Hieronymus bosch - zbožný pohan? - mojmír grygar

Mojmír Grygar, historik, teoretik umění a publicista, přináší nový pohled na osobnost a dílo malíře Hieronyma bosche, proslulého fantastickými výjevy pekla, ráje i pozemského světa. Autor na rozdíl od odborníků, kteří hledají klíč k skrytým významům jeho obrazů v Bibli a dobové teologické literatuře, vybízí diváka k tomu, aby vnímal Boschovy malby bezprostředně, aby oceňoval jejich malířské kvality a tematické bohatství inspirované nejen náboženskou věroukou, ale i starými pohanskými, lidovými mýty. Sedmnáct příloh dokumentuje autorův výklad; jejich seřazení a charakteristika poskytuje názorný přehled Boschova bohatého malířského díla, které zásadním způsobem ovlivnilo rozvoj slavné éry nizozemského malířství 17. století. (knihydobrovsky.cz)

Mojmír Grygar v esejistických úvahách o válce jako zvláštním společenském fenoménu se pokouší odpovědět na palčivé otázky, které dnes zaměstnávají veřejnost na celém světě. Osnovu knížky tvoří otázky o příčinách válek; o tom, kdo je odpovědný za jejich vznik a průběh; o různých typech válek; o měnícím se postavení vojáků v průběhu časů; o právních a etických otázkách války; o vynálezu atomové pumy; o kategorii válečného zločinu a trestu; o šancích mírového jednání a o charakteru možné budoucí války. Autor se inspiroval klasickými i aktuálními studiemi, esejemi a dokumenty stratégů, sociologů, filozofů, právníků, etiků, kteří se zabývali proměnlivým fenoménem války. Teoretické závěry ověřoval historickými prameny od biblických dob a antického starověku (Plutarchos), od středověké dvorské kultury až po kroniky válek 20. století. Zvláštní pozornost je věnována období studené války a dnešním válečným konfliktům v Afghánistánu, v Iráku, Sýrii, v arabských zemích a na Ukrajině. Kapitoly věnované rozboru příčin a průběhu válek otevírají nejnaléhavější otázku dneška - podaří se velmocím dosáhnout dohody, založené na vzájemném respektu, dělbě moci a spolupráci? Zvítězí rozum nad instinkty? (knihydobrovsky.cz)

Mojmír Grygar v esejistické studii o Picassově malířském a výtvarném díle polemizuje s autory, kteří do té míry zdůrazňují proměnlivé peripetie jeho životopisu, že jim podřizují i vznik a proměny malířova mnohotvárného díla. Autor přechází od rozboru strukturních a slohových zvláštností jednotlivých fází Picassova díla k vystižení jeho vývojových proměn. Picassovy paradoxy spočívají v přítomnosti protikladných sil, které znesnadňují jednoduchou charakteristiku jeho tvorby. Picasso v průběhu bezmála osmdesáti let střídal citové a racionální přístupy, intimní a monumentální témata, stylizované i destruktivní proměny tvarů anorganického a organického světa. Svou tvorbu neohraničil v rámci jednoho slohu, tematiky nebo žánru, tvůrčí postupy měnil a střídal spíš podle principu rozporu a popření než postupného rozvíjení. V jeho tvůrčím naturelu převládá nadvláda agresivní aktivity (šamanství) nad pozitivní vyvážeností estetického zřetele. Autor polemizuje s popisným biografismem, ale osobní a společenské okolnosti malířova života doplňuje cennými postřehy sociologické a psychologické charakteristiky. Také pasáže věnované mezinárodnímu kontextu Picassova díla přinášejí nové poznatky; týká se to zejména jeho vlivu na ruskou avantgardu. Grygar odmítá interpretovat Picassovu tvůrčí dráhu podle biologického principu růstu a pádu; dokládá to jeho pozitivní hodnocení závěrečné fáze malířovy tvorby, kterou svého času odmítli i jeho věrní stoupenci. (knihydobrovsky.cz)

Autor, literární historik a publicista, uvažuje o průběhu a důsledcích listopadových změn 1989. V kriticky zaměřených esejistických úvahách vychází z osobních zkušeností, z citací dobových materiálů i z rozboru domácích i zahraničních politických, kulturních a ekonomických studií. Vývoj u nás zasazuje do mezinárodních souvislostí; mimořádnou pozornost věnuje pádu berlínské zdi, rozpadu Sovětského svazu a vývoji americké neokonzervativní ideologie, která zásadním způsobem ovlivnila politický, ekonomický i kulturní život u nás. Autor kriticky hodnotí složité období dějin národa a státu, odmítá fatalistické pojetí společenského procesu, vychází z možnosti hledání vlastní cesty k demokracii, k hospodářské a kulturní prosperitě. Na mysli má společnost, která neoživuje staré pořádky, nevrací kolo vývoje zpět, nepodřizuje se vnějším tlakům, nestává se kolonií bohatých mocností, ale snaží se cílevědomě vycházet vstříc zájmu všech složek české společnosti a důsledně hledat, definovat a hájit vlastní postavení v Evropě a ve světě. (knihydobrovsky.cz)

Kniha obsahuje eseje, jimiž autor před dvanácti lety reagoval na útoky islamistických teroristů v USA a na rozpoutání války v Iráku. Je na místě se dnes ptát, proč nemohly být tyto stati publikovány v době svého vzniku, kdy se zásadně měnila politická a ideologická mapa světa? Kdo měl zájem na tom, umlčet kritický hlas, který volal po racionálním vysvětlení těchto klíčových událostí moderních dějin? Autor eseje po deseti letech doplnil kritickými. (knihydobrovsky.cz)

Srovnání Rembrandta s Picassem nevychází z přímého rozboru jejich děl, nýbrž z hodnocení místa, které zaujímají v historickém kontextu. Oba malíři stojí na opačných koncích jedné velké, čtyři sta let trvající vývojové fáze evropského malířství. Rembrandt přichází ve chvíli, kdy se před malíři, dík příznivým okolnostem, otevřela skutečnost jako nepopsaná doména. Byl jedním z předních holandských malířů, kteří se snažili zachytit dosud nepoznané vlastnosti života a skutečnosti. Picasso přichází ve chvíli, kdy se zdálo, že umění již vyčerpalo všechny možnosti, jak skutečnost napodobit, zobrazit, vyjádřit. Jako jeden z nejradikálnějších novátorů 20. století prosazuje nezávislost umělecké tvorby na skutečnosti a do krajnosti narušuje podoby a vlastnosti předmětné skutečnosti. Zatímco Rembrandt přistupoval ke skutečnosti s pokorou a zvědavostí, Picasso k ní přistupoval jako šaman, který ji i zaklíná a diváky šokuje. Ranní i večerní hodina klade na tvůrce paradoxně analogické požadavky: ani na chvíli neustrnout v průkopnickém díle, neustále být připraven zpracovávat velké množství témat a mít přitom v zásobě stále se rozšiřující paletu výrazových prostředků, technik a žánrů. (knihydobrovsky.cz)

