Český literární samizdat 1949-1989 - přibáň michal

Publikace zahrnuje více než 300 podrobných hesel samizdatových edic, časopisů a výběrově i neperiodických sborníků, jejichž vydávání bylo spontánní reakcí etablovaných i začínajících tvůrců na zákonná i nezákonná omezování svobody uměleckého projevu v období komunistického režimu. Autoři se nezabývali jen těmi nejznámějšími vydavatelskými podniky, ale shromáždili mnoho dosud neznámých údajů o řadě lokálních edic a časopisů, které se primárně či sekundárně věnovaly literární tvorbě a její reflexi. Publikace, připravená badateli z Ústavu pro českou literaturu AV ČR za účasti externích specialistů a ve spolupráci s knihovnou Libri prohibiti, je doplněna rozsáhlou úvodní studií, rejstříky a bohatým obrazovým doprovodem. (patro.cz)

Kniha - autor Michal Přibáň, 616 stran, česky, pevná s přebalem lesklá Publikace zahrnuje více než 300 podrobných hesel samizdatových edic, časopisů a výběrově i neperiodických sborníků, jejichž vydávání bylo spontánní reakcí etablovaných i začínajících tvůrců na zákonná i nezákonná omezování svobody uměleckého projevu v období komunistického režimu. Autoři se nezabývali jen těmi nejznámějšími vydavatelskými podniky, ale shromáždili mnoho dosud neznámých údajů o řadě lokálních edic a časopisů, které se primárně či sekundárně věnovaly literární tvorbě a její reflexi. Publikace, připravená badateli z Ústavu pro českou literaturu AV ČR za účasti externích specialistů a ve spolupráci s knihovnou Libri prohibiti, je doplněna rozsáhlou úvodní studií, rejstříky a bohatým obrazovým doprovodem. (alza.cz)

Publikace zahrnuje více než 300 podrobných hesel samizdatových edic, časopisů a výběrově i neperiodických sborníků, jejichž vydávání bylo spontánní reakcí etablovaných i začínajících tvůrců na zákonná i nezákonná omezování svobody uměleckého projevu v období komunistického režimu. Autoři se nezabývali jen těmi nejznámějšími vydavatelskými podniky, ale shromáždili mnoho dosud neznámých údajů o řadě lokálních edic a časopisů, které se primárně či sekundárně věnovaly literární tvorbě a její reflexi. Publikace, připravená badateli z Ústavu pro českou literaturu AV ČR za účasti externích specialistů a ve spolupráci s knihovnou Libri prohibiti, je doplněna rozsáhlou úvodní studií, rejstříky a bohatým obrazovým doprovodem.Kniha nominovaná na cenu Magnesia Litera 2019 - Litera za nakladatelský čin (knihydobrovsky.cz)

Slovníkově uspořádaná publikace přináší rozsáhlá a podrobně zpracovaná hesla čtyř desítek českých nakladatelství, která se od konce čtyřicátých do konce osmdesátých let soustředila na literární a literárněvědnou produkci, popřípadě vydávala knihy z příbuzných odborných a uměleckých oblastí. Zastoupena jsou nakladatelství s celostátní působností i tzv. krajská nakladatelství, nechybí ani vybraná hesla z oblasti exilové literatury. Jednotlivá hesla přinášejí informace o dějinách příslušné instituce, výklad produkce, přehledně zpracované bibliografické informace a rozsáhlý soupis literatury předmětu. (knihydobrovsky.cz)

(patro.cz)

