Krajiny podle friedricha nietzsche / landschaften nach friedrich nietzsche - milan pitlach

Je příznačné, že si Milan Pitlach za průvodce svého fotografického cyklu podmanivě atmosférických krajin zvolil Zarathustru. Nejedná se však o ilustrace či snad interpretace jeho promluv z přelomového díla Friedricha Nietzscheho, které fotografie v knize doprovázejí, ale - což je mnohem cennější - o jejich vzájemný dialog. Pitlach ve svých fotografických záznamech krajin nepoužívá laciné efekty ve snaze upoutat či ohromit diváka přímočarými a líbivými obrázky, jde až na samu hranici niternosti a intimního prožívání, kdy nechává svůj vnitřní svět, své úvahy, meditace a vize projevit v podobě skutečných - vyfotografovaných krajin. Motivy, které zařadil do své knihy, ať už jsou to záběry na nedozírné rozlohy moře a pouště nebo bez ustání proměnlivé nebe, snímky zachycující paměť kamenů a nezkrotnou sílu živlů či připomínky extází v tanci a okamžicích lásky, vypovídají o vznešené síle přírody a ohromující energii života. A právě také v tom spočívá ona neobvyklá blízkost a korespondence s Nietzscheho filozofickou tvorbou. Pitlach se spolu s Nietzschem ptá po podstatě a smyslu lidské existence, proto jsou jeho fotografie tak naléhavé, tak hluboce lidské. (knihydobrovsky.cz)

Je příznačné, že si Milan Pitlach za průvodce svého fotografického cyklu podmanivě atmosférických krajin zvolil Zarathustru. Nejedná se však o ilustrace či snad interpretace jeho promluv z přelomového díla Friedricha Nietzscheho, které fotografie v knize doprovázejí, ale – což je mnohem cennější – o jejich vzájemný dialog. Pitlach ve svých fotografických záznamech krajin nepoužívá laciné efekty ve snaze upoutat či ohromit diváka přímočarými a líbivými obrázky, jde až na samu hranici niternosti a intimního prožívání, kdy nechává svůj vnitřní svět, své úvahy, meditace a vize projevit v podobě skutečných – vyfotografovaných krajin. Motivy, které zařadil do své knihy, ať už jsou to záběry na nedozírné rozlohy moře a pouště nebo bez ustání proměnlivé nebe, snímky zachycující paměť kamenů a nezkrotnou sílu živlů či připomínky extází v tanci a okamžicích lásky, vypovídají o vznešené síle přírody a ohromující energii života. A právě také v tom spočívá ona neobvyklá blízkost a korespondence s Nietzscheho filozofickou tvorbou. Pitlach se spolu s Nietzschem ptá po podstatě a smyslu lidské existence, proto jsou jeho fotografie tak naléhavé, tak hluboce lidské. (patro.cz)

Kniha - autor Milan Pitlach, 128 stran, česky, pevná bez přebalu lesklá Je příznačné, že si Milan Pitlach za průvodce svého fotografického cyklu podmanivě atmosférických krajin zvolil Zarathustru. Nejedná se však o ilustrace či snad interpretace jeho promluv z přelomového díla Friedricha Nietzscheho, které fotografie v knize doprovázejí, ale – což je mnohem cennější – o jejich vzájemný dialog. Pitlach ve svých fotografických záznamech krajin nepoužívá laciné efekty ve snaze upoutat či ohromit diváka přímočarými a líbivými obrázky, jde až na samu hranici niternosti a intimního prožívání, kdy nechává svůj vnitřní svět, své úvahy, meditace a vize projevit v podobě skutečných – vyfotografovaných krajin. Motivy, které zařadil do své knihy, ať už jsou to záběry na nedozírné rozlohy moře a pouště nebo bez ustání proměnlivé nebe, snímky zachycující paměť kamenů a nezkrotnou sílu živlů či připomínky extází v tanci a okamžicích lásky, vypovídají o vznešené síle přírody a... (alza.cz)

Autor v této knize pohlíží na Friedricha Nietzscheho a jeho vrcholné filosofické dílo jasnovidným pohledem, který zachytil mimo jiné následujícími slovy:...Myšlenkové světy v duši Friedricha Nietzcheho jsou osvětleny světlem ducha druhé poloviny 19. století a kázalo se, v čem spočívá jeho velikost. Ukázalo se ale také, proč musel být tak osamělý. Jeho vlohy jej vedly výšinami duchovního života, kterými kráčel jako ten, koho se týká jen to podstatné ve vývoji lidstva. Jeho duší procházely velké kulturní otázky a potřeby jeho doby podobně, jako se jiných lidí týkají jen jejich nejintimnější duševní záležitosti. To, co mnozí zjeho současníků prožívali hlavou, bylo pro něj osobní záležitostí srdce. (patro.cz)

This handsome gift edition presents Friedrich Nietzsche's extraordinary work, Ecce Homo, featuring a luxurious, gold-embossed cover design, gilded page edges and patterned endpapers.Ecce Homo is Nietzsche's last great work, a fascinating and bizarre text which traces the development of his own philosophy and the thinkers who influenced him along the way. Both shocking and revealing, Ecce Homo is a window into the mind of one of Germany's most acclaimed philosophers.This pocket-sized gift edition contains the classic and unabridged text, presented with a gold embossed cover design, ivory pages, beautifully designed endpapers and gold gilded page edges. (knihydobrovsky.cz)

Lidský život, píše Nietzsche, inspirován Schopenhauerovou metafyzikou pravůle, je bytostně ohrožen, plný bolesti, úzkosti a beznaděje. Tím, co má člověku pomoci snášet jeho osud, je umění. Ve starověkém Řecku pak Nietzsche nachází pojmenování dvou základních principů v umění působících: princip apollinský, jehož úkolem je tragickou skutečnost lživě zkrášlovat a harmonizovat, a princip dionýský, původnější a hlubší, výraz nespoutanosti a opojení, v němž se mísí hrůza, bolest i titánský vzdor. (knihydobrovsky.cz)

