorka touží především po tom, aby se děti těšily na večerní čtení a aby její příběhy podněcovaly rozhovory rodičů s dětmi o snech i reálném životě. A pokud se povede, že si děti v dospělosti vzpomenou na její knihy, které je v dětství doprovázely a okouzlily, kruh je uzavřen a všechna přání jsou pro ni splněna. (knihykazda.cz)

V Medovém lese bydlí čtyři zvířecí kamarádi s laskavým srdcem a hebounkou srstí. Kdykoli se některé z dětí z lesní školky dostane do potíží, hned mu přispěchají na pomoc. Tentokrát ale budou potřebovat pomoc i zvířátka… Chrochtík, Makovička a Daňka si užívají teplé podzimní dny. Jen lišákovi Míšovi vadí šustění spadaného listí, ledacos pak totiž přeslechne. Třeba když se k němu zničehonic připlíží Lukáš – nesmělý klučina, který si s nikým moc nepovídá. Mluvení mu totiž dělá potíže. Když se ale schyluje k maléru a Medovému lesu hrozí nebezpečí, jedinou nadějí na záchranu je právě Lukáš. A kamarádi z Medového lesa mu jako spolehliví pomocníci stojí po boku. Již čtvrté pokračování dobrodružných příběhů, které zvídavým předškolákům radí, jak se chovat v lese a neublížit lesním zvířatům. Ze série Kamarádi z Medového lesa zatím vyšly další tři díly: Jak zahnat stesk, Králíčci v ohrožení, Všichni za jednoho. Čtyři kamarádi, co mají les rádi: Lišák Míša – Do všeho strká svůj zvědavý čumáček a dokáže v lese objevit ta nejlepší dobrodružství. A dobrý čuch má i na svoje kamarády – kamarádství a dobrá parta jsou pro něj totiž to nejdůležitější. Laňka Daňka – Je opatrná a zdrženlivá a neustále si s něčím dělá starosti. Ovšem nikdo není schopen vnímat pocity a nálady tak dobře jako ona. Proto jsou za její moudrá slova vždycky všichni vděční. Divoké prasátko Chrochtík – Je pěkně mazané a neustále hledá nějaká dobrodružství – a jeho maminka hledá jeho. Chrochtík své kamarády dokáže rozesmát i přivést k úžasu. Mývalka Makovička – Ze všeho nejradši se o všechny stará, neúnavně pečuje o čistotu a každou chvíli radostně zatleská. Své jméno dostala podle vlčího máku a červenou kytičku taky ze všeho nejradši nosí ve vláskách. Autorka Andrea Schütze toužila stát se spisovatelkou již v dětství. Představovala si, jak píše knihy – nejlépe na zahradě, pod stromem, u starožitného stolu medové barvy s bílým krajkovým ubrusem, kyticí čajových růží a karafou na vodu z křišťálového skla. Zahrada plná zpívajících ptáků měla být u venkovského domu – jakoby vystřiženého z časopisu Living – nedaleko řeky, která případně mohla být i mořem s poletujícími racky. Později, když jako diplomovaná psycholožka vyslechla mnoho příběhů jiných lidí a začala psát příběhy vlastní, zjistila, že zahrada, strom, stůl, dům i prostředí kolem něj je v reálu sice jiné než v dětském snu, ale přesto tak akorát. Dnes autorka touží především po tom, aby se děti těšily na večerní čtení a aby její příběhy podněcovaly rozhovory rodičů s dětmi o snech i reálném životě. A pokud se povede, že si děti v dospělosti vzpomenou na její knihy, které je v dětství doprovázely a okouzlily, kruh je uzavřen a všechna přání jsou pro ni splněna. (knihykazda.cz)

Kniha pro děti od 6 do 8 let, ale líbí se i mnoha mladším (již cca od 3,5 roku) i starším a dokonce i mnoha dospělým. Mají stromy svůj vlastní jazyk? Musí děti stromů chodit do školy? Proč se lesní zvířata bojí lidí? Peter Wohlleben odpovídá na otázky, které jsou neobvyklé, originální a často velmi zábavné. Jeho snadno pochopitelné a téměř vždy překvapivé odpovědi umožňují dětem vidět život v lese zcela odlišnými očima. Talentovaný vypravěč čerpá z mnoha desetiletí vlastních zkušeností lesníka a ochranáře přírody a zároveň se opírá o nejnovější vědecké poznatky. Autor Peter Wohlleben (1964) se již od dětství chtěl stát ochráncem přírody. Studoval lesnictví a přes dvacet let pracoval jako úředník zemské lesní správy. Dnes vede Lesní akademii v německém regionu Eifel a usiluje o návrat pralesů do různých oblastí světa. Často vystupuje v televizních pořadech, pořádá přednášky a semináře a píše knihy na témata týkající se lesa a ochrany přírody. Svými bestsellery Tajný život stromů, Citový život zvířat, Slyšíš, jak mluví stromy a dalšími nadchl čtenáře po celém světě. V Německu nedávno začal vydávat časopis Wohllebenův svět. V roce 2019 mu byla udělena Bavorská státní medaile za zásluhy při ochraně životního prostředí, a to za jeho citlivé a nekonvenční zprostředkovávání vědeckých poznatků. Další tituly od Petera Wohllebena naleznete v naší nabídce. (knihykazda.cz)

PRVNÍ KNIHA O RUSKU BEZ MEDVĚDŮ A BALALAJEK! Co je propaganda a co je skutečnost? O žádné části zeměkoule nepanují tak zmatené a rozporuplné informace jako o Rusku. V tom případě pomůže jediné: vyrazit na cestu a udělat si svůj vlastní obrázek. Po deset týdnu sbírá autor bestselleru Stephan Orth mezi Moskvou a Vladivostokem malé i velké postřehy. A od jednoho gauče ke druhému objevuje na své cestě zemi, v níž se za strohou fasádou skrývá nekonečná srdečnost. Diamantový důl v Jakutii, dača uprostřed velkoměsta, vesnice na Sibiři s lidmi věřícími v konec světa: na podobných místech hledá Stephan Orth skutečné Rusko. Mezi Moskvou a Grozným, mezi Petrohradem a Vladivostokem přespává doma u místních lidí, diskutuje s nimi o politice, propagandě a pelmeních a nechává si ukázat jejich svět. Přitom se setkává nejen s podporovateli Putina, pijáky vodky a ozbrojenými pomatenci, ale také se srdečnými muzikanty, intelektuálním pedantem a s tou nejkrásnější ženou celé země. Zjišťuje, co mají společného palačinky s citovým životem Rusů, jak na Krymu přistáli „zelení mužíčci“ – a objevuje dokonce utajenou skrýš pověstmi opředené ruské duše. Od jednoho hostitele k druhému mu přibývají dílky do skládačky jeho osobního obrazu této obrovské země, která v současnosti slaví pochybný návrat na jeviště světové politiky. A zároveň na cestě samozřejmě hledá také sebe sama. „Napínavé, autentické, lidské.“ Focus „Nádherná kniha.“ Süddeutsche Zeitung „Stephan Orth to zkrátka umí dokonale a země i lidé v příběhu pro čtenáře ožívají.“ Westdeutsche Allgemeine Zeitung Autor Stephan Orth, ročník 1979, pracoval jako redaktor v dovolenkovém resortu při redakci Spiegel Online, až se v roce 2016 osamostatnil coby nezávislý novinář. Jako couchsurfer cestuje už od roku 2004. Měl u sebe hosty z celého světa a setkal se s hostiteli ve více než třiceti zemích. Orth je autorem bestselleru „Couchsurfing v Íránu“, u vydavatelství Malik vyšla kromě toho také jeho kniha „Dědečkův ledovec“. Za své reportáže získal Orth několikrát cenu „Columbus“, udělovanou Svazem německých cestovatelských novinářů. (knihykazda.cz)

