Geodiverzita a hydrodiverzita - václav cílek, vojen ložek, lisá lenka, aleš bajer

Hlavní text této knihy představuje inventuru různých hornin a reliéfů, které určují či alespoň ovlivňují biologii krajiny. A protože byly na významných kopcích, podél řek a obecně ve členité krajině vystavěny "ikony" české a moravské národní identity - Velehrad, Pražský hrad, Karlštejn, rotunda na Řípu - je zjevné, že geodiverzita stojí i na počátku většiny kulturních hodnot naší krajiny. Druhá část knihy se zaměřujeme na budoucnost: Jak bude vypadat krajina s nerovnoměrnými srážkami a delšími epizodami sucha, s vyššími průměrnými teplotami? Jsme si téměř jisti, že budoucí krajina bude potřebovat návrat ke starým technikám péče o les, tradiční starost o půdu, ale zároveň se neobejdeme bez nejnovějších technologií a experimentování se způsoby zavlažování, novými plodinami a lesními dřevinami. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Hlavní text této knihy představuje inventuru různých hornin a reliéfů, které určují či alespoň ovlivňují biologii krajiny. A protože byly na významných kopcích, podél řek a obecně ve členité krajině vystavěny "ikony" české a moravské národní identity - Velehrad, Pražský hrad, Karlštejn, rotunda na Řípu - je zjevné, že geodiverzita stojí i na počátku většiny kulturních hodnot naší krajiny. Druhá část knihy se zaměřuje na budoucnost: Jak bude vypadat krajina s nerovnoměrnými srážkami a delšími epizodami sucha, s vyššími průměrnými teplotami? Jsme si téměř jisti, že budoucí krajina bude potřebovat návrat ke starým technikám péče o les, tradiční starost o půdu, ale zároveň se neobejdeme bez nejnovějších technologií a experimentování se způsoby zavlažování, novými plodinami a lesními dřevinami. (knihydobrovsky.cz)

Hlavní text této knihy představuje inventuru různých hornin a reliéfů, které určují či alespoň ovlivňují biologii krajiny. A protože byly na významných kopcích, podél řek a obecně ve členité krajině vystavěny "ikony" české a moravské národní identity - Velehrad, Pražský hrad, Karlštejn, rotunda na Řípu - je zjevné, že geodiverzita stojí i na počátku většiny kulturních hodnot naší krajiny. Druhá část knihy se zaměřujeme na budoucnost: Jak bude vypadat krajina s nerovnoměrnými srážkami a delšími epizodami sucha, s vyššími průměrnými teplotami? Jsme si téměř jisti, že budoucí krajina bude potřebovat návrat ke starým technikám péče o les, tradiční starost o půdu, ale zároveň se neobejdeme bez nejnovějších technologií a experimentování se způsoby zavlažování, novými plodinami a lesními dřevinami. (patro.cz)

Kniha - autor Vojen Ložek; Václav Cílek; Lenka Lisá, 232 stran, česky, pevná s přebalem matná Hlavní text této knihy představuje inventuru různých hornin a reliéfů, které určují či alespoň ovlivňují biologii krajiny. A protože byly na významných kopcích, podél řek a obecně ve členité krajině vystavěny "ikony" české a moravské národní identity - Velehrad, Pražský hrad, Karlštejn, rotunda na Řípu - je zjevné, že geodiverzita stojí i na počátku většiny kulturních hodnot naší krajiny. Druhá část knihy se zaměřujeme na budoucnost: Jak bude vypadat krajina s nerovnoměrnými srážkami a delšími epizodami sucha, s vyššími průměrnými teplotami? Jsme si téměř jisti, že budoucí krajina bude potřebovat návrat ke starým technikám péče o les, tradiční starost o půdu, ale zároveň se neobejdeme bez nejnovějších technologií a experimentování se způsoby zavlažování, novými plodinami a lesními dřevinami. (alza.cz)

Elektronická kniha - autor Václav Cílek, 264 stran, česky Hlavní text této knihy představuje inventuru různých hornin a reliéfů, které určují či alespoň ovlivňují biologii krajiny. A protože byly na významných kopcích, podél řek a obecně ve členité krajině vystavěny "ikony" české a moravské národní identity - Velehrad, Pražský hrad, Karlštejn, rotunda na Řípu - je zjevné, že geodiverzita stojí i na počátku většiny kulturních hodnot naší krajiny. Druhá část knihy se zaměřuje na budoucnost: Jak bude vypadat krajina s nerovnoměrnými srážkami a delšími epizodami sucha, s vyššími průměrnými teplotami? Jsme si téměř jisti, že budoucí krajina bude potřebovat návrat ke starým technikám péče o les, tradiční starost o půdu, ale zároveň se neobejdeme bez nejnovějších technologií a experimentování se způsoby zavlažování, novými plodinami a lesními dřevinami. (alza.cz)

Svědectví o setkávání čtyř Čechů s krajinou, minulostí a současností Súdánu, exotické a v Česku málo známé africké země. Sabaloka je malé vulkanické pohoří asi 80 km severně od Chartúmu. Pohořím protéká řeka Nil, která zde vytváří hluboce zařízlé údolí a loučí se se Sabalokou peřejemi - nejmenším a zároveň nejkrásnějším ze šesti nilských kataraktů. V roce 2009 se tato oblast stala předmětem geoarcheologického výzkumu Českého egyptologického ústavu FF UK v Praze a Geologického ústavu AV ČR. Účastníci druhé vědecké expedice do pohoří Sabaloka a dalších oblastí severního Súdánu si vedli deník. Jejich záznamy z počátku roku 2011 jsou doplněny texty a fotografiemi osvětlujícími významná období súdánských dějin a výsledky dosavadního působení českého týmu v Súdánu. (knihydobrovsky.cz)

Tato kniha pojednává o proměnách české, moravské a slovenské krajiny za posledních zhruba 18 tisíc let. Během té doby ustoupily ze severní Evropy ledovce a přišel les a s ním i lidé živící se nejprve lovem a později zemědělstvím. Každá pravěká kultura vtiskla naší krajině poněkud jinou tvář, zároveň ale musela reagovat na klimatické změny, vývoj říčních niv i změny lesních porostů. Snad nejzávažnějším motorem změn byly střídající se vlny suchého kontinentálního a vlhkého oceánského klimatu. Jako lidé této země s proměnami podnebí a prostředí se střídavým úspěchem zacházíme více jak dvanáct tisíc let, tedy celý holocén, a je to vzrušující příběh! Kniha však není ohlédnutím za minulostí, ale hlavně zprávou pro současnou dobu hlubokých proměn krajiny a očekávaných změn klimatu. Sucha i povodně, odlesnění, hluboká eroze i nástup nových druhů tu již byly a my máme možnost studovat, jak se projevovaly a co způsobily. (patro.cz)

