Mimořádný lidový soud v praze (1945-1948) - daniela němečková, jakub šlouf

Kniha popisuje činnost Mimořádného lidového soudu v Praze, který byl z hlediska rozsahu agendy zdaleka největší retribuční institucí v poválečném Československu. Díky své poloze v hlavním městě navíc soudil nejvyšší představitele bývalé německé okupační moci, včetně Karla Hermanna Franka, Kurta Daluegeho či osob zodpovědných za vyvraždění Lidic. Mediální pozornost i společenský tlak vyvíjený na soudce byly proto enormní. Z perspektivy samotného soudu byla retribuce nesmírně náročným služebním úkolem, který stavěl celý justiční aparát před řadu obtížně řešitelných administrativních, logistických, personálních i morálních problémů. Přes vyhrocenou společenskou atmosféru a právní rámec definovaný na zásadách stanného práva se zaměstnancům soudu dařilo dostát profesním standardům a udržet procesní stránku retribuce v mezích přijatelné právní kultury i za cenu četných konfliktů s resortem ministerstva vnitra. Součástí knihy jsou též rozsáhlé seznamy téměř 10 000 vyšetřovaných osob s informacemi o výsledku trestního řízení. (knihydobrovsky.cz)

Kniha popisuje činnost Mimořádného lidového soudu v Praze, který byl z hlediska rozsahu agendy zdaleka největší retribuční institucí v poválečném Československu. Díky své poloze v hlavním městě navíc soudil nejvyšší představitele bývalé německé okupační moci, včetně Karla Hermanna Franka, Kurta Daluegeho či osob zodpovědných za vyvraždění Lidic. Z perspektivy samotného soudu byla retribuce nesmírně náročným služebním úkolem, který stavěl celý justiční aparát před řadu obtížně řešitelných administrativních, logistických, personálních i morálních problémů. Přes vyhrocenou společenskou atmosféru a právní rámec definovaný na zásadách stanného práva se však zaměstnancům soudu dařilo dostát profesním standardům a udržet procesní stránku retribuce v mezích přijatelné právní kultury i za cenu četných konfliktů s resortem ministerstva vnitra. (patro.cz)

Kniha - autor Jakub Šlouf; Daniela Němečková, 544 stran, česky, brožovaná bez přebalu lesklá Kniha popisuje činnost Mimořádného lidového soudu v Praze, který byl z hlediska rozsahu agendy zdaleka největší retribuční institucí v poválečném Československu. Díky své poloze v hlavním městě navíc soudil nejvyšší představitele bývalé německé okupační moci, včetně Karla Hermanna Franka, Kurta Daluegeho či osob zodpovědných za vyvraždění Lidic. Z perspektivy samotného soudu byla retribuce nesmírně náročným služebním úkolem, který stavěl celý justiční aparát před řadu obtížně řešitelných administrativních, logistických, personálních i morálních problémů. Přes vyhrocenou společenskou atmosféru a právní rámec definovaný na zásadách stanného práva se však zaměstnancům soudu dařilo dostát profesním standardům a udržet procesní stránku retribuce v mezích přijatelné právní kultury i za cenu četných konfliktů s resortem ministerstva vnitra. (alza.cz)

Nacistické zločiny spáchané v průběhu druhé světové války neměly do té doby v celosvětových dějinách obdoby. Reakcí československé exilové vlády bylo připravení tzv. velkého retribučního dekretu, který na osvobozeném území zřizoval mimořádné lidové soudy. O jednotlivých zločinech pak rozhodovaly pětičlenné senáty složené ze soudce z povolání a čtyř soudců z lidu. Celkem se muselo těchto 24 mimořádných lidových soudů v první fázi zabývat 132 549 případy, z čehož veřejní žalobci podali 38 316 obžalob, na jejichž základě bylo odsouzeno 713 osob k trestu smrti, 741 k doživotnímu těžkému žaláři a 19 888 k dočasnému trestu na svobodě. Po únoru 1948 se navíc otázka retribuce znovu otevřela, neboť vládní akční program nově ustaveného kabinetu z 10. března 1948 označil provedenou retribuci za nedůslednou a byla navržena její revize, která probíhala do konce roku 1948. Kniha obsahuje hlavní materiály pro posuzování činnosti mimořádných lidových soudů, především hlavní, ale i související, právní předpisy, provádějící předpisy, zápisy ze schůzí vlád či judikaturu Nejvyššího soudu. Součástí je i kapitola k obsahu spisů mimořádných lidových soudů, metodika dat vypisovaných ze soudních spisů, kapitoly o živelné očistě, která byla prováděna ještě před zahájením činnosti mimořádných lidových soudů, a o teorii stanného práva. (knihydobrovsky.cz)

Kniha popisuje část retribučního soudnictví, jímž domácí poválečná spravedlnost reagovala na zločiny spáchané v temném úseku našich dějin, vymezeném dekrety prezidenta Edvarda Beneše jako úsek od 21. května 1938 do 31. prosince 1945. Nosnou částí díla je analýza spisů všech zločinců, jimž Mimořádné lidové soudy v Plzni a v Klatovech uložily trest smrti, zpracovaná do zhuštěných kazuistik a syntetizovaná v závěrečných kapitolách knihy do pokusů zodpovědět některé zásadní otázky tématu. Hrdelních trestů bylo navrženo 60, avšak tři zločinci, všichni u MLS v Plzni, trestu právem či neprávem unikli. V českých zemích šlo celkem o 713 hrdelních ortelů. V průběhu psaní díla vyvstala otázka, do jaké míry se československé retribuční spravedlnosti podařilo vyrovnat s tragickým obdobím našich dějin, jaké měla kladné a jaké záporné rysy a zda snese srovnání s výsledky československé a české spravedlnosti pozdějších období. V závěru knihy autor hypoteticky uvádí, že retribuční soudnictví, reprezentované lidovými soudy v Plzni a Klatovech, může při všech svých chybách a nedostatcích být inspirativním příkladem pro moderní justici, která se nevyrovnala se zločiny naší minulosti tak, jak by to potřeba mravní obrody národa po těžkých obdobích obou totalitních režimů zasluhovala. (knihydobrovsky.cz)