Tento Nietzschův spis je souborem úvah, postřehů a aforismů, promyšleně seskupených do pěti knih, které jsou komponovány kolem tematických těžišť. Kniha Ranní červánky vznikala roku 1880 na cestách mezi Benátkami, Mariánskými Lázněmi, Naumburkem, Stresou a Janovem. Ještě na jaře 1880 nesl soubor 262 aforismů titul L'Ombra di Venezia (Stín Benátek). Do konce roku 1880 k němu přibylo několik dalších poznámkových sešitů; čistopis pořízený Nietzschovým "žákem" Peterem Gastem byl nazván Die Pflugschar (Rádlo). Na první stranu své kopie vepsal Peter Gast slova: ,,Je tolik červánků, které ještě nezaplály. Rgvéda." Citát se Nietzschovi zalíbil natolik, že titul knihy změnil na Ranní červánky. Myšlenky o morálních předsudcích (Morgenröthe. Gedanken über die moralischen Vorurtheile). Kniha vyšla koncem června 1881 u Ernsta Schmeitznera v Chemnitzu. Roku 1887 opatřil Nietzsche neprodané zásoby předmluvou a nakladatel E. W. Fritzsch v Lipsku je uvedl na trh jako druhé vydání. Spis, který se v chronologii Nietzschova díla nalézá mezi Lidským, příliš lidským (1878-1880) a Radostnou vědou (1882), je souborem úvah, postřehů a aforismů, promyšleně seskupených do pěti knih, které nemají vlastní názvy, jsou však komponovány kolem tematických těžišť. Nietzsche v nich kriticky a s neobyčejnou psychologickou pronikavostí analyzuje základní mravní představy evropské kultury, morální kořeny křesťanství, altruistické etiky atd. Myšlenky o morálních předsudcích tak spolutvoří počáteční fázi podniku, který Nietzsche později nazval ,,přehodnocení všech hodnot". (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Sám Nietzsche svého "Zarathustru" považoval neskromně za nejlepší knihu, jaká byla vůbec kdy napsána. Nemusíme s takovým hodnocením souhlasit, ale sotva se ubráníme dojmu, že zde máme před sebou cosi neobyčejného. Svými myšlenkami o smrti Boha, vůli k moci a nadčlověku budil Nietzsche ve své době zděšení a pohoršení, a na vnímavého čtenáře budou znepokojivě působit i dnes a možná právě dnes. Nejde navíc o suchopárně odborné výklady, těch Nietzsche nikdy nebyl zastáncem - snad právě v Zarathustrovi dovedl k dokonalosti žánr filosofické básně. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,„Člověk je něco, co má být překročeno.“ Tak pravil Zarathustra s podtitulem „Kniha pro všechny a pro nikoho“ je nejslavnějším dílem geniálního německého filosofa a básníka Friedricha Nietzscheho (1844–1900). Sám autor jej neskromně považoval za myšlenkově nejhlubší dílo, které bylo kdy napsáno. Nemusíme s tímto hodnocením souhlasit, ale sotva se ubráníme dojmu, že máme před sebou cosi neobyčejného. Základní teze své filozofie zde autor podává vybroušenou formou filosofické básně. Úvahy o smrti Boha, vůli k moci a „nadčlověku“, jež Nietzsche vkládá do úst dávnému perskému prorokovi Zarathustrovi, budily v jeho době zděšení a pohoršení, a znepokojivě působí i na dnešního čtenáře. Výbor ze „Zarathustry“ v kongeniálním překladu Otokara Fischera vychází nyní jako audiokniha v podání Jaromíra Meduny. Překlad: Otokar Fischer Výbor: Petr Babka Režie: Lukáš Hlavica Hudba: Matěj Kroupa Produkce: Pavla Nohýnková Záznam zvuku, střih, mixáž a mastering: Dominik Budil Natočeno ve zvukovém studiu DAMU v Praze Friedrich Nietzsche (1844 - 1900) byl německý filosof, klasický filolog, básník a skladatel (i když jeho poezie a hudební kompozice byly zastíněny jeho pozdějšími filosofickými spisy). Sepsal řadu filosofických děl, která měla velký vliv na myšlení 20. století. Jeho hlavním tématem byla ostrá kritika evropského myšlení, zejména platónské tradice a křesťanské morálky, jimž Nietzsche vytýkal, že se staví proti síle tvořivého života a nakonec vedou k nihilismu. Jeho často aforisticky pojednávaná témata „smrti Boha“, „vůle k moci“ a „nadčlověka“ jsou dodnes předmětem diskusí a polemik. Jeho nejznámějším spisem je Tak pravil Zarathustra. Jaromír Meduna (1953) je český filmový, divadelní a dabingový herec. Strávil tři sezony v ostravském Divadle Petra Bezruče a po dvouleté zastávce v Příbrami následovalo období v Divadle F. X. Šaldy v Liberci: Od roku 1986 působil v Městských divadlech pražských. Od roku 2008 je členem hereckého souboru Divadle na Vinohradech. Ve filmu se objevil ve filmu Den pro mou lásku a ve snímku Člověk proti zkáze. Dosavadní největší příležitost na plátně dostal ve filmu Bizon z roku 1989. V televizi se objevil ve filmech Posel dobrých zpráv nebo Proč pláčeš břízo bílá. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Filolog, filosof a básník Friedrich Nietzsche (1844—1900) patří k největším filosofickým géniům nejen svého 19. století, ale bezpochyby všech dob. On sám své veledílo Tak pravil Zarathustra z roku 1882 považoval neskromně za nejlepší knihu, jaká byla vůbec kdy napsána. Nemusíme s takovým hodnocením souhlasit, ale sotva se ubráníme dojmu, že zde máme před sebou cosi neobyčejného. Svými myšlenkami o smrti Boha, vůli k moci a nadčlověka budil Nietzsche ve své době zděšení a pohoršení, a na vnímavého čtenáře budou znepokojivě působit i dnes – a možná právě dnes. Nejde navíc o suchopárně odborné výklady, těch Nietzsche nikdy nebyl zastáncem, a snad právě v Zarathustrovi dovedl k dokonalosti žánr filosofické básně. Díky kongeniálnímu a dnes již klasickému překladu Otokara Fischera (+ 1938) máme možnost okusit sílu tohoto textu i v českém jazyce. Kniha je doprovázena ilustracemi význačného českého výtvarníka Oldřicha Kulhánka, inspirovanými Nietzscheho Zarathustrou. Nové vydání je tak zároveň poctou tomuto nedávno zesnuvšímu umělci, jehož autorský rukopis je přinejmenším díky jeho grafickému návrhu českých bankovek znám každému. Kniha vychází již tradičně ve skvělém překladu Otokara Fischera. (knihydobrovsky.cz)