Tato kniha pojednává o proměnách české, moravské a slovenské krajiny za posledních zhruba 18 tisíc let. Během té doby ustoupily ze severní Evropy ledovce a přišel les a s ním i lidé živící se nejprve lovem a později zemědělstvím. Každá pravěká kultura vtiskla naší krajině poněkud jinou tvář, zároveň ale musela reagovat na klimatické změny, vývoj říčních niv i změny lesních porostů. Snad nejzávažnějším motorem změn byly střídající se vlny suchého kontinentálního a vlhkého oceánského klimatu. Jako lidé této země s proměnami podnebí a prostředí se střídavým úspěchem zacházíme více jak dvanáct tisíc let, tedy celý holocén, a je to vzrušující příběh! Kniha však není ohlédnutím za minulostí, ale hlavně zprávou pro současnou dobu hlubokých proměn krajiny a očekávaných změn klimatu. Sucha i povodně, odlesnění, hluboká eroze i nástup nových druhů tu již byly a my máme možnost studovat, jak se projevovaly a co způsobily. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Geolog, klimatolog, překladatel a filozof Václav Cílek je oblíbeným popularizátorem vědy, známým i z televizní obrazovky. Čtenáři jej znají také jako originálního myslitele, který spojuje poznatky z různých oborů a dochází tak k překvapivým závěrům. Nejnovější Cílkova publikace je autorsky upraveným přepisem jeho rozhovorů s moderátory Českého rozhlasu 2 - Praha v pořadu Jak to vidí... Čtenář zde nalezne vysvětlení řady jevů, jako jsou například časté povodně střídané nezvyklými vedry, důsledky těžby hnědého uhlí na severu Čech, stoupající ceny energií, ale také třeba ekonomická krize. (knihydobrovsky.cz)

Labyrinty světa jsou neobvyklou dárkovou knihou s originální představou labyrintů od našich významných výtvarníků. Čtenář má možnost prstem či ve fantazii procházet a proplouvat jedinečnými dvoustrannými ilustracemi, anebo se začíst do zasvěceného průvodního textu Václava Cílka, který je fenoménem labyrintů fascinován již dlouhá léta. (knihydobrovsky.cz)

Nedaleko slavných kounovských řad odkryli lovci menhirů několik kamenných uskupení a vztyčili víc než dvacet menhirů o váze až sedm tun. Jsou to opravdové kamenné památky? Nepředstavuje oblast Kounova pravěkou posvátnou krajinu, jedinou svého druhu u nás? Zájem o kameny však odráží ještě něco zásadnějšího - potřebu naší společnosti v tomto nejistém, přechodném období mezi dvěma věky držet se něčeho pevného a neměnného, jako je kámen. Tuto knihu ale také můžeme číst jako jeden ze způsobů, jak se dívat na kosmický aspekt české krajiny, jak slučovat nebe a zemi. Tyto záležitosti musely být dobře známy chudým lidem mezi pravěkem a barokem, kteří v krajině žili celé generace a záviseli na ní svým tělem i duší. Závěrečná poloha knihy se vrací k Zemi a hvězdám. Vychází přitom z toho, že kultura je nejen návštěva národního divadla, ale také způsob, jak si rozumíme se Sluncem a Měsícem. Část textu De Fundamentis Astrologiae Certioribus aneb K pevnějším základům astrologie Johannese Keplera přeložili Jiří Nitsche a Marie Čamachová. (knihydobrovsky.cz)

Václav Cílek v této knize navazuje na předešlá díla, především na Krajiny vnitřní a vnější (2002, rozšířené vydání 2005) a Makom - Kniha míst (2004, rozšířené vydání 2007). Zabývá se znovu krajinou a místy, životním prostředím a klimatem. Dokonce se opatrně věnuje "popisu světa při velkém skoku dopředu, při kterém jsme se víc soustředili na výkon než na to, kam skáčeme...". Knihu doplňují kromě fotografií také ilustrace z pozůstalosti malířky Olgy Karlíkové, která třicet let poslouchala zpěv ptáků a soustředěně jej zaznamenávala. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Slovo makom pochází z hebrejštiny. Znamená místo, ale je to spíš místo v srdci, protože vesmír jsou (jak se říká) hlavně vztahy. V kabale je význam slova makom ještě závažnější -představuje šesté nebe, kde se vše předurčuje. Uprostřed šestého nebe je temná propast Daat Berija, z níž vychází hlas, jenž dává poznání. Předkládaná kniha má prostší cíl. Navazuje na knihu o krajinách vnitřních a vnějších a v první části se obrací k reálným místům: k čarodějnému lesu u Kuksu, k paládiu ve Staré Boleslavi, k Vojtěšské huti na Kladně i k situacím, kdy Balkán je víc než celá Evropa. Ptáme se zde, kde žijeme a odkud pocházíme. V druhé části, nazvané Zeitgeist - duch doby, nás víc zajímá, v jaké době to vlastně žijeme a kam směřujeme. V části třetí, nazvané Bohové, buddhové a trpaslíci, se nám jedná zejména o trpaslíky, o to, co nás přesahuje a co vůbec nezapadá do každodenního života. Kniha byla nově rozšířena o čtvrtou část Poslední divočina. (knihydobrovsky.cz)

Nejnovější kniha esejů Václava Cílka vznikala neplánovaně během covidových let. Hlavním impulsem byla Cílkova spolupráce se současným slovenským undergroundovým fotografem a sběratelem umění Ivanem Zubaľem, jenž ho seznámil s okruhem slovenských výtvarníků v čele s Erikem Binderem. Podobně smýšlející lidé a věci se přitahují, a tak se na tyto výpravy do uměleckého prostředí začaly přirozeně nabalovat další osobnosti a současné i dávné příběhy – Petr Nikl a jeho spiritismus, výstřední František Skála, magický František Bílek či vizionář Alfons Mucha. Nejedná se však o kunsthistorické výklady, Cílek vnímá umění jako další, na logiku navazující cestu k porozumění světu. (knihydobrovsky.cz)