Kniha Víra a moc přináší výbor z autorových esejů a statí psaných pro Literární noviny a drobnějších článků a polemik zveřejňovaných v internetovém časopisu Nová republika. Některé ze zařazených textů byly psány jako bezprostřední reakce na probíhající události a nebyly dosud publikovány. Společným jmenovatelem všech textů je náboženství, víra a církev a autorův postoj k nim. (knihydobrovsky.cz)

MOJMÍR GRYGAR s odstupem let texty esejů doplnil komentáři, aby osvětlil méně známé okolnosti událostí, jež znamenají předěl v moderní historii Spojených států, Evropy i celého světa. Kniha 11/9 vyjadřuje aktuální kritický postoj k bezpříkladnému teroristickému zločinu vymykajícímu se všem měřítkům, i k útoku nejmocnější země světa na Irák, motivovanému falešnou záminkou a do očí bijícím porušením mezinárodních konvencí. Jakékoli úvahy o cestě, kterou se dnes vydává Amerika a Evropa, přemýšlení o nebezpečí hrozící západním demokraciím a celé atlantické civilizaci, se nemohou vyhnout kritickému hodnocení apokalyptických událostí z roku 2001 a 2003. Oba eseje uveřejněné pod titulem 11/9 patří k ojedinělým kritickým ohlasům zmíněných událostí u nás. Skutečnost, že se s nimi může veřejnost seznámit až po 11 letech, je výmluvným svědectvím o stavu svobody tisku a volné diskuse v naší zemi. Autor knihy 11/9 MOJMÍR GRYGAR, literární historik, bohemista a slavista, působil jako vědecký pracovník v Ústavu pro českou literaturu AV v Praze a jako vysokoškolský učitel na různých univerzitách v České republice i v zahraničí. Během dlouholetého působení na univerzitě v Amsterodamu se věnoval studiu vzájemných vztahů mezi českými, ruskými a západními moderními literárními a uměleckými směry. Vydal řadu knih (o Vančurovi, Nerudovi, Fučíkovi, Máchovi), studií (Umění reportáže), vysokoškolských příruček (Slovník českého strukturalismu), sborníku, kritických statí a esejů (Trvání a proměny). Desítky studií publikoval v odborných časopisech a sbornících v Holandsku, Německu, Francii i jinde v Evropě, ve Spojených státech a v Kanadě. V Petrohradě vydal sborník o moderní ruské, české a západní umělecké avantgardě (Znakotvorčestvo). (patro.cz)

Autor, literární historik a publicista, uvažuje o průběhu a důsledcích listopadových změn 1989. V kriticky zaměřených esejistických úvahách vychází z osobních zkušeností, z citací dobových materiálů i z rozboru domácích i zahraničních politických, kulturních a ekonomických studií. Vývoj u nás zasazuje do mezinárodních souvislostí; mimořádnou pozornost věnuje pádu berlínské zdi, rozpadu Sovětského svazu a vývoji americké neokonzervativní ideologie, která zásadním způsobem ovlivnila politický, ekonomický i kulturní život u nás. Autor kriticky hodnotí složité období dějin národa a státu, odmítá fatalistické pojetí společenského procesu, vychází z možnosti hledání vlastní cesty k demokracii, k hospodářské a kulturní prosperitě. Na mysli má společnost, která neoživuje staré pořádky, nevrací kolo vývoje zpět, nepodřizuje se vnějším tlakům, nestává se kolonií bohatých mocností, ale snaží se cílevědomě vycházet vstříc zájmu všech složek české společnosti a důsledně hledat, definovat a hájit vlastní postavení v Evropě a ve světě. (patro.cz)

Mojmír Grygar v esejistické studii o Picassově malířském a výtvarném díle polemizuje s autory, kteří do té míry zdůrazňují proměnlivé peripetie jeho životopisu, že jim podřizují i vznik a proměny malířova mnohotvárného díla. Autor přechází od rozboru strukturních a slohových zvláštností jednotlivých fází Picassova díla k vystižení jeho vývojových proměn. Picassovy paradoxy spočívají v přítomnosti protikladných sil, které znesnadňují jednoduchou charakteristiku jeho tvorby. Picasso v průběhu bezmála osmdesáti let střídal citové a racionální přístupy, intimní a monumentální témata, stylizované i destruktivní proměny tvarů anorganického a organického světa. Svou tvorbu neohraničil v rámci jednoho slohu, tematiky nebo žánru, tvůrčí postupy měnil a střídal spíš podle principu rozporu a popření než postupného rozvíjení. V jeho tvůrčím naturelu převládá nadvláda agresivní aktivity (šamanství) nad pozitivní vyvážeností estetického zřetele. Autor polemizuje s popisným biografismem, ale osobní a společenské okolnosti malířova života doplňuje cennými postřehy sociologické a psychologické charakteristiky. Také pasáže věnované mezinárodnímu kontextu Picassova díla přinášejí nové poznatky; týká se to zejména jeho vlivu na ruskou avantgardu. Grygar odmítá interpretovat Picassovu tvůrčí dráhu podle biologického principu růstu a pádu; dokládá to jeho pozitivní hodnocení závěrečné fáze malířovy tvorby, kterou svého času odmítli i jeho věrní stoupenci.KNIHA OBSAHUJE BAREVNÉ REPRODUKCE PICASSOVÝCH DĚL. (patro.cz)

Mojmír Grygar v esejistických úvahách o válce jako zvláštním společenském fenoménu se pokouší odpovědět na palčivé otázky, které dnes zaměstnávají veřejnost na celém světě. Osnovu knížky tvoří otázky o příčinách válek; o tom, kdo je odpovědný za jejich vznik a průběh; o různých typech válek; o měnícím se postavení vojáků v průběhu časů; o právních a etických otázkách války; o vynálezu atomové pumy; o kategorii válečného zločinu a trestu; o šancích mírového jednání a o charakteru možné budoucí války. Autor se inspiroval klasickými i aktuálními studiemi, esejemi a dokumenty stratégů, sociologů, filozofů, právníků, etiků, kteří se zabývali proměnlivým fenoménem války. Teoretické závěry ověřoval historickými prameny od biblických dob a antického starověku (Plutarchos), od středověké dvorské kultury až po kroniky válek 20. století. Zvláštní pozornost je věnována období studené války a dnešním válečným konfliktům v Afghánistánu, v Iráku, Sýrii, v arabských zemích a na Ukrajině. Kapitoly věnované rozboru příčin a průběhu válek otevírají nejnaléhavější otázku dneška - podaří se velmocím dosáhnout dohody, založené na vzájemném respektu, dělbě moci a spolupráci? Zvítězí rozum nad instinkty? (patro.cz)