Závěrečný díl z válečné řady projektu Dokumenty československé zahraniční politiky zahrnuje období od 1. ledna do 16. května 1945 a přináší 210 dokumentů, které dokumentují závěrečnou fázi druhé světové války a osvobození Československa v květnu 1945, kdy je ukončen návratem prezidenta a vlády ČSR do hlavního města. Zachycuje široké spektrum problémů, které stály na prahu osvobození, problémů zahraničně- i vnitropolitických, hospodářských či sociálních, které souvisely s návratem do mírového života - hospodářské pomoci v rámci UNRRA, repatriace československých občanů, retribuce - potrestání válečných zločinů, ochrany zavlečeného československého majetku, otázek příměří s poraženými státy, ale i konkrétních problémů, týkajících se závěrečných bojů na území Československa. Svazek je doplněn seznamem dokumentů a jejich anglickými regesty stejně jako jmenným rejstříkem. (knihydobrovsky.cz)

Kniha analyzuje jeden z nejrozsáhlejších protestů éry československého stalinismu, plzeňskou červnovou revoltu proti peněžní reformě v roce 1953. Metodologicky přitom vychází z teorií tzv. nových sociálních hnutí. Známý plzeňský incident proto zasazuje do kontextu předchozích protestních akcí, které se odehrály v plzeňském regionu v rozmezí let 1948-1953. Takový postup autorovi umožňuje mapovat vývoj několika různých protestních kultur, které dlouhodobě působily v jednotlivých částech společnosti v západních Čechách a které v roce 1953 každá svým osobitým způsobem inspirovaly vznik i průběh zkoumané události. Práce tak přináší nejen výrazně zpřesněný kritický popis červnových protestů, ale též jejich kulturní rodokmen, jehož prostřednictvím autor odkrývá strukturu hlavních sociálních hnutí, která se revolty účastnila, a s nimi spojený soubor společenských konfliktů, ze kterých protesty vycházely. Jedná se zejména o tyto tři: sociálně motivované stávkové hnutí průmyslových dělníků, hnutí pro-západně orientované studentské i dělnické mládeže a latentní pnutí uvnitř komunistické strany, které se projevovalo pasivní rezistencí její členské základny vůči lokálním stranickým elitám. (knihydobrovsky.cz)

Komunistická strana završovala v poválečném období hned dvojí transformační proces. Z úzké disciplinované sekty třicátých let se stávala masovou stranou se statisíci nových členů. Zároveň se přetvářela v univerzální stranu zahrnující ve svých řadách kromě dělníků též ostatní sociální a profesní složky společnosti. V programu strany oslabila radikální sociální rétorika, naopak zesílily národní akcenty. Strana také ještě nebyla plně centralizována, mezi jednotlivými organizačními úrovněmi strany – od řadových členů přes funkcionáře místního a krajského formátu až po ústřední vedení strany – existovaly velké rozdíly.Analýza procesu poválečné organizační obnovy komunistické strany na Plzeňsku hledá odpovědi na otázky:Z jakých společenských skupin se rekrutovali funkcionáři na jednotlivých stupních stranického organismu?Jakými prostředky se vedení strany podařilo mobilizovat značnou část společnosti a z jakých pohnutek ji její stoupenci podporovali?Jaká byla skutečná míra jejich vlivu na tvorbu komunistické politiky v celostátním či komunálním měřítku?V čem byli transformací společnosti po únoru 1948 vyslyšeni – a v čem naopak podvedeni? (knihydobrovsky.cz)

První díl (1945) poválečné řady (1945-1948) projektu Dokumenty československé zahraniční politiky přináší 236 dokumentů od května do prosince 1945, které dokumentují na bohatém pramenném materiálu z českých i zahraničních archivů (zejména velmocí) první kroky vedení osvobozeného Československa, zvláště citlivý vztah k velmocím, týkající se mj. otázky pobytu sovětských a amerických jednotek zde a přípravy a realizace jejich odchodu z osvobozené republiky, ale i hospodářských otázek, spojených s těžbou uranu, s pomocí UNRRA etc. Také se zabývá důsledky války, repatriací československých občanů, potrestáním válečných zločinců, diskusemi nad otázkami hranic československého státu, obnovou dopravních spojení i hospodářských vztahů. Stejně tak dokumentace sleduje diplomatický vývoj ve spojeneckém táboře, zejména pak proces vzniku Organizace spojených národů. Dokumenty jsou publikovány s obsáhlým poznámkovým aparátem, svazek přináší také seznam dokumentů, anglická regesta dokumentů a také jmenný rejstřík. (knihydobrovsky.cz)

Existovaly v období státního socialismu v Československu stávky? Souhlasili tehdejší zaměstnanci průmyslu s vládní politikou? Byli dělníci úspěšní v prosazování svých mzdových a sociálních požadavků? A jakým způsobem jejich tlak ovlivňoval celkovou společenskou a politickou realitu? Odpovědi budou pro mnohé čtenáře překvapivé. Po celé sledované období se totiž odehrávalo stávek značné množství. Průmysloví dělníci sice patřili v rámci diktatury k privilegovaným a loajálním částem společnosti, přesto paradoxně byli zdaleka nejčastěji protestující společenskou skupinou. Mohli si totiž na rozdíl od jiných dovolit razantně prosazovat své zájmy. Tehdejší stávky nebyly odbojovými akty, ale extrémní formou kolektivního vyjednávání, která kompenzovala deficit nezávislých zastupitelských orgánů. Vycházely namnoze ze mzdových a sociálních otázek, ke svým cílům využívaly často nižší stupně odborových a stranických organizací a nezřídka se legitimizovaly vůči nadřízeným institucím užíváním socialistické ideologie. Doposud nejkomplexnější zpracování dané problematiky je založeno na rozsáhlém archivním výzkumu. (knihydobrovsky.cz)