„Tak proč to děláš? Co máš z ježků?” „Mám z nich radost.” „Mohl by ses o něj teď na ty dva dny postarat?” Takhle nějak začalo přátelství veterináře Massima, specializujícího se na dobytek, s opuštěným ježečkem. Mláďátko staré sotva pár dní je celé červené a na hřbetu má proužek bílých, měkkých a trochu rozcuchaných bodlin. Váží pouhých 25 gramů a slabounce kňourá: má hlad, je mu zima anebo se možná cítí osaměle. Plakání je tak zoufalé, že pronikne i skrz Massimův obranný štít tvořený apatií a silou zvyku. A tak se stalo, že Ninna – rozcuchaný ježeček byla samička – obrátila kouzlem své osobnosti jeho život naruby. Je zvědavá a jakmile vycítí něco nového, vystrčí čumáček ze svého úkrytu; je velmi hravá a baví se tím, že čenichem převrací misku s vodou; je něžná a když Massima delší dobu nevidí, samou radostí ho pak olíže. Zároveň je to ale volně žijící zvíře, které potřebuje svobodu: klec je mu čím dál těsnější a štěstí nachází venku v lesích… Massimo Vacchetta v této knize vypráví o neobvyklém setkání, které mu pomohlo překonat špatné období a vnuklo mu nový smysl: založit záchrannou stanici pro ježky, vinou naší nepozornosti ohrožený druh, a postarat se o ty, kteří pomoc potřebují. Tak jako Trilly, zapřísáhlý donchuán, nebo křehká Lisa, jež si všechny okolo získala svým pohledem, nebo Zoe, jemuž se podařilo odrazit všechny rány osudu. Zraněná, týraná, bezbranná zvířátka, která ovšem překypují touhou po životě. (patro.cz)

Audiokniha:,Massimovi obrátí život naruby Ninna - rozcuchaný ježeček vážící pouze 25 gramů. Nejen že díky ní překoná nelehké období, ale dá mu i nový smysl: Massimo založí záchranou stanici pro ježky a stará se o ty, kteří pomoc potřebují. Tak jako ježčí donchuán Trilly nebo křehoučká Lisa, jež si svým pohledem dokázala získat všechny okolo, či nebohý Zoe, jemuž se podařilo odrazit veškeré rány osudu. Zraněná, týraná a bezbranná zvířátka, která ovšem překypují touhou po životě, dokázala Massimovi změnit život. Autoři: Massimo Vacchetta - žije v severoitalském městě Novello, poblíž francouzských hranic. Jako privátní veterinář se přes dvacet let specializuje na dobytek. V roce 2014 otevřel Záchrannou stanici „Ninna” (Centro di Recupero Ricci „La Ninna”), odloučené pracoviště záchranné stanice v Brenezzu. Je předsedou asociace „Domov pro ježky” (La Casa dei ricci), jejímž záměrem je ochrana ježků a přírody. Antonella Tomaselli - je spolupracovnicí týdeníku Confidenze tra amiche (Důvěrná sdělení mezi kamarádkami; Mondadori) a literárního blogu věnujícího se ochraně zvířat ioleggoconjoy.com. Jakožto odvěká kynoložka se postarala o režii mnoha tematických dokumentů. Aktivně se věnuje zvyšování povědomí lidí o opouštění domácích mazlíčků (Alegra Yes I Am). Je čestnou předsedkyní italské společnosti milovníků jorkšírských teriérů (Società Italiana Amatori Yorkshire Terrier). Napsala řadu knih o různých psích rasách a tematických článků do časopisů. (knihydobrovsky.cz)

(patro.cz)

