Masarykova univerzita v brně - lukáš fasora, jiří hanuš

Kniha si klade dva stejně významné cíle: oslavit 90. výročí vzniku univerzity a otevřít diskusi o tradicích, podmínkách a perspektivách univerzitního vzdělávání v kontextu českých moderních dějin. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Masarykova univerzita představuje z hlediska bádání nad dějinami vysokého školství a vyššího vzdělání ve 20. století velmi zajímavý případ. Její historický příběh je dlouhým řetězem snah o akceptaci práva na existenci, zápasem o kontinuitu vědeckého bádání a bojem s nepřízní nedemokratických režimů. Je ovšem na druhé straně svědectvím o nezlomné vůli univerzitních pracovníků překonat obtíže a náročná období, o ideálech a étosu, v nichž je zakotvena evropská univerzitní tradice. Kniha si klade dva stejně významné cíle: oslavit 90. výročí vzniku univerzity a otevřít diskusi o tradicích, podmínkách a perspektivách univerzitního vzdělávání v kontextu českých moderních dějin. Publikace proto hodlá oslovit široký okruh čtenářů spojených s Masarykovou univerzitou, Brnem a Moravou a připomenout jim u příležitosti jubilea slavné i stinné stránky dějin alma mater. Autorům však jde také o příspěvek do vědecké diskuse, probíhající dosud spíše mimo okruh domácí vědy, o otázce postavení univerzity ve společnosti, o proměnách vědy, vysokoškolského studia a celé univerzitní kultury ve velmi dramatických a totalitními ideologiemi silně poznamenaných českých a evropských dějinách 20. století. (knihydobrovsky.cz)

Masarykova univerzita představuje z hlediska bádání nad dějinami vysokého školství a vyššího vzdělání ve 20. století velmi zajímavý případ. Její historický příběh je dlouhým řetězem snah o akceptaci práva na existenci, zápasem o kontinuitu vědeckého bádání a bojem s nepřízní nedemokratických režimů. Je ovšem na druhé straně svědectvím o nezlomné vůli univerzitních pracovníků překonat obtíže a náročná období, o ideálech a étosu, v nichž je zakotvena evropská univerzitní tradice. (patro.cz)

eBook:,Monografie se věnuje politickému, hospodářskému, vědeckému a sociálnímu vývoji Filozofické fakulty MU od doby jejího vzniku do současnosti. Filozofická fakulta je jednou z fakult založených zároveň se vznikem Masarykovy univerzity v roce 1919, avšak problémy s etablováním nového filozofického učiliště, především ekonomického rázu, způsobily, že s výukou se započalo až v roce 1921. Profesorský sbor pomohla naplnit Karlova univerzita. Autoři se zabývají v průřezu různorodými aktivitami fakulty (jde o jejich „pohledy“, jak zní v druhé části titulu). Sledují dislokaci jednotlivých pracovišť, vědecký přínos osobností a kateder, dramatické proměny politické situace atd. Podávají mnohostranný obraz instituce, jež slaví 90 let svého trvání. (knihydobrovsky.cz)

Autorský tým šesti historiků popularizační formou za doprovodu unikátních fotografií a obrazových materiálů vypráví "příběh univerzity". Přibližuje jej v souvislosti s proměnami domácího vysokého školství a vědeckého a technického vývoje a s osudy několika generací v politických turbulencích 20. století. V knize se např. dozvíte: • Proč otázka založení brněnské univerzity vyvolala před rokem 1918 demonstrace i krveprolití. • Co spojovalo mladou univerzitu se skladatelem Leošem Janáčkem. • Proč se řada členů profesorského sboru zapojila do odboje a co se za protektorátu odehrávalo na uzavřených fakultách. • Jak se měnily univerzitní a studentské festivity od promoci a Majálesů po nucené oslavy Prvního máje. • Jak vypadal každodenní život studentů za první republiky i normalizace. • Za jakých podmínek na univerzitu pronikaly první počítače. • Jak se zrodila univerzitni polární základna na pobřeží ostrova Jamese Rosse v Antarktidě. • Že univerzita otvírá své brány i školákům a seniorům. • Kterých výzkumných úspěchů univerzity posledních let si nejvíce všímala média. Autoři představují druhou českou univerzitu v kontextu města Brna i v rámci "velkých" dějin. Vysoké školy stály vždy v popředí politického zájmu a ve zvratech 20. století se příslušníci Masarykovy univerzity často exponovali. Příběh jedné instituce může sloužit jako zrcadlo celé společnosti. (knihydobrovsky.cz)

Kniha autorského kolektivu sestávajícího z tuzemských i zahraničních badatelů a badatelek je věnována dobovým koncepcím nového člověka, které se utvářely v souvislosti s projekty sociálního inženýrství v Evropě 20. století. Nový člověk představoval symbol, vzor a zároveň cíl mnoha myšlenkových hnutí a proudů, které chtěly radikálně transformovat společnost a zároveň dosáhnout vyššího stupně humanity. Dobové obrazy nových mužů a žen předkládaly optimistické vize krásné a šťastné budoucnosti a slibovaly brzké překonání všech stávajících obtíží. Současně byly koncipovány jako protipól starých, údajně překonaných ideálů. Jednotlivé kapitoly této kolektivní monografie se zaměřují na konkrétní podoby nového člověka v různých geografických a časových souřadnicích vymezeného rámce, ovšem nejvíce prostoru je vyhrazeno socialistickým a fašistickým sociálním experimentům. (knihydobrovsky.cz)

Prostřednictvím takzvaných „mýtů“ se autoři pokusili odkrýt několik problémů univerzit, které jsou z historické perspektivy významné pro evropské (středoevropské) prostředí a zvláště pak pro prostředí české. Cílem historického bádání na poli univerzitní kultury je poukázat na kontinuitu i diskontinuitu vývoje univerzit, a to od jejich středověkých počátků až po současnost. Autoři proti sobě staví obraz starých středověkých univerzit a mýtů kolem nich a reálné fungování dnešních vysokých škol. Připomínají, jak bylo chápáno univerzitní vzdělávání právě ve středověku nebo v 19. století a ptají se například na to, zda dnes vlivy z politiky a ekonomiky nepronikly na školy natolik, že proměnily jejich vnitřní strukturu i cíle. (knihydobrovsky.cz)

Autorský kolektiv sleduje proměny kněžské identity v moderní éře, orámované z jedné strany snahou o obnovu autority římskokatolické církve a z druhé strany obdobím meziválečné Československé republiky. Publikaci tvoří biogra? e třinácti různě postavených kněží, kteří náleželi do několika generací. Jsou zde zastoupeni kněží ve světské pastoraci (Jan Pauly), biskupové (Jan Valerián Jirsík), řeholníci (Andreas Hamerle), teologové (Eduard Winter), politici (Bohumil Stašek) i básníci (Jakub Deml). Autory zajímá jak identita osobní (otázka sebepojetí kněze a jeho re? exe okolím), tak identita sociální (sounáležitost s farností, klérem či národem). Právě moderní doba v důsledku zrychlujících se změn společnosti generovala větší možnosti individuální volby. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Publikace si klade za cíl kulturní analýzu univerzitního prostředí, přičemž jejím hlavním analytickým nástrojem je pojem „mýtus“. Autoři chápou mýtus jako kulturní jev spojující současnost akademické sféry s minulostí a jako archetyp ve smyslu psychologie Carla Gustava Junga. Mýtus je podle autorů pevně vázán na symboly, rituály, hierarchické znaky a tradice nejrůznějšího druhu. Kniha představuje americkému a západoevropskému čtenáři univerzitní kulturu vlastní tzv. humboldtovskému okruhu akademické tradice, přičemž v centru pozornosti stojí prostředí českého vysokého školství ve srovnání se situací v Německu, Polsku, Rakousku a dalších zemích. Významným aspektem je proto charakteristika středoevropských univerzit, které prošly ve 20. století diskontinuitním vývojem. Specifikem knihy je preference náhledu akademické kultury převážně z pozice ne-metropolitních vysokých škol vzniklých v 19. a 20. století. Autoři pojali svou knihu historicky, ale nebrání se významným aktualizacím. Zajímá je zejména rozpor mezi humboldtovským ideálem a „akademickým kapitalismem“, hledání univerzitní jednoty v rámci diverzifikačních tlaků, tendence k oslabování univerzitních svobod a různé podoby univerzitní samosprávy. Autoři se pokouší svou publikací vyvolat debatu nejen v historických kruzích, ale také u zájemců napříč univerzitní komunitou._x000D_ _x000D_ (knihydobrovsky.cz)