eBook:,Po kánonu světové literatury po roce 2000, který jsme vám v A2 předestřeli před dvěma lety, jsme se tentokrát pustili do poněkud ožehavějšího záměru: nastínit český literární kánon uplynulých tří desetiletí. Většina z nás je v tomto ohledu poznamenána školní výukou. Avšak obecně sdílený školní kánon až na výjimky končí před rokem 1989. Pro podzimní literární přílohu, kterou najdete v tomto čísle, jsme tedy sestavili vlastní seznam klíčových knih posledních třiceti let. Pochopitelně se tak dostáváme na nejistou půdu časovosti a osobních preferencí. Kánon je navíc problematická kategorie i proto, že souvisí s autoritou. Jak se ale dozvíme v eseji Jakuba Vaníčka, je zde „především proto, aby nám vytyčil mantinely, v rámci nichž jsme schopni či ochotni spolu mluvit“. A právě o diskusi jde především. Zatím jediným „oficiálně“ kanonizovaným polistopadovým dílem je román Sestra Jáchyma Topola – alespoň pokud se řídíme „kanonickou“ edicí Česká knižnice. Jejího editora Jiřího Flaišmana jsme se ptali na principy výběru jednotlivých titulů i na začleňování děl z nedávné minulosti. Martin Lukáš píše o sedmi hodnotách české poezie uplynulých třiceti let, Pavel Kořínek vybírá komiksy, které by měly přetrvat, Ondřej Slačálek se zamýšlí nad čtyřmi formativními levicovými esejisty a neopomněli jsme ani dětskou literaturu. Přes všechny výčty přitom sdílíme názor, že „kánon je především pohyb“. A toho není v tuzemském literárním provozu nikdy dost. (knihydobrovsky.cz)

Hlavní rovinu vyprávění tvoří melancholický příběh novináře Pavla Klimeše, který se na prahu středního věku rozvádí, ztrácí rodiče a ocitá se v situaci, která ho nutí hledat nové životní cesty i cíle. V tísnivé bilancující atmosféře se uchyluje ke vzpomínkám na partu kamarádů, s nimiž v dětství trávil každé léto na horské chatě v Krkonoších. Ve vzpomínkách se stále častěji objevuje postava otcova kolegy Milana Knota, který pro vypravěče kdysi představoval dětský vzor. V polovině sedmdesátých let však svým přátelům nepřímo přiznal, že podepsal spolupráci s StB, na čas se před nimi uzavřel a na společnou dovolenou přestal jezdit. O tom, co konkrétně Knotova spolupráce s StB způsobila dalším návštěvníkům krkonošské chaty, získává Pavel Klimeš po listopadu 1989 přesvědčivé indicie a v novinách někdejšího rodinného přítele veřejně odsoudí jako agenta StB. S odstupem dvaceti let se však v celém příběhu objevují pochybnosti a nesrovnalosti. (patro.cz)

Elektronická kniha - ze série A2 2020, autor Kolektiv autorů, 40 stran, česky Po kánonu světové literatury po roce 2000, který jsme vám v A2 předestřeli před dvěma lety, jsme se tentokrát pustili do poněkud ožehavějšího záměru: nastínit český literární kánon uplynulých tří desetiletí. Většina z nás je v tomto ohledu poznamenána školní výukou. Avšak obecně sdílený školní kánon až na výjimky končí před rokem 1989. Pro podzimní literární přílohu, kterou najdete v tomto čísle, jsme tedy sestavili vlastní seznam klíčových knih posledních třiceti let. Pochopitelně se tak dostáváme na nejistou půdu časovosti a osobních preferencí. Kánon je navíc problematická kategorie i proto, že souvisí s autoritou. Jak se ale dozvíme v eseji Jakuba Vaníčka, je zde „především proto, aby nám vytyčil mantinely, v rámci nichž jsme schopni či ochotni spolu mluvit“. A právě o diskusi jde především. Zatím jediným „oficiálně“ kanonizovaným polistopadovým dílem je román Sestra Jáchyma... (alza.cz)

Publikace je věnována literárnímu životu prvního dvacetiletí existence českého protikomunistického exilu, tedy období mezi únorem 1948 a srpnem 1968. Autor knihy se nezabývá analýzou tvorby exilových spisovatelů, nýbrž způsoby, jakým jejich díla vstupovala do komunikace s exilovou čtenářskou obcí. Největší pozornost je věnována zakladatelům České kulturní rady v exilu, u nás dosud téměř neznámému vydavateli Antonínu Vlachovi (1905-1995) a jeho jmenovci, básníku, prozaiku a redaktoru Robertu Vlachovi (1917-1966). Dějiny České kulturní rady jsou představovány v poměrně širokém kontextu. Kniha je prvním, na rozsáhlémmateriálovém výzkumu vystavěným pokusem o celistvé uchopení problematiky exilového literárního života. (knihydobrovsky.cz)

