Jennifer ackerman co sova ví provedení: e-kniha

Proč si tuto knihu přečíst Po mezinárodních bestsellerech Genialita ptáků a Ptačí způsoby prozkoumala Jenifer Ackermanová pozoruhodné chování a biologii jedné z nejtajemnějších skupin ptáků – sov. Čtivou a srozumitelnou formou nás seznamuje s řadou překvapivých poznatků, které vědci objevili teprve nedávno. Dozvíme se, jak to sovy dělají, že jsou tak nenápadné, jak dokážou ulovit myš i pod půlmetrovou vrstvou sněhu nebo jak se orientují v černočerné tmě. Sovy poutají pozornost lidí po staletí. Naše fascinace těmito uhrančivými ptáky byla poprvé doložena před více než 30 000 lety na jeskynních malbách v Chauvet v jižní Francii. Náš obdiv k sovímu obličeji s lidským výrazem, tichému letu a nočnímu způsobu života neutuchá a dnes sovy napříč kulturami vnímáme jako symbol moudrosti a intuice. Ale co vlastně sova ví? Přestože známe více než 270 druhů, které žijí na všech kontinentech kromě Antarktidy, je jejich studium mnohem obtížnější než v případě jiných ptáků. Už jenom sovy najít je kvůli jejich maskování a noční aktivitě oříšek. Vydejme se společně s předními odborníky na toulky po vyhlášených sovích lokalitách. Nahlédněme do jejich práce, abychom se dozvěděli nejnovější poznatky o sovím mozku a chování. Díky moderním technologiím dnes například víme, že sovy komunikují celou noc, aniž by otevřely zobák. Že jejich houkání se řídí složitými pravidly, která jim umožňují detailně vyjadřovat své potřeby. Odborný výklad Ackermanová zpestřuje osobními zážitky ze svých setkání se sovami a vysvětluje, proč nás právě tito ptáci inspirují a okouzlují. Nahlédněte do knihy O autorce Jennifer Ackerman (*1959) píše již více než tři desetiletí o vědě, přírodě a biologii člověka. Po celý život se snaží zpřístupňovat poznání co nejširšímu publiku, hledat místo člověka v přírodou daných souvislostech a kreativně uvažovat nad vědeckými fakty. Její styl spojuje čtivost a poutavost s předcházející pečlivou rešerší. Právě v tom tkví její hlavní dar a díky tomu se její práci dostává opakovaných ocenění. Mimo jiné získala stipendium americké Národní nadace pro literaturu v oblasti literatury faktu, Buntingovo stipendium a grant od Nadace Alfreda P. Sloana. Má za sebou nespočet příspěvků a článků v mnoha publikacích, například National Geographic či New York Times. Především ale píše knihy. V Nakladatelství KAZDA již vyšel její světový bestseller Genialita ptáků (The Genius of Birds). (knihykazda.cz)

Proč si tuto knihu přečíst Po mezinárodních bestsellerech Genialita ptáků a Ptačí způsoby prozkoumala Jenifer Ackermanová pozoruhodné chování a biologii jedné z nejtajemnějších skupin ptáků – sov. Čtivou a srozumitelnou formou nás seznamuje s řadou překvapivých poznatků, které vědci objevili teprve nedávno. Dozvíme se, jak to sovy dělají, že jsou tak nenápadné, jak dokážou ulovit myš i pod půlmetrovou vrstvou sněhu nebo jak se orientují v černočerné tmě. Sovy poutají pozornost lidí po staletí. Naše fascinace těmito uhrančivými ptáky byla poprvé doložena před více než 30 000 lety na jeskynních malbách v Chauvet v jižní Francii. Náš obdiv k sovímu obličeji s lidským výrazem, tichému letu a nočnímu způsobu života neutuchá a dnes sovy napříč kulturami vnímáme jako symbol moudrosti a intuice. Ale co vlastně sova ví? Přestože známe více než 270 druhů, které žijí na všech kontinentech kromě Antarktidy, je jejich studium mnohem obtížnější než v případě jiných ptáků. Už jenom sovy najít je kvůli jejich maskování a noční aktivitě oříšek. Vydejme se společně s předními odborníky na toulky po vyhlášených sovích lokalitách. Nahlédněme do jejich práce, abychom se dozvěděli nejnovější poznatky o sovím mozku a chování. Díky moderním technologiím dnes například víme, že sovy komunikují celou noc, aniž by otevřely zobák. Že jejich houkání se řídí složitými pravidly, která jim umožňují detailně vyjadřovat své potřeby. Odborný výklad Ackermanová zpestřuje osobními zážitky ze svých setkání se sovami a vysvětluje, proč nás právě tito ptáci inspirují a okouzlují. Nahlédněte do knihy O autorce Jennifer Ackerman (*1959) píše již více než tři desetiletí o vědě, přírodě a biologii člověka. Po celý život se snaží zpřístupňovat poznání co nejširšímu publiku, hledat místo člověka v přírodou daných souvislostech a kreativně uvažovat nad vědeckými fakty. Její styl spojuje čtivost a poutavost s předcházející pečlivou rešerší. Právě v tom tkví její hlavní dar a díky tomu se její práci dostává opakovaných ocenění. Mimo jiné získala stipendium americké Národní nadace pro literaturu v oblasti literatury faktu, Buntingovo stipendium a grant od Nadace Alfreda P. Sloana. Má za sebou nespočet příspěvků a článků v mnoha publikacích, například National Geographic či New York Times. Především ale píše knihy. V Nakladatelství KAZDA již vyšel její světový bestseller Genialita ptáků (The Genius of Birds). (knihykazda.cz)

eBook: Sovy poutají pozornost lidí po staletí. Naše fascinace těmito uhrančivými ptáky byla poprvé doložena před více než 30 000 lety na jeskynních malbách v Chauvet v jižní Francii. Náš obdiv k sovímu obličeji s lidským výrazem, tichému letu a nočnímu způsobu života neutuchá a dnes sovy napříč kulturami vnímáme jako symbol moudrosti a intuice. Ale co vlastně sova ví? Přestože známe více než 270 druhů, které žijí na všech kontinentech kromě Antarktidy, je jejich studium mnohem obtížnější než v případě jiných ptáků. Už jenom sovy najít je kvůli jejich maskování a noční aktivitě oříšek. Vydejme se společně s předními odborníky na toulky po vyhlášených sovích lokalitách. Nahlédněme do jejich práce, abychom se dozvěděli nejnovější poznatky o sovím mozku a chování. Díky moderním technologiím dnes například víme, že sovy komunikují celou noc, aniž by otevřely zobák. Že jejich houkání se řídí složitými pravidly, která jim umožňují detailně vyjadřovat své potřeby. Odborný výklad Ackermanová zpestřuje osobními zážitky ze svých setkání se sovami a vysvětluje, proč nás právě tito ptáci inspirují a okouzlují. (knihydobrovsky.cz)

Po mezinárodních bestsellerech Genialita ptáků a Ptačí způsoby prozkoumala Jenifer Ackermanová pozoruhodné chování a biologii jedné z nejtajemnějších skupin ptáků – sov. Čtivou a srozumitelnou formou nás seznamuje s řadou překvapivých poznatků, které vědci objevili teprve nedávno. Dozvíme se, jak to sovy dělají, že jsou tak nenápadné, jak dokážou ulovit myš i pod půlmetrovou vrstvou sněhu nebo jak se orientují v černočerné tmě.*****Sovy poutají pozornost lidí po staletí. Naše fascinace těmito uhrančivými ptáky byla poprvé doložena před více než 30 000 lety na jeskynních malbách v Chauvet v jižní Francii. Náš obdiv k sovímu obličeji s lidským výrazem, tichému letu a nočnímu způsobu života neutuchá a dnes sovy napříč kulturami vnímáme jako symbol moudrosti a intuice. Ale co vlastně sova ví? Přestože známe více než 270 druhů, které žijí na všech kontinentech kromě Antarktidy, je jejich studium mnohem obtížnější než v případě jiných ptáků. Už jenom sovy najít je kvůli jejich maskování a noční aktivitě oříšek.*****Vydejme se společně s předními odborníky na toulky po vyhlášených sovích lokalitách. Nahlédněme do jejich práce, abychom se dozvěděli nejnovější poznatky o sovím mozku a chování. Díky moderním technologiím dnes například víme, že sovy komunikují celou noc, aniž by otevřely zobák. Že jejich houkání se řídí složitými pravidly, která jim umožňují detailně vyjadřovat své potřeby. Odborný výklad Ackermanová zpestřuje osobními zážitky ze svých setkání se sovami a vysvětluje, proč nás právě tito ptáci inspirují a okouzlují. (knihydobrovsky.cz)

Také si občas kladete následující otázky? Jak mohou ptáci vytušit, že se blíží bouře, o které my zatím nemáme sebemenší ponětí? Jak najdou cestu do tisíce kilometrů vzdálených míst, když tam nikdy nebyli? Jak dovedou přesně napodobit složité zpěvy desítek dalších druhů? Jak si po šesti měsících pamatují, kam si na ploše o velikosti stovek čtverečních kilometrů ukryli potravu? Možná je slovo genialita skutečně na místě. Dlouho jsme si mysleli, že ptáci řeší problémy křídly. Nyní se ukazuje, že používají mozek, který se svou výkonností rovná mozku primátů, a v některých ohledech dokonce i člověka. Výzkumy posledních let dokládají, že ačkoliv mají ptačí mozky odlišnou stavbu než mozky savců, ve své funkčnosti si s nimi nikterak nezadají. Ptáci si prostě našli vlastní cestu, jak používat hlavu. Jennifer Ackerman cestovala napříč světem, aby v pracovnách vědců i v terénu sesbírala nejnovější poznatky a vytvořila srozumitelný celek. Nezapomněla přidat svůj typický humor, čtivost a nadhled. Ať už jste kdokoli, sousloví ptačí mozeček budete po přečtení této knihy chápat zcela jinak. S radostí přinášíme autorčino dílo konečně i českým čtenářům a věříme, že se i vy necháte nakazit jejím nadšením a láskou ke světu kolem nás Autor Jennifer Ackerman (*1959) píše již více než tři desetiletí o vědě, přírodě a biologii člověka. Po celý život se snaží zpřístupňovat poznání co nejširšímu publiku, hledat místo člověka v přírodou daných souvislostech a kreativně uvažovat nad vědeckými fakty. Její styl spojuje čtivost a poutavost s předcházející pečlivou rešerší. Právě v tom tkví její hlavní dar a díky tomu se její práci dostává opakovaných ocenění. Mimo jiné získala stipendium americké Národní nadace pro literaturu v oblasti literatury faktu, Buntingovo stipendium a grant od Nadace Alfreda P. Sloana. Má za sebou nespočet příspěvků a článků v mnoha publikacích, například National Geographic či New York Times. Především ale píše knihy. Genialita ptáků (The Genius of Birds) je nejnovější z nich, v pořadí sedmá. (knihykazda.cz)

Oslava rozmanitosti ptačího života a chování Tato kniha pojednává o překvapivých a někdy znepokojivých projevech chování, které jsou u ptáků na denním pořádku, o činnostech, které výrazně a někdy škodolibě vyvracejí naše obvyklé představy o tom, co je u ptáků „normální“ a čeho jsme si mysleli, že jsou schopni. Jennifer Ackermanová na základě aktuálních vědeckých poznatků převrací tradiční pohled na způsob, jak ptáci žijí, jak spolu komunikují, získávají potravu, páří se, vychovávají mláďata a přežívají. Odhaluje jejich pozoruhodnou inteligenci i strategie a schopnosti, které jsme kdysi připisovali výhradně lidem: klamání, manipulaci, podvádění, únosy, zabíjení potomků, ale také důmyslnou mezidruhovou komunikaci, spolupráci, součinnost, altruismus, kulturu a hru. Některé z těchto mimořádných způsobů chování jsou tak zapeklité, že posunují hranice samotné „ptákovitosti“ – tedy ptačí podstaty. Je zřejmé, že neexistuje jen jediný ptačí způsob života, ale spíše ohromující škála druhů s odlišným vzhledem i životním stylem. Ptáci se mezi sebou liší v každém ohledu, v opeření, tvaru těla, zpěvu, letu, ekologické nice i v chování. A právě to na nich milujeme. Rozmanitost biology fascinuje. A fascinuje i pozorovatele ptáků (birdwatchery), nutí je sepisovat seznamy druhů, jež během svého života viděli (life listy), cestovat do vzdálených koutů zeměkoule za vzácnými druhy nebo skočit do auta a jet se podívat na zbloudilce přivátého bouří či vyrazit do lesa a pískat a hvízdat, aby přilákali jakéhosi nenápadného budníčka. Pozorujte chvíli ptáky a uvidíte, že různé druhy dělají i ty nejvšednější věci naprosto odlišným způsobem. Tuto rozmanitost odrážejí i výrazy, kterými popisujeme naše vlastní extrémní chování. Jsme sovy, nebo skřivani; nosíme se jako pávi, nebo jsme ošklivá káčátka; jsme dravci, nebo holubičí povahy; noční ptáci, nebo ranní ptáčata. Cukrujeme, kdákáme a krákoráme. Hudráme, sýčkujeme, vejráme, lelkujeme, datlujeme. Jsme blbouni nejapní nebo slepice. Jsme nafoukaní jako holub bublák nebo zmrzlí jako drozd. Spíme jako dudci a nadáváme jako špačci. Děláme volavky a kavky. Máme mezi sebou straku nebo kukaččí mládě. Jsme oškubaní jako kuře a pěkně jsme se vybarvili. Vylétli jsme z hnízda, jsme vykutálení ptáčci a děláme ptákoviny. Naparujeme se, tokáme, zařizujeme si hnízdečko lásky, jsme jako hrdličky, ale umíme být i jako supi. Někteří z nás zobák nezavřou po celý den, jiní ho ani neumějí pořádně otevřít. Mluvíme, jak nám zobák narostl, někdy ho ale musíme držet, abychom přes něj nedostali. Autorka Jennifer Ackerman (*1959) píše již více než tři desetiletí o vědě, přírodě a biologii člověka. Po celý život se snaží zpřístupňovat poznání co nejširšímu publiku, hledat místo člověka v přírodou daných souvislostech a kreativně uvažovat nad vědeckými fakty. Její styl spojuje čtivost a poutavost s předcházející pečlivou rešerší. Právě v tom tkví její hlavní dar a díky tomu se její práci dostává opakovaných ocenění. Mimo jiné získala stipendium americké Národní nadace pro literaturu v oblasti literatury faktu, Buntingovo stipendium a grant od Nadace Alfreda P. Sloana. Má za sebou nespočet příspěvků a článků v mnoha publikacích, například National Geographic či New York Times. Především ale píše knihy. V Nakladatelství KAZDA již vyšel její světový bestseller Genialita ptáků (The Genius of Birds). (knihykazda.cz)

