Kronika druhé republiky - jiří padevět

Druhá republika trvala velmi krátce, od podzimu 1938 do jara 1939. Přesto se na těchto z historického pohledu několika málo dnech dá velmi dobře pozorovat rozpad státu, svíraného v podstatě ze všech stran nepřáteli. Tento rozpad nezpůsobili pouze vnější nepřátelé a evropské velmoci, ale také obyvatelé Československa, pro které byla československá idea prázdným pojmem. Na osudu obyvatel druhé republiky se bohužel dá také velmi dobře pozorovat, jak snadno se společnost otočí zády k těm nejslabším, ať už to byli uprchlíci z pohraničí, političtí emigranti nebo Židé. (knihydobrovsky.cz)

Třetí republika, která trvala od jara 1945 do 25. února 1948, byla zdánlivě demokratická. Opravdu pouze zdánlivě, některé předválečné politické strany byly zakázány, někteří občané zbaveni volebního práva. Těmito třemi roky se vinou dvě hlavní dějové linie, jednak linie "národní očisty", tedy vyhnání českých a moravských Němců, jednak nástup komunistů k moci, jako vždy plný lží, brutality a podporovaný Sovětským svazem. Třetí republika je především příběhem o destrukci státu, zaštítěné ušlechtilými hesly. (knihydobrovsky.cz)

Kniha Kronika protektorátu zachycuje den po dni události ve státní správě, odboji či kultuře. Kronikovou formou - přesné datum a stručný popis určité události - zaprvé nabízí přehled o tom, co se tehdy událo. V neposlední řadě však podává určitou syntézu dějin "všedního" dne protektorátu, když zcela automaticky dává jednotlivé události do souvislostí. Během šesti let protektorátu se změnily nebo skončily miliony lidských osudů. Někdo zahynul, někdo přišel o blízké či o majetek, někdo našel odvahu a někoho pohltil strach. Česká rezistence, nacistická i protektorátní represe, holocaust českých a moravských Židů, genocida Romů a takzvaných asociálů, bojové operace americké, sovětské, ale i rumunské armády měnily osudy lidí, včetně těch, kteří se do poslední chvíle domnívali, že zůstanou stát na okraji historické katastrofy a nic se jim nestane. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Jiří Padevět, 156 stran, česky, pevná bez přebalu lesklá Druhá republika trvala velmi krátce, od podzimu 1938 do jara 1939. Přesto se na těchto z historického pohledu několika málo dnech dá velmi dobře pozorovat rozpad státu, svíraného v podstatě ze všech stran nepřáteli. Tento rozpad nezpůsobili pouze vnější nepřátelé a evropské velmoci, ale také obyvatelé Československa, pro které byla československá idea prázdným pojmem. Na osudu obyvatel druhé republiky se bohužel dá také velmi dobře pozorovat, jak snadno se společnost otočí zády k těm nejslabším, ať už to byli uprchlíci z pohraničí, političtí emigranti nebo Židé. (alza.cz)

Momenty, na kterých nezáleží. Dokud jim nezvratnost nedá význam.Naše dvacáté století bylo plné bojů, proher, vítězství, ale především paradoxů, často se krčících ve stínu velkých dějinných událostí. Kniha Republika, jejímž prostřednictvím nás Jiří Padevět zavádí do období mezi lety 1918—1990, se pokouší přiblížit naši moderní historii na ploše sedmdesáti tří povídek. Vyprávějí o chvílích, které jsou z pohledu „velkých“ dějin nepodstatné, až banální, ale z pohledu těch, kdo je prožívali, byly naopak naprosto zásadní. Často změnily životy aktérů nečekaným a dramatickým způsobem. A to jak směrem k zoufalství, tak i k naději, která trvá. (knihydobrovsky.cz)

Momenty, na kterých nezáleží. Dokud jim nezvratnost nedá význam. Naše dvacáté století bylo plné bojů, proher, vítězství, ale především paradoxů, často se krčících ve stínu velkých dějinných událostí. Kniha Republika, jejímž prostřednictvím nás Jiří Padevět zavádí do období mezi lety 1918—1990, se pokouší přiblížit naši moderní historii na ploše sedmdesáti tří povídek. Vyprávějí o chvílích, které jsou z pohledu „velkých“ dějin nepodstatné, až banální, ale z pohledu těch, kdo je prožívali, byly naopak naprosto zásadní. Často změnily životy aktérů nečekaným a dramatickým způsobem. A to jak směrem k zoufalství, tak i k naději, která trvá. (patro.cz)

Český stát píše svoji historii již více než jedenáct století. Před sto lety však došlo ke zlomové události v našich dějinách. Původní státní forma - monarchie - se po jednom tisíciletí změnila na republiku. Posledních sto let množstvím událostí a dějinných zvratů překonává valnou část ostatních epoch našich národních dějin. Znalost vlastních dějin, zvláště pak událostí bezprostředně předcházejících současnosti, patří mezi důležité prvky podílející se na formování našich rozhodnutí a postojů. Jsme pokračovatelé činnosti našich předků - s pocitem hrdosti vnímáme jejich úspěchy a s účastí prožíváme i jejich nezdary. Obojí je pro nás součástí historické zkušenosti, jež nám více či méně pomáhá vyrovnat se s našimi současnými úkoly či problémy. Znalost vlastních dějin je velmi důležitým předpokladem k tomu, aby i naše konání mohlo být v budoucnu našimi potomky posuzováno, aby na ně bylo pokud možno pohlíženo s pocitem hrdosti. Převzali jsme naši národní historii od předků a jednou ji předáme svým potomkům. Všichni přitom doufáme, že s pozitivním výsledkem. Druhý díl Kroniky republiky z pera uznávaného historika Jiřího Fidlera je rozdělen do dvou částí. Ty se věnují dějinám republiky od roku 1969, kdy byla vyhlášena federace, po stěžejní události počátku roku 2020. Mezníkem oddělujícím obě části je vyhlášení samostatných států - České republiky a Slovenské republiky v lednu 1993. Všechny části knihy jsou dále členěny podle jednotlivých roků. Každému z nich jsou určeny, v závislosti na významu, minimálně dvě dvoustrany. Struktura zpracování událostí jednotlivých let je obdobná. Základem je kalendárium, zahrnující důležité události, k nimž v daném roce došlo. Klíčové události jednotlivých let jsou pak zachyceny v článcích, doprovázených jedinečnými fotografickými, mapovými či obrazovými přílohami. (patro.cz)

