Drtivé jistoty aneb vlastní noha pod vlastním stolem - jan burian

Své nové CD Jan Burian nazval Drtivé jistoty aneb Vlastní noha pod vlastním stolem a vrací se k maximálně stručné kombinaci klavír a hlas - tedy tak, jak ho po léta znají návštěvníci jeho koncertů. Živá nahrávka vznikla v olomouckém Divadle hudby. Album vychází s přílohou všech textů a komentářem překladatele Františka Fröhlicha. (knihydobrovsky.cz)

Knižní bilanční rozhovor hudebního publicisty Pavla Klusáka (1969) s Janem Burianem (1952) o hudbě a písničkách mapuje Burianovo rodinné zázemí, tvůrčí zdroje a autorskou tvorbu za bezmála půl století. Jsou představena řadová alba, okolnosti jejich vzniku a také důležitá hudební partnerství - od hraní ve dvojici s Jiřím Dědečkem, Danielem Fikejzem nebo Petrem Skoumalem, se skupinou Zvláštní vydání s Vlastislavem Matouškem, v triu s Františkem Jančem a Janem Jeřábkem až po spolupráci se syny Janem a Jiřím nebo nejnověji se skupinou Bizarre Band. Kromě hudebníků se rozhovor věnuje i tvůrčí spolupráci s předními zvukaři a dalšími spolupracovníky. Závěr knihy tvoří autorský komentář Jana Buriana k pětadvacítce jeho písní. Nechybí ani kompletní diskografie a rejstříky. (patro.cz)

Knižní bilanční rozhovor hudebního publicisty Pavla Klusáka s Janem Burianem o hudbě a písničkách mapuje Burianovo rodinné zázemí, tvůrčí zdroje a autorskou tvorbu za bezmála půl století. Jsou představena řadová alba, okolnosti jejich vzniku a také důležitá hudební partnerství – od hraní ve dvojici s Jiřím Dědečkem, Danielem Fikejzem nebo Petrem Skoumalem, se skupinou Zvláštní vydání s Vlastislavem Matouškem, v triu s Františkem Jančem a Janem Jeřábkem až po spolupráci se syny Janem a Jiřím nebo nejnověji se skupinou Bizarre Band. Kromě hudebníků se rozhovor věnuje i tvůrčí spolupráci s předními zvukaři a dalšími spolupracovníky. Závěr knihy tvoří autorský komentář Jana Buriana k pětadvacítce jeho písní. Nechybí ani kompletní diskografie a rejstříky. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Jan Burian, 301 stran, česky, pevná bez přebalu lesklá Knižní bilanční rozhovor hudebního publicisty Pavla Klusáka (1969) s Janem Burianem (1952) o hudbě a písničkách mapuje Burianovo rodinné zázemí, tvůrčí zdroje a autorskou tvorbu za bezmála půl století. Jsou představena řadová alba, okolnosti jejich vzniku a také důležitá hudební partnerství - od hraní ve dvojici s Jiřím Dědečkem, Danielem Fikejzem nebo Petrem Skoumalem, se skupinou Zvláštní vydání s Vlastislavem Matouškem, v triu s Františkem Jančem a Janem Jeřábkem až po spolupráci se syny Janem a Jiřím nebo nejnověji se skupinou Bizarre Band. Kromě hudebníků se rozhovor věnuje i tvůrčí spolupráci s předními zvukaři a dalšími spolupracovníky. Závěr knihy tvoří autorský komentář Jana Buriana k pětadvacítce jeho písní. Nechybí ani kompletní diskografie a rejstříky. (alza.cz)

Název vzpomínek básníka, prozaika a písničkáře Jana Buriana (nar. 26. března 1952) Co jsem nezapomněl naznačuje jistou spřízněnost s jeho starším textem Rychle než to zapomenu. V letech 1982 až 1985 si Jan Burian psal soukromé zápisky, které vydal v samizdatu. S ohledem na skutečnost, že se text mohl dostat do ruky komukoliv, musel autor leccos vynechat, aby nezpůsobil řadě lidí problémy s tehdejší státní mocí. Také - jak přiznal po letech - se občas soustředil na něco, co už ztratilo význam, a některé věci v oné době viděl jinak, třeba i trochu mělce. Útlá knížka končila rozpadem někdejší folkové dvojice Burian-Dědeček a oficiálně vyšla až roku 1990 jako první svazek edice Traverza v nakladatelství Scéna. Po pětatřiceti letech se Jan Burian k těmto vzpomínkám vrátil, doplnil je a podstatně rozšířil, zejména o autentické zápisky z osmdesátých let, z radostné doby, kdy se hroutil režim. Doby, která už byla popsána například z pohledu disidenta, politika nebo úředníka, ovšem tentokrát jde pro změnu o pohled písničkáře. Text knihy opisuje oblouk od dětství a dospívání na Hradčanech v rodině divadelníka E. F. Buriana přes hledání vlastní umělecké cesty v husákovském Československu až k otevření nových možností po listopadu 1989, kdy Janu Burianovi začala být zavedená role písničkáře s klavírem těsná. Koláž Burianova vyprávění, dobových zápisků a citací nejrůznějších dokumentů končí rokem 1992; chystaný druhý díl se soustředí na autorovy zážitky, postřehy a tvorbu od devadesátých let až po současnost. (knihydobrovsky.cz)

Písňové texty Jana Buriana patří od sedmdesátých let k tomu nejlepšímu, co v novodobé české písničkářské poezii vzniká. Od počátku byly vedle své zpívané podoby i tištěny a čteny jako plnohodnotná poezie. A vzbuzovaly velký čtenářský zájem i dobové polemiky. Kniha, kterou držíte v rukou, shrnuje všechny Burianovy písňové texty. Nejsou řazeny chronologicky, autor sám je rozdělil do tematických oddílů, které zahrnují texty z různých období. Má to své opodstatnění: vidíme, že Burianova zpívaná poezie je obdivuhodně celistvá, bez výkyvů kvality a bez bloudění ve slepých uličkách. Jan Burian je mistr rýmu, pevné formy, jasného a přímého pojmenování a zřetelné pointy. Tematické oddíly dávají vyniknout různým polohám jeho talentu: vedle písní milostných zde najdeme poezii existenciální, společensko-kritickou, satirickou, nonsensově hravou i vážnou a duchovní. QR kód u každého textu nabízí čtenáři mimořádnou a atraktivní možnost propojit text s hudbou a píseň si poslechnout. (knihydobrovsky.cz)

První svazek vzpomínek básníka, prozaika a písničkáře Jana Buriana (* 26. března 1952) Co jsem nezapomněl zmapoval autorovo dětství, dospívání na Hradčanech, hledání vlastní umělecké cesty v husákovském Československu a otevření nových možností po listopadu 1989. Druhý díl zachycuje autorovy zážitky, postřehy a tvorbu od devadesátých let do současnosti. Koláž Burianova vyprávění, dobových zápisků a citací nejrůznějších dokumentů opisuje i tentokrát velký oblouk od televizních pořadů, dokumentárních filmů a cestování přes hudební alba až k psaní fejetonů, cestopisů a knih o vlastních rodičích. Autor nás zve k nahlédnutí do zákulisí Posezení s Janem Burianem i kontroverzního Burianova dne žen, do nahrávacích studií, v nichž vznikala hudební alba o dívčí válce, křehkých mužích, jiné době, dvanácti druzích samoty a další. Vydáme se s ním i na cesty do Dánska, Portugalska, Chile, na Island a leckam jinam, a stejně tak i do archivů při hledání informací o autorových předcích. Dozvíme se, v čem spočívá osamělost osamělých písničkářů, jak se rodí Jihotaje, co byla rokenrolová skupina Vozembouch i to, jak se žije a pracuje písničkáři-důchodci v covidové době. (knihydobrovsky.cz)

Kniha Protančit život představuje dramatičku a spisovatelku Zuzanu Kočovou (1922-1988) koláží jejích pečlivě vybraných deníkových zápisků, dobových textů, článků a ohlasů, které komentuje její syn Jan Burian s odstupem téměř padesáti let. Vznikl tak neobyčejně plastický portrét této významné osobnosti české divadelní kultury tehdejší doby. (knihydobrovsky.cz)