Ako to, že vtáky vycítia blížiacu sa búrku, o ktorej zatiaľ my nemáme ani tušenia? Vďaka akej navigácii dokážu trafit do miest vzdialených tisíce kilometrov, kde nikdy predtým neboli? Ako je možné, že vedia dokonale napodobnit zložitý spev desiatok ďalších druhov? Vedeli ste, že aj po šiestich mesiacoch si pamatajú, kam si na ploche veľkej stovky štvorcových kilometrov schovali potravu? Možno je slovo genialita naozaj na mieste. Dlho sme si mysleli, že vtáky neriešia problémy hlavou, ale krídlami. Teraz sa ukazuje, že ich mozog je z hľadiska schopností porovnateľný s mozgom primátov, v niektorých ohľadoch dokonca aj s mozgom človeka. Výskumy realizované v posledných rokoch dokazujú, že hoci má mozog vtáka inú štruktúru než mozog cicavcov, pokiaľ ide o funkčnost, v ničom nezaostáva. Operence skrátka našli vlastný spósob, ako používat hlavu. Jennifer Ackermanová precestovala celý svet, aby mohla v pracovniach vedcov i v teréne zozbierat najnovšie poznatky a vytvorit zrozumiteľný portrét našich okrídlených priateľov. Nezabudla osviežit text svojím typickým humorom a nadhľadom a postarat s a tým o čitateľskú prítažlivost. Nech už si tú to knihu prečíta ktokoľvek, na slovné spojenie "vtáčí mozoček" sa bude pozerat z celkom inej perspektívy. Autor Jennifer Ackermanová (narodená v roku 1959) sa už viac ako tri desaťročia venuje písaniu o vede, prírode a biológii človeka. Po celý život sa usiluje približovať poznatky čo najširšej verejnosti, hľadať miesto človeka v súvislostiach s fungovaním prírody a kreatívne uvažovať o vedeckých faktoch. V jej štýle sa spája čitateľská príťažlivosť a pútavosť s dôkladným výskumom, ktorý predchádza literárnemu spracovaniu. Práve v tom spočíva autorkin najväčší dar a vďaka tomu sa práca tejto milovníčky prírody stretáva s opakovaným uznaním. Ackermanovej sa okrem iného podarilo získať štipendium americkej Národnej nadácie pre literatúru v oblasti literatúry faktu, Buntingovo štipendium a grant od Nadácie Alfreda P. Sloana. Má za sebou nespočet publikovaných príspevkov a článkov, napríklad pre National Geographic či New York Times. Predovšetkým je však autorkou kníh. Genialita vtákov (Th e Genius of Birds) predstavuje jej najnovší, v poradí siedmy titul. Dielo Jennifer Ackermanovej s radosťou prinášame aj slovenským čitateľom. Veríme, že sa nám podarí nakaziť vás jej nadšením a láskouk svetu, ktorý nás všetkých obklopuje. (knihykazda.cz)

eBook:,Dlho sme si mysleli, že vtáky neriešia problémy hlavou, ale krídlami. Teraz sa ukazuje, že ich mozog je z hľadiska schopností porovnateľný s mozgom primátov, v niektorých ohľadoch dokonca aj s mozgom človeka. Výskumy realizované v posledných rokoch dokazujú, že hoci má mozog vtáka inú štruktúru než mozog cicavcov, pokiaľ ide o funkčnost, v ničom nezaostáva. Operence skrátka našli vlastný spósob, ako používat hlavu. Jennifer Ackermanová precestovala celý svet, aby mohla v pracovniach vedcov i v teréne zozbierat najnovšie poznatky a vytvorit zrozumiteľný portrét našich okrídlených priateľov. Nezabudla osviežit text svojím typickým humorom a nadhľadom a postarat s a tým o čitateľskú prítažlivost. Nech už si tú to knihu prečíta ktokoľvek, na slovné spojenie "vtáčí mozoček" sa bude pozerat z celkom inej perspektívy. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Jak mohou ptáci vytušit, že se blíží bouře, o které my zatím nemáme sebemenší ponětí? Jak najdou cestu do tisíce kilometrů vzdálených míst, když tam nikdy nebyli? Jak dovedou přesně napodobit složité zpěvy desítek dalších druhů? Jak si po šesti měsících pamatují, kam si na ploše o velikosti stovek čtverečních kilometrů ukryli potravu? Možná je slovo genialita skutečně na místě. Dlouho jsme si mysleli, že ptáci řeší problémy křídly. Nyní se ukazuje, že používají mozek, který se svou výkonností rovná mozku primátů, a v některých ohledech dokonce i člověka. Výzkumy posledních let dokládají, že ačkoliv mají ptačí mozky odlišnou stavbu než mozky savců, ve své funkčnosti si s nimi nikterak nezadají. Ptáci si prostě našli vlastní cestu, jak používat hlavu. Jennifer Ackerman cestovala napříč světem, aby v pracovnách vědců i v terénu sesbírala nejnovější poznatky a vytvořila srozumitelný celek. Nezapomněla přidat svůj typický humor, čtivost a nadhled. Ať už jste kdokoli, sousloví ptačí mozeček budete po přečtení této knihy chápat zcela jinak. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Tato kniha pojednává o překvapivých a někdy znepokojivých projevech chování, které jsou u ptáků na denním pořádku, o činnostech, které výrazně a někdy škodolibě vyvracejí naše obvyklé představy o tom, co je u ptáků „normální“ a čeho jsme si mysleli, že jsou schopni. Jennifer Ackermanová na základě aktuálních vědeckých poznatků převrací tradiční pohled na způsob, jak ptáci žijí, jak spolu komunikují, získávají potravu, páří se, vychovávají mláďata a přežívají. Odhaluje jejich pozoruhodnou inteligenci i strategie a schopnosti, které jsme kdysi připisovali výhradně lidem: klamání, manipulaci, podvádění, únosy, zabíjení potomků, ale také důmyslnou mezidruhovou komunikaci, spolupráci, součinnost, altruismus, kulturu a hru. Některé z těchto mimořádných způsobů chování jsou tak zapeklité, že posunují hranice samotné „ptákovitosti“ – tedy ptačí podstaty. Je zřejmé, že neexistuje jen jediný ptačí způsob života, ale spíše ohromující škála druhů s odlišným vzhledem i životním stylem. Ptáci se mezi sebou liší v každém ohledu, v opeření, tvaru těla, zpěvu, letu, ekologické nice i v chování. A právě to na nich milujeme. Rozmanitost biology fascinuje. A fascinuje i pozorovatele ptáků (birdwatchery), nutí je sepisovat seznamy druhů, jež během svého života viděli (life listy), cestovat do vzdálených koutů zeměkoule za vzácnými druhy nebo skočit do auta a jet se podívat na zbloudilce přivátého bouří či vyrazit do lesa a pískat a hvízdat, aby přilákali jakéhosi nenápadného budníčka. Pozorujte chvíli ptáky a uvidíte, že různé druhy dělají i ty nejvšednější věci naprosto odlišným způsobem. Tuto rozmanitost odrážejí i výrazy, kterými popisujeme naše vlastní extrémní chování. Jsme sovy, nebo skřivani; nosíme se jako pávi, nebo jsme ošklivá káčátka; jsme dravci, nebo holubičí povahy; noční ptáci, nebo ranní ptáčata. Cukrujeme, kdákáme a krákoráme. Hudráme, sýčkujeme, vejráme, lelkujeme, datlujeme. Jsme blbouni nejapní nebo slepice. Jsme nafoukaní jako holub bublák nebo zmrzlí jako drozd. Spíme jako dudci a nadáváme jako špačci. Děláme volavky a kavky. Máme mezi sebou straku nebo kukaččí mládě. Jsme oškubaní jako kuře a pěkně jsme se vybarvili. Vylétli jsme z hnízda, jsme vykutálení ptáčci a děláme ptákoviny. Naparujeme se, tokáme, zařizujeme si hnízdečko lásky, jsme jako hrdličky, ale umíme být i jako supi. Někteří z nás zobák nezavřou po celý den, jiní ho ani neumějí pořádně otevřít. Mluvíme, jak nám zobák narostl, někdy ho ale musíme držet, abychom přes něj nedostali. (knihydobrovsky.cz)

„Jonathan Balcombe názorně ukazuje, že ryby mají pocity a zaslouží si respekt a ochranu jako jiné vnímavé bytosti.“ - DALAJLÁMA Přemýšlejí ryby? Skutečně mají třívteřinovou paměť? A dokáží rozpoznat lidi, kteří na ně zírají nad hladinou? V knize Co ryba ví? etolog Jonathan Balcombe vyvrací mýty a přináší odpovědi nejen na tyto otázky. Vezme vás do hlubin moří, do potoků a ústí řek i na druhou stranu akvarijního skla, kde odhalí překvapivé dovednosti ryb. Co ryba ví? překypuje postřehy a vzrušujícími objevy, a tak vybízí k přehodnocení našeho vztahu k rybám a ke stále více ohroženému mořskému životu. Navždy změní váš pohled na naše podvodní bratrance. A to včetně zlatých rybiček. Autor JONATHAN BALCOMBE býval ředitelem oddělení pro studium vědomí zvířat v institutu Humane Society Institute for Science and Policy ve Washingtonu. Nyní je nezávislým autorem a redaktorem a přednáší o vědomí zvířat. Je autorem čtyř knih včetně Second Nature (Druhá přirozenost) a Pleasurable Kingdom (Království potěšení) a více než šedesáti vědeckých článků a kapitol knih o chování zvířat a jejich ochraně. Je populárním hostem rádií, objevil se také v televizním kanálu National Geographic a v několika dokumentárních filmech. Píše pro The New York Times, The Washington Post a do dalších periodik. Žije v Ontariu. Najdete ho na Facebooku, můžete ho sledovat i na Twitteru na @Jonthanpb1959 nebo navštívit jeho webové stránky jonathan-balcombe.com. (knihykazda.cz)

Také si občas kladete následující otázky? Jak mohou ptáci vytušit, že se blíží bouře, o které my zatím nemáme sebemenší ponětí? Jak najdou cestu do tisíce kilometrů vzdálených míst, když tam nikdy nebyli? Jak dovedou přesně napodobit složité zpěvy desítek dalších druhů? Jak si po šesti měsících pamatují, kam si na ploše o velikosti stovek čtverečních kilometrů ukryli potravu? Možná je slovo genialita skutečně na místě. Dlouho jsme si mysleli, že ptáci řeší problémy křídly. Nyní se ukazuje, že používají mozek, který se svou výkonností rovná mozku primátů, a v některých ohledech dokonce i člověka. Výzkumy posledních let dokládají, že ačkoliv mají ptačí mozky odlišnou stavbu než mozky savců, ve své funkčnosti si s nimi nikterak nezadají. Ptáci si prostě našli vlastní cestu, jak používat hlavu. Jennifer Ackerman cestovala napříč světem, aby v pracovnách vědců i v terénu sesbírala nejnovější poznatky a vytvořila srozumitelný celek. Nezapomněla přidat svůj typický humor, čtivost a nadhled. Ať už jste kdokoli, sousloví ptačí mozeček budete po přečtení této knihy chápat zcela jinak. S radostí přinášíme autorčino dílo konečně i českým čtenářům a věříme, že se i vy necháte nakazit jejím nadšením a láskou ke světu kolem nás Autor Jennifer Ackerman (*1959) píše již více než tři desetiletí o vědě, přírodě a biologii člověka. Po celý život se snaží zpřístupňovat poznání co nejširšímu publiku, hledat místo člověka v přírodou daných souvislostech a kreativně uvažovat nad vědeckými fakty. Její styl spojuje čtivost a poutavost s předcházející pečlivou rešerší. Právě v tom tkví její hlavní dar a díky tomu se její práci dostává opakovaných ocenění. Mimo jiné získala stipendium americké Národní nadace pro literaturu v oblasti literatury faktu, Buntingovo stipendium a grant od Nadace Alfreda P. Sloana. Má za sebou nespočet příspěvků a článků v mnoha publikacích, například National Geographic či New York Times. Především ale píše knihy. Genialita ptáků (The Genius of Birds) je nejnovější z nich, v pořadí sedmá. (knihykazda.cz)

Oslava rozmanitosti ptačího života a chování Tato kniha pojednává o překvapivých a někdy znepokojivých projevech chování, které jsou u ptáků na denním pořádku, o činnostech, které výrazně a někdy škodolibě vyvracejí naše obvyklé představy o tom, co je u ptáků „normální“ a čeho jsme si mysleli, že jsou schopni. Jennifer Ackermanová na základě aktuálních vědeckých poznatků převrací tradiční pohled na způsob, jak ptáci žijí, jak spolu komunikují, získávají potravu, páří se, vychovávají mláďata a přežívají. Odhaluje jejich pozoruhodnou inteligenci i strategie a schopnosti, které jsme kdysi připisovali výhradně lidem: klamání, manipulaci, podvádění, únosy, zabíjení potomků, ale také důmyslnou mezidruhovou komunikaci, spolupráci, součinnost, altruismus, kulturu a hru. Některé z těchto mimořádných způsobů chování jsou tak zapeklité, že posunují hranice samotné „ptákovitosti“ – tedy ptačí podstaty. Je zřejmé, že neexistuje jen jediný ptačí způsob života, ale spíše ohromující škála druhů s odlišným vzhledem i životním stylem. Ptáci se mezi sebou liší v každém ohledu, v opeření, tvaru těla, zpěvu, letu, ekologické nice i v chování. A právě to na nich milujeme. Rozmanitost biology fascinuje. A fascinuje i pozorovatele ptáků (birdwatchery), nutí je sepisovat seznamy druhů, jež během svého života viděli (life listy), cestovat do vzdálených koutů zeměkoule za vzácnými druhy nebo skočit do auta a jet se podívat na zbloudilce přivátého bouří či vyrazit do lesa a pískat a hvízdat, aby přilákali jakéhosi nenápadného budníčka. Pozorujte chvíli ptáky a uvidíte, že různé druhy dělají i ty nejvšednější věci naprosto odlišným způsobem. Tuto rozmanitost odrážejí i výrazy, kterými popisujeme naše vlastní extrémní chování. Jsme sovy, nebo skřivani; nosíme se jako pávi, nebo jsme ošklivá káčátka; jsme dravci, nebo holubičí povahy; noční ptáci, nebo ranní ptáčata. Cukrujeme, kdákáme a krákoráme. Hudráme, sýčkujeme, vejráme, lelkujeme, datlujeme. Jsme blbouni nejapní nebo slepice. Jsme nafoukaní jako holub bublák nebo zmrzlí jako drozd. Spíme jako dudci a nadáváme jako špačci. Děláme volavky a kavky. Máme mezi sebou straku nebo kukaččí mládě. Jsme oškubaní jako kuře a pěkně jsme se vybarvili. Vylétli jsme z hnízda, jsme vykutálení ptáčci a děláme ptákoviny. Naparujeme se, tokáme, zařizujeme si hnízdečko lásky, jsme jako hrdličky, ale umíme být i jako supi. Někteří z nás zobák nezavřou po celý den, jiní ho ani neumějí pořádně otevřít. Mluvíme, jak nám zobák narostl, někdy ho ale musíme držet, abychom přes něj nedostali. Autorka Jennifer Ackerman (*1959) píše již více než tři desetiletí o vědě, přírodě a biologii člověka. Po celý život se snaží zpřístupňovat poznání co nejširšímu publiku, hledat místo člověka v přírodou daných souvislostech a kreativně uvažovat nad vědeckými fakty. Její styl spojuje čtivost a poutavost s předcházející pečlivou rešerší. Právě v tom tkví její hlavní dar a díky tomu se její práci dostává opakovaných ocenění. Mimo jiné získala stipendium americké Národní nadace pro literaturu v oblasti literatury faktu, Buntingovo stipendium a grant od Nadace Alfreda P. Sloana. Má za sebou nespočet příspěvků a článků v mnoha publikacích, například National Geographic či New York Times. Především ale píše knihy. V Nakladatelství KAZDA již vyšel její světový bestseller Genialita ptáků (The Genius of Birds). (knihykazda.cz)