Jak název napovídá, sdružuje tento cyklus sedm divadelních her. Spregelburd připadl na nápad napsat tento cyklus v roce 1996 a nechal se v něm inspirovat deskovou malbou Sedm smrtelných hříchů od Hieronyma bosche (1480) - a to jak formálně, tak obsahově. Cyklus byl dokončen v roce 2007. Původním záměrem autora bylo po dopsání celého cyklu uvádět každý den v týdnu jednu část Heptalogie. Divák by si tedy mohl zvolit libovolně pořadí, ve kterém cyklus uvidí, a složit si tak svůj vlastní "obraz". Ve hrách zařazených do Heptalogie se Spregelburd zamýšlí nad konceptem hříchu (a jeho možností vůbec) v současné době, kdy se lidstvo neřídí žádným pevným náboženským, duchovním či filozofickým řádem. I proto se - nikoli hříchy - ale jakési "postmoderní deviace" u Spregelburda jmenují Nechutenství, Extravagance, Skromnost, Panika, Hloupost, Paranoia a Tvrdohlavost. Žánrově lze Spregelburdovy hry označit za "chytré" komedie pro spíše intelektuální publikum a zručné divadelní praktiky. Autor v nich totiž pracuje se svými znalostmi několika světových jazyků (včetně esperanta a znakové řeči), ve složitých zápletkách a násobených dějových liniích využívá svůj matematický talent, kombinační schopnosti a zkušenosti s technikou dramatu (vedl řadu dílen tvůrčího psaní v různých zemích Latinské Ameriky a ve Španělsku) a nezapře ani protřelého divadelního režiséra a zkušeného herce pohrávajícího si s divadelními konvencemi (viz krátké synopse k jednotlivým hrám zařazeným do Heptalogie). (knihydobrovsky.cz)

Tři studie věnované rozboru nedopovězených pasáží Máchova deníku, strukturální analýze verše Máje a sémiotice těla v Máchově básnické výpovědi. (knihydobrovsky.cz)

Srovnání Rembrandta s Picassem nevychází z přímého rozboru jejich děl, nýbrž z hodnocení místa, které zaujímají v historickém kontextu. Oba malíři stojí na opačných koncích jedné velké, čtyři sta let trvající vývojové fáze evropského malířství. Rembrandt přichází ve chvíli, kdy se před malíři, dík příznivým okolnostem, otevřela skutečnost jako nepopsaná doména. Byl jedním z předních holandských malířů, kteří se snažili zachytit dosud nepoznané vlastnosti života a skutečnosti. Picasso přichází ve chvíli, kdy se zdálo, že umění již vyčerpalo všechny možnosti, jak skutečnost napodobit, zobrazit, vyjádřit. Jako jeden z nejradikálnějších novátorů 20. století prosazuje nezávislost umělecké tvorby na skutečnosti a do krajnosti narušuje podoby a vlastnosti předmětné skutečnosti. Zatímco Rembrandt přistupoval ke skutečnosti s pokorou a zvědavostí, Picasso k ní přistupoval jako šaman, který ji i zaklíná a diváky šokuje. Ranní i večerní hodina klade na tvůrce paradoxně analogické požadavky: ani na chvíli neustrnout v průkopnickém díle, neustále být připraven zpracovávat velké množství témat a mít přitom v zásobě stále se rozšiřující paletu výrazových prostředků, technik a žánrů. (patro.cz)

Když byl v madridském Pradu restaurován po záměrném poškození kyselinou triptych "Zahrada pozemských rozkoší", objevil restaurátor Michael Keie v hlubších vrstvách barvy záhadné znaky. Jeho pokus dešifrovat záhadné symboly zavede čtenáře až do místa původu obrazu, do brabantského města, kde Svatá inkvizice v boschově době pořádala hony na všechny domnělé kacíře. (patro.cz)

Když byl v madridském Pradu restaurován po záměrném poškození kyselinou triptych „Zahrada pozemských rozkoší“, mistrovské dílo Hieronyma bosche, objevil restaurátor Michael Keie v hlubších vrstvách barvy záhadné znaky. Jeho pokus dešifrovat podivuhodné symboly zavede čtenáře až do místa původu obrazu, do brabantského města, kde inkvizice pořádala hony na všechny domnělé kacíře…Proslulý autor líčí fascinující příběh jednoho z nejvýznamnějších děl v dějinách umění a spojuje skutečnost a fikci v nový celek.Kniha je odvážnou spekulací o spiknutí, které se mohlo skrývat za jedním z vrcholných děl světového malířství. (knihydobrovsky.cz)

Z pohledu jednoho lidského života zahrnuje pohanská doba sahající od našich prvních předků až ke starým Slovanům nepředstavitelně dlouhé časové období lidských dějin. Vydejte se po jejich stopách a objevujte zajímavá místa, která jsou spojená s tím obdobím. Navštivte pověstmi opředené slovanské hradiště Kněží hora, prohlédněte si nejznámější keltský nález na našem území – hlavu z Mšeckých Žehrovic – nebo se ponořte do útrob světoznámé jeskyně Šipka. (patro.cz)

Kniha vychází u příležitosti výstavy Milan Grygar 2020 - Pastely pořádané v Galerii Zdeněk Sklenář v Praze ve dnech 15. 6. - 4. 9. 2021. K ní byl vydán také katalog Milan Grygar - Prostorové partitury, který fotograficky zdokumentoval Prostorové partitury, Antifony a Vertikální partitury realizované v letech 2012 až 2020 podle modelů z let 1968, 1974 a 1999. Pastely vyšly spolu s Obrazy, které autor vystavil v Galerii Zdeněk Sklenář v Praze ve dnech 24. 10. - 27. 11. 2021 pod názvem Milan Grygar 2021 - Obrazy. (knihydobrovsky.cz)

Kniha vychází u příležitosti výstavy Milan Grygar 2021 - Obrazy pořádané v Galerii Zdeněk Sklenář v Praze ve dnech 24. 10. - 27. 11. 2021. (knihydobrovsky.cz)

