Milostná poezie

Audiokniha MP3 Publius Ovidius Naso, čte Jiřina Petrovická Komentář k původnímu albu DV 15297 Supraphonu z roku 1967: V kolikatisícovém nákladu by musely vyjít Ovidiovy milostné sbírky, aby se uspokojila touha čtenářů mít vlastní výtisk líbezného Ovidia! Ovidius je básník, který nestárne, poněvadž nestárne ani láska, kterou opěvuje. Proto takový zájem o jeho dílo.Nesmrtelnost a slávu po všechny budoucí věky si předpověděl Ovidius sám v závěrečných verších svého monumentálního díla Proměny. Ba dokonce se mýlil v stanovení hranic své proslulosti: jeho dílo oslňuje svou krásou nejen básníkovu rodnou Evropu, jejíž veliká část byla kdysi pod římskou mocí - ale i všechny ostatní světadíly a jeho nevšednímu umění se podivují vědci, právě v díle Ovidiově. Po dvou tisíciletích je jeho dílo tak živé, jako by je psal pro současné čtenáře. Ovidiovo umění zrálo v Římě, který byl tehdy středem celé kulturní Evropy a pokladnicí všeho, co vytvořily ruce Mistrů. Proto se... (alza.cz)

Audiokniha:,Komentář k původnímu albu DV 15297 Supraphonu z roku 1967: V kolikatisícovém nákladu by musely vyjít Ovidiovy milostné sbírky, aby se uspokojila touha čtenářů mít vlastní výtisk líbezného Ovidia! Ovidius je básník, který nestárne, poněvadž nestárne ani láska, kterou opěvuje. Proto takový zájem o jeho dílo. Nesmrtelnost a slávu po všechny budoucí věky si předpověděl Ovidius sám v závěrečných verších svého monumentálního díla Proměny. Ba dokonce se mýlil v stanovení hranic své proslulosti: jeho dílo oslňuje svou krásou nejen básníkovu rodnou Evropu, jejíž veliká část byla kdysi pod římskou mocí - ale i všechny ostatní světadíly a jeho nevšednímu umění se podivují vědci, právě v díle Ovidiově. Po dvou tisíciletích je jeho dílo tak živé, jako by je psal pro současné čtenáře. Ovidiovo umění zrálo v Římě, který byl tehdy středem celé kulturní Evropy a pokladnicí všeho, co vytvořily ruce Mistrů. Proto se nedivíme, že se Ovidius po svých studijních cestách vrátil trvale do Říma, kde žil až do svých jednapadesáti let, než musel nastoupit smutnou cestu do vyhnanství. Musel se rozloučit s kultivovanou společností, která ho svým uměleckým ruchem zcela uchvátila. A Ovidius nebyl jen jejím němým pozorovatelem a posluchačem. Jeho výjimečné nadání ho učinilo brzy miláčkem této společnosti, takže již po prvních básnických výtvorech stoupal nezadržitelně po žebříčku slávy. Tu mu získaly již první verše z jinošských let, zařazené později do sbírky Amores - Lásky, přednášené po celém Římě.¨ Inspirovala ho dívka, již sám nazývá Korinna. Ovidiova básnického génia lze po nejedné stránce srovnávat s nadáním našeho V. Nezvala. Charakteristické znaky Ovidiova umění se jevily již v jeho prvotinách: neuvěřitelná svěžest a lehkost, s níž tvořil, dokonalá uhlazenost veršů, virtuozita slova, vypravěčské umění, čistý lyrický projev obohacený smyslem pro realistickou drobnomalbu, hravá rozmarnost i strhující patos, křehká něžnost schopná vyjádřit veškerou barvitost a malebnost. K těmto složkám pak později přistoupilo i jedinečné dušezpytné umění, s nímž zachycoval vzrušené vlnění citů, jeho výbuchy i doznívání, dále formální dokonalost, živá, bohatá fantazie, bystrý postřeh, jiskřivá duchaplnost a vynalézavost, jež svědčí o duchu vpravdě tvůrčím. V druhé sbírce z mladých let, nazvané Héroides, Listy héróin, se Ovidius pokusil zachytit nitro milující ženy, toužíci i pobouřené zradou milence. Na této sbírce si velmi zakládal, přesvědčen, že v ní vytvořil mimořádné a originální dílo. Předchůdce fingovaných básnických listů měl snad jen v Propertiovi, u něhož v proslulé "královně elegií" utěšuje předčasně zemřelá Kornélia z hrobu svého žijícího manžela. V Héroidách zpracoval Ovidius náměty z bájné minulosti, a ty mu umožňovaly rozehrát bez hranic obdivuhodnou fantazii. S nevšedním uměním se vžívá do nitra těch dávných žen, osvětluje jejich vnitřní zápasy a motivy jejich jednání. První z Římanů zachytil i krásné přírodní scenérie, dokreslující nebo vysvětlující náladu líčených postav. Snad jen přílišný vliv rétoriky nám trochu vadí na této okouzlující sbírce Listů milostných, mnohem více než to, že Ovidius líčí tyto dávné ženy, píšíci v bolesti nebo v opuštěnosti fiktivní dopisy svým manželům a milencům, jako by žily v současné římské společnosti. Ale i přes tento rétorický prvek je v nich mnoho krásného a všelidsky jímavého, takže si uzavřené románky jednotlivých hrdinek přečteme nebo poslechneme s požitkem. Celá sbírka obsahuje jednadvacet listů. Posledních šest dopisů se týká mileneckých dvojic, z nichž nejznámější je záletný Paris a krásná Helena. Nejpověstnějším Ovidiovým dílem je Umění milovati. Hned na jeho začátku Ovidius říká, že opěvá "neškodnou lásku", ale i z této četby již napřed vylučuje "vážné a počestné římské paní", aby neutrpěly úhony. Umění milovati má tři knihy: v první radí básník mladým mužům, kde si mají hledat dívku a jak si získají její lásku, v druhé, jak si mohou její náklonnost udržet. V třetí knize dává podobné rady dívkám. I když jde o dílko "naučné", je míněno jako zábavná četba jiskřící duchaplným humorem a skvělými postřehy ze života tehdejší římské společnosti. Posledním dílkem Ovidiova prvního tvůrčího období byla Remedia amoris - Jak léčiti lásku, rozumí se lásku nešťastnou, bolestnou, bezvýhlednou. Toto dílko stojí umělecky níže než Umění milovat, kde triumfovala básníkova neselhávající duchaplnost. Některé pozdější generace se nedívaly na obě tyto Ovidiovy teorie lásky příliš laskavě, byli i mravokárci, kteří je zatracovali. Ale kdo zhodnotí celé dílo Ovidiovo a přihlédne ke všem okolnostem, ten se na miláčka lehkonohých Múz hněvat nebude. Opět bychom se v této souvislosti museli zmínit o mladistvých sbírkách Nezvalových - ani u Ovidia, ani u Nezvala je nemůžeme odloučit od uzavřeného celku, nechceme-li se ochudit o nejeden sváteční požitek. I Ovidius se později rozloučil s touto hravou poezií a naznačil, že ho čeká vážnější úkol. Tím úkolem, jejž na sebe vzal, bylo básnické skloubení nepřehledn (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha MP3 Karel Hynek Mácha, čte Ludmila Pelikánová Česká poeziePůvodní LP album DV 15094 "Česká poezie" vydal Supraphon v roce 1960 - nyní titul s úryvky z děl K.H.Máchy (Máj), K.J.Erbena (Kytice), P.Bezruče (Maryčka Magdonova) aj. vychází poprvé digitálně. (alza.cz)