Český stát píše svoji historii již více než jedenáct století. Před sto lety však došlo ke zlomové události v našich dějinách. Původní státní forma - monarchie - se po jednom tisíciletí změnila na republiku. Posledních sto let množstvím událostí a dějinných zvratů překonává valnou část ostatních epoch našich národních dějin. Znalost vlastních dějin, zvláště pak událostí bezprostředně předcházejících současnosti, patří mezi důležité prvky podílející se na formování našich rozhodnutí a postojů. Jsme pokračovatelé činnosti našich předků - s pocitem hrdosti vnímáme jejich úspěchy a s účastí prožíváme i jejich nezdary. Obojí je pro nás součástí historické zkušenosti, jež nám více či méně pomáhá vyrovnat se s našimi současnými úkoly či problémy. Znalost vlastních dějin je velmi důležitým předpokladem k tomu, aby i naše konání mohlo být v budoucnu našimi potomky posuzováno, aby na ně bylo pokud možno pohlíženo s pocitem hrdosti. Převzali jsme naši národní historii od předků a jednou ji předáme svým potomkům. Všichni přitom doufáme, že s pozitivním výsledkem. První díl Kroniky republiky z pera uznávaného historika Jiřího Fidlera je rozdělen do tří částí. První z nich se věnuje událostem, které vedly ke vzniku republiky, další dvě se věnují prvním dvěma čtvrtstoletím republikových dějin až po vyhlášení federace v lednu 1969. Mezníkem oddělujícím hlavní dvě části je uzavření československo-sovětské smlouvy v prosinci 1943. Všechny části knihy jsou členěny podle jednotlivých roků. Každému z nich jsou určeny, v závislosti na významu, minimálně dvě dvoustrany. Struktura zpracování událostí jednotlivých let je obdobná. Základem je kalendárium, zahrnující důležité události, k nimž v daném roce došlo. Klíčové události jednotlivých let jsou pak zachyceny v článcích, doprovázených jedinečnými fotografickými, mapovými či obrazovými přílohami. (patro.cz)

Český stát píše svoji historii již více než jedenáct století. Před sto lety však došlo ke zlomové události v našich dějinách. Původní státní forma - monarchie - se po jednom tisíciletí změnila na republiku. Posledních sto let množstvím událostí a dějinných zvratů překonává valnou část ostatních epoch našich národních dějin. Znalost vlastních dějin, zvláště pak událostí bezprostředně předcházejících současnosti, patří mezi důležité prvky podílející se na formování našich rozhodnutí a postojů. Jsme pokračovatelé činnosti našich předků - s pocitem hrdosti vnímáme jejich úspěchy a s účastí prožíváme i jejich nezdary. Obojí je pro nás součástí historické zkušenosti, jež nám více či méně pomáhá vyrovnat se s našimi současnými úkoly či problémy. Znalost vlastních dějin je velmi důležitým předpokladem k tomu, aby i naše konání mohlo být v budoucnu našimi potomky posuzováno, aby na ně bylo pokud možno pohlíženo s pocitem hrdosti. Převzali jsme naši národní historii od předků a jednou ji předáme svým potomkům. Všichni přitom doufáme, že s pozitivním výsledkem. První díl Kroniky republiky z pera uznávaného historika Jiřího Fidlera je rozdělen do tří částí. První z nich se věnuje událostem, které vedly ke vzniku republiky, další dvě se věnují prvním dvěma čtvrtstoletím republikových dějin až po vyhlášení federace v lednu 1969. Mezníkem oddělujícím hlavní dvě části je uzavření československo-sovětské smlouvy v prosinci 1943. Všechny části knihy jsou členěny podle jednotlivých roků. Každému z nich jsou určeny, v závislosti na významu, minimálně dvě dvoustrany. Struktura zpracování událostí jednotlivých let je obdobná. Základem je kalendárium, zahrnující důležité události, k nimž v daném roce došlo. Klíčové události jednotlivých let jsou pak zachyceny v článcích, doprovázených jedinečnými fotografickými, mapovými či obrazovými přílohami. (knihydobrovsky.cz)

Český stát píše svoji historii již více než jedenáct století. Před sto lety však došlo ke zlomové události v našich dějinách. Původní státní forma - monarchie - se po jednom tisíciletí změnila na republiku. Posledních sto let množstvím událostí a dějinných zvratů překonává valnou část ostatních epoch našich národních dějin. Znalost vlastních dějin, zvláště pak událostí bezprostředně předcházejících současnosti, patří mezi důležité prvky podílející se na formování našich rozhodnutí a postojů. Jsme pokračovatelé činnosti našich předků - s pocitem hrdosti vnímáme jejich úspěchy a s účastí prožíváme i jejich nezdary. Obojí je pro nás součástí historické zkušenosti, jež nám více či méně pomáhá vyrovnat se s našimi současnými úkoly či problémy. Znalost vlastních dějin je velmi důležitým předpokladem k tomu, aby i naše konání mohlo být v budoucnu našimi potomky posuzováno, aby na ně bylo pokud možno pohlíženo s pocitem hrdosti. Převzali jsme naši národní historii od předků a jednou ji předáme svým potomkům. Všichni přitom doufáme, že s pozitivním výsledkem. Druhý díl Kroniky republiky z pera uznávaného historika Jiřího Fidlera je rozdělen do dvou částí. Ty se věnují dějinám republiky od roku 1969, kdy byla vyhlášena federace, po stěžejní události počátku roku 2020. Mezníkem oddělujícím obě části je vyhlášení samostatných států - České republiky a Slovenské republiky v lednu 1993. Všechny části knihy jsou dále členěny podle jednotlivých roků. Každému z nich jsou určeny, v závislosti na významu, minimálně dvě dvoustrany. Struktura zpracování událostí jednotlivých let je obdobná. Základem je kalendárium, zahrnující důležité události, k nimž v daném roce došlo. Klíčové události jednotlivých let jsou pak zachyceny v článcích, doprovázených jedinečnými fotografickými, mapovými či obrazovými přílohami. (knihydobrovsky.cz)