Proč jsem napsal tuto knihu? ptá se de Benoist. Abych odhalil esenciální rozdíly mezi pohanstvím a křesťanstvím. Svůj cíl však rozhodně překročil: ve svém bádání sahá až na kost toho, co je jádrem evropského myšlení, cítění a prožívání; toho, co je Evropanům původní už od prehistorie, a co je v Evropě skrytě přítomné dodnes, protože christianizace to mohla potlačit, ale nikdy to nemohla zničit. Kniha Být pohanem byla vydána ve Francii roku 1981. Německý překlad přišel o rok později. Italsky vyšla roku 1984, nizozemsky 1985, v roce 2004 anglicky, rusky a španělsky, a v roce 2009 maďarsky. Uplynulý čas jí nic nevzal na aktuálnosti, naopak: kulturní, náboženské, filosofické a i politické rozpory, jež kniha odhaluje, jsou čím dál tím naléhavější. (knihydobrovsky.cz)

Hieronymus ze Stridonu čili svatý Jeroným napsal na sklonku 4. století podle modelu, zděděného od antických rétorů, první dějiny křesťanského písemnictví. Zahrnul do nich autory knih Nového zákona, teology pravověrné i heretické, i první autory duchovní poezie. Bral v potaz jak teologickou, tak literární stránku jejich díla. Vytvořil tak svérázné „work in progress“, ve kterém pokračovali v 5. století Gennadius z Massilie čili z Marseille; na počátku 7. století Isidorus z Hispalis neboli svatý Isidor Sevillský; v půli 7. století pak Ildefonsus z Toleta neboli svatý Ildefons. Dílo Hieronyma a jeho pokračovatelů poskytovalo téměř po tisíc let základní soubor informací o starokřesťanských autorech. V renesanci se z něj vyvinula speciální disciplína – patristika. Český čtenář dostává do rukou přesně ten soubor medailonů pozdněantických křesťanských autorů, který měl k dispozici středověký evropský vzdělanec: dílo Hieronymovo, Gennadiovo i Isidorovo (neboť Ildefonsovo navázání mělo již jen lokální dosah). Překlad je doprovozen komentářem, obsahujícím kromě jiného novodobé názvy antických lokalit či informace o českých překladech popisovaných děl – a samozřejmě vysvětlení historicko-kulturních souvislostí, propojujících autory, díla a témata trojjediného katalogu. Úvodní studie M. C. Putny poskytuje vhled do dějin žánru křesťanské literární historie a portréty jeho pozoruhodných, od sebe navzájem tolik odlišných tvůrců. Zpřístupněno je tak pramenné dílo, nezbytné pro zájemce jak o pozdní antiku, tak o teologii všech křesťanských tradic. (knihydobrovsky.cz)

Orosius († kolem roku 420) byl pozdně antický spisovatel a historik, původem z Bracary v Lusitanii (dn. Braga v Portugalsku). Roku 414 přišel na útěku před Vandaly do afrického město Hippo Regia, v době svého pobytu u Jeronýma v Palestině se zapojil i do teologického sporu o učení pelagiánů. Dějiny proti pohanům v sedmi knihách (Historiae adversus paganos VII) jsou Orosiovým hlavním a nejdůležitějším dílem. Napsal je z podnětu církevního Otce Aurelia Augustina na podporu jeho historicko-eschatologické teze o vítězství Boží obce (civitas Dei) nad obcí pozemskou (civitas terrena). V dějinách, jež časově zabírají dobu od stvoření Adama až do roku 417, se Orosius snaží dokázat, že od příchodu Kristova na zem se situace lidstva zlepšila. Čerpal z Písma, Eusebiovy kroniky, Livia, Justina či Eutropia. V popisu událostí posledních desetiletí však již postupuje samostatně a tyto pasáže jsou z historického hlediska nejcennější. Orosiova kronika je sice napsána zaujatě a povrchně s rétoricky nadnesenou dikcí, představuje nicméně významný doklad ve vývoji křesťanské univerzalistické historiografie. V pozdější době z ní čerpal např. proslulý polyhistor Isidor ze Sevilly a těšila se velké čtenářskému ohlasu po celý středověk. První český překlad a edici Orosiova díla připravuje Bohumila Mouchová, která se pozdně antickou historiografií dlouhodobě zabývá, spolu s Bořivojem Markem. Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Které pokušení v sobě uzavírá všechna ostatní pokušení? Je to odstranění Boha, přestat být člověkem. Otročíme nejbídnějšímu poddanství šílenství, v nadbytku otročíme za jídlo a pití, v bohatství otročíme za peníze a sami sobě jsme prokletím, přirozenosti hnusem a pro pokolení jsme nákazou. Starost nakonec svou kořist pozře. Jako uschlé dřevo ve tmě svítí, jako světélka výparu čarují v mlhách, tak vypadá pro druhé ve třpytu své pozemské povýšenosti člověk bez Boha. Jeho já však nežije, jeho nejniternější bytost je strávena a vysáta ve službě nicotnosti. Je otrokem vychloubání v zajetí závratné světskosti a opuštěn Bohem přestává být člověkem. V nitru je jako mrtvý, ale jeho povýšenost nás obchází jako strašidlo – stále žije. Není to člověk, s kým mluvíš, když mluvíš s ním; v touze po povýšenosti se stal tím, k němuž lidé vzhlížejí a jako člověk znamená jen vlastní titul. Niterně je jenom prázdnota a nic, nicotnost, ale zůstává mu zdání, pomíjející zdání, jež nosí vyznamenání světské povýšenosti. Ó, může být hrozné vidět člověka v nízkosti a bídě, jak se k nepoznání změnil, a dívat se na ubohost, v níž skoro nepoznáváme člověka – ale hledět na světskou povýšenost a přitom poznat, že tu chybí člověk, je strašné. Může být hrozné vidět člověka, jak chodí jako stín své dřívější velikosti, ale vidět světskou povýšenost a v ní sotva stín člověka je hrozné. (knihydobrovsky.cz)

Z pohledu jednoho lidského života zahrnuje pohanská doba sahající od našich prvních předků až ke starým Slovanům nepředstavitelně dlouhé časové období lidských dějin. Vydejte se po jejich stopách a objevujte zajímavá místa, která jsou spojená s tím obdobím. Navštivte pověstmi opředené slovanské hradiště Kněží hora, prohlédněte si nejznámější keltský nález na našem území – hlavu z Mšeckých Žehrovic – nebo se ponořte do útrob světoznámé jeskyně Šipka. (knihydobrovsky.cz)