Také si občas kladete následující otázky? Jak mohou ptáci vytušit, že se blíží bouře, o které my zatím nemáme sebemenší ponětí? Jak najdou cestu do tisíce kilometrů vzdálených míst, když tam nikdy nebyli? Jak dovedou přesně napodobit složité zpěvy desítek dalších druhů? Jak si po šesti měsících pamatují, kam si na ploše o velikosti stovek čtverečních kilometrů ukryli potravu? Možná je slovo genialita skutečně na místě. Dlouho jsme si mysleli, že ptáci řeší problémy křídly. Nyní se ukazuje, že používají mozek, který se svou výkonností rovná mozku primátů, a v některých ohledech dokonce i člověka. Výzkumy posledních let dokládají, že ačkoliv mají ptačí mozky odlišnou stavbu než mozky savců, ve své funkčnosti si s nimi nikterak nezadají. Ptáci si prostě našli vlastní cestu, jak používat hlavu. Jennifer Ackerman cestovala napříč světem, aby v pracovnách vědců i v terénu sesbírala nejnovější poznatky a vytvořila srozumitelný celek. Nezapomněla přidat svůj typický humor, čtivost a nadhled. Ať už jste kdokoli, sousloví ptačí mozeček budete po přečtení této knihy chápat zcela jinak. S radostí přinášíme autorčino dílo konečně i českým čtenářům a věříme, že se i vy necháte nakazit jejím nadšením a láskou ke světu kolem nás Autor Jennifer Ackerman (*1959) píše již více než tři desetiletí o vědě, přírodě a biologii člověka. Po celý život se snaží zpřístupňovat poznání co nejširšímu publiku, hledat místo člověka v přírodou daných souvislostech a kreativně uvažovat nad vědeckými fakty. Její styl spojuje čtivost a poutavost s předcházející pečlivou rešerší. Právě v tom tkví její hlavní dar a díky tomu se její práci dostává opakovaných ocenění. Mimo jiné získala stipendium americké Národní nadace pro literaturu v oblasti literatury faktu, Buntingovo stipendium a grant od Nadace Alfreda P. Sloana. Má za sebou nespočet příspěvků a článků v mnoha publikacích, například National Geographic či New York Times. Především ale píše knihy. Genialita ptáků (The Genius of Birds) je nejnovější z nich, v pořadí sedmá. (knihykazda.cz)

Oslava rozmanitosti ptačího života a chování Tato kniha pojednává o překvapivých a někdy znepokojivých projevech chování, které jsou u ptáků na denním pořádku, o činnostech, které výrazně a někdy škodolibě vyvracejí naše obvyklé představy o tom, co je u ptáků „normální“ a čeho jsme si mysleli, že jsou schopni. Jennifer Ackermanová na základě aktuálních vědeckých poznatků převrací tradiční pohled na způsob, jak ptáci žijí, jak spolu komunikují, získávají potravu, páří se, vychovávají mláďata a přežívají. Odhaluje jejich pozoruhodnou inteligenci i strategie a schopnosti, které jsme kdysi připisovali výhradně lidem: klamání, manipulaci, podvádění, únosy, zabíjení potomků, ale také důmyslnou mezidruhovou komunikaci, spolupráci, součinnost, altruismus, kulturu a hru. Některé z těchto mimořádných způsobů chování jsou tak zapeklité, že posunují hranice samotné „ptákovitosti“ – tedy ptačí podstaty. Je zřejmé, že neexistuje jen jediný ptačí způsob života, ale spíše ohromující škála druhů s odlišným vzhledem i životním stylem. Ptáci se mezi sebou liší v každém ohledu, v opeření, tvaru těla, zpěvu, letu, ekologické nice i v chování. A právě to na nich milujeme. Rozmanitost biology fascinuje. A fascinuje i pozorovatele ptáků (birdwatchery), nutí je sepisovat seznamy druhů, jež během svého života viděli (life listy), cestovat do vzdálených koutů zeměkoule za vzácnými druhy nebo skočit do auta a jet se podívat na zbloudilce přivátého bouří či vyrazit do lesa a pískat a hvízdat, aby přilákali jakéhosi nenápadného budníčka. Pozorujte chvíli ptáky a uvidíte, že různé druhy dělají i ty nejvšednější věci naprosto odlišným způsobem. Tuto rozmanitost odrážejí i výrazy, kterými popisujeme naše vlastní extrémní chování. Jsme sovy, nebo skřivani; nosíme se jako pávi, nebo jsme ošklivá káčátka; jsme dravci, nebo holubičí povahy; noční ptáci, nebo ranní ptáčata. Cukrujeme, kdákáme a krákoráme. Hudráme, sýčkujeme, vejráme, lelkujeme, datlujeme. Jsme blbouni nejapní nebo slepice. Jsme nafoukaní jako holub bublák nebo zmrzlí jako drozd. Spíme jako dudci a nadáváme jako špačci. Děláme volavky a kavky. Máme mezi sebou straku nebo kukaččí mládě. Jsme oškubaní jako kuře a pěkně jsme se vybarvili. Vylétli jsme z hnízda, jsme vykutálení ptáčci a děláme ptákoviny. Naparujeme se, tokáme, zařizujeme si hnízdečko lásky, jsme jako hrdličky, ale umíme být i jako supi. Někteří z nás zobák nezavřou po celý den, jiní ho ani neumějí pořádně otevřít. Mluvíme, jak nám zobák narostl, někdy ho ale musíme držet, abychom přes něj nedostali. Autorka Jennifer Ackerman (*1959) píše již více než tři desetiletí o vědě, přírodě a biologii člověka. Po celý život se snaží zpřístupňovat poznání co nejširšímu publiku, hledat místo člověka v přírodou daných souvislostech a kreativně uvažovat nad vědeckými fakty. Její styl spojuje čtivost a poutavost s předcházející pečlivou rešerší. Právě v tom tkví její hlavní dar a díky tomu se její práci dostává opakovaných ocenění. Mimo jiné získala stipendium americké Národní nadace pro literaturu v oblasti literatury faktu, Buntingovo stipendium a grant od Nadace Alfreda P. Sloana. Má za sebou nespočet příspěvků a článků v mnoha publikacích, například National Geographic či New York Times. Především ale píše knihy. V Nakladatelství KAZDA již vyšel její světový bestseller Genialita ptáků (The Genius of Birds). (knihykazda.cz)

Ako to, že vtáky vycítia blížiacu sa búrku, o ktorej zatiaľ my nemáme ani tušenia? Vďaka akej navigácii dokážu trafit do miest vzdialených tisíce kilometrov, kde nikdy predtým neboli? Ako je možné, že vedia dokonale napodobnit zložitý spev desiatok ďalších druhov? Vedeli ste, že aj po šiestich mesiacoch si pamatajú, kam si na ploche veľkej stovky štvorcových kilometrov schovali potravu? Možno je slovo genialita naozaj na mieste. Dlho sme si mysleli, že vtáky neriešia problémy hlavou, ale krídlami. Teraz sa ukazuje, že ich mozog je z hľadiska schopností porovnateľný s mozgom primátov, v niektorých ohľadoch dokonca aj s mozgom človeka. Výskumy realizované v posledných rokoch dokazujú, že hoci má mozog vtáka inú štruktúru než mozog cicavcov, pokiaľ ide o funkčnost, v ničom nezaostáva. Operence skrátka našli vlastný spósob, ako používat hlavu. Jennifer Ackermanová precestovala celý svet, aby mohla v pracovniach vedcov i v teréne zozbierat najnovšie poznatky a vytvorit zrozumiteľný portrét našich okrídlených priateľov. Nezabudla osviežit text svojím typickým humorom a nadhľadom a postarat s a tým o čitateľskú prítažlivost. Nech už si tú to knihu prečíta ktokoľvek, na slovné spojenie "vtáčí mozoček" sa bude pozerat z celkom inej perspektívy. Autor Jennifer Ackermanová (narodená v roku 1959) sa už viac ako tri desaťročia venuje písaniu o vede, prírode a biológii človeka. Po celý život sa usiluje približovať poznatky čo najširšej verejnosti, hľadať miesto človeka v súvislostiach s fungovaním prírody a kreatívne uvažovať o vedeckých faktoch. V jej štýle sa spája čitateľská príťažlivosť a pútavosť s dôkladným výskumom, ktorý predchádza literárnemu spracovaniu. Práve v tom spočíva autorkin najväčší dar a vďaka tomu sa práca tejto milovníčky prírody stretáva s opakovaným uznaním. Ackermanovej sa okrem iného podarilo získať štipendium americkej Národnej nadácie pre literatúru v oblasti literatúry faktu, Buntingovo štipendium a grant od Nadácie Alfreda P. Sloana. Má za sebou nespočet publikovaných príspevkov a článkov, napríklad pre National Geographic či New York Times. Predovšetkým je však autorkou kníh. Genialita vtákov (Th e Genius of Birds) predstavuje jej najnovší, v poradí siedmy titul. Dielo Jennifer Ackermanovej s radosťou prinášame aj slovenským čitateľom. Veríme, že sa nám podarí nakaziť vás jej nadšením a láskouk svetu, ktorý nás všetkých obklopuje. (knihykazda.cz)

•Ako to, že vtáky vycítia blížiacu sa búrku, o ktorej zatiaľ my nemáme ani tušenia? •Vďaka akej navigácii dokážu trafit do miest vzdialených tisíce kilometrov, kde nikdy predtým neboli? •Ako je možné, že vedia dokonale napodobnit zložitý spev desiatok ďalších druhov? •Vedeli ste, že aj po šiestich mesiacoch si pamatajú, kam si na ploche veľkej stovky štvorcových kilometrov schovali potravu? Možno je slovo genialita naozaj na mieste. Dlho sme si mysleli, že vtáky neriešia problémy hlavou, ale krídlami. Teraz sa ukazuje, že ich mozog je z hľadiska schopností porovnateľný s mozgom primátov, v niektorých ohľadoch dokonca aj s mozgom človeka. Výskumy realizované v posledných rokoch dokazujú, že hoci má mozog vtáka inú štruktúru než mozog cicavcov, pokiaľ ide o funkčnost, v ničom nezaostáva. Operence skrátka našli vlastný spósob, ako používat hlavu. Jennifer Ackermanová precestovala celý svet, aby mohla v pracovniach vedcov i v teréne zozbierat najnovšie poznatky a vytvorit zrozumiteľný portrét našich okrídlených priateľov. Nezabudla osviežit text svojím typickým humorom a nadhľadom a postarat s a tým o čitateľskú prítažlivost. Nech už si tú to knihu prečíta ktokoľvek, na slovné spojenie "vtáčí mozoček" sa bude pozerat z celkom inej perspektívy. (knihydobrovsky.cz)

Jak mohou ptáci vytušit, že se blíží bouře, o které my zatím nemáme sebemenší ponětí? Jak najdou cestu do tisíce kilometrů vzdálených míst, když tam nikdy nebyli? Jak dovedou přesně napodobit složité zpěvy desítek dalších druhů? Jak si po šesti měsících pamatují, kam si na ploše o velikosti stovek čtverečních kilometrů ukryli potravu? Možná je slovo genialita skutečně na místě. Dlouho jsme si mysleli, že ptáci řeší problémy křídly. Nyní se ukazuje, že používají mozek, který se svou výkonností rovná mozku primátů, a v některých ohledech dokonce i člověka. Výzkumy posledních let dokládají, že ačkoliv mají ptačí mozky odlišnou stavbu než mozky savců, ve své funkčnosti si s nimi nikterak nezadají. Ptáci si prostě našli vlastní cestu, jak používat hlavu. Jennifer Ackerman cestovala napříč světem, aby v pracovnách vědců i v terénu sesbírala nejnovější poznatky a vytvořila srozumitelný celek. Nezapomněla přidat svůj typický humor, čtivost a nadhled. Ať už jste kdokoli, sousloví ptačí mozeček budete po přečtení této knihy chápat zcela jinak. (knihydobrovsky.cz)

Nová kniha od autorky bestselleru Genialita ptáků přináší zásadní vhled do způsobu ptačí existence i do posledních vědeckých výzkumů a významně posouvá naše pochopení toho, jak ptáci žijí a jak přemýšlejí. (knihydobrovsky.cz)

Radost – cesta za poznáním „Je horký letní den. Nořím se pomalu do vody. Příjemný chlad prostoupí mé tělo a já vnímám pouze vůni řas a lesního rybníka. Jen několik temp a ztrácím pojem o čase. Připadám si najednou tak lehká. Obracím se naznak a nechám se nést. Pozoruji blankytné nebe a vrcholky stromů kolébající se v lehkém vánku, který roznáší po břehu zvuky léta. Veselé dovádění dětí, rytmickou hudbu bavících se teenagerů, šplouchání vody. Lenivě zamžourám směrem ke břehu, který je posetý slunečníky a osuškami. Lidé nechali své starosti před branami přírody a nyní si užívají slastné nicnedělání.“ Čím déle jsem o radosti přemýšlela, tím více jsem toužila ji prozkoumat. Zmapovat ji jako neznámou krajinu. Co se odehrává v mozku, když se radujeme? Jak na tyto procesy reaguje naše tělo? Jak se radost proměňuje v průběhu života? Co je to za pocit, co jej vyvolává a jak jej lidé oslavují v různých kulturách? Tato kniha je výpravou do neodolatelné země. Země radosti. Skvělý dárek pro všechny, kdo touží po krásných stránkách života. Autor Angela Köckritzová, narozená v Mnichově, studovala politologii, sinologii a dějiny umění v Berlíně, Mnichově a na Tchaj-wanu. Nejprve pracovala jako novinářka pro Süddeutsche Zeitung, poté pro Zeit. Od roku 2011 byla čtyři roky korespondentkou těchto novin v Číně, později dva a půl roku africkou korespondentkou v senegalském Dakaru. Roku 2015 vyšla její první kniha Wolkenläufer. Geschichten vom Leben in China (Mrakochodci. Příběhy o životě v Číně). Za svoji novinářskou práci byla několikrát oceněna. Dnes žije se svou rodinou v Berlíně jako autorka ve svobodném povolání. (knihykazda.cz)

Jak mohou ptáci vytušit, že se blíží bouře, o které my zatím nemáme sebemenší ponětí? Jak najdou cestu do tisíce kilometrů vzdálených míst, když tam nikdy nebyli? Jak dovedou přesně napodobit složité zpěvy desítek dalších druhů? Jak si po šesti měsících pamatují, kam si na ploše o velikosti stovek čtverečních kilometrů ukryli potravu? Oslava rozmanitosti ptačího života a chování Tato kniha pojednává o překvapivých a někdy znepokojivých projevech chování, které jsou u ptáků na denním pořádku, o činnostech, které výrazně a někdy škodolibě vyvracejí naše obvyklé představy o tom, co je u ptáků „normální“ a čeho jsme si mysleli, že jsou schopni. Jennifer Ackermanová na základě aktuálních vědeckých poznatků převrací tradiční pohled na způsob, jak ptáci žijí, jak spolu komunikují, získávají potravu, páří se, vychovávají mláďata a přežívají. Odhaluje jejich pozoruhodnou inteligenci i strategie a schopnosti, které jsme kdysi připisovali výhradně lidem: klamání, manipulaci, podvádění, únosy, zabíjení potomků, ale také důmyslnou mezidruhovou komunikaci, spolupráci, součinnost, altruismus, kulturu a hru. Některé z těchto mimořádných způsobů chování jsou tak zapeklité, že posunují hranice samotné „ptákovitosti“ – tedy ptačí podstaty. (knihykazda.cz)