Dne 1. června 1953 vstoupilo do stávky několik významných pražských průmyslových podniků v čele s tehdejším mamutím strojírenským a hutním koncernem ČKD Stalingrad. Dělníci se bouřili proti sociálním důsledkům ohlášené měnové reformy, vyšli z bran továren, a připravovali dokonce protestní pochod na Pražský hrad. Politické důsledky takového činu by byly nedozírné. Vedení komunistické strany se ocitlo v prekérní situaci, protože revoltu vyvolaly stejné závody, které ještě před pěti lety aktivně pomáhaly zajišťovat v ulicích metropole únorový státní převrat. Hrozil proto zásadní otřes legitimity celého systému. Co se však v tomto období v továrnách skutečně změnilo? Dochované dokumenty včetně unikátních fotografií umožnily autorovi knihy rekonstruovat nejen tyto zapomenuté červnové události, ale také obecnější atmosféru v tehdejším průmyslu. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Karel Novák, 424 stran, česky, pevná s přebalem lesklá Kniha popisuje část retribučního soudnictví, jímž domácí poválečná spravedlnost reagovala na zločiny spáchané v temném období našich dějin, vymezeném dekrety prezidenta Edvarda Beneše mezi 21. květnem 1938 a 31. prosincem 1945. Nosnou částí díla je analýza spisů všech zločinců, jimž Mimořádné lidové soudy v Plzni a v Klatovech uložily trest smrti, zpracovaná do zhuštěných kazuistik a syntetizovaná v závěrečných kapitolách knihy. Hrdelních trestů bylo navrženo 60, avšak tři zločinci, všichni u MLS v Plzni, trestu právem či neprávem unikli. V českých zemích šlo celkem o 713 hrdelních ortelů. V průběhu psaní díla vyvstala otázka, do jaké míry se československé retribuční spravedlnosti podařilo vyrovnat s tragickým obdobím našich dějin, jaké měla kladné a jaké záporné rysy a zda snese srovnání s výsledky československé a české spravedlnosti pozdějších období. V závěru knihy autor hypoteticky... (alza.cz)

eBook: Existovaly v období státního socialismu v Československu stávky? Souhlasili tehdejší zaměstnanci průmyslu s vládní politikou? Byli dělníci úspěšní v prosazování svých mzdových a sociálních požadavků? A jakým způsobem jejich tlak ovlivňoval celkovou společenskou a politickou realitu? Odpovědi budou pro mnohé čtenáře překvapivé. Po celé sledované období se totiž odehrávalo stávek značné množství. Průmysloví dělníci sice patřili v rámci diktatury k privilegovaným a loajálním částem společnosti, přesto paradoxně byli zdaleka nejčastěji protestující společenskou skupinou. Mohli si totiž na rozdíl od jiných dovolit razantně prosazovat své zájmy. Tehdejší stávky nebyly odbojovými akty, ale extrémní formou kolektivního vyjednávání, která kompenzovala deficit nezávislých zastupitelských orgánů. Vycházely namnoze ze mzdových a sociálních otázek, ke svým cílům využívaly často nižší stupně odborových a stranických organizací a nezřídka se legitimizovaly vůči nadřízeným institucím užíváním socialistické ideologie. Doposud nejkomplexnější zpracování dané problematiky je založeno na rozsáhlém archivním výzkumu. (knihydobrovsky.cz)

Vyprávění Petra Millera názorně ukazuje, jak se nejvýznamnějších pozic ve státě během revoluce ujímaly osoby, které nebyly (a z logiky věci ani nemohly být) připraveny na zajišťování probíhajících zásadních ekonomických a sociálních reforem. Noví ministři byli přitom bytostně závislí na dosavadním odborném personálu úřadů zděděném po předchozím režimu. (knihydobrovsky.cz)

V roce 2012 byly v Norsku na půdě jednoho domu nalezeny dosud neznámé a nepublikované deníky Václava Polívky, později Vidara Jensena, které si psal v Československu od ledna 1945 do března 1948. Mladík pocházel ze vzdělané rodiny a spolu se svými rodiči žil v domě na Pražském hradě, miloval klasickou hudbu a sám hrál na klavír a violoncello. Zapisovat si začal jako sedmnáctiletý gymnazista a po válce pokračoval už jako student medicíny. Jeho deníky jsou cenné zejména tím, že poskytují bezprostřední a autentické svědectví o důležitých historických událostech a vůbec o společensko-politickém dění dané doby - od posledního roku okupace včetně Pražského povstání přes poválečné období, kdy společnost ještě žila v euforii z osvobození a neviděla blížící se nebezpečí, až ke komunistickému převratu v únoru 1948. Tehdy dvacetiletý Václav Polívka jasně viděl, co se ve státě děje a že vývoj směřuje ke komunistické diktatuře. Na jaře 1948 se mu podařilo uprchnout z Československa a usadit se v Norsku, kde se také oženil se svou láskou, kterou potkal během studentských cest do Dánska v letech 1946 a 1947. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Osud Petra Millera je v mnoha ohledech symbolický pro celou Sametovou revoluci. Více než třicet let Miller pracoval na dělnických pozicích, kromě krátkého období roku 1968 se nezajímal o politické dění a normalizace mu jako dělníkovi ČKD naopak umožnila značný společenský a materiální vzestup. Přesto se v listopadu 1989 doslova ze dne na den odhodlal postavit do čela stávkového hnutí, které pak do značné míry rozhodlo o výsledku revoluce. Přišel přímo od kovadliny, a přesto se stal klíčovým spolupracovníkem Václava Havla při jednáních s vedoucími představiteli KSČ o předání moci. Již na počátku prosince 1989 pak bez jakékoli přípravy převzal funkci federálního ministra práce a sociálních věcí. Jeho vyprávění názorně ukazuje, jak se nejvýznamnějších pozic ve státě během revoluce ujímaly osoby, které nebyly (a z logiky věci ani nemohly být) připraveny na zajišťování probíhajících zásadních ekonomických a sociálních reforem. Noví ministři byli přitom bytostně závislí na dosavadním odborném personálu úřadů zděděném po předchozím režimu. Millerovo ministerstvo zavedlo základní pilíře sociálního zabezpečení nezbytného v novém tržním prostředí (např. minimální mzdu). Miller byl jedním z protihráčů Václava Klause v oblasti hospodářské politiky. V roce 1993 pak společně s Milošem Zemanem kandidoval na post předsedy ČSSD, se Zemanem se však vzápětí rozešel ve zlém. Následně Miller využil svých kontaktů z vlády a působil jako ředitel odboru lidských zdrojů tehdejších největších českých koncernů Chemapol Group a ČEZ. I v tomto směru lze Millerův osud považovat za velmi symbolický pro pochopení propojení politiky a byznysu v 90. letech. Rozhovor rovnoměrně pokrývá celé období dosavadního Millerova života. (knihydobrovsky.cz)