V Nietzschových básních je takřka každé slovo prostoupeno ozvěnami jeho učení, a přesto v nich mnohdy vyvstává nezaměnitelný poetický tvar. I tam, kde básně nejsou postaveny na rytmu a rýmu, zbarvují je odstíny zvuku, srážejí se do aliterací, krystalizují v hříčky, hutní metaforami a vytvářejí smyslově naléhavou krajinu, jež je zároveň krajinou ducha. Myšlenkové souvislosti, které je u Nietzschových básní třeba respektovat, při překládání ještě znesnadňují úkol znovuvyvolat jejich zdroj, intenzitu nálady, jež inspirovala autora. Dvojjazyčné vydání však dovoluje čtenáři vrátit báseň do prostředí jejího zrodu a vyvážit nevyhnutelnou nedostačivost překladu. (knihydobrovsky.cz)

Nový, moderní překlad klasiky filosofie i filozofie v bilingvním vydání. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Tak pravil Zarathustra Proslavené tvrzení o tom, že „Bůh je mrtev“, pochází z této, zřejmě nejproslulejší knihy německého filozofa a básníka Friedricha Nietzscheho. Formou filozofické básně tu autor vypráví o perském prorokovi Zarathustrovi, který sestupuje z hor a vrací se k lidem, aby jim ve svých promluvách a úvahách předestřel teorie a myšlenky a podělil se s nimi o svoji moudrost. Naráží však na nepochopení a nepřijetí. Ve svých výkladech dává Zarathustra důraz především na individualitu a mravní sílu člověka, nabádá k hlubokému osvobození sebe sama od konvencí a náboženských i politických tlaků, jež lidstvo svazují. Kniha vždy zaujímala v Nietzschově tvorbě ojedinělé místo a byla jedněmi bezvýhradně přijímána a jinými naopak odsuzována. Čtenáře dodnes oslovuje také bohatostí jazyka a originálním literárním tvarem. Richard Strauss v inspiraci tímto dílem složil v roce 1896 stejnojmennou symfonickou báseň. (knihydobrovsky.cz)

Sám Nietzsche svého „Zarathustru“ považoval neskromně za nejlepší knihu, jaká byla vůbec kdy napsána. Nemusíme s takovým hodnocením souhlasit, ale sotva se ubráníme dojmu, že zde máme před sebou cosi neobyčejného. Svými myšlenkami o smrti Boha, vůli k moci a nadčlověku budil Nietzsche ve své době zděšení a pohoršení, a na vnímavého čtenáře budou znepokojivě působit i dnes a možná právě dnes. Nejde navíc o suchopárně odborné výklady, těch Nietzsche nikdy nebyl zastáncem – snad právě v Zarathustrovi dovedl k dokonalosti žánr filosofické básně. (patro.cz)

eBook: Friedrich Nietzsche's Beyond Good and Evil is translated from the German by R.J. Hollingdale with an introduction by Michael Tanner in Penguin Classics.Beyond Good and Evil confirmed Nietzsche's position as the towering European philosopher of his age. The work dramatically rejects the tradition of Western thought with its notions of truth and God, good and evil. Nietzsche demonstrates that the Christian world is steeped in a false piety and infected with a 'slave morality'. With wit and energy, he turns from this critique to a philosophy that celebrates the present and demands that the individual imposes their own 'will to power' upon the world.This edition includes a commentary on the text by the translator and Michael Tanner's introduction, which explains some of the more abstract passages in Beyond Good and Evil.Frederich Nietzsche (1844-1900) became the chair of classical philology at Basel University at the age of 24 until his bad health forced him to retire in 1879. He divorced himself from society until his final collapse in 1899 when he became insane. A powerfully original thinker, Nietzsche's influence on subsequent writers, such as George Bernard Shaw, D.H. Lawrence, Thomas Mann and Jean-Paul Sartre, was considerable. (knihydobrovsky.cz)

Fotografická publikace, ve ktere se autor osobitým způsobem pokouší ztvárnit současný pohled na život Ježíše Nazaretského, jak se s ním setkává na své cestě světem. Fotografický příběh je provázen úryvky z Nového zákona, v Kralickém překladu. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Rudolf Steiner, 152 stran, česky, pevná bez přebalu lesklá Autor v této knize pohlíží na Friedricha Nietzscheho a jeho vrcholné filosofické dílo jasnovidným pohledem, který zachytil mimo jiné následujícími slovy:...Myšlenkové světy v duši Friedricha Nietzcheho jsou osvětleny světlem ducha druhé poloviny 19. století a kázalo se, v čem spočívá jeho velikost. Ukázalo se ale také, proč musel být tak osamělý. Jeho vlohy jej vedly výšinami duchovního života, kterými kráčel jako ten, koho se týká jen to podstatné ve vývoji lidstva. Jeho duší procházely velké kulturní otázky a potřeby jeho doby podobně, jako se jiných lidí týkají jen jejich nejintimnější duševní záležitosti. To, co mnozí zjeho současníků prožívali hlavou, bylo pro něj osobní záležitostí srdce. (alza.cz)