Proč si tuto knihu přečíst V prvním díle jste se poprvé seznámili s Blankou, která po rozvodu s manželem znovu nabyla sebevědomí a našla si novou lásku. Nyní se s ní máte možnost potkat znovu. Píše se rok 2021 a Blanka si už pár měsíců žije v Kalábrii svůj italský sen. Její život však není bez problémů. Musí se potýkat se zraněním svého milovaného Agostina a následným rekonvalescenčním pobytem u jeho rodičů. To vše ještě komplikuje Agostinova početná rodina a jeho kontrolující matka signora Domenica, která musí mít vždy poslední slovo. Děj se však nebude odehrávat jen v Kalábrii u Agostinových rodičů. S Blankou a Agostinem totiž zavítáme i na návštěvu do Prahy a Hradce Králové. Zde se znovu setkáme s Blančinou kamarádkou Rózou a Jiřinkou a s dcerami Mirkou a Annou. Kromě slunné Sicílie a Česka zavítáme také do zasněžených Dolomit kam se Blanka s Agostinem na čas přestěhují za prací. I tento díl je doplněn o řadu tradičních italských receptů. Můžete se tak těšit například na Purpetti i milingiani neboli kalábrijské lilkové kuličky, Chiacchiere di carnevale neboli karnevalové povídačky či tradiční kalabrijský vánoční pokrm – špagety s ančovičkami a opečenou strouhankou. Pokud jste četli knihu Láska ve špičce italské boty, pak vám nesmí ujít ani její pokračování. Potkáte v něm totiž spoustu oblíbených postav z první knihy, získáte řadu originálních receptů a hlavně se dozvíte, jak se vyvíjí Blančin a Agostinův vztah. Překonají problémy s Agostinovou rodinou? Dozví se signora Domenica, že je Blanka trojnásobnou matkou a táhne jí na šedesát? A Co Blančina nejmladší dcera Anna? Napraví se jejich komplikovaný vztah? Na tyto otázky naleznete odpověď v knize Srdce nemá vrásky. Nahlédnout do knihy Jak se čtenářům líbil první díl Blanka Malá je úžasná vypravěčka, máte pocit, že je to vaše kamarádka, s níž probíráte život u kávy a dortíku. Ve svém povídání je upřímná, nevyhýbá se ani svému soukromí. Vše líčí s otevřeností, nebojí se nakousnout citlivá témata jako je stárnutí, vztahové problémy, trápení s dětmi nebo věkový rozdíl mezi partnery. Zápisky jedné knihovnice Knihu jsem přečetla jedním dechem. Líbila se mi tak moc, že bych nejraději hned do Kalábrie odjela. Jaroslava Kalinová Pohodový příběh na dovolenou. Možná spíš na víkend, protože se čte tak dobře, že za chvíli jste na poslední stránce. Zuzana Studničková Jak kniha vznikala Kniha je autorčinou osobní zpovědí a za nápadem na její sepsání stojí Blančiny kamarádky, které zajímalo, jak se autorce v Itálii žije. K tomu přispělo také to, že na svém Facebooku sdílela s příteli různé recepty a poznatky. Těm se natolik líbily, že jí navrhovali, aby napsala knihu nebo alespoň blog. Knihu pak napsala v rekordním čase – za tři měsíce čistého času. První díl se stal bestsellerem a vlna fanoušků se dožadovala pokračování. Proto nebylo nad čím váhat, a tak vznikl druhý díl. O autorce Blanka Malá Blanka Malá (1965) je matka tří dětí a babička dvou vnuček, jedné člověčí a jedné psí. Vodnářka, která svůj profesní život zasvětila rozhlasovému mikrofonu jak v soukromých rádiích, tak v Českém rozhlase Hradec Králové. V současnosti žije střídavě v Hradci Králové a na jihu Itálie. Nemá ráda blátivou zimu, dršťkovou polévku a povrchní lidi. Má ráda slunce, moře, bonbony Mon Chéri a Itálii ve všech jejích podobách. Říká o ní „Miluji ji v celé její rozmanitosti! A samozřejmě nejvíc špičku té apeninské boty, navzdory tomu, že je to nejchudší oblast Itálie. Má ale jiná bohatství, která mám příležitost obdivovat. Divokou krásu, členité pobřeží a azurové moře a nádherné pláže, které právem patří mezi ty nejhezčí v Evropě. A také jsem osudu vděčná za to, že mám teď druhý domov na Capo Vaticano, mysu s magickou atmosférou a v místech, které bylo podle římské mytologie oblíbeným místem Bohů.“ (knihykazda.cz)

Proč si tuto knihu přečíst Kniha je zábavnou a upřímnou zpovědí dobrodružné Blanky, která se se nechce podobat svým vrstevnicím a víkendy trávit pečením buchet pro svá vnoučata a stěžováním si na svého chrápajícího manžela. Blanka si Itálii zamilovala už jako dítě a po jejím prvním osobním setkáním s italským stylem života věděla, že tohle je to místo, kam patří. Blanka však zůstala v Čechách a pořídila si tři krásné děti, ale také tři ne tak krásné rozvody. Navíc se v této době dostala na jih, akorát tak do Chorvatska a Itálii si proto mohla užívat pouze v hudbě a filmech. Jednoho dne však její pohár trpělivosti přetekl a Blanka se rozhodla, že nebude dál zůstávat v toxickém vtahu s manželem číslo tři. My se tak s Blankou dostáváme na jih Itálie do špičky italské boty, kde se jí začne plnit její dávné přání. Potkává totiž o sedmnáct let mladšího Agostina se kterým postupně navazuje stále hlubší vztah. Všechno není však jen růžové a Blanka se v průběhu své cesty potkává s mnoha překážkami ve formě pubertálních výlevů své nejmladší dcery Anny, velké vzdálenosti (nejen v kilometrech, ale i věku) a pandemii, která ji ještě umocnila. Kromě zábavného a osobitého příběhu se ale v knížce dozvíte i spoustu turistických typů nejen z jihu Itálie, ale i Dolomit, které určitě v žádném turistickém průvodci nenajdete. Těšit se můžete také na řadu tradičních italských receptů, kterým nelze odolat. Nahlédněte do knihy Audiokniha Vypráví Blanka Malá. Celková délka je 8 hodin a 9 minut 01 Podle nosa poznáš kosa 02 Císlo pet ješte žije 03 Prání 04 Siréna 05 Trikrát se vdej 06 Ucho 07 Amore mio 08 Festival pozitivních citu 09 Návrat 10 Velké divy 11 Cib, cib, cibulenka 12 Láska je slepá 13 Jiný kafe 14 Palombaro 15 Jahody 16 Topolino 17 Ti amo 18 Peppe 19 Prázdniny vRíme 20 Ferragosto 21 Medúzy 22 Za pet minut dvanáct 23 Tagliatelle 24 Co bude, bude Co o knize říkají čtenáři Blanka Malá je úžasná vypravěčka, máte pocit, že je to vaše kamarádka, s níž probíráte život u kávy a dortíku. Ve svém povídání je upřímná, nevyhýbá se ani svému soukromí. Vše líčí s otevřeností, nebojí se nakousnout citlivá témata jako je stárnutí, vztahové problémy, trápení s dětmi nebo věkový rozdíl mezi partnery. Zápisky jedné knihovnice Knihu jsem přečetla jedním dechem. Líbila se mi tak moc, že bych nejraději hned do Kalábrie odjela. Jaroslava Kalinová Pohodový příběh na dovolenou. Možná spíš na víkend, protože se čte tak dobře, že za chvíli jste na poslední stránce. Zuzana Studničková Jak kniha vznikala Kniha je autorčinou osobní zpovědí a nápad na její napsání přivedly kamarádky, které zajímalo, jak se autorce v Itálii žije. Často také na svém Facebooku sdílela s příteli různé recepty a poznatky. Těm se natolik líbili, že jí navrhovali, aby napsala knihu nebo alespoň blog. Knihu pak napsala v rekordním čase – za tři měsíce čistého času. Vzhledem k osobní povaze knihy, měla autorka obavy z negativních reakcí lidí. Velkou motivací pro ni ale bylo povzbudit ženy, které se nachází v podobné situaci jako autorka, aby si začaly plnit sny a hledat si cestu zpátky k sobě. Autorka navíc čtenářům slíbila pokračování a vy se tak můžete těšit na druhý díl, ve kterém se dozvíte, jak se vyvíjel Blančin vztah s nejmladší dcerou Annou a zda již Agostinova matka zjistila, kolik Blance opravdu je. Rozhovor s Blankou Malou Podívejte se také na rozhovor s autorkou Blankou Malou na můjRozhlas o tom, jak zvládá život v Kalábrii a italský jazyk. Nastíní vám také svůj životní příběh, který je podrobně popsán v její knize. O autorce Blanka Malá Blanka Malá (1965) je matka tří dětí a babička dvou vnuček, jedné člověčí a jedné psí. Vodnářka, která svůj profesní život zasvětila rozhlasovému mikrofonu jak v soukromých rádiích, tak v Českém rozhlase Hradec Králové. V současnosti žije střídavě v Hradci Králové a na jihu Itálie. Nemá ráda blátivou zimu, dršťkovou polévku a povrchní lidi. Má ráda slunce, moře, bonbony Mon Chéri a Itálii ve všech jejích podobách. Říká o ní „Miluji ji v celé její rozmanitosti! A samozřejmě nejvíc špičku té apeninské boty, navzdory tomu, že je to nejchudší oblast Itálie. Má ale jiná bohatství, která mám příležitost obdivovat. Divokou krásu, členité pobřeží a azurové moře a nádherné pláže, které právem patří mezi ty nejhezčí v Evropě. A také jsem osudu vděčná za to, že mám teď druhý domov na Capo Vaticano, mysu s magickou atmosférou a v místech, které bylo podle římské mytologie oblíbeným místem Bohů.“ (knihykazda.cz)

