Krkonošští rodáci vzpomínají - dramatické příběhy z válečných a poválečných let - libor dušek

Krásná, a zároveň drsná horská krajina Krkonoš a Podkrkonoší byla do roku 1945 etnicky smíšenou pohraniční oblastí. Lidé zde narození ve 20. a 30. letech prožili na vlastní kůži „velké“ dějinné zvraty, ale často ještě větší změny v rámci rodinného kruhu. Kniha nabízí osobní prožitky jedenácti pamětníků, krkonošských rodáků, zahrnující i další příběhy desítek rodinných příslušníků a přátel. Ve vzpomínkách se zrcadlí samorostlý naturel českých i německých horalů a především jejich osudy v období první republiky, ve 2. světové válce a v prvních letech po osvobození. (knihydobrovsky.cz)

Třetí pokračování příběhů rodáků z Krkonoš či blízkého Podkrkonoší nabízí pestrou mozaiku životních osudů a zkušeností pozoruhodných vypravěčů. Ve všech příbězích silně rezonuje česko-německá interakce. Soužití obou etnik na území Krkonoš nebylo v minulosti vždy oboustranně přívětivé a ideální. Diskutabilní rovnováhu rozrušily nejprve smělé ambice Konrada Henleina a Adolfa Hitlera v 2. polovině 30. let a 1. polovině let 40. a následná česká reakce po květnu 1945 vedená Edvardem Benešem. Paradoxem je fakt, že většina krkonošských rodáků ve svém rodokmenu najde vždy alespoň několik německy, respektive česky hovořících předků. Instituce tzv. smíšených manželství byla až do 30. let na denním pořádku, podobně jako handl - dočasná výměna dětí mezi českými a německými rodinami, primárně motivována výukou toho druhého jazyka, ale nesla s sebou i řadu dalších pozitivních sociálních aspektů. Ani to však nepomohlo zastavit lavinu kolektivních i osobních nenávistí. Historicko-politická rozhodnutí shora měla nakonec drtivou převahu a osudový dopad na všechny zúčastněné. Paní Ingrid Mainert a její rodina byla nucena v dětství opustit místo, kde do té doby vyrůstala. Protože byla Němka. Danuše Nekolová byla nucena během války pracovat ve vrchlabské továrně pro Němce. Protože byla Češka. Herta Paulů vyrůstala bez tatínka, který byl nucen narukovat do války. Protože byl Němec. Vyhnula se poválečnému vysídlení a ve Vrchlabí žije doposud. Protože její maminka byla Češka. Realita bývá vždycky složitější, než se jeví na první pohled. (knihydobrovsky.cz)

Krkonošská oblast je pozoruhodná nejen svými přírodními krásami, ale především lidmi. Výběr pamětníků narozených ve 20. a 30. letech 20. století, s jejichž osudy se seznámíme na následujících stránkách, není náhodný a plynně navazuje na první vydání osudů krkonošských rodáků, jejich příbuzných a blízkých. Pamětníci a pamětnice jsou pečlivě vybráni tak, aby prostřednictvím jejich příběhů byli čtenáři seznámeni s historickým odkazem regionu a jeho přesahem do současnosti. Proto v knize zazní hlasy mužů a žen z českého i německého prostředí a různorodého sociálně-ekonomického zázemí. Výpovědi pamětníků jsou citlivě uspořádány a zpracovány tak, aby neovlivnily jejich vnitřní soudržnost, formální i obsahovou jedinečnost a interpretační autentičnost. Z toho důvodu je většinou zachován i hovorový a často jadrný jazyk. (knihydobrovsky.cz)

Čtvrté pokračování knih Krkonošští rodáci vzpomínají opět nabízí pestrou mozaiku životních příběhů pamětníků a pamětnic z Krkonoš či blízkého Podkrkonoší. Nebývá výjimkou, když v pokročilejším věku lidé sepisují své paměti. Zpravidla proto, aby uchovali rodinnou paměť pro své potomky. Libor Dušek se již dvanáct let seznamuje s těmito pozoruhodnými lidmi, jejichž životní osudy vám nyní předkládá. Vesnice Nedaříž se nachází v Podkrkonoší a do roku 1945 byla v jistém smyslu ukázkovým příkladem smíšené česko-německé pohraniční obce. Když přišel v roce 1938 zábor hranic, bylo Editě Lejdarové necelých pět let, ale tato událost odstartovala řetězení dalších souvislostí, které zásadně ovlivnily její život a život celé její rodiny. Tatínek sice pocházel z českého prostředí, ale byl nucen narukovat do řad wehrmachtu a záhy se dostal do sovětského zajetí. Z toho se domů vrátil až v roce 1949 a zjistil, že jeho nejbližší rodinní příslušníci byli vysídleni do východního Německa. Helmut Hofer zřejmě v uplynulých letech neunikl pozornosti milovníků Krkonoš. Skromný chlapík, tělem, duší i přístupem k životu, archetyp horala, je známý především jako poslední nosič na Sněžku. Paní Miluše Hartigová, provdaná Holubcová, vyrůstala v české části Krkonoš, ve skromné chaloupce ve vsi Roudnice a školu navštěvovala v nedalekých malebných Křížlicích. V době záboru pohraničí na podzim 1938 jí bylo jedenáct let. Už poměrně zřetelně vnímala, že není v pořádku, když se její domov ze dne na den stal součástí agresivní a rozpínavé německé říše. (knihydobrovsky.cz)

Páté pokračování Krkonošských rodáků opět nabízí pestrou mozaiku životních příběhů pamětníků a pamětnic z Krkonoš či blízkého Podkrkonoší. Ke svému rodišti má většina lidí dlouhodobou vazbu, která se s přibývajícími roky zpravidla zintenzivňuje a vytváří velmi hluboký vztah k domovu. Ačkoliv v průběhu dějin dochází ke dramatickým událostem, které přinášejí často ještě dramatičtější změny, pomyslné kořeny v půdě se s jistou nadsázkou zpravidla jeví jako věčné. Má na tom větší podíl příroda, nebo lidé? N ebývá výjimkou, když v pokročilejším věku lidé sepisují své paměti. Zpravidla proto, aby uchovali rodinnou paměť pro své potomky. Libor Dušek se již mnoho let seznamuje s těmito pozoruhodnými lidmi, jejichž životní osudy vám znovu nabízí. První třetina knihy je věnována ústním i písemným vzpomínkám Bohuslava Janouška ze Stromkovic, malé vesničky západních Krkonoš. Jeho podrobné popisování každodenních strastí a slastí krkonošských horáků výtečně zachycuje proměnlivou atmosféru života ve 20.-50. letech 20. století, kterou už dávno odvál čas. Alfred Tippelt zažil poslední fázi skutečného budního hospodářství. Do roku 1944 žil v rodné chalupě na Světlé hoře, pak musel narukovat do wehrmachtu a domů už se natrvalo nevrátil. Marie Lustyková, rozená Finková z Podhůří se narodila do smíšeného česko-německého manželství, a tak ona i její rodina zakusila příkoří z mnoha stran. (knihydobrovsky.cz)

