Izaiáš

2. svazek ediční řady, přinášející české překlady knih řeckého Starého zákona. Kniha Izajáš patří bezesporu k nejvlivnějším biblickým spisům. Její řecký překlad vychází z předlohy podobné dochovanému hebrejskému textu, přesto se v něm najdou verše, které se obsahově liší. Tato odlišnost má různé příčiny. Mimo jiné souvisí s vnímáním Izajášova spisu jako proroctví, které se v době vzniku překladu nově naplňuje a odráží historické události 2. stol. př. n. l. – zejména události týkající se komunity soustředěné kolem Oniase, člena velekněžské rodiny, nuceného prchnout z Jeruzaléma do Egypta. Septuagintní verze knihy Izajáš je proto významným svědectvím o způsobu interpretace židovské posvátné literatury v období helénismu a vypovídá o kulturních dějinách židovského národa dané epochy. Hlubší porozumění tomuto textu a jeho vztahu k hebrejské předloze má význam také pro čtenáře Nového zákona i novozákoníky a patrology. Kniha Izajáš totiž patří k nejčastěji citovaným textům v novozákonních spisech a její septuagintní verze ovlivnila teologii nejstarších řecky píšících církevních otců, a skrze Vetus Latina pak i nejstarších latinských otců. Český komentovaný překlad septuagintní verze knihy Izajáš z pera Gabriely Ivany Vlkové a Jany Plátové nás provede textem, který znali a s nímž v prvních staletích křesťanství pracovali ti, kteří se snažili v posvátných spisech vyvoleného národa odhalit zaslíbení, díky němuž by mohli lépe pochopit a docenit význam Ježíše z Nazareta. Kniha vychází s podporou Grantové agentury ČR. (knihydobrovsky.cz)

Překlad knihy Izaiáš s podrobným komentářem Josefa Hřebíka (s přispěním Jaroslava Brože a Pavla Jartyma) navazuje na knižně vydaný překlad Václava Bognera (1986), používaný v římskokatolické liturgii. Toto vydání Bognerovu práci reviduje a spolu s bohatými komentáři chce být studijní pomůckou vycházející z aktuálního stavu biblického bádání. Svým původem navazuje na projekt tzv. Českého katolického překladu, zahájeného vydáním podobně rozsáhle komentovaného Pentateuchu (2006), a měl by se postupně stát součástí revidovaného znění českého překladu Písma používaného v římskokatolických liturgických knihách. (knihydobrovsky.cz)

Málokdo umí tak inspirativně mluvit o Starém zákonu jako biblista a starozákoník Jan Heller (1925-2008). Jeho legendární a dnes už nedostupné dílo Tři svědkové rozebírá tři starozákonní texty, Exodus 12, Izaiáš 52-53 a žalm 22 v souvislosti s novozákonní zvěstí a Ježíšem z Nazaretu. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Jan Heller, 232 stran, česky, brožovaná bez přebalu lesklá Málokdo umí tak inspirativně mluvit o Starém zákonu jako biblista a starozákoník Jan Heller (1925-2008). Jeho legendární a dnes už nedostupné dílo Tři svědkové rozebírá tři starozákonní texty, Exodus 12, Izaiáš 52-53 a žalm 22 v souvislosti s novozákonní zvěstí a Ježíšem z Nazaretu. Na základě teologicko-lingvistického rozboru těchto tří textů Jan Heller dokazuje, že pesachové události a hod beránka při východu židů z Egypta, Izaiášův služebník a ponížený z kap. 52-53 a žalmistovo volání opuštěného předznamenávají koncepci novozákonní zvěsti, představovanou o mnoho století později Ježíšem z Nazaretu. (alza.cz)