Proč si tuto knihu přečíst Miloslav Nevrlý, skautskou přezdívkou Náčelník, byl svým skautům příkladem, že i neznámými končinami se dá chodit bez map, nenosit s sebou v batohu téměř nic, vydávat se nejistotám a nalézt tak radost a smysl. Byl to právě on, kdo po odsunu německého obyvatelstva v podstatě znovu objevil zapadlá místa nejsevernějších českých hor a napsal o tom ceněnou Knihu o Jizerských horách. Byl to on, kdo naučil čtenáře Karpatských her hrát hry na poutníka s lehkým srdcem či na jitřní radost; mnoho lidí tvrdí, že tato útlá kniha jim doslova změnila život. Miloslav Nevrlý završuje devadesát let svého života v obdivuhodné fyzické i mentální kondici. V knižním rozhovoru rekapituluje své cesty a prožitky nad rámec toho, co o nich dosud napsal. Hovoří také o víře, o práci (lépe řečeno o zaměstnání) v libereckém muzeu, o své rodině a přátelích. Zejména pak vzpomíná na výpravy do osamělých hor, jakých je dnes už tak málo. V knižním rozhovoru nazvaném Náčelník dokládá, že užitek z cest je možné čerpat v každém věku, pokud duše zůstane dychtivá. To vše koření vrchovatou dávkou humoru. Knihu doplňují dosud nepublikované fotografie z rodinných alb. Pro tuláky všeho druhu je Miloslav Nevrlý beze sporu legendou. Pro ty, kteří o cestách jen sní, může být tento rozhovor skutečným objevem. I dnes je totiž možné být přírodě blízko, zažívat ji a chápat. I dnes je možné prožít naplněný život. Nahlédněte do knihy Video ze křtu knihy a ukázka audioknihy Audiokniha audioknihu namluvili Jan Vlasák a Vladimír Kroc. Celková délka je 8 hodin a 26 minut 19 kapitol / 20 tracků 00 Úvod: Přece to nevyhodíme 01 Zítra mne bolely nohy 02 Davaj sjudá 03 Kvůli jednomu černohlávkovi 04 Když táhneš s mulou přes pláně 05 Čistá dlaň 06 Slepá střeva u ptáků 07 Kdo věří v zázraky 08 Hořká vůně rašelinišť 09 Pouhý muzejní přírodovědec 10 Das Buch über das Isergebirge 11 Z Růžové ulice 12 1 : 25 000 13 Medusy! 14 Vliv ohně na vývoj člověka 15 Onen čtvrtek 16 Očarovaný poutník 17 Nejkrásnější místo 18 Dejte se nadchnout 19 Druhá strana hor Co o knize říkají čtenáři Krásná inspirativní kniha - čtivě psaná, o dobrém člověku se zajímavým životem. Lenka Jelínková Dle očekávání úžasná kniha, plná moudrosti, humoru a úžasných postřehů pana Nevrlého. Lucie Votrubcová Karpatské hry Náčelnika Nevrlého jsem objevil a opisoval ještě před jejich prvním vydáním. Ani už nevím, jak jsem na ně přišel. Něco jako samizdat. Jednak se týkaly mých oblíbených rumunských hor, ale především popisované "hry" (některé!) mi byly až intimně blízké. Do té doby jsem si o sobě myslel, že jsem případ pro psychiatra a najednou jsem v tom nebyl sám! Panu Nevrlému za to zjištění budu vděčný do konce svých dnů. Rozhovor Aleše Palána s Miloslavem Nevrlým je darem především pro bytosti vnímavé a pro duše toulavé... Karel Lhotský O autorech Miloslav Nevrlý (1933) je český zoolog, spisovatel, skaut a milovník přírody. Vystudoval Přírodovědeckou (tehdy Biologickou) fakultu Univerzity, kde získal titul doktor přírodních věd. Ještě před promocí v roce 1957 dostal místo zoologa v Severočeském muzeu v Liberci. Tam pracoval až do roku 2000, po většinu doby jako vedoucí přírodovědeckého oddělení. Dlouhé roky také zastával funkci libereckého okresního konzervátora státní ochrany přírody a krajského konzervátora pro zoologii. Významnou roli měl také ve skautu. V roce 1968 začal vést liberecký 12. skautský oddíl. V roce 1970 pak došlo k zákazu skautu, skupina ale nezanikla a fungovala pod názvem TOM neboli turistický oddíl mládeže pod TJ Dynamo. V této skupině získal přezdívku Náčelník, kterou nese i tato kniha. Tajemné a tehdy skoro liduprázdné Jizerské hory si zamiloval. Věnoval se zde např. studiu místních netopýrů a obecné historie jizerských hor. O nich napsal také řadu prací, přičemž nejznámější z nich je Kniha o Jizerských horách (1976), která ovlivnila vztah desetitisíců lidí k tamější krajině a Miroslav Nevrlý za ni získal výroční nakladatelskou cenu. Tato průlomová poetická i naučná kniha nemá konkurenci v žádném průvodci, ani jiné publikaci o českých pohořích. Podobně kultovní se staly i Karpatské hry (1982) – krajinná meditace založená na putováních po rumunských Karpatech, malá kniha o velkých životních radostech. Stejně útlá Nejkrásnější sbírka (2001) přibližuje poetickým jazykem přírodní krásy chráněných krajinných oblastí a národních parků Čech a Slovenska, publikace Chvály Zadní země (2002) je věnovaná Českému Švýcarsku a Zašlá chuť morušek (2003) se týká Krkonoš. Jeho zatím poslední kniha Moje ptačí roky (2017) je vyznáním celoživotní lásky k ptákům. Aleš Palán (1965) novinář, spisovatel a editor, napsal nebo se autorsky podílel na více než třiceti knihách, převážně rozhovorů a publicistiky. Jeho knižní rozhovor s bratry Danielem a Jiřím Reynkovými Kdo chodí tmami (2004) byl vyznamenán výroční cenou Nadace Českého literárního fondu. Za knihu rozhovorů se syny nakladatele Josefa Floriana Být dlužen za duši (2007) a za román Ratajský les (2016) byl Palán nominován na cenu Magnesia Litera. Za průvodce brněnským Bronxem Brnox (2016, s Kateřinou Šedou) a za knižní rozhovory s českými a moravskými samotáři Jako v nebi, jenže jinak (2019) toto ocenění získal. Jeho publikace věnovaná šumavským samotářům Raději zešílet v divočině (2018) se stala bestsellerem a zvítězila v anketě Kniha roku Lidových novin. Příznivý čtenářský ohlas vyvolal také titul Neboj se vrátit domů (2018), rozhovor s lékařkou a zakladatelkou českého hospicového hnutí Marií Svatošovou, a kniha Robinsoni a donkichoti (2022), rozhovory se samorosty, nezapadajícími do žádných šablon většinové společnosti. Zatím posledním autorovým dílem jsou rozhovory o vztazích mezi matkami a dcerami Mami, miluju (2023) s fotografiemi Libuše Jarcovjákové. Palánovy práce vyšly v angličtině, němčině a japonštině. (knihykazda.cz)