Podzemí je velkolepá průzkumná cesta do říše podsvětí, jak se objevuje v mýtech, literatuře, paměti i samotné zemi. V dlouho očekávané knize nám Robert Macfarlane nabízí mimořádný pohled na náš vztah k temnotě, pohřbívání a minulosti i budoucnosti naší planety. Macfarlaneův lyrický a působivý text mocně promlouvá k současnému světu v celé jeho šíři. Od pozoruhodných úvodních stran až po dojemný závěr je to cesta úžasu, žalu, strachu a naděje. Tahle kniha změní způsob, jakým nahlížíte na svět. Po cestě „hlubokým časem“ – závratnými prostory geologického času – se přesouváme od původu vesmíru k Zemi po vyhynutí lidí, zastavujeme se u pohřebišť doby bronzové, pařížských katakomb, tajících Grónských ledovců, bezhvězdných řek a arktických mořských jeskyní, podzemních fungálních sítí, pomocí nichž spolu komunikují stromy, a hlubinné „skrýše“, kde se má po následujících 100 000 let skladovat jaderný odpad. Macfarlaneův lyrický a působivý text mocně promlouvá k současnému světu v celé jeho šíři. Od pozoruhodných úvodních stran až po dojemný závěr je to cesta úžasu, žalu, strachu a naděje. Podzemí je nový přelom v Macfarleneově dlouholetém mapování vztahů mezi krajinou a lidským srdcem. Tahle kniha, zároveň odvěká i naléhavá, změní způsob, jakým nahlížíte na svět. Za knihu Podzemí získal autor roku 2019 Wainwright Prize – ocenění za nejlepší knihu z oblasti přírody. Doslov Václav Cílek. (knihydobrovsky.cz)

Stojíme na prahu velké proměny. Neklid zažíváme všude kolem sebe. Co nám ta proměna přinese a kdy přijde, se můžeme jen domnívat. Je dobré si ale uvědomit, že podobné předěly zažívali lidé tisíce let před námi. Ne vždycky musí znamenat katastrofu. Toto přesvědčení Václava Cílka vystupuje z této knížky jako poselství. Tahle knížka je jedním velkým putováním. Putováním časem, dějinami, světem… Známý geolog a esejista nás provede krajinami svého srdce, krajinami z kamene i myšlenek. Navštívíme jeskyně i dávné civilizace, skalní města i indiány, krásy Čech i Jeruzalém... Podíváme se, kam se ubírá moderní společnost i jaký vliv na ni mají nové technologie. Zamyslíme se, kam se za poslední léta posunula společnost česká. Ale také kde a v čem dnes můžeme hledat krásno a klid. A jak to všechno může souviset. Souvislosti jsou často nečekané a netušené. V otevřeném rozhovoru s novinářem Janem Dražanem vypráví Václav Cílek poutavě, moudře, s nadhledem i humorem o věcech, kterými se léta zabývá. Stejně tak o svém životě. Vzpomíná, jak chodil do černošské školy nebo jak v dolech málem odpálil spolužáka. Ohlíží se za jednou dlouhou kapitolou svého života, protože - jak sám říká - chce se dívat hlavně dopředu. (knihydobrovsky.cz)

Tato kniha představuje několik let uvažování o společnosti, přírodě a nás samých. První část se týká naší současné situace, která se ocitá na hraně mezi hněvem a soucitem, mezi ničením a tvorbou. Na změnu jsme málo psychologicky připraveni, a proto je nutné si vybudovat nějakou formu aktivní obrany. Dále se však ukáže, že pouhá sebeobrana nestačí, protože je také nutné být tvořivý. Tři různé druhy kreativity autor ukazuje na příkladu tří umělců, u nichž cesta vede přes důkladnou znalost řemesla, dějin umění a poslouchání hudby, přes schopnost být prodlouženou rukou přírodních sil, anebo dokonce může pramenit ve škvíře do jiného prostoru. Závěrečná část knihy je věnována cestě s indiánským šamanem do prvního post-amerického města Detroitu a civilizacím, které se rozpouštějí a znovu v jiné podobě krystalizují. V Detroitu jsme viděli konec jedné civilizace a nebylo to špatné. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Autorem knihy je populární geolog a publicista Václav Cílek, v autorské spolupráci s výtvarnicí Renátou Fučíkovou vytvořili působivou a jedinečnou publikaci Krajiny domova. Každá kapitola začíná velkým obrázkem vybrané krajiny a pokračuje vlastním textem spolu se zajímavostmi a historickými souvislostmi, které patří k charakteristickým rysům daného regionu. Tento jedinečný knižní projekt navazuje na významná encyklopedická a naučná díla z Albatrosu, ať už cyklus Dějin v obrazech či Žáčkova encyklopedie. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha: Co tě nezabije, to se vrátí a zkusí to znovu. O antropocénu, cestě indiánského šamana do Detroitu, kamenech Dunaje, o přílivech a odlivech civilizací, a o vděčnosti a naději v post-covidové době. Znepokojivá audiokniha podle textu Václava Cílka o naší společnosti, planetě, klimatu, ale i o výtvarném umění a nezbytnosti tvorby. Reflektuje události posledních let včetně celosvětové pandemie a ovzduší neodvratné změny. Uvažuje o společnosti, přírodě a nás samých. Apeluje na psychologickou přípravu na změny, které nás čekají. Klade důraz na lidské vztahy, kama-rádství, a na nové způsoby jak žít a prožívat svět. Nutnost být tvořivý ukazuje na příkladu tří umělců a na závěr shrnuje schéma „přecházení řeky“ jako jakýsi most nad rozbouřenými vo-dami, které potřebujeme překlenout. Přináší tak vysoce aktuální komentář k naší současné situaci, která se v jeho očích ocitá na hraně mezi hněvem a soucitem, mezi ničením a tvorbou. (knihydobrovsky.cz)

Krajina se od devadesátých let 20. století stala jedním z klíčových pojmů přírodních, ale i některých humanitních věd. První polovina knihy se týká skutečné, fyzické krajiny, jejích proměn a ochrany. Druhá část je věnována vnitřním krajinám duše – fenoménu genia loci, postavě zeleného muže, keltským bohům v druhohorách aj. Celek uzavírají Poutníkova pravidla putování po posvátných místech a obsáhlý soupis literárních i hudebních pramenů, které jsou pro vstup do krajiny potřebné. Hlavním motivem knihy zůstává nutnost chránit krajinu kvůli ní samé, kvůli živlům, skalám, vodám a životu, ale také kvůli sobě a vlastní duši. (knihydobrovsky.cz)