Kniha shrnuje básnickou tvorbu Gustava Erharta z let 1968–2014. V první části knihy (I) jsou zařazeny básně publikované v samostatných sbírkách, v druhé části (II) básně z rukopisů a texty publikované mimo samostatné sbírky. Řazení je chronologické. (patro.cz)

Kniha shrnuje básnickou tvorbu Gustava Erharta z let 1968-2014. V první části knihy (I) jsou zařazeny básně publikované v samostatných sbírkách, v druhé části (II) básně z rukopisů a texty publikované mimo samostatné sbírky. Řazení je chronologické. (knihydobrovsky.cz)

Souborné vydání básní současného významného prozaika. (knihydobrovsky.cz)

Kniha přináší práce dvaceti účastníků druhého ročníku přehlídky poezie, jež se konala v září roku 2021. Sborník chce tak jako samotný festival zlomit určitý předsudek a dokázat, že kulturní akce v Liberci může být dostupná pro všechny a existovat i v případě, kdy její téma není vlastní většinové společnosti. Poezie totiž nemá přesnou definici, nezná škatulky, jako je nikdy nebude znát život nikoho z nás. Titul almanachu Poezie není žvýkačka může na první pohled působit zvláštně, možná tajemně. Je to však do určité míry reakce na rozličné a nekonečné hledání definice pojmu poezie. A citát z francouzského básníka Reného Chara se svým sarkastickým až dadaistickým nádechem nad tou nekonečnou debatou létá povznesen. Vždyť přece povznést se občas nad něčím není na škodu. Na obálce publikace je zvěčněno dějiště festivalu spolu s jeho maskotem, jímž byl tentokrát Bubblegum Man. Autorkou obálky, ilustrací knihy i její grafické podoby je Olga Veselá, almanach edičně připravil Martin Trdla. Jedinečnost publikace podtrhuje její formát a také použití papíru ve vintage stylu, stejně jako tomu bylo u almanachu minulého. (knihydobrovsky.cz)

Mezioborová práce na pomezí teorie výtvarného umění a literatury se zabývá diachronickým výzkumem podstaty pojmu vizuální poezie, s důrazem na jeho vývoj v poválečné době a v souvislosti s široce rozvinutým hnutím, které bylo jako málokteré jiné zakotveno v mezinárodní názorové výměně. Přes reflexi různých kontextů evropských avantgard a syntetický rozbor dobových teorií je vizuální poezie zkoumána jako neohraničený umělecký proud, vyjadřující se celou řadou uměleckých prostředků. Práce předkládá i návrh typologie poetik českých tvůrců a klade si za cíl poukázat na originální aspekty domácí diskuze o vizuální poezii. (patro.cz)