Příběh programové zrady - tak by se daly nazvat osudy Augustina Přeučila, československého pilota, který z příkazu gestapa odešel v roce 1939 do exilu. Zamířil nejprve ke vznikající československé vojenské jednotce do Polska, na prahu války odjel do Francie a později do Velké Británie, odkud jako příslušník RAF dezertoval. Ulétl s britským stíhacím letounem a s cennými informacemi zpět do nacisty okupované Evropy. V Protektorátu Čechy a Morava pak působil až do konce války jako placený konfident ve službách gestapa. V dějinách našeho odboje není tak specifický případ zrady. Proto ani poválečný trest za Přeučilovy zločiny při přelíčení před mimořádným lidovým soudem nemohl znít jinak než - smrt. Téma rozšiřují příběhy dalších konfidentů, původně vojáků naší zahraniční armády - Antonína Vašíře, Viliama Gerika a Karla Čurdy. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Monografie na základě rozsáhlého výzkumu v regionálních archivech sleduje nastolení, upevnění a proměny diktatury Komunistické strany Československa na příkladu čtyř krajských a osmi okresních stranických organizací na území českých zemí. Časově je ohraničena koncem druhé světové války v květnu 1945, kdy „národní revoluce“ vynesla v regionálním prostředí k moci velký počet komunistů a jejich sympatizantů, a druhou celostátní konferencí KSČ v červnu 1956, která završila první fázi destalinizace v Československu. Výklad se zaměřuje především na vývoj krajských a okresních stranických elit, vztahy mezi jednotlivými úrovněmi stranické hierarchie, vnitrostranickou komunikaci a proměny narativů, kterými se KSČ snažila legitimizovat své mocenské nároky. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Václav Polívka, 336 stran, česky, brožovaná s přebalem matná V roce 2012 byly v Norsku na půdě jednoho domu nalezeny dosud neznámé a nepublikované deníky Václava Polívky, později Vidara Jensena, které si psal v Československu od ledna 1945 do března 1948. Mladík pocházel ze vzdělané rodiny a spolu se svými rodiči žil v domě na Pražském hradě, miloval klasickou hudbu a sám hrál na klavír a violoncello. Zapisovat si začal jako sedmnáctiletý gymnazista a po válce pokračoval už jako student medicíny. Jeho deníky jsou cenné zejména tím, že poskytují bezprostřední a autentické svědectví o důležitých historických událostech a vůbec o společensko-politickém dění dané doby – od posledního roku okupace včetně Pražského povstání přes poválečné období, kdy společnost ještě žila v euforii z osvobození a neviděla blížící se nebezpečí, až ke komunistickému převratu v únoru 1948. Tehdy dvacetiletý Václav Polívka jasně viděl, co se ve státě děje a že vývoj směřuje... (alza.cz)

Svazek obsahuje první díl rozsáhlého čtyřdílného kompendia, jež podává ucelený výklad o vývoji české literatury v období od konce druhé světové války do pádu komunistického režimu v roce 1989. (knihydobrovsky.cz)

Příběh programové zrady – tak by se daly nazvat osudy Augustina Přeučila, československého pilota, který z příkazu gestapa odešel v roce 1939 do exilu. Zamířil nejprve ke vznikající československé vojenské jednotce do Polska, na prahu války odjel do Francie a později do Velké Británie, odkud jako příslušník RAF dezertoval. Ulétl s britským stíhacím letounem a s cennými informacemi zpět do nacisty okupované Evropy. V Protektorátu Čechy a Morava pak působil až do konce války jako placený konfident ve službách gestapa. V dějinách našeho odboje není tak specifický případ zrady. Proto ani poválečný trest za Přeučilovy zločiny při přelíčení před mimořádným lidovým soudem nemohl znít jinak než – smrt. Téma rozšiřují příběhy dalších konfidentů, původně vojáků naší zahraniční armády – Antonína Vašíře, Viliama Gerika a Karla Čurdy. (patro.cz)

eBook:,Příběh programové zrady – tak by se daly nazvat životní osudy Augustina Přeučila, čs. pilota, který z příkazu gestapa odešel v roce 1939 do exilu. Zamířil nejprve do Polska, kde vstoupil do čs. vojenské jednotky. Na prahu války odjel do Francie a poté do Velké Británie, odkud jako příslušník čs. letectva v příhodném okamžiku dezertoval. Ulétl s nejmodernějším britským stíhacím letounem a s cennými informacemi zpět do nacisty okupované Evropy. V Protektorátu Čechy a Morava pak nadále působil až do konce války jako placený konfident ve službách gestapa. Neexistuje v dějinách našeho odboje tak specifický případ zrady. Proto ani poválečný trest za Přeučilovy zločiny při přelíčení před mimořádným lidovým soudem v Praze nemohl znít jinak než – smrt.Téma rozšiřují - v intermezzech podané - příběhy dalších konfidentů, kteří měli co do činění s čs. zahraničním odbojem, ale již zdaleka nebyly tak jednoznačné. (knihydobrovsky.cz)

Elektronická kniha - autor Jan Cebe, 268 stran, česky Kniha přibližuje spolkový život českých novinářů v relativně demokratickém období třetí republiky. Našli bychom jen málo oblastí, v nichž se poválečná československá společnost přiblížila totalitnímu uspořádání let poúnorových tak silně, jako tomu bylo v oblasti mediální, a především v organizaci žurnalistiky jakožto profesní a odborové oblasti. Právě proces uspořádávání a následně i řízení novinářského života prostřednictvím jednotné novinářské organizace je hlavní náplní předkládané knihy. Na tomto procesu se však nepodílela pouze novinářská organizace, a proto kniha akcentuje i její vztah k dalším významným institucím té doby. Zásadní úlohu v mediální oblasti sehrávalo především ministerstvo informací v čele s Václavem Kopeckým, zejména pak jeho tiskový odbor, důležitou roli mělo také jednotné Revoluční odborové hnutí. Velmi úzké personální spojení vedení novinářské organizace s vedením... (alza.cz)