Básnická skladba Josefa Škvoreckého Nezoufejte! vznikla v roce 1946, ve své době však nebyla publikována. Jde v pravém slova smyslu o generační výpověď celé jedné generace. Už do prvního zpěvu proniká realita poválečné Prahy, z níž chce básník zatím vidět to lepší, hezčí, nadějnější. Ovšem do dalších zpěvů svět roku 1946 vstoupí již "plným krokem". Únor 1948 se blíží. Byl by ochoten mluvčím "nového zítřka" dopřát sluchu, protiví se mu však davy, nebo spíš - řečeno dobovým slovníkem - masy, a vůbec nejpřesněji řečeno stáda. Sám by si přál být respektován ve své odlišnosti, ve své osobnosti, ve své jedinečnosti, jenže… (knihydobrovsky.cz)

A Walk Through Prague provides an insider´s guide to the locations of over 150 perfomrances, happenings and other such actions that took place in both the city´s tourist-frequented places and its half forgotten nooks in 1949-1989. This book will usher anyone wanting to learn more about Czech post-war art through a unique time and space, offering an alternative view of Prague and its history. (knihydobrovsky.cz)

I když se vydáte po vlastních stopách, sami sebe nenajdete. Román o návratech a neshledáních Hlavní rovinu vyprávění tvoří melancholický příběh novináře Pavla Klimeše, který se na prahu středního věku rozvádí, ztrácí rodiče a ocitá se v situaci, která ho nutí hledat nové životní cesty i cíle. V tísnivé bilancující atmosféře se uchyluje ke vzpomínkám na partu kamarádů, s nimiž v dětství trávil každé léto na horské chatě v Krkonoších. Ve vzpomínkách se stále častěji objevuje postava otcova kolegy Milana Knota, který pro vypravěče kdysi představoval dětský vzor. V polovině sedmdesátých let však svým přátelům nepřímo přiznal, že podepsal spolupráci s StB, na čas se před nimi uzavřel a na společnou dovolenou přestal jezdit. O tom, co konkrétně Knotova spolupráce s StB způsobila dalším návštěvníkům krkonošské chaty, získává Pavel Klimeš po listopadu 1989 přesvědčivé indicie a v novinách někdejšího rodinného přítele veřejně odsoudí jako agenta StB. S odstupem dvaceti let se však v celém příběhu objevují pochybnosti a nesrovnalosti. (knihydobrovsky.cz)

Kniha Michala Přibáně je výsledkem autorova pátrání po životních příbězích dvou výrazných osobností našeho poúnorového exilu. Vydavatel a redaktor Antonín Vlach i jeho jmenovec, básník a nakladatel Robert Vlach, v padesátých letech zásadně ovlivnili exilový literární život: vydávali časopis, knižní edici a založili reprezentativní zastřešující organizaci. Tím se po zásluze zapsali do dějin české literatury, ovšem jak ukazují nové archivní nálezy, neméně zajímavé jsou jejich dobrodružné životní osudy, poznamenané dvojí totalitou a plné někdy až románových paradoxů. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Kateřina Piorecká, 352 stran, česky, pevná bez přebalu lesklá Monografie zkoumá vztah mezi technologií psaní, genezí textu a poetikou literárního díla. V centru zájmu se ocitá konkurence manuálního a strojového psaní jako dvou základních technologických postupů, jež vstupovaly do významotvorného kontaktu od osmdesátých let 19. století až do konce osmdesátých let století následujícího, kdy psací stroj nahradila elektronická média. Odhaluje, že nejprve byl psací stroj vnímán jako kompenzační pomůcka pro hendikepované. Už na přelomu 19. a 20. století si však tento vynález našel své propagátory mezi novináři a prozaiky. Stíral však jakoukoli individualitu rukopisu a odpovědí byly autorské knihy jako komplexní artefakty. Psaní na stroji bylo považováno za typicky ženské povolání – ovšem byly opravdu české spisovatelky písařkami? (alza.cz)