Elektronická kniha - autor Soren Aabye Kierkegaard, 78 stran, česky Které pokušení v sobě uzavírá všechna ostatní pokušení? Je to odstranění Boha, přestat být člověkem. Otročíme nejbídnějšímu poddanství šílenství, v nadbytku otročíme za jídlo a pití, v bohatství otročíme za peníze a sami sobě jsme prokletím, přirozenosti hnusem a pro pokolení jsme nákazou. Starost nakonec svou kořist pozře. Jako uschlé dřevo ve tmě svítí, jako světélka výparu čarují v mlhách, tak vypadá pro druhé ve třpytu své pozemské povýšenosti člověk bez Boha. Jeho já však nežije, jeho nejniternější bytost je strávena a vysáta ve službě nicotnosti. Je otrokem vychloubání v zajetí závratné světskosti a opuštěn Bohem přestává být člověkem. V nitru je jako mrtvý, ale jeho povýšenost nás obchází jako strašidlo – stále žije. Není to člověk, s kým mluvíš, když mluvíš s ním; v touze po povýšenosti se stal tím, k němuž lidé vzhlížejí a jako člověk znamená jen vlastní titul. Niterně je jenom... (alza.cz)

Sbírka básní. (knihydobrovsky.cz)

Elektronická kniha - autor Marie-Elizabeth Ducreux, česky Kniha představuje průřez životního díla francouzské historičky a bohemistky Marie-Élizabeth Ducreux. Výbor textů si klade za cíl umožnit českému čtenáři plně pochopit rozsah badatelských zájmů Marie-Élizabeth Ducreux i způsob a metodu jejího přemýšlení o české historii důsledně zasazené ve středoevropském kontextu, neboť je sice historičkou, která zná příslušné prameny a dobovou literaturu středoevropské provenience hlouběji než mnozí „domácí“ autoři, ale současně jako Francouzka dokáže nahlížet zdejší dějiny „zvenčí“, bez zátěže našich traumat a stereotypů. (alza.cz)

„Jak najdu milostivého Boha?“ Otázka, která zasáhla Lutherovo srdce a stála za veškerým jeho teologickým hledáním a zápasy. Teologie pro něj nebyla akademickou záležitostí, ale zápasem o sebe sama. A tento zápas byl zápasem o Boha a s Bohem. Benedikt XVI., Erfurt, 23. září 2011 Pozoruhodný portrét Martina Luthera vychází u příležitosti velkého výročí reformace (1517 – 2017). Jaké byly Lutherovy duchovní kořeny? Jaké měl zázemí a na čem stavěl duchovní život? Nebyl spíše reformátorem zbožnosti a pastýřem duší než kritikem nešvarů či napravovatelem církevních pořádků? Prof. Jaroslav Vokoun čerpá ze solidních pramenů a odborné literatury, přitom ale píše esejistickou formou, což knize dodává čtivost a přístupnost pro široké spektrum čtenářů. S užitkem si ji přečte akademik, který se zabývá teologií či religionistikou, ale i každý křesťan, který chce obnovit svou víru či „teologii srdce“ ze stejných zdrojů, z jakých čerpal sám Luther. (patro.cz)

Pozoruhodný portrét Martina Luthera vychází u příležitosti velkého výročí reformace (1517- 2017). Jaké byly Lutherovy duchovní kořeny? Jaké měl zázemí a na čem stavěl duchovní život? Nebyl spíše reformátorem zbožnosti a pastýřem duší než kritikem nešvarů či napravovatelem církevních pořádků? Prof. Vokoun čerpá ze solidních pramenů a odborné literatury, přitom ale píše esejistickou formou, což knize dodává čtivost a přístupnost pro široké spektrum čtenářů. S užitkem si ji přečte akademik, který se zabývá teologií či religionistikou, ale i každý křesťan, který chce obnovit svou víru či "teologii srdce" ze stejných zdrojů, z jakých čerpal sám Luther. (knihydobrovsky.cz)

Katalog k výstavě Mojmír Preclík - kresby, fotografie, sochy. (knihydobrovsky.cz)

Nejnovější komentář k zákonu o mediaci je zpracován podle právního stavu k 1. 1. 2014, tedy reaguje na změny v souvislosti s rekodifikací civilního práva (nový občanský zákoník, harmonizační novela občanského soudního řádu, zákon o zvláštních řízeních soudních a další). Obsahuje konzistentní a podrobný výklad zaměřený na praktické problémy při aplikaci zákona o mediaci a souvisejících zákonů s těžištěm v oblasti nejen hmotného, ale především procesního práva. Kniha tedy je soudcovským a akademickým komentářem, v němž autor uplatňuje svou soudcovskou profesi a zároveň spoluúčast na přípravách zákona o mediaci. Cílem tohoto komentáře je proto být komentářem objektivně kritickým a praktickým. Kritickým v tom směru, že neposkytne jen úvahy v rovině parafrází textu zákona, ale zmíní i nedostatky a potenciální slabá místa. Praktickým pak v tom, že pokud něco vytýká, pokusí se uvést, proč tak činí, a případně jak problém řešit. Namísto novelizací souvisejících předpisů, které obsahuje zákon o mediaci v přijatém znění, nabízí kniha komentář souvisejících předpisů v aktuálním znění, tedy ustanovení občanského soudního řádu, zákona o zvláštních řízeních soudních a dalších předpisů. Kromě titulního zákona autor komentuje i jeho prováděcí vyhlášku. Kniha dále obsahuje aktuální znění slovenského zákona o mediaci, v souvislosti s uznáváním cizí kvalifikace mediátora a působení hostujících mediátorů. Dále přináší vzory podle zákona o mediaci. Publikace je určena především mediátorům, soudcům a advokátům. Vzhledem k náročnosti zkoušek mediátora poskytne cenný podklad pro jejich absolvování. Ve vztahu k advokátům vysvětluje roli advokáta v mediaci a při právní pomoci klientům, jakož i procesněprávní souvislosti vzhledem k oprávněním soudu a mediaci. Může posloužit též pro potřeby veřejné správy a studenty právnických fakult. (patro.cz)