Je mnoho veselých knih, ale jen málo knih o radosti. O radosti jako o téměř základní životní potřebě, nutné k tomu, abychom zažívali pocity harmonie a štěstí. Fotograf Milan Pitlach ve svých černobílých snímcích zachytil ony prchavé okamžiky, kdy se odpoutáváme od starostí, vymaňujeme se ze všednodennosti, kdy se nacházíme v samém epicentru smyslu bytí. Radost není umělý konstrukt, ale intenzivní pocit, který může prožívat každý z nás. Jen na něj přes složitosti světa mnohdy zapomínáme. Podobně jako na to, že právě tyto chvíle milosti dokáží být protipólem konečnosti, nám všem také společné danosti smrti. Milan Pitlach svými fotografiemi lidí v momentu spontánní radosti připomíná, co je, ač nehmotné, v životě člověka důležitější než všechny (ne)movitosti světa. Pitlachovy fotografie jsou esencí radosti a on je jejím poslem. There are many joyful books, but few books about joy - about joy as an almost basic necessity of life, essential for us to experience feelings of harmony and happiness. In his black-and-white images, photographer Milan Pitlach has captured those fleeting moments when we detach ourselves from worries and break free from everyday life, moments when we find ourselves at the very epicenter of the meaning of being. Joy is not an artificial construct but an intense feeling accessible to each and every one of us. It's just that the complexities of the world often cause us to forget about it - just as we forget that it is precisely these moments of grace that form an antithesis to the finality of existence and the givenness of death shared by us all. Milan Pitlach's images of people at moments of spontaneous joy remind us of the things that, however intangible, are more important in a person's life than all the belongings in the world. His photographs are the essence of joy, and he is its messenger. (knihydobrovsky.cz)

V intimně laděné knize fotografií Close Up se Milan Pitlach věnuje tématu, které je mu skutečně více než blízké – fotografování své ženy. „A tak tě fotím, i když vím, že tím nepodám žádný důkaz. Ale fotím tě tak, aby mi nic vzácného neuniklo,“ píše v předmluvě ke knize básník Jaromír Typlt. Pitlachovy fotografie nejsou produktem ateliérových seancí, vznikaly spontánně téměř dvě desítky let a jsou křehkým svědectvím nejen o milostném vztahu dvou lidí, ale také o obecné lidské touze po uchování vzácných okamžiků a vzdorování pomíjivosti. (patro.cz)

Nezbytná četba pro každého, kdo se zajímá o filozofii jednoho z nejzáhadnějších a nejproslulejších světových myslitelů. Žádný jiný moderní filozof není tak vlivný jako Friedrich Nietzsche (1844-1900), a žádný není tak špatně chápán. Rüdiger Safranski, jeden z předních znalců Nietzscheho díla, poutavě líčí jeho strastiplné životní osudy, podrobně vysvětluje a komentuje jeho filozofické dílo a zároveň hodnotí jeho důsledky v oblasti morálky, náboženství a umění. Nietzsche ve snaze odpoutat se od tísnivého břemene minulosti vytvořil jedinečnou filozofii založenou na sebeuvědomění a neustálém seberevizi. Jeho myšlení si můžeme představit jako laboratoř, ve které se experimentuje s provokativními a někdy i riskantními argumenty. Tato průkopnická a nadčasová biografie, jež byla přeložena do mnoha jazyků, nabízí brilantní a mnohostranný portrét neobyčejné osobnosti. Podtitul "Biografie jeho myšlení" vhodně charakterizuje tuto úspěšnou knihu věnovanou Friedrichu Nietzschemu. (knihydobrovsky.cz)

V intimně laděné knize fotografií Close Up se Milan Pitlach věnuje tématu, které je mu skutečně více než blízké - fotografování své ženy. "A tak tě fotím, i když vím, že tím nepodám žádný důkaz. Ale fotím tě tak, aby mi nic vzácného neuniklo," píše v předmluvě ke knize básník Jaromír Typlt. Pitlachovy fotografie nejsou produktem ateliérových seancí, vznikaly spontánně téměř dvě desítky let a jsou křehkým svědectvím nejen o milostném vztahu dvou lidí, ale také o obecné lidské touze po uchování vzácných okamžiků a vzdorování pomíjivosti. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Irvin D Yalom, 310 stran, anglicky, Brožovaná bez přebalu matná - autor Irvin D Yalom, 310 stran, anglicky, brožovaná bez přebalu matná "P.S. read exclusive extras including: interviews, features, If you loved this..., and more inside"--P. (4) of cover. (alza.cz)

Dvaadvacetiletá Cécile, která pracuje jako pokojská v malém penzionu v Nice, je zvyklá na ledacos, ovšem o tak zvláštního hosta se dosud nikdy nestarala. Zdá se, že je vůči jejím půvabům naprosto imunní, jako posedlý neustále píše jakési zcela nesrozumitelné texty, trpí příšernými bolestmi hlavy – a přece se tu a tam začne chovat neuvěřitelně lehkovážně a vesele. Cécile posléze pochopí, že onen podivný pán jménem Nietzsche hodlá dokázat veliké věci – a ráda by mu pomohla. Na základě reálných událostí a životopisných faktů souvisejících s Nietzscheho pobytem v Nice, v jeho osudovém městě, v němž napsal podstatné části svého zásadního díla Tak pravil Zarathustra, spřádá Christian Schärf chytrý, vtipný a čtivý román. V textu jsou použité formulace z dopisů, které Nietzsche napsal v letech 1886–1890, čímž román získává na autenticitě. Autor vykresluje pečlivý a přesvědčivý portrét slavného filozofa a osvětluje nejrůznější stránky jeho povahy – představuje ho jako člověka nepochopeného, ztraceného, šíleného, geniálního – a především svobodného. (patro.cz)

Dvaadvacetiletá Cécile, která pracuje jako pokojská v malém penzionu v Nice, je zvyklá na ledacos, ovšem o tak zvláštního hosta se dosud nikdy nestarala. Zdá se, že je vůči jejím půvabům naprosto imunní, jako posedlý neustále píše jakési zcela nesrozumitelné texty, trpí příšernými bolestmi hlavy – a přece se tu a tam začne chovat neuvěřitelně lehkovážně a vesele. Cécile posléze pochopí, že onen podivný pán jménem Nietzsche hodlá dokázat veliké věci – a ráda by mu pomohla. Na základě reálných událostí a životopisných faktů souvisejících s Nietzscheho pobytem v Nice, v jeho osudovém městě, v němž napsal podstatné části svého zásadního díla Tak pravil Zarathustra, spřádá Christian Schärf chytrý, vtipný a čtivý román. V textu jsou použité formulace z dopisů, které Nietzsche napsal v letech 1886–1890, čímž román získává na autenticitě. Autor vykresluje pečlivý a přesvědčivý portrét slavného filozofa a osvětluje nejrůznější stránky jeho povahy – představuje ho jako člověka nepochopeného, ztraceného, šíleného, geniálního – a především svobodného. (knihydobrovsky.cz)