V jedné z bočních libeňských ulic, v předměstském činžáku, bydleli spolu v podnájmu dělník ve sběrně starého papíru Haňta a nástrojař z ČKD Vladimír. Dva samorostlí filozofové, kteří se o krásách skutečnosti vyjadřují různými uměleckými prostředky: jeden slovem, druhý graficky. Jejich věčně okouzlenýma očima pozorujeme tehdejší život. Slovo poezie v titulu knihy upozorňuje čtenáře na to, aby v textu hledal spíš básnickou evokaci radostí a smutků, než souvislý, na logice vystavěný příběh. (patro.cz)

Kniha Situace poezie obsahuje dvě eseje od Raissy Maritainové: v eseji Smysl a jeho absence v poezii se věnuje otázce, co je básnický smysl a jakým způsobem je do něj integrován smysl logický (J. Maritain se o tento text bude opírat v pasážích věnovaných básnickému a logickému smyslu v knize Tvůrčí intuice v umění a poezii, 1953), esej Magie, poezie a mystika se, jak sám název napovídá, týká vztahu poezie a magie, ale je také příspěvkem do dobové diskuse o vztahu poezie a mystiky. Dvě eseje od Jacquesa Maritaina – Poetické poznání a Zkušenost básníka – načrtávají definici krásných umění jako vztahu umění a poezie, přičemž umění je chápáno jako jakési „tělo“ uměleckého díla a poezie jako jeho „duše“. Zásadním pro utváření této teorie byl přínos Jeana Cocteaua, který mezi lety 1923–1928 s Maritainem úzce spolupracoval (plodem spolupráce je Cocteauův Dopis Jacquesovi Maritainovi a Maritainova Odpověď Jeanu Cocteauovi). Poetická zkušenost či poetický smysl je základem umělecké tvorby, podle Maritaina jde o zvláštní druh poznání, jehož cílem není poznat, ale tvořit. Toto poznání nelze vyjádřit v idejích a soudech, je to spíš zkušenost než poznání – zkušenost věcí v nás a nás v nich, a to zkušenost tvůrčí, protože se chce vyjádřit a je vyjádřitelná jen v díle. Toto poznání nepředchází tvůrčí činnost ani není jejím předpokladem, ale je hluboce v ní, soupodstatné s pohybem k dílu. Maritainova definice díla na základě básnického smyslu, intuice či inspirace, která se probouzí v kontaktu subjektivity umělce s věcmi, je dostatečně volná, pružná, aby se dala aplikovat na všechny oblasti umění, jak dokládá pozdější rozpracování této teorie v Tvůrčí intuici v umění a poezii. (Klára Jirsová) (patro.cz)

Předkládám vám básně, které jsem napsala v letech 2014 - 2015. Chtěla jsem se jimi dostat pod povrch ženského uvažování a zdůraznit především sílu jeho ducha, který je i přes zdánlivě křehkou skořápku velice výrazný. Cukrárna Poezie se nechce skrývat za leckdy až příliš zřetelnou racionalitu dnešní doby a lyricky něžnou formou vyjadřuje pocity, vzpomínky a úvahy napsané v životní etapě, kdy si čím dál víc uvědomuji důležitost jakéhosi zjemnění ve vnímání ženství. (knihydobrovsky.cz)

Mezioborová práce na pomezí teorie výtvarného umění a literatury se zabývá diachronickým výzkumem podstaty pojmu vizuální poezie, s důrazem na jeho vývoj v poválečné době a v souvislosti s široce rozvinutým hnutím, které bylo jako málokteré jiné zakotveno v mezinárodní názorové výměně. Přes reflexi různých kontextů evropských avantgard a syntetický rozbor dobových teorií je vizuální poezie zkoumána jako neohraničený umělecký proud, vyjadřující se celou řadou uměleckých prostředků. Práce předkládá i návrh typologie poetik českých tvůrců a klade si za cíl poukázat na originální aspekty domácí diskuze o vizuální poezii. (knihydobrovsky.cz)

Krátká sbírka lapidárních básniček, volné pokračování Zápisků oběšencova učně, tedy prvního oddílu autorovy prvotiny Dokončený Vojtěch. Dlouhá tak akorát. Tak na jedno pomalu pité pivo. Proto poezie. Obsahující příběhy, které se staly mimo autorovu hlavu i v ní. Proto faktu. Při opakovaném čtení dlouhá na několik pomalu pitých piv. To znamená více poezie. To ovšem znamená i více faktu. (knihydobrovsky.cz)

Kniha Skvosty poezie je útlý svazek hutných medailonů českých básníků-klasiků, který může po řadu let sloužit k popularizaci české poezie, zejména mezi mladými lidmi a zájemci o umění recitace. Editor Jan Šulc ji uspořádal z medailonů Vladimíra Justla z edice Skvosty poezie, která vycházela od roku 1999, a vybral ke každému z medailonů po jedné klíčové básni od daného básníka. Kniha není určena jen k získávání informací, ale i k promýšlení poetiky daných básníků. Svazek obsahuje portréty Máchy, Hálka, Šrámka, Tomana, Dyka, Gellnera, Hory, Biebla, Reynka, Nezvala, Seiferta, Holana, Mikuláška, Hrubína, Koláře, Kainara, Ortena, Skácela, Holuba a Diviše. Jde o cenově dostupnou a srozumitelnou příručku, jaké dnes na našem knižním trhu chybějí. Může sloužit každému zájemci o českou poezii a přispět tak k jejímu předávání dalším generacím. Důležitý je zejména její pedagogický a osvětový význam. (knihydobrovsky.cz)