Když v roce 1903 zahájili bratří Wrightové éru letectví, sotva by se někdo odvážil předpovědět, že o pouhých 58 let později obletí Gagarin Zemi v kosmické kabině rychlostí 8 kilometrů za sekundu. Karel Čapek nechal ve svém slavném dramatu R.U.R. dokončeném v roce 1920 chodit roboty do školy, v níž se učili nazpaměť logaritmické tabulky, počítače či jen obyčejné kapesní kalkulačky byly tehdy ještě mimo běžnou představu o dostupné technice na konci 20. století. Je patrné, že tempo technického pokroku nabralo během minulého století nečekané obrátky. A kdo byli ti, jejichž technické vynálezy a vědecké objevy jako byla letadla, radiotelegrafie, penicilin, EKG, inzulin či teorie relativity, měnily svět a vnímaní světa? Ti to dobyvatelé moderní doby sami možná netušili, jak jejich epochální objevy jednou zasáhnou do každodenního života společnosti Karel Pacner, spisovatel, publicista a popularizátor vědy se rozhodl přiblížit českému čtenáři skutečné hybatele dějin, kteří vytvořili své vědecké či technické dílo ve 20. století, a současně ho seznámit se samotnými objevy a jejich mnohdy spletitými příběhy. (patro.cz)

Nejnovější komentář k zákonu o mediaci je zpracován podle právního stavu k 1. 1. 2014, tedy reaguje na změny v souvislosti s rekodifikací civilního práva (nový občanský zákoník, harmonizační novela občanského soudního řádu, zákon o zvláštních řízeních soudních a další). Obsahuje konzistentní a podrobný výklad zaměřený na praktické problémy při aplikaci zákona o mediaci a souvisejících zákonů s těžištěm v oblasti nejen hmotného, ale především procesního práva. Kniha tedy je soudcovským a akademickým komentářem, v němž autor uplatňuje svou soudcovskou profesi a zároveň spoluúčast na přípravách zákona o mediaci. Cílem tohoto komentáře je proto být komentářem objektivně kritickým a praktickým. Kritickým v tom směru, že neposkytne jen úvahy v rovině parafrází textu zákona, ale zmíní i nedostatky a potenciální slabá místa. Praktickým pak v tom, že pokud něco vytýká, pokusí se uvést, proč tak činí, a případně jak problém řešit. Namísto novelizací souvisejících předpisů, které obsahuje zákon o mediaci v přijatém znění, nabízí kniha komentář souvisejících předpisů v aktuálním znění, tedy ustanovení občanského soudního řádu, zákona o zvláštních řízeních soudních a dalších předpisů. Kromě titulního zákona autor komentuje i jeho prováděcí vyhlášku. Kniha dále obsahuje aktuální znění slovenského zákona o mediaci, v souvislosti s uznáváním cizí kvalifikace mediátora a působení hostujících mediátorů. Dále přináší vzory podle zákona o mediaci. Publikace je určena především mediátorům, soudcům a advokátům. Vzhledem k náročnosti zkoušek mediátora poskytne cenný podklad pro jejich absolvování. Ve vztahu k advokátům vysvětluje roli advokáta v mediaci a při právní pomoci klientům, jakož i procesněprávní souvislosti vzhledem k oprávněním soudu a mediaci. Může posloužit též pro potřeby veřejné správy a studenty právnických fakult. (knihydobrovsky.cz)

Doba třicetileté války přinesla mnoha šlechtickým rodům v českých zemích strmý vzestup, jiným naopak stejně strmý pád. Mezi ty první patřil rod Bleylebenů, původem ze španělského Nizozemí. Kniha historika Jana Kiliána sleduje osudy tří příslušníků české větve rodu. Alexandr Regniers byl plukovníkem císařské armády, sloužil i pod Albrechtem z Valdštejna. Jeho syn Karel Maxmilián proslul svými divokými eskapádami, zatímco jeho matka Anna Marie se coby oblíbená členka nejvyšší pražské šlechtické společnosti starala o další osudy rodu, pozemské i ty posmrtné. Měla blízko k hlavě české protireformační církve kardinálu Harrachovi a spolu se svým manželem velkorysou donací pomohla k barokní přestavbě jezuitského areálu v Bohosudově, který se stal asi nejtrvalejším odkazem české větve rodu Bleylebenů. Kniha ale přináší víc než jen osudy tří aristokratů, je živým pohledem na dějiny, od velkých událostí až po každodenní život. (patro.cz)

V knížce Zbožnost je užitečná ke všemu podává olomoucký arcibiskup Jan Graubner svědectví o tom, co prožíval na těle i na duchu během svého zápasu s nemocí COVID-19. Kdy nejvíce pocítil svá omezení? A jak se ho v nejhlubší krizi dotýkal Bůh? To jej přivádí k úvahám o základech duchovního života. Život s Bohem není strnulý - je to spíše pohyb od jednoho úkolu k dalšímu, zcela jinému. V tomto pohybu pak vnímáme lépe, jak spolu úzce souvisejí duchovní život a naše zdraví, modlitba a naše stresy… (knihydobrovsky.cz)

Kniha vypráví o osudech tří příslušníků původem nizozemského rodu Bleylebenů - císařského plukovníka, jeho nezkrotného syna a jeho matky, zbožné a společensky úspěšné hlavy rodu, v bouřlivých Čechách za třicetileté války a těsně po ní. (knihydobrovsky.cz)

Prevalence obezity celosvětově stále stoupá, a to jak v rozvinutých, tak i v rozvojových zemích. Zdravotní komplikace způsobené obezitou spolu se společenskou diskriminací přispívají ke zhoršené kvalitě života obézních jedinců. Obezita postihuje téměř všechny společenské vrstvy obyvatelstva a v poslední době se vyskytuje u stále mladších jedinců a dokonce i u části dětské populace. Ještě rychlejší než vzestup prevalence obezity v současnosti je vzestup prevalence cukrovky druhého typu. Na základě těchto údajů Světová zdravotnická organizace (WHO) prohlásila obezitu a diabetes mellitus 2. typu pandemií 21. století. Bariatrická chirurgie za posledních několik desetiletí dosáhla nejen vysoké technické dokonalosti, ale především se posunula z oblasti výkonů prováděných spíše z estetických důvodů do oblasti řešící stavy s vysokou medicínskou závažností. Pro mnohé lékaře tak je překvapením, že bariatrické výkony mají ze všech způsobů léčby cukrovky 2. typu nejvyšší dlouhodobou úspěšnost. Bariatrická léčba cukrovky je však účinná pouze ve stadiu, kdy je ještě zachována vlastní sekrece inzulinu - a to dosud řada lékařů neví. (patro.cz)

