Jean paul belmondo - čermáková dana

BEBEL neboli BELMONDO. Rozpláclý nos, široký neodolatelný úsměv ve víru vrásek, kukuč šibalského šprýmaře, šaška či klauna, zároveň však image tvrdého a nekompromisního policajta i sympatického zločince nebo romantického hrdiny. To všechno jsou tváře ikony francouzského filmu Jeana-Paula Belmonda. Rebela a rošťáka, hlavní postavy francouzské nové vlny a jednoho z nejznámějších symbolů země galského kohouta dvacátého století, který po dlouhá léta patřil k nejlepším exportním artiklům francouzské kinematografie. Jeho kouzlo nezasáhlo jen Evropu, ale celý svět. Díky snímku "U konce s dechem" vznikl v roce 1967 Bonnie a Clyde s Warrenem Beattym a Faye Dunawayovou, Quentin Tarantino zase přiznal, že bez Belmonda by nebylo jeho autorské bible Pulp Fiction, natočené v roce 1994. Za svou padesátiletou profesionální kariéru Jean-Paul natočil víc jak 80 filmů, které navštívilo na 150 milionů diváků po celém světě. Klobouk dolů... Revoluční snímek U konce s dechem režiséra Jeana-Luca Godarda z roku 1960 odstartoval nejen Belmondovu hvězdnou kariéru, ale i tzv. francouzskou novou vlnu, kterou se později inspirovali i českoslovenští režiséři v čele s Milošem Formanem, Ivanem Passerem, Věrou Chytilovou, Jiřím Menzelem, Jurajem Jakubiskem nebo Jurajem Herzem. Naplno se v něm projevilo Bébelovo charisma a obrovský herecký talent. Ten prokázal ve stoupající míře i v následujících filmech, patřících dnes už do zlatého fondu francouzské i světové kinematografie: Cartouche, Mužové z Ria, Hongkongku a Acapulca, Manželé z roku II, Borsalino, Zvíře, Policajt nebo rošťák, Profesionál, Dobrodruh, Veselé Velikonoce, Bezva finta, Samotář nebo Poloviční šance. Jeho kariéra i osobní život jsou často srovnávány s vrstevníkem a neméně velkou ikonou francouzského filmu, Alainem Delonem, který byl jeho rivalem, ale nakonec i přítelem. Na plátně se potkali poprvé už v roce 1957 ve filmu Buď hezká a mlč, celkově ale pouze třikrát. Jean-Paul o jejich celoživotním soupeření a vztahu řekl v roce 2018 u příležitosti svých 85. narozenin: "Povahově různí, ale oba současně bezstarostní a vášnivě zaujatí svým povoláním se stáváme přáteli. A to přesto, že jsme byli protikladní - já veselý a sympatický, on zasmušilý a introvertní. Já klasicky vzdělaný herec, on se stal hercem náhodou." Zaplaťpámbu za ta slova, vždyť filmové fanoušky jejich roztržka kvůli filmu Borsalino a následující víc jak dvacet let trvající nekomunikace mrzely. Autorka portrétních knih známých osobností líčí životní peripetie Jeana-Paula Belmonda i v souvislosti s osudy Alaina Delona. (patro.cz)

BEBEL neboli BELMONDO. Rozpláclý nos, široký neodolatelný úsměv ve víru vrásek, kukuč šibalského šprýmaře, šaška či klauna, zároveň však image tvrdého a nekompromisního policajta i sympatického zločince nebo romantického hrdiny. To všechno jsou tváře ikony francouzského filmu Jeana-Paula Belmonda. Rebela a rošťáka, hlavní postavy francouzské nové vlny a jednoho z nejznámějších symbolů země galského kohouta dvacátého století, který po dlouhá léta patřil k nejlepším exportním artiklům francouzské kinematografie. Jeho kouzlo nezasáhlo jen Evropu, ale celý svět. Díky snímku "U konce s dechem" vznikl v roce 1967 Bonnie a Clyde s Warrenem Beattym a Faye Dunawayovou, Quentin Tarantino zase přiznal, že bez Belmonda by nebylo jeho autorské bible Pulp Fiction, natočené v roce 1994. Za svou padesátiletou profesionální kariéru Jean-Paul natočil víc jak 80 filmů, které navštívilo na 150 milionů diváků po celém světě. Klobouk dolů... Revoluční snímek U konce s dechem režiséra Jeana-Luca Godarda z roku 1960 odstartoval nejen Belmondovu hvězdnou kariéru, ale i tzv. francouzskou novou vlnu, kterou se později inspirovali i českoslovenští režiséři v čele s Milošem Formanem, Ivanem Passerem, Věrou Chytilovou, Jiřím Menzelem, Jurajem Jakubiskem nebo Jurajem Herzem. Naplno se v něm projevilo Bébelovo charisma a obrovský herecký talent. Ten prokázal ve stoupající míře i v následujících filmech, patřících dnes už do zlatého fondu francouzské i světové kinematografie: Cartouche, Mužové z Ria, Hongkongku a Acapulca, Manželé z roku II, Borsalino, Zvíře, Policajt nebo rošťák, Profesionál, Dobrodruh, Veselé Velikonoce, Bezva finta, Samotář nebo Poloviční šance. Jeho kariéra i osobní život jsou často srovnávány s vrstevníkem a neméně velkou ikonou francouzského filmu, Alainem Delonem, který byl jeho rivalem, ale nakonec i přítelem. Na plátně se potkali poprvé už v roce 1957 ve filmu Buď hezká a mlč, celkově ale pouze třikrát. Jean-Paul o jejich celoživotním soupeření a vztahu řekl v roce 2018 u příležitosti svých 85. narozenin: "Povahově různí, ale oba současně bezstarostní a vášnivě zaujatí svým povoláním se stáváme přáteli. A to přesto, že jsme byli protikladní - já veselý a sympatický, on zasmušilý a introvertní. Já klasicky vzdělaný herec, on se stal hercem náhodou." Zaplaťpámbu za ta slova, vždyť filmové fanoušky jejich roztržka kvůli filmu Borsalino a následující víc jak dvacet let trvající nekomunikace mrzely. Autorka portrétních knih známých osobností líčí životní peripetie Jeana-Paula Belmonda i v souvislosti s osudy Alaina Delona. (knihydobrovsky.cz)

Zcela výjimečná fotografická publikace. Je čas bilancovat – toho si je vědom i samotný J. P. A tak vedle autobiografického vyprávění uspořádal také velkolepý fotografický průřez svým životem. Unikátní fotografie pochází jak z jeho osobního archivu, tak z mnoha desítek světových agentur. Belmondo zde ožívá jako milující manžel, stejně jako milovník z jeho nejslavnějších filmů. Jako šťastný táta a dědeček, stejně jako charismatická hvězda filmového plátna. (knihydobrovsky.cz)

Zcela výjimečná fotografická publikace. Je čas bilancovat – toho si je vědom i samotný J. P. A tak vedle autobiografického vyprávění uspořádal také velkolepý fotografický průřez svým životem. Unikátní fotografie pochází jak z jeho osobního archivu, tak z mnoha desítek světových agentur. Belmondo zde ožívá jako milující manžel, stejně jako milovník z jeho nejslavnějších filmů. Jako šťastný táta a dědeček, stejně jako charismatická hvězda filmového plátna. (patro.cz)

eBook:,„Těch tisíc životů uplynulo rychle, až příliš rychle – uběhly stejnou rychlostí, jakou jsem řídil auta.“ Víc než jen autobiografie. Vyprávění o výjimečném a šťastném životě. Nula! Divnej ksicht! Ohyzda! Takhle častovali Jeana-Paula Belmonda francouzské divadelní kapacity v jeho začátcích a směle mu prorokovali: „Nikdy nebude na divadelní scéně nebo ve filmu držet žádnou ženu v náručí.“ Nemohli se mýlit víc. Skončily v ní všechny krasavice světového filmu, včetně obávaných italských tygřic, jako byly Claudia Cardinálová, Sophia Lorenová a Gina Lollobrigida. V této osobité vzpomínkové knize Belmondo vypráví o svém šťastném dětství, o úporném boji, který vedl za svůj sen stát se hercem. O své životní vášni – boxu, rychlý autech, ztřeštěnostech a kaskadérských kouscích. O svých životních partnerkách a láskách, o milované rodině, o spolupráci s velikány filmu. Život se mu zdál snadný a zářivý i přes všechna dramata a kruté ztráty. Nejdůležitější pro něj bylo bavit se a hrát si. Byl přesvědčen, že komediant má velké privilegium: právo zachovat si mládí. Zůstat dítětem a vytvářet iluzi, libovat si v přítomném okamžiku. (knihydobrovsky.cz)