Český stát píše svoji historii již více než jedenáct století. Před sto lety však došlo ke zlomové události v našich dějinách. Původní státní forma - monarchie - se po jednom tisíciletí změnila na republiku. Posledních sto let množstvím událostí a dějinných zvratů překonává valnou část ostatních epoch našich národních dějin. Znalost vlastních dějin, zvláště pak událostí bezprostředně předcházejících současnosti, patří mezi důležité prvky podílející se na formování našich rozhodnutí a postojů. Jsme pokračovatelé činnosti našich předků - s pocitem hrdosti vnímáme jejich úspěchy a s účastí prožíváme i jejich nezdary. Obojí je pro nás součástí historické zkušenosti, jež nám více či méně pomáhá vyrovnat se s našimi současnými úkoly či problémy. Znalost vlastních dějin je velmi důležitým předpokladem k tomu, aby i naše konání mohlo být v budoucnu našimi potomky posuzováno, aby na ně bylo pokud možno pohlíženo s pocitem hrdosti. Převzali jsme naši národní historii od předků a jednou ji předáme svým potomkům. Všichni přitom doufáme, že s pozitivním výsledkem. První díl Kroniky republiky z pera uznávaného historika Jiřího Fidlera je rozdělen do tří částí. První z nich se věnuje událostem, které vedly ke vzniku republiky, další dvě se věnují prvním dvěma čtvrtstoletím republikových dějin až po vyhlášení federace v lednu 1969. Mezníkem oddělujícím hlavní dvě části je uzavření československo-sovětské smlouvy v prosinci 1943. Všechny části knihy jsou členěny podle jednotlivých roků. Každému z nich jsou určeny, v závislosti na významu, minimálně dvě dvoustrany. Struktura zpracování událostí jednotlivých let je obdobná. Základem je kalendárium, zahrnující důležité události, k nimž v daném roce došlo. Klíčové události jednotlivých let jsou pak zachyceny v článcích, doprovázených jedinečnými fotografickými, mapovými či obrazovými přílohami. (patro.cz)

Rok 1945 přinesl konec války, zlo ale nikam nezmizelo. A najít si mohlo každého. Jiří Padevět přichází s novým souborem čtenářsky oblíbených mikropovídek. Ukazuje v nich v jiném světle rok 1945, který poválečná propaganda zobrazovala jako čas osvobození a světlých zítřků. Pozadí konce války bylo však pro mnoho lidí děsivé. V nepřehledných situacích nikdo nevěděl, kde končí spravedlnost a začíná msta, kdo je přítel a kdo nepřítel, kde číhá nebezpečí a kam se před ním ukrýt. Padevět čtenáře sugestivně vtahuje přímo do mezních životních okamžiků, nechává rozestoupit řádky učebnic a znovu se mezi nimi snaží oživit to, co čas pohřbil pod tiskařskou černí: osudy jednotlivých lidí, kteří se pod vahou dějin buď zlomili, nebo ji dokázali unést. (knihydobrovsky.cz)

Český stát píše svoji historii již více než jedenáct století. Před sto lety však došlo ke zlomové události v našich dějinách. Původní státní forma - monarchie - se po jednom tisíciletí změnila na republiku. Posledních sto let množstvím událostí a dějinných zvratů překonává valnou část ostatních epoch našich národních dějin. Znalost vlastních dějin, zvláště pak událostí bezprostředně předcházejících současnosti, patří mezi důležité prvky podílející se na formování našich rozhodnutí a postojů. Jsme pokračovatelé činnosti našich předků - s pocitem hrdosti vnímáme jejich úspěchy a s účastí prožíváme i jejich nezdary. Obojí je pro nás součástí historické zkušenosti, jež nám více či méně pomáhá vyrovnat se s našimi současnými úkoly či problémy. Znalost vlastních dějin je velmi důležitým předpokladem k tomu, aby i naše konání mohlo být v budoucnu našimi potomky posuzováno, aby na ně bylo pokud možno pohlíženo s pocitem hrdosti. Převzali jsme naši národní historii od předků a jednou ji předáme svým potomkům. Všichni přitom doufáme, že s pozitivním výsledkem. První díl Kroniky republiky z pera uznávaného historika Jiřího Fidlera je rozdělen do tří částí. První z nich se věnuje událostem, které vedly ke vzniku republiky, další dvě se věnují prvním dvěma čtvrtstoletím republikových dějin až po vyhlášení federace v lednu 1969. Mezníkem oddělujícím hlavní dvě části je uzavření československo-sovětské smlouvy v prosinci 1943. Všechny části knihy jsou členěny podle jednotlivých roků. Každému z nich jsou určeny, v závislosti na významu, minimálně dvě dvoustrany. Struktura zpracování událostí jednotlivých let je obdobná. Základem je kalendárium, zahrnující důležité události, k nimž v daném roce došlo. Klíčové události jednotlivých let jsou pak zachyceny v článcích, doprovázených jedinečnými fotografickými, mapovými či obrazovými přílohami. (knihydobrovsky.cz)

Autor postupuje svojí tradiční metodou místopisného průvodce a přibližuje čtenáři místa v dnešní České republice, na kterých zřídila nacistická okupační moc nebo protektorátní úřady tábory za účelem koncentrace a izolace politických odpůrců, Židů, Romů či pracovních sil. V průvodci najdete pobočky velkých nacistických táborů, jako byly Auschwitz, Flossenbürg nebo Gross-Rosen, tábory zřizované bezprostředně po záboru pohraničí a určené především k internaci politických odpůrců z řad českých Němců, tábory určené k internaci Romů, pracovně-výchovné tábory určené pro občany protektorátu nebo poměrně neznámé tábory pro maďarské Židy, vznikající v roce 1944 především na jižní Moravě. V knize je u řady táborů uveden seznam zemřelých či zavražděných vězňů a dostupné údaje o velitelích nebo dozorcích táborů. Kniha je doplněna řadou dosud nepublikovaných fotografií. (knihydobrovsky.cz)

Autor postupuje tradiční metodou místopisného průvodce a přibližuje čtenáři místa v dnešní České republice, na kterých totalitní komunistický režim zřídil lágry a která jsou neodmyslitelně spojená s komunistickým terorem, páchaným na nevinných obětech. Průvodce zachycuje období od roku 1948 do počátku 60. let minulého století. Většina lokalit, kde existovaly tábory nucené práce, pracovní tábory nebo nápravně pracovní tábory, tedy místa internace a násilí zřízená komunistickým režimem, vypadá dnes zcela jinak než v padesátých letech a čtenáře jejich proměna překvapí. Nejen proto je nutné připomínat, co a kdy se na těchto místech odehrálo. Je důležité pamatovat si, kdo za tímto smutným obdobím stál, abychom se vyhnuli jeho opakovaní. (knihydobrovsky.cz)

Neobvykle koncipovaná kniha sestavená ze zpráv dobového tisku, policejních vyhlášek, výslechových protokolů gestapa a krátkých prozaických útvarů se touto kombinací snaží čtenáři přiblížit atmosféru protektorátu Čechy a Morava. Pro bližší vhled do atmosféry Prahy v těžkém roce 1942 je kniha doplněna bohatým obrazovým materiálem. (knihydobrovsky.cz)