Elektronická kniha - autor Jiří Hanuš, 272 stran, česky Masarykova univerzita představuje z hlediska bádání nad dějinami vysokého školství a vyššího vzdělání ve 20. století velmi zajímavý případ. Její historický příběh je dlouhým řetězem snah o akceptaci práva na existenci, zápasem o kontinuitu vědeckého bádání a bojem s nepřízní nedemokratických režimů. Je ovšem na druhé straně svědectvím o nezlomné vůli univerzitních pracovníků překonat obtíže a náročná období, o ideálech a étosu, v nichž je zakotvena evropská univerzitní tradice. Kniha si klade dva stejně významné cíle: oslavit 90. výročí vzniku univerzity a otevřít diskusi o tradicích, podmínkách a perspektivách univerzitního vzdělávání v kontextu českých moderních dějin. Publikace proto hodlá oslovit široký okruh čtenářů spojených s Masarykovou univerzitou, Brnem a Moravou a připomenout jim u příležitosti jubilea slavné i stinné stránky dějin alma mater. Autorům však jde také o příspěvek do vědecké... (alza.cz)

Autorský tým šesti historiků popularizační formou za doprovodu unikátních fotografií a obrazových materiálů vypráví "příběh univerzity". Přibližuje jej v souvislosti s proměnami domácího vysokého školství a vědeckého a technického vývoje a s osudy několika generací v politických turbulencích 20. století. V knize se např. dozvíte: o Proč otázka založení brněnské univerzity vyvolala před rokem 1918 demonstrace i krveprolití. o Co spojovalo mladou univerzitu se skladatelem Leošem Janáčkem. o Proč se řada členů profesorského sboru zapojila do odboje a co se za protektorátu odehrávalo na uzavřených fakultách. o Jak se měnily univerzitní a studentské festivity od promoci a Majálesů po nucené oslavy Prvního máje. o Jak vypadal každodenní život studentů za první republiky i normalizace. o Za jakých podmínek na univerzitu pronikaly první počítače. o Jak se zrodila univerzitni polární základna na pobřeží ostrova Jamese Rosse v Antarktidě. o Že univerzita otvírá své brány i školákům a seniorům. o Kterých výzkumných úspěchů univerzity posledních let si nejvíce všímala média. Autoři představují druhou českou univerzitu v kontextu města Brna i v rámci "velkých" dějin. Vysoké školy stály vždy v popředí politického zájmu a ve zvratech 20. století se příslušníci Masarykovy univerzity často exponovali. Příběh jedné instituce může sloužit jako zrcadlo celé společnosti. (patro.cz)

Kniha autorského kolektivu sestávajícího z tuzemských i zahraničních badatelů a badatelek je věnována dobovým koncepcím nového člověka, které se utvářely v souvislosti s projekty sociálního inženýrství v Evropě 20. století. Nový člověk představoval symbol, vzor a zároveň cíl mnoha myšlenkových hnutí a proudů, které chtěly radikálně transformovat společnost a zároveň dosáhnout vyššího stupně humanity. Dobové obrazy nových mužů a žen předkládaly optimistické vize krásné a šťastné budoucnosti a slibovaly brzké překonání všech stávajících obtíží. Současně byly koncipovány jako protipól starých, údajně překonaných ideálů. Jednotlivé kapitoly této kolektivní monografie se zaměřují na konkrétní podoby nového člověka v různých geografických a časových souřadnicích vymezeného rámce, ovšem nejvíce prostoru je vyhrazeno socialistickým a fašistickým sociálním experimentům. (patro.cz)

Kniha - autor Lukáš Fasora; Jiří Hanuš, 272 stran, česky, pevná s přebalem lesklá Masarykova univerzita představuje z hlediska bádání nad dějinami vysokého školství a vyššího vzdělání ve 20. století velmi zajímavý případ. Její historický příběh je dlouhým řetězem snah o akceptaci práva na existenci, zápasem o kontinuitu vědeckého bádání a bojem s nepřízní nedemokratických režimů. Je ovšem na druhé straně svědectvím o nezlomné vůli univerzitních pracovníků překonat obtíže a náročná období, o ideálech a étosu, v nichž je zakotvena evropská univerzitní tradice. (alza.cz)

Publikace představuje osudy některých významných akademiků univerzity. Text doplňuje výstavu MUNI100 o životy osobností, které se vepsaly do dějin univerzity nejen svým přispěním k jejímu budování, ale například vztahem ke studentům nebo vědeckým dílem světového významu. Vedle "otců zakladatelů" byly zařazeni velikáni vědních oborů, oblíbení učitelé, osobnosti s pohnutými osudy i akademici kontroverzní. Rozmanitými osudy je tak mapováno neméně rozmanité dvacáté století od válečných let, přes období komunismu až do současnosti. Osobnosti byly vybrány do souboru tak, aby mapovaly tři základní role univerzity: výuku, vědu a extenzi, tedy jakési vyzařování směrem k veřejnosti. Pečlivým výběrem osobností je shrnuto sto let existence Masarykovy univerzity. (patro.cz)

Publikace přináší ohlédnutí za sto lety existence Masarykovy univerzity v Brně a je doplněním výstavy MUNI100. Výstava mapuje tři základní otázky vývoje univerzity. Jako první rekapituluje dějiny univerzity ve světle vývoje světové universitas, dále sleduje hlavní trendy vývoje českého, resp. československého vysokého školství a jednotlivá specifika dále aplikuje na brněnskou univerzitu. Výstava zároveň odráží proměnu české akademické tradice, která byla zpočátku spojena s německo-rakouskými vlivy, v průběhu dvacátého století podléhala zejména vlivům sovětským, v poslední době již spíše americkým. Stručně řečeno je shrnuto vše, co za sto let Masarykova univerzita prožila. (knihydobrovsky.cz)

Cílem knihy je promyslet v dialogu s významnými českými odborníky „ideu univerzity“ i její konkrétní moderní projevy v zahraničí i v České republice. Dialog s Jiřím Hanušem vedli: Stanislav Balík, Petr Dvořák, Petr Fiala, Pavel Floss, Jiří Hanuš, Petr Horák, Jakub Jirsa, Jiří Lach, Jiří Macháček, Tomáš Machula, Dominik Munzar, Ivana Noble, Jan Sokol, Daniel Soukup a Kateřina Šimáčková. (knihydobrovsky.cz)