"Co teď? O čem mám zpívat, když o pár set kilometrů na východ bombardují paneláky, a dokonce i porodnice? Mezi zbraněmi mlčí múzy, vzpomněl jsem si. Jenže my jsme ještě pořád v zázemí a úlohou kultury je pomoci nám, abychom nezešíleli strachem, neotupěli lhostejností a vůbec nezblbli. Abychom byli dostatečně vnímaví a citliví k sobě i k lidem, kteří nás potřebují, a nemysleli jen na svoje pohodlí," píše se v jednom z textů Jana Buriana shromážděných v této knize, která navazuje na předchozí čtyři knižní vydání pravidelných fejetonů psaných původně pro Týdeník Rozhlas - tedy Přízrak v nákupním středisku (2009), Přímluva za dnešní dobu (2013), Kocouří pohled (2016) a Vichřice a bubliny (2019). Za pouhé tři roky se toho stalo ažaž a dvě kroniky z let 2020 a 2021 se logicky točí kolem pandemie a života v ní. Při čtení se ale octneme i na mnoha dalších místech u nás doma i ve světě, prožijeme autorovy sedmdesátiny a poznáme řadu zajímavých lidí. Fejeton z března 2022 je věnován Ukrajině a odpovídá mimo jiné i na otázku v úvodu tohoto odstavce: "Je pořád o čem zpívat, přestože to teď jde těžko a není to tak samozřejmé, jako když se u sousedů nic neděje. Když jsem si v Jihlavě po koncertě uklízel svoje věci, přišel ke mně jeden divák a tiše pravil: ,Díky, je mi líp.‘ ,Mně taky,‘ přiznal jsem, nasedl jsem do auta a pustil si zprávy." (knihydobrovsky.cz)

eBook: První svazek vzpomínek básníka, prozaika a písničkáře Jana Buriana (* 26. března 1952) Co jsem nezapomněl zmapoval autorovo dětství, dospívání na Hradčanech, hledání vlastní umělecké cesty v husákovském Československu a otevření nových možností po listopadu 1989. Druhý díl zachycuje autorovy zážitky, postřehy a tvorbu od devadesátých let do současnosti. Koláž Burianova vyprávění, dobových zápisků a citací nejrůznějších dokumentů opisuje i tentokrát velký oblouk od televizních pořadů, dokumentárních filmů a cestování přes hudební alba až k psaní fejetonů, cestopisů a knih o vlastních rodičích. Autor nás zve k nahlédnutí do zákulisí Posezení s Janem Burianem i kontroverzního Burianova dne žen, do nahrávacích studií, v nichž vznikala hudební alba o dívčí válce, křehkých mužích, jiné době, dvanácti druzích samoty a další. Vydáme se s ním i na cesty do Dánska, Portugalska, Chile, na Island a leckam jinam, a stejně tak i do archivů při hledání informací o autorových předcích. Dozvíme se, v čem spočívá osamělost osamělých písničkářů, jak se rodí Jihotaje, co byla rokenrolová skupina Vozembouch i to, jak se žije a pracuje písničkáři-důchodci v covidové době. (knihydobrovsky.cz)

Kniha se zabývá trojicí pojmů, s nimiž pracuje soudobá sociologie. Jde o koncepty sociálních sítí, sociálního kapitálu a důvěry. Autor ukazuje, proč právě tyto kategorie budí dnes tak velkou pozornost. Moderní společnost, pokud chce vůbec fungovat, potřebuje neustále oživovat klíčové prvky téměř již zapomenuté tradice. Sociální sítě, sociální kapitál i důvěra, to vše má sloužit jako náhražka pojištění proti sociálním rizikům. Dochází k tomu v době, kdy selhávají standardní pojistné mechanismy, na kterých spočíval sociální stát. Autor dokládá iluzornost těchto nadějí pomocí materiálů, které jsou výsledkem jeho historických, etnografických a sociálně kriminologických studií. Jsou sociální sítě ohroženy návratem ke klientelismu? Udržujeme přátelství hlavně kvůli byznysu? V čem je sociální kapitál asociální? Jsou bezdomovci sociálními kapitalisty? Jak zní vzorec bezmezné důvěry? V čem jsou naše rituály bez užitku? Proč potřebuje modernita parazitovat na tradici? (knihydobrovsky.cz)

Publikace se pokouší zmapovat osobnost Emila Františka Buriana netradičně, nikoli obvyklou formou teatrologické studie nebo oblíbenou knihou typu "řekli o...". Autor, syn EFB, vytvořil mozaiku, v níž kombinuje různé texty: neznámé či zapomenuté dokumenty, úryvky z veřejných vystoupení, intimní, soukromé zápisky, dopisy a básně E. F. Buriana a jeho první necenzurovaný životopis, citáty z recenzí, rozhovorů, článků, vzpomínek, dopisů a jiných archivních materiálů pamětníků i současníků. Knihu doplňuje dvacet autorových dopisů otci, napsaných nyní při práci na této knize. Nechybí svědectví A. J. Liehma, Otomara Krejči, Jana Grossmana, Františka Hrubína, Františka Listopada, Ludvíka Vaculíka, Pavla Tigrida, Františka Halase, Ivana Medka, Sergeje Machonina, Jana Klusáka, Jiřího Sováka, Vlastimila Brodského, Vladimíra Menšíka, Jana Wericha, Bertolta Brechta, Bohuslava Martinů, Jana Procházky, Antonína Zápotockého, Josefa Topola, Jiřího Suchého, Alfréda Radoka, Adolfa Hoffmeistera a mnoha dalších. Osobnost EFB byla vždy posuzována jen v souladu s autorem daného hodnocení, teatrolog psal o divadelní avantgardě, historici hodnotili jen jeho poválečnou angažovanost. Výtvarný, hudební, literární či jenom lidský rozměr této osobnosti jako by zatím nikoho nezajímal, proto vznikl pokus nabídnout plastický portrét umělce i otce, "koncentráčníka", možná načas naivního komunisty, o jehož možném dalším vývoji v 60. letech můžeme jen spekulovat. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Publikace se pokouší zmapovat osobnost Emila Františka Buriana netradičně, nikoli obvyklou formou teatrologické studie nebo oblíbenou knihou typu „řekli o...“. Autor, syn EFB, vytvořil mozaiku, v níž kombinuje různé texty: neznámé či zapomenuté dokumenty, úryvky z veřejných vystoupení, intimní, soukromé zápisky, dopisy a básně E. F. Buriana a jeho první necenzurovaný životopis, citáty z recenzí, rozhovorů, článků, vzpomínek, dopisů a jiných archivních materiálů pamětníků i současníků. Knihu doplňuje dvacet autorových dopisů otci, napsaných nyní při práci na této knize. Nechybí svědectví A. J. Liehma, Otomara Krejči, Jana Grossmana, Františka Hrubína, Františka Listopada, Ludvíka Vaculíka, Pavla Tigrida, Františka Halase, Ivana Medka, Sergeje Machonina, Jana Klusáka, Jiřího Sováka, Vlastimila Brodského, Vladimíra Menšíka, Jana Wericha, Bertolta Brechta, Bohuslava Martinů, Jana Procházky, Antonína Zápotockého, Josefa Topola, Jiřího Suchého, Alfréda Radoka, Adolfa Hoffmeistera a mnoha dalších. Osobnost EFB byla vždy posuzována jen v souladu s autorem daného hodnocení, teatrolog psal o divadelní avantgardě, historici hodnotili jen jeho poválečnou angažovanost. Výtvarný, hudební, literární či jenom lidský rozměr této osobnosti jako by zatím nikoho nezajímal, proto vznikl pokus nabídnout plastický portrét umělce i otce, „koncentráčníka“, možná načas naivního komunisty, o jehož možném dalším vývoji v 60. letech můžeme jen spekulovat. (knihydobrovsky.cz)