Lisina očka jsou živá a tmavá, tělo štíhlé a čumáček pěkně zašpičatělý. Když ji našli, sotva lapala po dechu, pravděpodobně byla omráčená od auta. Jedině Massimo, který pro ježky založil záchrannou stanici v oblasti Langhe, ji může zachránit. Vypadá to beznadějně, ale ani jeden z nich to nevzdává a po noci plné obav se ježeček znovu staví na nohy. Ovšem ne tak docela, traumatické poranění mozku mu způsobilo hemiparézu, takže je trvale postižený. Je správné udržovat ho při životě s vědomím, že bude potřebovat neustálou péči a nikdy znovu nepocítí, jak chutná svoboda? A co s Tvářičkou, zohavenou od sekačky na trávu? Anebo s Pacičkou, která se narodila bez zadních nohou? Massimo neváhá – život je život a je potřeba ho zachránit. Od té chvíle se Lisa a další stávají jeho nerozlučnými společníky, a to když se o ně stará i během probdělých nocí po mnoha kritických situacích. Díky ježkům se Massimo naučil být trpělivý, umět se vcítit i pochopit, kolik radosti se skrývá v drobných skutcích. O významu toho, co pro ježky dělá, se sám přesvědčí, když onemocní jeho matka a jemu se krůček po krůčku podaří překonat konflikty a nedorozumění a znovu objevit, co je vždy spojovalo. V této citlivě napsané knize autor bestselleru 25 gramů štěstí ()statečně čelí kontroverzním zábleskům náklonnosti a odhodlání a ukazuje, jak ve své jednoduchosti mají zvířata mnohem bezprostřednější a jasnější nahlížení světa a mohou nám pomoct poznat podstatu života. Autor: Massimo Vacchetta - žije v severoitalském městě Novello, poblíž francouzských hranic. Jako veterinář se přes dvacet let specializoval na dobytek. V roce 2014 otevřel Záchrannou stanici pro ježky s názvem „Ninna“ (Centro di Recupero Ricci „La Ninna“). Spolu s Antonellou Tomaselli napsal knihu 25 gramů štěstí, která se úspěšně prodává v USA, Velké Británii, Francii, Německu, Japonsku a mnoha dalších zemích. (knihykazda.cz)

Audiokniha MP3 - Jak vám maličký ježek může změnit život - autor Massimo Vacchetta a Antonella Tomaselli, čte Petr Gelnar Jak vám maličký ježek může změnit životMassimovi obrátí život naruby Ninna - rozcuchaný ježeček vážící pouze 25 gramů. Nejen že díky ní překoná nelehké období, ale dá mu i nový smysl: Massimo založí záchranou stanici pro ježky a stará se o ty, kteří pomoc potřebují. Tak jako ježčí donchuán Trilly nebo křehoučká Lisa, jež si svým pohledem dokázala získat všechny okolo, či nebohý Zoe, jemuž se podařilo odrazit veškeré rány osudu. Zraněná, týraná a bezbranná zvířátka, která ovšem překypují touhou po životě, dokázala Massimovi změnit život.Massimo VacchettaMassimo Vacchetta žije v severoitalském městě Novello, poblíž francouzských hranic. Jako privátní veterinář se přes dvacet let specializuje na dobytek. V roce 2014 otevřel Záchrannou stanici „Ninna” (Centro di Recupero Ricci „La Ninna”), odloučené pracoviště záchranné stanice v Brenezzu. Je... (alza.cz)

"Tak prečo to robíš? Čo z tých ježkov máš?" "Mám z nich radosť." "Mohol by si sa oňho tie dva dni postarať?" Tak nejako začalo priateľstvo veterinára Massima špecializujúceho sa na dobytok s opusteným ježkom. Mláďatko staré sotva pár dní je celé ružovkasté a na chrbte má pásik bielych, mäkkých a mierne rozstrapatených pichliačov. Váži iba dvadsaťpäť gramov a tíško fňuká - je hladné, je mu zima, možno sa cíti osamelo. Jeho zúfalé nariekanie je však také silné a naliehavé, že prenikne aj cez Massimov obranný štít ukutý z apatie a sily zvyku. A tak sa stalo, že mu Ninna - to rozstrapatené ježie mláďatko bola samička - kúzlom svojej osobnosti prevrátila život naruby. Je zvedavá. Len čo vycíti niečo nové, hneď vystrčí ňufáčik zo svojho úkrytu. Je veľmi hravá. Zabáva sa tým, že ňufákom prevracia misku s vodou. Je nežná. Keď Massima dlhší čas nevidí, od samej radosti ho potom oblíže. Ale je to aj voľne žijúce zviera, ktoré potrebuje slobodu. Klietka je jej čím ďalej tesnejšia, šťastie nachádza vonku v lesoch… Massimo Vacchetta rozpráva o nezvyčajnom stretnutí, ktoré mu pomohlo prekonať zlé obdobie a vnuklo mu nový zmysel života. Založil záchrannú stanicu pre ježkov, z ktorých sa vinou našej nepozornosti stal ohrozený druh, a stará sa o tie, ktoré potrebujú dlhodobú pomoc. Ako napríklad Trilly, zaprisahaný donchuan, či krehká Lisa, ktorá si všetkých získala svojim pohľadom, alebo Zoe, ktorému sa podarilo odraziť všetky údery osudu. Zranené, týrané, bezbranné zvieratká, ktoré však prekypujú túžbou po živote. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha na CD - autor Massimo Vacchetta a Antonella Tomaselli, čte Petr Gelnar (alza.cz)