Proč si tuto knihu přečíst Hluboko v šumavských hvozdech, na česko-německém pomezí, uprostřed lesa poblíž Bodenmais žije člověk, který dokáže komunikovat se zvířaty. Lesní muž s medvědí postavou, plnovousem, v zeleném plstěném klobouku a často i s veverkou nebo kunou na rameni – Wolfgang Schreil je působivá osobnost. Říkají mu zaříkávač zvířat nebo lesní vlk. Nikdo se k divokým zvířatům v přírodě nedostane tak blízko jako on: často stojí tváří v tvář jelenům a rysům, nebojí se jedovatých hadů, z bezprostřední blízkosti fotografuje lovícího hranostaje či jestřába a jeleni či srnky se v klidu pasou těsně vedle něj. Les pro něj znamená největší možné bezpečí a skutečnou svobodu. Čeká na vás 24 kapitol, které vás provedou světem zvířat. Těšit se můžete na hady, lišky, jeleny, dravé ptáky i sýkory, rysy, veverky, bobry či kuny. Kniha je psaná zábavnou svěží formou, která nadchne každého, nejen milovníky lesních zvířat. Dozvíte se spoustu zajímavých informací – věděli jste třeba, že zmije jsou neskutečně líné nebo proč čerstvě posekaná louka přitahuje dravou zvěř jako magnet? Kniha je protkaná osobními zkušenostmi a postřehy Wolfganga a mnoha jeho úvahami. Třeba nad tím, jak se lidé liší od zvířat a proč mezi námi dochází k nedorozuměním. Wolfgang vám také vysvětlí v čem spočívá kouzlo jednání zvířaty a jak si získat jejich důvěru. Nahlédněte do knihy Co o knize říkají čtenáři Nádherná kniha jako stvořená pro milovníky přírody a zvířat. Vřele doporučuji. Jitka Krejčová Spokojenost, inspirující kniha, zvláště pro nás šumaváky... Jana Zábranská Halbhuberová Sören Po přečtení knihy musím říct, že mnohé pasáže mě zanechaly naprosto fascinovaného. Nepřipadalo mi možné, že by si člověk mohl vytvořit tak úzké pouto a vztah k divokým zvířatům. Přestože jsem si knihu mohl užít pouze v černobílé podobě, většinu fotek považuji za skvělé. V jedné kapitole je například popsáno velmi působivé setkání s liškou včetně přiložených fotografií. Když se pak na tyto doprovodné fotky podíváte, zůstanete ohromeni. Tuto knihu mohu doporučit každému, kdo se zajímá o (místní) divokou zvěř a chce jí trochu více porozumět. B.K. Zábavná kniha s krásnými fotografiemi přírody. Měl jsem to štěstí, že jsem Wolfganga poznal osobně. Naprosto skvělý a milý chlap. Když vypráví o svých zážitcích, mohl bych ho poslouchat donekonečna. Čtení knihy je dvakrát tak zábavné, protože se můžete lépe vcítit do jeho emocí. O autorovi Wolfgang Schreil Wolfgang Schreil (1975) se narodil v bavorském Bodenmais na česko-německém pomezí, kde také v současnosti žije se svojí manželkou. Nejvíce času přitom tráví uprostřed lesů v maringotce. Už od dětství ho to táhlo do lesa a ke zvířatům, ale z této cesty v patnácti letech sešel, vyučil mechanikem a do svých pětadvaceti let se intenzivně věnoval vzpírání. Ve světě lidí a zavřený ve skladu se však necítil dobře, a proto začal utíkat do přírody. Našel si práci jako hrobař díky které byl přírodě mnohem blíž. Později se začal věnovat fotografování zvířat a léčbě poraněných zvířat. Svoji vášeň pro les a zvířata předává dál díky filmům a seriálům. Ty ho také proslavily a v médiích si vysloužil přezdívku „zaříkávač zvířat“. Při svých výpravách, na přednáškách, v knihách, pořadech i různých talk show se snaží ukázat, jak lze být nejen „v“ přírodě, ale i její součástí. K divokým zvířatům, které zachycuje na působivých fotografiích, se nikdo nedostane tak blízko jako on: Wolfgang Schreil vidí to, co ostatní nevidí. Nebo spíš vidí to, co mnoho z nás už možná přestalo vidět. V roce 2022 obdržel cenu Rotary Respect Award pro osobnosti, které naplňují poslání „dělat svět lepším“. V Bodenmais v Bavorském lese je možné projít jeho naučnou stezku. Více informací o jeho aktivitách najdete na webových stránkách: www.wolfgangschreil.de. (knihykazda.cz)

Proč si knihu přečíst Kniha Dávné světy, od mladého paleobiologa Thomase Halliday, představuje strhující cestu od doby ledové až po první výskyt mikrobiálního života před 550 miliony let. Kniha má celkem 16 kapitol, které odpovídají jednotlivým nalezištím, přičemž každá nese jedno obecné téma. Kromě toho v nich ale naleznete také mapy, poukazující na změny, jimiž Země prošla a ilustrace zobrazující vyhynulé druhy. Každé prostředí i živočišný druh jsou detailně popsány a vy tak získáváte pocit, jako byste se právě ocitli na jiném místě a v jiném čase. Můžete se tak podívat do savan pliocénní Keni, kde budete svědky skupiny australopitéků prchajících před krajtou na akácii nebo budete mít možnost rozhlédnout se po solných pánvích, které se díky proudu vody z miocénního Atlantského oceánu zrovna stávají Středozemním mořem. Nezůstanete však pouze ve vzdálené minulosti, ale nahlédnete i do přítomnosti a budoucnosti. Země si totiž mnohé pamatuje, což nám právě tato kniha ukazuje. Kromě toho si také možná uvědomíte, jak se vlastně lidstvo zas až tolik neliší od měňavek či hub, jelikož všichni jsme se vyvinuli z buněk, které se přizpůsobovaly novým prostředím a všichni jsme na sobě vzájemně závislí. Kniha je skutečně významným počinem v oblasti paleobiologie. Nemusíte se ale bát přehnaně odborně psaného textu, kterým se nelze prolouskat. Přestože je kniha vysoce odborná, je psaná jednoduchým textem a velmi čtivá. Místy je až téměř lyrická s tím, jak se do příběhu zapojují autorovi myšlenky o minulosti, přítomnosti i budoucnosti. Nahlédnout do knihy O kvalitě knihy vypovídají i její recenze Dávné světy jsou fascinující cestou proti proudu času. Celkem urazíme 550 milionů let. Na cestě je 16 zastávek, každá z nich nám dá nahlédnout do dávno zaniklých světu. Kniha se neomezuje na pouhé výčty dnes již vymřelých obyvatel daného prostředí, ale řeší mnohem širší souvislosti. Jak daná prostředí vznikla, jak fungovala a co vedlo k jejich zániku. Kromě toho se dotýká i základních principů paleontologického bádání. Autor se nebojí i velmi komplikovaný problémů a s grácií je dokáže přiblížit i naprostému laikovi. Knihu bych doporučil všem, kteří by rádi nahlédli více pod pokličku paleontologie. Štěpán Pícha, Paleontolog a odborný garant Dinosauria Museum Prague Jedna z těch knih, co jsou velmi informativní, ale zároveň odvážně nápadité Elizabeth Kolbert, autorka knihy Pod bílou oblohou Pohlcující, odvážně ambiciózní příběh života na Zemi od mamutí stepi poslední doby ledové až po počátek mnohobuněčných tvorů před více než 500 miliony let. The Economist Jak kniha vznikala Jedna z prvních myšlenek, která vedla k nápadu na tuto knihu byl fakt, že když lidé přemýšlí o organismech z minulosti, mají tendenci je zařazovat do určitých rodokmenů, ale zároveň zanedbávají okolnosti doby, ve které organismy žily. V knížce se proto setkáte s inovativním přístupem, který začleňuje organismy do prostředí jejich doby. Toto prostředí je navíc detailně vykresleno, jelikož byl autor při psaní inspirován cestopisnými knihami, které si na popisu míst dávají extra záležet. O autorovi Thomas Halliday Thomas Halliday se narodil v roce 1989 ve Skotské vysočině. Patří k mladé generaci britských paleontologů, která čerpá z nejmodernějších metod analýzy zkamenělin, a nové poznatky, odborné zkušenosti i vlastní fantazii přetavil do imaginativního díla mapujícího dávno zaniklé „jiné světy“, kterými zeměkoule v průběhu milionů let oplývala. Halliday studoval zoologii na Cambridgeské univerzitě s následnou specializací v paleobiologii, ve které získal doktorát na University College London. Tam také získal Zlatou medaili Linného společnosti za nejlepší doktorandskou práci v oblasti biologie. V současné době provádí výzkum pod hlavičkou University of Birmingham a je také vědeckým pracovníkem Přírodopisného muzea v Londýně. Kdo by chtěl vidět důkaz jeho nadšení do oboru, může si udělat obrázek z videí na YouTube, ve kterých rozebírá autentičnost scén známých prehistorických filmů, jako je třeba Jurský park nebo Doba ledová. (knihykazda.cz)

Proč si tuto knihu přečíst Kniha rozebírá závažná témata, jako je klimatická krize, migrace či bezdomovectví. Zároveň je ale ústředním tématem boj se smrtelnou nemocí manžela Motha, který trpí vzácným neurodegenerativním onemocněním zvaným kortikobazální degenerace. Se zhoršující se nemocí se Raynor a Moth rozhodnou vyrovnat způsobem jim nejbližším – vydají se na cestu. Připojte se proto k Raynor a Mothovi na jejich pozoruhodné 1 000 mil dlouhé procházce po stezce Cape Wrath – přes nejodlehlejší skotské hory a jezera až ke známým trasám jihozápadní pobřežní stezky od Northumberlandu k yorkshirským vřesovištím, od Walesu k jihozápadu. Raynor a Moth každým krokem mapují krajinu ostrovního národa, který stojí před nejistou cestou. Kromě krásné přírody je velkým tématem i lidská dobrotivost a popisy střetnutí s mnoha lidmi na jejich cestách, a to i v podivné době pandemie koronaviru. Je to pouť, která začíná strachem, ale může skončit nadějí. Nahlédněte do knihy Co o knize říkají čtenáři a recenzenti Další potěšující odysea, tentokrát z jedné z nejdivočejších procházek v Británii. Raynor je hlasem empatie a integrity. Guardian Raynor Winnové se to podařilo znovu. Další úžasná kniha plná soucitu, humoru, postřehů, blízkosti k přírodě a opravdové drzosti. Isabella Tree, autorka knihy Zdivočelá farma Nejinspirativnější kniha letošního roku. The Times Kris Jepsen První stránka je čistá poezie. Lekce, kterou jsem si jako stárnoucí osoba odnesla je tato: neustálá fyzická zátěž, jako je chůze po nerovném a obtížném terénu, může být tím nejlepším lékem. Následujte příklad Raynora a Motha, nevybírejte si ty nejsnadnější cesty, vypněte televizi, přečtěte si tuto knihu a projděte se. Kim Jenkins Než si přečtete tuto knihu, přečtěte si nejdříve Pobřežní cestu. Nebudete zklamáni a tuto knihu oceníte ještě více, protože díky ní budete mít pocit, že autorku a jejího milovaného manžela Motha už znáte. Kniha vás donutí plakat, smát se a doufat v budoucnost Motha, planety a lidského druhu. Autorčiny popisy pobřeží/venkova/divoké přírody, které po cestě vidí a slyší, jsou neuvěřitelné Jak kniha vznikala Cesta Raynor a Motha začala již v roce 2013 v době, kdy byla Mothovi poprvé diagnostikována jeho nemoc a zároveň manželé přišli kvůli špatné investici o milovaný statek ve Walesu. Zůstali tak jen s batohem na zádech a dvěma lacinými spacáky. Rozhodli se proto vydat na cestu ze Somersetu do Dorsetu, která jim změnila život. V roce 2018 totiž z této cesty vydala Raynor knihu s názvem Pobřežní cesta, která se stala mezinárodním bestsellerem. Kromě toho se ale na jejich cestách také značně zlepšil Mothův zdravotní stav. Když začátkem roku 2021 Moth zkolaboval, byl další postup jasný – Cape Wrath byl vždycky Mothovým snem, a proto pokud se mu někde mělo udělat lépe, pak tam. O autorce Raynor Winnová Raynor Winnová se po dokončení knihy Jihozápadní pobřežní cesty nadále pravidelně věnuje dálkovým pochodům, píše o přírodě, bezdomovectví a táboření pod širým nebem. Žije v Cornwallu se svým manželem Mothem. Její první kniha Pobřežní cesta, oslava života prodchnutá magickou atmosférou, se stala mezinárodním bestsellerem, umístila se na žebříčku nejprodávanějších knih Sunday Times, získala cenu Christophera Blanda udělovanou Královskou literární společností a byla nominována na Wainwrightovu cenu a cenu Costa Book Award. Po druhém románu Bouřlivé ticho, nadějí prozářeném příběhu o návratu domů, následuje její třetí kniha, která příběh uzavírá. (knihykazda.cz)

Právě se chystám setřít pár kapek medu, které mi ukáply na stůl, a všimnu si, jak se ty jantarově zlaté kapky nádherně třpytí v ranním slunci úplně jako perly. Takhle je to s každou nepříjemností či problémem: I v nich – podobně jako v medových perlách – najdeme dárek, který čeká, až ho rozbalíme. „Všechna neštěstí, krize, dramata a rány osudu se pro nás mohou stát velkými dary – pouze pokud se odvážíme pozorně dívat, naslouchat svému nitru, rozpoznat znamení a pak podle nich jednat.“ O autorce: Autorka této knihy, Melanie Pignitterová, více než rok trpěla nesnesitelnými migrénami, na které vůbec nic nezabíralo. Podařilo se jí nad nimi zvítězit až díky mentálnímu tréninku. Na své cestě hledání pomoci objevila medové perly, dary života, které na první pohled vypadají jako větší či menší pohroma. V této knize dala dohromady tipy a přístupy, které se jí osvědčily, i praktická cvičení a návody, jak si i z toho zlého, co nás v životě potká, vzít to dobré. Zkrátka jak kolem sebe nacházet medové perly, aby byl náš život sladší. © Martin Juryzc (knihykazda.cz)

Proč si tuto knihu přečíst Kniha pochází z pera oblíbeného moderátora a popularizátora vědy a životního prostředí Vladimíra Kořena. Je psána formou povídek z autorova života, který plyne stejně jako řeka. Povídky začínají samotným narozením a končí prakticky v současnosti. Doprovázíte tak autora od jeho prvního nádechu a dětství stráveného s rodiči, bráškou, babičkou a dědečkem. Nebudete chybět ani u studentských let a seznámení s Vladimírovou manželkou, šachovou mistryní. Nahlédnete tak do autorových nejintimnějších okamžiků života daleko za hranice jeho veřejného působení jako televizního moderátora či starosty Říčan. Stejně jako lidský život, jsou jeho příběhy občas dojemné a občas smutné, ale i vtipné a vzrušující. Vladimíru Kořenovi se nedá upřít, že dokáže jakýkoliv příběh podat zábavnou a vtipnou formou a stejně je tomu i v případě této povídkové knihy. Jak říká jeho přítel a kolega Maroš Kramár „Vladimír svým barono-prášilským přístupem navazuje na mnohé české literární autory. A postupuje tvořivě, něžně a citlivě, aby nám všem ukázal radosti i strasti života. Z příběhů je cítit láska k bytí, přírodě i lidem.“ Nahlédnout do knihy Jak kniha vznikala Vladimír Kořen psal různé příběhy už od malička. Odvahu vydat knihu však hledal dlouho. Cítil ale, že mu televizní obrazovka nedává prostor, který by potřeboval a nenabízí celistvý pohled na věc. A proto mu nezbývalo nic jiného než vydat své myšlenky knižně. Vladimír říká, že specificky vedly k napsání této knihy tři věci. Za prvé jeho žena, která několik let přitahovala celou rodinu k nakladatelství Kazda. Za druhé pohled na současný stav přírody, která se stává spoutanější, chudší a hladovější. Tento posun přitom autor vnímal nejvíce v oblasti řek, které jsou připravovány o svůj přirozený pohyb a biotop, kde se rodí říční ryby. Třetím důvodem byl pak čas, který se mu podařilo vyšetřit v jinak přeplněném programu. O autorovi Vladimír Kořen Vladimír Kořen je český moderátor, popularizátor vědy a životního prostředí, bývalý starosta Říčan, učitel a nyní také spisovatel. Narodil se roku 1973 v Teplicích, studoval teplické gymnázium a následně žurnalistiku na Karlově univerzitě. Dlouhodobě působil jako redaktor České Televize. Znát ho můžete zejména ze zábavného pořadu Zázraky přírody, který uváděl společně s Marošem Kramárem. Kromě toho byl také autorem a moderátorem televizního pořadu Planeta věda a podílel se také na pořadu Živé srdce Evropy. Za svou popularizaci vědy a životního prostředí mu byla udělena cena Česká hlava, která je českou obdobou Nobelovy ceny. V letech 2010 až 2020 působil jako starosta města Říčan. Z funkce odstoupil poté, co odmítl podepsat nevýhodné smlouvy na prodej městských bytů. Od roku 2021 působí jako učitel druhého stupně na ZŠ u Říčanského lesa. Učí zde zeměpis, přírodovědu, fyziku, výpočetní techniku, dějepis a občanskou výchovu. Žije v Říčanech společně se svou manželkou Martinou a čtyřmi dětmi. (knihykazda.cz)