Básnická sbírka Jana Buriana přináší v šesti oddílech (Předjaří, České myšlenky, Zkrouceniny, Můj les, Honza a Jenda, Tenistovy sny) básně, v nichž poznáváme jejich autora tak, jak ho dobře známe (nápaditého, hravého, vtipného), současně ale vidíme i to, jak zde posunul svůj výraz ke stručnosti a k drobnějšímu pointovanému veršovému útvaru. Je to ten nejlepší Burian z dřívější doby, ale současně i Burian nový, překvapivě radostný, ale i zamyšlený a melancholický.*****OBSAH:Prolog / Skoro * Předjaří / Aplikace * Smutek * Turista * Naopak * Nicota * Odtávání * Předjaří * Válka * Tání * České myšlenky / Kdekdo se děsí * Recept na České myšlenky * Hlava státu * Špionáž * Žvást a Kec * Návštěva v médiu * Treperenda * Wow! * Televize * Setkání * Zkrouceniny / Apokalypsa * Hasiči * Zkrouceniny * Matky a Šrouby * Šperhák, Klíč a Čip * Masky * Obří slalom * Rozepře * Urna * Osudová * Smutek, Splín a Deprese * Trapné tance * Ticho * Básnická licence * Honza a Jenda / Honza a Jenda * Básník a múzy * Noty bez osnovy * Zpěvy ostrovní * Inuhit * Design * Bakterie * Zkratky * Dennodenně * Hranostaj * Můj les / Všechny už mě opustily * Milenci * Kdybych byl věcí * Můj les * Návštěva * Sen o vílách * Tenistovy sny / Dva světy * Tenistovy sny * Ztratil jsem botu * Vzpomínka na Závod míru * Croissant * Po létě * Horečka * Hlas * / Epilog * Zničehonic (knihydobrovsky.cz)

Prvořadý literární historik Giulio Ferroni (* 1943) se Machiavellimu věnuje již od počátku sedmdesátých let, kdy publikoval monografii o motivu životního zvratu a střetu s osudem v Machiavelliho divadelních hrách. Po třiceti letech promýšlení pak své úvahy k Machiavellimu shrnul v útlé, ale obsažné knize Machiavelli aneb o jistotě z roku 2003. Ferroni poměrně ostře odmítá představu o Machiavellim coby stoupenci vyhraněného politického konceptu a zaměřuje se naopak na dění jeho textů s jejich zvláštními perspektivami, metaforikou, výkladovými zvraty, energickým vyjadřováním atd. Machiavelliho tedy čte jako filolog, místa z Vladaře a Rozprav staví vedle citátů z Mandragoryči Machiavelliho poezie a florentského autora vřazuje do dobového kontextu, literárního (Castiglione, Ariosto) i diskurzivního ("lidová" politická moudrost a reálná praxe florentské politiky). Pozoruhodnou pointou je, že právě v tomto "literárním" čtení se též projevuje mimořádná Machiavelliho aktualita: Ferroni jej prezentuje jako stoupence "politiky nápravy" (politica del rimedio), která hledá léky na pragmaticky vnímané neduhy. (knihydobrovsky.cz)

Jak naznačují témata několika úvodních fejetonů shromážděných v této knize, tedy potíže s nespavostí, předoperační vyšetření apod., Jan Burian takzvaně jde do let. Obvyklé náměty rozšířily úvahy související s rehabilitační péčí, lázeňstvím či výhodami nemocničního ubytovacího nadstandardu. Autor však zanedlouho odloží berle a nasadí tempo, jaké pamatují čtenáři předchozích knižních vydání pravidelných fejetonů psaných původně pro Týdeník Rozhlas, tedy Přízrak v nákupním středisku (2009) a Přímluva za dnešní dobu a další příběhy z let 2010-2013. Proto se s ním záhy octneme na nejsušší poušti světa v Chile, kde si budeme moci společně potvrdit, že demokracie je křehká věc, v Portugalsku se seznámíme s typickými představiteli tamní lumpenkavárny první poloviny 15. století, vzápětí strávíme Silvestr v Kapském Městě - a to nás ještě čeká sever, konkrétně Rujána, ostrovy v Baltském moři a pak hlavně Island, kam Jan Burian jezdí tak často, že o něm vydal už druhou samostatnou knihu (Dvacet let s Islandem, 2015). Vášeň pro tento ostrov "zdědil" po své matce, které - stejně jako prastrýci Karlovi, jehož odkaz byl ovšem neblahý, jak se též budeme moci dočíst - věnoval pomyslné cesty v čase do dětství a do minulosti. A protože součástí cestování jsou návraty, občas se přeneseme zpět do současnosti a domů. Octneme se tak například na Burianově koncertě pro školní mládež v nejmenovaném českém městečku, dozvíme se, která naše kulturní instituce je podle jeho mínění královnou mezi veřejnými domy, prožijeme s ním jednu pražskou předvolební sobotu a mnoho dalšího, přičemž mnohé z toho bude obohaceno o kocouří pohled...Obsah: 1: Moje noha na Velký pátek * Zrcadlo * Postní chvíle * Moje noha na Velký pátek * Pánbůh požehnej! * Předoperační vyšetření * Návrat rodinného čerta * Sedmý listopad * Potíže s nespavostí * Poslední zpráva z lázní * 2: Kocouří pohled * Svoboda je otroctví * V izolaci * Dopis * Kocouří pohled * Zvířátka na konci roku * Chytrý Ježíšek * 3: Neblahé dědictví (z rodinné kroniky) * Ulice Gît-le-Coeur * I mrtví spisovatelé se dokážou bránit * Jak mě vzali do SSM * Kdo je vlastně blázen? * Příběh opravdové krabice * Na Poříčí dítě křičí… * Bude Vojna * První máj s matkou * Neblahé dědictví * 4: Vlastenci a tasemnice * Překvapování v Kapském Městě * O mém vlastenectví * Vlastenci a tasemnice * Doma je doma… * Dolce far niente * Můj život s fotbalem * Konec romantiky * Vítejte doma * Úsměv * Na Divokém východě * 5: Co to tu děláme? * Nedělní ráno * Šifra samotného čtenáře * Knižní novinky a naopak * Předjarní úklid * Zázrak na Výstavišti * Foglarovky, gajdarovky… * Co to tu děláme? * Dobrá zábava * Smrt jako součást života * 6: Vážení spoluobčané… * Starý Renthaus * Pražský hrad a já * Je to divný rok * Zvířátka tohoto léta * Pohádka o přímé demokracii * Pod Soči * Dva druhy strachu * Neuvěřitelná drzost * Na Brusel! * Vážení spoluobčané * 7: Řád za krásu * Píseň jako umělecké dílo * O těch, kteří nezávidí * Pár cihel z jednoho nakladatelství * Zvonky štěstí * O jedné dávné hitparádě * Řád za krásu * Čtvrt století s Hodinou duchů * Znárodnění Jiřího Suchého * Velká svoboda * 8: Na shledanou * Iluze a principy * K padesátinám Filipa Topola * Cena Pavla Kouteckého * Za Antonínem Brouskem * Mistr služebník * Vzkaz pro Petra Skoumala * 9: Protestsongy * To je jaro, co? * Volby a andělé * Souboj s pamětí * A proto tam ta slunečnice je * Protestsongy * 10: Co tu dělá ten tlustej dědek? * Zpráva ze zájezdu * Neočekávaná výzva * Hrálo se o všechno * Co tu dělá ten tlustej dědek? * Třicet vteřin * 11: Podzim pestrobarevný a smutný * Úvaha nad památníkem * Nic originálního * Zákazy kouření škodí zdraví * Podzim pestrobarevný a smutný * Stromy, les a 28. říjen * O strachu * Naše Sudety * Normální oslava (knihydobrovsky.cz)

Své první oficiálně vydané básnické sbírky se Jan Burian dočkal až roce 1990. Její název byl odvozen od stejnojmenného hudebního alba a do sbírky autor zařadil tři soubory textů vzniklých v 70. a 80. letech. Přestože jde převážně o lyriku, působí vyznění Hodiny duchů jako většinou posmutnělá zpověď člověka žijícího v bezútěšném - socialistickém - věku. Nové vydání vychází po dvaceti letech a bylo doplněno řadou autorových fotografií. (knihydobrovsky.cz)