Kniha nabízí pohled na zapomenutého člověka, jehož život a dílo bylo mimořádné a vpravdě osudové. Tvrzení, že v bohatě zdokumentovaném období, jakým minulé století bezesporu je, můžeme ještě stále nalézt oslnivý zjev, jehož originální myšlenková východiska a pozoruhodné životní peripetie naplňují údivem, může znít jako troufalost. Nicméně obraz autora alternativní legendy o vzniku Československa, svérázné biosofické filosofie a machiavelistických koncepcí o vedení státu, jímž byl prozíravý radikální myslitel, politik, odbojář, novinář, nesmiřitelný odpůrce T. G. Masaryka a mimo jiné také první čs. diplomatický zástupce v Itálii, takovým skutečně je. Nad jiné vyniká i svou tragikou, neboť židovská krev, jež mu znemožňovala politické ambice a případné uplatnění nesmlouvavě zastávaných myšlenkových zásad, a jíž chápal jako svou životní pohromu, se mu osudnou vskutku stala, avšak mnohem děsivěji, než mohl předpokládat. (knihydobrovsky.cz)

Nietzsche a filosofie je klíčovou monografií Deleuzova raného období. Nejedná se zde jen o velmi fundovanou a systematickou interpretaci Nietzscheho textů, ale rovněž o svébytný výklad, díky němuž se Nietzsche zařazuje do jakýchsi Deleuzových "soukromých" dějin filosofie (spolu s Lucretiem, Bergsonem, Spinozou a dalšími), charakterizovaných určitým kritickým projektem, založeným na valorizaci afirmace a na anti-dialektickém způsobu myšlení, jehož domýšlení bude hrát zásadní roli při vypracovávání Deleuzovy vlastní filosofie. (knihydobrovsky.cz)

Elektronická kniha - autor Pierre Klossowski, 250 stran, česky V úvaze na pomezí filologie, filosofie a básnictví Klossowski Nietzscheho představuje jako pisatele, který promýšlí i sebe sama – své iluzivní já – coby pole pudů, myšlenek a jejich vzájemných střetů. Nietzscheánské teze typu „věčného návratu“ či „vůle k moci“ jsou u Klossowského znovu vpleteny do tkáně souvislostí a rozporů, z nichž se nikdy nemohou zcela osvobodit: odtud „bludný kruh“ v názvu. Kniha, která v originále vyšla v roce 1969 a čerpala také z řady tehdy málo známých pramenů, fragmentů z pozůstalosti a z korespondence, podnítila obnovený zájem o Nietzschovo dílo a výrazně ovlivnila řadu klasických textů moderní filosofie. (alza.cz)

Jeden z bestsellerových románů prominentního amerického psychoterapeuta. Děj románu nás přivádí do Vídně devatenáctého století, do kolébky psychoanalýzy. Hlavními protagonisty fiktivního příběhu jsou filozof Fridrich Nietzsche a psycholog, jeden z otců psychoanalýzy, Josef Breuer. Na pozadí vztahu mezi jedním z největších evropských filozofů a nadaným terapeutem dochází k setkání světů filozofie a psychologie. Když Nietzsche plakal je příběh o posedlosti, o zachraňující moci přátelství, o úkolu odborníka pohlédnout do tváře vlastnímu démonu a tak nalézt schopnost pomoci svému klientovi. (patro.cz)

Jeden z bestselerových románů prominentního amerického psychoterapeuta nás přivádí do Vídně 19. století, do kolébky psychoanalýzy. Hlavními protagonisty fiktivního příběhu jsou filozof Friedrich Nietzsche a psycholog, jeden z předchůdců psychoanalýzy, psycholog Josef Breuer. Nietzsche přichází kvůli svým sebevražedným tendencím k Breuerovi, aby se u něho léčil. Na pozadí jejich vztahu, tedy vztahu mezi jedním z největších evropských filozofů a nadaným terapeutem, dochází k setkání světů filozofie a psychologie. V příběhu se objeví také mladý, začínající lékař Sigmund Freud… Když Nietzsche plakal je příběhem o romantické posedlosti, o zachraňující moci přátelství, o úkolu odborníka pohlédnout do tváře vlastnímu démonu, a tak nalézt schopnost pomoci svému klientovi. Kniha je mistrovskou směsicí fakt a fikce. Ve skutečnosti se Friedrich Nietzsche a Josef Breuer nikdy nesetkali. A psychoterapie samozřejmě nevznikla jako výsledek jejich setkání. Nicméně životní situace hlavních postav je založena na reálných faktech a základní prvky románu – Breuerovo duševní trápení, Nietzscheho zoufalství, Anna O., Lou Salomé, Freudovo přátelství s Breuerem, tepající zárodek psychoanalýzy – měly své historické místo ve Vídni roku 1882. Kniha Když Nietzsche plakal získala cenu Commonwealth Gold Medal za nejlepší román roku 1993, v roce 2009 byla vyznamenána vídeňským knižním veletrhem a sto tisíc výtisků bylo zdarma distribuováno obyvatelům Vídně. Kniha byla přeložena do téměř dvaceti jazyků a znají ji čtenáři po celém světě. Přes čtyři roky byla např. nejprodávanější knihou v Izraeli a na žebříčku bestsellerů se ocitla ve dvanácti zemích. Irvin D. Yalom (1931) je emeritním profesorem psychiatrie na Stanfordově univerzitě v USA. V Portálu vyšly jeho odborné knihy Teorie a praxe skupinové psychoterapie, Existenciální psychoterapie a beletristické knihy Lži na pohovce, Láska a její kat, Máma a smysl života, Léčba Schopenhauerem, Každý den o trochu blíž, Pohled do slunce, Chvála psychoterapie a O psychoterapii a lidském bytí. V roce 2012 vydal Portál jeho novinku – román Problém Spinoza. Čtou Igor Bareš a Dana Černá 1MP3 (patro.cz)

Román o romantické posedlosti, osudu a lidské vůli (knihydobrovsky.cz)