Kniha – autor Libor Dušek, 192 stran, česky - autor Libor Dušek, 192 stran, česky Krásná, a zároveň drsná horská krajina Krkonoš a Podkrkonoší byla do roku 1945 etnicky smíšenou pohraniční oblastí. Lidé zde narození ve 20. a 30. letech prožili na vlastní kůži „velké“ dějinné zvraty, ale často ještě větší změny v rámci rodinného kruhu. Kniha nabízí osobní prožitky jedenácti pamětníků, krkonošských rodáků, zahrnující i další příběhy desítek rodinných příslušníků a přátel. Ve vzpomínkách se zrcadlí samorostlý naturel českých i německých horalů a především jejich osudy v období první republiky, ve 2. světové válce a v prvních letech po osvobození. (alza.cz)

Kniha - autor Libor Dušek, 192 stran, česky, pevná bez přebalu lesklá Třetí pokračování příběhů rodáků z Krkonoš či blízkého Podkrkonoší nabízí pestrou mozaiku životních osudů a zkušeností pozoruhodných vypravěčů. Ve všech příbězích silně rezonuje česko-německá interakce. Soužití obou etnik na území Krkonoš nebylo v minulosti vždy oboustranně přívětivé a ideální. Diskutabilní rovnováhu rozrušily nejprve smělé ambice Konrada Henleina a Adolfa Hitlera v 2. polovině 30. let a 1. polovině let 40. a náslená česká reakce po květnu 1945 vedená Edvardem Benešem. Paradoxem je fakt, že většina krkonošských rodáků ve svém rodokmenu najde vždy alespoň několik německy, respektive česky hovořících předků. Instituce tzn. smíšených manželství byla až do 30. let na denním pořádku, podobně jako handl - dočasná výměna dětí mezi českými a německými rodinami, primárně motivována výukou toho druhého jazyka, ale nesla s sebou i řadu dalších pozitivních sociálních aspektů. Ani to... (alza.cz)

Kniha - autor Libor Dušek, 208 stran, česky, pevná bez přebalu lesklá Čtvrté pokračování knih Krkonošští rodáci vzpomínají opět nabízí pestrou mozaiku životních příběhů pamětníků a pamětnic z Krkonoš či blízkého Podkrkonoší. Nebývá výjimkou, když v pokročilejším věku lidé sepisují své paměti. Zpravidla proto, aby uchovali rodinnou paměť pro své potomky. Libor Dušek se již dvanáct let seznamuje s těmito pozoruhodnými lidmi, jejichž životní osudy vám nyní předkládá. Vesnice Nedaříž se nachází v Podkrkonoší a do roku 1945 byla v jistém smyslu ukázkovým příkladem smíšené česko-německé pohraniční obce. Když přišel v roce 1938 zábor hranic, bylo Editě Lejdarové necelých pět let, ale tato událost odstartovala řetězení dalších souvislostí, které zásadně ovlivnily její život a život celé její rodiny. Tatínek sice pocházel z českého prostředí, ale byl nucen narukovat do řad wehrmachtu a záhy se dostal do sovětského zajetí. Z toho se domů vrátil až v roce 1949 a... (alza.cz)

Kniha - autor Libor Dušek, 192 stran, česky, pevná bez přebalu lesklá Páté pokračování Krkonošských rodáků opět nabízí pestrou mozaiku životních příběhů pamětníků a pamětnic z Krkonoš či blízkého Podkrkonoší. Ke svému rodišti má většina lidí dlouhodobou vazbu, která se s přibývajícími roky zpravidla zintenzivňuje a vytváří velmi hluboký vztah k domovu. Ačkoliv v průběhu dějin dochází ke dramatickým událostem, které přinášejí často ještě dramatičtější změny, pomyslné kořeny v půdě se s jistou nadsázkou zpravidla jeví jako věčné. Má na tom větší podíl příroda, nebo lidé? N ebývá výjimkou, když v pokročilejším věku lidé sepisují své paměti. Zpravidla proto, aby uchovali rodinnou paměť pro své potomky. Libor Dušek se již mnoho let seznamuje s těmito pozoruhodnými lidmi, jejichž životní osudy vám znovu nabízí. První třetina knihy je věnována ústním i písemným vzpomínkám Bohuslava Janouška ze Stromkovic, malé vesničky západních Krkonoš. Jeho podrobné... (alza.cz)

Třetí pokračování příběhů rodáků z Krkonoš či blízkého Podkrkonoší nabízí pestrou mozaiku životních osudů a zkušeností pozoruhodných vypravěčů. Ve všech příbězích silně rezonuje česko-německá interakce. Soužití obou etnik na území Krkonoš nebylo v minulosti vždy oboustranně přívětivé a ideální. Diskutabilní rovnováhu rozrušily nejprve smělé ambice Konrada Henleina a Adolfa Hitlera v 2. polovině 30. let a 1. polovině let 40. a náslená česká reakce po květnu 1945 vedená Edvardem Benešem. Paradoxem je fakt, že většina krkonošských rodáků ve svém rodokmenu najde vždy alespoň několik německy, respektive česky hovořících předků. Instituce tzn. smíšených manželství byla až do 30. let na denním pořádku, podobně jako handl - dočasná výměna dětí mezi českými a německými rodinami, primárně motivována výukou toho druhého jazyka, ale nesla s sebou i řadu dalších pozitivních sociálních aspektů. Ani to však nepomohlo zastavit lavinu kolektivních i osobních nenávistí. Historicko-politická rozhodnutí shora měla nakonec drtivou převahu a osudový dopad na všechny zúčastněné. Paní Ingrid Mainert a její rodina byla nucena v dětství opustit místo, kde do té doby vyrůstala. Protože byla Němka. Danuše Nekolová byla nucena během války pracovat ve vrchlabské továrně pro Němce. Protože byla Češka. Herta Paulů vyrůstala bez tatínka, který byl nucen narukovat do války. Protože byl Němec. Vyhnula se poválečnému vysídlení a ve Vrchlabí žije doposud. Protože její maminka byla Češka. Realita bývý vždycky složitější, než se jeví na první pohled. (patro.cz)