Publikace Nežádoucí návraty E. F. Buriana se pokouší zmapovat osobnost Emila Františka Buriana netradičně, nikoli obvyklou formou teatrologické studie nebo oblíbenou knihou typu „řekli o...“. Autor, syn EFB, vytvořil mozaiku, v níž kombinuje různé texty: neznámé či zapomenuté dokumenty, úryvky z veřejných vystoupení, intimní, soukromé zápisky, dopisy a básně E. F. Buriana a jeho první necenzurovaný životopis, citáty z recenzí, rozhovorů, článků, vzpomínek, dopisů a jiných archivních materiálů pamětníků i současníků. Knihu doplňuje dvacet autorových dopisů otci, napsaných nyní při práci na této knize. Nechybí svědectví A. J. Liehma, Otomara Krejči, Jana Grossmana, Františka Hrubína, Františka Listopada, Ludvíka Vaculíka, Pavla Tigrida, Františka Halase, Ivana Medka, Sergeje Machonina, Jana Klusáka, Jiřího Sováka, Vlastimila Brodského, Vladimíra Menšíka, Jana Wericha, Bertolta Brechta, Bohuslava Martinů, Jana Procházky, Antonína Zápotockého, Josefa Topola, Jiřího Suchého, Alfréda Radoka, Adolfa Hoffmeistera a mnoha dalších. Osobnost EFB byla vždy posuzována jen v souladu s autorem daného hodnocení, teatrolog psal o divadelní avantgardě, historici hodnotili jen jeho poválečnou angažovanost. Výtvarný, hudební, literární či jenom lidský rozměr této osobnosti jako by zatím nikoho nezajímal, proto vznikl pokus nabídnout plastický portrét umělce i otce, „koncentráčníka“, možná načas naivního komunisty, o jehož možném dalším vývoji v 60. letech můžeme jen spekulovat. (patro.cz)

"Narodil jsem se v polovině minulého století. Prožil jsem obyčejné dětství v hradčanském bytě mých dost neobyčejných rodičů - otec byl divadelník, hudební skladatel, ale také básník, spisovatel a ředitel divadla. Ve vzácných chvílích i zpěvák a tanečník, dokonce také malíř… Umřel, když jsem se chystal postoupit z první třídy do druhé, a tak jsem vyrůstal s matkou, herečkou, spisovatelkou, později taktéž principálkou malého zájezdového divadla Maringotka. Přestože pořád pracovala, vždycky si našla čas i na mě. Se vztahem k otci jsem se vypořádával značně složitěji, ovšem ne proto, že byl podle všeho geniální umělec, zatímco já ne; mne to na něm vždycky spíš přitahovalo a líbilo se mi to. Jenže když se s mou pubertou téměř současně dostavily i ruské tanky, přestal jsem si myslet, jako si myslíval on, že komunismus člověka osvobozuje", začíná jeden z textů Jana Buriana shromážděných v této knize, která navazuje na předchozí knižní vydání pravidelných fejetonů psaných původně pro Týdeník Rozhlas - tedy Přízrak v nákupním středisku (2009), Přímluva za dnešní dobu (2013) a Kocouří pohled (2016). Při čtení se s autorem octneme například v Solopiskách i na mnoha dalších místech u nás doma, ale tradičně procestujeme i jeho oblíbený Island, Portugalsko, Chile nebo ostrovy v Baltském moři. A nejen to - tentokrát se Burian při pátrání po předcích vydal do minulosti, takže studium starých matrik zapříčiní, že obdrží SMS od pradědečka svého pradědečka, ve snech se mu začne zjevovat tajemná sestřenka Růžena a náhle začne objevovat do té doby neznámé žijící příbuzné… Jisté je, že ať už se s Burianem vydáme kamkoli, není to nuda! (knihydobrovsky.cz)

Doba, kdy byli básníci středem pozornosti veřejnosti, je dávno pryč, ani o Vrchlického či Nezvala by se dneska média neprala, ale litovat toho nemusíme. Ten, kdo chce, může bez váhání vstoupit do světa poezie, číst a číst a uctívat v tomto nekonečném vesmíru metafor, myšlenek či slovních hříček, koho chce. To samé, co Jan Burian napsal v kapitole o básnících – jmenovitě o Pavlu Šrutovi –, by se dalo použít i pro písničkáře, ústřední postavy knihy Polemiky, pocty, provokace. Doby, kdy se za nimi na letní festivaly sjížděly tisíce lidí, už patrně pominuly, přesto stojí za to si je připomenout. Pamětníci si díky Burianovi zavzpomínají, těm ostatním může kniha posloužit jako návod, koho stojí za to si i v dnešní době poslechnout.Všem pak bude při čtení této knihy zaručeně pohrávat na rtech úsměv, neboť, jak praví autor: „Chybí-li humor jako koření, není strava k ničemu.“ A této knize koření rozhodně nechybí. (knihydobrovsky.cz)

Jan Burian - Noční tanec (CD) - Nové album Jana Buriana Noční tanec obsahuje patnáct písní a řadí se k jeho nejkomornějším nahrávkám. (dvd-premiery.cz)

Audiokniha:,Velmi úspěšný projekt Supraphonu měl své začátky v roce 2004, kdy vznikla první kompilace Soudruzi, to není fakt, to se opravdu stalo. Zvukovou humornou koláž z dobových projevů politických snaživců, tajemníků a papalášů doplňovaly agitační písně, častušky a angažované bláboly nejrůznějšího druhu: od besed s družstevníky, přenosů ze Spartakiád, různých pásem, věnovaných sjezdům, měnovým reformám či prvním májům, až po extáze národních umělců a umělkyň nad Stalinem, velikým Maem nebo Dědou Mrázem. Nečekaně humorné záznamy jsme čerpali z archivu Supraphonu a doplňovali perlami z archivu Českého rozhlasu a České televize. Brzy následovalo pokračování ve stejně úspěšných výběrech (Soudruzi, to snad ani není pravda a Soudruzi, když se tak zamyslíme). Tato alba, plná sběratelských pokladů, jsou nyní shromážděna v jednom boxu a doplněna o čtvrté CD Budovatelské písně, které samozřejmě nutně k dané době patří. V takto angažovaném kompletu nemohou chybět bonusy - velký fragment zúchvatného a bezelstně komického dramatu Komíny Gottwaldovy z roku 1952 a několik objevů exaltovaných přednesů básní a písní, věnovaných 15. sjezdu KSČ. Určeno k poučení, pobavení i jako jedinečný sběratelský soubor, s bookletem, napěchovaným obrazovými a fotografickými skvosty. Totalita humorně (knihydobrovsky.cz)

Klíčovou otázkou zkoumanou v této knize je, že každý z nás i tehdy, když všechno relativizuje a nic za jisté nemá, přece si je naprosto jist tím, že smrt ho jednou potká. Dospíváme k takto zvláštnímu pevnému bodu vlastní smrti navzdory tomu, že zkušenost s vlastní smrtí samotnou nikdo z nás nikdy neměl a že představit si vlastní nebytí dokonce ani nelze. Je tudíž třeba se ptát: kde se bere ona zvláštní jistota a co z této jistoty vyplývá? (patro.cz)

Kniha Jana Buriana Přízrak v nákupním středisku a další příběhy z této jiné doby obsahuje sto sedm fejetonů, které vyšly v letech 2006 až 2008 v Deníku v rubrice nazvané Pražský chodec. Přesto se nevážou pouze k Praze - a ani výhradně k tomu, co se u nás právě v těch dvou letech seběhlo. Původně "pražský chodec" se totiž začal přemísťovat nejen v prostoru, ale i v čase! Proto můžeme sledovat jeho výlety ze současných Hradčan třeba do Moskvy nebo na Island, ale také do padesátých let, kdy Burian na Malé Straně vyrůstal, a nejen to - cestou kolem Hrzánského paláce, který právě kupuje mladý Petr Parléř, dojdeme s autorem na Loretánské náměstí, po němž v oblacích prachu odjíždí kněžna Drahomíra do své pohanské vlasti a propadne se i s koňmi do země, vzápětí s ním můžeme prožít poslední noc před podepsáním hypotéky nebo začít přemýšlet nad našimi zprávami vysílanými do budoucnosti... (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Jak naznačují témata několika úvodních fejetonů shromážděných v této knize, tedy potíže s nespavostí, předoperační vyšetření apod., Jan Burian takzvaně jde do let. Obvyklé náměty rozšířily úvahy související s rehabilitační péčí, lázeňstvím či výhodami nemocničního ubytovacího nadstandardu. Autor však zanedlouho odloží berle a nasadí tempo, jaké pamatují čtenáři předchozích knižních vydání pravidelných fejetonů psaných původně pro Týdeník Rozhlas, tedy Přízrak v nákupním středisku (2009) a Přímluva za dnešní dobu a další příběhy z let 2010-2013. Proto se s ním záhy octneme na nejsušší poušti světa v Chile, kde si budeme moci společně potvrdit, že demokracie je křehká věc, v Portugalsku se seznámíme s typickými představiteli tamní lumpenkavárny první poloviny 15. století, vzápětí strávíme Silvestr v Kapském Městě - a to nás ještě čeká sever, konkrétně Rujána, ostrovy v Baltském moři a pak hlavně Island, kam Jan Burian jezdí tak často, že o něm vydal už druhou samostatnou knihu (Dvacet let s Islandem, 2015). Vášeň pro tento ostrov „zdědil“ po své matce, které - stejně jako prastrýci Karlovi, jehož odkaz byl ovšem neblahý, jak se též budeme moci dočíst - věnoval pomyslné cesty v čase do dětství a do minulosti. A protože součástí cestování jsou návraty, občas se přeneseme zpět do současnosti a domů. Octneme se tak například na Burianově koncertě pro školní mládež v nejmenovaném českém městečku, dozvíme se, která naše kulturní instituce je podle jeho mínění královnou mezi veřejnými domy, prožijeme s ním jednu pražskou předvolební sobotu a mnoho dalšího, přičemž mnohé z toho bude obohaceno o kocouří pohled... (knihydobrovsky.cz)