Autor, profesí architekt, je fotografem, pro něhož byl fotoaparát vždy hlavně nástrojem seberealizace. Nikdy nefotografoval cokoli zajímavého, ani své snímky nevymýšlel, přitom dokázal tlumočit své zážitky a fascinace komplexněji než většina jiných fotografů. Jeho snímky nejsou nesrozumitelně subjektivní, na druhé straně nejsou ani neosobní. Hodí se pro ně slovo "svědectví". Mnohé z nich svědčí více o autorovi a méně o fotografované skutečnosti, u většiny z nich ale převažují zajímavé reference o spatřené realitě. To platí i pro Sůl země. (knihydobrovsky.cz)

Objevte hlavní témata, kterými se zabývá kniha Tak pravil Zarathustra: překonání sebe sama, zpochybnění morálky založené na vině, protiklad radosti a zášti... Pojmy jako smrt Boha, nadčlověka a věčný návrat jsou prezentovány průzračně a poeticky. (knihydobrovsky.cz)

Říkalo se, že každý Angličan je ostrov. Tak nějak sám za sebe. Přinejmenším na přelomu 60. a 70. let to neplatilo, stejně jako ve většině zemí euroamerické civilizace. Také mladá generace konzervativní Anglie se zapojila do vlny hippies, multikulturalismu, protestům proti tradičním hodnotám establishmentu a válkám, které ani po té druhé světové v mnoha koutech světa neskončily. Právě v té době přijel do ostrovního království československý student architektury Milan Pitlach a fotil. Stovky, možná tisíce černobílých snímků, zachycujících realitu kolem něj. Nejen tu poetickou v třetí, stejnojmenné, části jeho nejnovější fotografické publikace, v níž dominuje atmosféra tehdejších velkých hudebních festivalů evokujících sto let staré motto francouzských revolucionářů - volnost, rovnost, bratrství. Důležitější než tahle třešnička na dortu je ale možná první oddíl Pitlachovy fotoknihy, nazvaný Ulice. V něm totiž se vší syrovostí zachytil prostředí, z něhož velká část květinových dětí pocházela. Bezútěšnost čtvrtí a zákoutí, kam turisté nechodí, vybydlené bloky domů nebo jen oprýskané zdi s nápisy typu Ježíš byl bezdomovec… Bez lidí, s lidmi - těžko říct, které z nich jsou sugestivnější tíživou bezradností bytí. Oba tyto světy pak spojuje druhý oddíl s víceznačným názvem Tráva, byť fotografie v něm jsou jednoznačné. Rámec knihy tvoří první a poslední dvě fotografie, paradoxně z téhož roku. Na 160 stranách mezi nimi je zachycen dokument slavné doby ve slavném Albionu. Dokument, který leccos připomene i těm, kteří tehdy a tam nebyli. (knihydobrovsky.cz)

Autor v této knize pohlíží na Friedricha Nietzscheho a jeho vrcholné filosofické dílo jasnovidným pohledem, který zachytil mimo jiné následujícími slovy:...Myšlenkové světy v duši Friedricha Nietzcheho jsou osvětleny světlem ducha druhé poloviny 19. století a kázalo se, v čem spočívá jeho velikost. Ukázalo se ale také, proč musel být tak osamělý. Jeho vlohy jej vedly výšinami duchovního života, kterými kráčel jako ten, koho se týká jen to podstatné ve vývoji lidstva. Jeho duší procházely velké kulturní otázky a potřeby jeho doby podobně, jako se jiných lidí týkají jen jejich nejintimnější duševní záležitosti. To, co mnozí zjeho současníků prožívali hlavou, bylo pro něj osobní záležitostí srdce. (knihydobrovsky.cz)

eBook: V úvaze na pomezí filologie, filosofie a básnictví Klossowski Nietzscheho představuje jako pisatele, který promýšlí i sebe sama – své iluzivní já – coby pole pudů, myšlenek a jejich vzájemných střetů. Nietzscheánské teze typu „věčného návratu“ či „vůle k moci“ jsou u Klossowského znovu vpleteny do tkáně souvislostí a rozporů, z nichž se nikdy nemohou zcela osvobodit: odtud „bludný kruh“ v názvu. Kniha, která v originále vyšla v roce 1969 a čerpala také z řady tehdy málo známých pramenů, fragmentů z pozůstalosti a z korespondence, podnítila obnovený zájem o Nietzschovo dílo a výrazně ovlivnila řadu klasických textů moderní filosofie. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Christian Schärf, 264 stran, česky, brožovaná bez přebalu lesklá Dvaadvacetiletá Cécile, která pracuje jako pokojská v malém penzionu v Nice, je zvyklá na ledacos, ovšem o tak zvláštního hosta se dosud nikdy nestarala. Zdá se, že je vůči jejím půvabům naprosto imunní, jako posedlý neustále píše jakési zcela nesrozumitelné texty, trpí příšernými bolestmi hlavy – a přece se tu a tam začne chovat neuvěřitelně lehkovážně a vesele. Cécile posléze pochopí, že onen podivný pán jménem Nietzsche hodlá dokázat veliké věci – a ráda by mu pomohla. Na základě reálných událostí a životopisných faktů souvisejících s Nietzscheho pobytem v Nice, v jeho osudovém městě, v němž napsal podstatné části svého zásadního díla Tak pravil Zarathustra, spřádá Christian Schärf chytrý, vtipný a čtivý román. V textu jsou použité formulace z dopisů, které Nietzsche napsal v letech 1886–1890, čímž román získává na autenticitě. Autor vykresluje pečlivý a přesvědčivý portrét... (alza.cz)