Definice poezie nejsou nic nového, už to napadlo asi leckoho, taky například amerického básníka Carl Sandburga někdy ve čtyřicátých nebo padesátých letech minulého století. Pokoušel jsem se ty jeho kdysi přeložit, s tím tématem si dost užil, ale zkusit napsat vlastní definice mě nenapadlo. Asi o čtyři roky později, v roce 2021, jsem překlad pro nakladatelství Archa upravoval, dělal k němu přes čtyřicet kreseb, zase jsem si to téma dost užil, a zase mě nenapadlo zkusit napsat vlastní definice. To mě napadlo teprve o dva roky později, bez kontextu, bez souvislosti, když jsem u benzínové pumpy strkal pistoli do hrdla nádrže. (knihydobrovsky.cz)

Elektronická kniha - autor Josef Hrdlička, 288 stran, česky Kniha Josefa Hrdličky otevírá otázku, co je exilová poezie a zda představuje podobně významnou oblast jako milostná či přírodní lyrika. Složitý a proměnlivý fenomén exilu sleduje na příkladech literárních textů od antiky do současnosti a na pozadí historické poetiky exilu se zabývá českými básníky, kteří odešli ze své země po roce 1948 a výrazně se podíleli na literatuře psané v zahraničí. Na básních Ivana Blatného, Milady Součkové, Ivana Diviše či Petra Krále ukazuje kontinuitu i proměny západní tradice a obraznosti exilu. (alza.cz)

Audiokniha MP3 Anonym, čte Vladimír Šmeral Původní 3LP komplet Tisíc let české poezie ()vydal Supraphon v roce 1975 - nyní tento komplet vychází poprvé digitálně. (alza.cz)

Konstantin Biebl se narodil ve Slavětíně roku 1898. Jako osmnáctiletý narukoval do první světové války, sloužil v Haliči a na balkánské frontě. Poté hodně cestoval. Vydal deset sbírek poezie. Nejcennější jsou: Zlom, Zloděj z Bagdadu, Zlatými řetězy, S lodí jež dováží čaj a kávu, Zrcadlo noci. Publikoval dvě knížečky próz inspirované exotismem cest. V listopadu 1950 opustil dobrovolně tento svět. Nový výbor z jeho poezie, sestavený Vladimírem Justlem, doprovázejí kresby Aleny Nádvorníkové. (knihydobrovsky.cz)

Najkrajšie kúsky starých majstrov slovenskej lyriky vám približuje reprezentatívny výber z diel J. Hollého, J. Kollára, P. J. Šafárika, K. Kuzmányho, M. M. Hodžu, S. Chalupku, Ľ. Štúra, A. Sládkoviča, S. B. Hroboňa, J. Matúšku, J. Kráľa, J. Francisciho, P. K. Hostinského, S. Vozára, M. Dohnányho, D. Maróthyho, V. P. Tótha, J. Bottu, J. Čajaka. (knihydobrovsky.cz)

Notes Alfons Mucha - Poezie, linkovaný, 13 x 21 cm (knihydobrovsky.cz)

I když se může zdát, že poezie je literárním žánrem minulého století, není tomu tak. Člověk bez ní nemůže žít ani chvíli, neboť poezie je člověk sám. Vnímá ji v květinách,dešti,lásce, mládí i ve smrti. ... Líbezné a čisté verše o prostých věcech kolem nás. (patro.cz)

(patro.cz)

Kapitoly této knihy spojuje zájem o vztah mezi řečí poezie a světem. Slovo kosmos v jejím názvu odkazuje k představě uspořádaného světa, který báseň předpokládá, zviditelňuje nebo utváří. Kosmos je podstatným předpokladem poetiky Gastona Bachelarda, jíž je věnována jedna z kapitol. Další kapitoly se zabývají texty o kamenech Rogera Cailloise, nebo se věnují Paulu Celanovi a Jiřímu Kolářovi a dalším autorům. (patro.cz)

Život... a poezie...? byl název mnohaleté rubriky Mirka Kováříka, v níž otiskoval své texty o poezii, českých, slovenských i zahraničních básnících, o svých rozhlasových pořadech Zelené peří a Poetické nokturno, o významných okamžicích české poezie, o divadlech poezie i interpretaci básní. To vše naleznou čtenáři i v této knize, doplněno mnoha recenzemi a články z časopisů, doslovy ke knihám, studií o přednesu básní, vzpomínkovými texty a výběrem z rozhovorů. Kniha ve svém celku je skvělým úvodem do četby české poezie, vášnivou obhajobou „básnického principu“ (slovy Ivana Diviše) i nenahraditelným svědectvím o více než padesáti letech života s poezií a pro poezii. Je to kniha živá i čtivá, určená zejména mladým lidem, pro které je poezie neocenitelnou průvodkyní na jejich cestě životem. Texty ve spolupráci s autorem vybral a k vydání připravil Jan Šulc. Vychází ve spolupráci s Ministerstvem kultury ČR. (patro.cz)