Album První láska představí dvanáct nových písní Jana Buriana, které napsal v letech 2012 až 2018. Na natáčení desky přizval čtveřici mladých všestranných hudebníků a z tohoto experimentálního setkání se zrodila regulérní rocková skupina, která písním dodala nevšední a zajímavý zvuk. Za názvem Jan Burian Band se ukrývají kytarista Jakub Červinka, klávesista Zdeněk Dočekal, baskytarista Pavel Husa a bubenice Klára Böhmová. Deska vznikla ve studiu 3bees a graficky ji upravil Luboš Drtina. Tracklist: CD 1. Probuzení 03:04 2. Hodiny 03:25 3. První láska 03:16 4. Ve snu 04:27 5. Čumení 02:24 6. Jsi tak dlouhá 03:23 7. Meditace 03:01 8. Noc a den 03:44 9. V krizi 02:54 10. Roman 02:51 11. Rychlík Přítomnost 03:53 12. Family Album 03:34 (dvd-premiery.cz)

eBook:,Nenechte se zmást názvem téhle knihy, protože Burianův Výlet do Portugalska aneb Poetický průvodce na cestu tam a zpátky není v žádném případě určen jen turistům plánujícím dovolenou na Pyrenejském poloostrově. Ano, pokud se do Portugalska opravdu vydáváte, určitě oceníte spoustu informací, které v turistických průvodcích obvykle nenajdete - například kam si máte zajít na nejlepší pastel de nata neboli „národní dortík portugalský“, kde se nachází nejkrásnější veřejný záchodek na světě, co je to saudade a jiné důležité věci. Ale i pokud nemáte na cestování čas, chuť nebo peníze, můžete s touto knihou absolvovat v pohodlí svého oblíbeného křesla imaginární výlet do země Jindřicha Mořeplavce a dalších slavných námořních objevitelů v doprovodu Václava Šaška z Bířkova, Jiřího Gutha-Jarkovského, Františka Listopada a mnoha jiných Čechů i Portugalců, jež Jan Burian v téhle knize nechá promlouvat - třeba o tom, jak dnes „za horama pyrenejskýma“ zvládají ekonomickou krizi nebo jestli je ještě možné slyšet v Lisabonu autentické fado. A možná se vám podaří, že i v tom křesle náhle poplyne čas podobně jako v Portugalsku, které stres neprodukuje, ten se tam prý leda dováží… (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Jak naznačují témata několika úvodních fejetonů, tedy potíže s nespavostí, předoperační vyšetření apod., Jan Burian takzvaně jde do let. Obvyklé náměty rozšířily úvahy související s rehabilitační péčí, lázeňstvím či výhodami nemocničního ubytovacího nadstandardu. Autor však zanedlouho odloží berle a nasadí tempo, jaké pamatují čtenáři předchozích knižních vydání pravidelných fejetonů. Záhy se s Burianem octneme na nejsušší poušti světa v Chile, kde si budeme moci společně potvrdit, že demokracie je křehká věc, v Portugalsku se seznámíme s typickými představiteli tamní lumpenkavárny první poloviny 15. století, vzápětí strávíme Silvestr v Kapském Městě - a to nás ještě čeká sever, konkrétně Rujána, ostrovy v Baltském moři a Island. Vášeň pro tento ostrov "zdědil" po své matce, které - stejně jako prastrýci Karlovi, jehož odkaz byl ovšem neblahý, jak se též budeme moci doslechnout - věnoval pomyslné cesty v čase do dětství a do minulosti. A protože součástí cestování jsou návraty, občas se přeneseme zpět do současnosti a domů. Octneme se tak například na Burianově koncertě pro školní mládež v nejmenovaném českém městečku, dozvíme se, která naše kulturní instituce je podle jeho mínění královnou mezi veřejnými domy, prožijeme s ním jednu pražskou předvolební sobotu a mnoho dalšího, přičemž mnohé z toho bude obohaceno o kocouří pohled... (knihydobrovsky.cz)

eBook: Název vzpomínek básníka, prozaika a písničkáře Jana Buriana (nar. 26. března 1952) Co jsem nezapomněl naznačuje jistou spřízněnost s jeho starším textem Rychle než to zapomenu. V letech 1982 až 1985 si Jan Burian psal soukromé zápisky, které vydal v samizdatu. S ohledem na skutečnost, že se text mohl dostat do ruky komukoliv, musel autor leccos vynechat, aby nezpůsobil řadě lidí problémy s tehdejší státní mocí. Také - jak přiznal po letech - se občas soustředil na něco, co už ztratilo význam, a některé věci v oné době viděl jinak, třeba i trochu mělce. Útlá knížka končila rozpadem někdejší folkové dvojice Burian-Dědeček a oficiálně vyšla až roku 1990 jako první svazek edice Traverza v nakladatelství Scéna. Po pětatřiceti letech se Jan Burian k těmto vzpomínkám vrátil, doplnil je a podstatně rozšířil, zejména o autentické zápisky z osmdesátých let, z radostné doby, kdy se hroutil režim. Doby, která už byla popsána například z pohledu disidenta, politika nebo úředníka, ovšem tentokrát jde pro změnu o pohled písničkáře. Text knihy opisuje oblouk od dětství a dospívání na Hradčanech v rodině divadelníka E. F. Buriana přes hledání vlastní umělecké cesty v husákovském Československu až k otevření nových možností po listopadu 1989, kdy Janu Burianovi začala být zavedená role písničkáře s klavírem těsná. Koláž Burianova vyprávění, dobových zápisků a citací nejrůznějších dokumentů končí rokem 1992; chystaný druhý díl se soustředí na autorovy zážitky, postřehy a tvorbu od devadesátých let až po současnost. (knihydobrovsky.cz)

Nové dvojalbum zachycuje jedno ze zajímavých experimentálních setkání písničkáře Jana Buriana se skupinou Bizzare Band, kapelou z pomezí hudby vážné, folku i šansonu. Dvojalbum vychází v luxusním dárkovém provedení. Záměr rovnoprávného zastoupení obou stran vedl nakonec ke vzniku dvou alb. Na prvním jsou výhradně Burianovy nové písně. "Je to podobné," říká autor v doprovodném textu, "jako když různí režiséři pracují se stejným scénářem: každý s ním nakládá podle svého. A písnička, to je takový drobný scénář. Proto mě láká zkoušet si s ní hrát a oblékat ji do různých nových kabátů nebo ji naopak svlékat. A Bizarre Band mi k tomu dal velký prostor. První část našeho dvojalba, složená z mých nových textů, je do značné míry monotematická - tématem tu je to, co přináší můj pokročilý střední věk a určitá snaha vypořádávat s jeho nejistotami." Druhý disk obsahuje pak dvanáct starších Burianových písní, které si hudebníci sami vybrali a přepracovali podle svých představ. Tracklist: CD 1 1. Jihotaje 04:24 2. Staré dopisy 03:52 3. Dcera se stěhuje z domu 03:07 4. Není to lehké 05:12 5. Bez cukru 02:40 6. Beze snů 02:54 7. Ochutnávky 02:17 8. Na slepou kolej 04:44 9. Za Venušinými vrchy 04:14 10. El Corazón 02:26 11. Normální den 02:22 12. Před soumrakem 04:00 CD 2 1. Fantazie 02:51 2. Mravenci 04:01 3. Napočtvrtý 03:38 4. Podivný Hamlet 03:20 5. Jak zestárnout 03:04 6. Napoprvé 02:30 7. Tři kamarádi 03:39 8. Požár 02:21 9. Nejtišší 03:49 10. Rybí pláč 04:03 11. Na dovolené 03:05 12. Černý trh 02:03 (dvd-premiery.cz)