The New York Times Bestseller Jane Goodallová, světoznámá přírodovědkyně a průkopnice výzkumu chování zvířat, se už desítky let neúnavně věnuje také ochraně ohrožených živočišných druhů. Již jako třiadvacetiletá se současná ikona mladých ochránců přírody vydala do afrického Gombe, aby si splnila svůj sen a studovala tam život divokých zvířat, zejména šimpanzů. V Knize o naději čerpá z moudrosti celého svého života, který zasvětila přírodě, a pomáhá nám pochopit, jak si zachovat naději i tváří v tvář pandemiím, válkám a hrozícím ekologickým katastrofám. V důvěrném rozhovoru s Douglasem Abramsem poutavě vypráví o svých cestách po celém světě, průkopnickém výzkumu a neutuchajícím aktivismu. Její bohaté zkušenosti nám mohou pomoci lépe porozumět krizím, jimž v současnosti čelíme. Jane a Doug společně nastiňují jedinou možnou cestu vpřed - začít opět věřit v budoucnost. Protože naděje existuje, i když se někdy zdá být nedosažitelná. Můžeme ji najít například v přírodě - a v naší vlastní odolnosti. Citát z knihy: Otázka, kterou mi lidé kladou pravděpodobně nejčastěji, zní: „Opravdu upřímně věříte, že má náš svět ještě naději? Že naše děti a vnoučata mají budoucnost?“ A já na to pravdivě odpovídám, že ano. Autoři Britská antropoložka, bioložka a ekoložka Jane Goodallová (* 1934) se o zvířata zajímala už v dětství. Proslula tím, že v africkém pralese v Gombe studovala život a chování šimpanzů ve volné přírodě. Jejich výzkumu a ochraně přírody se věnuje celý život a patří mezi největší odborníky na chování primátů. V roce 1977 založila Institut Jane Goodallové (The Jane Goodall Institute), jehož cílem je výzkum, vzdělávání a ochrana divoké přírody. Časopis Time ji zařadil mezi 100 nejvlivnějších lidí světa. Je autorkou řady knih a studií, o jejím pozoruhodném životě vznikají filmy i dokumenty. Douglas Abrams píše pro New York Times, založil literární agenturu Idea Architects, která má vizionářům pomáhat vytvářet moudřejší, zdravější a spravedlivější svět. (knihykazda.cz)

Jak mohou ptáci vytušit, že se blíží bouře, o které my zatím nemáme sebemenší ponětí? Jak najdou cestu do tisíce kilometrů vzdálených míst, když tam nikdy nebyli? Jak dovedou přesně napodobit složité zpěvy desítek dalších druhů? Jak si po šesti měsících pamatují, kam si na ploše o velikosti stovek čtverečních kilometrů ukryli potravu? Možná je slovo genialita skutečně na místě. Dlouho jsme si mysleli, že ptáci řeší problémy křídly. Nyní se ukazuje, že používají mozek, který se svou výkonností rovná mozku primátů, a v některých ohledech dokonce i člověka. Výzkumy posledních let dokládají, že ačkoliv mají ptačí mozky odlišnou stavbu než mozky savců, ve své funkčnosti si s nimi nikterak nezadají. Ptáci si prostě našli vlastní cestu, jak používat hlavu. Jennifer Ackerman cestovala napříč světem, aby v pracovnách vědců i v terénu sesbírala nejnovější poznatky a vytvořila srozumitelný celek. Nezapomněla přidat svůj typický humor, čtivost a nadhled. Ať už jste kdokoli, sousloví ptačí mozeček budete po přečtení této knihy chápat zcela jinak. Jennifer Ackerman (narozena 1959) píše již více než tři desetiletí o vědě, přírodě a biologii člověka. Po celý život se snaží zpřístupňovat poznání co nejširšímu publiku, hledat místo člověka v přírodou daných souvislostech a kreativně uvažovat nad vědeckými fakty. Její styl spojuje čtivost a poutavost s předcházející pečlivou rešerší. Právě v tom tkví její hlavní dar a díky tomu se její práci dostává opakovaných ocenění. Mimo jiné získala stipendium americké Národní nadace pro literaturu v oblasti literatury faktu, Buntingovo stipendium a grant od Nadace Alfreda P. Sloana. Má za sebou nespočet příspěvků a článků v mnoha publikacích, například National Geographic či New York Times. Především ale píše knihy. Genialita ptáků (The Genius of Birds) je nejnovější z nich, v pořadí sedmá. S radostí přinášíme autorčino dílo konečně i českým čtenářům a věříme, že se i vy necháte nakazit jejím nadšením a láskou ke světu kolem nás. (patro.cz)

Ako to, že vtáky vycítia blížiacu sa búrku, o ktorej zatiaľ my nemáme ani tušenia? Vďaka akej navigácii dokážu trafit do miest vzdialených tisíce kilometrov, kde nikdy predtým neboli? Ako je možné, že vedia dokonale napodobnit zložitý spev desiatok ďalších druhov? Vedeli ste, že aj po šiestich mesiacoch si pamatajú, kam si na ploche veľkej stovky štvorcových kilometrov schovali potravu? Možno je slovo genialita naozaj na mieste. Dlho sme si mysleli, že vtáky neriešia problémy hlavou, ale krídlami. Teraz sa ukazuje, že ich mozog je z hľadiska schopností porovnateľný s mozgom primátov, v niektorých ohľadoch dokonca aj s mozgom človeka. Výskumy realizované v posledných rokoch dokazujú, že hoci má mozog vtáka inú štruktúru než mozog cicavcov, pokiaľ ide o funkčnost, v ničom nezaostáva. Operence skrátka našli vlastný spósob, ako používat hlavu. Jennifer Ackermanová precestovala celý svet, aby mohla v pracovniach vedcov i v teréne zozbierat najnovšie poznatky a vytvorit zrozumiteľný portrét našich okrídlených priateľov. Nezabudla osviežit text svojím typickým humorom a nadhľadom a postarat s a tým o čitateľskú prítažlivost. Nech už si tú to knihu prečíta ktokoľvek, na slovné spojenie "vtáčí mozoček" sa bude pozerat z celkom inej perspektívy. (patro.cz)

Proč si knihu přečíst Podle Světové zdravotnické organizace je stres “morem 21. století“. Zásadní přitom je, jak se s ním dokážeme vypořádat. Jacob Drachenberg, psycholog a bývalý profesionální sportovec, zná “špatný“ i “dobrý“ způsob. Sám prošel syndromem vyhoření, ze kterého se dokázal úspěšně dostat a nyní je nejznámějším německým odborníkem v oblasti stresu. Drachenbergova metoda vás naučí, jak si se stresem co nejlépe poradit. Kombinuje v sobě osvědčené strategie z výkonnostního sportu s nejnovějšími poznatky z psychologie a vše zároveň aplikuje do každodenního života. Seznamte se s devíti rozhodnutími, díky kterým se můžete vyhnout nepotřebnému stresu a ten zbývající proměnit v pozitivní životní energii. Vezměte život do vlastních rukou! ŽIJTE KLIDNĚJI DÍKY TŘEM ZÁSADÁM DRACHENBERGOVY METODY Objevte zdravou míru: Přiměřené množství zdravého napětí vnese do vašeho života svěží vítr a pomůže vám dosáhnout vytyčených cílů. Zjistěte, kolik stresu je pro vás tak akorát, aby se vám dobře žilo. Nastolte rovnováhu pomocí metody “push & pull“: Pouze střídáním tlaku a uvolnění (tahu) se dostanete do správného rytmu. Těžte z obou fází: nadšení i následného zklidnění. Vnímejte, hodnoťte a rozhodujte se vědomě: Stres se rodí v hlavě. A právě hlava vám s ním pomůže bojovat tím, že budete řídit, čemu věnujete pozornost, promýšlet a optimalizovat spontánní hodnocení. O tom, čím se budete stresovat, totiž rozhodujete více, než si myslíte. Poznejte sami sebe a vydejte se na cestu ke kvalitnějšímu životu. Nahlédněte do knihy Video ze křtu knihy a ukázka audioknihy Jsem za půlkou a knížka je skvělá. Velmi čtivá, se skvělými příklady ze života. Je napsaná lidsky. Není potřeba se zamýšlet, co tím textem autor myslí. Je to pochopitelné. Nikola Foltánová Tato kniha je cenným čtením pro každého, kdo se chce naučit, jak se zdravě vypořádat se stresem. Zaujme osobností autora, hlubokými znalostmi stresu a jednoduchými nástroji ke zbavení se stresu a tíhy vedoucí k lehkosti, radosti a klidu. Nejen, že je zde podrobně popsán stres a stresové faktory, ale zároveň je součástí také praktická část a rady o tom, jak se stresem zdravě bojovat. Susanne Suckert Učení Jacoba Drachenberga a Drachenbergské akademie mě provází už léta. Moderní pohled na téma stresu mě tehdy okamžitě zaujal a vnesl do mého každodenního života spoustu relaxace a klidu. I když jsem už spoustu obsahu znala, nemohla jsem knihu odložit. Líbí se mi především osobní příběh Jacoba Drachenberga a zátěžový test, který zohledňuje rychlost dnešního světa. Knihu mohu doporučit všem, kdo chtějí do svého života vnést více lehkosti, radosti ze života a vyrovnanosti. Katharina Jedná se o první knihu v této kategorii, která se mi četla snadno a obsahovala praktické tipy pro každodenní život. Je dobrým mixem informací o tom, proč stres vzniká a jak mu můžete předcházet nebo ho zvládat. Aiglstorfer Stefan Při čtení jsem měla pár aha momentů. Ty mě přiměly přehodnotit a velmi kriticky zpochybnit některé mé postoje. Jsem samoživitelka a mám 40 hodinovou pracovní dobu – nemohu tedy dělat příliš velké experimenty a nápadité restrukturalizace svého každodenního života – a ani jsem nemusela… Po 2 měsících od přečtení této knihy spím celou noc, jsem šťastnější a uvolněnější. Nicole B. Jak kniha vznikala Autor Jacob Drachenberg je tvůrcem Drachenbergerovi metody, která je založena na nejnovějších psychologických poznatcích v kombinaci s nejlepšími metodami výkonnostních sportů. To pak přizpůsobil každodennímu použití. Tuto metodu aplikoval nejdříve ve svém vlastním životě a výsledky byly jednoduše úžasné – předčily všechny jeho nejdivočejší očekávání: najednou dokázal pozitivně využít stres a vyvinout neuvěřitelnou, téměř nezastavitelnou energii. A stejně tak i produktivita a radost stoupaly paralelně do nepředstavitelných výšin. To celé se navíc odehrávalo ve zdravém a uvolňujícím rytmu. Proto se rozhodl se svojí metodou vyrazit do světa a pomoci co nejvíce lidem. Toho se snaží dosáhnout pomocí akademie, seminářů, nejúspěšnějšího německého podcastu na téma stresu a také knih, včetně této. O autorovi Jacob Drachenberg Jacob Drachenberg je psycholog a kouč v oblasti stresu. Než se jím stal, hrál patnáct let profesionálně vodní pólo, dotáhl to na kapitána bundesligového týmu a reprezentoval Německo na mistrovství Evropy do 21 let. Vzhledem ke všem jeho aktivitám a pracovnímu vytížení se už ve 23 letech musel potýkat se syndromem vyhoření a onemocněl depresí vyvolanou stresem. Po této zkušenosti se začal zabývat možnostmi, jak stres zdravě zvládat. V současnosti vede se svým bratrem centrum Drachenberg Akademie, kterým prošly stovky koučů a mentorů zabývajících se stresem. Kromě toho je to skvělý řečník, natáčí úspěšný podcast a jeho online program absolvovalo už více než 5 500 lidí. Mezi jeho klienty patří firmy Daimler, Rewe, Lufthansa, Ernst & Young, Deutsche Bahn a mnoho dalších. (knihykazda.cz)

Dvoufázový výživový program s chutnými recepty, které vám pomohou zhubnout. Nejprve vás čeká rychlý rozjezd s velkým množstvím bílkovin a poté přejdete na dlouhodobé hubnutí díky vyváženému jídelníčku se sníženým obsahem sacharidů a kalorií. Díky doporučeným účinným cvičením získáte ploché a pevné břicho a budete se ve svém těle cítit dobře. Sebemotivací k úspěchu! Všechno, co potřebujete znát, abyste dosáhli požadované váhy a trvale si ji udrželi. TUKOVÉ PASTI, KTERÝM JE DOBRÉ SE VYHNOUT VÝROBKY Z BÍLÉ MOUKY A CUKRU NÁPOJE OBSAHUJÍCÍ CUKR KAŽDODENNÍ PŘEJÍDÁNÍ DLOUHÉ A ČASTÉ SEZENÍ NEDOSTATEK POHYBU ALKOHOL CO VŠECHNO HUBNUTÍM ZÍSKÁTE? ZRYCHLÍTE SVŮJ METABOLISMUS PODPOŘÍTE ČINNOST JATER - ZÁZRAČNÉHO ORGÁNU ZBAVÍTE SE NEŽÁDOUCÍCH ŠPÍČKŮ POSÍLÍTE SVOJI MOTIVACI A VYTRVALOST BUDETE ŽÍT ZDRAVĚJI A VÍCE SI ŽIVOTA UŽÍVAT DÍKY SILOVÉMU TRÉNINKU ZLEPŠÍTE SVOJI SCHOPNOST VNÍMÁNÍ VLASTNÍHO TĚLA VŠE, CO JE DOBRÉ PRO JÁTRA SACHARIDY - PALIVO PRO SVALY A MOZEK. Měly by tvořit maximálně 40 % celkového množství potravy, z toho méně těstovin, rýže a obilovin a více zeleniny. Zeleninové nudle a květákovou rýži můžete jíst bez omezení. PROTEINY (BÍLKOVINY) ZEŠTÍHLUJÍ A PODPORUJÍ ODTUČŇOVÁNÍ JATER Zhruba 25 % z celkového množství potravy: maso, drůbež, ryby, vejce a mléčné výrobky, případně tofu, seitan a lupina (druh luštěniny). VLÁKNINA - PODPORUJE TRÁVENÍ A ZASYTÍ Proto si dopřejte co nejvíce zeleniny, ořechů, semínek a luštěnin. Vláknina je dobrá i pro optimální hladinu cukru v krvi. TUKY - ZASYTÍ A DOPRAVÍ DO TĚLA VITAMINY Čím méně sacharidů jíte, tím více tuků je povoleno. Nejezte však smažená a fastfoodová jídla. Milovníkům masa a ryb pomáhají hubnout steaky a losos s nízkosacharidovými přílohami. OMEGA-3 MASTNÉ KYSELINY PRO ZDRAVĚJŠÍ JÁTRA Najdete je v mořských rybách jako losos, makrela a sleď. Také ve lněném semínku, lněném oleji, konopných semínkách, konopné mouce, konopném oleji, oleji z vlašských ořechů, řepkovém oleji a chia semínkách. VITAMÍN E PRO LEPŠÍ IMUNITU A ODTUČŇOVÁNÍ JATER V lískových oříšcích, mandlích, olivovém a řepkovém oleji. PROBIOTIKA PRO STŘEVNÍ FLÓRU, LEPŠÍ IMUNITU A ZDRAVĚJŠÍ JÁTRA Ve fermentovaných potravinách jako je jogurt, kefír, kombucha, kimči a kysané zelí. Autorka Sarah Schockeová Je nutriční poradkyně, odborná novinářka a tvůrkyně receptů z Frankfurtu nad Mohanem. Praktickými radami a chutnými recepty chce lidi podpořit v tom, aby vzali své zdraví do vlastních rukou. Odbornice na výživu je známá z časopisu „Eltern“ a ze svých vystoupení v televizi WDR. Její knihy byly několikrát oceněny stříbrnou medailí GAD. (knihykazda.cz)