Všední lidské životy v okamžicích, které se později stanou historickými. Kdo byl chlapec, kterému mladý Ludwig Wittgenstein namaloval krémem na boty pod nos knírek? Proč si pomocník pražského kata Robert Týfa vzal do práce rezervní košili? Co dělal Edvard Beneš ve chvíli, kdy si Klement Gottwald všiml, že má každou ponožku jinou, a jakou roli se učila Jiřina Švorcová, když jí došel lak na vlasy? Velké a malé dějiny. Protínají se, nebo míjejí? Vědí o sobě, nebo mají každé svůj vlastní rytmus? Spisovatel a historik Jiří Padevět v úsporně načrtnutých situacích a mikropříbězích ukazuje, že ani ve chvílích, kdy se tvoří dějiny, nepřestávají být jejich aktéři, strůjci nebo oběti obyčejnými lidmi, kteří se potýkají se svými slabostmi, životními stereotypy a představami o budoucnosti. Tragická monumentalita dějin procházející dírou na ponožce. Krém na boty, který rozhodne o osudech národů. (knihydobrovsky.cz)

Kvůli čemu se o Vánocích 1941 popral Jan Kubiš s Jozefem Gabčíkem? Těšil se lidický farář Josef Štemberka v roce 1942 na léto? Uměl Edvard Beneš stavět sněhuláka? Proč si Marta Gottwaldová roztrhla před pohřbem svého manžela černé punčochy? Koho pozoroval arcibiskup Josef Beran z okna zámečku v Roželově? Čím si inženýr Zeman při sledování spartakiády polil kalhoty? Jsou chvíle, o které se lze poranit jako o trní. Jako by se v nich čas na chvíli zastavil jen proto, aby se náhle rozběhl mnohem rychleji a dějiny jejich prostřednictvím dokázaly uvolnit všechnu svoji nastřádanou sílu. Dvojnásobný držitel ceny Magnesia Litera Jiří Padevět už dávno dokázal, že umí s takovými okamžiky i lidskými příběhy zacházet a znovu jim ve svých povídkách vdechnout život. Nyní přichází s novou knihou plnou zdánlivě všedních mikropříběhů, které předcházejí zlomovým událostem známým z učebnic dvacátého století. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Rok 1945 přinesl konec války, zlo ale nikam nezmizelo. A najít si mohlo každého. Jiří Padevět přichází s novým souborem čtenářsky oblíbených mikropovídek. Ukazuje v nich v jiném světle rok 1945, který poválečná propaganda zobrazovala jako čas osvobození a světlých zítřků. Pozadí konce války bylo však pro mnoho lidí děsivé. V nepřehledných situacích nikdo nevěděl, kde končí spravedlnost a začíná msta, kdo je přítel a kdo nepřítel, kde číhá nebezpečí a kam se před ním ukrýt. Padevět čtenáře sugestivně vtahuje přímo do mezních životních okamžiků, nechává rozestoupit řádky učebnic a znovu se mezi nimi snaží oživit to, co čas pohřbil pod tiskařskou černí: osudy jednotlivých lidí, kteří se pod vahou dějin buď zlomili, nebo ji dokázali unést. ––– Pokud jde o zlo, není to nějaký abstraktní pojem, jsme to my všichni. Lidé ochotní sáhnout po majetku a životě někoho jiného, pokud to povolené otěže zákona na chvíli umožní. Kromě obrovského množství lidí, kteří neudělali nic špatného, ale mlčeli ke zlému, jsou pro mne nesporní vítězové roku 1945 dva. Jednak humanista Přemysl Pitter, který během své akce Zámky věnoval péči židovským i německým bezprizorním dětem a nedělal mezi nimi rozdíly. Dalším byl novinář Michal Mareš, který neváhal psát a publikovat o tom, co se děje během odsunu Němců. Příznačné je, že první skončil po únoru 1948 v exilu, druhý v komunistickém kriminále. (knihydobrovsky.cz)

Průvodce zavede čtenáře na známá i méně známá místa spojená s útoky henleinovců a Freikorpsu na československé bezpečnostní složky i civilisty na podzim roku 1938. Stranou pozornosti autora nezůstala ani činnost polských diverzních jednotek a polské armády proti Těšínsku, Slovensku a Podkarpatské Rusi. Kniha nekončí obsazením odtrženého území, ale líčí i pokračující násilí, zaměřené zejména proti Židům, Čechům a německým antinacistům. (knihydobrovsky.cz)

Kniha povídek Dvacet minut na vsi autora Jiřího Padevěta zavádí čtenáře mezi obyčejné lidi žijící své běžné životy plné práce, starostí, ale i zábavy, radostí a občas poklidných chvil. Tisíce podobných střípků životů se odehrávaly a odehrávají v Evropě každý den, mění se kulisy, mění se společenská uspořádání, mění se počasí, ale lidé zůstávají. Hrdiny příběhů mohou být úplně cizí lidé, vzdálení tisíce kilometrů, nebo třeba někdo, koho znáte. Všechna gesta, pohyby, úsměvy a situace, které se prolnuly několika mikropříběhy, se možná staly v jiné časové posloupnosti, v jiné vesnici, v jiné zemi a jiným lidem. Ale docela jistě se staly... (knihydobrovsky.cz)

Kniha rozhovorů s profesorem Jiřím Drahošem přináší cenné poselství o druhé polovině 20. století, prožité v prostředí české vědy. Profesor Drahoš hovoří otevřeně o svém dětství v Jablunkově, o studiu chemie v Praze a o své vědecké kariéře, která vyvrcholila v posledních osmi letech funkcí předsedy Akademie věd České republiky. Srozumitelným způsobem představí obor chemického inženýrství a rovněž fungování AV ČR. Během vyprávění se dotkne také světa hudby, kterého se účastní nejen jako posluchač, ale i jako sborový zpěvák. (patro.cz)

Autor postupuje svojí tradiční metodou místopisného průvodce a přibližuje čtenáři místa v dnešní České republice, na kterých zřídila nacistická okupační moc nebo protektorátní úřady tábory za účelem koncentrace a izolace politických odpůrců, Židů, Romů či pracovních sil. V průvodci najdete pobočky velkých nacistických táborů, jako byly Auschwitz, Flossenbürg nebo Gross-Rosen, tábory zřizované bezprostředně po záboru pohraničí a určené především k internaci politických odpůrců z řad českých Němců, tábory určené k internaci Romů, pracovně-výchovné tábory určené pro občany protektorátu nebo poměrně neznámé tábory pro maďarské Židy, vznikající v roce 1944 především na jižní Moravě. V knize je u řady táborů uveden seznam zemřelých či zavražděných vězňů a dostupné údaje o velitelích nebo dozorcích táborů. Kniha je doplněna řadou dosud nepublikovaných fotografií (patro.cz)