Během uplynulého dvacetiletí vytvořil písničkář a spisovatel Jan Burian tradici svých každoročních „jarních večírků“ a dalších koncertů s příležitostí v Divadle Archa. Z jeho představení se postupně vytvořila jakási laboratoř, kde zkoušel nové a nové konstelace, nástroje a hosty, většinou jen příležitostně, nakrátko, ale vždy zajímavě. Z dvacet let budovaného archivu nyní vybral průřez těchto setkání, od sólového hraní, vystupování v triu s Janem Jeřábkem a Františkem Jančem, přes provedení Burianových písní v podání smyčcového kvarteta až po nejnovější nahrávky, kde s autorem hrají oba jeho synové. Album obsahuje navíc řadu nikdy nevydaných písní a Burianem zhudebněných básní Antonína Brouska, Konstantina Biebla, Christiana Morgensterna a Ericha Kästnera. Jako dárkový bonus pro posluchače je pak druhý disk - DVD se záznamem části koncertu, pořádaného k padesátinám Jana Buriana v roce 2002. (knihydobrovsky.cz)

Jak naznačují témata několika úvodních fejetonů shromážděných v této knize, tedy potíže s nespavostí, předoperační vyšetření apod., Jan Burian takzvaně jde do let. Obvyklé náměty rozšířily úvahy související s rehabilitační péčí, lázeňstvím či výhodami nemocničního ubytovacího nadstandardu. Autor však zanedlouho odloží berle a nasadí tempo, jaké pamatují čtenáři předchozích knižních vydání pravidelných fejetonů psaných původně pro Týdeník Rozhlas, tedy Přízrak v nákupním středisku (2009) a Přímluva za dnešní dobu a další příběhy z let 2010-2013. Proto se s ním záhy octneme na nejsušší poušti světa v Chile, kde si budeme moci společně potvrdit, že demokracie je křehká věc, v Portugalsku se seznámíme s typickými představiteli tamní lumpenkavárny první poloviny 15. století, vzápětí strávíme Silvestr v Kapském Městě - a to nás ještě čeká sever, konkrétně Rujána, ostrovy v Baltském moři a pak hlavně Island, kam Jan Burian jezdí tak často, že o něm vydal už druhou samostatnou knihu (Dvacet let s Islandem, 2015). Vášeň pro tento ostrov „zdědil“ po své matce, které - stejně jako prastrýci Karlovi, jehož odkaz byl ovšem neblahý, jak se též budeme moci dočíst - věnoval pomyslné cesty v čase do dětství a do minulosti. A protože součástí cestování jsou návraty, občas se přeneseme zpět do současnosti a domů. Octneme se tak například na Burianově koncertě pro školní mládež v nejmenovaném českém městečku, dozvíme se, která naše kulturní instituce je podle jeho mínění královnou mezi veřejnými domy, prožijeme s ním jednu pražskou předvolební sobotu a mnoho dalšího, přičemž mnohé z toho bude obohaceno o kocouří pohled... (patro.cz)

Své první oficiálně vydané básnické sbírky se Jan Burian dočkal až roce 1990. Její název byl odvozen od stejnojmenného hudebního alba a do sbírky autor zařadil tři soubory textů vzniklých v 70. a 80. letech. Přestože jde převážně o lyriku, působí vyznění Hodiny duchů jako většinou posmutnělá zpověď člověka žijícího v bezútěšném - socialistickém - věku. Nové vydání vychází po dvaceti letech a bylo doplněno řadou autorových fotografií. (patro.cz)

Výpravná publikace představuje nejnovější tvorbu předních brněnských architektů Aleše Buriana a Gustava Křivinky. Patří ke generaci, která vstupovala do profesního života na přelomu osmdesátých a devadesátých let a velmi brzy dostala příležitost samostatně projektovat a stavět. Spojuje je nejen generační příslušnost, ale také hodnotová orientace, která se propisuje do jejich tvorby a zajišťuje jim na mapě soudobé české architektury osobitou pozici. K jejich charakteristickým rysům patří hledání nových možností interpretace architektonické a stavitelské tradice, respekt k místu a kontextu i zájem o materiálovou a řemeslnou stránku stavění. Svou tvorbou dokazují paradox, že je možné být konzervativní a moderní zároveň. Jejich architektura se vyznačuje jistou solidností, která však není usedlá: klasickou tradici, hladkou modernistickou eleganci i inspiraci architekturou anonymních stavitelů dovedou přetavit v soudobý a funkční nový celek. Jejich domy dobře slouží lidem mimo jiné i proto, že jsou pro ně čitelné a neztrácejí lidské měřítko. Podobnou ohleduplnost jako k člověku prokazují i k místu a krajině. Není divu, že realizace této dvojice získaly domácí i mezinárodní ocenění včetně nominace na Evropskou cenu za současnou architekturu - Mies van der Rohe Award. Tvorba Aleše Buriana a Gustava Křivinky vznikající ve společném brněnském ateliéru se ovšem zdaleka neomezuje jen na jejich město: monografie v českém a anglickém jazyce představuje přes dvě desítky architektonických realizací a projektů z posledních deseti let pro řadu míst v České republice včetně dnes již legendární Litomyšle. Uvádí ji kritická esej přední české architektonické publicistky a kunsthistoričky, šéfredaktorky časopisu Zlatý řez Jany Tiché, následuje výběr staveb dokumentovaný na fotografiích Filipa Šlapala a Davida Židlického, doplněný plány a autorským komentářem. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Kniha Jana Buriana Přímluva za dnešní dobu a další příběhy z let 2010-2013 obsahuje devadesát fejetonů, které v uplynulých třech letech otiskoval na svých stránkách Týdeník Rozhlas. Podobně jako v předchozím Přízraku v nákupním středisku (2009) nabízí autor i tentokrát čtenářům výlety v prostoru i v čase, takže dobrodružnější povahy se ocitnou na hřbitově v Patagonii, zažijí bouřlivou plavbu na ostrůvek Christianso v Baltském moři, v doprovodu Jiřího Gutha-Jarkovského se vrátí do Portugalska kolem roku 1900 a podniknou s ním cestu vlakem přes železniční most navržený Gustavem Eiffelem; pokud dávají přednost současnosti, dočtou se, jak dnes „za horama pyrenejskýma“ zvládají ekonomickou krizi a jestli je ještě možné slyšet v Lisabonu autentické fado. Vlastencům jsou určeny úvahy o pomazánkovém másle, stavu zajíců a občanů v Přední Kopanině, Maradonově, respektive Klausově boží ruce či o tom, v čem nás mohou po volbách (nejen přímých) inspirovat kocouři… (knihydobrovsky.cz)

eBook:,„Island je pro nás v mnohém záhadná země, s českým mozkem musíme pracovat hodně rozvážně, abychom z ní alespoň něco pochopili,“ tvrdí Jan Burian v jednom z fejetonů, jež napsal mnoho let poté, co se na ostrov vypravil poprvé. Kniha Dvacet let s Islandem vznikala v rozmezí let 1994 a 2014, což svědčí o autorově důkladnosti i vpravdě rozvážném postupu a přístupu. Na začátku devadesátých let přečetl, zhlédl a vyslechl o Islandu všechno, co se dalo, a takto vyzbrojen vyrazil objevovat to, co už vlastně skoro dopodrobna teoreticky znal. Naštěstí tomuto pocitu nepodlehl - a o tom i mnohém jiném je první Sága o cestě na Island (1994). Island ho lapil a nepustil, vrací se tam totiž skoro každý rok - mimo jiné jako průvodce turistů. A protože skoro každý rok se ostrov stane námětem některého z Burianových fejetonů, výběr z nich tvoří druhou část této knihy. Je to trochu jiný Island, viděný a popisovaný z jiné perspektivy, ale jedno zůstává stejné - autora ta zvláštní ostrovní země neomrzela ani po dvou dekádách: „Každé léto se vracím domů s hlavou plnou Islandu. A každé další jaro se nemohu dočkat, až se tam vyrazím nadechnout.“ (knihydobrovsky.cz)

eBook: Zkouška sirén je závěrečným dílem antologie české autorské písně, jejíž první díl vyšel pod názvem Gloria i gaudium. Česká písnička mezi kostelem a hospodou (2013) a druhý díl pod názvem Orchestrion v hlavě. Česká písnička mezi poezií a divadlem (2010). Tentokrát se vracíme k roku 1960, tedy k prvním ohlasům rock’n’rollu a sledujeme českou píseň ve vlnách beatu, rocku a folku (ale i nečekaně revitalizovaného folklóru) až k oné hranici, za kterou se písnička v tradičním významu slova proměňuje v cosi snad schopného dát tvar životnímu pocitu těch, kdo přišli na svět kolem roku 2000. Ani tentokrát v písničkách nehledáme jen svědectví o době a společnosti, která si je oblíbila, spíše se snažíme nepřeslechnout ty, které už autorovo jméno a dobový vkus nepotřebují, protože mluví samy za sebe, přesvědčivostí svého tvaru a invence. (knihydobrovsky.cz)