Publikace ukazuje zákulisí boje o politickou moc mezi KSČ a ostatními politickými stranami v letech 1945-1948. Přináší fakta o ovládnutí tajných služeb a ministerstva vnitra komunistickou stranou v roce 1945 a důsledcích pro politický vývoj v poválečném Československu. Kniha je výsledkem dlouholetého studia autora v domácích i zahraničních archivech. Na konkrétních faktech dokládá zneužívání tajných služeb a bezpečnostních složek ministerstva vnitra komunistickou stranou v zápase o uchopení moci v době únorových událostí roku 1948. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Kniha přibližuje spolkový život českých novinářů v relativně demokratickém období třetí republiky. Našli bychom jen málo oblastí, v nichž se poválečná československá společnost přiblížila totalitnímu uspořádání let poúnorových tak silně, jako tomu bylo v oblasti mediální, a především v organizaci žurnalistiky jakožto profesní a odborové oblasti. Právě proces uspořádávání a následně i řízení novinářského života prostřednictvím jednotné novinářské organizace je hlavní náplní předkládané knihy. Na tomto procesu se však nepodílela pouze novinářská organizace, a proto kniha akcentuje i její vztah k dalším významným institucím té doby. Zásadní úlohu v mediální oblasti sehrávalo především ministerstvo informací v čele s Václavem Kopeckým, zejména pak jeho tiskový odbor, důležitou roli mělo také jednotné Revoluční odborové hnutí. Velmi úzké personální spojení vedení novinářské organizace s vedením zmíněných institucí pak do značné míry definovalo, jakým směrem se bude život novinářů v poválečném režimu vyvíjet. Z hlediska změn, které společnost prodělala v únoru 1948 a v letech následujících, je klíčové, že vedení novinářské organizace podporované značnou částí jejího členstva již v období předcházejícím dávalo jasně najevo, na jakou stranu se v případném vnitropolitickém konfliktu novináři, a potažmo tedy i média, ve velké většině přikloní. Pozitivní vztah k ideologii prosazované komunistickou stranou se pak projevil v minimální mediální aktivizaci prodemokraticky smýšlející části veřejnosti v období února 1948 a následném poměrně hladkém převzetí moci v mediální sféře. Komunisté a jejich sympatizanti tak velmi rychle a bez velkého odporu ovládli prostředky veřejné komunikace, což následně přispělo k hladkému převzetí moci ve státě. (knihydobrovsky.cz)

Pokračování válečné řady projektu Dokumenty československé zahraniční politiky zahrnuje období od 1. ledna do 31. července 1943 a přináší 249 dokumentů, které dokumentují přelomovou fázi druhé světové války a rozvíjení aktivit československého zahraničního odboje. Zachycuje široké spektrum problémů zahraničně- i vnitropolitických, hospodářských či sociálních, které souvisely s jednáním se Spojenci o finančních, vojenských, hospodářských či politických otázkách. Zabývá se také pokračujícím procesem uznání československé exilové vlády a klíčovou otázkou návštěvy prezidenta Edvarda Beneše ve Spojených státech amerických (a také v Kanadě), která se uskutečnila v květnu-červnu 1943. Neméně klíčovou byla v tomto období (stejně jako v obdobích předchozích) otázka vývoje československo-polských vztahů, které dospěly ke kritickému bodu po odhalení hrobů zavražděných polských důstojníků v Katyňském lese a přerušení polsko-sovětských vztahů. (knihydobrovsky.cz)

Pokračování válečné řady projektu Dokumenty československé zahraniční politiky zahrnuje období od 1. srpna do 31. prosince 1943 a přináší 160 dokumentů, které dokumentují přelomovou fázi druhé světové války a rozvíjení aktivit československého exilového státního zřízení. Zachycuje široké spektrum problémů zahraničně- i vnitropolitických, hospodářských či sociálních, které souvisely s jednáním se Spojenci o finančních, vojenských, hospodářských či politických otázkách. Zabývá se finišujícím procesem uznání československé exilové vlády a klíčovou otázkou přípravy a uzavření československo-sovětské spojenecké smlouvy a návštěvou prezidenta Edvarda Beneše v Sovětském svazu na sklonku roku 1943. (knihydobrovsky.cz)

Druhý svazek třetího dílu z válečné řady projektu Dokumenty československé zahraniční politiky zahrnuje období od 1. srpna do 31. prosince 1942 a přináší 154 dokumentů, které dokumentují zejména proces od uznání mnichovské dohody ze strany Velké Británie a Francouzského národního výboru, německé masakry v okupovaném Československu a dalších státech a reakce na ně v podobě přípravy potrestání válečných zločinů, uznání československé exilové vlády v Londýně ze strany Brazílie a dalších států a řada jiných otázek. Svazek je doplněn seznamem dokumentů a anglickými regesty dokumentů k oběma svazkům třetího dílu, stejně jako jmenným rejstříkem. (knihydobrovsky.cz)

Elektronická kniha - autor Milena Josefovičová, 224 stran, česky Historie Německé vysoké školy technické v Praze v letech 1938–1945 připomíná křižovatku – bod, kde se protínají dějiny vzdělanosti českých Němců, vysokých škol, techniky i dějiny okupace a nacistické třetí říše. Tvoří důležitý díl historického obrazu vysokého školství v českých zemích, a to jak ve vztahu k dějinám ČVUT, tak ve vztahu k Německé univerzitě. Předkládaná monografie se věnuje především vývoji institucionálnímu, biografickému a politicko-správnímu. Příběh pražské německé techniky, pojímaný v širším historickém kontextu snah o vyrovnání se s paralelním působením českého a německého obyvatelstva, ilustruje mnohovrstevnatý vývoj technického vzdělání, myšlení a invence v českých zemích. (alza.cz)

Elektronická kniha - autor Martina Bečvářová, 276 stran, česky Monografie vychází z dlouhodobého studia vývoje matematické komunity v českých zemích. Pojednává o komplikovaných, avšak inspirativních životních osudech dvanácti žen, které v letech 1900 až 1945 obhajovaly nebo obhájily doktorát z matematiky na některé z fakult pražských univerzit. Ačkoliv se další odborné matematické práci často téměř nevěnovaly, dokázaly to v době, která na ženy matematičky pohlížela s jistou nedůvěrou, neboť se mohly stát nepřehlédnutelnou konkurencí mužům matematikům, pokud by ovšem chtěly a měly větší odvahu čelit zakořeněným společenským stereotypům. V propracovaných studiích je ukázáno, z jakého sociálního prostředí tyto ženy pocházely, do jakého se provdaly, jaké měly kulturní, intelektuální a hmotné zázemí, jak je rodinné i společenské události motivovaly, ovlivňovaly a kultivovaly, jak žily, čemu se věnovaly, jaké měly zájmy, s jakými problémy se potýkaly, jaký byl jejich... (alza.cz)