Šumava - pohoří oddělující Čechy od Bavorska a tvořící přirozenou hranici mezi oběma zeměmi patřilo a patří k nejkrásnějším a turisticky nejpřitažlivějším, zejména po tom, co zmizela spolu se „železnou oponou“ i většina omezení zakazujících vstup do celé řady lokalit.Zdejší lidé byli vždy svérázní, protože hory umí být stejně krásné jako zrádné a kruté. V důsledku historického vývoje tu vedle sebe žili po staletí Češi a Němci a přesto, že ne vždy to bylo soužití idylické, vycházeli spolu v dobrém – už jen proto, že si často museli vzájemně pomáhat. S nástupem nacismu v Německu se začaly vztahy kalit a po skončení války byla většina zdejších Němců vysídlena – buď za hranice, nebo byli rozptýleni po českém a moravském vnitrozemí. Jejich opuštěné usedlosti obsadili osídlenci: někteří jen proto, aby je vyrabovali, ale mnohem více bylo těch, kteří tu chtěli nalézt nové domovy a trvale žít.Pak ale přišel únor roku 1948, Šumavou probíhala přísně střežená hranice mezi Východem a Západem a ti, kteří zde žili už po generace i nově příchozí museli opustit své domovy. Mnohé osady a především samoty byly zničeny a na dlouhá desetiletí z nich zmizel život. O tom, jaká byla ta původní Šumava i její lidé, vzpomínají místní rodáci.Text působí jako mozaika, v níž se jednotlivé kamínky skládají do větších celků, až nakonec vytvoří plastický obraz času, který sice již dávno pominul, ale v paměti lidí zůstává. (knihydobrovsky.cz)

Jaká byla Šumava v čase jejich dětství a mládí, vzpomínají její rodáci i ti, kteří Šumavu celý život milují. Jednotlivé vzpomínky představují kamínky, které se skládají do mozaiky až nakonec vytvoří obraz doby, který sice již dávno pominul, ale v paměti lidí zůstává trvale uložen. Tak jak to dokládá vzpomínka Václava Kašpara.Mě s bráchou jednou stavěl v Sušici ve Volšovské ulici gestapák, když jsme vezli načerno semletou mouku. V obchodě bylo domluveno, že ve dvanáct hodin zavřou a do půl druhé přivezeme osm pytlů. Měli jsme je na valníku a s koníkem jsme jeli ze mlýna do koloniálu. Přijeli jsme do Volšovské, zpoza kapličky vylezl gestapák, opřel o ni kolo a mával, abychom zastavili. Tesařské kramle bychom s bráchou přeštípli, jak v nás hrklo. To je konec! ,Co vezete?' Brácha vyndal papír. Čím dýl ho gestapák četl, tím víc se usmíval. Potom lejstro složil a podával ho zpátky: ,No, papír máš hezkej, ale nejezdi tam, tam na vás čekají. Otoč kobylu a jeďte domů.' Vyprávěli jsme to Slávovi. ,To nám ještě scházelo. Mě by poznali, ale ty si vem kolo a jeď se podívat, jestli tam opravdu na vás čekají.' Kolem hospody Na hrázi jsem nikoho neviděl, ale za barákem, kde byl obchod, jsem v zahradě zahlédl esesáckou čepici s umrlčí lebkou. Čekali zalezlí v altánu, až si lidi přijdou pro mouku, kterou vezeme. Co by bylo nešťastných lidí, kdyby nás nevaroval… Jen pro doplnění - po válce předal našim úřadům kufr plný dopisů, ve kterých Češi udávali sousedy, krajany i příbuzné… (knihydobrovsky.cz)

O tom, jaká byla Šumava v dobách jejich dětství a mládí, vzpomínají její rodáci. Každý příběh je jako kamínek do mozaiky obrazu Šumavy před válkou, za války a po válce. Eduard Steun ve svém příspěvku Vznik a zánik samoty Steindl (U Matesa) píše, že jako klukovi mu tato hájovna připomínala chaloupku z pohádky. Dnes z ní zůstal na louce jen obrovský komín s udírnou obrostlý keři. Karel Větrovec pokračuje v psaní svého životního příběhu doplněného zajímavostmi z kroniky Kašperských Hor, kterou léta jako kronikář píše. Karel Ešner se jako malý kluk začátkem šedesátých let tiše účastnil pravidelných dýchánků starých pánů včetně svého dědy, kteří vzpomínali na své mládí a mimo jiné i na to, jak po Otavě kdysi plavaly vory. Ivana Šafránková, dcera věhlasného šumavského kapelníka Karla Polaty, přispěla vzpomínkou na hudební začátky svého otce a jeho setkání s později proslulým Rudolfem Firkušným. Jistě vás zaujme i osobité vzpomínání Jana Koppa a vyprávění nejen o životě v Roklanské hájence od Eriky Zemanové. (knihydobrovsky.cz)

Znovu vás zveme na setkání se zajímavými lidmi, do jejichž života i osudu se zapsala Šumava. Seznámíte se s nelehkým životem známého modravského starosty Antonína Schuberta, jemuž mnohokrát život ukázal odvrácenou tvář. Antonín Pártl vzpomíná na dětství a historii obce Dolní Vltavice krátce po roce 1945, kdy prázdné domy skýtaly místa pro klukovská dobrodružství. Poutavě o tehdejší době vypráví i Karel Potužník. V některých vesnicích, jak se shodující i mnozí další pamětníci, to vypadalo jako v seriálu Zdivočelá země. Někteří přistěhovalci, dobrodruzi z vnitrozemí, si mnohdy hráli na kovboje. Jenomže přišel podzim a neměli čím krmit dobytek, protože nesušili seno. Rozprchli se bůhvíkam, a tak bylo třeba zbylý dobytek soustředit do stáda a každý sedlák musel týdně dávat fůru sena, aby do jara vydržel. I další osudy lidí, o nichž se v knize dočtete, by vydaly na samostatný román. Spoustu historek poskytl i Miroslav Mayer, lesák a ochránce hranic. Z paměti mu nikdy nevymizí slova neznámého vojáka základní služby z pohraniční roty na Březníku, který se po smrti svého kamaráda blízko Židovské skály a Medvědí hory vyjádřil: „Mým největším přáním je, aby již na žádných hranicích neumírali lidé…!“ Na konec jsme si nechali vzpomínky na skutečnou šumavskou legendu, „malého – velkého muže“, lékaře Zdeňka Kostroucha. Za svými pacienty jezdil na koni obětavě v kteroukoliv denní nebo noční hodinu a za jakéhokoliv počasí, tenkrát sehnat sanitku bylo spíš kouzelnickým uměním… (knihydobrovsky.cz)