„Těch tisíc životů uplynulo rychle, až příliš rychle– uběhly stejnou rychlostí, jakou jsem řídil auta.“ Víc než jen autobiografie. Vyprávění o výjimečném a šťastném životě. Nula! Divnej ksicht! Ohyzda! Takhle častovali Jeana-Paula Belmonda francouzské divadelní kapacity v jeho začátcích a směle mu prorokovali: „Nikdy nebude na divadelní scéně nebo ve filmu držet žádnou ženu v náručí.“ Nemohli se mýlit víc. Skončily v ní všechny krasavice světového filmu, včetně obávaných italských tygřic, jako byly Claudia Cardinálová, Sophia Lorenová a Gina Lollobrigida. V této osobité vzpomínkové knize Belmondo vypráví o svém šťastném dětství, o úporném boji, který vedl za svůj sen stát se hercem. O své životní vášni – boxu, rychlý autech, ztřeštěnostech a kaskadérských kouscích. O svých životních partnerkách a láskách, o milované rodině, o spolupráci s velikány filmu. Život se mu zdál snadný a zářivý i přes všechna dramata a kruté ztráty. Nejdůležitější pro něj bylo bavit se a hrát si. Byl přesvědčen, že komediant má velké privilegium: právo zachovat si mládí. Zůstat dítětem a vytvářet iluzi, libovat si v přítomném okamžiku. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,V této vzpomínkové knize Jean-Paul Belmondo osobitým způsobem vypráví o svém šťastném dětství, o úporném boji, který vedl za svůj sen stát se hercem. O své životní vášni – boxu, rychlý autech, ztřeštěnostech a kaskadérských kouscích. O svých životních partnerkách a láskách, o milované rodině, o spolupráci s velikány filmu. Život se mu zdál snadný a zářivý i přes všechna dramata a kruté ztráty. Nejdůležitější pro něj bylo bavit se a hrát si. Byl přesvědčen, že komediant má velké privilegium: právo zachovat si mládí. Zůstat dítětem a vytvářet iluzi, libovat si v přítomném okamžiku. „Těch tisíc životů uplynulo rychle, až příliš rychle – uběhly stejnou rychlostí, jakou jsem řídil auta.“ Herec a dabér Jiří Krampol převzal dabing Jeana-Paula Belmonda po emigraci Jana Třísky na konci 70. let. Svůj hlas pak s legendou francouzské nové vlny spojil na déle než čtvrtstoletí a pro českého televizního diváka se stal jeho neodmyslitelnou součástí. Belmonda daboval ve 28 filmech včetně filmů jako Zvíře, Muž z Ria nebo Bezva finta. Nyní má tak český posluchač jedinečnou příležitost slyšet vzpomínky J. P. Belmonda „jeho vlastním hlasem“. (knihydobrovsky.cz)

„Těch tisíc životů uplynulo rychle, až příliš rychle – uběhly stejnou rychlostí, jakou jsem řídil auta.“ Víc než jen autobiografie. Vyprávění o výjimečném a šťastném životě. Nula! Divnej ksicht! Ohyzda! Takhle častovali Jeana-Paula Belmonda francouzské divadelní kapacity v jeho začátcích a směle mu prorokovali: „Nikdy nebude na divadelní scéně nebo ve filmu držet žádnou ženu v náručí.“ Nemohli se mýlit víc. Skončily v ní všechny krasavice světového filmu, včetně obávaných italských tygřic, jako byly Claudia Cardinálová, Sophia Lorenová a Gina Lollobrigida. V této osobité vzpomínkové knize Belmondo vypráví o svém šťastném dětství, o úporném boji, který vedl za svůj sen stát se hercem. O své životní vášni – boxu, rychlý autech, ztřeštěnostech a kaskadérských kouscích. O svých životních partnerkách a láskách, o milované rodině, o spolupráci s velikány filmu. Život se mu zdál snadný a zářivý i přes všechna dramata a kruté ztráty. Nejdůležitější pro něj bylo bavit se a hrát si. Byl přesvědčen, že komediant má velké privilegium: právo zachovat si mládí. Zůstat dítětem a vytvářet iluzi, libovat si v přítomném okamžiku. (patro.cz)

Audioverze vzpomínek J. P. Belmonda vychází ve světové premiéře! Herec a dabér Jiří Krampol převzal dabing Jeana-Paula Belmonda po emigraci Jana Třísky na konci 70. let. Svůj hlas pak s legendou francouzské nové vlny spojil na déle než čtvrtstoletí a pro českého televizního diváka se stal jeho neodmyslitelnou součástí. Belmonda daboval ve 28 filmech včetně filmů jako Zvíře, Muž z Ria nebo Bezva finta. Nyní má tak český posluchač jedinečnou příležitost slyšet vzpomínky J. P. Belmonda „jeho vlastním hlasem“. V této osobité vzpomínkové knize Belmondo vypráví o svém šťastném dětství, o úporném boji, který vedl za svůj sen stát se hercem. O své životní vášni – boxu, rychlý autech, ztřeštěnostech a kaskadérských kouscích. O svých životních partnerkách a láskách, o milované rodině, o spolupráci s velikány filmu. Život se mu zdál snadný a zářivý i přes všechna dramata a kruté ztráty. Nejdůležitější pro něj bylo bavit se a hrát si. Byl přesvědčen, že komediant má velké privilegium: právo zachovat si mládí. Zůstat dítětem a vytvářet iluzi, libovat si v přítomném okamžiku. (patro.cz)

Introvert v rúchu extroverta. O svojom súkromí nerozpráva a veľmi úspešne si ho chráni. Miluje les, hory, dážď a chlad, je skôr severský typ. Kedysi klamala telom, farbila sa na čierno a svoju úžasnú štíhlu postavu, ktorú by jej mohli závidieť a určite závidia modelky aj mnohé kolegyne, dlho skrývala v džínsoch a tričkách. Bola tiché, dobré a slušné dieťa. Nebola revoltujúca tínedžerka. Na strednú pedagogickú školu šla preto, aby sa naučila hrať na gitare a ďalších nástrojoch, napríklad flaute. Uvažovala o štúdiu biochémie a tiež o štúdiu výtvarného umenia na vysokej škole. Lenže osud to chcel inak… Víťazstvom v súťaži pre amatérskych spevákov a autorov Coca-Cola Popstar bola v roku 2003 vyštartovaná do sféry, o ktorej nič nevedela a ktorej sa bála. Dokázala sa však s prostredím a zákonmi šoubiznisu vyrovnať, pretože sa na nich vždy dívala s nadhľadom. Vďaka výchove, charakteru a osobnosti zostala dievčaťom a mladou ženou z malej dedinky pod Súľovskými skalami, ktorá čerpá inšpiráciu, energiu a múzu zo svojich vlastných zážitkov a svojho pohľadu na svet. Ako Blíženec dokáže načúvať svojmu vlastnému ja, ale dokáže načúvať aj ľuďom okolo seba, svojmu okoliu. Je dvojakou osobnosťou, čo sa krásne doplňuje, aj keď občas stretáva. Na začiatku ju označovali ako slovenskú Alanis Morissette alebo Avril Lavigne. Ona je však svoja. Ona je Zuzana Smatanová. Šesťnásobná "Zlatá slávica", niekoľkonásobná držiteľka odborných (Aurel) aj diváckych (OTO) cien. Má svoj vlastný štýl, ktorý v každom novom albume doplňuje, mení a obohacuje. Taká silná tvorivá osobnosť, ktorá nie je závislá od skladateľov a textárov, pretože si piesne od začiatku skladá a textuje, nie je príliš obvyklá nielen v slovenskom meradle, ale ani v európskom. Tam ju však jej prienik ešte len čaká… Zuzana je obdivuhodný človek, od ktorého sa aj po jej "malom jubileu" (35 rokov) môžeme dočkať ďalších krásnych, úprimných a osobných piesní. Ona totiž zreje ako víno… (patro.cz)

„Já se vrátím!“ a nebo „Hasta la vista, baby!“ Kdo by neznal tyto filmové hlášky, jedny z nejslavnějších na světě? Pronesl je nejúspěšnější kulturista všech dob, několikanásobný vítěz nejprestižnějších světových soutěží Mr. Olympia a Mr. Universe, v Guinessově knize rekordů označený za nejdokonaleji vyvinutého muže na světě. Také manžel neteře amerického prezidenta Johna F. Kennedyho a 38. guvernér největšího a nejbohatšího amerického státu Kalifornie, a to dvojnásobný. Přítel i kritik amerických prezidentů od Richarda Nixona a obou Georgů Bushů přes Billa Clintona až po Baraka Obamu. Ale - a to především - legenda amerických akčních a sci-fi filmů, z nichž ty nejslavnější patří ke kultovním dílům světové kinematografie: Barbar Conan, Terminátor, Predátor, Likvidátor, Komando, Total Recall, Pravdivé lži, 6. den, Postradatelní, Plán útěku... Prototyp ryzího chlapa, kterého obdivovaly a milovaly miliony fanynek i fanoušků na celém světě. Vzor pro mladé začínající sportovce, pro všechny, kteří měli svůj zdánlivě neuskutečnitelný sen a toužili ho naplnit. Jak se dokázal v zemi obrovské konkurence i obrovských šancí prosadit imigrant, který se narodil do dělnické rodiny dva roky po válce v malé rakouské vesničce v podhůří Alp? Ve starém domě neměli vodovod ani splachovací záchod, takže museli s bratrem pro vodu až k téměř půl kilometru vzdálené studni. Z pohledu jeho pozdější neuvěřitelné hvězdné kariéry se to zdá až kýčovité. Do Ameriky jako vysněné země odcházel v jednadvaceti jako úspěšný juniorský kulturista, ale se stigmatem naivního mladíka odkudsi z malé zemičky uprostřed Evropy, jehož otec sloužil za války v nacistické armádě a který neuměl anglicky. Dlouho se nedokázal zbavit cizího přízvuku, kvůli kterému si z něj později utahovali herečtí kolegové i přátelé. Nikdy nechodil do žádné herecké školy, všechno se učil za pochodu. Přesto se z něj stal nejlépe placený herec v Hollywoodu, který se i po osmileté pauze v politice dokázal v pětašedesáti letech k filmu vrátit a snímky Plán útěku nebo Terminátor Genisys a Terminátor: Temný osud prokázat, že rozhodně ještě nepatří do starého železa. Nemluvě o tom, že ke svým profesím přidal v roce 2019 i rapování... Zkušená autorka biografií známých osobností představuje ikonu světové kinematografie Arnolda Schwarzeneggera, milovníka motorek, doutníků, kůže, hummerů, dýmek, hodinek, šachů, kulečníku, tenisu, golfu a pěších túr jako člověka s nezměrnou vůlí, odhodláním a touhou, který se nikdy nevzdal a vždy bojoval za uskutečnění svého amerického snu. (patro.cz)