Klíčovou otázkou zkoumanou v této knize je, že každý z nás i tehdy, když všechno relativizuje a nic za jisté nemá, přece si je naprosto jist tím, že smrt ho jednou potká. Dospíváme k takto zvláštnímu pevnému bodu vlastní smrti navzdory tomu, že zkušenost s vlastní smrtí samotnou nikdo z nás nikdy neměl a že představit si vlastní nebytí dokonce ani nelze. Je tudíž třeba se ptát: kde se bere ona zvláštní jistota a co z této jistoty vyplývá? (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Klíčovou otázkou zkoumanou v této knize je, že každý z nás i tehdy, když všechno relativizuje a nic za jisté nemá, přece si je naprosto jist tím, že smrt ho jednou potká. Dospíváme k takto zvláštnímu pevnému bodu vlastní smrti navzdory tomu, že zkušenost s vlastní smrtí samotnou nikdo z nás nikdy neměl a že představit si vlastní nebytí dokonce ani nelze. Je tudíž třeba se ptát: kde se bere ona zvláštní jistota a co z této jistoty vyplývá? (knihydobrovsky.cz)

Doba, kdy byli básníci středem pozornosti veřejnosti, je dávno pryč, ani o Vrchlického či Nezvala by se dneska média neprala, ale litovat toho nemusíme. Ten, kdo chce, může bez váhání vstoupit do světa poezie, číst a číst a uctívat v tomto nekonečném vesmíru metafor, myšlenek či slovních hříček, koho chce. To samé, co Jan Burian napsal v kapitole o básnících – jmenovitě o Pavlu Šrutovi –, by se dalo použít i pro písničkáře, ústřední postavy knihy Polemiky, pocty, provokace. Doby, kdy se za nimi na letní festivaly sjížděly tisíce lidí, už patrně pominuly, přesto stojí za to si je připomenout. Pamětníci si díky Burianovi zavzpomínají, těm ostatním může kniha posloužit jako návod, koho stojí za to si i v dnešní době poslechnout. Všem pak bude při čtení této knihy zaručeně pohrávat na rtech úsměv, neboť, jak praví autor: „Chybí-li humor jako koření, není strava k ničemu.“ A této knize koření rozhodně nechybí. (patro.cz)

"Narodil jsem se v polovině minulého století. Prožil jsem obyčejné dětství v hradčanském bytě mých dost neobyčejných rodičů - otec byl divadelník, hudební skladatel, ale také básník, spisovatel a ředitel divadla. Ve vzácných chvílích i zpěvák a tanečník, dokonce také malíř… Umřel, když jsem se chystal postoupit z první třídy do druhé, a tak jsem vyrůstal s matkou, herečkou, spisovatelkou, později taktéž principálkou malého zájezdového divadla Maringotka. Přestože pořád pracovala, vždycky si našla čas i na mě. Se vztahem k otci jsem se vypořádával značně složitěji, ovšem ne proto, že byl podle všeho geniální umělec, zatímco já ne; mne to na něm vždycky spíš přitahovalo a líbilo se mi to. Jenže když se s mou pubertou téměř současně dostavily i ruské tanky, přestal jsem si myslet, jako si myslíval on, že komunismus člověka osvobozuje", začíná jeden z textů Jana Buriana shromážděných v této knize, která navazuje na předchozí knižní vydání pravidelných fejetonů psaných původně pro Týdeník Rozhlas - tedy Přízrak v nákupním středisku (2009), Přímluva za dnešní dobu (2013) a Kocouří pohled (2016). Při čtení se s autorem octneme například v Solopiskách i na mnoha dalších místech u nás doma, ale tradičně procestujeme i jeho oblíbený Island, Portugalsko, Chile nebo ostrovy v Baltském moři. A nejen to - tentokrát se Burian při pátrání po předcích vydal do minulosti, takže studium starých matrik zapříčiní, že obdrží SMS od pradědečka svého pradědečka, ve snech se mu začne zjevovat tajemná sestřenka Růžena a náhle začne objevovat do té doby neznámé žijící příbuzné… Jisté je, že ať už se s Burianem vydáme kamkoli, není to nuda! (patro.cz)

Název vzpomínek básníka, prozaika a písničkáře Jana Buriana (nar. 26. března 1952) Co jsem nezapomněl naznačuje jistou spřízněnost s jeho starším textem Rychle než to zapomenu. V letech 1982 až 1985 si Jan Burian psal soukromé zápisky, které vydal v samizdatu. S ohledem na skutečnost, že se text mohl dostat do ruky komukoliv, musel autor leccos vynechat, aby nezpůsobil řadě lidí problémy s tehdejší státní mocí. Také - jak přiznal po letech - se občas soustředil na něco, co už ztratilo význam, a některé věci v oné době viděl jinak, třeba i trochu mělce. Útlá knížka končila rozpadem někdejší folkové dvojice Burian-Dědeček a oficiálně vyšla až roku 1990 jako první svazek edice Traverza v nakladatelství Scéna. Po pětatřiceti letech se Jan Burian k těmto vzpomínkám vrátil, doplnil je a podstatně rozšířil, zejména o autentické zápisky z osmdesátých let, z radostné doby, kdy se hroutil režim. Doby, která už byla popsána například z pohledu disidenta, politika nebo úředníka, ovšem tentokrát jde pro změnu o pohled písničkáře. Text knihy opisuje oblouk od dětství a dospívání na Hradčanech v rodině divadelníka E. F. Buriana přes hledání vlastní umělecké cesty v husákovském Československu až k otevření nových možností po listopadu 1989, kdy Janu Burianovi začala být zavedená role písničkáře s klavírem těsná. Koláž Burianova vyprávění, dobových zápisků a citací nejrůznějších dokumentů končí rokem 1992; chystaný druhý díl se soustředí na autorovy zážitky, postřehy a tvorbu od devadesátých let až po současnost. (patro.cz)

Kolébka civilizace, kolébka kultury, kolébka vědění – takto a ještě mnoha podobnými epitety by bylo možno označit rozsáhlou mediteránní oblast, v níž se před mnoha staletími odehrály děje a události, z nichž se vyvíjela a na nichž vyrůstala naše současnost. Nejen ta evropská, ale v širším slova smyslu euroatlantická. Přední východ, Malá Asie, údolí Nilu, Egeis, Apeninský poloostrov byly domovem starověkých národů, jejichž spojnicí je Středozemní moře a které již před tisíciletími vytvořily první státní útvary lidských dějin, zformovaly svá společenství a sociálně ekonomické struktury, rozvinuly svůj tvůrčí potenciál ve škále nejrůznějších oborů vzdělanosti, vědeckých disciplín a druhů umění. Z kulturního dědictví řeckořímské antiky a jejích orientálních předchůdců vzešel evropský středověk a novověk a lidstvo z něj čerpá v mnoha oblastech dodnes. Dva přední čeští historici, Pavel Oliva a Jan Burian, spojili své síly, aby tuto významnou etapu lidských dějin, starověký svět, přiblížili dnešní době a zprostředkovali českému čtenáři co nejkomplexnější poznání a seznámili ho s nesmírným kulturním bohatstvím minulosti. Těžiště jejich syntetického výkladu spočívá v tzv. politických dějinách, jež umožňují poznat vzájemné příčinné souvislosti událostí a vztahy mezi státy. Vyváženou pozornost věnovali ekonomickým a sociálním otázkám i kulturně historickému vývoji v jeho hlavních jevech a projevech. Na nich zdůrazňují jejich rozmanitost, specifičnost a různorodost myšlení, náboženských představ, literatury a výtvarného umění jednotlivých oblastí i epoch a současně sledují a dokumentují vzájemné souvislosti, přejímání motivů, aspektů a tvarosloví a jejich další rozvoj. V dějinách naší historiografie je nemnoho děl srovnatelné šíře a hloubky záběru, analytické preciznosti a serióznosti argumentace.Toto „opus magnum“ spatřilo světlo světa poprvé před třicetišesti lety a zaznamenalo nebývalý úspěch u odborné i široké veřejnosti. Čas, jenž mezitím uplynul, je povznesl do kategorie klasických děl, jejichž účinek neslábne a vzdělanostní hodnota nepomíjí. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Pečlivě komponovaná sbírka básní spisovatele, hudebníka a moderátora Jana Buriana představuje svébytný, vyzrálý a v básnické tradici zakotvený hlas současné české poezie. Burian ve svých verších předestírá celou škálu ženských a mužských typů, osudů, životů..., v nichž se můžeme najít všichni. Jde o mimořádně čtivou a sdílnou poezii, jaká u nás dnes vzniká jen zcela výjimečně. První vydání elektronické verze. ISBN PDF 978-80-7262-727-1 ISBN PDF pro čtečky 978-80-7262-728-8 ISBN ePub 978-80-7262-729-5 ISBN Mobipocket 978-80-7262-729-1 (knihydobrovsky.cz)