Kniha - 242 stran, česky, pevná bez přebalu lesklá Překlad knihy Izaiáš s podrobným komentářem Josefa Hřebíka (s přispěním Jaroslava Brože a Pavla Jartyma) navazuje na knižně vydaný překlad Václava Bognera (1986), používaný v římskokatolické liturgii. Toto vydání Bognerovu práci reviduje a spolu s bohatými komentáři chce být studijní pomůckou vycházející z aktuálního stavu biblického bádání. Svým původem navazuje na projekt tzv. Českého katolického překladu, zahájeného vydáním podobně rozsáhle komentovaného Pentateuchu (2006), a měl by se postupně stát součástí revidovaného znění českého překladu Písma používaného v římskokatolických liturgických knihách. (alza.cz)

eBook: Za nejvýznamnější duchovní odkaz východní spirituality – vedle tradice ikon – se obecně považuje „encyklopedie“ duchovních textů zvaná Filokalie. Zahrnuje duchovní zkušenosti četných autorů: pouštních otců, asketů, mnichů, starců, v rozsahu 4. – 15. století. Filokalie znamená přitažlivost k duchovní kráse, která formuje srdce. Asketika totiž nevytváří „pouze“ dobrého, ale přímo krásného člověka. V tomto smyslu také překlad Teofana Zatvornika – Dobrotoljubije – vystihuje starobylý význam slova a více než morální dokonalost vystihuje zářící krásu, která proměňuje – tedy dobrotu, která navenek „vysílá“ krásu. Z rozsáhlého pětisvazkového díla zahrnuje 1. díl tyto autory: Antonín Veliký, Makarius Veliký, Izaiáš Poustevník, Marek Asketa, Evagrius Pontský. (knihydobrovsky.cz)

Elektronická kniha - ze série Prameny spirituality, autor Makarius z Korintu, 556 stran, česky Za nejvýznamnější duchovní odkaz východní spirituality – vedle tradice ikon – se obecně považuje „encyklopedie“ duchovních textů zvaná Filokalie. Zahrnuje duchovní zkušenosti četných autorů: pouštních otců, asketů, mnichů, starců, v rozsahu 4. – 15. století. Filokalie znamená přitažlivost k duchovní kráse, která formuje srdce. Asketika totiž nevytváří „pouze“ dobrého, ale přímo krásného člověka. V tomto smyslu také překlad Teofana Zatvornika – Dobrotoljubije – vystihuje starobylý význam slova a více než morální dokonalost vystihuje zářící krásu, která proměňuje – tedy dobrotu, která navenek „vysílá“ krásu. Z rozsáhlého pětisvazkového díla zahrnuje 1. díl tyto autory: Antonín Veliký, Makarius Veliký, Izaiáš Poustevník, Marek Asketa, Evagrius Pontský. (alza.cz)

Průvodce adventní a vánoční dobou obsahuje stručný výklad biblických textů na příslušný den a podněty k aplikaci Božího slova v našem životě. Praktický dopad rozjímání Božího slova je důležitý – plané fantazírování nad texty Písma totiž k ničemu nevede.Advent má dvě základní témata: Ježíšův první příchod ve vtělení a jeho druhý příchod ve slávě na konci dějin. Doprovázejí nás přitom tři postavy ukazující na Mesiáše – prorok Izaiáš, Jan Křtitel a Ježíšova matka Maria.Během vánočních svátků čteme v liturgii o událostech Ježíšova dětství a začátku jeho veřejné činnosti, vstřebáváme prolog Janova evangelia a rozjímáme slova prvního Janova listu.V adventní i vánoční době tak můžeme prožívat těsné sepětí mezi liturgickým slavením, tajemstvím Vánoc a naší konkrétní situací. Knížka přispěje k tomu, abychom konec starého a začátek nového roku prožili s hlubší radostí a novým úžasem. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Účel knihy je trojí. Nejprve shrnuje výsledky vědecké diskuse o prvních kapitolách knihy Izaiáš způsobem, který je srozumitelný neprofesionálnímu běžnému čtenáři. Pokouší se v kostce zachytit hlavní poselství každé jednotky tohoto textu a zároveň zachovat složitost textu a integritu moderního vědeckého poznání. Druhým cílem je nastínit paralely mezi Izaiášem 1–27 a společnostmi a problematikou postkomunistických zemí, aby bylo možné znovu se naučit a aplikovat původní poselství a poučení. Zatřetí, stručnost a aktualizace mají podnítit zájem čtenáře o podrobnější studium této velmi vlivné části Písma. The purpose of the book is threefold. First, it summarizes the results of scholar discussion on the first 27 chapters of the book of Isaiah in a way that understandable to a non-professional, general reader. It attempts to capture the main message of each unit of this text in a nutshell, while preserving the complexity of the text and integrity of modern scholarship. The second goal is to draw parallels between Isaiah 1—27 and the societies and issues of post-communist countries, so the original message and lessons can be relearned and applied to them. Third, the brevity and the actualization are to stimulate the interest of the reader in a more in-depth study of this very influential part of the Scripture. (knihydobrovsky.cz)