Zdeněk Svěrák představuje fenomén, jehož jméno a osobnost prolíná životem několika generací Čechů. Ovlivnil nás úkazem zneuznaného českého génia Járy Cimrmana s jeho patnácti divadelními hrami, filmy jako Jáchyme, hoď ho do stroje, Marečku, podejte mi pero, Vrchní prchni, Na samotě u lesa, Kulový blesk, Tři veteráni, Lotrando a Zubejda, Kolja, Obecná škola nebo Vratné lahve, písničkami Holubí dům, Nesmí býti smutno, Dělání, Když se zamiluje kůň, Starý muž, operkami pro děti, knížkami Povídek I a II, vzpomínkami na válečné dětství Po strništi bos, pohádkami pro děti… A také pomocí k vybudování Centra Paraple pro paraplegiky nebo aktivitami na podporu občanské společnosti. Není divu, že se v anketě "Největší Čech", vyhlášené Českou televizí v roce 2005 a inspirované BBC, umístil ze všech možných osobností české historie i současnosti na pětadvacátém místě ze sta, když žijícími byli před ním pouze tři - Václav Havel na třetím místě za Karlem IV. a Tomášem Garrigue Masarykem, Karel Gott na místě třináctém a Václav Klaus jako osmnáctý. Zdeněk Svěrák během posledních let existence Divadla Járy Cimrmana ztratil nejprve svého životního kolegu, spolutvůrce a přítele Ladislava Smoljaka, a pak další nezastupitelné kolegy - Pavla Vondrušku, Jana Kašpara, Bořivoje Pence, Václava Kotka a Jaroslava Weigela. Bylo to pro něj bolestné, přesto divadlo běží dál a Zdeněk Svěrák nehodlá odejít na odpočinek. On to ostatně ani neumí - a to je dobře. Pro nás všechny. Autorka čtvrtého doplněného vydání biografické knihy o Zdeňku Svěrákovi přibližuje jeho neopakovatelnou a výjimečnou osobnost z několika úhlů pohledu - jako divadelníka, herce, scénáristu, textaře, spisovatele a člověka angažujícího se v charitě i v občanské společnosti. Nejde o vyčerpávající portrét, ale o črtu všestranného, ba RENESANČNÍHO MUŽE, který si zaslouží náš obdiv a uznání. (patro.cz)

"Nemůžeš? Přidej!". Životní krédo našeho fenomenálního běžce, čtyřnásobného olympijského vítěze Emila Zátopka. Dvě slova, která charakterizovala jeho úžasnou kariéru, jako by o mnoho let později, latentně, kdesi v pozadí, prosvěcovala životní dráhu tenisty Radka Štěpánka. On je také velký bojovník jako Emil Zátopek, také posunoval hranice svých vlastních možností. Nikdy se nevzdával, po neúspěších a zraněních se jako Fénix z popela opět zvedal a šel do střetu, jako by to bylo poprvé. Tenisový gladiátor, který svému soupeři nedal nikdy nic zadarmo. Kurt byl pro něj arénou, kde bojoval až do posledních sil, i jevištěm, kde byl tak trochu hercem, bavičem i komikem, usilujícím o potlesk publika. Kde hledat kořeny tak silné osobnosti, která patří do zlatého fondu českého tenisu, k našim tenisovým legendám? Samozřejmě v genech, ale také ve výchově, v rodině, v prostředí, v němž vyrůstal. Narodil se totiž do správné rodiny. A ta, otec Vlastimil, matka Hana i starší bratr Martin, v něm od útlého věku podporovali jeho zájem a posléze vášeň pro bílý sport, což vyústilo v kariéru, která je úctyhodná. Radek Štěpánek sice nedosáhl úplně na tenisovou špici, ale pohyboval se na žebříčku ATP ve světové desítce. A co je důležité: byl zcela výjimečný tím, že kombinoval obě hlavní tenisové disciplíny - byl osmým nejlepším hráčem planety v singlu a čtvrtým nejlepším hráčem v deblu. Kdo takového úpěchu v historii tenisu dosáhl? Nikdo! Na svém kontě má pět trofejí ve dvouhře a osmnáct (!) ve čtyřhře, což hovoří samo za sebe - byl dobrý hlavně v deblu, na který se od začátku specializoval. Mezi jeho nejcennější skalpy v tomto směru patří dva grandslamy: Australian Open 2012 a US Open 2013. Lví podíl má také na vítězství České republiky v nejprestižnější mužské týmové soutěži světa, v Davis Cupu, kde v letech 2012 i 2013 rozhodl konečný výsledek. Radek Štěpánek je silná a tak trochu "staromódní" osobnost, která se vymyká představám o bohatých tenistech a jejich výstřelcích. Je slušný, seriózní, pravdomluvný, čestný, poctivý a strašně pracovitý. Tak ho rodiče vychovali. Má rád maminčino kuře na paprice, nejraději obléká džíny a svetry, miluje rychlá auta, za úspěchy se odměňuje hodinkami a rád by cestoval a poznával svět jinak než přes hledáček tenisových kurtů. Tato přání se mu plní právě nyní, na prahu čtyřicítky, kdy ukončil profesionální kariéru a s Nicol Vaidišovou zákláda rodinu. Radek je výjimečným člověkem, který si zaslouží uznání nejen pro své profesionální úspěchy, ale i pro skvělou reprezentaci České republiky. Čtěte knihu zkušené autorky, která přibližuje kořeny úspěchu a velkou kariéru tenisového gladiátora. (patro.cz)

"Som nesmierne pyšná, že som získala zlato pre Slovensko." Píšme aj čítajme PRÍBEH O LÁSKE, TÚŽBE A SILE hrdinky Petry, ktorá je v ňom famózna, fantastická, neskutočná, úžasná. Kométa, raketa, bomba, prírodný úkaz, neriadená strela. A tiež chlap v sukniach. Nemaľuje sa, neoblieha módne butiky, ale len tie športové, na podpätkoch stráca rovnováhu, odmalička hrá s chlapcami futbal, jazdí na motorke, šoféruje SUV, má vodné lyže a chce vodný skúter… Skrátka, také normálne slovenské dievča. Teda… úplne bežné, nieto ešte tuctové nie je. Naopak, je celkom originálna a jedinečná. Slovenská alpská lyžiarka a reprezentantka Petra Vlhová, Liptáčka, ktorá od narodenia nasáva vôňu, atmosféru, krásu aj tvrdosť slovenských hôr. Ako Sagan Porovnanie so slovenským cyklistickým šampiónom, o päť rokov starším Petrom, trojnásobným majstrom sveta v cestnej cyklistike a päťnásobným nositeľom zeleného trikotu pre najlepšieho jazdca, má mnoho spoločného. Obaja odmalička celkom prepadli svojmu športu, i keď Peter začínal na bicykli neskôr než ostatní. Hneď ako však prvýkrát sadol na bicykel, už z neho nevstal. Takisto Petra: lyžovať začala už v troch rokoch a bolo jasné, že sa pre lyže narodila. Boli pre ňu rovnako prirodzené ako pre ostatných ich vlastné nohy… Ja vám to natriem! Prvýkrát na seba pozornosť lyžiarskej obce pritiahla vo februári 2011 víťazstvom na Majstrovstvách sveta juniorov v alpskom lyžovaní v obrom slalome. To mala iba pätnásť rokov! O rok neskôr, v januári 2012, vyhrala slalom na I. zimných olympijských hrách mládeže v Innsbrucku. Vtedy mala šestnásť… Premiéru na svahoch Svetového pohára absolvovala v decembri 2012 - vtedy mala sedemnásť - v rakúskom Flachau, kde v slalome dosiahla až na 11. priečku (!). Svoje angažmán vo vrcholných juniorských súťažiach dokončila vo februári 2014, keď sa doma v Jasnej stala juniorskou majsterkou sveta v slalome. A potom to prišlo! 13. decembra 2015 sa ako dvadsaťročná mohla prvýkrát tešiť z víťazstva na pretekoch Svetového pohára vo švédskom Aare. No, nevystískali by ste ju? Určite áno, pretože svojimi stále sa zlepšujúcimi výkonmi uvádza svetovú lyžiarsku verejnosť, odborníkov aj domáce slovenské publikum takmer k šialenstvu. Podobne ako Sagan. Slovensko, obrazne povedané, prežíva v lete "saganomániu" a v zime "vlhomániu". Petra verzus Mikaela Poďme sa spolu s autorkou vydať na cestu, ktorou Petra musela prejsť, aby z nej bola v súčasnosti jedna z najlepších svetových lyžiarok. Má obrovský potenciál, a to nielen vo "svojom" slalome, ale aj v ostatných disciplínach alpského lyžovania vrátane tých zjazdových. Na svoj čas najväčších víťazstiev ešte len čaká… Ako prekážka na ceste k postu svetovej jednotky jej stojí jediná súperka - Mikaela Shiffrinová, rovnako stará Američanka, narodená v rovnaký deň a v rovnakom roku, len o tri mesiace skôr… Liptáčka z malého štátu uprostred Európy bez štátnej podpory a proti nej americké dievča s tým najlepším zámorským zázemím, považované za lyžiarsku princeznú. To bol, je a bude súboj! Podobný, aký zviedli o generáciu staršie slávne kolegyne oboch dnešných rivaliek, Američanka Lindsey Vonnová a Slovenka Veronika Velez-Zuzulová, súperka, reprezentačná kolegyňa a nakoniec aj kamarátka Petry. Petra sa tejto úlohy snaží zhostiť čo možno najlepšie. Zo slalomovej špecialistky sa z nej stáva univerzálna lyžiarka, ktorá je stále úspešnejšia v zjazde i v super-G. Veď má okolo seba tých najlepších ľudí, jej taliansko-slovenský tím je tímom snov. Príbeh ešte len dvadsaťtriročnej športovkyne, ZLATEJ, STRIEBORNEJ I BRONZOVEJ zo svetového šampionáta v Aare 2019, je neuveriteľným nielen o nadaní a talente, ale aj o láske, vôli, nezdolnosti, charakteru, túžbe a sile. (patro.cz)