Tinnitus má mnoho podob. Je to něco víc než jen obyčejná porucha sluchu – může mít rozličné příčiny, které zprvu nemusíme jen tak odhalit. Tinnitus lze mnohdy chápat jako příznak vnitřního nesouladu, vnitřní nerovnováhy. V této knize jsme se věnovali mnoha aspektům, jež s tinnitem přímo nebo i nepřímo souvisejí. Mnohé z nich byste možná v knize o tinnitu ani nečekali. Například koncepce, jako je salutogeneze, se týká celého našeho života. A to platí i pro terapeutickou práci s tinnitem. V této knize jsme se zabývali různými faktory, jež ovlivňují tinnitus a jež jsme se snažili objasnit pomocí případových studií. Možná jste mohli to či ono nově objevit sami na sobě, možná jste také narazili na něco, co byste si přáli změnit – možná už jste s tím dokonce začali. A absolvovali jste několik, nebo dokonce mnoho cvičení v této knize. Takový proces může u mnoha lidí znamenat začátek dlouhé cesty, kterou je třeba zvládnout. Tinnitus přitom u vás mohl fungovat jako spouštěč k tomu, abyste se v budoucnu intenzivněji zabývali sami sebou. Možná se dokonce rozhodnete absolvovat psychoterapii, jež může vhodným způsobem doprovázet takový proces uvědomování si vnitřních procesů. Pro řadu specifických oblastí osobnosti může poskytnout podporu také koučování nebo poradenství. Uvedli jsme čtyři nejdůležitější faktory, jež jsou zodpovědné za vznik a přetrvávání tinnitu. Podporují a umocňují koloběh, jenž udržuje sám sebe a v jehož důsledku se tinnitus stává chronickým. Tento koloběh je třeba narušit. Objevte užitečné strategie a použijte je! Kruh, který je na určitém místě narušen, se již nemůže točit dál. Níže najdete ještě jednou stručný popis těchto čtyř faktorů, jež mají na tinnitus největší vliv. © Blende 11 V této knize nabízí německý odborník na tinnitus a psycholog Markus Schwabbaur možnosti, jak se pokusit ušní šelest vytěsnit. Nahlíží na něj v nejrůznějších souvislostech, aby bylo možné celý problém pochopit v jeho komplexnosti. Uvádí různé terapeutické přístupy a případové studie svých pacientů a popisuje praktická cvičení, aby člověk trpící touto poruchou sluchu mohl zase vést normální život a tinnitus ho co nejméně omezoval. (knihykazda.cz)

Proč si tuto knihu přečíst Jula bojuje s menopauzou, se svými strachy, s nejistou budoucností a vlastně i sama se sebou. To vše ji okrádá o klidný spánek. Po jedné vyhrocené hádce s manželem nakonec vyčerpáním usne a probudí se v lese u potoka. Záhy objeví rozcestník, na kterém stojí psáno: „Tvůj nejlepší život“. Rozhodne se tedy vydat na dobrodružnou výpravu. V tajemné vesnici na ni čekají pozoruhodní lidé, kteří jsou jí průvodci na cestě vedoucí k porozumění sobě sama. Je konfrontována se svými obavami a touhami, zažívá panický strach a setkává se s nádhernými motýly. Díky tomu odchází jako sebevědomá a šťastná žena. Konečně ví, jak žít svůj nejlepší život. Nahlédnout do knihy O autorkách Michaela Wiebuschová Je herečka, psycholožka a konzultantka. Žije s rodinou v Berlíně. Její životní motto zní: „Jen ten, kdo zná své nitro, může žít život naplno!“ Rita Erzová Řadu let pracovala jako vedoucí v oblasti HR. Dnes žije v Berlíně, kde působí jako certifikovaná business koučka a konzultantka pro manažery. Nápad na tuto knihu dostala během procházky lesem. (knihykazda.cz)

Proč si tuto knihu přečíst Stromy dokážou zahnat nosorožce, bakterie mění atmosféru celé Země a pandemie vyvolaná jediným maličkým virem může mít statisíce nebo miliony obětí: přírodu ovlivňují všechny druhy, ať už rostliny, zvířata, nebo lidé. Ovšem rozsah a rychlost změn působených člověkem jsou na naši planetu příliš, což přináší fatální následky, které z dlouhodobého hlediska ohrožují naši vlastní existenci. Proč my, údajně tak rozumní lidé, při plném vědomí směřujeme ke katastrofě? Skutečně máme vlastní osud sami v rukou? Peter Wohlleben ve své knize představuje řadu ohromujících paralel se světem živočichů a rostlin, čímž dokládá, že nejsme korunou stvoření, a že podléháme evoluci jako ostatní druhy. Peter Wohlleben je přesvědčen, že abychom nalezli nové cesty a umožnili do budoucna podmínky pro život hodný žití, musíme pochopit svou lidskou přirozenost a smířit se s tím, že jsme tvorové ovládaní instinkty. Ačkoliv si své místo ve velké souhře druhů – rostlin, živočichů, bakterií, virů – už téměř neuvědomujeme, poznání těchto souvislostí představuje první krok k opuštění sebedestruktivní cesty, po níž se ubíráme. Hodně se při tom můžeme naučit od jiných druhů, v neposlední řadě od stromů. Zapojte se do pátrání po lidské přirozenosti a úvah o tom, proč my lidé, jakožto nejvyspělejší a nejinteligentnější druh na této planetě, ničíme svůj vlastní a jediný domov. Nahlédněte do knihy Jak kniha vznikala Téma ekologie zajímá Petera Wohllebena již od dětství a dlouhou dobu si kladl otázku, proč nejsme jako lidé schopni vyřešit ekologickou krizi. To se rozhodl zkoumat zejména z pohledu toho, jak se lidé stále chovají jako zvířata, a jak podléhají stále stejným instinktům a pravidlům. Důkazy přitom vidíme v každodenním životě – od lobbování v politice až po naše marné snahy o hubnutí. Co o knize říkají čtenáři Další kniha od Petera Wohllebena? Ano! A tentokrát je to jen částečně o stromech a přírodě, jde spíše o lidi, kteří s nimi a v nich žijí. Wohlleben nám znovu, jazykově na vysoké, ale přesto srozumitelné úrovni, ukazuje, jak lidé zneužívají a ničí přírodu a vše kolem sebe. My Homo Sapiens jsme sice považováni za inteligentní, ale jedna věc je jistá: ničíme svou přirozenost! Wohlleben se snaží tomu celému přijít na kloub. Stalo se to všechno instinktivně? Wohlleben svým klidným a technicky náročným tónem, který má chvílemi i velmi filozofický nádech, přinesl na trh opět velmi dobrou knihu, která má důležité poselství, jež by si měl vzít k srdci každý člověk. Rčení „Nikdy nezapomeň na svůj původ“ je zde více než na místě! 5 hvězdiček za tohle! Erzgebirge Kind 86 O autorovi Peter Wohlleben Peter Wohlleben se narodil v roce 1964 v Bonnu. Již od malička se zajímal o přírodu a původně chtěl studovat biologii. Dal ale na radu své matky a rozhodl se studovat lesnictví. Po studiích strávil přes dvacet let v zemské lesní správě, kde nejdříve pracoval jako vedoucí kanceláře a později se stal lesníkem. Zde si našel cestu k ekologickému lesnictví a organizaci túr pro turisty a kurzů pro studenty. V roce 2007 mu vyšla první kniha a během několika následujících let se stal jedním z nejprodávanějších autorů. V současnosti pracuje a vyučuje na Lesní akademii v německém Eifelu a globálně se zasazuje o obnovu pralesů. Často vystupuje v televizních programech, pořádá přednášky a semináře a píše knihy týkající se lesa a ochrany přírody. Jeho bestsellery Tajný život stromů, Citový život zvířat, Tajná síť přírody, Tajemné pouto mezi člověkem a přírodou a Než stromům dojde dech nadchly čtenáře po celém světě. Za emocionálně působivé a nekonvenční zprostředkovávání vědeckých poznatků mu byla v roce 2019 udělena Bavorská státní medaile Za zásluhy o životní prostředí. Film z roku 2020 Tajný život stromů, vycházející ze stejnojmenné knihy, zhlédlo v kinech na 350 tisíc lidí. (knihykazda.cz)

Proč si tuto knihu přečíst V prvním díle jste se poprvé seznámili s Blankou, která po rozvodu s manželem znovu nabyla sebevědomí a našla si novou lásku. Nyní se s ní máte možnost potkat znovu. Píše se rok 2021 a Blanka si už pár měsíců žije v Kalábrii svůj italský sen. Její život však není bez problémů. Musí se potýkat se zraněním svého milovaného Agostina a následným rekonvalescenčním pobytem u jeho rodičů. To vše ještě komplikuje Agostinova početná rodina a jeho kontrolující matka signora Domenica, která musí mít vždy poslední slovo. Děj se však nebude odehrávat jen v Kalábrii u Agostinových rodičů. S Blankou a Agostinem totiž zavítáme i na návštěvu do Prahy a Hradce Králové. Zde se znovu setkáme s Blančinou kamarádkou Rózou a Jiřinkou a s dcerami Mirkou a Annou. Kromě slunné Sicílie a Česka zavítáme také do zasněžených Dolomit kam se Blanka s Agostinem na čas přestěhují za prací. I tento díl je doplněn o řadu tradičních italských receptů. Můžete se tak těšit například na Purpetti i milingiani neboli kalábrijské lilkové kuličky, Chiacchiere di carnevale neboli karnevalové povídačky či tradiční kalabrijský vánoční pokrm – špagety s ančovičkami a opečenou strouhankou. Pokud jste četli knihu Láska ve špičce italské boty, pak vám nesmí ujít ani její pokračování. Potkáte v něm totiž spoustu oblíbených postav z první knihy, získáte řadu originálních receptů a hlavně se dozvíte, jak se vyvíjí Blančin a Agostinův vztah. Překonají problémy s Agostinovou rodinou? Dozví se signora Domenica, že je Blanka trojnásobnou matkou a táhne jí na šedesát? A Co Blančina nejmladší dcera Anna? Napraví se jejich komplikovaný vztah? Na tyto otázky naleznete odpověď v knize Srdce nemá vrásky. Nahlédnout do knihy Jak se čtenářům líbil první díl Blanka Malá je úžasná vypravěčka, máte pocit, že je to vaše kamarádka, s níž probíráte život u kávy a dortíku. Ve svém povídání je upřímná, nevyhýbá se ani svému soukromí. Vše líčí s otevřeností, nebojí se nakousnout citlivá témata jako je stárnutí, vztahové problémy, trápení s dětmi nebo věkový rozdíl mezi partnery. Zápisky jedné knihovnice Knihu jsem přečetla jedním dechem. Líbila se mi tak moc, že bych nejraději hned do Kalábrie odjela. Jaroslava Kalinová Pohodový příběh na dovolenou. Možná spíš na víkend, protože se čte tak dobře, že za chvíli jste na poslední stránce. Zuzana Studničková Jak kniha vznikala Kniha je autorčinou osobní zpovědí a za nápadem na její sepsání stojí Blančiny kamarádky, které zajímalo, jak se autorce v Itálii žije. K tomu přispělo také to, že na svém Facebooku sdílela s příteli různé recepty a poznatky. Těm se natolik líbily, že jí navrhovali, aby napsala knihu nebo alespoň blog. Knihu pak napsala v rekordním čase – za tři měsíce čistého času. První díl se stal bestsellerem a vlna fanoušků se dožadovala pokračování. Proto nebylo nad čím váhat, a tak vznikl druhý díl. O autorce Blanka Malá Blanka Malá (1965) je matka tří dětí a babička dvou vnuček, jedné člověčí a jedné psí. Vodnářka, která svůj profesní život zasvětila rozhlasovému mikrofonu jak v soukromých rádiích, tak v Českém rozhlase Hradec Králové. V současnosti žije střídavě v Hradci Králové a na jihu Itálie. Nemá ráda blátivou zimu, dršťkovou polévku a povrchní lidi. Má ráda slunce, moře, bonbony Mon Chéri a Itálii ve všech jejích podobách. Říká o ní „Miluji ji v celé její rozmanitosti! A samozřejmě nejvíc špičku té apeninské boty, navzdory tomu, že je to nejchudší oblast Itálie. Má ale jiná bohatství, která mám příležitost obdivovat. Divokou krásu, členité pobřeží a azurové moře a nádherné pláže, které právem patří mezi ty nejhezčí v Evropě. A také jsem osudu vděčná za to, že mám teď druhý domov na Capo Vaticano, mysu s magickou atmosférou a v místech, které bylo podle římské mytologie oblíbeným místem Bohů.“ (knihykazda.cz)

Objevte magický svět mechu Mech je všude kolem nás. Nejčastěji ho vídáme na vlhkých a stinných místech, můžeme ho najít ale i na těch nejneočekávanějších a nejodlehlejších místech od pouští až po Antarktidu. Tato kniha je oslavou jeho tiché, neokázalé krásy. Objevte hlavní druhy mechu a místa, kde je můžeme najít. Prozkoumejte kulturní historii mechu coby zahradní rostliny a to, jak ho můžeme využít v tradičních řemeslech. Nahlédněte do nejkrásnějších mechových zahrad v Japonsku, Velké Británii a ve Spojených státech a setkejte se s lidmi, kteří se s vámi podělí o svou vášeň pro tyto mnohotvárné rostliny. Zjistěte, jak mech pěstovat, jak uvázat japonskou mechovou kouli (kokedamu) a vytvářet mechové krajinky v nádobách či teráriích. Tuto jedinečnou knihu s doprovodnými fotografiemi a názornými ilustracemi ocení všichni s nadšením pro rostliny. (knihykazda.cz)