Autor postupuje tradiční metodou místopisného průvodce a přibližuje čtenáři místa v dnešní České republice, na kterých totalitní komunistický režim zřídil lágry a která jsou neodmyslitelně spojená s komunistickým terorem, páchaným na nevinných obětech. Průvodce zachycuje období od roku 1948 do počátku 60. let minulého století. Většina lokalit, kde existovaly tábory nucené práce, pracovní tábory nebo nápravně pracovní tábory, tedy místa internace a násilí zřízená komunistickým režimem, vypadá dnes zcela jinak než v padesátých letech a čtenáře jejich proměna překvapí. Nejen proto je nutné připomínat, co a kdy se na těchto místech odehrálo. Je důležité pamatovat si, kdo za tímto smutným obdobím stál, abychom se vyhnuli jeho opakovaní. (patro.cz)

eBook:,Kdo byl chlapec, kterému mladý Ludwig Wittgenstein namaloval krémem na boty pod nos knírek? Proč si pomocník pražského kata Robert Týfa vzal do práce rezervní košili? Co dělal Edvard Beneš ve chvíli, kdy si Klement Gottwald všiml, že má každou ponožku jinou, a jakou roli se učila Jiřina Švorcová, když jí došel lak na vlasy? Velké a malé dějiny. Protínají se, nebo míjejí? Vědí o sobě, nebo mají každé svůj vlastní rytmus? Spisovatel a nakladatel Jiří Padevět v úsporně načrtnutých situacích a mikropříbězích ukazuje, že ani ve chvílích, kdy se tvoří dějiny, nepřestávají být jejich aktéři, strůjci nebo oběti obyčejnými lidmi, kteří se potýkají se svými slabostmi, životními stereotypy a představami o budoucnosti. Tragická monumentalita dějin procházející dírou na ponožce. Krém na boty, který rozhodne o osudech národu. Dvojnásobný držitel ceny Magnesia Litera vytvořil mozaiku na první pohled absurdních situací odehrávajících se ve zlomových okamžicích dějin dvacátého století. Přesvědčivěji než všechna fakta ukázal, že historie není to, co se popisuje v učebnicích, nýbrž to, co možná právě teď prožíváme, aniž si to uvědomujeme. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Kvůli čemu se o Vánocích 1941 popral Jan Kubiš s Jozefem Gabčíkem? Těšil se lidický farář Josef Štemberka v roce 1942 na léto? Uměl Edvard Beneš stavět sněhuláka? Proč si Marta Gottwaldová roztrhla před pohřbem svého manžela černé punčochy? Koho pozoroval arcibiskup Josef Beran z okna zámečku v Roželově? Čím si inženýr Zeman při sledování spartakiády polil kalhoty? Jsou chvíle, o které se lze poranit jako o trní. Jako by se v nich čas na chvíli zastavil jen proto, aby se náhle rozběhl mnohem rychleji a dějiny jejich prostřednictvím dokázaly uvolnit všechnu svoji nastřádanou sílu. Dvojnásobný držitel ceny Magnesia Litera Jiří Padevět už dávno dokázal, že umí s takovými okamžiky i lidskými příběhy zacházet a znovu jim ve svých povídkách vdechnout život. Nyní přichází s novou knihou plnou zdánlivě všedních mikropříběhů, které předcházejí zlomovým událostem známým z učebnic dvacátého století. –––– Dějiny totiž nepsal někdo třetí, psali jsme je my a Jiřímu Padevětovi se to povedlo připomenout. Bez zbytečné melodramatičnosti a ještě, alespoň podle tvrzení historiků, s patřičnou dějinnou výpovědní hodnotou. — Monika Zavřelová, iDNES.cz (knihydobrovsky.cz)

Profesor Rudolf Zahradník byl v letech 1993 až 2001 předsedou Akademie věd České republiky, poté jejím čestným předsedou. Především byl ale výraznou postavou vědeckého i společenského života, daleko přesahující hranice své vlasti. V této knize, která je zároveň poctou i jeho paní Mileně, na manžele Zahradníkovy vzpomínají přátelé, rodina, kolegové i žáci, kteří měli všichni možnost zažít laskavou, ale zároveň nesmlouvavou přítomnost Rudolfa Zahradníka a nekonečnou přívětivost jeho manželky. (knihydobrovsky.cz)

Kniha koncipovaná jako historický průvodce zavede čtenáře na místa spojená s komunistickou represí proti občanům Československa, na místa, kde byli vězněni a mučeni lidé, kteří nesouhlasili s komunistickým režimem, do bytů, kde se scházeli protikomunističtí odbojáři s kurýry tajných služeb demokratického světa, i do bytů, kde tvořili spisovatelé či malíři, nebo na místa, odkud poprvé vysílala Československá televize. (knihydobrovsky.cz)

Jak vznikala ukrajinská státnost a založil Ukrajinu skutečně Lenin, jak tvrdí ruská média? Kdo byli "banderovci" a proč toto téma dodnes vzbuzuje tolik vášní? Co byl ukrajinský Majdan a byla rusko-ukrajinská válka nevyhnutelná? Tato kniha vybízí k rozhovoru o složitých kapitolách ukrajinských dějin a pokusí se čtenářovi přiblížit moderní dějiny Ukrajiny a její současný boj bez propagandistických klišé a historických mýtů. Kniha je rozhovorem mezi Kyjevem a Prahou v zimě 2022, v době, kdy na Ukrajině již skoro rok trvá plnohodnotná válka. V průběhu minulého roku se Ukrajina opět objevila ve všech zprávách, v únoru 2022 Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu a tento stát se ocitl ve středu zájmu všech světových médií a veřejnosti. Ruská válka proti Ukrajině ale ve skutečnosti trvá už osm let a ze strany Ruské federace je v neposlední řadě obhajována za pomoci dějin a jejich překrucování. Po mnoho let se dějiny a současnost Ukrajiny staly předmětem manipulací a nástrojem v hybridní válce, kterou Ruská federace vede proti Západu. Ukrajinský příběh se až do uplynulého roku nacházel v zajetí mnoha mýtů, které můžeme často slyšet i v České republice. (knihydobrovsky.cz)

Co všechno bychom mohli vědět o Leninovi, ale interpretace dějinných okamžiků, jejichž kontury jsou pevné a neměnné, nám to nedovolí. Kniha oceňovaného autora a svérázného interpreta mnoha zajímavých historických publikací vybízí čtenáře k zamyšlení nad rozmanitou možností všedních i svátečních dnů jednoho revolucionáře. Potkal se někdy Vladimir Iljič Lenin s Rasputinem, rozmlouval s Konstantinem Ciolkovským o raketách a nosil Naděždě Krupské nákupy? Začala nenávist mezi Leninem a Trockým krádeží jízdního kola? Ilustrovaný text Jiřího Padevěta Vladimir Iljič Lenin v obrazech hledá a nachází odpovědi prakticky na všechny otázky z počátků ruského bolševického hnutí. (knihydobrovsky.cz)