Malá žena s velkým hlasem, česká Janis Joplin, Tina Turner, Ella Fitzgerald, neřízená střela, rocková babička z Ostravy, všechna tato přízviska měla Věra Špinarová. Byla sice malá vzrůstem, ale o to větší svým nenapodobitelným, jedinečným altovým hlasem s rozsahem přes čtyři oktávy, o kterém si mohly nechat zdát mnohé operní divy. Takový rozsah měly v Česku jen další tři zpěvačky populární hudby: Eva Pilarová, Petra Janů a Lucie Bílá. Na rozdíl od nich Věra Špinarová nikdy zpěv nestudovala, byla „přírodní úkaz“, který šokoval odborníky svou syrovostí. A samotná Věra byla také taková - svérázná, upřímná až na kost, na nic si nehrála, neuměla se přetvařovat a předstírat. Byla Ostravačka každým coulem, k sobě tvrdá a přísná, nesmírně pracovitá, skromná, ale cílevědomá, protože od dětství věděla s jistotou jediné – že chce být zpěvačkou. Svému snu podřídila vše, šla za ním přes překážky, které představovala třeba její matka, která měla úplně jinou představu o budoucnosti své dcery a nikdy se úplně neztotožnila s tím, že Věra namísto „seriózní“ práce v čistírně „poskakuje“ před kapelou na jevišti... Musela překonat tragickou a dodnes nevysvětlenou smrt milovaného bratra, ústup ze slávy po sametové revoluci, kdy existenčně klesla až na dno, zklamání ze tří dlouhodobých vztahů... Vždy se však dokázala zvednout jako Fénix z popela a pokračovat v cestě za svým snem. Je nezapomenutelná svými písněmi, kterých nahrála přes 700, svými hity jako Bílá Jawa 250, Raketou na Mars, To máme mládež, Píseň svou mi tenkrát hrál, a i kdyby už si nikdo nemohl ani na ně vzpomenout, zůstává tu jako Věřin pomník nesmrtelná skladba z filmu Tenkrát na Západě, nazvaná Jednoho dne se vrátíš. Její interpretaci obdivoval i sám legendární Ennio Morricone, držitel svou Oscarů. Věra Špinarová byla uvedena in memoriam do Síně slávy hudebních cen Anděl a dostala rovněž in memoriam Cenu města Ostravy. Syn Adam Pavlík zorganizoval k prvnímu výročí jejího úmrtí vzpomínkový koncert v ostravské Ostravar Areně, kde jí přišli vzdát hold přední interpreti české hudební scény a kolegové tím, že dozpívali playlist z osudného čáslavského koncertu. Zcela zaplněná hala je odměnila bouřlivým potleskem i slzami dojetí, kterým se neubránili ani někteří z nich... (patro.cz)

Tygr a Býk. To není název nějakého akčního čínského filmu, ale vrozené zadání jednoho z našich nejlepších, nejobsazovanějších a nejuznávanějších herců střední generace Ondřeje Vetchého. Jako Tygr je podle čínského zvěrokruhu bojovník, vznětlivý a spurný, vždy připravený na boj. Skutečnost? Od raného mládí se učil umění juda, japonskému bojovému stylu, který má v základu obranu, nikoliv útok. Proč mluvíme o bojovém umění, když je Ondřej Vetchý herec? Protože se v něm od dětství potýkala a dodnes potýká láska ke sportu jako k osudovému koníčku s herectvím jako jeho prací, povoláním, profesí a obživou. Dá se říci, že celý svůj život, který momentálně čítá 56 let (*16. května 1962), zasvětil boji. Bojuje za slušnost v chování mezi lidmi, za toleranci, pochopení, vstřícnost, proti bezpráví, rasismu, xenofobii, za ekologické myšlení, proti plýtvání, za třídění odpadků. Není lhostejný ke světu, v němž žije a v němž žijí i jeho děti, které - jím vychovány - jednou ponesou hodnoty demokracie, svobody, zodpovědnosti a občanské společnosti, a to i přes její dnešní devastaci a znevažování některými současnými politiky. Střet bojovníka a komedianta v osobnosti Ondřeje Vetchého je pro něj osudový, ale přitom bolestný, protože mu přináší neustálou konfrontaci potřeby vnitřního klidu bojovníka a nutnosti vnějšího pozlátka popularity oblíbeného herce. On s ním podle svých slov celý život bojuje. Bojí se fotografů, bojí se publicity, nesnáší rozhovory. Pokud někomu něco řekne, tak jen lidem, které zná a kterým důvěřuje. Z charakteristik znamení Býka na něj sedí, že je workoholik, protože když se pro nějaký projekt rozhodne, jde do něj s býčí zatvrzelostí, urputností a snahou splnit úkol na maximální možnou míru co nejlépe. S tím se pojí zodpovědnost, poctivost, spolehlivost. Ondřej má také dobré srdce, což se projevuje v jeho obraně slabších a ohrožovaných i v účasti na mnoha charitativních projektech. Je otevřený všem slušným lidem, vůči těm neslušným se v něm okamžitě nastartuje bojovník. K životu potřebuje svobodu a volnost, což se projevuje zejména v práci. Roli nevytváří na základě textu, scénáře, ale na základě svého vnitřního svobodného pochopení charakteru postavy, jejího chování, myšlení, jednání. Tím se řadí k největším mistrům svého oboru. Jeho životním číslem je trojka, která je charakteristická činorodou myslí, tvořivostí, originálností, velkou obrazotvorností a velkým osobním kouzlem a vtipem. To všechno v sobě Ondřej má a jistě i pro tento nevšední koktejl vlastností, schopností, charakteru, talentu a mužného vzhledu patří ve své generaci k hercům s největším charismatem. Kdo by si ho nepamatoval jako čerta Janka s hodností vraníka v kultovní pohádce S čerty nejsou žerty? Jako pilota RAF Františka Slámu z nejdražšího tuzemského velkofilmu Tmavomodrý svět? Jako tatínka z Vieweghových Báječných let pod psa? Jako neúplatného novináře Kadlece ze seriálů Místo nahoře a Místo v životě? Jako zaníceného fotbalového kapitána a trenéra Jirku Luňáka z Okresního přeboru? Jako tatínka v nostalgickém svěrákovském leporelu Po strništi bos? Jako Jeronýma Pražského, Aloise Rašína nebo Lucifera? A čekají ho další zajímavé projekty, například televizní Emanuel Moravec nebo návrat do krimi žánru ve Vysoké hře... Z jen stručného výčtu minulých i budoucích rolí je zřejmé, že jeho založení bojovníka za čest, slušnost, pravdu a lásku ho vedlo k účasti v projektech z naší dávné i nedávné historie, mapujících často těžká, přelomová období či události, nebo v dílech, která řeší zlomové okamžiky v lidském životě. To však nic nemění na tom, že Ondřej Vetchý je také vtipný a veselý člověk, který má rád humor a umí perfektně vystřihnout i komediální role. Předvedl to nejen na plátně a televizní obrazovce, ale i na divadelních prknech, zejména na scéně slavného Činoherního klubu, kde působí od roku 1989. A tak se společně začtěme do poutavého příběhu skvělého herce a dobrého člověka. (patro.cz)