Druhý svazek rozsáhlého čtyřdílného kompendia, jež podává ucelený výklad o vývoji české literatury v období od konce druhé světové války do pádu komunistického režimu v roce 1989. Na publikaci, která je projektem Ústavu pro českou literaturu AV ČR, se autorsky podílí více než padesát literárních vědců z nejrůznějších institucí, vedle pražského a brněnského pracoviště Ústavu pro českou literaturu AV ČR především filozofických a pedagogických fakult českých a moravských univerzit. Autoři zasazují literární vývoj do širších společenských, politických a kulturních souvislostí a věnují se všem oblastem literatury, tedy vedle krásné prózy, poezie a dramatu také např. literatuře pro děti a mládež, literatuře faktu, populární beletrii (tzv. lidové četbě), literatuře v rozhlasu a televizi, organizaci nakladatelského podnikání atd. (knihydobrovsky.cz)

Oficiální publikace České národní banky se snaží odkrýt historii a architektonickou proměnu prostoru, na němž dnes stojí komplex budov ČNB. Zvláštní pozornost je věnována období posledních sto let a tomu, jak sama budova České národní banky promlouvá o historii českého bankovnictví. Moderní fotky zachytil poutavým způsobem Herbert Slavík. (knihydobrovsky.cz)

Monografie vychází z dlouhodobého studia vývoje matematické komunity v českých zemích. Pojednává o komplikovaných, avšak inspirativních životních osudech dvanácti žen, které v letech 1900 až 1945 obhajovaly nebo obhájily doktorát z matematiky na některé z fakult pražských univerzit. Ačkoliv se další odborné matematické práci často téměř nevěnovaly, dokázaly to v době, která na ženy matematičky pohlížela s jistou nedůvěrou, neboť se mohly stát nepřehlédnutelnou konkurencí mužům matematikům, pokud by ovšem chtěly a měly větší odvahu čelit zakořeněným společenským stereotypům. V propracovaných studiích je ukázáno, z jakého sociálního prostředí tyto ženy pocházely, do jakého se provdaly, jaké měly kulturní, intelektuální a hmotné zázemí, jak je rodinné i společenské události motivovaly, ovlivňovaly a kultivovaly, jak žily, čemu se věnovaly, jaké měly zájmy, s jakými problémy se potýkaly, jaký byl jejich vztah k rodině, vlasti, víře, politice a co jim komplikovalo život. Připojeny jsou základní údaje o nejbližší rodině, studie doplňují reprodukce dobových dokumentů a fotografií umožňující přiblížit a dokreslit studované téma. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Magdalena Sedlická, 228 stran, česky, Pevná s přebalem lesklá - autor Magdalena Sedlická, 228 stran, česky, pevná s přebalem lesklá Publikace se zaměřuje na problematiku začleňování židovských obyvatel do většinové společnosti v letech 1945–1948. Primárně se zaměřuje na tři skupiny židovských občanů českých zemí, jejichž integrace byla značně problematická: „německé Židy“, osoby deklarující židovskou národnost a židovské optanty z bývalého území Podkarpatské Rusi, kteří se po druhé světové válce rozhodli usadit v Československu. Jejich právní postavení bylo zvláště v bezprostředně poválečné době značně nejasné. Stěžejním bylo získání československého státního občanství, jež ovlivňovalo možnost stát se plnoprávnými občany, což zcela zásadně formovalo jejich budoucnost. Židé v českých zemích byli po svém návratu z koncentračních táborů či emigrace znovu nuceni aktivně dokazovat svou loajalitu vůči republice a vyvracet zažité protižidovské předsudky. (alza.cz)

Elektronická kniha - autor Martina Bečvářová, 444 stran, česky Kniha pojednává o dlouhodobě neprávem opomíjené a přehlížené pražské německé matematické komunitě, která patřila v první třetině 20. století k evropské špičce. Analyzuje vývoj výuky matematiky na Německé univerzitě v Praze od jejího vzniku v roce 1882 až do jejího tragického zániku v roce 1945. Na základě studia archivních pramenů, původních odborných prací, pamětí zúčastněných osobností a sekundární literatury objasňuje komplikované postavení pražské německé matematické komunity v českých zemích. Zachycuje její specifika vyplývající z pražského „genia loci“, naznačuje její provázanost s okolním německým světem, ukazuje její vztahy k našim i zahraničním odborným spolkům a především hodnotí vědecký přínos jednotlivých pražských německých matematiků k rozvoji světové vědy. (alza.cz)

Kniha - autor Jiří Friedl, 463 stran, česky, brožovaná bez přebalu lesklá Druhá světová válka způsobila nejen obrovské materiální a lidské ztráty, ale také rozsáhlé migrace obyvatelstva. Repatriace polských občanů představovala tehdy významný mezinárodní problém. Stovky tisíc se jich při tom vracely přes Československo, které se díky své poloze ve středu Evropy stalo důležitou tranzitní zemí. Ve stejnou dobu, kdy do vlasti směřovaly statisíce polských repatriantů, utíkali přes Československo na Západ lidé z Polska nespokojení s politickou či hospodářskou situací, před komunistickou či národnostní perzekucí. Zvlášť významný byl počet židovských uprchlíků, nejčastěji mířících do Palestiny. Kniha na základě studia širokého spektra domácích i zahraničních pramenů a literatury představuje, jak se Československo s těmito migracemi vyrovnával. (alza.cz)

eBook:,Monografie vychází z dlouhodobého studia vývoje matematické komunity v českých zemích. Pojednává o komplikovaných, avšak inspirativních životních osudech dvanácti žen, které v letech 1900 až 1945 obhajovaly nebo obhájily doktorát z matematiky na některé z fakult pražských univerzit. Ačkoliv se další odborné matematické práci často téměř nevěnovaly, dokázaly to v době, která na ženy matematičky pohlížela s jistou nedůvěrou, neboť se mohly stát nepřehlédnutelnou konkurencí mužům matematikům, pokud by ovšem chtěly a měly větší odvahu čelit zakořeněným společenským stereotypům. V propracovaných studiích je ukázáno, z jakého sociálního prostředí tyto ženy pocházely, do jakého se provdaly, jaké měly kulturní, intelektuální a hmotné zázemí, jak je rodinné i společenské události motivovaly, ovlivňovaly a kultivovaly, jak žily, čemu se věnovaly, jaké měly zájmy, s jakými problémy se potýkaly, jaký byl jejich vztah k rodině, vlasti, víře, politice a co jim komplikovalo život. Připojeny jsou základní údaje o nejbližší rodině, studie doplňují reprodukce dobových dokumentů a fotografií umožňující přiblížit a dokreslit studované téma. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Historie Německé vysoké školy technické v Praze v letech 1938–1945 připomíná křižovatku – bod, kde se protínají dějiny vzdělanosti českých Němců, vysokých škol, techniky i dějiny okupace a nacistické třetí říše. Tvoří důležitý díl historického obrazu vysokého školství v českých zemích, a to jak ve vztahu k dějinám ČVUT, tak ve vztahu k Německé univerzitě. Předkládaná monografie se věnuje především vývoji institucionálnímu, biografickému a politicko-správnímu. Příběh pražské německé techniky, pojímaný v širším historickém kontextu snah o vyrovnání se s paralelním působením českého a německého obyvatelstva, ilustruje mnohovrstevnatý vývoj technického vzdělání, myšlení a invence v českých zemích. (knihydobrovsky.cz)