Kniha rozhovorů s profesorem Jiřím Drahošem přináší cenné poselství o druhé polovině 20. století, prožité v prostředí české vědy. Profesor Drahoš hovoří otevřeně o svém dětství v Jablunkově, o studiu chemie v Praze a o své vědecké kariéře, která vyvrcholila v posledních osmi letech funkcí předsedy Akademie věd České republiky. Srozumitelným způsobem představí obor chemického inženýrství a rovněž fungování AV ČR. Během vyprávění se dotkne také světa hudby, kterého se účastní nejen jako posluchač, ale i jako sborový zpěvák. (knihydobrovsky.cz)

Střepy časů, krajin, konspirací V krátkých prózách se protnou místo, čas, historická postava s postavou fiktivní. Toto protnutí snad spustí fantazii čtenáře směrem do historie i směrem do krajiny. Střepy mohou lámat světlo, mohou se stát zrcadlem a mohou při neopatrné manipulaci i poranit. Nalezený deník V městečku, zřejmě za první republiky, zcela jistě v Čechách nebo na Moravě, umírají nejdříve psi, pak lidé, pak zase psi a mezitím se hledají nejdříve jedna, pak dvě a nakonec tři vycpané veverky, které jsou zřejmě klíčem nejen k mrtvým, ale i k podzemním chodbám pod městem. (knihydobrovsky.cz)

Das Buch führt den Leser an die Orte, die mit den Aktivitäten der Fallschirmtruppe Anthropoid verknüpft sind. Mitglieder dieser Truppe verübten im 27. Mai 1942 das Attentat auf den Stellvertretenden Reichsprotektor Reinhard Heydrich. Wir begeben uns zum Ort des Absprungs der Fallschirmjäger, suchen die Wohnungen ihrer Helfer auf und besichtigen den Ort des Anschlags selbst. Abschließend besuchen wir einen der denkwürdigsten Orte der modernen tschechischen Geschichte, die orthodoxe St.-Cyrill-und-Method-Kirche in der Resselgasse in Prag, die Stätte des letzten Widerstandes der Fallschirmjäger. (knihydobrovsky.cz)

Jsou chvíle, o které se lze poranit jako o trní. Jako by se v nich čas na chvíli zastavil jen proto, aby se náhle rozběhl mnohem rychleji a dějiny jejich prostřednictvím dokázaly uvolnit všechnu svoji nastřádanou sílu. Hodnotit je a detailně zkoumat je však možné až s dostatečným odstupem. Někteří lidé se v nich ocitnou víceméně náhodou, jiní je sami vyhledávají. A někteří jejich síle podlehnou a jiní vytrvají. A my? Jak bychom se zachovali, kdybychom netušili, jak to všechno jednou skončí? Dvojnásobný držitel ceny Magnesia Litera Jiří Padevět už dávno dokázal, že umí s takovými okamžiky i lidskými příběhy zacházet a znovu jim ve svých črtách vdechnout život. Nyní přichází s novou knihou plnou zdánlivě všedních mikropříběhů, které předcházejí zlomovým událostem známým z učebnic dvacátého století. Tentokrát je popisuje především prostřednictvím originálních črt ze života obyčejných lidí, kterým dějiny daly velká jména. (patro.cz)

Kdo byl chlapec, kterému mladý Ludwig Wittgenstein namaloval krémem na boty pod nos knírek? Proč si pomocník pražského kata Robert Týfa vzal do práce rezervní košili? Co dělal Edvard Beneš ve chvíli, kdy si Klement Gottwald všiml, že má každou ponožku jinou, a jakou roli se učila Jiřina Švorcová, když jí došel lak na vlasy? Velké a malé dějiny. Protínají se, nebo míjejí? Vědí o sobě, nebo mají každé svůj vlastní rytmus? Spisovatel a nakladatel Jiří Padevět v úsporně načrtnutých situacích a mikropříbězích ukazuje, že ani ve chvílích, kdy se tvoří dějiny, nepřestávají být jejich aktéři, strůjci nebo oběti obyčejnými lidmi, kteří se potýkají se svými slabostmi, životními stereotypy a představami o budoucnosti. Tragická monumentalita dějin procházející dírou na ponožce. Krém na boty, který rozhodne o osudech národu. Dvojnásobný držitel ceny Magnesia Litera vytvořil mozaiku na první pohled absurdních situací odehrávajících se ve zlomových okamžicích dějin dvacátého století. Přesvědčivěji než všechna fakta ukázal, že historie není to, co se popisuje v učebnicích, nýbrž to, co možná právě teď prožíváme, aniž si to uvědomujeme. (patro.cz)

eBook:,Knižní rozhovor s historikem mapujícím temná údobí našich dějin, autortem knih Průvodce protektorátní Prahou či Krvavé finále Pro Jiřího Padevěta je historie více, než jen sled dat a událostí. Jeho historické práce, mapující události druhé světové války v Čechách a na Moravě, dokáží z na první pohled banálního průsečíku míst a dat extrahovat konkrétní lidské osudy, často neveselé, někdy hrdinské. Autor knih Průvodce protektorátní Prahou či Krvavé finále z obyčejného a až neemocionálního popisu často hrůzných válečných událostí loví otázky po obecném smyslu lidství a tom, co dělá člověka tím, čím je. V obsáhlém knižním rozhovoru s publicistou Luďkem Staňkem Jiří Padevět vysvětluje, proč jej přitahují právě temné stíny poslední války na českém území a proč má touhu jit a dívat se tam, odkud ostatní často odvracejí zrak. Úspěšný autor, nositel ocenění Magnesia Litera, ale také nakladatel a knihkupec, navíc odhaluje, proč je fascinován dílem Karla Hynka Máchy a jakou roli podle něj hraje historie nedávná, alternativní, paralelní, ale i historie míst v životě člověka. (knihydobrovsky.cz)

V knize navštívíme místa spojená s životem, odbojovou činností a především útěkem členů odbojové skupiny bratří Mašínů do Západního Berlína. Ať už si myslíme o třetím odboji cokoli, je nesporné, že tento útěk je jedním z největších příběhů studené války. Díky této publikaci má čtenář možnost následovat členy skupiny až na předměstí dnešního Berlína. (patro.cz)

Kniha povídek Dvacet minut na vsi autora Jiřího Padevěta zavádí čtenáře mezi obyčejné lidi žijící své běžné životy plné práce, starostí, ale i zábavy, radostí a občas poklidných chvil. Tisíce podobných střípků životů se odehrávaly a odehrávají v Evropě každý den, mění se kulisy, mění se společenská uspořádání, mění se počasí, ale lidé zůstávají. Hrdiny příběhů mohou být úplně cizí lidé, vzdálení tisíce kilometrů, nebo třeba někdo, koho znáte. Všechna gesta, pohyby, úsměvy a situace, které se prolnuly několika mikropříběhy, se možná staly v jiné časové posloupnosti, v jiné vesnici, v jiné zemi a jiným lidem. Ale docela jistě se staly... (patro.cz)