Zdeněk Svěrák představuje fenomén, jehož jméno a osobnost prolíná životem několika generací Čechů. Ovlivnil nás úkazem zneuznaného českého génia Járy Cimrmana s jeho patnácti divadelními hrami, filmy jako Jáchyme, hoď ho do stroje, Marečku, podejte mi pero, Vrchní prchni, Na samotě u lesa, Kulový blesk, Tři veteráni, Lotrando a Zubejda, Kolja, Obecná škola nebo Vratné lahve, písničkami Holubí dům, Nesmí býti smutno, Dělání, Když se zamiluje kůň, Starý muž, operkami pro děti, knížkami Povídek I a II, vzpomínkami na válečné dětství Po strništi bos, pohádkami pro děti… A také pomocí k vybudování Centra Paraple pro paraplegiky nebo aktivitami na podporu občanské společnosti. Není divu, že se v anketě "Největší Čech", vyhlášené Českou televizí v roce 2005 a inspirované BBC, umístil ze všech možných osobností české historie i současnosti na pětadvacátém místě ze sta, když žijícími byli před ním pouze tři - Václav Havel na třetím místě za Karlem IV. a Tomášem Garrigue Masarykem, Karel Gott na místě třináctém a Václav Klaus jako osmnáctý. Zdeněk Svěrák během posledních let existence Divadla Járy Cimrmana ztratil nejprve svého životního kolegu, spolutvůrce a přítele Ladislava Smoljaka, a pak další nezastupitelné kolegy - Pavla Vondrušku, Jana Kašpara, Bořivoje Pence, Václava Kotka a Jaroslava Weigela. Bylo to pro něj bolestné, přesto divadlo běží dál a Zdeněk Svěrák nehodlá odejít na odpočinek. On to ostatně ani neumí - a to je dobře. Pro nás všechny. Autorka čtvrtého doplněného vydání biografické knihy o Zdeňku Svěrákovi přibližuje jeho neopakovatelnou a výjimečnou osobnost z několika úhlů pohledu - jako divadelníka, herce, scénáristu, textaře, spisovatele a člověka angažujícího se v charitě i v občanské společnosti. Nejde o vyčerpávající portrét, ale o črtu všestranného, ba RENESANČNÍHO MUŽE, který si zaslouží náš obdiv a uznání. (knihydobrovsky.cz)

O svém soukromí nemluví a velice úspěšně si ho chrání. Miluje les, hory, déšť a chlad, je spíše severský typ. Dřív klamala tělem, barvila se na černo a svoji úžasnou štíhlou postavu, kterou by jí mohly závidět a určitě závidějí modelky i mnohé kolegyně, dlouho skrývala v džínách a tričkách. Byla tiché, hodné a slušné dítě. Nebyla revoltující teenagerka. Na střední pedagogickou školu šla proto, aby se naučila hrát na kytaru a další nástroje, například flétnu. Uvažovala o studiu biochemie a také výtvarného umění na vysoké škole. Jenomže osud tomu chtěl jinak... Vítězstvím v soutěži pro amatérské zpěváky a autory Coca-Cola Popstar byla v roce 2003 vystartována do sféry, o které nic nevěděla a které se bála. Dokázala se ale s prostředím a zákony šoubyznysu vyrovnat, protože se na ně vždycky dívala s nadhledem. Díky výchově, charakteru a osobnosti zůstala dívkou a mladou ženou z malé vesničky pod Súľovskými skalami, která čerpá inspiraci, energii a múzu ze svých vlastních prožitků a svého pohledu na svět. Jako Blíženec umí naslouchat svému vlastnímu já, ale umí naslouchat i lidem kolem sebe, svému okolí. Je dvojjakou osobností, což se krásně doplňuje, i když občas střetává. Na začátku ji označovali jako slovenskou Alanis Morissette nebo Avril Lavigne. Ona je ale svá. Ona je Zuzana Smatanová. Šestinásobná "Zlatá slavice", několikanásobná držitelka odborných (Aurel) i diváckých (OTO) cen. Má svůj vlastní styl, který od albumu k albumu doplňuje, mění a obohacuje. Tak silná tvůrčí osobnost, která není závislá na skladatelích a textařích, protože si písně od začátku skládá a textuje, není příliš obvyklá nejen ve slovenském měřítku, ale ani v evropském. Tam ji ale její průnik teprve čeká... Zuzana je obdivuhodný člověk, od kterého se i po jejím "malém jubileu" (35 let) můžeme dočkat dalších krásných, upřímných a osobních písní. Ona totiž zraje jako kvalitní víno. (knihydobrovsky.cz)

Kdo by neznal tyto filmové hlášky, jedny z nejslavnějších na světě? Pronesl je nejúspěšnější kulturista všech dob, několikanásobný vítěz nejprestižnějších světových soutěží Mr. Olympia a Mr. Universe, v Guinessově knize rekordů označený za nejdokonaleji vyvinutého muže na světě. Také manžel neteře amerického prezidenta Johna F. Kennedyho a 38. guvernér největšího a nejbohatšího amerického státu Kalifornie, a to dvojnásobný. Přítel i kritik amerických prezidentů od Richarda Nixona a obou Georgů Bushů přes Billa Clintona až po Baraka Obamu. Ale - a to především - legenda amerických akčních a sci-fi filmů, z nichž ty nejslavnější patří ke kultovním dílům světové kinematografie: Barbar Conan, Terminátor, Predátor, Likvidátor, Komando, Total Recall, Pravdivé lži, 6. den, Postradatelní, Plán útěku... Prototyp ryzího chlapa, kterého obdivovaly a milovaly miliony fanynek i fanoušků na celém světě. Vzor pro mladé začínající sportovce, pro všechny, kteří měli svůj zdánlivě neuskutečnitelný sen a toužili ho naplnit. Jak se dokázal v zemi obrovské konkurence i obrovských šancí prosadit imigrant, který se narodil do dělnické rodiny dva roky po válce v malé rakouské vesničce v podhůří Alp? Ve starém domě neměli vodovod ani splachovací záchod, takže museli s bratrem pro vodu až k téměř půl kilometru vzdálené studni. Z pohledu jeho pozdější neuvěřitelné hvězdné kariéry se to zdá až kýčovité. Do Ameriky jako vysněné země odcházel v jednadvaceti jako úspěšný juniorský kulturista, ale se stigmatem naivního mladíka odkudsi z malé zemičky uprostřed Evropy, jehož otec sloužil za války v nacistické armádě a který neuměl anglicky. Dlouho se nedokázal zbavit cizího přízvuku, kvůli kterému si z něj později utahovali herečtí kolegové i přátelé. Nikdy nechodil do žádné herecké školy, všechno se učil za pochodu. Přesto se z něj stal nejlépe placený herec v Hollywoodu, který se i po osmileté pauze v politice dokázal v pětašedesáti letech k filmu vrátit a snímky Plán útěku nebo Terminátor Genisys a Terminátor: Temný osud prokázat, že rozhodně ještě nepatří do starého železa. Nemluvě o tom, že ke svým profesím přidal v roce 2019 i rapování... Zkušená autorka biografií známých osobností představuje ikonu světové kinematografie Arnolda Schwarzeneggera, milovníka motorek, doutníků, kůže, hummerů, dýmek, hodinek, šachů, kulečníku, tenisu, golfu a pěších túr jako člověka s nezměrnou vůlí, odhodláním a touhou, který se nikdy nevzdal a vždy bojoval za uskutečnění svého amerického snu. (knihydobrovsky.cz)

"Uspokojuje mě pocit, když za mnou něco konkrétního a pořádného zůstává. Herectví se věnuji naplno. Na světě je toho přece tolik, co nás vysiluje a rozptyluje, aniž bychom to mohli ovlivnit - proč tedy neovlivnit alespoň to, co můžeme?"Libuše ŠafránkováKolegové a kolegyně o ní říkají: nejlepší česká filmová herečka přelomu druhého a třetího tisíciletí. Zcela výjimečná, protože se do dějin československé a české kinematografie zapsala zlatým písmem - LIBUŠE ŠAFRÁNKOVÁ. A právě Libuška, herečka našich srdcí, nás po těžké nemoci opustila. A s ní jakýsi národní herecký poklad.Libuše bude navždy spojená s nejpopulárnější českou filmovou pohádkou všech dob, legendárním snímkem Tři oříšky pro Popelku. Nejreprízovanější, nejsledovanější, nejmilovanější pohádkou, která je dodnes hitem každých Vánoc. Jméno Libuše Šafránková i tvář této krásné, půvabné, jemné a něžné Paní Herečky provázejí již několik generací televizních a filmových diváků, jsou stálicí, jistotou, zárukou kvality jak hereckého výkonu, tak i projektů, kterých se účastnila. Společně se svým manželem, rovněž vynikajícím hercem Josefem Abrhámem, si Libuše role pečlivě vybírala. A tak jsou v jejím hereckém portfoliu takové legendy, jako Macourkův a Vorlíčkův hit Jak utopit doktora Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách, pohádky Princ a Večernice, Třetí princ, Sůl nad zlato, Nesmrtelná teta, slavné svěrákovské komedie Vrchní, prchni! a Vesničko má středisková nebo Menzelovy Slavnosti sněženek podle Hrabala, také Obecná škola a oscarový Kolja z dílny pánů Svěráků.Není divu, že Libuše Šafránková v roce 2008 v anketě televizních diváků o nejpopulárnější hereckou osobnost století Hvězda mého srdce zvítězila společně s Vladimírem Menšíkem.Libuše Šafránková prokázala velkou statečnost, když dlouho dokázala bojovat se zákeřnou nemocí. Všichni, kdo ji milují a váží si jejích osobnostních kvalit i hereckého umění, se o ni báli a drželi jí palce. Nejprve nad nemocí zvítězila a mohla si užít roli, která pro ni byla jednou z nejkrásnějších - roli pětinásobné babičky. Ke svým 65. narozeninám dostala totiž v červnu 2018 jako dárek od svého syna Josefa Abrháma mladšího dvojčátka. Dál byla velice statečná, ale o tři roky později, počátkem června 2021, nás skvělá herečka opustila.Tato kniha je holdem autorky mimořádné herecké hvězdě, vzácné a krásné ženě - i naší věčné Popelce. (knihydobrovsky.cz)