Hortenzie v posledních letech získávají na mimořádné oblibě. Ze selských zahrad pronikly i do moderních městských zahrad a nelze si je odmyslet ani od romantických venkovských domů a usedlostí. Tyto nádherné a nenáročné keře okouzlují nejen bohatou záplavou květů, ale i dlouhým obdobím květu a čarovným podzimním zbarvením. Půvabné zahrady představené v této knize ukazují širokou škálu rozmanitých odrůd a kultivarů hortenzií s ohromujícími tvary a barvami květů a současně je představují jako solitér i jako součást většího celku. Na co se můžete v knize těšit: Nostalgická záplava květů Hortenzie neodmyslitelně patří do našich zahrad. V této kapitole se dozvíte, jak se hortenzie staly součástí našich zahrad i jak se od počátku 20. století vyvíjelo šlechtění jejich nejrůznějších kultivarů rozmanitých barev a různorodých tvarů listů i květů. 11 zahradních reportáží Majitelé otevírají brány svých zahrad, aby se s námi podělili o své znalosti a oblíbené odrůdy. Ať vás zajímá pestrá selská nebo romantická venkovská zahrada, vznešená zahrada v bílé barvě, sběratelská či formální městská zahrada, hortenzie skýtají velmi různorodé možnosti uplatnění. Práce v zahradě Hortenzie jsou odolné. Přesto je třeba dávat na některé věci pozor, chcete-li se z nádherně kvetoucích keřů těšit dlouhé roky. Přečtěte si nejdůležitější rady a tipy pro stanoviště, sázení, hnojení, řez a množení hortenzií. Rozmanitost – portréty více než 90 hortenzií Objevte vedle klasických hortenzií velkolistých s kulovitými či plochými květenstvími také výrazné hortenzie drsné a zákrovnaté nebo oblíbené hortenzie stromkovité. Překvapí a potěší i mnoho odrůd hortenzií pilovitých, latnatých a dubolistých, stejně jako hortenzie popínavé či téměř neznámé sběratelské kousky a příbuzné druhy. Autor Martina Meidingerová působí v oboru zahradní a krajinné tvorby; více než 15 let pracuje na volné noze jako zahradní architektka. Své znalosti předává dál prostřednictvím přednášek a konzultací. Každý rok sestavuje Průvodce zahradními kulturami pro okolí Mnichova. Přehled jejích aktuálních zahradnických projektů naleznete na její webové stránce www.martinameidinger.de Evi Pelzerová byla původně prodavačkou knih. Před čtyřmi lety se svou prací skončila, aby se mohla věnovat fotografii. Od té doby na plný úvazek fotografuje převážně zahrady pro německé zahradní magazíny a knihy. Jako vášnivá zahradnice a milovnice přírody je ve svém domovském Dolním Bavorsku s fotoaparátem neustále na cestách. Se svým mužem a dvěma dospělými syny žije a pracuje v Deggendorfu, poblíž českých hranic www.evi-pelzer.de (knihykazda.cz)

Pokračování knihy 25 gramů štěstí. Ani jsem se netroufl přiblížit se ke krabici. Co kdyby Lisa zemřela? Sebral jsem odvahu a pomalu odkryl ručník. Paráda: žila a ležela schoulená v rohu. Naše pohledy se setkaly. Tentokrát ke mně navíc pomalu a trochu neobratně natáhla tlapku. Bez dlouhého přemýšlení jsem ji lehce vzal mezi tři prsty, načež natočila hlavu ještě víc mým směrem a začala mě očichávat. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Massimo Vacchetta; Antonella Tomaselli, 184 stran, česky, pevná s přebalem lesklá „Tak proč to děláš? Co máš z ježků?” „Mám z nich radost.” „Mohl by ses o něj teď na ty dva dny postarat?” Takhle nějak začalo přátelství veterináře Massima, specializujícího se na dobytek, s opuštěným ježečkem. Mláďátko staré sotva pár dní je celé červené a na hřbetu má proužek bílých, měkkých a trochu rozcuchaných bodlin. Váží pouhých 25 gramů a slabounce kňourá: má hlad, je mu zima anebo se možná cítí osaměle. Plakání je tak zoufalé, že pronikne i skrz Massimův obranný štít tvořený apatií a silou zvyku. A tak se stalo, že Ninna – rozcuchaný ježeček byla samička – obrátila kouzlem své osobnosti jeho život naruby. Je zvědavá a jakmile vycítí něco nového, vystrčí čumáček ze svého úkrytu; je velmi hravá a baví se tím, že čenichem převrací misku s vodou; je něžná a když Massima delší dobu nevidí, samou radostí ho pak olíže. Zároveň je to ale volně žijící zvíře,... (alza.cz)

Dinosaury si obvykle spojujeme s odlehlými exotickými oblastmi, ale přitom vládli více než 130 milionů let také evropské suchozemské fauně. Vydejte se po stopách těchto gigantů i tam, kde byste je nečekali. Dinosauří NEJ, která ještě neznáte. V knize se dočtete o extrémech ve světě dinosaurů – někteří vynikali například největšími a nejdelšími krky, ocasy, trupy, končetinami, hlavami, rohy, bodci, zuby, drápy a bezmála vším, na co si jen vzpomenete. (knihykazda.cz)

Děti lesa Dokumentární příběh Děti lesa se čte stejně poutavě jako román. Giuseppe Festa detailně přibližuje chování vlků, divokých a často mytizovaných zvířat, a opěvuje kouzlo přírody, kterou ovšem nepopisuje nijak romanticky, dokáže ukázat i její drsnou tvář, a to bez mýtů a jakýchkoliv předsudků. Autor zachycuje touhu vlků po svobodě a čtenáře si umí získat svou láskou, obavami a pochybnostmi stejně jako velkým porozuměním a respektem, který si tato fascinující zvířata zaslouží. 25 gramů štěstí ()Takhle nějak začalo přátelství veterináře Massima, specializujícího se na dobytek, s opuštěným ježečkem. Mláďátko staré sotva pár dní je celé červené a na hřbetu má proužek bílých, měkkých a trochu rozcuchaných bodlin. Váží pouhých 25 gramů a slabounce kňourá: má hlad, je mu zima anebo se možná cítí osaměle. Plakání je tak zoufalé, že pronikne i skrz Massimův obranný štít tvořený apatií a silou zvyku. A tak se stalo, že Ninna – rozcuchaný ježeček byla samička – obrátila kouzlem své osobnosti jeho život naruby. Je zvědavá a jakmile vycítí něco nového, vystrčí čumáček ze svého úkrytu; je velmi hravá a baví se tím, že čenichem převrací misku s vodou; je něžná a když Massima delší dobu nevidí, samou radostí ho pak olíže. Zároveň je to ale volně žijící zvíře, které potřebuje svobodu: klec je mu čím dál těsnější a štěstí nachází venku v lesích… Dárky z přírody 100 dárků z přírody, které představuje tato plnobarevná a neobyčejně krásná kniha, lze všechny vyrobit prostřednictvím jednoduchých pomůcek a bez problémů to zvládnou i děti – v některých případech za přítomnosti dospělých. Chceš něco darovat? Tak zkus hledat v přírodě! Má připravenou spoustu krásných dárků! (knihykazda.cz)