Najkrajšie kúsky starých majstrov slovenskej lyriky vám približuje reprezentatívny výber z diel J. Hollého, J. Kollára, P. J. Šafárika, K. Kuzmányho, M. M. Hodžu, S. Chalupku, Ľ. Štúra, A. Sládkoviča, S. B. Hroboňa, J. Matúšku, J. Kráľa, J. Francisciho, P. K. Hostinského, S. Vozára, M. Dohnányho, D. Maróthyho, V. P. Tótha, J. Bottu, J. Čajaka. (patro.cz)

Zamborova Kniha ruskej poézie je jeho osobnou prekladovou antológiou ruskej lyriky od prvých desaťročí 19. storočia po začiatok 21. storočia so zameraním na tvorbu reprezentatívnych básnikov. Predstavuje výberovú sumarizáciu prekladateľovho dlhodobého úsilia a významné rozšírenie jeho doterajšieho prekladového obrazu ruskej poézie s ambíciou priblížiť sa úrovni jej dnešného poznania. Popri prekladoch dôležitých básní tridsiatich dvoch autorov prináša obsažné charakteristiky básnikov a obrazový materiál. Kniha vznikla z vnútornej potreby vyrovnať sa s pozoruhodnou poéziou a vo vlastnej artikulácii ju ponúknuť slovenskému čitateľovi. (patro.cz)

Tři přednášky francouzského sociologa a antropologa: Celistvost lásky, Pramen poezie a Moudrost nutná a nemožná. Láska, poezie a moudrost patří podle Morina k základním antropologickým konstantám člověka. Láska jakožto syntéza fyzična a mystična je zároveň poezií a zároveň transcendencí moudrosti a šílenství. Poezie nás uvádí do stavu vytržení a moudrost je moudrá v tom, že si uvědomuje své meze. Všechny tři se vymezují vzhledem k svým protipólům: láska k odlidštění, poezie k próze a moudrost k šílenství racionality. Morin upozorňuje na nemoc současného světa, v němž se jazýček vah nebezpečně vychýlil ve prospěch hyperprozaična, strohé racionality a individualismu. Morin ovšem neopěvuje lásku, poezii a moudrost, ani nezatracuje jejich protiklady. Cestu ke znovunalezení ztracené rovnováhy vidí v jejich ustavičném dialogu. (patro.cz)

Publikace obsahuje soubor textů, které se zabývají teoretickými předpoklady české vizuální poezie 60. let, a tak mezi autory zařazených textových dokumentů – které jsou často roztroušeny po málo dostupných periodikách, výstavních katalozích, nebo zůstaly doposud nevydány –, nemohou chybět jména osobností klíčového významu, jakými byli umělci a teoretikové Jiří Kolář, Bohumila Grögerová a Josef Hiršal, Ladislav Novák, Jiří Valoch, Vladimír Burda, Karel Milota, Jiří Padrta nebo Václav Havel či Ivan M. Jirous aj. Kniha svou formou odkazuje na dnes již běžnou dokumentaristickou praxi vyjadřovanou metodou antologického psaní, jejíž rámec zde shrnuje dílčí retrospektivně zaměřený materiál, který by měl doplnit současnou kritickou reflexi textového dědictví české kultury a umění druhé poloviny 20. století. (patro.cz)

Kritické, komentované vydání dvou monografií Přemysla Blažíčka o poezii Vladimíra Holana a Karla Tomana.Přemysl Blažíček vnesl do českého myšlení o literatuře kromě osobitých soudů a čistého jazykového stylu dva výjimečné rozměry. Prvním je perspektiva filosofického zájmu, v níž umění posledního století nabývá prostřednictvím filosofie nového, oživujícího smyslu. Autora v tomto ohledu orientovaly zejména texty F. Nietzscheho, H. Bergsona, M. Heideggera a M. Merleau-Pontyho, v českém prostředí pak kontakt s J. Patočkou, L. Hejdánkem, J. Němcem a P. Koubou. Druhým Blažíčkovým vkladem je sebereflexivní pohled na tvůrčí i provozní mechanismy akademické literární vědy, který zároveň znamená šance této disciplíny a možné východisko ze současné slepé uličky stále zbytečnějších textů o umění (inspirací zde byla tvorba F. X. Šaldy, J. Grossmana a E. Staigera). Jako příslušník generace Mukařovského žáků si při poznání metodologických impulsů strukturalismu podržel od tohoto zaměření kritický odstup a spolu s individuálně odlišnými cestami J. Lopatky, J. Vohryzka a R. Grebeníčkové představují jeho texty jednu z mála původních hodnot české literární esejistiky posledních čtyřiceti let. Přemysl Blažíček (16. 4. 1932 v Matějově u Žďáru nad Sázavou - 26. 4. 2002 v Praze) pracoval po ukončení vysokoškolských studií (1956) od roku 1958 po celý život v Ústavu pro českou literaturu, kde se podílel na tvorbě slovníkových a literárněhistorických příruček, zejména Lexikonu české literatury (I - 1985, II - 1993, III - 2000, IV - 2008). Po roce 1968/69 resignoval na vědeckou kariéru, nepřistupoval na politické kompromisy, v letech 1969-1989 nepublikoval v oficiálních periodikách ani řádku a "soukromě" napsal pět pronikavých monografií o Holanovi (1969, vyd. 1991), Tomanovi (1979, vyd. 1995), Holečkovi (1981, vyd. 1992), Haškovi (1989, vyd. 1991) a Škvoreckém (1992). V tzv. procesu s českým hudebním undergroundem se v roce 1976 znaleckým posudkem angažoval ve prospěch policejně stíhaných básníků. Soubor jeho časopiseckých studií a recenzí z let 1955-1969 a 1990-2002 vyšel v Triádě pod názvem Kritika a interpretace (2002). (knihydobrovsky.cz)