Malá žena s velkým hlasem, česká Janis Joplin, Tina Turner, Ella Fitzgerald, neřízená střela, rocková babička z Ostravy, všechna tato přízviska měla Věra Špinarová. Byla sice malá vzrůstem, ale o to větší svým nenapodobitelným, jedinečným altovým hlasem s rozsahem přes čtyři oktávy, o kterém si mohly nechat zdát mnohé operní divy. Takový rozsah měly v Česku jen další tři zpěvačky populární hudby: Eva Pilarová, Petra Janů a Lucie Bílá. Na rozdíl od nich Věra Špinarová nikdy zpěv nestudovala, byla „přírodní úkaz“, který šokoval odborníky svou syrovostí. A samotná Věra byla také taková - svérázná, upřímná až na kost, na nic si nehrála, neuměla se přetvařovat a předstírat. Byla Ostravačka každým coulem, k sobě tvrdá a přísná, nesmírně pracovitá, skromná, ale cílevědomá, protože od dětství věděla s jistotou jediné – že chce být zpěvačkou. Svému snu podřídila vše, šla za ním přes překážky, které představovala třeba její matka, která měla úplně jinou představu o budoucnosti své dcery a nikdy se úplně neztotožnila s tím, že Věra namísto „seriózní“ práce v čistírně „poskakuje“ před kapelou na jevišti... Musela překonat tragickou a dodnes nevysvětlenou smrt milovaného bratra, ústup ze slávy po sametové revoluci, kdy existenčně klesla až na dno, zklamání ze tří dlouhodobých vztahů... Vždy se však dokázala zvednout jako Fénix z popela a pokračovat v cestě za svým snem. Je nezapomenutelná svými písněmi, kterých nahrála přes 700, svými hity jako Bílá Jawa 250, Raketou na Mars, To máme mládež, Píseň svou mi tenkrát hrál, a i kdyby už si nikdo nemohl ani na ně vzpomenout, zůstává tu jako Věřin pomník nesmrtelná skladba z filmu Tenkrát na Západě, nazvaná Jednoho dne se vrátíš. Její interpretaci obdivoval i sám legendární Ennio Morricone, držitel svou Oscarů. Věra Špinarová byla uvedena in memoriam do Síně slávy hudebních cen Anděl a dostala rovněž in memoriam Cenu města Ostravy. Syn Adam Pavlík zorganizoval k prvnímu výročí jejího úmrtí vzpomínkový koncert v ostravské Ostravar Areně, kde jí přišli vzdát hold přední interpreti české hudební scény a kolegové tím, že dozpívali playlist z osudného čáslavského koncertu. Zcela zaplněná hala je odměnila bouřlivým potleskem i slzami dojetí, kterým se neubránili ani někteří z nich... (knihydobrovsky.cz)

Francouzský badatel Jean-Paul Roux (narozen 1925) je především orientalistou a komparativním religionistou. Jeho kniha Král. Mýty a symboly je součástí volné trilogie, věnované dějinám mytologie a náboženství. Zkoumá nejrůznější aspekty role panovníka jako univerzální postavy v mýtech a náboženských systémech všech civilizací (např. král-člověk, král-syn boží, král-bůh, Kristus-král, křesťanský král atd.). Pojednává i o symbolech vládcovy moci dokládajících jeho roli ve společnosti jako soudce, kněze, ochránce a zprostředkovatele blaha a spásy všeho lidu. Široce založenou komparativní práci (zahrnující nejen evropské a asijské, ale i jihoamerické kultury), jež tkví především ve studiu starověkých a středověkých civilizací, dovádí autor až k zamyšlení nad rolí panovníka jako archetypální postavy v období končícího druhého milénia. (patro.cz)

Ako sa stal Václav Havel pre Čechy "otcom svojej doby", tak je Zuzana Čaputová veľkou nádejou jednej malej a krásnej krajiny. Je doslova šancou, aby sa Slovensko stalo štátom demokratickejším a sociálne spravodlivým. A vo mne prevláda silný aj nezvrátiteľný pocit, že obe menované osobnosti spája, hoci na diaľku, naozaj silná synergia. Keď som mal v roku 2011 krásnu možnosť pána prezidenta navštíviť na jeho Hrádečku, rozprával mi okrem iného o svojom obrovskom sne. "Vždy som sníval o republike samostatnej, slobodnej, demokratickej, o republike hospodársky prosperujúcej a zároveň sociálne spravodlivej, skrátka o republike ľudskej, ktorá slúži človeku, a preto má nádej, že človek poslúži jej," zapísal som si vtedy. A je veľmi zaujímavé a nanajvýš zrejmé, že pani Zuzanu spája s Havlom aj toto podobenstvo. A potom tiež vzdelanosť, znalosť literatúry a filozofie, ale napríklad aj uznanie pravdy ako absolútneho základu ľudského konania. Tak ako Václav velebil pravdu a lásku, tak Zuzana už ako študentka hltala čínskeho mudrca Lao-cea. Od neho vie, že pravdivé slová nie sú príjemné a tiež že príjemné slová nemusia byť pravdivé. Napokon, jej životné motto predstavuje výrok veľkého vlastenca a generála Miroslava Rastislava Štefánika: "Pravde veriť, pravdu žiť a pravdu brániť." Človeku nemôže nenapadnúť: nemala advokátka a aktivistka za právny štát, spravodlivosť a ekológiu Čaputová o demokratickom štáte podobné predstavy ako Havel, renomovaný dramatik a mysliteľ? A nemá ich obzvlášť dnes ako nová prezidentka Slovenska? Domnievam sa, že taká republika je nepochybne aj víziou charizmatickej a súčasne pôvabnej ženy, ktorej pozitívna aura sa postupne rodila v jej domovskom Pezinku. "Dlho som vôbec zvažovala, nakoniec som sa v januári 2018 k tomuto kroku rozhodla," povedala o svojom vstupe do politiky. "Potom sa navyše stala oná strašná vec, keď zavraždili novinára Jána Kuciaka a jeho snúbenicu, archeologičku Martinu Kušnírovú. Táto udalosť zatriasla celým Slovenskom. Ľudia si povedali, že toto sa nesmie opakovať, že sa ako spoločnosť musíme zmeniť k lepšiemu. Chcem sa na tejto zmene podieľať." Pokiaľ by som použil zveličenie, Zuzana ako dobrý človek a slušný občan vyrazí do stretu s mocnými a boja proti zlu, ktorého obrazom nie je len diabol v mafiánskom rúchu (Marián Kočner), ale aj časť slovenskej vrchnosti. Ľuďom postupne svitá, že zodpovednosť za reálne zlosti padá na hlavu nedávneho premiéra a jeho "Ficolandu". Aká je vlastne pani Zuzana? "Dokáže načúvať, má hlboké sociálne cítenie, vie sa vcítiť do roly toho druhého, dokáže ho pochopiť, vie svoj vnem vďaka svojej vzdelanosti analyzovať. Svojimi legislatívnymi znalosťami a skúsenosťami dokáže nájsť riešenia a tie presadzuje a je v tomto konaní veľmi vytrvalá. A spoznal som na vlastné oči jej zmysel pre spravodlivosť aj skutočnosť, že naopak, nespravodlivosť ju ešte viac motivuje," povie mi Marián Šipoš, zástupca primátora Pezinku, ktorý sa s pani Čaputovou podieľal na uzatvorení novej mestskej skládky. Za dlhoročné úsilie bola odmenená prestížnou Goldmanovou environmentálnou cenou a potom prijatá v Bielom dome. A prečo zvíťazila v prezidentských voľbách? "Mala v samotnej kampani veľkú výhodu. Bola presvedčivá a čo hovorila, to si aj myslí. U ďalších kandidátov ľudia zistili, že nevystupujú práve úprimne, že ich prejavy sú trochu hrané. Skrátka, ako ju osobne poznám, taká skutočne bola, tak vystupovala a hovorila. Jednoducho, sa na nič sa nehrala." Zuzanu Čaputovú vnímam tiež ako ženu peknú a vysoko elegantnú, skrátka, progresívnu dámu, ktorá má štýl, ale ona sama nejaké ženské hry nehrá. Dobre vie, že svoje poslanie akejsi slovenskej Erin Brockovich - možno si spomeniete na americký film o aktivistke stvárnenej vtedy ešte menej známou hviezdou Juliou Roberts - naplnila a že teraz ju čaká misia omnoho obsažnejšia a náročnejšia. Pozitívne meniť Slovensko vo fungujúci a spravodlivý štát, čo si prajú aj ľudia tejto krásnej krajiny. "Keď som robila advokátku, bola pre mňa najdôležitejšia služba klientom. Nezaujímalo ma, kto má akú politickú príslušnosť alebo hodnotový svet. Aj teraz sa vnímam tak, že som v službe ľuďom celej krajiny. Prezident však môže byť súčasťou dejov, aby zmeny vôbec nastali. Veľmi som sa pri kampani snažila ľuďom vysvetľovať, bez toho, aby som vzbudzovala plané nádeje a ilúzie, že človek z pozície hlavy štátu nemôže urobiť zázrak a zásadným spôsobom všetko zmeniť. Ale môže byť iniciátorom, motivátorom a spojovateľom ľudí, ktorí si takú zmenu prajú." Významným impulzom je pre slovenskú prezidentku takisto prestížne medzinárodné ocenenie "Európska osobnosť roka" udeľované za mimoriadne úspechy v oblasti politiky, obchodu a inovácií televíziou Euronews a Európskym obchodným summitom. Vážené čitateľky, vážení čitatelia, radi vám predkladáme príbeh pozoruhodnej ženy, ktorá túži zmeniť náš svet. PhDr. Petr Čermák „Pravde veriť, pravdu žiť a pravdu brániť.“ (knihydobrovsky.cz)