Kniha pojednává o dlouhodobě neprávem opomíjené a přehlížené pražské německé matematické komunitě, která patřila v první třetině 20. století k evropské špičce. Analyzuje vývoj výuky matematiky na Německé univerzitě v Praze od jejího vzniku v roce 1882 až do jejího tragického zániku v roce 1945. Na základě studia archivních pramenů, původních odborných prací, pamětí zúčastněných osobností a sekundární literatury objasňuje komplikované postavení pražské německé matematické komunity v českých zemích. Zachycuje její specifika vyplývající z pražského „genia loci“, naznačuje její provázanost s okolním německým světem, ukazuje její vztahy k našim i zahraničním odborným spolkům a především hodnotí vědecký přínos jednotlivých pražských německých matematiků k rozvoji světové vědy. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Jakub Šlouf; Petr Miller, 224 stran, česky, brožovaná bez přebalu lesklá Osud Petra Millera je v mnoha ohledech symbolický pro celou Sametovou revoluci. Více než třicet let Miller pracoval na dělnických pozicích, kromě krátkého období roku 1968 se nezajímal o politické dění a normalizace mu jako dělníkovi ČKD naopak umožnila značný společenský a materiální vzestup. Přesto se v listopadu 1989 doslova ze dne na den odhodlal postavit do čela stávkového hnutí, které pak do značné míry rozhodlo o výsledku revoluce. Přišel přímo od kovadliny, a přesto se stal klíčovým spolupracovníkem Václava Havla při jednáních s vedoucími představiteli KSČ o předání moci. Již na počátku prosince 1989 pak bez jakékoli přípravy převzal funkci federálního ministra práce a sociálních věcí. Jeho vyprávění názorně ukazuje, jak se nejvýznamnějších pozic ve státě během revoluce ujímaly osoby, které nebyly (a z logiky věci ani nemohly být) připraveny na zajišťování... (alza.cz)

Historie Německé vysoké školy technické v Praze v letech 1938–1945 připomíná křižovatku – bod, kde se protínají dějiny vzdělanosti českých Němců, vysokých škol, techniky i dějiny okupace a nacistické třetí říše. Tvoří důležitý díl historického obrazu vysokého školství v českých zemích, a to jak ve vztahu k dějinám ČVUT, tak ve vztahu k Německé univerzitě. Předkládaná monografie se věnuje především vývoji institucionálnímu, biografickému a politicko-správnímu. Příběh pražské německé techniky, pojímaný v širším historickém kontextu snah o vyrovnání se s paralelním působením českého a německého obyvatelstva, ilustruje mnohovrstevnatý vývoj technického vzdělání, myšlení a invence v českých zemích. (knihydobrovsky.cz)

Nejen milovníkům vojenské historie, ale i nejširší veřejnosti je určena publikace, která téměř hodinu po hodině a den po dni nově popisuje dramatické srpnové dny roku 1968 v Československé lidové armádě. Byla si armáda vědoma hrozícího nebezpečí a co mohla proti němu podniknout? Jak se vyvíjela situace během invaze v nejvyšších velitelských strukturách nebo na okruzích i u vybraných svazků a útvarů po celém Československu? Jak se ke vpádu bratrských armád postavila vojenská rozvědka? Kolik si okupace vyžádala životů na československé straně? Na tyto a další otázky se kniha snaží dát vyčerpávající odpověď. Kromě málo známých i dosud nezveřejněných fotografií a dokumentů jsou v ní obsaženy také přílohy týkající se organizace a dislokace ČSLA i složení velitelského sboru a ztrát na životech československých občanů. (patro.cz)

Nejen milovníkům vojenské historie, ale i nejširší veřejnosti je určena publikace, která téměř hodinu po hodině a den po dni nově popisuje dramatické srpnové dny roku 1968 v Československé lidové armádě. Byla si armáda vědoma hrozícího nebezpečí a co mohla proti němu podniknout? Jak se vyvíjela situace během invaze v nejvyšších velitelských strukturách nebo na okruzích i u vybraných svazků a útvarů po celém Československu? Jak se ke vpádu bratrských armád postavila vojenská rozvědka? Kolik si okupace vyžádala životů na československé straně? Na tyto a další otázky se kniha snaží dát vyčerpávající odpověď. Kromě málo známých i dosud nezveřejněných fotografií a dokumentů jsou v ní obsaženy také přílohy týkající se organizace a dislokace ČSLA i složení velitelského sboru a ztrát na životech československých občanů. (knihydobrovsky.cz)

Kniha předkládá komentovaný výbor textů věnujících se z různých perspektiv problematice individualismu. Každá z kapitol pojednává o jednom vybraném autorovi. Je uvedena stručným představením jeho díla a myšlení, po němž je čtenář proveden četbou několika jeho klíčových textů. Vedle známých myslitelů, jako je T. G. Masaryk, E. Rádl, E. Beneš, L. Klíma, J. Patočka či J. Mukařovský, se zde pojednává o pozapomenutých filosofech (K. Vorovka, V. Hoppe, F. Pelikán, T. Trnka) či myslitelích pohybujících se na pomezí disciplín (F. Mareš, E. Chalupný, F. Tučný, A. Breisky), včetně solitérů, kteří navzdory různým intelektuálním módám lpěli na dialektickém způsobu myšlení (J. Kabeš, F. Sedlák). Nedílnou součástí výboru jsou také tři kapitoly věnované výrazným osobnostem slovenského myšlení (S. Štúr, G. Vámoš, H. Szántó). Závěr svazku sestává z kapitoly o československé variantě existencialismu. Předkládaný výbor doplňuje připravovanou dvousvazkovou monografii o československé filosofii individualismu. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Kniha pojednává o dlouhodobě neprávem opomíjené a přehlížené pražské německé matematické komunitě, která patřila v první třetině 20. století k evropské špičce. Analyzuje vývoj výuky matematiky na Německé univerzitě v Praze od jejího vzniku v roce 1882 až do jejího tragického zániku v roce 1945. Na základě studia archivních pramenů, původních odborných prací, pamětí zúčastněných osobností a sekundární literatury objasňuje komplikované postavení pražské německé matematické komunity v českých zemích. Zachycuje její specifika vyplývající z pražského „genia loci“, naznačuje její provázanost s okolním německým světem, ukazuje její vztahy k našim i zahraničním odborným spolkům a především hodnotí vědecký přínos jednotlivých pražských německých matematiků k rozvoji světové vědy. (knihydobrovsky.cz)