Publikace přináší ohlédnutí za sto lety existence Masarykovy univerzity v Brně a je doplněním výstavy MUNI100. Výstava mapuje tři základní otázky vývoje univerzity. Jako první rekapituluje dějiny univerzity ve světle vývoje světové universitas, dále sleduje hlavní trendy vývoje českého, resp. československého vysokého školství a jednotlivá specifika dále aplikuje na brněnskou univerzitu. Výstava zároveň odráží proměnu české akademické tradice, která byla zpočátku spojena s německo-rakouskými vlivy, v průběhu dvacátého století podléhala zejména vlivům sovětským, v poslední době již spíše americkým. Stručně řečeno je shrnuto vše, co za sto let Masarykova univerzita prožila. (patro.cz)

Cílem knihy je promyslet v dialogu s významnými českými odborníky "ideu univerzity" i její konkrétní moderní projevy v zahraničí i v České republice. Dialog s Jiřím Hanušem vedli: Stanislav Balík, Petr Dvořák, Petr Fiala, Pavel Floss, Jiří Hanuš, Petr Horák, Jakub Jirsa, Jiří Lach, Jiří Macháček, Tomáš Machula, Dominik Munzar, Ivana Noble, Jan Sokol, Daniel Soukup a Kateřina Šimáčková. (patro.cz)

Kniha připomínající sté výročí vzniku Filozofické fakulty MU je zároveň příspěvkem k celouniverzitnímu jubileu. Jejím cílem je rekapitulovat dějiny fakulty prostřednictvím biografické metody, tedy s pomocí krátkých životopisů představujících profilové, významné nebo zajímavé osobnosti spojené svým osudem a dílem s fakultou. V dosavadním bádání nad dějinami školy zajisté nechyběl ani biografický pohled, takto komplexní soubor biogramů ale dosud shromážděn nebyl. Publikace však přináší více: autoři využívají rozsáhlý soubor životopisných dat k interpretaci dějin fakulty z pohledu střídání akademických generací, zamýšlejí se nad formativním generačním prožitkem a nad jevy, které v uplynulých sto letech ovlivňovaly život akademiků a studentů. Jde pochopitelně o jevy pozitivní i negativní; publikace proto není pouze přehledem zasloužilých osobností, respektovaných vědců a charismatických pedagogů, ale otevřeně pojednává i o životních osudech akademiků kontroverzních. Soubor biogramů tak podává věrohodné svědectví o stoleté práci fakulty, v níž se trvale prolínají studium, věda a politika. (patro.cz)

Kniha - autor Jiří Hanuš, 216 stran, česky, Pevná bez přebalu lesklá Cílem knihy je promyslet v dialogu s významnými českými odborníky "ideu univerzity" i její konkrétní moderní projevy v zahraničí i v České republice. Dialog s Jiřím Hanušem vedli: Stanislav Balík, Petr Dvořák, Petr Fiala, Pavel Floss, Jiří Hanuš, Petr Horák, Jakub Jirsa, Jiří Lach, Jiří Macháček, Tomáš Machula, Dominik Munzar, Ivana Noble, Jan Sokol, Daniel Soukup a Kateřina Šimáčková. (alza.cz)

Život dělnického vůdce a předáka sociální demokracie Josefa Hybeše byl v minulosti častokrát námětem historických i uměleckých zpracování. Není divu, už na sklonku života byl Hybeš osobností legendární a mytickou s až uhrančivým vlivem na mnoho svých současníků. Byl nazýván Rudým světcem, Českým Tolstojem, Patriarchou strany, Maršálem chudých nebo prostě "naším Pepíkem". Jeho košatá osobnost byla v bouřlivé době konfrontována s mnoha nesmírně složitými otázkami a přezdívky naznačují, jak pestré a rozporné byly úlohy, které mu publikum připisovalo. Kniha analyzuje životní příběh Josefa Hybeše a z něj vycházející mýtus z pohledu čtyř nejdůležitějších rolí: prostého proletáře, internacionalisty, revolucionáře a lidumila. (knihydobrovsky.cz)

Kniha přináší první důkladnou a všestranně zaměřenou interpretaci díla a myšlení Ria Preisnera (1925–2007), českého konzervativního myslitele, filozofa, básníka, teatrologa, germanisty a překladatele. Do dějin české kultury se Preisner zapsal jako autor sedmi básnických sbírek, knihou o totalitarismu (Kritika totalitarismu), rozborem americké politiky a kultury (Americana), úvahami o smyslu českých dějin (Kultura bez konce – polemika s Václavem Černým), analýzou domácí a exilové filozofie (Speculum) a svými mistrnými překlady (zejména románů Hermanna Brocha) i teatrologickými studiemi (dílo J. N. Nestroye). Po celý život zůstal tvrdým kritikem komunistické moci, konzervativním myslitelem zdůrazňujícím zásadní význam křesťanství v osobním životě i ve společnosti. „Autor monografie si vůbec nic neusnadnil a pustil se do zevrubného rozboru četných Preisnerových knih, esejů, rozhovorů a dalších textů, a učinil tak na pozadí jeho dramatického života a doby, která se vyznačovala nebývalými historickými turbulencemi a zvraty. Využil přitom systematicky – jako první – archivních zdrojů z Preisnerovy osobní pozůstalosti, ale i z jiné provenience. Žánrově se nejedná o klasickou biografii, nýbrž o výklad Preisnerovy myslitelské pozice v kontextu československých/českých dějin ve 20. století v hlubším historickém záběru i širším středoevropském a euroamerickém kontextu. Hanušova preisnerovská monografie se stane důležitou knihou pro každého, kdo se bude zajímat nejen o české 20. století.“ (Jiří Suk) (knihydobrovsky.cz)

Život dělnického vůdce a předáka sociální demokracie Josefa Hybeše byl v minulosti častokrát námětem historických i uměleckých zpracování. Není divu, už na sklonku života byl Hybeš osobností legendární a mýtickou, s až uhrančivým vlivem na řadu svých současníků. Byl nazýván Rudým světcem, Českým Tolstým, Patriarchou strany, Maršálem chudých nebo prostě "naším Pepíkem". Jeho košatá osobnost byla v bouřlivé době konfrontována s mnoha nesmírně složitými otázkami a přezdívky naznačují, jak pestré a rozporné byly role, které mu publikum připisovalo. Kniha analyzuje životní příběh Josefa Hybeše a z něj vycházející mýtus z pohledu čtyř nejdůležitějších rolí, které v očích publika sehrál: prostého proletáře, internacionalisty, revolucionáře a lidumila. (patro.cz)

Kniha nabízí čtenáři exkurzi do Evropy předminulého století, do doby, kdy se rodila evropská modernita. Autoři rozborem politiky, kultury, náboženství i dalších fenoménů 19. století ukazují, jak mnoho z našeho uvažování je ovlivněno dobou, v níž se Evropa stala dominantním kontinentem. Tehdejší vývoj a ideje se staly základem pro budování institucí a organizací, které dosud ovlivňují náš každodenní život, naše představy a chování. Kniha je unikátní především tím, že ji sepsali společně profesor historie (Jiří Hanuš) a profesor politologie (Vít Hloušek). V dialogu historie a společenských věd se zde čtenáři nabízí nejen bohatý zdroj informací, ale i klíč k pochopení tehdejší doby a jejích stále aktuálních přesahů. Je určena nejen studentům obou oborů, ale každému, kdo se potřebuje oriento¬vat v procesech a jevech, které spoluutvářely naši současnou politiku a společnost. (knihydobrovsky.cz)