Kniha - 224 stran, česky Jaká byla Šumava v čase jejich dětství a mládí, vzpomínají její rodáci i ti, kteří Šumavu celý život milují. Jednotlivé vzpomínky představují kamínky, které se skládají do mozaiky až nakonec vytvoří obraz doby, který sice již dávno pominul, ale v paměti lidí zůstává trvale uložen. (alza.cz)

Kniha - 176 stran, česky Znovu vás zveme na setkání se zajímavými lidmi, do jejichž života i osudu se zapsala Šumava. Seznámíte se s nelehkým životem známého modravského starosty Antonína Schuberta, jemuž mnohokrát život ukázal odvrácenou tvář. Antonín Pártl vzpomíná na dětství a historii obce Dolní Vltavice krátce po roce 1945, kdy prázdné domy skýtaly místa pro klukovská dobrodružství. Poutavě o tehdejší době vypráví i Karel Potužník. V některých vesnicích, jak se shodující i mnozí další pamětníci, to vypadalo jako v seriálu Zdivočelá země. Někteří přistěhovalci, dobrodruzi z vnitrozemí, si mnohdy hráli na kovboje. Jenomže přišel podzim a neměli čím krmit dobytek, protože nesušili seno. Rozprchli se bůhvíkam, a tak bylo třeba zbylý dobytek soustředit do stáda a každý sedlák musel týdně dávat fůru sena, aby do jara vydržel. I další osudy lidí, o nichž se v knize dočtete, by vydaly na samostatný román. Spoustu historek poskytl i Miroslav Mayer, lesák a ochránce... (alza.cz)

Kniha - 224 stran, česky, pevná bez přebalu lesklá Otom, jaká byla Šumava v dobách jejich dětství amládí, vzpomínají její rodáci. Každý příběh je jako kamínek do mozaiky obrazu Šumavy před válkou, za války a po válce. Eduard Steun ve svém příspěvku Vznik a zánik samoty Steindl (U Matesa) píše, že jako klukovi mu tato hájovna připomínala chaloupku z pohádky. Dnes z ní zůstal na louce jen obrovský komín s udírnou obrostlý keři. Karel Větrovec pokračuje v psaní svého životního příběhu doplněného zajímavostmi z kroniky Kašperských Hor, kterou léta jako kronikář píše. Karel Ešner se jako malý kluk začátkem šedesátých let tiše účastnil pravidelných dýchánků starých pánů včetně svého dědy, kteří vzpomínali na své mládí amimo jiné i na to, jak po Otavě kdysi plavaly vory. Ivana Šafránková, dcera věhlasného šumavského kapelníka Karla Polaty, přispěla vzpomínkou na hudební začátky svého otce a jeho setkání s později proslulým Rudolfem Firkušným. Jistě vás zaujme i... (alza.cz)

Kniha pojednává o aktuální situaci a živobytí etnika Váchánců v severovýchodní části Islámského emirátu Afghánistán. Autor, který tento region opakovaně navštěvuje, čtenáři představuje specifičnosti tohoto horského regionu, hospodaření v extrémních podmínkách, tradiční řemesla, náboženství, zvyky a rituály, ale nechybí ani popis situace v zemi, kde vládne obávaný Tálibán. (knihydobrovsky.cz)

Je tomu právě půl století co nepředvídatelná přírodní katastrofa předčasně utnula snahy československé expedice Peru 1970. Nekompromisně destruktivní lavina ledu a kamení způsobená rozsáhlým zemětřesením v pohoří jihoamerických Bílých Kordiller pohřbila v základním táboře pod Huascaránem snahy a cíle všech jejích čtrnácti členů. Většina z nich horolezecky vyrostla mezi pískovcovými věžemi Skaláku a pro mnohé z nich to byl jejich první kontakt s velehorami. Mene tekel přišlo už dva týdny předtím, když tragicky zahynul jeden ze členů expedice. Ničivý otřes půdy v horách si vyžádal v řádu minut životy úhrnem sedmdesáti tisíc kečuánských indiánů. Srdce Bílých Kordiller však tepe dál. Na přetrženou nit navázali po letech profesionální horolezci i alpinisté srdcaři. Kniha nabízí společně s reprintem souboru fotografií Viléma Heckela Poslední hora dialog vteřiny a věčnosti, příběhy generací, které spojuje přátelství, odvaha i tragédie, ale především síla a nezlomnost lidského ducha a vítězství myšlenky, která své první řádky začala psát v dalekém Peru před více než padesáti lety… (knihydobrovsky.cz)

Monografie pojednává o etnicko-jazykové skupině Váchánců, žijících v oblasti pamírsko-hindukušského horského uzlu na území Afghánistánu, Tádžikistánu a Pákistánu. Důsledkem soupeření Ruska a Velké Británie v průběhu 19. století v rámci tzv. Velké hry (Great Game), byla nucena koncem 19. století část do té doby homogenního etnika opustit rodný Váchánský koridor, načež se Váchánci ocitli na území později diametrálně odlišně se vyvíjejících státních útvarů. Předmětem práce je komplexní analýza proměny materiální i duchovní kultury etnické skupiny, respektive etnicko-jazykových skupin Váchánců žijících na území Afghánistánu, Tádžikistánu a Pákistánu s akcentem na jejich současný stav. Velmi důležitou součástí je vizuální kontext, který prostřednictvím vyobrazení a fotografií prezentuje signifikantní znaky spjaté s každodenním životem Váchánců. Primárním cílem práce je rozkrytí materiálních i duchovních fenoménů, které úzce souvisí s každodenním životem, historicko-politickými souvislostmi, socio-ekonomickou situací, ší'itským ismá'ílitským náboženstvím, s nimiž jsou konfrontováni příslušníci jednotlivých skupin Váchánců. Jakožto nejvhodnější instrument k výše vytyčenému cíli se jednoznačně jeví komparativní metoda, reflektující smysluplnou kombinaci synchronního a diachronního přístupu, stojící na autorských terénních výzkumech v oblasti pamírsko-hindukušského uzlu, podpořená prostudováním relevantních zdrojů. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Čeští horolezci pod Huascaránem. Je tomu právě půl století, co nepředvídatelná přírodní katastrofa předčasně utnula snahy československé expedice Peru 1970. Nekompromisně destruktivní lavina ledu a kamení způsobená rozsáhlým zemětřesením v pohoří jihoamerických Bílých Kordiller pohřbila v základním táboře pod Huascaránem snahy a cíle všech jejích čtrnácti členů. Většina z nich horolezecky vyrostla mezi pískovcovými věžemi Skaláku a pro mnohé z nich to byl jejich první kontakt s velehorami. Mene tekel přišlo už dva týdny předtím, když tragicky zahynul jeden ze členů expedice. Ničivý otřes půdy v horách si vyžádal v řádu minut životy úhrnem sedmdesáti tisíc kečuánských indiánů. Srdce Bílých Kordiller však tepe dál. Na přetrženou nit navázali po letech profesionální horolezci i alpinisté srdcaři. Kniha nabízí společně s reprintem souboru fotografií Viléma Heckela Poslední hora dialog vteřiny a věčnosti, příběhy generací, které spojuje přátelství, odvaha i tragédie, ale především síla a nezlomnost lidského ducha a vítězství myšlenky, která své první řádky začala psát v dalekém Peru před více než padesáti lety… (knihydobrovsky.cz)