Vypravěč románu je obyčejný Francouz: Paul Blick vyrůstal jakoby ve stínu svého zemřelého bratra, po bouřlivácké éře 60. let se dobře oženil a usadil, začal pracovat jako novinář. Teď má na krku padesátku a jako kdekdo polyká prášky na uklidnění. Žije sám, žena ho zruinovala, děti se mu vzdálily. Autor podává osobité svědectví o francouzské společnosti, politice, rodině i sexualitě. Tato tragikomická generační výpověď se stala ve Francii bestsellerem - autor za dílo obdržel cenu Femina. (knihydobrovsky.cz)

Vypravěč románu je obyčejný Francouz: Paul Blick vyrůstal jakoby ve stínu svého zemřelého bratra, po bouřlivácké éře 60. let se dobře oženil a usadil, začal pracovat jako novinář. Teď má na krku padesátku a jako kdekdo polyká prášky na uklidnění. Žije sám, žena ho zruinovala, děti se mu vzdálily. Autor podává osobité svědectví o francouzské společnosti, politice, rodině i sexualitě. Tato tragikomická generační výpověď se stala ve Francii bestsellerem - autor za dílo obdržel cenu Femina. (patro.cz)

Toaletní voda - pro muže, orientální hlavní vůně, vonná složka amber, bergamot, cedr, levandule, máta, pomeranč, skořice a vanilka, francouzské výroby Stejně tak jako u dámské vůně Le Classique použil Jean Paul Gaultier pro flakon i vůni symbol ženy v korzetu, tak nyní přináší námořnické tričko.Jako symbol pánské vůně Le Male.Hlava: levandule, bergamot, kardamonZáklad: fazole tonka, vanilka, dřevaSrdce: květy pomerančovníku, kmínObsah 75 ml (alza.cz)

Hlavakrvavý pomeranč,mandarinko-pomerančové aromaSrdcebroskev,gardénie,jasmín,květ pomerančovníku,medZákladkaramel,lékořice,pačuli,včelí vosk (patro.cz)

Francouzský badatel Jean-Paul Roux (narozen 1925) je především orientalistou a komparativním religionistou. Jeho kniha Král - Mýty a symboly je součástí volné trilogie, věnované dějinám mytologie a náboženství. Zkoumá nejrůznější aspekty role panovníka jako univerzální postavy v mýtech a náboženských systémech všech civilizací (např. král-člověk, král-syn boží, král-bůh, Kristus-král, křesťanský král atd.). Pojednává i o symbolech vládcovy moci dokládajících jeho roli ve společnosti jako soudce, kněze, ochránce a zprostředkovatele blaha a spásy všeho lidu. Široce založenou komparativní práci (zahrnující nejen evropské a asijské, ale i jihoamerické kultury), jež tkví především ve studiu starověkých a středověkých civilizací, dovádí autor až k zamyšlení nad rolí panovníka jako archetypální postavy v období končícího druhého milénia. (knihydobrovsky.cz)

Ačkoliv je druhá světová válka již dávnou minulostí, zůstává stále v živé paměti evropského lidstva. Zločiny, jichž se tehdy němečtí nacisté dopustili, poznamenaly osudy mnoha evropských rodin, jejichž příslušníci a potomci stále ještě žijí. Není proto divu, že po skončení druhé světové války tolik lidí volalo, aby byli její strůjci a pachatelé zločinů, které ji provázely, po zásluze potrestáni.Hitler spáchal sebevraždu a nejvyšší představitelé nacistického režimu byli postavení před mezinárodní soudní tribunál v Norimberku. Ale ne všichni se dočkali zaslouženého trestu. Někteří mu unikli sebevraždou, jiní vyvázli shovívavostí soudců, další se za pomoci církve či jiných organizací včas „vypařili“ nebo přešli do služeb bývalých válečných protivníků. A právě těmto lidem je věnována Picaperova kniha.Během Norimberského procesu se členové protihitlerovské policie dostávali do sporů ohledně výše trestu pro jednotlivé nacisty. Typickým příkladem muže, který unikl nejvyššímu trestu shovívavostí soudců, je architekt Albert Speer. Tento Hitlerův oblíbenec a plánovač monstrózních nacistických staveb se tvářil apoliticky, přitom však v nacistickém Německu odpovídal za mobilizací pracovní síly statisíců moderních otroků, nuceně nasazených zahraničních pracovníků. Nakonec však vyvázl jen s dlouhodobým trestem odnětí svobody. Podobně unikl trestu smrti také Baldur von Schirach, říšský vůdce Hitlerovy mládeže, odsouzený na dvacet let odnětí svobody.Na konci druhé světové války se mnoha vysoce postaveným nacistům před spravedlností podařilo uniknout, nejčastěji až do Jižní Ameriky. Sami by to těžko dokázali, ale na pomoc jim přispěchali nejrůznější dobrodinci. Smutné místo mezi nimi zaujímá také katolická církev. (knihydobrovsky.cz)

Hlavabadyán,bergamot,hruška,květ pomerančovníku,mandarinko-pomerančové aroma,růžeSrdcekosatec,orchidej,tuberóza,ylang-ylang,zázvor,švestkaZákladambra,pižmo,santalové dřevo,skořice,vanilka (patro.cz)

Ačkoliv je druhá světová válka již dávnou minulostí, zůstává stále v živé paměti evropského lidstva. Zločiny, jichž se tehdy němečtí nacisté dopustili, poznamenaly osudy mnoha evropských rodin, jejichž příslušníci a potomci stále ještě žijí. Není proto divu, že po skončení druhé světové války tolik lidí volalo, aby byli její strůjci a pachatelé zločinů, které ji provázely, po zásluze potrestáni. Hitler spáchal sebevraždu a nejvyšší představitelé nacistického režimu byli postavení před mezinárodní soudní tribunál v Norimberku. Ale ne všichni se dočkali zaslouženého trestu. Někteří mu unikli sebevraždou, jiní vyvázli shovívavostí soudců, další se za pomoci církve či jiných organizací včas „vypařili“ nebo přešli do služeb bývalých válečných protivníků. A právě těmto lidem je věnována Picaperova kniha. Během Norimberského procesu se členové protihitlerovské policie dostávali do sporů ohledně výše trestu pro jednotlivé nacisty. Typickým příkladem muže, který unikl nejvyššímu trestu shovívavostí soudců, je architekt Albert Speer. Tento Hitlerův oblíbenec a plánovač monstrózních nacistických staveb se tvářil apoliticky, přitom však v nacistickém Německu odpovídal za mobilizací pracovní síly statisíců moderních otroků, nuceně nasazených zahraničních pracovníků. Nakonec však vyvázl jen s dlouhodobým trestem odnětí svobody. Podobně unikl trestu smrti také Baldur von Schirach, říšský vůdce Hitlerovy mládeže, odsouzený na dvacet let odnětí svobody. Na konci druhé světové války se mnoha vysoce postaveným nacistům před spravedlností podařilo uniknout, nejčastěji až do Jižní Ameriky. Sami by to těžko dokázali, ale na pomoc jim přispěchali nejrůznější dobrodinci. Smutné místo mezi nimi zaujímá také katolická církev. (patro.cz)

Vůně Scandal od módní značky Jean Paul Gaultier je chyprově-květinová. Hravě v sobě kombinuje červený pomeranč a mandarinku v úvodu, poté se rozvine vůně medu společně s gardénií, jasmínem, pomerančovým květem a broskví. Na závěr ucítíte pačuli, včelí vosk, karamel a lékořici. Tvůrcem vůně je Daphne Bugey. Na trh byla uvedena v roce 2017. (patro.cz)

"Nejbáječnější manžel a otec mých dvou dcer, jakého jsem si mohla přát." Kdyby žil Johann Wolfgang Goethe, řekl by, že ti dva - mladá dáma Ivana a Karel, jakýsi šlechtic hudby - jsou spřízněni volbou, jak ostatně zní titul jednoho klasikova románu. A na geniálním umělci by ocenil schopnost se v pozdnějším věku tak vážně a navždy zamilovat, což je zřejmým znakem duševního mládí. Úvodní citace manželky Ivany jen potvrzuje, že její muž zdaleka nebyl a není "pouze" zpěvákem s jedinečným tenorem, jaký tady nebude nejméně jedno století, jak se vyjádřil skladatel mnoha hitů Karel Svoboda, ale také dobrým člověkem, jakýmsi obyčejným bohem chodícím - jako my - po Zemi. Byl a nadále zůstává v našich myslích člověkem laskavým, pokorným, empatickým a skromným. Nad nikoho se nepovyšoval, rád se setkával s fanynkami a fanoušky, dlouze s nimi rozprávěl. I v tomto nazírání je umělcem ojedinělým. Základ jeho hodnot nacházíme v dětství, jak sám potvrzuje. "Důležitý okamžik pro mě je mé narození. Tam to všechno vzniklo. Za ten den bych chtěl poděkovat svým prvním producentům, rodičům. Pak už ta dráha spočívala v inspiracích světa kolem. Přitom jsem chtěl být původně mašinfírou a vézt parní lokomotivu, pak jsem chtěl být malířem." A koho si zvolil za životní lásku "věčný kluk" z Plzně, anebo jaká bytost se jím nechala okouzlit, aby si ho rovněž vybrala? "Holka" z Opavy, ale velice neobyčejná. Dívka, která se odvážně vydala do světa, aby více pochopila život a svět. Později mladá žena, avšak dospělá i moudrá, která také vystudovala. A hlavně Karlova láska, která vyvoleného milovala a miluje. Velkému muži dokázala dát úžasnou rodinu, v níž už pomalu nedoufal. "Ty jsi pro mě ta pravá a já tvůj muž," jak Karel Ivaně a celému světu zpíval... Kniha, jejíž první verze vyšla pod názvem Manželství století již v roce 2008, vidí spojení Karla Gotta, muže velice interesantního, opravdového gentlemana, člověka pracovitého a zásadového a veskrze slušného, a jeho životní partnerky Ivany jako velice souladné, vyjádřeno nadsázkou, jako krásný zázrak, jehož podstatou jsou láska, úcta a důvěra, nádherný vztah k dětem a víra v rodinu. Tedy hodnoty trvalé, nepomíjivé, a přiznejme si, dnes velice vzácné. A jak by vzájemný vztah Ivany a Karla, nejdříve dvou úplně cizích lidí, které spojil osud, - vyjádřil možná Paolo Coelho, klasik novodobý, který nás knihou bude provázet? "Miluji Tě, protože celý Vesmír se spojil, abych došel až k Tobě." (knihydobrovsky.cz)