Kniha přináší první důkladnou a všestranně zaměřenou interpretaci díla a myšlení Ria Preisnera (1925-2007), českého konzervativního myslitele, filozofa, básníka, teatrologa, germanisty a překladatele. Do dějin české kultury se Preisner zapsal jako autor sedmi básnických sbírek, knihou o totalitarismu (Kritika totalitarismu), rozborem americké politiky a kultury (Americana), úvahami o smyslu českých dějin (Kultura bez konce - polemika s Václavem Černým), analýzou domácí a exilové filozofie (Speculum) a svými mistrnými překlady (zejména románů Hermanna Brocha) i teatrologickými studiemi (dílo J. N. Nestroye). Po celý život zůstal tvrdým kritikem komunistické moci, konzervativním myslitelem zdůrazňujícím zásadní význam křesťanství v osobním životě i ve společnosti. "Autor monografie si vůbec nic neusnadnil a pustil se do zevrubného rozboru četných Preisnerových knih, esejů, rozhovorů a dalších textů, a učinil tak na pozadí jeho dramatického života a doby, která se vyznačovala nebývalými historickými turbulencemi a zvraty. Využil přitom systematicky - jako první - archivních zdrojů z Preisnerovy osobní pozůstalosti, ale i z jiné provenience. Žánrově se nejedná o klasickou biografii, nýbrž o výklad Preisnerovy myslitelské pozice v kontextu československých/českých dějin ve 20. století v hlubším historickém záběru i širším středoevropském a euroamerickém kontextu. Hanušova preisnerovská monografie se stane důležitou knihou pro každého, kdo se bude zajímat nejen o české 20. století." (Jiří Suk) (patro.cz)

„Chci vrátit politice smysl!“ S tímto heslem vstoupil do české politiky profesor Petr Fiala. Jeho cílem není jen obnova Občanské demokratické strany a její návrat mezi rozhodující politické síly v naší zemi. Jde mu o vytrvalý zápas o zachovaní našich svobod, o kvalitu demokracie, o dobré podmínky pro podnikání a volný trh, o omezení byrokracie, která ubijí všechny aktivní lidi. Usiluje o reformu Evropské unie, hájí národní zájmy, brání západní hodnoty a vzdělanost. Součástí tohoto promyšleného a komplexního programu je boj s chaosem, populismem, sociálním inženýrstvím a všemi novými ideologiemi. Rozhovory s Petrem Fialou připravil renomovaný historik profesor Jiří Hanuš na základě dialogů uveřejňovaných v průběhu minulých měsíců na stránkách portálu Pravý břeh. Představují pohled do dílny politika, který reprezentuje novou naději v českém a evropském veřejném prostoru a který svým dílem a činy představuje návrat k étosu Listopadu 1989. Jeho vzdělání, jasná koncepce, osobní přesvědčení a vytrvalost z něj činí lídra české pravice.. Jiří Hanuš (1963) je historik působící v Historickém ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a v brněnském Centru pro studium demokracie a kultury (CDK). Zabývá se dějinami 19. a 20. století, zejména jejich náboženskými a kulturními aspekty. Je editorem časopisu Kontexty, kde pravidelně publikuje články a komentáře. Autor a spoluautor řady publikací a odborných textů. V současnosti se věnuje rovněž dějinám českého exilu ve druhé polovině minulého století a dějinám univerzitní kultury. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - stejně jako ilustrace na její obálce - ukazuje, že věkovitá instituce papežství byla i v nedávné minulosti pro jedny ochranou a útočištěm před bouřemi moderního světa, pro druhé pak výrazem zastaralé instituce bránící pokroku. Toto napětí vyjadřuje ve svérázné umělecké zkratce i reprodukovaná iluminace pražských benediktinek ke svátku sv. Petra a Pavla z r. 1904: „koráb církve“ řídí Petrův nástupce Pius X., který je však atakován symbolickou flotilou nepřátelských člunů: pyšným racionalismem, francouzskou revolucí, tehdejší světskou mocí, Martinem Lutherem, svobodnými zednáři a dokonce i čertíkem začteným do liberálního vídeňského deníku Neue Freie Presse… Obě krajní pozice se však v 19. a první polovině 20. století značně vyvíjely, vzájemně ovlivňovaly, a i v českých zemích plnily funkci specifických kulturních kódů, do značné míry působících i v dnešní době. Tzv. ultramontanismus byl totiž důležitým fenoménem v procesu vytváření moderních evropských společností. Byl projevem nezanedbatelného vlivu římského papeže i „za horami“ (ultra montes, tedy za Alpami). Kniha soustavně analyzuje obraz papeže ve zdejším českém i německém jazykovém prostředí, a to jak v katolické církvi, tak v nekatolickém a občanském prostředí vůbec. Nezapomíná ani na související náboženské, kulturní a politické transfery se sousedy ve střední Evropě. (patro.cz)

Kniha - stejně jako ilustrace na její obálce - ukazuje, že věkovitá instituce papežství byla i v nedávné minulosti pro jedny ochranou a útočištěm před bouřemi moderního světa, pro druhé pak výrazem zastaralé instituce bránící pokroku. Toto napětí vyjadřuje ve svérázné umělecké zkratce i reprodukovaná iluminace pražských benediktinek ke svátku sv. Petra a Pavla z r. 1904: "koráb církve" řídí Petrův nástupce Pius X., který je však atakován symbolickou flotilou nepřátelských člunů: pyšným racionalismem, francouzskou revolucí, tehdejší světskou mocí, Martinem Lutherem, svobodnými zednáři a dokonce i čertíkem začteným do liberálního vídeňského deníku Neue Freie Presse… Obě krajní pozice se však v 19. a první polovině 20. století značně vyvíjely, vzájemně ovlivňovaly, a i v českých zemích plnily funkci specifických kulturních kódů, do značné míry působících i v dnešní době. Tzv. ultramontanismus byl totiž důležitým fenoménem v procesu vytváření moderních evropských společností. Byl projevem nezanedbatelného vlivu římského papeže i "za horami" (ultra montes, tedy za Alpami). Kniha soustavně analyzuje obraz papeže ve zdejším českém i německém jazykovém prostředí, a to jak v katolické církvi, tak v nekatolickém a občanském prostředí vůbec. Nezapomíná ani na související náboženské, kulturní a politické transfery se sousedy ve střední Evropě. (knihydobrovsky.cz)