Je tomu právě půl století co nepředvídatelná přírodní katastrofa předčasně utnula snahy československé expedice Peru 1970. Nekompromisně destruktivní lavina ledu a kamení způsobená rozsáhlým zemětřesením v pohoří jihoamerických Bílých Kordiller pohřbila v základním táboře pod Huascaránem snahy a cíle všech jejích čtrnácti členů. Většina z nich horolezecky vyrostla mezi pískovcovými věžemi Skaláku a pro mnohé z nich to byl jejich první kontakt s velehorami. Mene tekel přišlo už dva týdny předtím, když tragicky zahynul jeden ze členů expedice. Ničivý otřes půdy v horách si vyžádal v řádu minut životy úhrnem sedmdesáti tisíc kečuánských indiánů. Srdce Bílých Kordiller však tepe dál. Na přetrženou nit navázali po letech profesionální horolezci i alpinisté srdcaři. Kniha nabízí společně s reprintem souboru fotografií Viléma Heckela Poslední hora dialog vteřiny a věčnosti, příběhy generací, které spojuje přátelství, odvaha i tragédie, ale především síla a nezlomnost lidského ducha a vítězství myšlenky, která své první řádky začala psát v dalekém Peru před více než padesáti lety… (patro.cz)

Již šesté vydání sbírky fejetonů oblíbené herečky Ivanky Deváté neztrácí na aktuálnosti ani půvabu. Nadčasové příběhy vykreslují nostalgii válečných a poválečných let, a přitom nepostrádají pořádnou porci laskavého humoru. Autorka se vrací ke klíčovým momentům svého života a na scénu uvádí rodinné příslušníky, spolužáky z gymnázia, ale i husy a králíky či vši a blechy. (knihydobrovsky.cz)

Již šesté vydání sbírky fejetonů oblíbené herečky Ivanky Deváté neztrácí na aktuálnosti ani půvabu. Nadčasové příběhy vykreslují nostalgii válečných a poválečných let, a přitom nepostrádají pořádnou porci laskavého humoru. Autorka se vrací ke klíčovým momentům svého života a na scénu uvádí rodinné příslušníky, spolužáky z gymnázia, ale i husy a králíky či vši a blechy. (patro.cz)

Kniha vychází v roce 2018, kdy si připomínáme výročí 100 let od založení Československa. První část tvoří časová osa - pestrý kaleidoskop událostí 1918-2018. Následuje obrazová část, kde jsou představeny obě republiky. Atraktivní fotografie doprovázejí popisky - glosy od Pavla Radosty. Objevte s námi bohatství Čech a Slovenska, naši společnou historii i současnost! (knihydobrovsky.cz)

eBook: Již šesté vydání sbírky fejetonů oblíbené herečky Ivanky Deváté Již šesté vydání sbírky fejetonů oblíbené herečky Ivanky Deváté neztrácí na aktuálnosti ani půvabu. Nadčasové příběhy vykreslují nostalgii válečných a poválečných let, a přitom nepostrádají pořádnou porci laskavého humoru. Autorka se vrací ke klíčovým momentům svého života a na scénu uvádí rodinné příslušníky, spolužáky z gymnázia, ale i husy a králíky či vši a blechy. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Ivanka Devátá, 248 stran, česky, pevná s přebalem lesklá Již šesté vydání sbírky fejetonů oblíbené herečky Ivanky Deváté neztrácí na aktuálnosti ani půvabu. Nadčasové příběhy vykreslují nostalgii válečných a poválečných let, a přitom nepostrádají pořádnou porci laskavého humoru. Autorka se vrací ke klíčovým momentům svého života a na scénu uvádí rodinné příslušníky, spolužáky z gymnázia, ale i husy a králíky či vši a blechy. (alza.cz)