Louka - zázrak přírody, o nějž nesmíme přijít! Lechtající trávy, zářivé květiny, bzučící hmyz: Jan Haft nás bere na objevitelskou cestu do skutečného ráje přírody, kde žijí stovky pestrobarevných rostlin a fascinujících živočichů v často překvapivých společenstvích. Nikde jinde není život rozmanitější. A zároveň je jen málokterý z biotopů tolik ohrožený: Kvetoucí louky kdysi pokrývaly mnohem rozsáhlejší území. Dnes je to žalostných několik procent, a i ta jsou v nebezpečí. Louky, přinejmenším ty ekologicky neporušené, bývají plné života. Spolu s pastvinami jsou domovem velkého množství semenných rostlin a kapraďorostů. Sídlí zde také značný počet živočišných druhů, mezi nimi pestrobarevní brouci, kobylky a saranče, cikády, motýli, včely, čmeláci a mravenci. Navíc jsou louky velmi důležité i pro celou řadu ptáků, kteří si stavějí hnízda na zemi v trávě, například pro čejky. A mnohá velká zvířata jako srnky a jeleni, která známe především z lesů, louky pravidelně navštěvují. Biolog a filmař Jan Haft ve své knize čtenářům představuje fascinující svět plný barev, hlasů a překvapivých podob života a životních strategií, založených na spolupráci, jejichž rozmanitost a krásu však ohrožuje v podstatě plošné hnojení a průmyslové využívání krajiny. Hrozí, že tak přijdeme o důležitou součást ekosystému. Haftova kniha proto zároveň volá po záchraně posledních druhově pestrých luk. Text doplňuje řada působivých fotografií. Autor: Jan Haft (*1967) - biolog a autor řady oceňovaných dokumentárních filmů o přírodě (mj. Tajemné kouzlo bažin, Království lesa). S manželkou a třemi dětmi žije na statku v údolí Isental nedaleko Mnichova. Jednu ze svých oblíbených luk má přímo v sousedství. Lučním biotopům se věnuje i jeho nejnovější film: Louka – Ráj na dosah (2019). (knihykazda.cz)

Jakmile se jednou začnete o kapradiny zajímat, uvidíte je úplně všude – v přírodě i v zahradách, v interiérech, v umění i v designu. Svým vzhledem se výrazně liší od ostatních rostlin a připomínají nám pradávné časy, proto byly dřív považovány za kouzelné. V této výpravné knize jsou popsány čeledi a rody a dále vybrané druhy a odrůdy, které se u nás vyskytují, a také ty vhodné pro různé pěstební podmínky. Najdete tu rovněž cenné rady pro pěstitele. Většina z nás rozpozná běžné kapradiny, jako je osladič obecný, hasivka orličí nebo kapraď samec. Na světě ale existuje více než 12 000 druhů – od těch nejmenších až po stromové kapradiny, které dosahují výšky přes 20 metrů. Je tedy co objevovat. A až do světa kapradin proniknete, nekonečně vás nadchnou. Dočtete se také například o posedlosti kapradinami ve viktoriánské Anglii, která se později v mírnější podobě dostala i do Evropy. Tehdy se hledaly vzácné druhy a jen pro ně se budovaly speciální zahrady a skleníky. Nádherně tvarované listy kapradin na jaře a jejich temně zelená energie na podzim vždy přitahovaly pozornost umělců a jsou inspirací dodnes. Tato kniha vás provede úžasně tajemným světem kapradin, ale poslouží i jako příručka k jejich pěstování. Autoři Anton Sundin je zahradník s velkou vášní pro kapradiny, půdu a udržitelné zahradničení. Svůj čas dělí mezi zaměstnání zahradníka ve Skellefteå a svou zahradnickou živnost, v jejímž rámci také píše o zahradách, přednáší a vede kurzy a workshopy. Elisabeth Svalin Gunnarssonová je spisovatelka a fotografka zaměřující se na zahrady a kulturní historii. Na toto téma už od roku 2010 napsala a nafotila několik knih. Anton Sundin Elisabeth Svalin Gunnarssová (knihykazda.cz)

Proč je kůň pro holky vášní na celý život? Juli Zeh – jedna z nejznámějších současných německých spisovatelek, vyznamenaná mnoha literárními cenami a hojně překládaná také do češtiny, – v této knize přináší trochu jiný pohled na podstatu jezdeckého sportu. Umění vcítit se do koňské duše otevírá cestu k oboustrannému souznění koně a jeho jezdkyně. Autorka na mnoha osobních příbězích o zkušenostech s problémovými koni ukazuje, jak láskyplná péče a výcvik s respektem ke koňské duši vytvářejí prostor pro budování vztahu, který přetrval staletí, a také dnes je základem úspěšné komunikace s jezdeckým koněm. Na vášeň pro jezdectví se tak můžete podívat z velmi zajímavé perspektivy a nahlédnout do duševního života koně i jezdce. Poznáte, co člověka a koně spojuje a rozděluje, jak si lze získat důvěru koní a naučit se rozumět jejich řeči, aby jezdectví bylo štěstím pro obě strany. Kniha Kůň – láska i závislost se pohybuje mezi životopisem, esejem a průvodcem, je jedním z nejlepších dárků pro jezdce, kteří se chtějí podívat na svou lásku k jezdeckému sportu ze zcela nové perspektivy. Když Juli Zeh píše knihu o své lásce ke koním, stává se z ní poetická úvaha o jezdectví jako životní filozofii. Autorka Juli Zeh - (1974) patří k nejoceňovanějším současným německým spisovatelkám a dobře známá je také českým čtenářům. První eseje publikovala v časopisech už při studiu mezinárodního práva a velkou pozornost na sebe strhla svou prvotinou Orli a andělé z roku 2001 (česky 2004). Její knihy a články jsou stále mezinárodně oceňovány a vycházejí po celém světě. Její poslední román Über Menschen (O lidech) z roku 2021 se v Německu umístil na žebříčku nejprodávanějších knih. V současnosti žije se svým mužem a dvěma dětmi v malé obci v severním Německu. (knihykazda.cz)

Poslechněte si recenzi vysílanou na Českém rozhlasu Sever: planetarium-sever-2021-01-07-propleteny_zivot._mycelium_kam_se_podivas-propleteny_zivot Čím více toho o houbách víme, tím méně toho bez nich dává smysl. Neřadí se ani k rostlinám, ani k živočichům. Prorůstají půdou, poletují ve vzduchu a žijí i v našem těle. Vzrůstem sahají od mikroskopických tvorečků po největší známé organismy na světě. Stály u zrodu života na souši, dokážou přežít v otevřeném kosmu a libují si v radioaktivním záření. A vlastně na nich větší či menší měrou závisí veškerý život na Zemi. Jsou to organismy, které nás nepřestávají překvapovat. Sice nemají mozek, ale se šokující přesností zvládnou řešit problémy i ovlivňovat chování živočichů. Prostřednictvím chleba, alkoholu i život zachraňujících léků se nesmazatelně podepsaly na podobě lidské kultury a nedávné výzkumy potvrdily, že jejich psychoaktivní vlastnosti ulevují od řady duševních obtíží. Na jejich schopnosti rozkládat plasty, výbušniny, pesticidy i surovou ropu stavějí nejnovější průlomové technologie a objev, že pod povrchem propojují rostliny do podzemních sítí — „lesního internetu“ —, převrací naše chápání ekosystémů. Přesto více než devadesát procent druhů hub dosud nebylo zdokumentováno. „Tato kniha patří k těm nemnoha, které opravdu mohou změnit to, jak se díváte na svět kolem sebe. Propletený život představuje převratnou a ohromující povinnou četbu, která ve vás zanechá dlouhotrvající radostný dojem.“ HELEN MACDONALDOVÁ autorka knihy J jako jestřáb „Kniha, která vás oslní a navždy změní váš pohled na život. U každé věty mě jímal úžas. Poslední kapitolu jsem dočítal pln bezbřehého údivu nad světem hub i nad revolučním významem Sheldrakových argumentů. Je to pozoruhodné dílo pozoruhodného spisovatele.“ ROBERT MACFARLANE autor knihy Underland Autor Merlin Sheldrake je biolog a spisovatel. Doktorát z tropické ekologie získal na Univerzitě v Cambridge za svou práci o podzemních houbových sítích v tropických deštných pralesích v Panamě, kde absolvoval doktorandskou stáž pod hlavičkou Smithsonova tropického výzkumného institutu. Věnuje se hudbě a rád kvasí alkoholické nápoje. Propletený život je jeho knižním debutem. (knihykazda.cz)

Kniha Planta sapiens je fascinující sondou do vnitřního světa rostlin založená na nejmodernějším výzkumu rostlinné inteligence. Dokážeme-li pochopit, jaké je to být rostlinou, mohli bychom mít z okolního světa mnohem víc. Schopnosti rostlin vědci dokumentují už desítky let. Prokázali, že rostliny spolu komunikují, manipulují s ostatními druhy a provádějí důmyslné pohyby. Méně známé jsou nejnovější důkazy, že rostliny mohou mít „vědomí“. Ačkoli nemají mozek, jejich mikroskopické vnitřní pochody odkrývají soustavu, která se příliš neliší od nervové sítě v našem těle. Dokážou si tak pamatovat, učit se a disponují inteligencí, která jim umožňuje chovat se adaptivně, flexibilně, účelně a předvídavě. Pokud se na rostliny podíváme novým způsobem, může to zásadně proměnit celé naše chápání světa. Paco Calvo, přední osobnost filozofie rostlinné signalizace a chování, v knize Planta sapiens předkládá zcela nový pohled na biologii rostlin a vysvětluje, jak rostliny pohánějí technologický rozvoj: od robotiky přes umělou inteligenci až po řešení ekologické krize. Především však dokládá, že rostliny nejsou jen zelená kulisa — jsou to aktivní živé organismy s vlastními zájmy. Kniha Planta sapiens vám umožní nahlédnout do rostlinné říše jako nikdy předtím. Změní váš pohled na jiné formy života, takže rostliny budete vnímat jako spojence při řešení globálních problémů, ne jako pouhé suroviny. Poznáte rostliny jako učitele, od kterých se můžete učit o své vlastní mysli. Pokud zkusíte dívat se na rostliny jinak, budete ohromeni tím, co objevíte. Autoři Paco Calvo je profesor filozofie vědy působící v Laboratoři minimální inteligence (MINT Lab) na Murcijské univerzitě ve Španělsku, kde zkoumá především možnosti inteligence rostlin. Zabývá se ekologickými základy rostlinné inteligence a provádí experimentální studie na pomezí rostlinné neurobiologie a ekologické psychologie. Za posledních deset let na téma rostlinné inteligence hojně přednáší k odbornému i neodbornému publiku po celém světě. Natalie Lawrencová je spisovatelka a ilustrátorka s magisterským i doktorským titulem z historie a filozofie vědy, která se pyšní dalším titulem ze zoologie na Cambridgeské univerzitě. Její práce se objevily v časopisech BBC Wildlife, Aeon Magazine či Public Domain Review. Vystupuje na TED konferencích a vyskytla se v podcastu BBC Woman’s hour. (knihykazda.cz)

Proč si tuto knihu přečíst Reklamní manažer John se vydává na dovolenou, kde chce uniknout frustraci z práce, účtů a do jisté míry i života obecně. Po cestě se však ocitne v malé kavárně uprostřed ničeho. Chce si zde odpočinout a dát si v klidu něco k jídlu. Na zadní straně jídelního lístku ho ale zarazí tři neobvyklé otázky: Proč jste tady? Bojíte se smrti? Cítíte se naplnění? Cesta na vytouženou dovolenou se tak pro Johna stává exkurzí do jeho nitra a hledáním východiska z koloběhu života a pocitu ztráty kontroly nad svým osudem. Hlavním poselstvím knihy je předat čtenářům návod na to, jak vykročit na cestu k plnohodnotnému životu. Člověk by neměl snít o tom, co bude dělat v důchodu, až bude mít čas všechno si užít. Život se nemá odkládat, ale žít. I když jsme přesvědčení, že o smyslu své existence už víme všechno, nikdy jsme se nad ním ve skutečnosti hluboce nezamysleli. Příběhy o karetě obrovské nebo rybáři jsou prosté, ale naplněné základní moudrostí o nesmyslném pachtění nás lidí. Jednoduchý příběh, který dokáže změnit život každému, kdo se v něm snaží najít své místo. Nahlédněte do knihy Oblíbené pasáže z knihy Kolik z mé definice úspěchu, štěstí a naplnění bylo určeno jinými lidmi než mnou? Pomohlo vám podle vašich zkušeností ‚dělat to, co dělá většina lidí‘ naplnit váš Smysl života? Nemůžete se bát, že nebudete mít šanci něco udělat, když už jste to udělali nebo to děláte každý den. Co o knize říkají čtenáři Vynikající knížka, stojí za přečtení. Oceňuji, že rozsahem stran je spíše podprůměrná, nicméně obsahem rozhodně nadprůměrná. Jiří Antoš Jedná se o čtení, které vám změní život. Knihu lze přečíst rychle, i když se pravděpodobně na mnoha různých místech v knize zastavíte a zapřemýšlíte. V knize je spousta příběhů k zamyšlení, jako je ten o mořské želvě. Kniha mi dala naději. Vždy jsem měla pocit, že život má být víc než jen ten stejný den za dnem. Něco v této malé knížce mi pomáhá si uvědomit, že je život opravdu o něčem víc. Patty Meister Knihy si kupuji je zřídka, protože čtu opravdu hodně a nemám prostor ani peníze na to, abych si koupila všechny knihy, co si chci přečíst. Proto jsem pravidelným návštěvníkem knihovny. Po přečtení této knihy (z knihovny) jsem si ale okamžitě koupila výtisk domů a letos jsem ji přečetla ještě dvakrát. Tato kniha mě zasáhla na všech správných místech. Nejen že se jedná o zábavný příběh, ale celkově se jedná o skvělou knihu o osobním rozvoji s mnoha tipy, jak žít život naplno! Tina Plumley Tuto knihu bych doporučila každému, kdo se cítí zaseknutý ve svém životě nebo stojí na životní křižovatce a snaží se rozhodnout, kterým směrem se vydat. Doporučila bych ji také jako dárek k absolvování střední nebo vysoké školy nebo někomu, kdo chce změnit své zaměstnání. Je to snadné a rychlé čtení, ale obsahuje několik otázek a příběhů, které nutí k zamyšlení. Doufám, že bude pokračování, ve kterém zjistíme, co John nadále dělá se svým životem. Tracey L. Allison Jak kniha vznikala Autor knihy John Strelecky se celý život na něco připravoval – na střední škole na vysokou školu, na vysoké škole na práci a v práci zase na posuny po kariérním žebříčku. Nikdy to ale nevedlo ke spokojenosti s jeho současným životem. Jednoho dne si vzal týden volna, aby unikl před prací a vším, co s ní souviselo. Ne že by mu jeho práce vadila, ale přišlo mu, že by měl být život víc než jen deset až dvanáct hodin denně v kanceláři. Po cestě na místo zabloudil a narazil na tajemnou kavárnu, která mu změnila život. A právě tento osobní příběh byl inspirací pro napsání knihy. O autorovi John Strelecky John Strelecky žije v Orlandu na Floridě. Jeho knihy, workshopy a lekce pomáhají lidem zjistit, co vlastně od života chtějí. V Německu založil organizaci John Strelecky & Friends, která má kromě jiného na starost organizaci jeho vystoupení. Událost, která mu v jeho třiceti letech změnila život, ho inspirovala k tomu, aby vyprávěl příběh Kavárny na konci světa. Kniha, která vznikla, se stala bestsellerem na třech kontinentech a tento úspěch ho dodnes nepřestává udivovat. Společně s dalšími příběhy o cestě k nalezení smyslu vlastní existence se na celém světě prodalo osm milionů výtisků jeho knih. Když John Strelecky zrovna nepíše, často cestuje. Největším dobrodružstvím jeho rodiny bylo roční putování kolem světa. (knihykazda.cz)