Copak ze mě bude? Ve světě zvířat, rostlin a hub se odehrává celá řada zázraků: z nenápadného semínka vyroste košatý strom z maličkého vajíčka pod vodou se vyklube překrásně zbarvená vážka z tenkých bílých vláken se vyvine houba s jasně červeným kloboukem s bílými puntíky V přírodě dochází k mnoha naprosto fascinujícím proměnám. Poznejte je a objevte krásu kolem nás. Vítejte u nás v lese! Týden plný příběhů Život uprostřed přírody je plný dobrodružství. Vítejte u nás v lese – to je sedm napínavých příběhů na sedm dní v týdnu o tom, co všechno můžete zažít, když jste děti a bydlíte v hájovně. Jste zvědaví, co se bude v lese dít ve čtvrtek, v pátek, v sobotu a v neděli? Čeká na vás sedm napínavých příběhů. A na konci knihy najdete hru, se kterou si procvičíte, jak jdou dny v týdnu pěkně za sebou. Moje ptačí knížka Víte, podle čeho od sebe ptáky rozpoznáte? Všichni samozřejmě snášejí vajíčka a téměř všichni umějí létat. Liší se však velikostí, zbarvením peří a hlasovým projevem. A proč je dobré vědět, který ptáček se zahnízdil ve vašem živém plotě, kam na podzim odlétají čápi a kdo si to k vám v zimě chodí pro dobroty na krmítko? Protože pozorování ptáků je mnohem větší zábava, když znáte tajemství ptačího světa. Poznejte více než 40 našich ptáků a zjistěte, jak žijí, čím se živí, jak vychovávají svá mláďata a jak se připravují na zimu. Kniha děti okouzlí také půvabnými ilustracemi Jany Walczyk. (knihykazda.cz)

Vlci Vlci se vracejí do naší krajiny. Tito zdatní lovci, kteří z našich lesů na dlouhou dobu úplně zmizeli, jsou zpět. V příhraničních oblastech už opět žije několik vlčích smeček a párů. Jejich počet stále roste, proto je načase se s těmito zajímavými šelmami blíže seznámit a dozvědět se, jak žijí, čím se živí a jak by mohlo vypadat pokojné soužití člověka a vlka. Vydejte se s fotografem Axelem Gomillem mezi divoké vlky a zažijte nezapomenutelné dobrodružství. Rajčatová žába a modrý drak Zářivě růžové saranče, křiklavě žluté žáby a pestrobarevní korýši – živočišná říše je obdivuhodně pestrá. Mnoho živočichů doslova hraje všemi barvami duhy, a někteří dokonce svítí ve tmě. Celá řada barevných druhů žije v deštných pralesích nebo na korálových útesech, ale i u nás najdete zajímavě zbarvené tvory – stačí se pořádně rozhlédnout. Báječná škola pana Scotta Inspirativní příběhy šestiletého Péti o tom, jak objevoval svět v novém domově a jak u toho zažil spoustu dobrodružství. Napsáno podle zkušeností s mezinárodní školou v Portugalsku, kterou navštěvoval syn autorky Miroslavy Salajkové. Péťa jde poprvé do školy. S rodiči se z Česka přestěhoval do Portugalska, a tak na něj čekají spolužáci z celého světa. Jak to zvládne, když neumí ani slovo anglicky? (knihykazda.cz)

Poznáte ptáky našich zahrad Kniha Ulricha Schmida pomůže všem, kteří na zahradě či za oknem rádi pozorují opeřené návštěvníky a chtěli by se o nich dozvědět více. Naučí je určit 100 druhů ptáků, poznat jejich znaky, výskyt, vhodné krmivo, hnízdní příležitosti či jak na zahradu přilákat jednotlivé druhy. Kniha s množstvím fotografií, barevných ilustrací a spoustou zajímavých informací o zpěvavých návštěvnících našich zahrad. Plevel na talíři Bez varování se objeví v zahradě, nestydatě se tam roztahuje a stojí nás čas a nervy – to je plevel. Tato kniha zábavnou formou radí, jak nezvané návštěvníky vykázat do patřičných mezí nebo jak si na nich pochutnat. Zahrada bez zalévání Nabídneme vám 44 odolných trvalek, keřů, popínavých rostlin a rostlin do květináčů užitečných i pro obyvatele z řad živočichů. Inspirovat se přitom můžete chytrými projekty, jako je tzv. dešťová zahrada nebo zazelenění zdí. Vybudujete si tak zahradu, které sucho nevadí, a nezaskočí vás ani choroby rostlin či tzv. škůdci. (knihykazda.cz)

Malá lesní škola Když známý německý dokumentarista, spisovatel a dobrodruh Andreas Kieling procestoval celý svět, začal se na přírodu ve své rodné zemi dívat úplně jinak. Všímal si, že zatímco určité druhy hmyzu a obojživelníků vymírají, výr, sokol stěhovavý, čáp černý, rys nebo vlk se zase vracejí. Ve svém úspěšném videoblogu „Malá lesní škola“ (Kleine Waldschule), který je předlohou této knihy, poutavě vyzrazuje tajemství lesa, díky nimž si pobyt venku opravdu užijete. Dozvíte se, jak si poradit při bouřce či při setkání s divočákem, jak pozorovat zvířata, abyste je nevyplašili, a co všechno se dá zažít v lese při procházkách s dětmi. Dinosauři - rekordy a kuriozity Dinosauří NEJ, která ještě neznáte. V knize se dočtete o extrémech ve světě dinosaurů – někteří vynikali například největšími a nejdelšími krky, ocasy, trupy, končetinami, hlavami, rohy, bodci, zuby, drápy a bezmála vším, na co si jen vzpomenete. Průvodce přírodou na výlety Flóra a fauna střední Evropy je neuvěřitelně rozmanitá – stejně jako je rozmanitá středoevropská krajina. Některé rostliny a živočichy dobře znáte, s jinými se máte možnost v tomto průvodci seznámit. Nebude vám pak dělat problémy rozpoznat je třeba na dovolené. Kniha vás zavede do různých středoevropských oblastí, tzv. biotopů, pro které jsou typické určité rostliny a živočichové. Tak se dokážete jednoduše zorientovat všude tam, kam při svých cestách zavítáte. (knihykazda.cz)