Po roce 1953 pozvolna docházelo (zpočátku téměř nepozorovaně) k uvolňování mezinárodního napětí a začalo dlouhé období koexistence dvou systémů. Československo tento vývoj víceméně kopírovalo. Lidem se začalo "volněji dýchat". V mnoha oborech a odvětvích byly položeny základy budoucího rozmachu šedesátých let, nicméně i v letech 1954-1962 se mnoha lidem nežilo lehce. Vrcholila kolektivizace se všemi svými stinnými stránkami, Státní bezpečnost stále pronásledovala velké skupiny "nepřátelských elementů", lidé v sobě nesli pocit křivdy a zlost z peněžní reformy realizované náhle v roce 1953… Tato kolektivní monografie předkládá téměř pět desítek příspěvků, jejichž autorky a autoři nahlížejí na léta 1954-1962 z různých úhlů. Vznikla tak mozaika života československé společnosti. Místo zde mají jak regionálně zaměřené texty, tak i studie o celospolečenských tématech, jakými jsou například zemědělství, kulturní vývoj, problematika církví, role odborového hnutí či KSČ ve společnosti nebo situace ve vědě a sportu. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Autor o knize říká: Případová studie Literatura Opavska v letech 1990–2023 spadá do oblasti nového (kulturního) regionalismu (a jeho projevů ve sféře literatury, především beletrie – krásné literatury). Ačkoli sledujeme literaturu v oblasti Opavska, není možné text chápat ani jako mapování vysloveně regionální literatury, která je v současnosti rozuměna jako forma rozvoje národní literatury, jež je obohacena o regionální zkušenost… Nezkoumáme zásadně ani regionální tradice, i když na některé její prvky upozorňujeme, neboť spojitost mechanismů vnímání a působení literárních tradic s fikčními světy literárních děl a jejich topikou jsou zcela průkazné… Naše práce není ani klasickou literárněvědnou (literárněhistorickou, literárněkritickou) studií, jelikož je první syntézou literárního dění v regionu, a to během zásadně krátkého úseku let 1990 až 2023. Nicméně taková literárněhistorická syntéza bude jistě potřebná a po sběru dat, a to nejen historiografických, mj. literárního života a aktivit spjatých s lokalitou Opavska, ale také komunikačně-recepčních (mj. literární kritika jako první instance recepce), které poslouží k lepší axiologické orientaci v materiálu výzkumu, bude možné v tématu pokračovat na vyšší úrovni syntézy… Naše přítomná práce (jako případová studie) v podobě e-knihy je svým žánrovým zaměřením recepčně nenáročným literárním kompendiem, které může vhodným způsobem posloužit zájemcům o tuto oblast Slezska a severní Moravy, a to jak uvnitř (školy instituce, organizace atp.), tak vně (redakce časopisů, nakladatelství a další jednotky literárního provozu) a také je svědectvím toho, že literární život v regionu se rozvíjí (bez zvláštního ohledu na skutečnost jeho postavení na periferii) poměrně zajímavým a dynamickým způsobem (také díky kulturním a vzdělávacím institucím). Jde o doklad teze, že z hlediska vztahu centrum – periferie může obohacovat střed a jeho kulturu také region a jeho písemnictví o některé významné podněty, ale i hodnoty. Zároveň by tato práce měla posloužit jako bariéra proti zbytečné předsudečnosti, ostatně často ani nevycházející z centra, ale z jistého, poměrně blízkého, avšak z hlediska tradic a hodnot zcela jinak utvářeného regionu, stále však situovaného v prostoru severní Moravy a Slezska. (knihydobrovsky.cz)

Jsou malé dějiny v době bezčasí skutečně malými? Bezčasím můžeme chápat období strnulosti a nehybné těžkopádnosti. Období, kdy staronové elity dusily slibně se rozvíjející občanskou společnost. Období, kdy o kariéře člověka rozhodovala jeho odpověď na otázku, zda 21. srpen 1968 znamenal internacionální pomoc. Období, kdy výrazní oponenti režimu byli upozaďováni, umlčováni, odstraňováni na periferii společnosti či sami raději volili emigraci - nebo k ní byli nuceni. Období, kdy na politické šachovnici působila pouze jedna strana. Většina obyvatel tehdejšího Československa se v reakci na nové poměry stáhla do soukromí, na své chalupy a ke svým koníčkům - což režimu vlastně vyhovovalo. Vládnoucí komunistická strana sice po lidech požadovala účast na oficiálních slavnostech a akcích, jako byly oslavy různých výročí nebo "volby", případně deklarativně vyslovenou podporu (Anticharta apod.) - o skutečně angažované občany však zájem neměla. A přece pozvolna vznikaly ostrůvky svobody. Vedle oficiální literatury se začal šířit samizdat a filmová tvorba, na počátku 70. let tak zoufalá, se postupně osmělovala. Připravovala se helsinská konference, která poté otevřela prostor obraně lidských práv a Chartě 77. Malé, zdánlivě dílčí dějiny vstoupily na mezinárodní scénu, aby připravily změnu dějin velkých. (knihydobrovsky.cz)

Kniha Jana Buriana Přímluva za dnešní dobu a další příběhy z let 2010-2013 obsahuje devadesát fejetonů, které v uplynulých třech letech otiskoval na svých stránkách Týdeník Rozhlas. Podobně jako v předchozím Přízraku v nákupním středisku (2009) nabízí autor i tentokrát čtenářům výlety v prostoru i v čase, takže dobrodružnější povahy se ocitnou na hřbitově v Patagonii, zažijí bouřlivou plavbu na ostrůvek Christians? v Baltském moři, v doprovodu Jiřího Gutha-Jarkovského se vrátí do Portugalska kolem roku 1900 a podniknou s ním cestu vlakem přes železniční most navržený Gustavem Eiffelem? pokud dávají přednost současnosti, dočtou se, jak dnes "za horama pyrenejskýma" zvládají ekonomickou krizi a jestli je ještě možné slyšet v Lisabonu autentické fado. Vlastencům jsou určeny úvahy o pomazánkovém másle, stavu zajíců a občanů v Přední Kopanině, Maradonově, respektive Klausově boží ruce či o tom, v čem nás mohou po volbách (nejen přímých) inspirovat kocouři… (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Cyklus povídek evangelické spisovatelky starší generace, publikující ve 40. letech dvacátého století, násilně umlčené komunistickým režimem. Povídky z prostředí lyrické jihočeské krajiny zachycující mozaiku příběhů z období válečných a poválečných let pohledem dvou klíčových postav – učitele a moudré prosté ženy. Laskavý, jemný humor, nenásilný duchovní podtext, výjimečný smysl autorky pro poetiku a její výrazové prostředky poskytují nevšední čtenářský zážitek. Ponoření do světa chudobných, maličkých, bídných tohoto světa očima zralé víry dává tušit konečné vítězství Kristovy lásky a pravdy. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Autor si klade za cíl na základě primárních pramenů a dalších zdrojů popsat a zhodnotit vývoj Visegrádské skupiny na pozadí vnitropolitického vývoje členských zemí. Práce sumarizuje aktivity V4 především z hlediska praktické realizace zahraniční politiky, přináší ale také reflexi dosavadní spolupráce a alternativy budoucích aktivit V4 zejména ve strukturách EU, v oblasti energetické bezpečnosti, zahraničních zájmů regionu apod. Spolu s relevantními dokumenty na přiloženém CD tak bude užitečnou studijní pomůckou nejen pro studenty. (knihydobrovsky.cz)

Jaká byla Šumava v čase jejich dětství a mládí, vzpomínají její rodáci i ti, kteří Šumavu celý život milují. Jednotlivé vzpomínky představují kamínky, které se skládají do mozaiky až nakonec vytvoří obraz doby, který sice již dávno pominul, ale v paměti lidí zůstává trvale uložen. (patro.cz)