Les umí dostat z lidí to nejlepší! Romantický hvozd – hluboké ticho, vůně mechu a pryskyřice, ševelení v korunách stromů: představujete si les také tak? Tato nádherná místa se stávají vlivem lidské chamtivosti a znečišťování čím dál vzácnějšími. Peter Wohlleben nám ukazuje, že pevnější a zdravější vztah s přírodou kolem nás je uskutečnitelný, a především potřebný. Křehký ekosystém lesa, v němž spolu rostliny komunikují a navzájem si pomáhají, můžeme chránit i my. Autor nám v této knize předává, čemu ho sám les naučil. Chopme se nyní příležitosti a doprovoďme ho na jeho cestách hlubokými, tajuplnými lesy. Nechme se přitom stále znovu překvapovat a objevujme divokou, autentickou přírodu. Naučíme se tak víc starat o stromy, a tím i o sebe. O lese, jaký je a jaký by mohl být. Peter Wohlleben, lesník s hlubokou láskou k lesu, nám ukazuje les takový, jaký je i jaký by mohl být. To, co mylně považujeme za nedotčenou přírodu, je pouze masa stromů, mající sloužit účelům lesního hospodářství a lovu. Přirozeně rostoucím stromům se daří v pospolitosti, a ta skrývá mnohá tajemství – od téměř neprozkoumaných spodních vrstev lesní půdy až po nejvyšší vrcholky. Spolu s Peterem Wohllebenem znovu objevíme kouzlo přírody a porozumíme životu stromů. Autor Peter Wohlleben (1964) se již od dětství chtěl stát ochráncem přírody. Studoval lesnictví a přes dvacet let pracoval jako úředník zemské lesní správy. Dnes vede Lesní akademii v německém regionu Eifel a usiluje o návrat pralesů do různých oblastí světa. Často vystupuje v televizních pořadech, pořádá přednášky a semináře a píše knihy na témata týkající se lesa a ochrany přírody. Svými bestsellery Tajný život stromů, Citový život zvířat, Slyšíš, jak mluví stromy a dalšími nadchl čtenáře po celém světě. V Německu nedávno začal vydávat časopis Wohllebenův svět. V roce 2019 mu byla udělena Bavorská státní medaile za zásluhy při ochraně životního prostředí, a to za jeho citlivé a nekonvenční zprostředkovávání vědeckých poznatků. Tato kniha je vytištěná na ekologickém recyklovaném papíře s certifikátem FSC. (knihykazda.cz)

„Možná že když se dnes naučíme zachránit jednoho čmeláka, dokážeme zítra zachránit svět.“ Posedlosti pro čmeláky propadl Dave Goulson už v raném dětství. Jeho zájem o přírodu začínal stále exotičtějším zvěřincem domácích mazlíčků, ale svět se mu naprosto změnil, když si objednal první entomologické vybavení. Od té doby se jeho skutečnou vášní stal hmyz, především včely a čmeláci. „Čmeláky jsem začal studovat ne proto, že jsou to důležití opylovači, ale protože jsou fascinující, protože se chovají zajímavě a tajuplně, a protože jsou prostě neodolatelní. Když jsem se ale líp seznámil s tím, co se o nich vědělo, ukázalo se, že naléhavě potřebují pomoc.“ - Dave Goulson Dave Goulson v současné době patří mezi nejuznávanější ochránce přírody ve Spojeném království a v roce 2006 založil oceňovanou Bumblebee Conservation Trust (Společnost na ochranu čmeláků). V knize Návrat čmeláků kombinuje příběhy o rostoucí vášni dítěte pro přírodu s hlubokými vhledy do zásadní důležitosti čmeláků. Autor se zaujetím popisuje, jaký vliv měly na čmeláky historické události, co s nimi dělá proměňující se příroda, jak do jejich života zasahujeme my a jak je můžeme chránit. Jedním z nejvýraznějších momentů příběhu je vášnivé úsilí Dava Goulsona o navrácení anglického čmeláka pruhovaného, který ve Velké Británii zcela vyhynul, do jeho původní domoviny. Díky autorovu hlubokému vhledu a nadšení se na čmeláky začnete dívat úplně jinak. Začnete se na ně zkrátka dívat. „Musím se k něčemu přiznat. Možná tvrdím, že biodiverzita je životně důležitá pro naše přežití, že potřebujeme opylovače pro naše zemědělské plodiny a tak dál, a že bychom tudíž měli vyhradit oblasti pro ochranu. Ve skutečnosti je ale moje motivace pro obnovu louky mnohem sobečtější. Úplně jednoduše – louka je to nekrásnější místo, kde je možné si během letního dne sednout. Pokud jste to ještě nikdy neudělali, najděte si nějakou louku plnou divokých květin – není jich sice mnoho, ale nějaká pravděpodobně bude nepříliš daleko – jděte tam sami, posaďte se do vysoké trávy a nasávejte do sebe to místo. Poslouchejte zvuky: bzučení čmeláků a včel, cvrkot lučních kobylek, vysoké pískání rejsků bojujících hluboko v trávě, melodické švitoření skřivanů vysoko na nebi. Vnímejte vůně bazalky, mateřídoušky a svízele syřišťového rozdrcených pod vašima nohama a květin všude kolem. Nechte se unášet širokou paletou barev: fialových, žlutých, purpurových a růžových. Je to nejblíž nebi, kam se většina z nás může dostat. Jaký další důvod bychom mohli potřebovat pro vytváření takových míst a péči o ně? Kéž máte vždy možnost si na rozkvetlé louce užívat pohled na čmeláky a včely a naslouchat jejich bzukotu.“ - Dave Goulson Autor Dave Goulson (* 1965) vystudoval biologii na Oxfordské univerzitě a v současnosti působí jako profesor biologických věd na univerzitě v Sussexu. Vydal více než 190 vědeckých článků o čmelácích, včelách, motýlech a dalších druzích hmyzu. V roce 2006 založil Bumblebee Conservation Trust (Společnost na ochranu čmeláků), která svou průlomovou ochranářskou prací získala Heritage Lottery Award za nejlepší projekt v oblasti životního prostředí. Jedním z jejích cílů je navrátit do původní domoviny čmeláka pruhovaného, který ve Velké Británii zcela vyhynul. Biology and Biotechnology Research Council v roce 2010 Goulsonovi udělil ocenění Sociální inovátor roku. Je autorem další velmi úspěšné knihy o přírodním zahradničení Divočina v zahradě. (knihykazda.cz)

Proč si tuto knihu přečíst Jste neustále unavení? Pociťujete nedostatek elánu? Nedaří se vám zhubnout, ač pravidelně sportujete? Jsou to obzvláště ženy, koho trápí symptomy snížené funkce štítné žlázy, tzv. hypotyreózy – a mnohé z nich o tom ani nevědí. Jiné zase užívají léky, a přitom nezaznamenávají žádné zlepšení. Tím jsou nuceny se nepříjemným symptomům přizpůsobit a v nejlepším případě je přehlížet. Léčba by přitom měla být zaměřena na samotné příčiny těchto symptomů. A ano, je skutečně možné naučit se rozumět své štítné žláze. Dobře se o ni starat, a hlavně… udělat tlustou čáru za různými dietami. Každý z nás má „svého malého ochránce“. Tento orgán je největší žlázou s vnitřní sekrecí v našem těle a má obrovský význam pro naše zdraví a náš pocit pohody. Je důležité, abyste se sami naučili rozpoznávat a brát vážně symptomy poukazující na zpomalenou látkovou výměnu, protože krevní testy, které se obvykle k diagnostice používají, nemívají často potřebnou výpovědní hodnotu. Tři způsoby samotestování uvedené v této knize vám pomohou zjistit, zda vaše štítná žláza není v nerovnováze a jak jste na tom s metabolismem. Jde o vás, o vaši fyzickou a psychickou pohodu, o vaše symptomy. A jenom vy máte v rukou sílu a moc znovu v sobě rozproudit energii a vrátit do svého života pocity radosti a lehkosti. Nahlédněte do knihy Vaše přirozená cesta ze začarovaného kruhu hypofunkce štítné žlázy Diagnóza snížené funkce štítné žlázy či Hashimotovy tyreoiditidy neznamená, že budete až do konce života odkázáni na užívání léků. Naopak, pro zdraví své štítné žlázy toho sami můžete hodně udělat. Například tím, že vezmete zodpovědnost za své uzdravení do vlastních rukou a naučíte se své štítné žláze rozumět. Navíc je potřeba pochopit, proč různé diety tomuto věrnému ochránci škodí, proč kvůli nim štítná žláza přichází o svou rovnováhu a co v tomto ohledu můžete podniknout. Jakmile poznáte příčiny své vlastní hypofunkce, je důležité, abyste se dali do pohybu a začali štítnou žlázu posilovat. Jak tento svůj zdroj síly a energie můžete zásobit vším, co potřebuje, to se naučíte pomocí pro-metabolické stravy. O zdraví a výkonnosti vaší štítné žlázy ovšem nerozhodují jen vaše stravovací návyky, ale i celkový styl vašeho života. V knize se dočtete také o tom, že štítná žláza nemá ráda stres a nadměrnou zátěž a jak můžete pomocí relaxace a středně náročné fyzické aktivity znovu zlepšit její činnost. Takže…? Staňte se sami sobě odborníkem na svou štítnou žlázu, rozlučte se s přebytečnými kilogramy a vrhněte se do života plného síly, energie a elánu! O autorce Hannah Hauserová vystudovala nutriční vědy a technologie zpracování potravin. V současné době se specializuje na poradenství v oblasti poruch štítné žlázy. Přestože jí samotné byla diagnostikována nejprve hypofunkce štítné žlázy a později Hashimotova tyreoiditida, podařilo se jí zcela uzdravit. Její štítná žláza se kompletně zregenerovala a Hannah se dnes obejde bez užívání léků. Inspirována obrovským ohlasem, který v lidech její příběh vyvolal, začala sdílet své zkušenosti na Instagramu. Brzy zaznamenala narůstající zájem o toto téma, neboť spousta z jejích čtenářů a čtenářek se rovněž potýká s poruchami štítné žlázy. Pochopila, že tito lidé potřebují pomoc, která přesahuje medikamentózní léčbu. Vytvořila tedy poradenské programy zaměřené na posílení štítné žlázy a dosud pomohla tisícům zájemců konečně pochopit a vyřešit příčiny svého onemocnění. Dnes je v médiích žádanou odbornicí na poradenství v oblasti výživy a jejího vlivu na funkci štítné žlázy. Toto je její první kniha a čerpat z ní můžete i vy. (knihykazda.cz)

O rozdílu mezi samotou a osamělostí Téměř vše, co děláme v páru, můžeme dělat i sami: procestovat svět, vařit gurmánská jídla nebo si kupovat řezané květiny. Tak proč se nám to zdá divné? Žijeme jen jeden pro druhého? Nebo jsou naše zážitky cennější, když je máme s kým sdílet? Marie Luise Ritterová bere svého čtenáře na opuštěné pláže i do rušných ulic. Vypráví příběh o vzdálených místech i osamělých večerech ve svém bytě. A o štěstí, které jí tato samota přináší. Kniha je výzvou k tomu, abyste si začali naplno užívat chvíle strávené ve vlastní společnosti. Protože tento čas je důležitý k tomu, abyste lépe poznali sami sebe. (knihykazda.cz)

Pohled do tajuplného světa pod mořskou hladinou Pod vodou se dějí úžasné věci: moře v noci podivuhodně září a světélkuje, ty nejmenší organismy tvořící plankton ovlivňují celý koloběh života nejen pod hladinou a ryby nejsou vůbec němé, naopak navzájem pěkně nahlas komunikují. Mořská bioložka Frauke Baguscheová vypráví fascinující příběhy těch nejmenších i největších tvorů na naší planetě, vysvětluje, kde má původ ona charakteristická vůně, která nás doprovází při procházkách po pláži, a proč na nás moře tak silně působí a ovlivňuje nás i celou Zemi. Přestože oceány pokrývají dvě třetiny naší planety a tvoří tak největší ekosystém na Zemi, o tom, co se v nich děje, toho zatím víme jen překvapivě málo. Nedlužíme jim za nic menšího než za vlastní život, neboť kyslík pro každý náš druhý nádech pochází z mořských mikrořas - a je jedno, jestli dýcháte vzduch v Brně, Praze nebo třeba Boce Kotorské. Moře, jeho teplé a studené proudy, řasy podílející se na formování mraků a mořský cyklus odpařování zásadně ovlivňují také podnebí u nás. Získáváme z něj rovněž jídlo, poskytuje nám ochranu a nabízí pracovní místa i atraktivní lokality, kde můžeme strávit dovolenou. Šumění vln, mořský vánek a široširá rozlehlost, to vše nás uklidňuje i inspiruje. Ale teprve když se do mořských hlubin ponoříme, zažijeme na vlastní kůži svůj "modrý zázrak", protože pod mořskou hladinou to překypuje životem. Ten barevný, neustále se proměňující svět vás naprosto okouzlí. Autor Dr. Frauke Baguscheová (*1978) - po absolvování doktorského studia na Southamptonské univerzitě v Anglii vedla mořské biologické stanice na Maledivách. Na plachetnici podnikla cestu dlouhou 9 500 kilometrů z Karibiku přes Atlantský oceán až do Středozemního moře, aby tím upozornila na znečišťování moří a oceánů. V současné době žije v Saarbrückenu a pořádá přednášky a kurzy zaměřené na mořskou biologii. (knihykazda.cz)

Jak si lišky a jedle dávají dobrou noc Věděli jste, že houby dokážou klást léčky? Nebo že ryby lžou? Nejen my lidé máme sklony k přehánění a nepravdám. Zvířata jsou mnohem nápaditější, jedná-li se například o to, jak získat partnera či partnerku. Etoložka Madlen Ziegeová nás zve do fascinujícího světa, v němž potkáme chameleonské rostliny, pavouky mávající lasem, ryby praktikující rybolov, ptáky, co tančí, a králíky, kteří stavějí navoněné ploty. Ukazuje nám přitom, že řeč přírody nám může pomáhat v každodenním životě - ať už jako inspirace, jak flirtovat, či jako návod, jak urovnat spory se sousedy. (knihykazda.cz)

Přírodní bytosti hrají podle autorky důležitou roli v našem životním prostoru. Lidem pomáhají vnímat energii stromů, dosáhnout vyššího stavu vědomí, očistit lidskou auru, uvědomit si některé malichernosti, které řešíme v každodenním životě, vnímat intenzivněji barvy a vůně přírody a více se zajímat o ochranu životního prostředí. V existenci přírodních bytostí ani nemusí čtenář uvěřit, i přes to kniha učí vnímat, co nás obklopuje, pozorovat přírodu a pečovat o ni s větší úctou. Po přečtení mnozí dospějí k vědomějšímu a pečlivějšímu zacházení se vším, co žije a roste a návštěva lesů, vodopádu či vodních toků už nikdy nebude jako dříve. Doporučujeme také druhou knihu Margot Ruis "Bytosti přírody a léčení Země" a další doprovodná cd,dvd včetně anglického překladu tohoto prvního dílu. (knihykazda.cz)

Jaké to je být rorýsem létajícím rychlostí vyšší než sto kilometrů v hodině? Nebo kivim ploužícím se černou tmou novozélandské noci? A co se honí hlavou slavíkovi, když si při zpěvu pohrává s notami? V této výjimečné knize čerpá Tim Birkhead - přední světový ornitolog, profesor na univerzitě v Sheffieldu a autor úspěšných knih ověnčených řadou cen - ze svých bohatých vědomostí, které získal celoživotním studiem ptáků, a poutavě přibližuje, jak ptáci vnímají svět. Snaží se odpovědět jak na tyto otázky, tak i na mnoho dalších a využívá při tom popis jednotlivých smyslů, které ptákům slouží k poznávání okolí a ke vzájemné komunikaci. "Radost číst! Zároveň fascinující i vtipná kniha, která je od začátku do konce promyšlená, podložená fakty a poutavě napsaná." - NEW SCIENTIST (knihykazda.cz)