Český anglista, literární historik a překladatel František Chudoba patřil k zakládajícím profesorům Masarykovy univerzity. Narodil se 4. června 1878 v Dědicích u Vyškova, v roce 1897 maturoval na Vyšším reálném gymnáziu v Přerově a následně se rozhodl pro studium na lékařské fakultě v Praze, nakonec však vystudoval na filozofické fakultě český a německý jazyk. Ve svém vzdělávání pokračoval v Lipsku, Berlíně a následně i Oxfordu. Právě anglické prostředí jej uchvátilo a nakonec určilo i jeho další směřování poté, co natrvalo zakotvil v Brně. Na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity působil až do své smrti v roce 1941. Dostalo se mu tak příležitosti podílet se na utváření akademického života moravské metropole. Mimo jiné se angažoval i v několika akademických spolcích, např. Matici moravské. V letech 1927 až 1928 zastával funkci děkana fakulty. Vedle toho ovšem nadále pěstoval své zahraniční kontakty, které navázal během studií v mládí, což mu umožnilo vybudovat bohatou knihovnu anglických publikací. František Chudoba se věnoval renesanční, a zvláště pak romantické literatuře, jeho studie o Shakespearovi, Byronovi, Wordsworthovi, Carlyleovi, Austenové, Keatsovi a dalších vynikajících literátech patří dnes ke klasickým odborným pracím. Zapsal se nesmazatelně mezi významné osobnosti brněnského kulturního života. Mezi předními českými intelektuály, umělci a vědci byl uznáván jako pracovitý, svědomitý filolog a poctivý člověk. Není možné také opominout skutečnost, že Chudoba byl popularizujícím polemikem – jeho novinové příspěvky, které nepostrádají široký kulturní přehled i vtip, jsou spjaty s Lidovými novinami. Publikace Vědec a občan obsahuje zasvěcené studie od tří předních odborníků. Lukáš Fasora začleňuje Chudobu do humboldtovské tradice univerzitních profesorů, Jiří Munzar přináší zásadní pohled na vztah F. Chudoby k F. X Šaldovi a Luděk Navrátil charakterizuje Chudobovu pozůstalost uchovanou v Archivu MU. Kniha je však především antologií známějších i dosud nevydaných textů brněnského profesora – jeho článků, rozhlasových přednášek a překladů. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Lukáš Fasora, 144 stran, česky, brožovaná bez přebalu lesklá Publikace přináší ohlédnutí za sto lety existence Masarykovy univerzity v Brně a je doplněním výstavy MUNI100. Výstava mapuje tři základní otázky vývoje univerzity. Jako první rekapituluje dějiny univerzity ve světle vývoje světové universitas, dále sleduje hlavní trendy vývoje českého, resp. československého vysokého školství a jednotlivá specifika dále aplikuje na brněnskou univerzitu. Výstava zároveň odráží proměnu české akademické tradice, která byla zpočátku spojena s německo-rakouskými vlivy, v průběhu dvacátého století podléhala zejména vlivům sovětským, v poslední době již spíše americkým. Stručně řečeno je shrnuto vše, co za sto let Masarykova univerzita prožila. (alza.cz)

eBook:,0d devadesátých let probíhají za zdmi univerzit rozsáhlé změny. Zaměstnanci společensko-vědních fakult začínají podnikat, zasedat v dozorčích radách a vydělávat na privatizačních projektech. Někteří směřují do politiky. Bývalé opory státu se snaží maskovat minulost heslem odbornosti. Podnikatelé vděčně přijímají pomoc těchto „odborníků“ účastnících se tvorby právních norem. Tam, kde nestačí legislativa, nastupuje násilí. Studentské lásky, podvody u přijímacích zkoušek, pomluvy a vydírání tvoří rámec románu autora ekonoma a sociologa. Čtenář si může položit otázku, kterou už zodpověděl Leonardo da Vinci: Je lépe chválit dobrý charakter bez vzdělání než vzdělance bez charakteru? (knihydobrovsky.cz)

Kniha vychází z tvůrčí dílny čtyř dlouholetých přátel, kteří již téměř čtvrt století vytvářejí konzervativně-liberální centrum a spojuje je i redakční práce v revue Kontexty. Společenství čtyř autorů, z nichž dnes působí jeden ve vysoké politice, dva na univerzitní půdě a jeden v občanském sektoru, popisuje problematické tendence naší a evropské politiky od "roku zázraků" 1989 a analyzuje příčiny současné krize. V tematicky členěných kapitolách i závěrečném doporučení autoři nabízejí cestu k hodnotově ukotvenému a efektivnímu řešení nejpalčivějších problémů současnosti a formulují klíčové ideje, na nichž lze u nás obnovit autentickou pravicovou politiku - a vlastně i demokratickou politiku jako takovou, jež se dostává do krize. Publikaci lze číst i jako obsáhlou odpověď na nejrůznější zmatečné, povrchní a emocionální petice a výzvy, jež pravidelně produkují někteří čeští veřejní intelektuálové. Odtud i poněkud expresivní název Manifest čtyř. (knihydobrovsky.cz)

Monografie sleduje proměny kněžské identity v moderní éře. Autorský kolektiv si nepostavil cíl rozšířit debatu o problematice identit o další závažný metodologicky orientovaný text, ale zaměřil se na otázku, jak sociologickou, psychologickou či filosofickou kategorii identity naplnit pevně založeným pramenným výzkumem. Publikaci tvoří biografie třinácti různě postavených kněží, kteří náleželi do několika generací. Jsou zde mj. zastoupeni kněží ve světské pastoraci (smíchovský děkan Jan Pauly), biskupové (českobudějovický Jan Valerián Jirsík), řeholníci (redemptorista Andreas Hamerle), teologové (Eduard Winter, profesor na Německé univerzitě v Praze, posléze v NDR), politici (ústřední tajemník ČSL Bohumil Stašek) i básníci a outsideři (například Jakub Deml). Časové vymezení je rámováno z jedné strany snahou papežů o obnovu autority římskokatolické církve po Francouzské revoluci a z druhé strany obdobím meziválečné Československé republiky s jejím komplikovaným hledáním konsensu s katolickou církví. Identitou rozumíme typ sounáležitosti s lidským společenstvím vymezený sebeuvědoměním člověka, tedy prožíváním toho, čím jedinec je nebo se cítí být. Zajímavá je otázka sebepojetí kněze a jeho reflexe okolím (identita osobní) i otázka hodnot a znaků vytvářejících sounáležitost s komunitou – farností, klérem, národem (identita sociální). Reflektujeme proto jednak fázi dospívání kněze, během níž je identita výrazným způsobem formována zvenčí, jednak další fáze života, profilující se snahou kněze dostát svému povolání či upravit si svou identitu podle rolí připsaných okolím, úřadem, očekáváním nadřízených, spolubratří nebo farníků. Právě moderní doba v důsledku zrychlujících se změn společnosti a sekularizačních tlaků generovala větší možnosti individuální volby a větší množství konfliktních linií, než bylo dříve obvyklé. (patro.cz)

Prostřednictvím takzvaných "mýtů" se autoři pokusili odkrýt několik problémů univerzit, které jsou z historické perspektivy významné pro evropské (středoevropské) prostředí a zvláště pak pro prostředí české. Cílem historického bádání na poli univerzitní kultury je poukázat na kontinuitu i diskontinuitu vývoje univerzit, a to od jejich středověkých počátků až po současnost. Autoři proti sobě staví obraz starých středověkých univerzit a mýtů kolem nich a reálné fungování dnešních vysokých škol. Připomínají, jak bylo chápáno univerzitní vzdělávání právě ve středověku nebo v 19. století a ptají se například na to, zda dnes vlivy z politiky a ekonomiky nepronikly na školy natolik, že proměnily jejich vnitřní strukturu i cíle. (patro.cz)