Co všechno bychom mohli vědět o Leninovi, ale interpretace dějinných okamžiků, jejichž kontury jsou pevné a neměnné, nám to nedovolí. Kniha oceňovaného autora a svérázného interpreta mnoha zajímavých historických publikací vybízí čtenáře k zamyšlení nad rozmanitou možností všedních i svátečních dnů jednoho revolucionáře. Potkal se někdy Vladimir Iljič Lenin s Rasputinem, rozmlouval s Konstantinem Ciolkovským o raketách a nosil Naděždě Krupské nákupy? Začala nenávist mezi Leninem a Trockým krádeží jízdního kola? Ilustrovaný text Jiřího Padevěta Vladimir Iljič Lenin v obrazech hledá a nachází odpovědi prakticky na všechny otázky z počátků ruského bolševického hnutí. (patro.cz)

Publikace představuje v 21 oddílech soustředěných vždy k jednomu roku z období 1918–1938 Československou republiku jako mnohonárodnostní stát, v němž literatura vznikala a byla čtena nejen v češtině, ale také ve slovenštině, němčině, ruštině, ukrajinštině, maďarštině či polštině, kde se na literárním dění podíleli nejen spisovatelé, ale také překladatelé, nakladatelé či čtenáři, kde společensky nerezonovaly pouze umělecké výboje či politické provokace avantgardistů, ale také mezinárodní bestsellery a rovněž produkty lokální populární kultury. Literární kronika první republiky je obrazově-výkladová kniha určená širší veřejnosti. Obrazová složka v ní má stejnou důležitost jako výkladová. Sestává z více než tisíce pečlivě vybraných knižních obálek, fotografií, reklamních materiálů, karikatur, ukázek rukopisů a dalších vizuálních dokumentů. (patro.cz)

eBook:,Momenty, na kterých nezáleží. Dokud jim nezvratnost nedá význam. Naše dvacáté století bylo plné bojů, proher, vítězství, ale především paradoxů, často se krčících ve stínu velkých dějinných událostí. Kniha Republika, jejímž prostřednictvím nás Jiří Padevět zavádí do období mezi lety 1918—1990, se pokouší přiblížit naši moderní historii na ploše sedmdesáti tří povídek. Vyprávějí o chvílích, které jsou z pohledu „velkých“ dějin nepodstatné, až banální, ale z pohledu těch, kdo je prožívali, byly naopak naprosto zásadní. Často změnily životy aktérů nečekaným a dramatickým způsobem. A to jak směrem k zoufalství, tak i k naději, která trvá. ----- Možná právě teď se za našimi zády a třeba ještě pravděpodobněji před našimi zraky odehrává moment, který se jednou zapíše do historie. Snad u toho Padevět či autoři mu podobní nebudou chybět.- Monika Zavřelová, iDNES.cz (knihydobrovsky.cz)

Druhé vydání bestselleru, který svojí skladbou a kompletností nemá mezi podobně zacílenými biografickými knihami obdobu. 50 ikon prvorepublikového i protektorátního filmu. Přes 300 stran obsahuje 50 biografických portrétů, navíc 16 stran barevné přílohy! První rozebrané vydání jsme doplnili a upravili. Zveme vás na premiéru… pod světla reflektorů prvorepublikových a protektorátních filmových ateliérů! Herecké ikony tehdejší doby se nesmazatelně vetknuly do srdcí filmových diváků a doslova psaly historii. Těší se na vás Hvězdy první republiky. V dokonalé úpravě s elegantním leskem, živým a čtivým jazykem, a samozřejmě zasvěceně a důkladně vás provedou i těmi nejtajnějšími zákoutími svých soukromých i hereckých životů. Osudy 50 ikon provorepublikového i protektorátního filmu: Adina Mandlová Anna Letenská Anny Ondráková Antonie Nedošinská Antonín Novotný Čeněk Šlégl Dagmar Frýbortová Eduard Kohout Elena Hálková Eva Gerová Ferenc Futurista Gustav Nezval Hugo Haas Jan Pivec Jan Werich Jana Dítětová Jaroslav Marvan Jindřich Plachta Jiří Voskovec Jiřina Šejbalová Jiřina Štěpničková Karel Hašler Karel Höger Karla Oličová Ladislav Pešek Lída Baarová Ljuba Hermanová Marie Glázrová Nataša Gollová Nataša Tánská Oldřich Nový Otomar Korbelář R. A. Dvorský Raoul Schránil Rolf Wanka Růžena Šlemrová Saša Rašilov Stella Májová Svatopluk Beneš Terezie Brzková Theodor Pištěk Truda Grosslichtová Věra Ferbasová Vítězslav Vejražka Vlasta Burian Vlasta Fabiánová Zdenka Baldová Zdenka Sulanová Zita Kabátová Zorka Janů (knihydobrovsky.cz)

"Hledáte-li na naší veřejné či politické scéně osobnosti, kterým můžete důvěřovat a které mají kromě politických ambicí i profesní odbornost a přitom jsou schopny z vlastního upřímného přesvědčení a zájmu formulovat jak široké společenské problémy, tak jejich případná řešení, stejně jako ideály a cíle, pak myslím, že text takové osobnosti držíte právě v ruce." Jan Kraus (patro.cz)

Druhé vydání bestselleru, které neopomíjí nikoho důležitého z předválečného filmu. První vydání jsme rozšířili na celkový počet 50 biografických portrétů. Vzpomínky na reflektory ozářené tváře prvorepublikového a protektorátního filmu se nesmazatelně vryly do naší paměti. Jak tehdejší hvězdy stříbrného plátna prožívaly svá vrcholná léta mezi kulisami ateliérů? Nahlédněme do jejich životů, které ani zdaleka nekončily poslední filmovou klapkou. Kamera běží, začínáme! Osudy dalších 50 ikon provorepublikového i protektorátního filmu: Andula Sedláčková Alexander Hackenschmied Anna Gabrielová Bedřich Veverka Eman Fiala František Čáp František Černý František Filipovský František Krištof-Veselý František Smolík Gustav Hilmar Hana Podolská Hana Vítová Hedy Lamarr Helena Bušová Inka Zemánková Jan Sviták Jana Romanová Jára Kohout Jaroslav Ježek Jaroslav Vojta Jiří Dohnal Josef Kemr Karel Lamač Karel Postránecký Ladislav Boháč Ladislav Hemmer Marie Blažková Marie Norrová Marie Rosůlková Martin Frič Míla Pačová Miloš Havel Miloš Nedbal Olga Scheinpflugová Otakar Vávra Rudolf Deyl ml. Rudolf Hrušínský Růžena Nasková Stanislav Neumann Světla Svozilová Václav Trégl Věra Gabrielová Vladimír Borský Vladimír Slavínský Vladimír Šmeral Vladislav Vančura Vlasta Matulová Zdeněk Dítě Zdeněk Štěpánek (knihydobrovsky.cz)