Malý motýlek Malá žabka Malá vážka Malá beruška (knihykazda.cz)

JAK MÉNĚ PLÝTVAT POTRAVINAMI Plýtvání se týká nás všech – a my všichni s tím můžeme něco dělat! Než se potraviny dostanou na náš stůl, zmizí v odpadcích průměrně jedna třetina z nich, z toho přibližně polovinu vyhodíme doma. Prostřednictvím této knihy vám chceme ukázat, jak každý z nás může plýtvání omezit, tím chránit životní prostředí a také ušetřit. Přínos pro životní prostředí: Pokud opravdu přestaneme zbytečně plýtvat, bude potřeba mnohem méně zemědělských ploch, hnojiv, pesticidů a pastvin a do ovzduší se také bude dostávat méně skleníkových plynů, což v důsledku bude mít příznivý dopad na přírodu. Přínos pro rodinný rozpočet: Ten, kdo toho tolik nevyhazuje a snaží se potraviny zužitkovat, méně nakupuje, a tím výrazně ušetří. Přínos pro vás: Ze správného skladování potravin a zpracovávání zbytků budete mít radost, protože se naučíte vařit i z neobvyklých částí rostlin, které ovšem mnohdy obsahují spoustu živin. Přibližně jedna třetina všech vyprodukovaných potravin skončí v odpadcích – kvůli tomu je potřeba o 50 procent více zemědělských ploch a spotřebuje se o 50 procent více hnojiv, pesticidů a energie, než by bylo potřeba k nasycení všech lidí. My všichni s tím můžeme něco dělat. Prostřednictvím této knihy vám chceme ukázat, jak můžete jednoduše méně plýtvat jídlem a nápaditě zpracovávat i to, co byste jinak spíše vyhodili. V této knize jsme shromáždili ty nejlepší nápady, které se týkají plánování nákupů, správného skladování a uchovávání potravin, ale i toho, jak tyto „zbytky“ lze nápaditě zpracovávat. „Nechte se inspirovat, ať je váš život o něco zelenější!” - Tým portálu smarticular.net Autor: Smarticular.net - Od roku 2014 zveřejňuje tento berlínský portál návody a tipy na jednoduchý a udržitelný život. Namísto pouhého poukazování na problémy, představuje denně nová řešení, recepty a alternativy, díky nimž může být život o něco jednodušší a ekologičtější. Návody a různá řešení se neustále vyvíjejí i díky nesčetným věrným příznivcům, kteří je sami zkoušejí a přinášejí své vlastní zkušenosti. (knihykazda.cz)

V knize Důvod k naději: Moje cesta životem, která poprvé vyšla v roce 1999, Jane Goodallová vzpomíná, jak začínala, jak se v šedesátých letech dostala do Afriky, seznámila s antropologem Louisem Leakeym a začala se věnovat výzkumu šimpanzů. Popisuje také svoje rodinné zázemí a jak si uvědomila, kolik jí toho šimpanzi v životě dali a že jim to musí vrátit a postarat se o to, aby netrpěli v malých klecích výzkumných laboratoří a neobchodovalo se s nimi. Právě návštěva jedné takové laboratoře způsobila, že se Jane Goodallová z pralesa přesunula do přednáškových sálů, aby šířila povědomí o nutnosti chránit přírodu. V knize Důvod k naději poodhaluje své soukromí a nastiňuje, kde čerpá naději. Kniha o naději: Průvodce přežitím v těžkých dobách je rozhovor z roku 2021 s Douglasem Abramsem, který se Jane Goodallové ptá, kde bere naději. Procházejí tak spolu podrobně její čtyři důvody a Jane Goodallová na příbězích ze svého dlouhého a naplněného života, během něhož se setkala s mnoha významnými vědci a odborníky, ukazuje, proč ona sama naději neztratila, ani když vypukla celosvětová pandemie covidu. V jejím vyprávění se odrážejí bohaté zkušenosti, ať už coby milovnice přírody a zvířat, vědkyně, ekoložky či posla naděje, a pochopíte z něj, jak tato výjimečná žena nahlíží na svět kolem sebe. Autorka Britská antropoložka, bioložka a ekoložka Jane Goodallová (* 1934) se o zvířata zajímala už v dětství. Proslula tím, že v africkém pralese v Gombe studovala život a chování šimpanzů ve volné přírodě. Jejich výzkumu a ochraně přírody se věnuje celý život a patří mezi největší odborníky na chování primátů. V roce 1977 založila Institut Jane Goodallové (The Jane Goodall Institute), jehož cílem je výzkum, vzdělávání a ochrana divoké přírody. Časopis Time ji zařadil mezi 100 nejvlivnějších lidí světa. Je autorkou řady knih a studií, o jejím pozoruhodném životě vznikají filmy i dokumenty. © D. S. Holloway (knihykazda.cz)

Upcyklace - Nový život starých věcí Více než 100 praktických nápadů, jak proměnit staré šatstvo, ručníky, prostěradla a jiný vysloužilý textil v originální a užitečné věci, které můžou dál sloužit. Kreativní tipy a návody na upcyklaci pro začátečníky i pokročilé. V knize najdete návody, s nimiž lze proměnit roztrhané, špinavé nebo prostě jen odložené kousky ze šatníku a domácnosti v něco nového, místo toho, aby putovaly do koše. Podaří se to jak začátečníkům, tak i pokročilým, protože kniha obsahuje jednoduché, ale osvědčené techniky a ty nejdůležitější základní stehy. Veškeré návody je možné libovolně doplňovat a upravovat, a ušít tak krásné nové věci zcela podle vlastních představ a zároveň nekupovat nic dalšího. Konec plýtvání jídlem - JAK MÉNĚ PLÝTVAT POTRAVINAMI Plýtvání se týká nás všech – a my všichni s tím můžeme něco dělat! Než se potraviny dostanou na náš stůl, zmizí v odpadcích průměrně jedna třetina z nich, z toho přibližně polovinu vyhodíme doma. Prostřednictvím této knihy vám chceme ukázat, jak každý z nás může plýtvání omezit, tím chránit životní prostředí a také ušetřit. Lepší život bez plastů Miliony tun plastového odpadu, hromadící se v přírodě, patří k největším výzvám současnosti. Přitom se lze bez zdravotně závadného plastu nebo plastu s krátkou životností téměř vždy snadno obejít! V této knize jsme sepsali všechna důležitá fakta o plastu a problémech, které způsobuje, a spolu s nimi více než 300 návodů a nápadů na smysluplné omezení plastu během všedního dne. (knihykazda.cz)