eBook:,Kniha zachycuje tragikomický příběh novomanželské pěší poutě z Kuřimi až k Atlantiku. Lukáš: Dali jsme výpověď v práci a náš další plán zněl jasně: Z domova do Santiaga de Compostella, pěšky! Tato ojedinělá a syrová zpověď vznikla spojením mých „objektivních zápisků" s velmi „zkresleným deníkem" mé novopečené manželky. Dává tak nahlédnout do hlavy muže a ženy, kteří se rozhodli být přes 3 300 kilometrů a 103 dní pouze spolu. Jana: Bude mít náš čerstvý sňatek jepičí životnost, nebo nakonec převládne stockholmský syndrom? Kolik bude facek, slz, mrtvých a znemožněných? Dokážeme dojít až do cíle? Jestli máte dost odvahy, vydejte se na cestu s námi... (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Lukáš Fasora; Jiří Hanuš, 224 stran, česky, brožovaná bez přebalu lesklá Prostřednictvím takzvaných "mýtů" se autoři pokusili odkrýt několik problémů univerzit, které jsou z historické perspektivy významné pro evropské (středoevropské) prostředí a zvláště pak pro prostředí české. Cílem historického bádání na poli univerzitní kultury je poukázat na kontinuitu i diskontinuitu vývoje univerzit, a to od jejich středověkých počátků až po současnost. Autoři proti sobě staví obraz starých středověkých univerzit a mýtů kolem nich a reálné fungování dnešních vysokých škol. Připomínají, jak bylo chápáno univerzitní vzdělávání právě ve středověku nebo v 19. století a ptají se například na to, zda dnes vlivy z politiky a ekonomiky nepronikly na školy natolik, že proměnily jejich vnitřní strukturu i cíle. (alza.cz)

Bolest je subjektivní nepříjemný fyzický pocity tíhy, tlaku, těžkosti, plnosti, pálení, řezání, kroucení, bodání, trhání, pulzací, křečí nebo až intenzivního utrpení, vyplývající ze stimulace nervových zakončení při nemoci nebo traumatu. Tato definice je základem pro knihu Bolest břicha. Bolest břicha může být projevem okolností jak zcela nezávažných, tak i stavů bezprostředně ohrožujících život. Kniha je strukturována do několika částí, v obecném úseku je zařazena anatomie, patofyziologie a propedeutické vyšetření. Ve speciální části se k diferenciální diagnostice bolesti břicha vyjadřují internistégastroenterologové, pediatr, infektolog, gynekolog, urolog, kardiolog, angiolog, neurolog, gerontolog, onkolog, intenzivista a kniha graduje kapitolou chirurgickou, na které se podílí i dětský chirurg. (knihydobrovsky.cz)

Ze severní Moravy pocházelo mnoho zajímavých osobností, které se zapsaly do naší moderní historie. Zvláštní skupinu tvoří vojáci - účastníci prvního i druhého odboje. Patřil mezi ně i rodák z Brníčka Karel Lukas, jehož osudy zůstávají poněkud zapomenuty. Jeho vojenská kariéra mu dala přitom prožít neobyčejné události a setkat se zajímavými lidmi. Zůstával přitom vždy českým vlastencem a severomoravským patriotem. Za svobodu vlasti bojoval jako legionář a v letech 1939-1945 jako příslušník československé zahraniční armády. Významným způsobem se podílel na přípravách obrany Československa ve třicátých letech, pomáhal budovat československé vojsko ve Francii a Velké Británii a jako pozorovatel u britských vojsk zažil za druhé světové války bitvu u El Alameinu a boje v Itálii. Putování jeho životem je pro čtenáře zároveň jedinečnou příležitostí nahlédnout do dosud málo známých či dokonce neznámých kapitol našich moderních dějin a uvědomit s jakou nezištností dokázali naši předkové bojovat za svobodu a demokracii. Karel Lukas své znalosti a schopnosti dal plně do služeb Československa, v jehož budoucnost věřil. Tento milovník umění a člověk s kontakty v nejvyšších patrech anglické aristokracie jistě netušil, když se v roce 1947 vracel domů po několikaletém působení jako vojenský přidělenec v USA a Kanadě, jak smutný osud ho brzy potká. Pro komunisty, kteří Československo definitivně ovládli v únoru 1948, se stal nepohodlným člověkem. Způsob a okolnosti jeho tragické smrti v roce 1949 by přitom měly být dodnes výstražným mementem dokládajícím zrůdnost komunistického režimu. (knihydobrovsky.cz)

Ze severní Moravy pocházelo mnoho zajímavých osobností, které se zapsaly do naší moderní historie. Zvláštní skupinu tvoří vojáci – účastníci prvního i druhého odboje. Patřil mezi ně i rodák z Brníčka Karel Lukas, jehož osudy zůstávají poněkud zapomenuty. Jeho vojenská kariéra mu dala přitom prožít neobyčejné události a setkat se zajímavými lidmi. Zůstával přitom vždy českým vlastencem a severomoravským patriotem. Za svobodu vlasti bojoval jako legionář a v letech 1939–1945 jako příslušník československé zahraniční armády. Významným způsobem se podílel na přípravách obrany Československa ve třicátých letech, pomáhal budovat československé vojsko ve Francii a Velké Británii a jako pozorovatel u britských vojsk zažil za druhé světové války bitvu u El Alameinu a boje v Itálii. Putování jeho životem je pro čtenáře zároveň jedinečnou příležitostí nahlédnout do dosud málo známých či dokonce neznámých kapitol našich moderních dějin a uvědomit s jakou nezištností dokázali naši předkové bojovat za svobodu a demokracii. Karel Lukas své znalosti a schopnosti dal plně do služeb Československa, v jehož budoucnost věřil. Tento milovník umění a člověk s kontakty v nejvyšších patrech anglické aristokracie jistě netušil, když se v roce 1947 vracel domů po několikaletém působení jako vojenský přidělenec v USA a Kanadě, jak smutný osud ho brzy potká. Pro komunisty, kteří Československo definitivně ovládli v únoru 1948, se stal nepohodlným člověkem. Způsob a okolnosti jeho tragické smrti v roce 1949 by přitom měly být dodnes výstražným mementem dokládajícím zrůdnost komunistického režimu. (patro.cz)

Od oltáře do Santiaga zachycuje tragikomický příběh novomanželské pěší poutě z Kuřimi až k Atlantiku formou deníkových zápisků. Plán zněl jasně: „Z domova, k Atlantiku, pěšky!“ Tato ojedinělá a syrová zpověď vznikla spojením „objektivních zápisků" novomanžela s velmi „zkresleným deníkem" novopečené manželky. (knihydobrovsky.cz)

"Jsem jen prostředník. Ne ten, kdo tě chce připravit o život." "A kdo teda..." "Na to teď není čas," vysvětluje. "Pojď. Za chvíli se nejspíš objeví." Běžíme z ulice pryč. "Počkej, ty si fakt neděláš srandu!" hroutím se psychicky. "Kdo se objeví?" vyzvídám. Jsem strachy bez sebe. "Proč mě chce někdo zabít? Proboha, odpověz mi!" Hlavní hrdina se snaží všechno brát s nadhledem a recesí, ale když mu začne jít o život, sranda ho přechází. Plní se mu sen, poznává věci, o kterých četl v knihách a které viděl ve filmech. Svět plný nekonečných možností bioniky, vylepšených lidí a implantátů, které dokážou zdánlivě nemožné... Proč ho ale, sakra, někdo chce mít mrtvého? (knihydobrovsky.cz)