eBook:,I když se vydáte po vlastních stopách, sami sebe nenajdete. Román o návratech a neshledáních. Novinář Pavel Klimeš se na prahu středního věku rozvádí, ztrácí rodiče a snaží se najít nové životní cesty i cíle. V tísnivé bilancující atmosféře se uchyluje ke vzpomínkám na kamarády, s nimiž v dětství trávil každé léto na horské chatě v Krkonoších. Na společné dovolené tehdy jezdíval i otcův kolega Milan Knot, který však v polovině 70. let podepsal spolupráci se Státní bezpečností. Po roce 1989 Pavel získává Knotův svazek a někdejšího rodinného přítele v novinách veřejně odsoudí. S odstupem pětadvaceti let se však v případu objevují pochybnosti a nesrovnalosti. Přibáňův román není jen další reflexí normalizačního období; postihuje i postupné zrání generace aktérů listopadových událostí. Michal Přibáň (nar. 1966) působí jako literární historik v Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Knižně publikoval kapitoly z dějin předsrpnového exilu Prvních dvacet let (Host 2008), vedl autorský tým slovníku Česká literární nakladatelství 1949—1989 (2014) a dlouhodobě se zabývá dílem Josefa Škvoreckého. Román Všechno je jenom dvakrát je jeho prozaickým debutem. (knihydobrovsky.cz)

Kniha je souborem esejů o výtvarném umění české postmoderny a jeho filozofickém, společenském a historickém kontextu. Autor chápe výtvarné umění jako svrchovanou formu symbolického vyjadřování, v němž se projevují originální filosofické myšlenky nebo duchovní prožitky, politické názory a kulturní paměť, ale i hravost nebo nespoutaná imaginace vynálezců a kutilů. Jednotlivé eseje se zamýšlejí nad dílem Tomáše Císařovského, Jiřího Davida, Stanislava Diviše, Jana Merty, Petra Nikla, Petra Písaříka, Antonína Střížka a Jiřího Surůvky. Knihu doprovázejí ilustrace Karla Štědrého. Obsahuje 50 barevných reprodukcí. (knihydobrovsky.cz)

Emigrační vlna z let 1968-1969 byla velmi početná; neskončila ani ve chvíli, kdy normalizační režim na podzim 1969 definitivně uzavřel hranice. Po roce 1968 do exilu ve velkém počtu odešly osobnosti vskutku významné a mnohým co zůstali doma, byla v Praze upřena možnost jakékoli publicity. Autorské zázemí případných nově založených exilových nakladatelství bylo poměrně velké, toto je část příběhu dvou největších v příspěvcích Michala Přibáně: OKAMŽIKY ZRODU, Eduarda Burgeta: Z PROVODÍNA AŽ DO KOLÍNA NAD RÝNEM. JIŘÍ HOCHMAN, PRVNÍ AUTOR NAKLADATELSTVÍ INDEX, Veroniky a Václava Krištofových: OBÁLKOVÁ GALERIE SIXTY-EIGHT PUBLISHERS, Petra Šámala: LUDVÍK VACULÍK MEZI EVROPOU A KANADOU. K PERIODIZACI EXILOVÝCH NAKLADATELSKÝCH AKTIVIT, Ondřeje Sládka: ČESKÁ LITERÁRNÍ VĚDA V SIXTY-EIGHT PUBLISHERS, Michala Schonberga: PROČ NEVYŠEL STÍN SVOBODY. PŘÍBĚH NENAPSANÉ KNIHY JIŘÍHO VOSKOVCE, Joanny Czaplińske: SPISOVATEL HLEDÁ IDENTITU ANEB HLEDÁNÍ SEME SAMA V NEPŘIROZENÝCH PODMÍNKÁCH, Zuzany Říhové: "JINAK NEŽ JÁ ŽIJÍ MODERNÍ AUTOŘI." ZKUŠENOST EXILU MILADY SOUČKOVÉ, Vladimíra Novotného: K EXILOVÝM PRÓZÁM JANA BENEŠE, Márie Stankové: SLOVENSKÝ LITERÁRNY EXIL NA PRÍKLADE IVANA KADLEČÍKA, Aleny Přibáňové: NAKLADATELKA SANTNEROVÁ, JEJÍ MANŽEL A ČTENÁŘI, Petry Loučové: ZAPOMENUTÍ KURÝŘI INDEXU. PŘÍPAD GERHARDA KÜCHENA A ULRIKE ACKERMANNOVÉ; Gabriely Romanové: EXILOVÝ (?) ČASOPIS MOST ATD.; Michala Přibáně: OKAMŽIKY ZÁNIKU, Jiřího Dědečka: MOJI EXILOVÍ DOBRODINCI. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Seznámení s méně známou částí samizdatových tiskovin a publikací v komunistickém režimu. Vzpomínky pamětníků přibližují nejen fungování nezávislých tiskáren a organizaci distribuční sítě, ale i úvahy o vztazích křesťanů a Charty 77, zkušenostech se zahraničím, vzájemným vztahům v „tichém společenství“ samizdatu. Vedle osobních svědectví autorka využila také dokumentů vzešlých z činnosti Stb, svědčících o jejím zájmu o tuto nepohodlnou skupinu obyvatel i o dopadu činnosti tajné policie na samizdatové aktivity. (knihydobrovsky.cz)