Otom, jaká byla Šumava v dobách jejich dětství amládí, vzpomínají její rodáci. Každý příběh je jako kamínek do mozaiky obrazu Šumavy před válkou, za války a po válce. Eduard Steun ve svém příspěvku Vznik a zánik samoty Steindl (U Matesa) píše, že jako klukovi mu tato hájovna připomínala chaloupku z pohádky. Dnes z ní zůstal na louce jen obrovský komín s udírnou obrostlý keři. Karel Větrovec pokračuje v psaní svého životního příběhu doplněného zajímavostmi z kroniky Kašperských Hor, kterou léta jako kronikář píše. Karel Ešner se jako malý kluk začátkem šedesátých let tiše účastnil pravidelných dýchánků starých pánů včetně svého dědy, kteří vzpomínali na své mládí amimo jiné i na to, jak po Otavě kdysi plavaly vory. Ivana Šafránková, dcera věhlasného šumavského kapelníka Karla Polaty, přispěla vzpomínkou na hudební začátky svého otce a jeho setkání s později proslulým Rudolfem Firkušným. Jistě vás zaujme i osobité vzpomínání Jana Koppa a vyprávění nejen o životě v Roklanské hájence od Eriky Zemanové. (patro.cz)

Elektronická kniha - autor Milena Kolmanová, 160 stran Cyklus povídek evangelické spisovatelky starší generace, publikující ve 40. letech dvacátého století, násilně umlčené komunistickým režimem. Povídky z prostředí lyrické jihočeské krajiny zachycující mozaiku příběhů z období válečných a poválečných let pohledem dvou klíčových postav – učitele a moudré prosté ženy. Laskavý, jemný humor, nenásilný duchovní podtext, výjimečný smysl autorky pro poetiku a její výrazové prostředky poskytují nevšední čtenářský zážitek. Ponoření do světa chudobných, maličkých, bídných tohoto světa očima zralé víry dává tušit konečné vítězství Kristovy lásky a pravdy. (alza.cz)

Kniha - 208 stran, česky, pevná s přebalem matná Tuto antologii nejlepších i „normálních“ odstřelovačů druhé světové války sepsali vojenští historici i profesionálové, kteří mají k odstřelovačům blízko, nebo jimi dokonce sami byli. Každý z autorů předvádí vybraného odstřelovače jako plnokrevnou osobu a při popisu jejich smrtelně nebezpečné práce často uvádí detaily, jež dosud nebyly publikovány. K nejslavnějším postavám, o nichž tato unikátní kniha pojednává, patří Vasilij Zajcev, sovětský hrdina od Stalingradu, „Bílá smrt“ Sima Häyhä, který měl na kontě rekordních více než pět stovek obětí, Sepp Allerberger, druhý nejúspěšnější německý odstřelovač druhé světové války, či Ljudmila Pavličenková, nejlepší odstřelovačka všech dob. Další národnosti reprezentuje zázračný střelec z amerického Tennessee Bert Kemp, nespoutaný irský odstřelovač Patrick Devlin, který bojoval v řadách britské armády, expert na boj v terénu Harry Furness a bezejmenný japonský odstřelovač... (alza.cz)

První příběh Čest a sláva námořníků napsal autor původně jako dárek pro otce k jeho osmdesátým narozeninám. Zúročil v něm vzpomínky na svého dědečka - námořníka a korzára (1. světová válka). Následně, byv nakladatelkou požádán o rozšíření publikace, dopsal druhou novelu Ve jménu lidu, příběh strýce, odbojáře, který se za 2. světové války oženil s Němkou. Skutečná barevnost popisu neklidných válečných a poválečných let je dána především autorovými vzpomínkami na sudetský prvek, který v dobách jeho dětství dosud v pohraničí přežíval. Ani jeden z příběhů není čistou biografií. S určitou mírou licence však autor nabízí čtivou formou vhled do osudů obyčejných lidí, kterým však neklidné dvacáté století dalo prožít neobyčejné životy. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Petr Chvojka; Stanislav Havelka, 192 stran, česky, pevná bez přebalu lesklá (alza.cz)

První příběh Čest a sláva námořníků napsal autor původně jako dárek pro otce k jeho osmdesátým narozeninám. Zúročil v něm vzpomínky na svého dědečka - námořníka a korzára (1. světová válka). Následně, byv nakladatelkou požádán o rozšíření publikace, dopsal druhou novelu Ve jménu lidu, příběh strýce, odbojáře, který se za 2. světové války oženil s Němkou. Skutečná barevnost popisu neklidných válečných a poválečných let je dána především autorovými vzpomínkami na sudetský prvek, který v dobách jeho dětství dosud v pohraničí přežíval. Ani jeden z příběhů není čistou biografií. S určitou mírou licence však autor nabízí čtivou formou vhled do osudů obyčejných lidí, kterým však neklidné dvacáté století dalo prožít neobyčejné životy. (patro.cz)

Po úspěšné knize Ze mě vychází další autorizované vyprávění herce, improvizátora a divadelního režiséra, Jaroslava Duška, tentokráte inspirované jeho dvěma pobyty ve tmě. S kým se ve tmě setkal a co se o životě a vesmíru dozvěděl, se dočtete v jeho knize TVARYTMY, kterou společně s Jaroslavem připravila spisovatelka Pavlína Brzáková. Součástí knihy jsou pozoruhodné ilustrace nevidomých. (knihydobrovsky.cz)

Knižka obsahuje osem krátkych príbehov o veselých aj napínavých dobrodružstvách zvieratiek zo statku. Dozviete sa, čo stvárajú psík Tulko alebo kocúrik Félix, prečo je koník Riško pruhovaný ako zebra alebo prečo by sa sliepočke Lujze nepáčilo bývať v meste. Príbehy sú rozprávané jednoduchým a zrozumiteľným štýlom, takže im porozumejú aj tie najmenšie deti. Text je navyše písaný veľkými písmenami, ktoré sú vhodné aj pre začínajúcich čitateľov. Čo však na tejto knihe zaujme na prvý pohľad, sú prekrásne celostránkové ilustrácie. (knihydobrovsky.cz)