Krajina se od 90. let 20. století stala jedním z klíčových pojmů přírodních i některých humanitních věd. Texty V. Cílka se zabývají skutečnou, fyzickou krajinou, jejími proměnami a ochranou, stejně tak jako vnitřními krajinami duše - fenoménem genia loci, postavou Zeleného muže, keltskými bohy v druhohorách atp. Knihu uzavírají Poutníkova pravidla putování po posvátných místech a obsáhlý soupis literárních i hudebních pramenů, které jsou pro vstup do krajiny potřebné. Hlavním motivem knihy zůstává nutnost chránit krajinu kvůli jí samé, kvůli živlům, skalám, vodám a životu, ale také kvůli sobě a vlastní duši. Toto vydání je rozšířeno o oddíl Právo na krajinu. (knihydobrovsky.cz)

Naše předchozí kniha Ruka noci podaná byla založená na typickém preperském přístupu, že z města poničeného krizí má člověk utéct do přírody či na chalupu a začít zde v potu tváře sázet brambory a budovat svět jako osadníci na Divokém západě. Jenže při koronavirové pandemii nebo během ruské agrese na Ukrajině z konfliktních míst odjelo mnohem méně lidí, než kolik odjet mohlo. Jedno řešení je utéct a druhé řešení je pokusit se vybudovat odolnější a bezpečnější svět. A o tom pojednávají texty v této knize. (knihydobrovsky.cz)

Fotografická publikace je pojata jako případová studie oblastí, které postihla povodeň. Nejen jako připomenutí uplynutí jednoho roku od povodní na severu Čech v roce 2010 vydávám ve spolupráci s Václavem Cílkem a kolektivem autorů publikaci Pod vodou, s podtitulem Zpráva o velké povodni na Frýdlantsku, klimatické proměně světa a pocitu duše po katastrofě. Původně jsme chtěli napsat jednoduchou, ryze regionální knihu, aby místní lidé na povodeň nezapomněli. Protože ten, kdo zapomíná na věci nevyhnutelné, staví na nevhodných místech u řeky, a vytváří tak budoucí problém. Postupně jsme si však začali uvědomovat, že v podobné situaci, jako je Frýdlantsko, se v minulých letech ocitla řada českých, moravských a v ještě mnohem větším měřítku polských a maďarských regionů. Knihu jsme tedy pojali jako případovou studii oblasti, sledované měsíce před povodní, hodinu po hodině během její kulminace a systematicky další rok po povodni. A podobně i texty o klimatických změnách, příčinách povodní a možnosti nápravy představují určitý souhrn zkušeností z uplynulých deseti let povodňového neklidu a do značné míry se týkají celého území České republiky. Symbolicky je tato zkušenost s živly a silami přesahujícími člověka zakotvena v území, jemuž vévodí hrad a zámek Frýdlant jako bývalé sídlo mocného Albrechta z Valdštejna i možný předobraz „Zámku“ ze slavného románu Franze Kafky. (knihydobrovsky.cz)

Slovo makom pochází z hebrejštiny. Znamená místo, ale je to spíš místo v srdci, protože vesmír jsou (jak se říká) hlavně vztahy. V kabale je význam slova makom ještě závažnější představuje šesté nebe, kde se vše předurčuje. Uprostřed šestého nebe je temná propast Daat Berija, z níž vychází hlas, jež dává poznání. Předkládaná kniha má prostší cíl. Navazuje na knihu o krajinách vnitřních a vnějších a v první části se obrací k reálným místům k čarodějnému lesu u Kuksu, k paládiu ve Staré Boleslavi, k Vojtěšské huti na Kladně i k situacím, kdy Balkán je víc než celá Evropa. Ptáme se zde, kde žijeme a odkud pocházíme. V druhé části, nazvané Zeitgeist duch doby nás víc zajímá, v jaké době to vlastně žijeme a kam směřujeme. V části třetí, nazvané Bohové, buddhové a trpaslíci se nám jedná zejména o trpaslíky, o to co nás přesahuje a co vůbec nezapadá do každenního života (patro.cz)

Křivoklátsko, chráněné jako lovecký revír českých knížat a králů od středověku, se dočkalo moderní velkoplošné ochrany vyhlášením chráněné krajinné oblasti v roce 1978. Již v roce 1977 byla vzhledem ke svému nadnárodnímu významu vyhlášena nejcennější část Křivoklátska biosférickou rezervací UNESCO. V posledních letech probíhají práce směřující k vyhlášení jádra oblasti Národním parkem. Křivoklátsko si vysokou míru ochrany nepochybně zaslouží. Předkládaná kniha shrnuje vývoj krajiny Křivoklátska od její nejstarší geologické historie, přes geomorfologický vývoj v třetihorách a čtvrtohorách, až po vliv člověka na krajinu od pravěku po úplnou současnost. Kniha je sestavena formou příběhu krajiny, kdy jsou jednotlivé události ve vývoji krajiny dokumentovány pečlivě vybranými fotografiemi a vysvětleny rozsáhlým průvodním textem. Bohatý fotografický doprovod knihy je zprávou o současném stavu krajiny Křivoklátska, směrovanou pro budoucnost. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Ztrácíme vnější krajinu. Znamená to, že se něco děje i s krajinou vnitřní… Ne nadarmo se říká, že o nitru člověka nejvíc vypovídá pohled z okna jeho pokoje. A v tomto směru nejsou naše vyhlídky zrovna lichotivé – letitý nezájem o krajinu domova mnohde vyústil ve zjevnou degradaci jejího ducha. Soubor esejů geologa Václava Cílka o krásách České kotliny, která jen zdánlivě dříme pod vrstvami pradávných horotvorných dramat, vyniká hebkostí slov i posvátností prožitku, objevnými souvislostmi i aforistickými postřehy poutníka, jenž na cestě učinil to, co při soustředěné chůzi svedeme úplně všichni: vyzářil to nejlepší ze sebe sama. Autorovy úvahy ukazují, jak lze prostor kolem sebe znovu objevovat nejen ve prospěch přírody samé, ale také v zájmu vlastní duše. Vždyť bez krajiny není lidské paměti, a tedy ani skálopevné opory, že někam patříme. Je načase obnovit ztracenou rovnováhu, nechceme-li už brzy klepat u psychiatrů a přetlačovat se s tisícovkami dalších pacientů. Délka nahrávky: 10 hodin 53 minut Čte Miroslav Táborský (knihydobrovsky.cz)