Kniha textů o umění od architekta a fotografa Milana Pitlacha, jednoho z exulantů, kteří po vpádu sovětských vojsk bloudili rozvráceným světem podobně jako před čtyřmi sty lety čeští vzdělanci po bitvě na Bílé hoře, je jeho posledním odkazem rodné zemi. Texty v knize jsou přirozeně zaměřené na úvahy o architektuře - jeho profesi a povolání, a o fotografii - jeho hobby a prostředku uměleckého vyjádření. Na závěr jsou zařazeny některé jeho reflexe o vlastní práci. Pitlachovy eseje a glosy vynikající češtinou zachycují jeho univerzální, do šíře i hloubky zaostřený rozhled světem umění. Z obsahu: Le Corbusier / Erich Mendelsohn / Alfred Neumann / Karel Prager / Nový romantismus - Jan Kaplický / Dvě architektury Petera Zumthora v Německu / Forum Nová Karolina v Ostravě / Sentimentální procházka Opavou / Alfred Stieglitz / Poezie Robinsona Jefferse a fotografie Minora Whitea / Jan Svoboda / Josef Koudelka - Chaos / Květoslav Přibyl Kniha vychází s finanční podporou Ministerstva kultury České republiky. (knihydobrovsky.cz)

Ostrava Milana Pitlacha je překvapením. Její autor, profesí architekt, je fotografem, pro něhož byl fotoaparát vždy hlavně nástrojem seberealizace. Nikdy nefotografoval cokoli zajímavého, ani své snímky nevymýšlel, přitom dokázal tlumočit své zážitky a fascinace komplexněji než většina jiných fotografů. Jeho snímky nejsou nesrozumitelně subjektivní, na druhé straně nejsou ani neosobní. Hodí se pro ně slovo "svědectví". Mnohé z nich svědčí více o autorovi a méně o fotografované skutečnosti, u většiny z nich ale převažují zajímavé reference o spatřené realitě. To platí i pro Sůl země. Sůl země není v Pitlachově díle výjimkou samotným zaměřením na určité území, vždyť věnoval obsáhlé soubory svým "prožitým zemím", především Anglii a Indii. Ostrava vznikla jen na menším teritoriu, zato však v mnohem delším čase bezmála padesáti let. Tušil však někdo, že Ostrava - nebo spíš Ostravsko - byla nejtrvalejší autorovou fascinací a "domovem volbou"? Přitom to není překvapivá volba, vždyť je dána vazbou přes dodnes navštěvovanou matku a přes rodinnou genealogii. Podobně jako Ostrava Viktora Koláře (Kant 2009), ani Pitlachova kniha není místopisnou publikací. Najdeme v ní samozřejmě střípky ozrcadleného města, jsou to však spíše mnohostěny, v jejichž fasetách se zrcadlí i "genius loci" tohoto města, i komunistický režim, i situace městského člověka nebo obecně život a lidský úděl. Záleží na tom, co chceme vidět. Málokde převažuje vnímání architekta, většinou se nám nabízí zjitřené vnímání, účast, nebo naopak distance od zobrazeného dění, o němž však bylo nutno podat svědectví. Nebylo mnoho občanů, kteří ani v minulém režimu neztráceli osobní odpovědnost podmíněnou nezotročenou duší. Právě Milan Pitlach si však svoji svobodu žárlivě střežil, i když kvůli ní musel opustit svůj domov protkaný v jeho případě mimořádně četnými sociálními vazbami. Milan Pitlach je vlastně amatérský fotograf, nikdy se fotografováním neživil, naopak mu musel přinášet velké oběti. Snad proto patří k hrstce těch nejlepších, kteří se "za své" vyjadřovali nejsvobodněji, nejupřímněji. V panoramatu fotografie z období vlády jedné strany patří některé Pitlachovy snímky k těm, které suverénně nejpůsobivěji demaskují morbidnost doby, přestože máme fotografy, kteří se na kritiku minulého režimu specializovali. Patří v díle Milana Pitlacha k těm nejlepším a kniha sama je společensky i fotograficky nejzávažnější publikací autora. (patro.cz)

Předložená interpretace druhé Nietzscheho Nečasové úvahy O užitku a škodlivosti historie pro život si klade za úkol vyšetřit základ lidského života, který je podle Nietzscheho jednotou času, pocitů a řeči. Protože se výklad orientuje především na vypracování zmíněné jednoty lidského života, není a nemá být úvodem do Nietzscheho myšlení nebo pokusem určit pozici Nečasových úvah v celku myslitelovy tvorby. Náš komentář si nárokuje být filosofickou intepretací stěžejních motivů druhé Nečasové úvahy, konkrétně chce být výkladem poměru lidského života k času, tedy toho, co Nietzsche vypracoval jako souvislost paměti a zapomínání. Záměrem naší studie je vyložit Nietzscheho představu o lidském životě, ale protože je život člověka určen především časem a poněvadž je podle Nietzscheho nadán smyslem pro historii, je jejím záměrem rovněž ukázat, jakým způsobem Nietzsche promýšlí, respektive zakládá čas vzhledem k tomu, jak se každého z nás jako neustálá pomíjivost dotýká. (knihydobrovsky.cz)

Říkalo se, že každý Angličan je ostrov. Tak nějak sám za sebe. Přinejmenším na přelomu 60. a 70. let to neplatilo, stejně jako ve většině zemí euroamerické civilizace. Také mladá generace konzervativní Anglie se zapojila do vlny hippies, multikulturalismu, protestům proti tradičním hodnotám establishmentu a válkám, které ani po té druhé světové v mnoha koutech světa neskončily. Právě v té době přijel do ostrovního království československý student architektury Milan Pitlach a fotil. Stovky, možná tisíce černobílých snímků, zachycujících realitu kolem něj. Nejen tu poetickou v třetí, stejnojmenné, části jeho nejnovější fotografické publikace, v níž dominuje atmosféra tehdejších velkých hudebních festivalů evokujících sto let staré motto francouzských revolucionářů – volnost, rovnost, bratrství. Důležitější než tahle třešnička na dortu je ale možná první oddíl Pitlachovy fotoknihy, nazvaný Ulice. V něm totiž se vší syrovostí zachytil prostředí, z něhož velká část květinových dětí pocházela. Bezútěšnost čtvrtí a zákoutí, kam turisté nechodí, vybydlené bloky domů nebo jen oprýskané zdi s nápisy typu Ježíš byl bezdomovec… Bez lidí, s lidmi – těžko říct, které z nich jsou sugestivnější tíživou bezradností bytí. Oba tyto světy pak spojuje druhý oddíl s víceznačným názvem Tráva, byť fotografie v něm jsou jednoznačné. Rámec knihy tvoří první a poslední dvě fotografie, paradoxně z téhož roku. Na 160 stranách mezi nimi je zachycen dokument slavné doby ve slavném Albionu. Dokument, který leccos připomene i těm, kteří tehdy a tam nebyli. (patro.cz)