Nadčasová duchovná múdrosť nájdená v príbehoch a poučeniach ranokresťanských mníchov púšte vznikla pri hľadaní poznania Ježiša Krista prostredníctvom radosti prameniacej z evanjelií, ktoré sa stali absolútne neoddeliteľnou súčasťou ich každodenného života. Títo mnísi s neutíchajúcou odvahou a pokorou hľadali odpovede na najdôležitejšie otázky ľudského jestvovania vo vedomí, že sú Bohom milovaní, čo v prípade úprimnej snahy malo za následok „lásku a radosť, pokoj a trpezlivosť, láskavosť, dobrotu, vernosť, nežnosť a sebaovládanie.“ Kresťanské cnosti však nie sú súčasťou iba mníšskeho autentického života, ale sú súčasťou úsilia každého človeka, ktorý kráča za Kristom, bez ohľadu či žije na púšti alebo vo svete. Hľadanie harmonickej múdrosti je dnes o to aktuálnejšie, že priamo vidíme katastrofálne dôsledky konzumného odmietania kresťanskej askézy na súkromnej aj verejnej úrovni. Sv. Ján Zlatoústy v homílií k evanjeliu podľa Matúša naliehavo upozorňuje, že čítanie Svätého písma sa netýka len mníchov. Zdôrazňuje, že práve ľudia žijúci vo svete ešte viac potrebujú čítanie Písma, aby spoznali Ježiša Krista ako zdroj pokoja a radosti. Otcovia raného kresťanstva považovali biblické texty za také dôležité pre život, že spamäti ovládali nielen žalmy a evanjelia, ale aj iné knihy. Božie Slovo takto hlboko preniklo a formovalo ich život. Sv. Justín, filozof a mučeník, Tertulián, ale aj ďalší dosvedčujú, že prví kresťania sa schádzali na určených miestach, aby spolu čítali Sväté písmo. Jestvuje množstvo spôsobov, ako čítať Bibliu, ale akýkoľvek spôsob je dobrý a užitočný len vtedy, keď v nás spôsobuje premenu, keď nás otvára pre slobodu, zodpovednosť a lásku, teda pre svätosť (sv. Ján Zlatoústy). Literárnej kritike patrí uznanie za jej bádanie nad biblickým textom, ale ak chceme mať úžitok z čítania Biblie, nemôžeme zostať na úrovni literárnej kritiky, podobne ako pri zamyslení sa nad bytím človeka nemôžeme zostať na úrovni fyziológie, respektíve prírodných vied. Evanjelium podľa sv. Lukáša ozrejmuje, že Kristus „osvecuje mysle“ svojich učeníkov vysvetľujúc im, ako treba čítať Bibliu, aby sa v nej odkrylo všetko, čo je o ňom napísané: „A počnúc od Mojžiša a všetkých prorokov, vykladal im, čo sa naňho v celom Písme vzťahovalo.“ Takýmto spôsobom Pán odhaľoval význam Písma a ukázal, že celá Biblia je slovnou ikonou Ježiša Krista. A v emauzských učeníkoch to spôsobilo zmenu – tí, ktorí boli zronení a vracali sa domov, teraz plní nadšenia sa ponáhľajú naspäť do Jeruzalema. Teda Biblia nás oboznamuje a zároveň spôsobuje premenu. Púštni otcovia nám ukazujú, že k Svätému písmu nemôžeme pristupovať ako k súboru diel jednotlivých autorov, ale je potrebné, aby sme chápali Bibliu ako dielo jedného autora, ktorým je Svätý Duch a od ktorého pochádza aj autorita jednotlivých ľudských (spolu)autorov. Biblické slová sú slovami života a sú najvyššou autoritou, ktorá nás rozhodujúcim spôsobom formuje. Sv. Gregor z Nyssy výroky prorokov a Krista neuvádza slovami: „Izaiáš hovorí...“, alebo „Kristus hovorí...“, ale „Izaiáš nás poučuje...“ a „Kristus nás poučuje...“ Biblia teda nie je len voľajaké nestranné konštatovanie, ale je to skutočná a v pravom slova zmysle najvyššia informácia, teda niečo, čo nás zvnútra formuje – vychováva. Ústrednou myšlienkou kresťanskej výchovy je zbožštenie človeka, ktoré neznamená zničenie človeka, ale jeho vlastné naplnenie. Takto sa človek najdokonalejším spôsobom stáva človekom – nie prostredníctvom identifikácie s Bohom, ale prostredníctvom najväčšieho priblíženia sa k nemu, aké len môže byť dané stvoreniu. Človek sa stáva človekom prostredníctvom najhlbšieho spoločenstva s Bohom i ľuďmi. Pri kresťanskej iniciácií zaznievajú slová sv. apoštola Pavla: „Ktorí ste v Krista pokrstení, v Krista ste sa obliekli.“ Podobne aj otcovia púšte, ktorí útekom do divočiny odmietli dekadentnú spoločnosť a slobodne si zvolili vlastnú cestu k Bohu, nás privádzajú k myšlienke, že odpovede na najdôležitejšie otázky ľudského jestvovania spočívajú v „imitatio Christi“ – v napodobňovaní Krista. (patro.cz)