Publikace je souhrnným dílem pojednávajícím o nemocech střeva, má jasnou, přehlednou strukturu, je rozčleněna na část obecnou a část speciální.Obecná část obsahuje genetiku, embryologii, anatomii a histologii, fyziologii a patofyziologii. Další kapitoly v obecné části pojednávají o střevním mikrobiomu, velmi podrobně o symptomatologii a vyšetřovacích metodách.Speciální část je rozčleněna na nemoci duodena, tenkého střeva, slepého střeva a Bauhinovy chlopně, červovitého přívěsku, tračníku, konečníku a řiti. Zvláštní kapitoly jsou věnovány např. ileózním stavům, stomiím, infekcím střeva, včetně sexuálně přenosných a parazitárních onemocnění, AIDS, těhotenství, funkčním onemocněním, průjmu a zácpě, krvácení a břišním katastrofám. Kapitoly, u kterých je to přínosné, obsahují chirurgické a pediatrické dodatky.Kolektiv autorů byl sestaven z 49 odborníků z celé České republiky, knihu recenzovali prof. MUDr. Aleš Hep, CSc., a prof. MUDr. Jan Wechsler CSc.Bohatě obrazově dokumentovaná barevná publikace je určena zejména gastroenterologům, internistům, chirurgům, pediatrům, ale i dalším spolupracujícím odbornostem. (knihydobrovsky.cz)

Na 116 stranách publikácia ponúka študentom ukážky šiestich testov v dvoch úrovniach. Prvá časť obsahuje informácie o novom modeli externej (písomnej) maturitnej skúšky, ktorý zodpovedá požiadavkám Rady Európy. Prináša katalóg cieľových požiadaviek na jazykové vedomosti a komunikatívne zručnosti študenta, ako aj presné inštrukcie, ako postupovať pri riešení testu. Test sa skladá zo štyroch častí a prináša tiež kritériá hodnotenia všetkých štyroch častí testu – Počúvanie s porozumením, Jazykové vedomosti (gramatika), Čítanie s porozumením a Písomný prejav. Druhú časť publikácie tvoria testy pre obe úrovne základnú (B1) a vyššiu (B2). Výbornou pomôckou je kľúč a časť Stratégia riešenia, ktoré pomôžu pri voľbe správnej odpovede a pri záverečnom vyhodnotení testu. Všetky publikácie odporúča MŠ SR na výučbu príslušných cudzích jazykov a na prípravu na novú maturitnú skúšku. (patro.cz)

Kniha - autor Lukáš Fasora; Jiří Hanuš; Jan Čermin; Jana Čerminová; Michaela Máliková, 498 stran, česky, brožovaná bez přebalu lesklá Kniha připomínající sté výročí vzniku Filozofické fakulty MU je zároveň příspěvkem k celouniverzitnímu jubileu. Jejím cílem je rekapitulovat dějiny fakulty prostřednictvím biografické metody, tedy s pomocí krátkých životopisů představujících profilové, významné nebo zajímavé osobnosti spojené svým osudem a dílem s fakultou. V dosavadním bádání nad dějinami školy zajisté nechyběl ani biografický pohled, takto komplexní soubor biogramů ale dosud shromážděn nebyl. Publikace však přináší více: autoři využívají rozsáhlý soubor životopisných dat k interpretaci dějin fakulty z pohledu střídání akademických generací, zamýšlejí se nad formativním generačním prožitkem a nad jevy, které v uplynulých sto letech ovlivňovaly život akademiků a studentů. Jde pochopitelně o jevy pozitivní i negativní; publikace proto není pouze přehledem... (alza.cz)

eBook:,Freeskiing je velmi progresivní sport, který láká každý rok stále více mladých lidí na celém světě svou krásou a nespoutaností. New school je volný styl lyžování zaměřený na skoky a trikové jízdy na sjezdovce, ve snowparcích nebo ve volném terénu na přírodních překážkách. Autoři, zkušení freestyloví jezdci a fotografové, seznámí všechny zájemce se základní termionologií a především s pomocí výborně graficky upravených fotosekvencí názorně ukážou, jak se naučit jednotlivé triky. Kniha je jasnou a stručnou charakteristikou tohoto sportu a terminologicky ukotvuje freeskiing v České republice. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha MP3 Zdeněk Zdeněk, čte Zdeněk Zdeněk Brouci v hlavě, ohryzávači nohou a jiná milá zvířátka To, co zakrátko uslyšíte, je zvukový medailon Jiřího Lábuse. Jiří Lábus je známý český herec. Je tedy na místě, abych ho trochu přiblížil. Stačí na to jediná věta: Nic lidského a nelidského mu není cizí. Jeho hlas uslyšíte. K němu si ještě přimyslete vytřeštěné oči v inteligentně zarudlém obličeji - a vizuální vizitka je hotova. To, co mluví, si mohl klidně složit sám, ale není tomu tak. Autory textu jsou Jan Jiráň a Marian Palla. Mariana Pallu osobně neznám. Ale vím, že se narodil ve znamení lva, pije červené víno, živí se jako hudebník a učitel performance, publikuje v časopisech a maluje obrazy hlínou. Zato Jana Jiráně znám zblízka. Je to typ bezmála rokokový, tedy pravý opak Jiřího Lábuse, hraje stále na flétnu a občas též Mozarta. Tomu odpovídá i jeho strach z venkova, ze zvířátek ochočených a neochočených, zejména těch nejmenších. Jeho hlavní zálibou je... (alza.cz)

Charlotta Garrigue, provdaná Masaryková (1850-1923), byla historicky první dámou naší republiky, přičemž z tohoto společenského postavení je také veřejnosti nejznámější. Přesto právě zde platí jakési dvojí vidění. Charlotta je sice na jedné straně známá jako Američanka a žena prvního prezidenta, avšak její osobní život a její skutečná role, již sehrála „ve stínu“ svého manžela, je jaksi zastíněna její dcerou Alicí a synem Janem Masarykem. Charlottu Masarykovou, dceru z dobře situované americké rodiny, která se vzdala životních jistot, aby se mohla odstěhovat po boku původně chudého a ve společnosti ostrakizovaného vědce T. G. Masaryka (1850-1937) do nejistých poměrů Rakouska-Uherska, lze oprávněně považovat za jednu z legend naší historie. Jde o poutavý příběh ženy, která v sobě nalezla nejen obrovskou sílu podporovat svého manžela takřka proti všem, ale současně i ženy s neutuchající láskou k české kultuře a její historii, zejména pak k osobnosti a dílu Bedřicha Kniha je postavena na základě výpovědí (pamětí) mnoha prvorepublikových osobností, které měly to štěstí, že paní Masarykovou znaly osobně a prožily s ní některou z etap jejího dramatického života. Po dlouhé době jde o knihu, která nepracuje pouze s moderními zdroji, ale takřka výhradně se zdroji historickými, dnes takřka neznámými. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Publikace je souhrnným dílem pojednávajícím o nemocech střeva, má jasnou, přehlednou strukturu, je rozčleněna na část obecnou a část speciální. Obecná část obsahuje genetiku, embryologii, anatomii a histologii, fyziologii a patofyziologii. Další kapitoly v obecné části pojednávají o střevním mikrobiomu, velmi podrobně o symptomatologii a vyšetřovacích metodách. Speciální část je rozčleněna na nemoci duodena, tenkého střeva, slepého střeva a Bauhinovy chlopně, červovitého přívěsku, tračníku, konečníku a řiti. Zvláštní kapitoly jsou věnovány např. ileózním stavům, stomiím, infekcím střeva, včetně sexuálně přenosných a parazitárních onemocnění, AIDS, těhotenství, funkčním onemocněním, průjmu a zácpě, krvácení a břišním katastrofám. Kapitoly, u kterých je to přínosné, obsahují chirurgické a pediatrické dodatky. Kolektiv autorů byl sestaven z 49 odborníků z celé České republiky, knihu recenzovali prof. MUDr. Aleš Hep, CSc., a prof. MUDr. Jan Wechsler CSc. Bohatě obrazově dokumentovaná barevná publikace je určena zejména gastroenterologům, internistům, chirurgům, pediatrům, ale i dalším spolupracujícím odbornostem. (knihydobrovsky.cz)