Kniha - autor Milan Pitlach; Jaromír Typlt, 120 stran, česky, brožovaná bez přebalu lesklá V intimně laděné knize fotografií Close Up se Milan Pitlach věnuje tématu, které je mu skutečně více než blízké – fotografování své ženy. „A tak tě fotím, i když vím, že tím nepodám žádný důkaz. Ale fotím tě tak, aby mi nic vzácného neuniklo,“ píše v předmluvě ke knize básník Jaromír Typlt. Pitlachovy fotografie nejsou produktem ateliérových seancí, vznikaly spontánně téměř dvě desítky let a jsou křehkým svědectvím nejen o milostném vztahu dvou lidí, ale také o obecné lidské touze po uchování vzácných okamžiků a vzdorování pomíjivosti. (alza.cz)

CHOSEN AS A BOOK OF THE YEAR BY WATERSTONES AND THE TIMES'Nothing less than brilliant' Wall Street Journal'Entertaining and original' Guardian'Accessible and insightful, it's a thought-provoking read' Observer'Highly readable' The Times__________What's it like to be a bat, a bee, or a bed bug? From narwhals to slugs, Dr Justin Gregg offers a window into the minds of other creatures and debunks many of the myths of human exceptionalism. With the latest research on animal minds and cognitive psychology, he shows us what animal minds can teach us about humanity's shortcomings. Mind-bending, humbling and hilarious, If Nietzsche Were a Narwhal will change how you think about animals, humans, and the meaning of life itself.__________'Provides real insight into how we think'Financial Times'Witty and instructive' New Statesman (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Irvin D. Yalom, 304 stran, česky, pevná bez přebalu lesklá Jeden z bestsellerových románů prominentního amerického psychoterapeuta. Děj románu nás přivádí do Vídně devatenáctého století, do kolébky psychoanalýzy. Hlavními protagonisty fiktivního příběhu jsou filozof Fridrich Nietzsche a psycholog, jeden z otců psychoanalýzy, Josef Breuer. Na pozadí vztahu mezi jedním z největších evropských filozofů a nadaným terapeutem dochází k setkání světů filozofie a psychologie. Když Nietzsche plakal je příběh o posedlosti, o zachraňující moci přátelství, o úkolu odborníka pohlédnout do tváře vlastnímu démonu a tak nalézt schopnost pomoci svému klientovi. (alza.cz)

Táto kniha vám na unikátnych fotografiách ukáže slovenské cesty od západu až po východ a tiež krásne autá, ktoré tu vznikli. (patro.cz)

Táto kniha vám na unikátnych fotografiách ukáže slovenské cesty od západu až po východ a tiež krásne autá, ktoré tu vznikli. (knihydobrovsky.cz)

Tato kniha je pásmem deníkových záznamů, vzpomínek, zápisů z cest, reflexí, básní, fragmentů a snů. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Dílo, koncipované Hegelem jako úvod do systému a současně jako filosofické ospravedlnění systému, přerostlo v neopakovatelný výklad systému samého. Ovlivnilo evropské duchovní dějiny a filosofické poznání v řadě jeho oblastí. Překlad, mající počáteční východisko v překladu Jana Patočky, se opírá o akademické vydání a přejímá z něho rozsáhlé poznámky, které odkazují na filosofický, vědecký a literární kontext Hegelových myšlenek a přinášejí také odkazy na věcně související místa v textu. Vznikl ve snaze dostát současným nárokům na vydávání klasických děl a pokročilejšímu stavu bádání. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha MP3 Friedrich Nietzsche, čte Jaromír Meduna Tak pravil Zarathustra je nejslavnějším dílem německého filosofa a básníka Friedricha Nietzscheho.„Člověk je něco, co má být překročeno.“ Tak pravil Zarathustra s podtitulem „Kniha pro všechny a pro nikoho“ je nejslavnějším dílem geniálního německého filosofa a básníka Friedricha Nietzscheho (1844–1900). Sám autor jej neskromně považoval za myšlenkově nejhlubší dílo, které bylo kdy napsáno. Nemusíme s tímto hodnocením souhlasit, ale sotva se ubráníme dojmu, že máme před sebou cosi neobyčejného.Základní teze své filozofie zde autor podává vybroušenou formou filosofické básně. Úvahy o smrti Boha, vůli k moci a „nadčlověku“, jež Nietzsche vkládá do úst dávnému perskému prorokovi Zarathustrovi, budily v jeho době zděšení a pohoršení, a znepokojivě působí i na dnešního čtenáře. Výbor ze „Zarathustry“ v kongeniálním překladu Otokara Fischera vychází nyní jako audiokniha v podání Jaromíra Meduny.Friedrich... (alza.cz)

Kniha - autor Friedrich Nietzsche, anglicky, Brožovaná bez přebalu matná - autor Friedrich Nietzsche, anglicky, brožovaná bez přebalu matná (alza.cz)

Milý Bože,dycky sem byla hodná holka. Třeba mi dej znamení ať vim co se mi to děje.Takto se počátkem minulého století na americkém Jihu snaží „štrnáctiletá“ černoška Celie korespondenčně propojit s tím, kdo podle všeho může za její utrpení ve světě stvořeném zřejmě jen pro muže, navíc muže bílé. S těmi se sice za segregace moc nesetkává, ale úplně jí stačí násilnický otec a později manžel, za kterého ji, stále ještě velmi mladou, provdají.S dopisy – některé adresuje i sestře, která jí zmizela kdesi ve světě – si pak Celie vystačí až do samého konce románu, i když od Boha žádné odpovědi ani znamení nepřicházejí a dopisy od sestry jí manžel zabavuje. Jenže právě díky těmto neopětovaným dopisům a ještě spíš díky dvěma úžasným ženám, které nástrahy „mužského světa“ zvládají o poznání lépe, hlavní hrdinka postupně zvedá hlavu a vstává z prachu. A v závěru „románu v dopisech“ si dokonce uvědomí, komu či čemu celé ty roky psala. (knihydobrovsky.cz)