I když se může zdát, že poezie je literárním žánrem minulého století, není tomu tak. Člověk bez ní nemůže žít ani chvíli, neboť poezie je člověk sám. Vnímá ji v květinách,dešti,lásce, mládí i ve smrti. ... Líbezné a čisté verše o prostých věcech kolem nás. (knihydobrovsky.cz)

Tato publikace obsahuje soubor textů, které se zabývají teoretickými předpoklady české vizuální poezie 60. let. Mezi autory zařazených textových dokumentů - které jsou často roztroušeny po málo dostupných periodikách, výstavních katalozích, nebo zůstaly doposud nevydány - proto nemohou chybět jména osobností klíčového významu, jakými byli umělci a teoretikové Jiří Kolář, Bohumila Grögerová a Josef Hiršal, Ladislav Novák, Jiří Valoch, Vladimír Burda, Karel Milota, Jiří Padrta nebo Václav Havel či Ivan M. Jirous aj. Kniha svou formou odkazuje na dnes již běžnou dokumentaristickou praxi vyjadřovanou metodou antologického psaní, jejíž rámec zde shrnuje dílčí retrospektivně zaměřený materiál, který by měl doplnit současnou kritickou reflexi textového dědictví české kultury a umění druhé poloviny 20. století. (knihydobrovsky.cz)

Antologie představuje poprvé v ucelené knižní podobě německy psanou poezii z Bukoviny. Tento východoevropský region s hlavním městem Černovicemi se ve dvacátém století stal svědkem řady dramatických dějinných zvratů. Ty stojí za intenzitou básnické tvorby zdejších německy píšících autorů a autorek vesměs židovského původu, z nichž do světové literatury pronikla jména Rose Ausländerové a Paula Celana. Kniha dokumentuje počátky, vzmach i zánik jedinečné kulturní symbiózy, která na tomto území vznikla. (knihydobrovsky.cz)

Život... a poezie...? byl název mnohaleté rubriky Mirka Kováříka, v níž otiskoval své texty o poezii, českých, slovenských i zahraničních básnících, o svých rozhlasových pořadech Zelené peří a Poetické nokturno, o významných okamžicích české poezie, o divadlech poezie i interpretaci básní. To vše naleznou čtenáři i v této knize, doplněno mnoha recenzemi a články z časopisů, doslovy ke knihám, studií o přednesu básní, vzpomínkovými texty a výběrem z rozhovorů. Kniha ve svém celku je skvělým úvodem do četby české poezie, vášnivou obhajobou "básnického principu" (slovy Ivana Diviše) i nenahraditelným svědectvím o více než padesáti letech života s poezií a pro poezii. Je to kniha živá i čtivá, určená zejména mladým lidem, pro které je poezie neocenitelnou průvodkyní na jejich cestě životem. Texty ve spolupráci s autorem vybral a k vydání připravil Jan Šulc. (knihydobrovsky.cz)

Kniha úvah, ve kterých autor upozorňuje na nemoc současného světa, za níž považuje růst projevů hyperprozaična, strohé racionality a individualismu. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Původní 3LP komplet 1 18 1704 Tisíc let české poezie ()vydal Supraphon v roce 1975 - nyní tento komplet vychází poprvé digitálně (knihydobrovsky.cz)

Jiří Orten (1919–1941) byl básníkem existenciálního naladění, autorem snových próz, knižních dramat a literárně zaměrených deníků. Časopisecky debutoval roku 1936, o tři roky později mu vyšla pod jménem Karel Jílek básnická sbírka Čítanka jaro. Za jeho života vyšel ještě soukromý tisk básně Jeremiášův plásť a sbírka Ohnice, obojí po jménem Jiří Jakub. Jiří Orten byl v den svých dvaadvacátých narozenin sražen na Rašínově nábřeží v Praze německou sanitkou a zemřel o dva dny později. (knihydobrovsky.cz)