Slovo makom pochází z hebrejštiny. Znamená místo, ale je to spíš místo v srdci, protože vesmír jsou (jak se říká) hlavně vztahy. V kabale je význam slova makom ještě závažnější představuje šesté nebe, kde se vše předurčuje. Uprostřed šestého nebe je temná propast Daat Berija, z níž vychází hlas, jež dává poznání. Předkládaná kniha má prostší cíl. Navazuje na knihu o krajinách vnitřních a vnějších a v první části se obrací k reálným místům k čarodějnému lesu u Kuksu, k paládiu ve Staré Boleslavi, k Vojtěšské huti na Kladně i k situacím, kdy Balkán je víc než celá Evropa. Ptáme se zde, kde žijeme a odkud pocházíme. V druhé části, nazvané Zeitgeist duch doby nás víc zajímá, v jaké době to vlastně žijeme a kam směřujeme. V části třetí, nazvané Bohové, buddhové a trpaslíci se nám jedná zejména o trpaslíky, o to co nás přesahuje a co vůbec nezapadá do každodenního života. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Ztrácíme vnější krajinu. Znamená to, že se něco děje i s krajinou vnitřní… Ne nadarmo se říká, že o nitru člověka nejvíc vypovídá pohled z okna jeho pokoje. A v tomto směru nejsou naše vyhlídky zrovna lichotivé – letitý nezájem o krajinu domova mnohde vyústil ve zjevnou degradaci jejího ducha. Soubor esejů geologa Václava Cílka o krásách České kotliny, která jen zdánlivě dříme pod vrstvami pradávných horotvorných dramat, vyniká hebkostí slov i posvátností prožitku, objevnými souvislostmi i aforistickými postřehy poutníka, jenž na cestě učinil to, co při soustředěné chůzi svedeme úplně všichni: vyzářil to nejlepší ze sebe sama. Autorovy úvahy ukazují, jak lze prostor kolem sebe znovu objevovat nejen ve prospěch přírody samé, ale také v zájmu vlastní duše. Vždyť bez krajiny není lidské paměti, a tedy ani skálopevné opory, že někam patříme. Je načase obnovit ztracenou rovnováhu, nechceme-li už brzy klepat u psychiatrů a přetlačovat se s tisícovkami dalších pacientů. Mnoho vlivů, mnoho vrstev, ale jeden příběh. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Nedaleko slavných kounovských řad odkryli lovci menhirů několik kamenných uskupení a vztyčili víc než dvacet menhirů o váze až sedm tun. Jsou to opravdové kamenné památky? Nepředstavuje oblast Kounova pravěkou posvátnou krajinu, jedinou svého druhu u nás? Zájem o kameny však odráží ještě něco zásadnějšího - potřebu naší společnosti v tomto nejistém, přechodném období mezi dvěma věky držet se něčeho pevného a neměnného, jako je kámen. Tuto knihu ale také můžeme číst jako jeden ze způsobů, jak se dívat na kosmický aspekt české krajiny, jak slučovat nebe a zemi. Tyto záležitosti musely být dobře známy chudým lidem mezi pravěkem a barokem, kteří v krajině žili celé generace a záviseli na ní svým tělem i duší. Závěrečná poloha knihy se vrací k Zemi a hvězdám. Vychází přitom z toho, že kultura je nejen návštěva národního divadla, ale také způsob, jak si rozumíme se Sluncem a Měsícem. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Nejnovější kniha esejů Václava Cílka vznikala neplánovaně během covidových let. Hlavním impulsem byla Cílkova spolupráce se současným slovenským undergroundovým fotografem a sběratelem umění Ivanem Zubaľem, jenž ho seznámil s okruhem slovenských výtvarníků v čele s Erikem Binderem. Podobně smýšlející lidé a věci se přitahují, a tak se na tyto výpravy do uměleckého prostředí začaly přirozeně nabalovat další osobnosti a současné i dávné příběhy - Petr Nikl a jeho spiritismus bez duchů, výstřední František Skála, magický František Bílek či vizionář Alfons Mucha. Nejedná se však o kunsthistorické výklady, Cílek vnímá umění jako další cestu k porozumění světu. K čemu jsou dobří Slováci? Jakou roli hráli při vzniku Československa svobodní zednáři? Jsou orchideje inteligentnější než hmyz? Proč pláčeme před obrazy? Vzdalujeme se od světelné osy lidských dějin? Možná v této knize nedostanete na všechny tyto a další otázky jednoznačnou odpověď, ale dozvíte se, že věci, které září, potřebujeme. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Tato kniha představuje "to nejlepší z Václava Cílka". Jde o výbor, který mapuje dvacetiletou spolupráci jednoho z našich nejúspěšnějších esejistů s nakladatelstvím Dokořán - od jeho prvotiny Krajiny vnitřní a vnější (2002), která se stala bestsellerem, až k dosud poslední autorské knize esejů Jak přejít řeku (2020). Cílem bylo nejen vzdát autorovi zasloužený hold, ale zejména přiblížit jeho tvorbu novým čtenářům. Eseje jsou uspořádány do pěti tematických oddílů, jež mají představit hlavní oblasti, které prostupují Cílkovým dílem: krajina jako celek; genius loci konkrétních míst; setkávání s lidmi, zvířaty i bájnými bytostmi; popis současného světa s jeho problémy a obav, kam se to řítíme; a nakonec texty o tom, jak z toho ven, které dávají naději. Autor pro knihu Přijít za svítání vybral ilustrace Evy Brodské a Bohuslava Reynka a fotografie Hany Rysové. Jak píše Cílkův oblíbený Jorge Luis Borges: není ani tak důležité číst další knihy jako se vracet k těm, které jsme již četli. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Podzemí je velkolepá průzkumná cesta do říše podsvětí, jak se objevuje v mýtech, literatuře, paměti i samotné zemi. V dlouho očekávané knize nám Robert Macfarlane nabízí mimořádný pohled na náš vztah k temnotě, pohřbívání a minulosti i budoucnosti naší planety. Macfarlaneův lyrický a působivý text mocně promlouvá k současnému světu v celé jeho šíři. Od pozoruhodných úvodních stran až po dojemný závěr je to cesta úžasu, žalu, strachu a naděje. Tahle kniha změní způsob, jakým nahlížíte na svět. Po cestě „hlubokým časem“ – závratnými prostory geologického času – se přesouváme od původu vesmíru k Zemi po vyhynutí lidí, zastavujeme se u pohřebišť doby bronzové, pařížských katakomb, tajících Grónských ledovců, bezhvězdných řek a arktických mořských jeskyní, podzemních fungálních sítí, pomocí nichž spolu komunikují stromy, a hlubinné „skrýše“, kde se má po následujících 100 000 let skladovat jaderný odpad. Macfarlaneův lyrický a působivý text mocně promlouvá k současnému světu v celé jeho šíři. Od pozoruhodných úvodních stran až po dojemný závěr je to cesta úžasu, žalu, strachu a naděje. Podzemí je nový přelom v Macfarleneově dlouholetém mapování vztahů mezi krajinou a lidským srdcem. Tahle kniha, zároveň odvěká i naléhavá, změní způsob, jakým nahlížíte na svět. Za knihu Podzemí získal autor roku 2019 Wainwright Prize – ocenění za nejlepší knihu z oblasti přírody. Doslov Václav Cílek. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Tato kniha představuje několik let uvažování o společnosti, přírodě a nás samých. První část se týká naší současné situace, která se ocitá na hraně mezi hněvem a soucitem, mezi ničením a tvorbou. Na změnu jsme málo psychologicky připraveni, a proto je nutné si vybudovat nějakou formu aktivní obrany. Dále se však ukáže, že pouhá sebeobrana nestačí, protože je také nutné být tvořivý. Tři různé druhy kreativity autor ukazuje na příkladu tří umělců, u nichž cesta vede přes důkladnou znalost řemesla, dějin umění a poslouchání hudby, přes schopnost být prodlouženou rukou přírodních sil, anebo dokonce může pramenit ve škvíře do jiného prostoru. Závěrečná část knihy je věnována cestě s indiánským šamanem do prvního post-amerického města Detroitu a civilizacím, které se rozpouštějí a znovu v jiné podobě krystalizují. V Detroitu jsme viděli konec jedné civilizace a nebylo to špatné. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Václav Cílek v této knize navazuje na předešlá díla, především na Krajiny vnitřní a vnější (2002, rozšířené vydání 2005) a Makom. Kniha míst (2004, rozšířené vydání 2007). Zabývá se znovu krajinou a místy, životním prostředím a klimatem. Dokonce se opatrně věnuje "popisu světa při velkém skoku dopředu, při kterém jsme se víc soustředili na výkon než na to, kam skáčeme..." Knihu doplňují kromě fotografií také ilustrace z pozůstalosti malířky Olgy Karlíkové, která třicet let poslouchala zpěv ptáků a soustředěně jej zaznamenávala. (knihydobrovsky.cz)