Nadčasová duchovná múdrosť nájdená v príbehoch a poučeniach ranokresťanských mníchov púšte vznikla pri hľadaní poznania Ježiša Krista prostredníctvom radosti prameniacej z evanjelií, ktoré sa stali absolútne neoddeliteľnou súčasťou ich každodenného života. Títo mnísi s neutíchajúcou odvahou a pokorou hľadali odpovede na najdôležitejšie otázky ľudského jestvovania vo vedomí, že sú Bohom milovaní, čo v prípade úprimnej snahy malo za následok „lásku a radosť, pokoj a trpezlivosť, láskavosť, dobrotu, vernosť, nežnosť a sebaovládanie.“ Kresťanské cnosti však nie sú súčasťou iba mníšskeho autentického života, ale sú súčasťou úsilia každého človeka, ktorý kráča za Kristom, bez ohľadu či žije na púšti alebo vo svete. Hľadanie harmonickej múdrosti je dnes o to aktuálnejšie, že priamo vidíme katastrofálne dôsledky konzumného odmietania kresťanskej askézy na súkromnej aj verejnej úrovni. Sv. Ján Zlatoústy v homílií k evanjeliu podľa Matúša naliehavo upozorňuje, že čítanie Svätého písma sa netýka len mníchov. Zdôrazňuje, že práve ľudia žijúci vo svete ešte viac potrebujú čítanie Písma, aby spoznali Ježiša Krista ako zdroj pokoja a radosti. Otcovia raného kresťanstva považovali biblické texty za také dôležité pre život, že spamäti ovládali nielen žalmy a evanjelia, ale aj iné knihy. Božie Slovo takto hlboko preniklo a formovalo ich život. Sv. Justín, filozof a mučeník, Tertulián, ale aj ďalší dosvedčujú, že prví kresťania sa schádzali na určených miestach, aby spolu čítali Sväté písmo. Jestvuje množstvo spôsobov, ako čítať Bibliu, ale akýkoľvek spôsob je dobrý a užitočný len vtedy, keď v nás spôsobuje premenu, keď nás otvára pre slobodu, zodpovednosť a lásku, teda pre svätosť (sv. Ján Zlatoústy). Literárnej kritike patrí uznanie za jej bádanie nad biblickým textom, ale ak chceme mať úžitok z čítania Biblie, nemôžeme zostať na úrovni literárnej kritiky, podobne ako pri zamyslení sa nad bytím človeka nemôžeme zostať na úrovni fyziológie, respektíve prírodných vied. Evanjelium podľa sv. Lukáša ozrejmuje, že Kristus „osvecuje mysle“ svojich učeníkov vysvetľujúc im, ako treba čítať Bibliu, aby sa v nej odkrylo všetko, čo je o ňom napísané: „A počnúc od Mojžiša a všetkých prorokov, vykladal im, čo sa naňho v celom Písme vzťahovalo.