Kniha "Nová šance pro druhé století naší republiky" je pohledem do budoucnosti. Můžeme jako národ naplnit náš potenciál nebo chcete-li poslání, pokud porozumíme tomu, jaké jsou naše silné stránky, co nás motivuje nebo co nás naopak brzdí. Česká republika má velmi dobré ekonomické ukazatele. Počet osob HIV pozitivních v přepočtu na obyvatele máme nejnižší na světě. Patříme k bezpečným zemím s velkou mírou sociální spravedlnosti. Zvenčí jsme viděni jako kreativní národ. Za první republiky jsme patřili do první desítky průmyslově nejvyspělejších zemí světa. Dnes se v konkurenceschopnosti pohybujeme na konci třetí desítky. Máme na to se třeba za 10 let posunout do první dvacítky? Jsem přesvědčen, že změna je možná. "Hledáte-li na naší veřejné či politické scéně osobnosti, kterým můžete důvěřovat a které mají kromě politických ambicí i profesní odbornost a přitom jsou schopny z vlastního upřímného přesvědčení a zájmu formulovat jak široké společenské problémy, tak jejich případná řešení, stejně jako ideály a cíle, pak myslím, že text takové osobnosti držíte právě v ruce." Jan Kraus (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Petr Šámal, 520 stran, česky, pevná bez přebalu lesklá (alza.cz)

Kniha - autor Jiří Fidler, 320 stran, česky, pevná bez přebalu lesklá Český stát píše svoji historii již více než jedenáct století. Před sto lety však došlo ke zlomové události v našich dějinách. Původní státní forma - monarchie - se po jednom tisíciletí změnila na republiku. Posledních sto let množstvím událostí a dějinných zvratů překonává valnou část ostatních epoch našich národních dějin. Znalost vlastních dějin, zvláště pak událostí bezprostředně předcházejících současnosti, patří mezi důležité prvky podílející se na formování našich rozhodnutí a postojů. Jsme pokračovatelé činnosti našich předků - s pocitem hrdosti vnímáme jejich úspěchy a s účastí prožíváme i jejich nezdary. Obojí je pro nás součástí historické zkušenosti, jež nám více či méně pomáhá vyrovnat se s našimi současnými úkoly či problémy. Znalost vlastních dějin je velmi důležitým předpokladem k tomu, aby i naše konání mohlo být v budoucnu našimi potomky posuzováno, aby na ně bylo pokud... (alza.cz)

Kniha - autor Jiří Fidler, 296 stran, česky, pevná bez přebalu lesklá Český stát píše svoji historii již více než jedenáct století. Před sto lety však došlo ke zlomové události v našich dějinách. Původní státní forma - monarchie - se po jednom tisíciletí změnila na republiku. Posledních sto let množstvím událostí a dějinných zvratů překonává valnou část ostatních epoch našich národních dějin. Znalost vlastních dějin, zvláště pak událostí bezprostředně předcházejících současnosti, patří mezi důležité prvky podílející se na formování našich rozhodnutí a postojů. Jsme pokračovatelé činnosti našich předků - s pocitem hrdosti vnímáme jejich úspěchy a s účastí prožíváme i jejich nezdary. Obojí je pro nás součástí historické zkušenosti, jež nám více či méně pomáhá vyrovnat se s našimi současnými úkoly či problémy. Znalost vlastních dějin je velmi důležitým předpokladem k tomu, aby i naše konání mohlo být v budoucnu našimi potomky posuzováno, aby na ně bylo pokud... (alza.cz)

Cílem této unikátní publikace je představit varhanní nástroje na území České republiky, které jsou něčím významné, něčím cenné. V úvodním textu se čtenář seznámí stručně s terminologií a stavbou varhan. Nechybí ani obrys dějin varhanářství a význam varhan v současné době. Na dalších stranách knihy se potom již nachází přes 110 varhan, od konce 16. století až po současnost, které doprovází bohatý obrazový materiál. (knihydobrovsky.cz)

Co to jsou lidská práva? Jaké jsou jejich historické kořeny? A co znamenají pro člověka v 21. století? Čtrnáct českých spisovatelek a spisovatelů se inspirovalo četbou Všeobecné deklarace lidských práv a dalo vzniknout originální sbírce třiceti příběhů, která osobitým způsobem odráží všech třicet článků tohoto klíčového dokumentu 20. století. Na příběhy navazuje krátké zamyšlení nad budoucností nejen lidských práv. Pestrost textů doplňuje tvorba jednatřiceti ilustrátorek a ilustrátorů, kteří jednotlivé texty doprovázejí. Projekt Deklarace navíc obsahuje soubor rozhovorů (podcastů) s filozofem Danielem Kroupou, který čtenářům nabízí hlubší vhled do lidskoprávní problematiky. V závěrečné debatě se spolu s ním nad budoucností lidských práv zamýšlejí také Tomáš Sedláček a Klára Laurenčíková. Všechny rozhovory si čtenáři mohou poslechnout po naskenování jednotlivých QR kódů v knize. České znění deklarace namluvila Monika Načeva. Kniha přináší (nejen dospělým) možnost nahlédnout Všeobecnou deklaraci lidských práv z různých perspektiv a zároveň vede k zamyšlení, co znamenají lidská práva pro nás samotné. Texty: Ondřej Buddeus, Lukáš Csicsely, Vratislav Kadlec, Jakuba Katalpa, Ivana Myšková, Tomáš Sedláček, Tereza Semotamová, Petra Soukupová Petr Stančík, Ester Stará, Olga Stehlíková, Marek Toman, Jiří Padevět, Markéta Pilátová, David Zábranský. Ilustrace: Patrik Antczak, Jakub Bachorík, David Dolenský, Renáta Fučíková, Aneta Františka Holasová, Kateřina Illnerová, Jindřich Janíček, Jakub Janovský, Adéla Marie Jirků, Štěpánka Jislová, Nikola Logosová, Lucie Lučanská, Vítězslav Mecner, Myokard, Jakub Plachý, Kristýna Plíhalová, Ilona Polanski, Filip Raif, Marek Rubec, Magdalena Rutová, Barbora Satranská, Stanislav Setinský, Milan Starý, Petra Josefína Stibitzová, Anastasia Stročkova, Tereza Ščerbová, Václav Šlajch, Andrea Tachezy, Lukáš Urbánek, Marie Urbánková, Tom Zahrádka. Knihu vyšla ve spolupráci s organizací Post Bellum. (knihydobrovsky.cz)