Geolog a oceňovaný esejista Václav Cílek je známý tím, že se k aktuálním problémům světa dokáže vyjádřit nadčasově, z rozmanitých úhlů pohledu, s nadhledem, vtipem i s konstruktivní skepsí. Jeho nejnovější kniha Co se děje se světem? je typicky cílkovská: zdánlivě jde o popis velké proměny našeho světa vlivem klimatických změn a migrační vlny, ale ve skutečnosti se autor soustřeďuje především na to, jak si v životě udržet radost a jak (pře)žít šťastně. V první části věnované českým zahrádkám se zabývá tématy, jako je útěcha květin, inteligence stromů a malá dobrodiní běžného světa, která vedou ke spokojenosti a štěstí. Odtud přechází do světa řeckých a indiánských mýtů, abychom si uvědomili důležitost vody a času v našem životě. Poslední část knihy se dotýká příběhu velkého zrychlení, tedy lidského vlivu na celý zemský systém a na jeho možné důsledky. Navzdory všem možným katastrofickým scénářům je to kniha optimistická a přináší konkrétní návrhy, jak řešit současnou a budoucí krizi. (knihydobrovsky.cz)

Co se dnes děje s pojmy jako „génius loci“? Vyslovovali jsme je s nejhlubší úctou a dnes máme dojem, že vyčpěly. Podobně jako existuje duch místa, génius loci, tak tradičně existuje i duch času, génius tempori, kterému se ve střední Evropě častěji říká „Zeitgeist“. V delších stabilních obdobích, kdy se skoro nic neděje, vystupuje do popředí místo, zatímco v rušných časech změn má hlavní slovo doba. Dnes čteme knihy o globalizaci a ekonomické krizi. Génius loci zrovna právě nemoderní, ale je to dáno tím, že se jako mnoho jiných věcí, které s námi stále zůstávají, občas vynořuje a občas mizí. Navíc doba se už brzy začne zpomalovat a stahovat do sebe, takže opět přijde ke slovu „místo“. Jak se podílíme na vytváření posvátné krajiny? Aby něco fungovalo na duchovní úrovni, tak to nejprve musí fungovat na hmotné úrovni. Na začátku se vždy jedná o vodu, půdu a les. Místo samo nás vede - upravíme pramen a cítíme, že to chce něco dalšího. Jedná se o účast na podstatě, kterou dál rozvíjíme. (patro.cz)