Michaela Janíka známe především jako písničkáře z folkového dua Paleček & Janík, jehož písně Hele lidi, Kukátko, Hruška a další nezastárly ani po půl století. Michael je rovněž autorem textů řady hitů Věry Martinové či Pavla Bobka. Písničku Lásko, mě ubývá sil zná u nás snad každý, její autory málokdo. Ke svým sedmasedmdesátinám si Michael Janík nadělil knižní debut s názvem Poezie starého písničkáře, do nějž zařadil sto padesát svých básní a básniček, protože, jak sám říká, "… básničky jsou dobrej recept na dobrou náladu. Zkuste to". (knihydobrovsky.cz)

Zamborova Kniha ruskej poézie je jeho osobnou prekladovouantológiou ruskej lyriky od prvých desaťročí19. storočia po začiatok 21. storočia so zameranímna tvorbu reprezentatívnych básnikov. Predstavuje výberovúsumarizáciu prekladateľovho dlhodobého úsiliaa významné rozšírenie jeho doterajšieho prekladovéhoobrazu ruskej poézie s ambíciou priblížiť sa úrovnijej dnešného poznania. Popri prekladoch dôležitýchbásní tridsiatich dvoch autorov prináša obsažné charakteristikybásnikov a obrazový materiál. Kniha vzniklaz vnútornej potreby vyrovnať sa s pozoruhodnoupoéziou a vo vlastnej artikulácii ju ponúknuť slovenskémučitateľovi. (knihydobrovsky.cz)

Monografie interpretuje klíčové básnické texty slovinského expresionismu a pokouší se charakterizovat jeho jednotlivé podoby a fáze. Zabývá se rovněž vývojem interpretace tohoto literárně historického období ve slovinské literární vědě a upozorňuje na klíčové zvraty v pohledu na něj. Kniha se pokouší propojit pohled na slovinské autory s českým dobovým kontextem a českou recepcí slovinských autorů. (knihydobrovsky.cz)

1. díl obsahuje relativně úplný soubor nejstarší experimentální poezie Ladislava Nebeského; zahrnuje sbírku Nehra (jako celek nepublikovanou), řadu různorodých cyklů básní a poetických konstelací. Mnohé prozrazují autorovo matematické vzdělání, zvlášť zřetelné je to u binárních básní, které byly v 60. letech autorovým specifikem a dodnes jsou i v mezinárodním kontextu unikátní. Součástí svazku je i několik textů, v nichž L. Nebeský přibližuje čtenáři dobový kulturní kontext, zejména spolupráci s Jiřím Kolářem a dalšími tvůrci experimentální poezie 60. let. Deníkové zápisky jsou autentickým dokladem vznikání nápadů a jejich proměn, svědectvím o autorově hledání, nalézání i zavrhování poetických forem. (knihydobrovsky.cz)

V 90. letech byl Ladislav Nebeský fascinován myšlenkou, že zdrojem poetického zážitku mohou být i mezery, prázdno, různé způsoby čtení neviditelného. V básních tohoto svazku jsou viditelná písmena vodítkem k odhalení písmen neviditelných, napsané je oporou pro čtení nenapsaného, chybějícího. Autor ukazuje, že je mnoho způsobů, jak to udělat. Čtenář však musí spolupracovat, teprve tím se mu otvírá cesta k porozumění estetického sdělení. V některých případech mu to autor výkladem svého postupu usnadňuje (knihydobrovsky.cz)

Básně tohoto svazku názorně dokládají oblíbenou tezi, že experimentální poezie je rozkročena mezi literaturu a výtvarné umění. Po roce 2010 Ladislav Nebeský volně navázal na svoji původní myšlenku binárních básní a vypracoval nové, zcela originální konstrukční principy. Cestou k poetickému sdělení je zde konfrontace různorodých obrazců tvořených černými a bílými čtverečky s obsahy nápisů na jejich obvodu. Součástí svazku jsou i texty, ve kterých autor velmi srozumitelně vykládá konstrukční principy plošné binární poezie, a své výklady doprovází názornými ukázkami. Vzpomínkový text je zaměřen na poměrně úzký výsek dobového kulturního kontextu; je z něj patrné, že v druhém období svých básnických aktivit nacházel autor odezvu především u umělců o více než generaci mladších. (knihydobrovsky.cz)

Publikace předkládá čtenáři soubor výtvarných fotografií, ke kterým jsou připojené krátké citáty. Objektem fotografií jsou běžné věci, které nás obklopují. Jejich zpracování je netradiční, a snaží se vystihnout spíše impresi daného momentu. Nechává tak možnost na čtenářích dostatek prostoru k vlastnímu vnímání. Vhodné jako dárek pro každého, kdo má rád nevšední poezií věcí. (knihydobrovsky.cz)

Kapitoly této knihy spojuje zájem o vztah mezi řečí poezie a světem. Slovo kosmos v jejím názvu odkazuje k představě uspořádaného světa, který báseň předpokládá, zviditelňuje nebo utváří. Kosmos je podstatným předpokladem poetiky Gastona Bachelarda, jíž je věnována jedna z kapitol. Další kapitoly se zabývají texty o kamenech Rogera Cailloise, nebo se věnují Paulu Celanovi a Jiřímu Kolářovi a dalším autorům. (knihydobrovsky.cz)