Tři dosud nevydané texty spisovatele a dramatika Mojmíra Drvoty obsahují soubor Labyrint krátkých reflexí lidského chování a přírodních jevů a dvě novely. Obě probírají zdánlivě absurdní problém, který však postavám vedoucím dialog slouží jako pouhá záminka k tomu, aby při stále hlubším ponoru k jeho podstatě zároveň odhalovaly lidský úděl. Drvota ve svých textech vždy rád provokuje, ať porušováním tradičních lineárních postupů nebo stylem a náročností textu. Autor ví, že naprosto zásadní je nejen potřeba nacházet odpovědi, ale i otázky, a neváhá vedle sebe stavět racionalitu a iracionalitu. Jeho svět je vždy pevně vystavěný, zcela ojedinělý a prodchnutý ironií, ale není povrchní. Ve svém pohledu si Drvota vytváří odstup a nachází se jakoby mimo dobro a zlo, mimo dobu a čas. (patro.cz)

Tři dosud nevydané texty spisovatele a dramatika Mojmíra Drvoty obsahují soubor Labyrint krátkých reflexí lidského chování a přírodních jevů a dvě novely. Obě probírají zdánlivě absurdní problém, který však postavám vedoucím dialog slouží jako pouhá záminka k tomu, aby při stále hlubším ponoru k jeho podstatě zároveň odhalovaly lidský úděl. Drvota ve svých textech vždy rád provokuje, ať porušováním tradičních lineárních postupů nebo stylem a náročností textu. Autor ví, že naprosto zásadní je nejen potřeba nacházet odpovědi, ale i otázky, a neváhá vedle sebe stavět racionalitu a iracionalitu. Jeho svět je vždy pevně vystavěný, zcela ojedinělý a prodchnutý ironií, ale není povrchní. Ve svém pohledu si Drvota vytváří odstup a nachází se jakoby mimo dobro a zlo, mimo dobu a čas. (knihydobrovsky.cz)

Nový komentář k zákonu o realitním zprostředkování přináší praktický a zasvěcený výklad jednotlivých ustanovení s přesahy do související právní úpravy. Předkládá východiska nejasností a nepřesností zákona o realitním zprostředkování: Co je součástí služeb realitního zprostředkovatele? Jaký je právní režim rezervační zálohy? Kdy jsou peníze převzaté realitním zprostředkovatelem úschovou? Kdo, jak a kdy má platit provizi realitnímu zprostředkovateli? Jak se vyhnout švarcsystému při spolupráci mezi makléřem a realitní kanceláři? Kdy může zájemce odstoupit od smlouvy o realitním zprostředkování? A mnohých dalších. Komentář obsahuje řadu příkladů z dosavadní rozhodovací praxe soudů, které jsou využitelné pro výklad právní úpravy zákona o realitním zprostředkování. Kromě soukromoprávních aspektů nového zákona je věnován prostor i těm správněprávním, včetně problematiky správní kontroly a přestupků zakotvených v novém zákoně o realitním zprostředkování. Autorský tým je složen z advokáta specializujícího se na realitní právo, majitele sítě realitních kanceláří, který pravidelně školí právo pro realitní makléře, a právního akademika, který umí spojit akademickou hloubku textu s jeho přístupností pro laiky. Komentář je určen pro právnickou obec, ale je sestaven tak, aby byl srozumitelný i pro neprávníky z řad realitních zprostředkovatelů a jejich klientů, kterým pomůže s orientací v nové právní úpravě. (patro.cz)

Astrofyzika RNDr. Jiří Grygara, CSc. není třeba příliš představovat. Je známým popularizátorem přírodních věd a za svou profesní činnost získal již celou řadu ocenění. Je ale také aktivním sportovcem - především cyklo-turistou. Každoročně spoluorganizuje a vede ojedinělou akci, která má už téměř třicetiletou tradici. V knize se dozvíte, co její poněkud tajemný název Ebicykl vlastně znamená. Ve zkratce jde o světově ojedinělé propojení astronomie s cykloturistikou. V pelotonu se spolu scházejí vynikající vědci, univerzitní profesoři, ale i amatérští zájemci o astronomii a lidé nejrůznějších dalších zaměstnání, aby během týdenního letního putování po hvězdárnách a pamětihodnostech strávili báječný čas. Toto společenství si postupně vytváří svůj jedinečný folklór; většina účastníků si vysloužila nějakou doživotní funkci a jí odpovídající přezdívku a všichni se jak na Ebicyklu a přidružených akcích, tak i při jejich přípravě a následném hodnocení náramně baví. Zdaleka totiž nejde o nenáročné putování od hospody k hospodě nebo od cukrárny k cukrárně. Naopak, během týdne se ebicyklisté pořádně zapotí, protože na cestách doslova přes hory a doly urazí v sedle nezřídka za den i přes sto kilometrů "v dešti, větru aj i v parně", jak se zpívá v hymně Ebicyklu. Ebicyklisté projeli za uplynulá léta křížem krážem několikrát Čechy, Moravu, Slezsko i Slovensko a tyto trasy o souhrnné délce přes 17 tisíc kilometrů mohou být inspirativní pro podobná týdenní putování na kole. V knize najdete 28 mapek tras dosavadních ročníků s podrobnými itineráři. Zatím se asi moc neví, že hvězdárny a planetária mohou být i výbornými výletními cíli nejen cykloturistů. Vyšlo již mnoho průvodců po hradech, zámcích, rozhlednách a jiných pamětihodnostech, ale nikoho ještě nenapadlo napsat průvodce po početných českých a slovenských hvězdárnách a planetáriích, což přináší až tato Ebikniha. (knihydobrovsky.cz)

Komplexní pohled na vesmír pro široký okruh čtenářů. Kniha je rozdělena do několika kapitol (Slunce, Země, Měsíc, Obří planety, Malá tělíska ve sluneční soustavě... až po Vesmír velkých měřítek) a mapuje na cca 300 vyobrazeních - družicových fotografiích, grafech atd., doplněných i pro laiky zajímavým textem náš vesmírný obzor - od naší sluneční soustavy až po informace o vzdálených galaxiích a černých dírách. (knihydobrovsky.cz)

Písně kosmické jsou nadčasovou sbírkou krásných básní, kterou by měl znát každý Čech. V Nerudových verších není ani z dnešního pohledu žádná chyba astronomického charakteru. To potvrdí čtenářům astronom a astrofyzik Jiří Grygar, který některé z písní rozebírá a vysvětluje po odborné stránce. Málo se totiž ví, že Jan Neruda astronomii studoval na Karlově univerzitě a dozvídal se tam o nejnovějších vědeckých poznatcích tehdejší doby. A aby nově vydané Písně kosmické lahodily i oku, doprovodil je půvabnými kresbami výtvarník Jiří Slíva, který navíc jednu píseň kosmickou sám připsal. (knihydobrovsky.cz)