Román odehrávající se ve východoněmeckém Erfurtu, kde se usadila komunita sudetských Němců ze západočeského Touškova. Vypráví tragikomický životní příběh mladého matematika s počtářskou mánií Eduarda, jeho lásky Anny a nejlepšího kamaráda z dětství Paula. Pro děj je zcela příznačný rok 1969. V Československu vstupuje v platnost nová ústava upravující postavení národností, což u hrdinů románu vzbudí novou vlnu politických nadějí. Současně se příběhem prolínají animozity života v komunistické diktatuře německého střihu: setkáme se s udavači Stasi, necitlivými urbanistickými řešeními, cenzurou, ale i představiteli východoněmeckého protestsongu. Tragický obrat v osudech hrdinů představuje demonstrace sudetoněmeckých radikálů v den oslav hokejového vítězství nad Sovětským svazem v březnu roku 1969 na Václavském náměstí. Druhá dějová linie, Eduardovy vzpomínky, je zasazena do válečného Touškova. Příběh s lehkým kriminalistickým nádechem, tragikomickým řetězením náhod a obyčejně neobyčejnými postavami je přitažlivý rovněž vypravěčskou a jazykovou rafinovaností autorky. Českému čtenáři přináší také neobvyklou reflexi historických událostí válečných a poválečných let na území dnešní České republiky i politické situace let šedesátých a pražského jara. Zcela nově i v kontextu německé literatury tematizuje specifickou situaci sudetských Němců v NDR. (knihydobrovsky.cz)

V tejto knižke, bohatej na farebné ilustrácie, ako vystrihnuté z nedobytnej truhlice schovanej na dne oceánu, nájdete dobrodružné príbehy obyvateľov Azúrového mora - ježkov, drakov, víl, morských hviezdic, rýb od výmyslu sveta a svoj príbeh Vám vyrozpráva i starý maják na jeho brehu. (patro.cz)

V tejto knižke, bohatej na farebné ilustrácie, ako vystrihnuté z nedobytnej truhlice schovanej na dne oceánu, nájdete dobrodružné príbehy obyvateľov Azúrového mora - ježkov, drakov, víl, morských hviezdic, rýb od výmyslu sveta a svoj príbeh Vám vyrozpráva i starý maják na jeho brehu. (knihydobrovsky.cz)

Dne 15. srpna to začalo. Pokryla nás dělostřelecká palba a palba Stalinových varhanů, která trvala hodiny. Stále si pamatuji, že právě v tu noc došlo k zatmění měsíce. Vypadalo to, že se to perfektně hodí do nálady soudného dne. Ve svých pozicích jsme dokázali vydržet každodenní prudké útoky dva týdny. Pak hrozilo obklíčení, protože Rusové dokázali napravo i nalevo od nás přejít řeku a postupovali podél našich křídel. Proto přišel rozkaz vyklidit pozice a ustoupit zpět. Následujících šest týdnů bylo to nejhorší, co jsem ve válce zažil. Každý den nové situace, noční ústupy, budování obrany a snaha udržet pozici až do večera. A další noc stejná hra. Spánek nepřicházel v úvahu, všichni dosahovali nadlidských výkonů, i když mnoho našich kamarádů padlo, nebo bylo těžce zraněno. Stále slyším jejich křik. na něco takového se nedá zapomenout. Kniha vypráví o osudech německého vojáka Eberharda Dennerleina. Když vstoupil v roce 1936 do 47. ženijního praporu v Mnichově, nastal opravdový zlom v jeho životě. Zavázal se k tomu, že bude po celý život věrně sloužit wehrmachtu. Ve svých dvaceti letech byl již jmenován velitelem roty. Po vojenských misích v Nizozemsku, Belgii a Francii byl v roce 1943 převelen na východní frontu, kde čelil drsné a špinavé realitě války. Jeho další osudy se na konci války protnou i s dějinami Československa. Z Tábora se nakonec dostal do ruského zajetí, kde strávil několik let. Po celou dobu si své zážitky a myšlenky zaznamenával do deníku, který se tak stal důležitým svědectvím jeho života. (knihydobrovsky.cz)

Monografie Libora Jaroše představuje jeho tvorbu z let 1986 - 2008. Studoval na SUPŠ Brno, nyní se zabývá restaurátorstvím. Od roku 1981 pořádá samostatné výstavy. Je také účastníkem řady kolektivních výstav a sympózií. (knihydobrovsky.cz)

Ahojte, decká! Pamätáte sa ešte na Améliu z Trdelníkova? /Predstavte si, že neďaleko Trdelníkova je mestečko Veterníkovo. Ale v tomto meste sa vôbec nežije dobre, je vraj začarované. Slnko sa tam celý deň neukáže, fúka tam hrozný vietor a všetci jeho obyvatelia sú nešťastní. Keď sa jedného dňa pred dverami Améliinho domu objaví strapaté dievčatko, aby ju požiadalo o pomoc, Amélia ešte netuší, aké dobrozdružstvá na ňu čakajú. Tentoraz je totiž v hre oveľa viac ako hľadanie pokladov. Susednému Veterníkovu hrozí veľké nebezpečenstvo a ba Amélia mu môže pomôcť. A tak sa púšťa do boja so zlými čarodejnicami a upírmi, pri ktorom jej pomôžu starí aj noví kamaráti. (patro.cz)

Deväť príbehov, v ktorých sa priam magicky spája rozprávačský talent Kataríny Mikolášovej s nádhernými ilustráciami Petra Uchnára. Široký záber z hľadiska času od prehistorickej doby po dnešok určuje aj výber postáv, ktorým - skutočným aj vymysleným - sa autorka dostáva pod kožu, hlboko do duše i do srdca. Od pravekej mladej ženy Gahy, ktorá musí čeliť klíčiacim výhonkom dovtedy nepoznaných ľudských pocitov - žiarlivosti a nenávisti, až po talianskeho kamenára Maria, pre ktorého sa najväčšou hodnotou stalo odpustenie. A nad tým všetkým sa vznáša duch jazera Almus, optimistický, občas sarkastický, ale spravodlivý, ktorý vždy presne vie, čo treba urobiť. (patro.cz)

Deväť príbehov, v ktorých sa priam magicky spája rozprávačský talent Kataríny Mikolášovej s nádhernými ilustráciami Petra Uchnára. Široký záber z hľadiska času od prehistorickej doby po dnešok určuje aj výber postáv, ktorým - skutočným aj vymysleným - sa autorka dostáva pod kožu, hlboko do duše i do srdca. Od pravekej mladej ženy Gahy, ktorá musí čeliť klíčiacim výhonkom dovtedy nepoznaných ľudských pocitov - žiarlivosti a nenávisti, až po talianskeho kamenára Maria, pre ktorého sa najväčšou hodnotou stalo odpustenie. A nad tým všetkým sa vznáša duch jazera Almus, optimistický, občas sarkastický, ale spravodlivý, ktorý vždy presne vie, čo treba urobiť. (knihydobrovsky.cz)