Kniha se zabývá auditivními formami básnické tvorby, a to především ve vztahu k experimentální poezii šedesátých let minulého století. Důležitou roli tehdy sehrálo nové médium: audiopásek. Tato mediální platforma otevřela tvůrcům zcela nové kompoziční možnosti: zvuk bylo náhle možno precizně stříhat a lepit, mixovat, různě kompozičně zpracovávat. Oblast fonické poezie se v našich podmínkách sice nemohla rozvinout naplno, byla brzděna konzervativním mediálním prostředím socialistického státu, nicméně to, co zde vzniklo jak na profesionální, tak i na amatérské bázi, má v rámci experimentální poezie zásadní význam. Kniha zkoumá mj. auditivní kreace Ladislava Nováka, Josefa Hiršala a Bohumily Grögerové, Jiřího Koláře, Jiřího Valocha či například Milana Nápravníka, a to v kontextu nejen českém, ale i mezinárodním (zejména česko-německém). Pojednává o kompozicích, které byly často považovány za ztracené, případně o jejichž existenci se vůbec nevědělo. Součástí knihy jsou též unikátní zdigitalizované záznamy původních magnetofonových nahrávek. (knihydobrovsky.cz)

Kolektivní monografie vycházející z rozhlasových pořadů, odvysílaných roku 2017 na stanici Český rozhlas 3 Vltava u příležitosti výročí zveřejnění 95 tezí Martina Luthera proti odpustkům, zaměřená na literární kořeny a ohlasy německé reformace. Jejím základem je deset interpretačních sond z pera Matouše Jalušky, Jany Fantysové Matějkové, Martina Pokorného a Daniela Soukupa. V nich je Lutherovo vystoupení představeno jako pokus o obrácení člověka od pekla a jeho nasměrování k ráji, který se děje pomocí slova. První pětice interpretací se proto věnuje pekelným hrůzám, druhá pětice příslibům ráje. Obě série doplňuje úvodní studie zkoumající obrazy mocných lidských slov, na něž Luther a jeho následovníci mohli ve svých spisech navázat. (knihydobrovsky.cz)

Rok 1968 byl pro Československou republiku zaznamenán v historii jako konec naděje pro nezávislost od Sovětského svazu, a začátkem okupace Sovětskou armádou. Tisíce českých občanů odešlo z domova do ciziny za účelem vyhnout se Komunistickému režimu a s nadějí na novy svobodný život. Sbírka básní od Petra Pěčka je ukázkou touhy mladého muže po lásce a po vztahu se ženou a s nadějí na uspořádaný rodinný život na západě Kanady. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha MP3 - autor Pedro Calderon de la Barca, Lope Felix de Vega Carpio, Dámaso Alonso, Vicente Aleixandre, Frederico Garcia Lorca, José Hierro, Rafael Morales a Antonio Machado, čte Jiří Adamíra Španělská poezie Samota, láska, smrt ()věnované veršům španělských básníkůLP album 1 18 0960 "Španělská poezie Samota, láska, smrt" věnované veršům španělských básníků (např. Vicente Aleixandre, Alonso Dámaso, Pedro Calderón de la Barca, Garcilaso de la Vega, Frederico Garcia Lorca, Rafael Morales a mnoho dalších) v podání nezapomenutelného herce a charismatického recitátora Jiřího Adamíry mělo být vydáno v Supraphonu v roce 1971, avšak v archivu Supraphonu se plánované LP nezachovalo a tak si zatím jeho vydáním nejsme jisti...V každém případě nyní tento komponovaný pořad vydáváme poprvé digitálně a přejeme posluchačům a milovníkům poezie hezké chvilky u jeho poslechu. (alza.cz)

Viera Benková (1939 - Báčsky Petrovec, Srbsko) - popredná spisovateľka a kultúrna osobnosť slovenskej literatúry a kultúry v Srbsku a vôbec v celom slovakofónnom prostredí. Je autorkou viacerých básnických celkov, zbierok poviedok i beletristickej publicistiky a románov. V roku 2014 vydal Spolok slovenských spisovateľov výber z jej poetickej tvorby pod názvom Herbár zeme. V roku 2017 jej na Slovensku vyšiel generačný román Tri ženy, dvaja muži a ja... V novom výbere z Benkovej poézie pod názvom Studňa zaznieva univerzálna ľudská problematika, ale aj osobitosti komunitárnej existencie, vibruje ženská senzibilita a intímna znalosť hodnôt i slovenskosti. (patro.cz)

Deník poezie zobrazuje kontrast mezi dvěma odlišnými stranami lásky a tvářemi našeho já. Každý moment, vzpomínka a myšlenka se dá ovlivnit pozitivním, ale i negativním přístupem a to je to rozcestí, kdy si vy sami rozhodnete, zda chcete žít pro nešťastnou lásku nebo nenávist, nebo pro zdravý vztah a přístup k vašemu já. Básně vytvořené v této knize autorka sepisovala při vlastních úskalích, pádech, ale i různých zážitcích, které ji posunuly dál, a tím chce, abyste si i vy vybrali tu správnou cestu, která vás bude provázet vlastním příběhem. (patro.cz)