Záznam jednání mimořádného sjezdu Komunistické strany Československa, který se sešel následující den po sovětské okupaci - 22. srpna 1968 - v jedné z budov továrenského komplexu ČKD v Praze-Vysočanech. První řádné české vydání tohoto veřejně prakticky nedostupného textu vychází ze stejnojmenného souboru dokumentů publikovaného ve Vídni v roce 1970 Jiřím Pelikánem. Pelikán doplnil svou edici řadou souvisejících pramenů, zejména programovými tezemi, návrhem nových stanov KSČ a důvodovou zprávu pro sjezd. Připsal úvod a doslov, který je jedinečnou a z historického odstupu překvapivě přesnou analýzou tehdejší situace, důvodů okupace a metod, které panovaly v sovětském bloku. Zahrnuje i prognózu důsledků velmocenského potlačení československého pokusu o reformu sovětské byrokratické podoby socialismu. Připomíná také tehdejší propagandistickou demagogii a informační válku, jejíž součástí byla obdoba pozdějších hoaxů. Úvodní studii napsali historici Lukáš Cvrček a Milan Bárta. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Brouci v hlavě, ohryzávači nohou a jiná milá zvířátka To, co zakrátko uslyšíte, je zvukový medailon Jiřího Lábuse. Jiří Lábus je známý český herec. Je tedy na místě, abych ho trochu přiblížil. Stačí na to jediná věta: Nic lidského a nelidského mu není cizí. Jeho hlas uslyšíte. K němu si ještě přimyslete vytřeštěné oči v inteligentně zarudlém obličeji - a vizuální vizitka je hotova. To, co mluví, si mohl klidně složit sám, ale není tomu tak. Autory textu jsou Jan Jiráň a Marian Palla. Mariana Pallu osobně neznám. Ale vím, že se narodil ve znamení lva, pije červené víno, živí se jako hudebník a učitel performance, publikuje v časopisech a maluje obrazy hlínou. Zato Jana Jiráně znám zblízka. Je to typ bezmála rokokový, tedy pravý opak Jiřího Lábuse, hraje stále na flétnu a občas též Mozarta. Tomu odpovídá i jeho strach z venkova, ze zvířátek ochočených a neochočených, zejména těch nejmenších. Jeho hlavní zálibou je (vedle hudby a čaje) pěstování rozličných alergií a fobií. Jiří Lábus byl vždycky mým hereckým vzorem. Především tím, jak při hře (na jevišti) nezadržitelně tíhne k rampě a ohrožuje svými slinami i vlastním tělem diváky (v hledišti). Kolegové ho proto obviňují z exhibicionismu, ale já míním, že to má pádnější důvod. Jiří Lábus touží překročit těsný rámec umění a vstoupit přímo do širého života. V duchu známé poučky památného patrona českých divadelníků Josef Kajetána Tyla: "Divadlo je život a jde zas do života". Zdálo by se, že zvukový Lábus připravený o rampu nemá co překračovat. Omyl! Když pozorně posloucháte, nemůže vám nic uniknout, jak herec stále míří ke kraji desky nebo pásky, a co chvíli zaslechnete, jak tuto hranici přesáhne a přestanete ho slyšet. Ale to nevadí - štafetu přebírá hudba, jež svým jazykem beze slov stejně výmluvně vyťukává nepravidelný a neúprosný chod života. Text hraný Jiřím Lábusem má jednu neocenitelnou přednost: zachycuje celý lidský život a při tom je daleko kratší. Hemží se to tam různými malými i milými zvířátky jako jsou ohryzávači nohou, brouk v hlavě, krokodýl, zakopaný pes... Odehrává se to v kanceláři, doma, ve vlaku, na venkově, ale hlavně v představách, vizích, snech. Všude člověka něco trápí, hněte, mrzí, svrbí, pronásleduje. Problémem se stává stejně vlastní tělo (jeho možnosti i jeho nedostatečnost), jako kancelář, práce, kolegové, jádro pudla nebo kulový blesk. Slovem: život je stálý neklid, stálé zmatky, pachtění a toužení, létání i padání. Ale budiž autorům i jejich mluvčímu připsáno k dobru, že v tom nepřetržitém víru nehodlají utonout. Na samém konci náš hrdina Hanuš Hanuš nahmatá na zádech škrábající se (na zádech) Judity dva malé hrbolky těsně pod kůží. Co to je? Křídla? Každý dobrý příběh by měl končit andělem a je-li tento text (Jiráňův, Pallův i můj) poněkud nesouvislý a roztržitý, je to zcela v pořádku. Cesta za andělem není nikdy jednoduchá. Zdeněk Hořínek Že je to právě Zdeněk Zdeněk, kdo mezi našimi jazzmeny věkové kategorie pod pětatřicet představuje tvůrčí osobnost zdaleka nejvšestranějšího rozpětí, bych si troufal tvrdit, i kdyby jeho čtyřvětá symfonie nezdobila tento "hanušovský" projekt. Až zarážející šíři, která Zdeňkův stylový rozpřah charakterizovala dávno před vojnou, zůstal ale invenční klavesista věrný i po pětaosmdesátem, kdy vdechl život nejdřív čtyř-, pak pěti- a nakonec vlastně jen tříčlennému obsazení své skupiny Naima. Jeho profesionální životopis tak vedle existenčně nutných angažmá v Zahradníkově televizním bigbandu a v Bacilech, záhy zpestřilo i leccos z úplně jiných položek: nahrávky s Pražským komorním orchestrem bez dirigenta ve Friedově "Concertu di Freiberg", šansony na elpíčka Hany Hegerové, čistě akustický svět swingových standardů s Vlastou Průchovou. Není tedy důvod, abychom se cítili nějak zaskočeni, předkládá-li nám svoji symfonickou prvotinu. Ze skladatelova pohledu je výpadem na zcela nový terén, který se však Zdeňkovi s bravurou a invencí podařilo zvládnout nejenom v rovině kompoziční sevřenosti a bohatství melodických nápadů, ale i co do vynálezavé práce s barvami v instrumentacích. Čtyři stěžejní části jeho symfonie, jsou na kompaktu samostatně indexovány lichými číslicemi, takže je lze poslouchat i jako program veskrze hudební. Stojí to za pokus, třebaže partitura, která jinak vznikla v úzké vazbě na příběh, ho reflektuje. Proto onen symbol odtikávajícího času v úvodní, motivicky takříkajíc "americko-ruské" větě, proto kombinace violoncella s flétnou ve zpěvně láskyplném tématu larga, věnováno ve druhé části Juditě, proto latinsky perkusivní scherzo, předznamenávající ve třetí větě odjezd na venkov, a proto závěr, jenž od bachovských varhan vyrůstá v jakousi brahmovsky romantickou gradaci mohutného finále. Někdy, až vám už dialog dvou Hanušových "já" bude důvěrně znám, si dopřejte luxus onoho experimentu. Třeba vás osloví v trošičku jiné rovině. A možná, že po něm taky přijmete názor, který jako by tahle deska mimoděk rovněž ztělesňovala: že totiž všechna ta aprioristická škatulkaření působí jako (knihydobrovsky.cz)