Ve 12. století vznikl v Číně cyklus deseti obrazů a textů k nim, které zobrazují člověka, jenž se vzdálil sám sobě a cosi beznadějně hledá. Spatří však stopy býka, objeví jej, svede s ním zápas, posadí se na jeho záda a vše zmizí. Pak se objeví kruh, vrba a v posledním obraze se člověk vrací zpět mezi lidi, pije rýžové víno a na každém, s kým mluví, ulpívá něco z lesku nebe. Mnoho století nenechával tento text posluchače v klidu a nutkavě se k němu vraceli celý život. Stejně tak Václav Cílek, který k textům a obrazům přidal čtyři interpretační klíče. Ty ovšem text nevysvětlují (aby tajemství mohlo žít), ale zvláštním způsobem dokreslují. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Co se děje se světem? Náš svět prochází velkou proměnou a Václav Cílek se na ni dokáže podívat z rozmanitých úhlů pohledu a s vtipem. Úryvek z Koronavirového dodatku pozn. Možno ještě zkrátit Resilience je dynamická odolnost. Zatížíte kus oceli, prohne se, ale pak se vrátí do původního stavu. Blesk zapálí les, ale ten zase doroste a ani se přitom moc neochudí. Počítáte s útokem, nevíte však, co se může stát a proto si budujete resilienci. Při získávání resilience jsou důležité tři postoje: 1 – víte, že se něco může stát, že nebezpečí je součástí vašeho života 2 – rozumíte světu a situaci. Jsou věci, které nemůžete změnit, ale je dobré vidět obojí - přicházejícího medvěda a za ním krásný západ slunce. Jsme trénováni na ohrožení, ale je také třeba trénovat se na krásu. Být si vědom něčeho dobrého je mocná strategie. 3 – resilientní lidé dávají pozor na to, co jim pomáhá a co jim škodí. V běžném životě obvykle stačí tyhle věci vypozorovat, aniž by s nimi člověk musel moc zápasit a ony se postupně promění. Už opouštíme pobřežní mělčiny a proud změn nás unáší dál od pevného břehu. Bojíme se, ale také umíme plavat. Co se děje se světem? Základní problém je ten, že se děje příliš mnoho věcí najednou. Náš svět prochází velkými otřesy a proměnami a geolog a oceňovaný esejista Václav Cílek se na ně dokáže podívat z rozmanitých úhlů pohledu, s nadhledem, vtipem a konstruktivní sklepsí. Vždyť v době velkého zrychlení a nečekaných důsledků globalizace, současnou pandemii nevyjímaje, je více než kdy dříve důležité umění udržet si v životě pocit smyslu a (pře)žít šťastně. Hned úvodu zazní dosud nepublikované autorovy úvahy o koronaviru a silách, které nelze ochočit, ale lze se s nimi utkat se ctí a omezit ztráty. Další část audioknihy v interpretaci Martina Myšičky prokládané osobními autorovými úvahami, se věnuje českým zahrádkám a zabývá se inteligencí stromů a rostlin a jejich přetrvávající spjatostí s životem člověka. Odtud přechází k úvahám nad řeckými a indiánskými mýty, důležitost vody a času v našem životě. Poslední část se dotýká lidského vlivu na celý zemský systém a jeho důsledků. Navzdory všem možným katastrofickým scénářům je audiokniha originálním, optimistickým poselstvím přinášejícím konkrétní návrhy, jak řešit současnou a budoucí krizi. (knihydobrovsky.cz)

Ve své knize Prohlédni si tu zemi Václav Cílek navazuje na své předchozí úspěšné tituly věnované především krajině a místům - Krajiny vnitřní a vnější, Makom a Dýchat s ptáky. Jádrem knihy jsou eseje věnované Praze a jejímu geniu loci, v dalších částech se pak autor zaměřuje jak na českou a moravskou krajinu (České středohoří, Jižní Čechy, Ostrava...), tak na místa, která ho oslovila na jeho zahraničních cestách za geologickými výzkumy (Súdán, Řecko, Turecko). Eseje o "krajinách vnějších" doplňují i texty metafyzičtějšího charakteru - o posvátnu Santiniho staveb, o prostoru spjatém s Janem Palachem či fragmenty z nikdy nedokončené čínské antologie. Knihu doprovázejí ilustrace výtvarníka Vladimíra Kokolii a 80 fotografií autora. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Texty o paměti krajiny, smysluplném bobrovi, areálu jablkového štrúdlu a také o tom, proč lezeme na rozhlednu Krajina se od 90. let 20. století stala jedním z klíčových pojmů přírodních, ale i některých humanitních věd. První polovina textů se týká skutečné, fyzické krajiny, jejích proměn a ochrany. Druhá část je věnována vnitřním krajinám duše - fenoménu genia loci, postavě Zeleného muže, keltským bohům v druhohorách atp. Celek uzavírají Poutníkova pravidla putování po posvátných místech a obsáhlý soupis literárních i hudebních pramenů, které jsou pro vstup do krajiny potřebné. Hlavním motivem knihy zůstává nutnost chránit krajinu kvůli jí samé, kvůli živlům, skalám, vodám a životu, ale také kvůli sobě a vlastní duši. Foto Hana Rysová, Václav Cílek. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Ve své nejnovější knize Prohlédni si tu zemi Václav Cílek navazuje na své předchozí úspěšné tituly věnované především krajině a místům - Krajiny vnitřní a vnější, Makom a Dýchat s ptáky. Jádrem knihy jsou eseje věnované Praze a jejímu geniu loci, v dalších částech se pak autor zaměřuje jak na českou a moravskou krajinu (České středohoří, Jižní Čechy, Ostrava...), tak na místa, která ho oslovila na jeho zahraničních cestách za geologickými výzkumy (Súdán, Řecko, Turecko). Eseje o "krajinách vnějších" doplňují i texty metafyzičtějšího charakteru - o posvátnu Santiniho staveb, o prostoru spjatém s Janem Palachem či fragmenty z nikdy nedokončené čínské antologie. Knihu doprovázejí ilustrace výtvarníka Vladimíra Kokolii a 80 fotografií autora. (knihydobrovsky.cz)

Není to tak dlouho, co jsme skoro všichni byli zemědělci. Vždyť ještě v roce 1900 žilo na venkově kolem 90 % evropského obyvatelstva. Možná proto se nás dotýká zastavování úrodné zemědělské půdy a s tíživým pocitem prožíváme sucho na polích a kůrovcovou kalamitu v lese. Zdálo by se, že z obojího můžeme vinit hlavně počasí, ale velkou roli sehrává i stav půd. Jsme si téměř jisti, že budoucí krajina bude vyžadovat návrat ke starým technikám péče o půdu a les, ale zároveň se neobejdeme bez nejnovějších technologií a experimentů se způsoby zavlažování, novými plodinami a lesními dřevinami. Zdravou a na přirozených základech spočívající přírodu tak začínáme potřebovat ne jako "ochranářský přepych", ale abychom vůbec mohli žít v důstojném prostředí a neměli nouzi o vodu a potraviny. Nejedná se přitom jen o jídlo a dřevo, ale také o místní klima, kvalitu podzemních vod i pocit klidu a někdy i štěstí či krásy, jaký prožíváme v harmonické krajině. 250 barevných ilustrací a fotografií (knihydobrovsky.cz)

Ivan Zubaľ je slovenský fotograf, který fotí Prahu jako nikdo před ním. Cítí v ní něco, čeho bychom si jinak nevšimli, protože jsme neprožili dětství jako chalani na slovenské vesnici. Geolog, spisovatel a popularizátor vědy Václav Cílek se ve svém textu zamýšlí nad Prahou jako fenoménem i jako osudem. (knihydobrovsky.cz)