Víte, že pivovar U Fleků má muzeum? Znáte pomník nejstarší dopravní nehody, kde kočár "nepřizpůsobil rychlost" a převrátil se? Zaklepejte na skálu Klepec, navštivte muzeum hitmakera Bédi Smetany a skákejte po jedné noze se zadrženým dechem kolem Lechova kamene.Další kniha novináře Jakuba Pokorného se skládá částečně z článků z populární rubriky Český výletník, ale najdete tu i texty zbrusu nové. Čeká vás v ní více než stovka pozvánek na výlety po Praze a středních Čechách.Po Karolinu provedl autora rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, po zámku Osečany jeho majitel Matěj Stropnický se svým partnerem Danem Krejčíkem a o své trampské osadě Toronto mu vyprávěl ještě písničkář František Nedvěd. (knihydobrovsky.cz)

Monografie je komplementem ke svazku Dopisů (ed. Michal Topor, 2019), je věnována dráze muže, jenž se narodil roku 1889 jako Arnošt/Ernst Lustig, v letech 1907–1916 se profiloval – pod různými pseudonymy (mj. jako Arne Laurin) – jako literární, výtvarný a divadelní kritik, překladatel, básník a prozaik, zprvu na stránkách periodik spjatých s prostředím studentského spolkového života, posléze zejména v českožidovském týdeníku Rozvoj, v jičínských Pokrokových listech, v satirických Kopřivách, dále v Samostatnosti, Národním obzoru, anarchistické Zádruze, Horkého Stopě, revui Divadlo, v deníku Národní politika, již během války v českožidovských Českých listech (resp. Českém listu). Přátelil se mj. s Jaroslavem Haškem či Egon Erwinem Kischem. Narukovat musel definitivně v roce 1916, zbytek války poté strávil jednak v maďarských lazaretech, v roce 1918 potom ve vídeňském Kriegspressequartieru jako redaktor časopisu Domov (a přímý podřízený Roberta Musila). V r. 1919 se Lustig stal zástupcem Bedřicha Hlaváče jakožto šéfredaktora deníku Tribuna (sedával v místnosti s F. Peroutkou), v závěru r. 1920 byl přizván k přípravě deníku Prager Presse, jejž nakonec v letech 1921–1938 řídil (od r. 1927 i z pozice redaktora zodpovědného, už i úředně jako Arne Laurin). V listopadu 1938 mu byla správní radou Orbisu vypovězena smlouva, v lednu 1939 zamířil do Francie, odtud lodí do New Yorku, s nímž byl – jak se ukázalo – spojen zbytek jeho dráhy a působení, zacíleného vedle podílu na provozu New Yorských listů především k organizaci mohutného zpravodajského archivu (pod střechou československého konzulátu). Urnu s popelem svého muže přivezla Olga Laurinová do Prahy počátkem r. 1946, byla uložena v hrobě na Olšanských hřbitovech. (knihydobrovsky.cz)

Obrazová, česko-anglicky psaná publikace vychází u příležitosti stejnojmenné výstavy v Národopisném muzeu Národního muzea. Na základě bohatého fotografického materiálu provádí čtenáře tématy jako jsou lidové pověry a osvícenský boj proti nim, představy a rituály spjaté se zlomovými okamžiky života, české sektářství i odpadlictví, spiritismus, křesťanské pouti, nejrůznější magické rituály, ale i židovství či proměny lidové víry v moderní době. Publikace je psaná česko-anglicky, podstatnou složku výkladu tvoří fotografie předmětů z bohatých sbírek Národního muzea i české krajiny, na mnoha místech prostoupené právě památkami z okruhu lidové víry i četné úryvky z různých druhů textů spjatých s lidovou zbožností v nejširším slova smyslu. (knihydobrovsky.cz)

Kniha přibližuje tradiční lidovou kulturu na Moravě v časovém období od poloviny osmnáctého do konce devatenáctého století prostřednictvím šesti tematických os: autochtonnost - externí vlivy - stálost v čase - proměna v čase - teritoriální jednota - teritoriální rozrůzněnost. Autoři se snaží na příkladu konkrétních kulturních jevů osvětlit procesy, které v minulosti lidovou kulturu formovaly a ovlivňovaly její tvůrce a nositele. Takový přístup vede k plastičtějšímu poznání životní reality na moravském venkově v minulosti v celé její proměnlivosti, stálosti, variabilitě i shodnosti. (knihydobrovsky.cz)

Sborník textů, který držíte v ruce, zachycuje pomyslný šepot, jenž už několik staletí šveholí mezi východními tradicemi buddhismu a naslouchajícími českými adresáty. Avšak nejen to: vedle reflexe buddhismu v českých zemích od prvotního středověkého zájmu přes autory kolem poněkud bizarního časopisu Ruch filosofický až po rok 1989 se věnuje i neortodoxní buddhistické tradici bönu, šíření Dógenova zenového učení v Japonsku či blízkosti myšlenkové tradice buddhismu a uvažování Martina Heideggera. Cílem knihy tedy není podat systematický výklad určitých aspektů buddhistické tradice, ale představit toto učení ve spektru pestré, leč usměrněné polyfonie hlasů, kterými se buddhistická tradice šířila jak poblíž rodišť asijských "rodinných" příslušníků, tak během nekončící české, respektive evropské návštěvy. A stejně jako v případě hry na tichou poštu klade i tato kniha důraz na předěly, díky kterým o to lépe vyniknou skryté proudy v kontinuu. (knihydobrovsky.cz)