“ Takýmto spôsobom Pán odhaľoval význam Písma a ukázal, že celá Biblia je slovnou ikonou Ježiša Krista. A v emauzských učeníkoch to spôsobilo zmenu – tí, ktorí boli zronení a vracali sa domov, teraz plní nadšenia sa ponáhľajú naspäť do Jeruzalema. Teda Biblia nás oboznamuje a zároveň spôsobuje premenu. Púštni otcovia nám ukazujú, že k Svätému písmu nemôžeme pristupovať ako k súboru diel jednotlivých autorov, ale je potrebné, aby sme chápali Bibliu ako dielo jedného autora, ktorým je Svätý Duch a od ktorého pochádza aj autorita jednotlivých ľudských (spolu)autorov. Biblické slová sú slovami života a sú najvyššou autoritou, ktorá nás rozhodujúcim spôsobom formuje. Sv. Gregor z Nyssy výroky prorokov a Krista neuvádza slovami: „Izaiáš hovorí...“, alebo „Kristus hovorí...“, ale „Izaiáš nás poučuje...“ a „Kristus nás poučuje...“ Biblia teda nie je len voľajaké nestranné konštatovanie, ale je to skutočná a v pravom slova zmysle najvyššia informácia, teda niečo, čo nás zvnútra formuje – vychováva. Ústrednou myšlienkou kresťanskej výchovy je zbožštenie človeka, ktoré neznamená zničenie človeka, ale jeho vlastné naplnenie. Takto sa človek najdokonalejším spôsobom stáva človekom – nie prostredníctvom identifikácie s Bohom, ale prostredníctvom najväčšieho priblíženia sa k nemu, aké len môže byť dané stvoreniu. Človek sa stáva človekom prostredníctvom najhlbšieho spoločenstva s Bohom i ľuďmi. Pri kresťanskej iniciácií zaznievajú slová sv. apoštola Pavla: „Ktorí ste v Krista pokrstení, v Krista ste sa obliekli.“ Podobne aj otcovia púšte, ktorí útekom do divočiny odmietli dekadentnú spoločnosť a slobodne si zvolili vlastnú cestu k Bohu, nás privádzajú k myšlienke, že odpovede na najdôležitejšie otázky ľudského jestvovania spočívajú v „imitatio Christi“ – v napodobňovaní Krista. (knihydobrovsky.cz)

Sníh zakryje vše… kromě pravdy. Snímek vznikl na motivy světového bestselleru Petra Hoega, který byl u nás vydán pod názvem Cit slečny Smilly pro sníh. Hlavní role v mrazivém thrilleru ztvárnili Julia Ormond a Gabriel Byrne. Smilla Jaspersonová (Julia Ormond) je uznávanou odbornicí na morfologii ledovců. Je mimořádně inteligentní, ale především má ojedinělý cit pro sníh. Podílí se na vyšetřování smrti malého chlapce, která se odehrála za velmi podivných okolností. Jak mohl Izaiáš spadnout ze střechy, když trpěl patologickým strachem z výšek? Bez cizí pomoci by nahoru sám nikdy nevylezl…Smilla se s pomocí tajemného průvodce vydává po stopě vrahů. V politických a policejních kruzích naráží na stěnu mlčení. Její umíněnost jí žene dál, až na ledové pláně Grónska - nebezpečně blízko k přísně střeženému tajemství. (dvd-premiery.cz)