Po třiceti letech se objevil nápad zahrát Hodinu duchů znovu, ovšem vůbec poprvé "se živou kapelou", a tak se diváci v pražském divadle Archa kuriózně dočkali koncertní premiéry a současně derniéry, zaznamenané na tomto CD i DVD. Jan Burian mohl první sólové album natočit až po osmnácti letech vystupování, což v důsledku přineslo jedno plus: album Hodina duchů není klasický debut, ale obsahuje písničky zralé, pádné, a navíc s vynikajícím zvukem, o který se jako aranžér postaral Daniel Fikejz. Ten popřel tradiční model zpěváka s klavírem, propojil seriózní písničkovou tvorbu Jana Buriana a syntetické nástroje, a navíc do studia pozval řadu ikon alternativní scény: rockového kytaristu Martina Kučaje, jazzmany Alana Vitouše a Jaromíra Honzáka, flétnistku Kateřinu Nejepsovou, ale i zpěváky Petra Vášu, Zuzanu Michnovou nebo Filipa Topola. Deska vydaná v roce 1989 se stala událostí na domácí hudební scéně. Tracklist: CD 1 1. Noci jsou dlouhý 03:06 2. Poprvé a potisící 03:05 3. Ztráta paměti 03:51 4. Kanárek 03:26 5. Loučení 02:05 6. Morgenstern 04:50 7. Silvestr 02:38 8. V mým příštím životě 03:02 9. Proměna 03:47 10. Moje holka 03:07 11. Dobré jitro 03:19 12. Hodina duchů 03:04 13. Dívám se vzhůru 04:00 14. Mámo, ať k nám nechodí 03:47 15. Playboy z playbacku 03:15 16. Narkoman 03:10 17. Ještě tak pejska 02:54 18. Celkem to jde 03:05 DVD 1 1. Noci jsou dlouhý 03:06 2. Poprvé a potisící 03:05 3. Ztráta paměti 03:51 4. Kanárek 03:26 5. Loučení 02:05 6. Morgenstern 04:50 7. Silvestr 02:38 8. V mým příštím životě 03:02 9. Proměna 03:47 10. Moje holka 03:07 11. Dobré jitro 03:19 12. Hodina duchů 03:04 13. Dívám se vzhůru 04:00 14. Mámo, ať k nám nechodí 03:47 15. Playboy z playbacku 03:15 16. Narkoman 03:10 17. Ještě tak pejska 02:54 18. Celkem to jde 03:05 19. Underground (bonus) 03:53 (dvd-premiery.cz)

Kniha Jana Buriana Přízrak v nákupním středisku a další příběhy z této jiné doby obsahuje sto sedm fejetonů, které vyšly v letech 2006 až 2008 v Deníku v rubrice nazvané Pražský chodec. Přesto se nevážou pouze k Praze - a ani výhradně k tomu, co se u nás právě v těch dvou letech seběhlo. Původně „pražský chodec" se totiž začal přemísťovat nejen v prostoru, ale i v čase! Proto můžeme sledovat jeho výlety ze současných Hradčan třeba do Moskvy nebo na Island, ale také do padesátých let, kdy Burian na Malé Straně vyrůstal, a nejen to - cestou kolem Hrzánského paláce, který právě kupuje mladý Petr Parléř, dojdeme s autorem na Loretánské náměstí, po němž v oblacích prachu odjíždí kněžna Drahomíra do své pohanské vlasti a propadne se i s koňmi do země, vzápětí s ním můžeme prožít poslední noc před podepsáním hypotéky nebo začít přemýšlet nad našimi zprávami vysílanými do budoucnosti... (patro.cz)

Kniha Jana Buriana Přímluva za dnešní dobu a další příběhy z let 2010-2013 obsahuje devadesát fejetonů, které v uplynulých třech letech otiskoval na svých stránkách Týdeník Rozhlas. Podobně jako v předchozím Přízraku v nákupním středisku (2009) nabízí autor i tentokrát čtenářům výlety v prostoru i v čase, takže dobrodružnější povahy se ocitnou na hřbitově v Patagonii, zažijí bouřlivou plavbu na ostrůvek Christianso v Baltském moři, v doprovodu Jiřího Gutha-Jarkovského se vrátí do Portugalska kolem roku 1900 a podniknou s ním cestu vlakem přes železniční most navržený Gustavem Eiffelem; pokud dávají přednost současnosti, dočtou se, jak dnes „za horama pyrenejskýma“ zvládají ekonomickou krizi a jestli je ještě možné slyšet v Lisabonu autentické fado. Vlastencům jsou určeny úvahy o pomazánkovém másle, stavu zajíců a občanů v Přední Kopanině, Maradonově, respektive Klausově boží ruce či o tom, v čem nás mohou po volbách (nejen přímých) inspirovat kocouři… (patro.cz)

Básnická sbírka. (knihydobrovsky.cz)

Hudební CD - Stejně jako mravenci kuchyněmi prochází Burianovými alby po léta hudba, kterou poslouchá a cítí jako živou. Zrcadlo je její inventurou: jako pokojní nájemníci tu žijí swingové a kabaretní piáno, ale i jeho tvrdá bigbítová mutace. Stejně jako mravenci kuchyněmi prochází Burianovými alby po léta hudba, kterou poslouchá a cítí jako živou. Zrcadlo je její inventurou: jako pokojní nájemníci tu žijí swingové a kabaretní piáno, ale i jeho tvrdá bigbítová mutace, jak ji Burian uslyšel u Johna Calea. Lze tu cítit náklonnost k emoci, únosu melodií, šlágru; ale taky dost odvahy natočit hit v garáži a trochu ušpiněně, protože je to hygieničtější špína než ta z kšeftů s hudbou pro masy. Seznam stop Na dovolené / Mravenci / Marie / Kompromisy / Jaké to je? / Kamasútra / Poezie / Žiju / Strašidla / Fantazie / Soukromá záležitost / Přestávka / Zrcadlo / Nanečisto (alza.cz)

Hudební CD - Autentický záznam koncertů, které čtveřice písničkářů pořádala v roce 1989 v klubu Na Chmelnici. Dvě původně mnoho let společně působící nonkonformní dvojice Jan Burian a Jiří Dědeček na jedné straně, Jan Vodňanský a Petr Skoumal na straně druhé, se po svých rozpadech vrátila ke kolektivnímu vystupo Autentický záznam koncertů, které čtveřice písničkářů pořádala v roce 1989 v klubu Na Chmelnici. Dvě původně mnoho let společně působící nonkonformní dvojice Jan Burian a Jiří Dědeček na jedné straně, Jan Vodňanský a Petr Skoumal na straně druhé, se po svých rozpadech vrátila ke kolektivnímu vystupování v atmosféře hroutícího se čtyřicetiletého totalitního systému. Statečně a vizionářsky střídali v tomto komponovaném pořadu recitaci, dialogy a písně, jimiž v průhledných, ironických a skvělých jinotajích sdělovali nahlas to, co všichni věděli, ale báli se říci. Některé z písní z tohotoalba vyšly později nahrány ve studiu či na dalších koncertech.... (alza.cz)