Temperamentní, sexy, výrazná a velmi mužná vůně. Pro sebevědomého muže, který je považován za dobrého společníka a gentlemana. Stejně tak jako u dámské vůně Le Classique použil Jean Paul Gaultier pro flakon i vůni symbol ženy v korzetu, tak nyní přináší námořnické tričko, jako symbol pánské vůně Le Male. Složení Hlava - levandule, bergamot, kardamon Srdce - květy pomeranče, kmín Základ - tonka, vanilka, exotické dřeviny (prodejparfemu.cz)

S vypravěčem Paulem a jeho blízkými nahlédneme do odlišných prostředí a míst světa. Francie, Dánsko, Kanada, kostel, rezidenční komplex, hráčské doupě nebo vězení – všude rezonuje kvas doby, zasahující do osudů každého z nich. Paulův otec – dánský pastor, matka – podnikavá krasavice, napůl Indiánka a pilotka, spoluvězeň Patrik – rabiátský Hells Angel… Takové nevšední postavy tvoří důvěrný svět hrdiny, který s nimi zažije okamžiky štěstí i pády, dramata i bezpráví, aniž ho přitom opustí jemný ironický humor. Strhující, dějově i emotivně bohatý a inteligentní román ukazuje svět a lidi, jací jsou: nikdo a nic není jen černé nebo bílé. A právě tahle rozmanitost je tím, co poutá člověka k životu a čtenáře k této knize. Za román Na světě žijeme každý jinak autor roku 2019 získal Goncourtovu cenu. (knihydobrovsky.cz)

Jean Paul Gaultier Scandal, , Dámské sady pro ženy, Luxusní vůně bude vždy tou pravou volbou, pokud chcete opravdu potěšit. Dámský parfémový set Jean Paul Gaultier Scandal v krásném balení radost obdarované ještě znásobí. Vsaďte na kouzlo dokonale sladěné sady, do které se zamiluje na první pohled každá žena. Vlastnosti: sada zaujme na první pohled krásným balením skvěle se hodí jako dárek potěší všechny ženy vůně darovaná v sadě znásobí radost Sada obsahuje: parfémovaná voda 80 ml tělové mléko 75 ml (notino.cz)

Jean Paul Gaultier Classique, , Dámské sady pro ženy, Luxusní vůně bude vždy tou pravou volbou, pokud chcete opravdu potěšit. Dámský parfémový set Jean Paul Gaultier Classique v krásném balení radost obdarované ještě znásobí. Vsaďte na kouzlo dokonale sladěné sady, do které se zamiluje na první pohled každá žena. Vlastnosti: sada zaujme na první pohled krásným balením skvěle se hodí jako dárek potěší všechny ženy designový flakon Sada obsahuje: toaletní voda 100 ml tělové mléko 75 ml (notino.cz)

Scandal, vůně pro ženy, které se cítí být uvolněné a silné. Přes den jsou seriózní a v noci se mění v nespoutané noční ptáky, které nějaká ta hrozba skandálu nerozhodí. Přes den je medový, svěží a lahodný. Snadno rozeznáte gardénii a krvavý pomeranč. Působí kysele a neodolatelně. Jako by byl téměř na dosah a připomínal dětství. V noci se med smíchaný s pačuli stává smyslným a svůdným. (fann.cz)

Hlavabergamot,kardamom,levandule,máta,pelyněkSrdcekmín,květ pomerančovníku,skořiceZákladambra,cedr,fazole tonka,santalové dřevo,vanilka (patro.cz)

Oblíbený a praktický - deostick Le Male. Temperamentní, sexy, výrazná a velmi mužná vůně. Pro sebevědomého muže, který je považován za dobrého společníka a gentlemana. Stejně tak jako u dámské vůně Le Classique použil Jean Paul Gaultier pro flakon i vůni symbol ženy v korzetu, tak nyní přináší námořnické tričko, jako symbol pánské vůně Le Male. Složení Hlava - levandule, bergamot, kardamon Srdce - květy pomeranče, kmín Základ - fazole tonka, vanilka, exotické dřeviny (prodejparfemu.cz)

Hlavabergamot,kardamom,levandule,máta,pelyněkSrdcekmín,květ pomerančovníku,skořiceZákladambra,cedr,fazole tonka,santalové dřevo,vanilka (patro.cz)

Hlavabergamot,kardamom,levandule,máta,pelyněkSrdcekmín,květ pomerančovníku,skořiceZákladambra,cedr,fazole tonka,santalové dřevo,vanilka (patro.cz)

Toaletní voda - pro ženy, orientální hlavní vůně, vedlejší vůně orientální, vonná složka amber, bergamot, hruška, mandarinka, mošus (pižmo), orchidej, pomeranč, růže, skořice, vanilka a ylang-ylang, francouzské výroby, objem 100 ml Jsou-li vám sympatické dámské vůně, pak by vašemu zraku zajisté neměla uniknout toaletní voda Jean Paul Gaultier. Dámská toaletní voda Jean Paul Gaultier nenechá žádného muže kolem vás chladným. Nechte se uchvátit orientální vůní kontrastů. V davu ji okamžitě rozeznáte mezi ostatními vůněmi. Odhalte svou osobnost všem kolem s toaletní vodou Jean Paul Gaultier, se kterou nikdy nezůstanete bez povšimnutí. Hlavní přednosti toaletní vody JEAN PAUL GAULTIER Classique EdT 100 ml Toaletní voda Jean Paul Gaultier kombinuje dámské složky vůní Hlavní složku charakterizuje orientální příměs Výrazným doplňkem je také vedlejší orientální kombinace vonných tónů Mezi přidané vonné složky se řadí i amber, bergamot, hruška, mandarinka, mošus (pižmo),... (alza.cz)

Pikantní, vanilková, aromatická vůně pro muže. Vůně byla uvedena na trh v roce 2020. Složení Hlava - kardamon Srdce - levandule, iris Základ - vanilka, orientální tóny, dřevité tóny (prodejparfemu.cz)

Pikantní, vanilková, aromatická vůně pro muže. Vůně byla uvedena na trh v roce 2020. Složení Hlava - kardamon Srdce - levandule, iris Základ - vanilka, orientální tóny, dřevité tóny (prodejparfemu.cz)

Pikantní, vanilková, aromatická vůně pro muže. Vůně byla uvedena na trh v roce 2020. Složení Hlava - kardamon Srdce - levandule, iris Základ - vanilka, orientální tóny, dřevité tóny (prodejparfemu.cz)

Živá a smělá, jiskřící a rozkošná - taková je dámská vůně Classique od J.P.Gaultiera. Orientálně-sladká vůně je vhodná pro každý den, který chcete prožít naplno. Splňte si svůj sen s okouzlující vůní Classique. Na trh byla vůně uvedena v roce 1993. (patro.cz)

Hlavabergamot,kardamom,levandule,máta,pelyněkSrdcekmín,květ pomerančovníku,skořiceZákladambra,cedr,fazole tonka,santalové dřevo,vanilka (patro.cz)

Jean Paul Gaultier La Belle, , Dámské sady pro ženy, Luxusní vůně bude vždy tou pravou volbou, pokud chcete opravdu potěšit. Dámský parfémový set Jean Paul Gaultier La Belle v krásném balení radost obdarované ještě znásobí. Vsaďte na kouzlo dokonale sladěné sady, do které se zamiluje na první pohled každá žena. Vlastnosti: skvěle se hodí jako dárek sada zaujme na první pohled krásným balením potěší všechny ženy limitovaná série Sada obsahuje: parfémovaná voda 100 ml tělové mléko 75 ml (notino.cz)

Jean Paul Gaultier Le Beau, , Pánské sady pro muže, Luxusní vůně bude vždy tou pravou volbou, pokud chcete opravdu potěšit. Pánský parfémový set Jean Paul Gaultier Le Beau v krásném balení radost obdarovaného ještě znásobí. Vsaďte na kouzlo dokonale sladěné sady a můžete si být jisti, že to bude to pravé. Vlastnosti: skvěle se hodí jako dárek sada zaujme na první pohled krásným balením potěší všechny muže Sada obsahuje: toaletní voda 125 ml sprchový gel 75 ml (notino.cz)