Jeden z autorů knihy byl před mnoha lety přijat do indiánského kmene Navahů, kde byl pod vedením jednoho z posledních tradičních šamanů Černého koně vzděláván ve velmi složitém, ale nádherném světě původních rituálů. K pobytu pozval i druhého autora a společně sepsali knihu o indiánských obřadech i o zvláštním srdečném vztahu, jaký mají Češi k indiánům. U jeho kořenů snad stojí vědomí společných mezolitických počátků. Indiáni říkají, že Evropané možná znají konec příběhu, ale oni jeho počátek. Na rozdíl od nás znají své kořeny; ještě vědí, odkud přicházejí. (knihydobrovsky.cz)

Nedaleko slavných kounovských řad odkryli lovci menhirů několik kamenných uskupení a vztyčili víc než dvacet menhirů o váze až sedm tun. Jsou to opravdové kamenné památky? Nepředstavuje oblast Kounova pravěkou posvátnou krajinu, jedinou svého druhu u nás? Zájem o kameny však odráží ještě něco zásadnějšího – potřebu naší společnosti v tomto nejistém, přechodném období mezi dvěma věky držet se něčeho pevného a neměnného, jako je kámen. Tuto knihu ale také můžeme číst jako jeden ze způsobů, jak se dívat na kosmický aspekt české krajiny, jak slučovat nebe a zemi. Tyto záležitosti musely být dobře známy chudým lidem mezi pravěkem a barokem, kteří v krajině žili celé generace a záviseli na ní svým tělem i duší. Závěrečná poloha knihy se vrací k Zemi a hvězdám. Vychází přitom z toho, že kultura je nejen návštěva národního divadla, ale také způsob, jak si rozumíme se Sluncem a Měsícem. (patro.cz)

Tato kniha představuje několik let uvažování o společnosti, přírodě a nás samých. První část se týká naší současné situace, která se ocitá na hraně mezi hněvem a soucitem, mezi ničením a tvorbou. Na změnu jsme málo psychologicky připraveni, a proto je nutné si vybudovat nějakou formu aktivní obrany. Dále se však ukáže, že pouhá sebeobrana nestačí, protože je také nutné být tvořivý. Tři různé druhy kreativity autor ukazuje na příkladu tří umělců, u nichž cesta vede přes důkladnou znalost řemesla, dějin umění a poslouchání hudby, přes schopnost být prodlouženou rukou přírodních sil, anebo dokonce může pramenit ve škvíře do jiného prostoru. Závěrečná část knihy je věnována cestě s indiánským šamanem do prvního post-amerického města Detroitu a civilizacím, které se rozpouštějí a znovu v jiné podobě krystalizují. V Detroitu jsme viděli konec jedné civilizace a nebylo to špatné. (patro.cz)

Území mezi Kutnou Horou, Prahou a Plzní přispělo ke vzniku evropské geologie. Při pohledu na tuto oblast jsme překvapeni desítkami přírodních pravěkých i historických lokalit, které zaznamenávají mezníky biologického i civilizačního vývoje. Tato kniha je především zamyšlením nad vývojem života a později i lidské kultury. Zajímá nás historie kyslíku, vznik lesa, ale i období změn, vymírání a regenerací. To vše sledujeme na konkrétních přírodních a archeologických lokalitách i nálezech – například nejstarších rostlin u Svatého Jana pod Skalou či první sladkovodní či smíšené fauny v Jincích. Podobně jako jsou lidské dějiny klíčem k porozumění současného vývoje společnosti, tak i historie země a života umožňuje pochopit současnou proměnu životního prostředí. Cesta do pravěku české země je zároveň zamyšlením nad tím, odkud přicházíme a kam směřujeme. (patro.cz)

Stojíme na prahu velké proměny. Neklid zažíváme všude kolem sebe. Co nám ta proměna přinese a kdy přijde, se můžeme jen domnívat. Je dobré si ale uvědomit, že podobné předěly zažívali lidé tisíce let před námi. Ne vždycky musí znamenat katastrofu. Toto přesvědčení Václava Cílka vystupuje z této knížky jako poselství. Tahle knížka je jedním velkým putováním. Putováním časem, dějinami, světem… Známý geolog a esejista nás provede krajinami svého srdce, krajinami z kamene i myšlenek. Navštívíme jeskyně i dávné civilizace, skalní města i indiány, krásy Čech i Jeruzalém... Podíváme se, kam se ubírá moderní společnost i jaký vliv na ni mají nové technologie. Zamyslíme se, kam se za poslední léta posunula společnost česká. Ale také kde a v čem dnes můžeme hledat krásno a klid. A jak to všechno může souviset. Souvislosti jsou často nečekané a netušené. V otevřeném rozhovoru s novinářem Janem Dražanem vypráví Václav Cílek poutavě, moudře, s nadhledem i humorem o věcech, kterými se léta zabývá. Stejně tak o svém životě. Vzpomíná, jak chodil do černošské školy nebo jak v dolech málem odpálil spolužáka. Ohlíží se za jednou dlouhou kapitolou svého života, protože – jak sám říká – chce se dívat hlavně dopředu. (patro.cz)

Území mezi Kutnou Horou, Prahou a Plzní přispělo ke vzniku evropské geologie. Při pohledu na tuto oblast jsme překvapeni desítkami přírodních pravěkých i historických lokalit, které zaznamenávají mezníky biologického i civilizačního vývoje. Tato kniha je především zamyšlením nad vývojem života a později i lidské kultury. Zajímá nás historie kyslíku, vznik lesa, ale i období změn, vymírání a regenerací. To vše sledujeme na konkrétních přírodních a archeologických lokalitách i nálezech - například nejstarších rostlin u Svatého Jana pod Skalou či první sladkovodní či smíšené fauny v Jincích. Podobně jako jsou lidské dějiny klíčem k porozumění současného vývoje společnosti, tak i historie země a života umožňuje pochopit současnou proměnu životního prostředí. Cesta do pravěku české země je zároveň zamyšlením nad tím, odkud přicházíme a kam směřujeme. (knihydobrovsky.cz)

Kniha Tao te-ťing představuje jednu ze základních knih světa a hlavní zdroj čínského malířství a poezie. V roce 1973 byly v hrobce Ma-wang-tuej odkryty na hedvábných svitcích nejstarší známé texty knihy, ale ke skutečné senzaci došlo v roce 1993, kdy byl v jiné hrobce Kuo-tien vykopán text Taa někdy z roku 350 před Kristem. Nález má stejný význam, jako měly kumránské svitky pro biblická studia. Tento překlad se vrací ke starému, syrovému Tau. Je silné, archaické a podivné. Každá kapitola knihy je doprovázena stručným komentářem literáta Wang-Piho ze 3. století po Kristu. (knihydobrovsky.cz)