Pod pojmem "školské drama" chápe autorka divadelní akce provozované studenty nebo žáky, které mají své pevné místo v průběhu školního roku a/nebo je jedním z jejich hlavních účelů předvést, jakých dosáhli studenti pokroků, především co se týče vystupování na veřejnosti a ovládání latiny. Těžištěm knihy je rozbor těchto her, a to jak z hlediska stavby (pozornost je přitom věnována i tzv. nedějovým částem, tedy prologům, epilogům a chorům), tak obsahu. Díky dochovaným synopsím a 68 kompletním textům her z pražských kolejí - Klementina, koleje na Novém Městě a gymnázia na Malé Straně, si můžeme udělat alespoň přibližnou představu o tom, jak vypadaly hry provozované v první polovině 18. století na pražských jezuitských gymnáziích. (knihydobrovsky.cz)

Monografie, doprovázející stejnojmennou výstavu uspořádanou v Císařské konírně Pražského hradu, představuje čtenářům život a dílo málo známého, ale pozoruhodného umělce českého baroka Jana Jiřího Heinsche (1647-l712). Tento malíř působil od roku 1679 v Praze a zabýval se tvorbou oltářních a závěsných obrazů i portrétní malbou. Věnoval se také návrhům univerzitních tezí, knižních ilustrací a podílel se i na přípravě sochařských prací. Vyučil se pravděpodobně v Čechách, snad u Karla Škréty, Itálii na rozdíl od mnoha barokních umělců nenavštívil, ale s díly italských mistrů se seznámil v Obrazárně Pražského hradu. Byl činný zejména pro církevní řády jezuitů, křižovníků s červenou hvězdou a augustiniánů, jejichž představy o didaktické funkci uměleckého díla dokázal věcnou, realistickou malbou a schopností vizuálně zpracovat náboženské příběhy, mimořádně zdařile naplňovat. Při svých pracích pro církevní řády se často setkával s jejich intelektuální elitou, například s jezuitskými historiky Bohuslavem Balbínem a Matějem Tannerem, s křižovnickým spisovatelem Janem Františkem Beckovským, kteří zásadně ovlivnili často zcela ojedinělou tématiku Heinschových děl. (knihydobrovsky.cz)

Obezita je v dnešní době nejčastější multifaktoriálně podmíněnou metabolickou chorobou. U neúspěšně konzervativně léčených těžce obézních nemocných s velkou incidencí relapsů nadváhy má v dnešní době bariatrická chirurgie, tj. chirurgie zabývající se léčbou obezity, své pevné a nenahraditelné místo. V první části této publikace jsou stručně uvedeny jednak možnosti konzervativní léčby morbidní obezity, jednak současné metody bariatrické chirurgické. Hlavním tématem publikace je metoda laparoskopické tubulizace žaludku – Sleeve Gastrectomy. Metoda je podrobně popsána a vysvětlena. Podrobný operační postup je doplněn schématy a barevnými fotografiemi.V publikaci jsou přehledně uvedena stravovací doporučení časně po operaci, ale i v následném období. Kniha je určena především specialistům věnujícím se komplexní léčbě morbidní obezity, ale i praktickým lékařům a ostatním, kteří mají zájem seznámit se s moderní chirurgickou léčbou obezity. (knihydobrovsky.cz)

Autor fotografií Mojmír Strouhal je dlouholetý fotograf zaměřující se především na brněnské památky. Byl spoluzakládajícím členem fotoskupiny "3". Vytvořil řadu cyklů a souborů na různá témata "Byli zapomenuti", "Opomíjené tvary", "Proč mám rád dřevo", "E.A. Poe - Krajina snů". Jeho snímky jsou majestátní i poetické, prozrazují čím Brno bylo a jaké je dnes. Díky autorovi fotografií je obraz Brna plastický a láká k prohlížení znovu a znovu. (patro.cz)

Někdejší ředitel Divadla J. K. Tyla v Plzni Mojmír Weimann vzpomíná na své působení ve městě na soutoku čtyř řek. Čtenář se může vrátit do první poloviny 90. let, kdy ve společnosti zavládlo opojení z nečekaně nabyté svobody. Období plné změn zasáhlo i divadelní scénu. "Když jsem poprvé vstoupil do plzeňského divadla v roli ředitele či lépe řečeno principála, za něhož jsem se vždy považoval, trochu se mi roztřásla kolena," přiznává Mojmír Weimann. "Stát se jedním z pokračovatelů Vendelína Budila a sloužit divadlu tak, aby plnilo v daných provozních podmínkách svou funkci, navázalo na své nejlepší tradice a pokusilo se je rozvíjet v souladu s požadavky náročného plzeňského diváka, je těžký úkol. Doba, v níž jsem do Plzně přišel, byla zcela jiná než ta, v níž divadlo řídil geniální představitel krále Leara, ale problémy, s kterými jsem se musel vyrovnávat, nebyly mnohdy jiné než za jeho časů. A ani dnes tomu není jinak. Věděl jsem, že v Budilovi mám oporu stejně jako jsem ji vždy měl v atmosféře města, do kterého mne zavál osud, a v myšlení a cítění jeho obyvatel." (knihydobrovsky.cz)

Historie páteřní moravské dráhy Brno - Přerov s pobočnou tratí Nezamyslice - Šternberk od jejích počátků v 19. století až po současnost. (knihydobrovsky.cz)

V roce 1798 publikoval anglikánský kněz Thomas Malthus první a nejslavnější tezi o vyčerpání zdrojů. Absolutní chudoba mas je neodvratná, protože zdroje jsou omezené a jakékoli zlepšení životních podmínek je brzy vymazáno růstem populace. O nesmírném vlivu této teorie a jejích odnoží svědčí nejlépe čínská politika jednoho dítěte, která svět připravila o stovky milionů lidí a řadu těch žijících o slušný důchod. Nicméně od publikace Malthusovy teze vzrostla světová populace sedminásobně a zároveň se průměrný reálný příjem na hlavu zvýšil desetinásobně. Přitom v mnoha zemích světa včetně České republiky je nyní méně obdělávané půdy a více lesů než před dvěma stoletími. Proč nedošlo a nemůže dojít k vyčerpání zdrojů? A proč jsou přesto alarmistické předpovědi stále tak populární a periodicky se vracejí? Kniha Mojmíra Hampla se Vám právě na tyto otázky snaží odpovědět. (knihydobrovsky.cz)