Jde o knihu nemající v historii české literatury obdoby.Takřka stovka autorů naplnila tuto reprezentativní publikaci esejemi, básněmi, povídkami, písničkovými texty, baladami a novinářskými reportážemi. Žánrově nevyhraněná kniha v prestižním kabátku potěší všechny, kteří rádi čtou a nabídne jim originální možnost, seznámit se s tvorbou začínajících i zkušených autorů.O úvodní slovo se postaral český spisovatel Petr Doležal a je vedeno, jak jinak, než v neošokingovém stylu. Pro své čtenáře přidal na závěr knihy i ukázku ze své současné literární tvorby. (knihydobrovsky.cz)

Jde o knihu nemající v historii české literatury obdoby. Takřka stovka autorů naplnila tuto reprezentativní publikaci esejemi, básněmi, povídkami, písničkovými texty, baladami a novinářskými reportážemi. Žánrově nevyhraněná kniha v prestižním kabátku potěší všechny, kteří rádi čtou a nabídne jim originální možnost, seznámit se s tvorbou začínajících i zkušených autorů. O úvodní slovo se postaral český spisovatel Petr Doležal a je vedeno, jak jinak, než v neošokingovém stylu. Pro své čtenáře přidal na závěr knihy i ukázku ze své současné literární tvorby. (patro.cz)

(patro.cz)

Statě věnované rozboru českého literárního katolického baroka. (knihydobrovsky.cz)

Vznik této knihy původně inspirovaly polemiky o lidských právech a české zahraniční politice, které spolu před časem v různých médiích vedli Jiří Přibáň, Václav Bělohradský, Petr Drulák, Jiří Pehe a další filosofové, politologové, sociologové nebo historici. Vzhledem k mimořádnému veřejnému ohlasu celé diskuse se její hlavní účastníci rozhodli oslovit další kolegy a kolegyně, ale také bývalé a současné soudce a soudkyně nebo vysoké úředníky mezinárodních organizací, aby se k ní také připojili obecnějšími úvahami o smyslu a významu lidských práv v české, evropské i globální společnosti. Výsledkem je kniha esejů, která je výjimečná tím, že se v ní setkávají lidé nejen rozmanitých, ale často zcela protichůdných a konfliktních názorů a zkušeností. Jsou zde socialisté i konzervativci, liberálové i tradicionalisté, radikálové i umírnění. Opakuje se v něm téma naší politické identity a historie, vztahu k tzv. Západu nebo reflexe demokratického vývoje po roce 1989 a významu i vlivu Václava Havla na naše "současné dějiny". Aktuální problémy a témata globální společnosti střídají úvahy nad smyslem lokální politiky a divokou filosofickou spekulaci či politickou kritiku doprovází střízlivá historická analýza. Již tato tematická, stylová a názorová pestrost by měla být zárukou, že kniha nebude patřit do dlouhé řady publikací "lidí, co spolu mluví", ale naopak dokáže oslovit i ty, kdo by spolu jinak vůbec nezavedli řeč. (knihydobrovsky.cz)

Čtvrtý díl rozsáhlého čtyřdílného kompendia, jež podává ucelený výklad o vývoji české literatury v období od konce druhé světové války do pádu komunistického režimu v roce 1989, se zabývá obdobím tzv. normalizace. Na publikaci, která je projektem Ústavu pro českou literaturu AV ČR, se autorsky podílí řada literárních vědců z nejrůznějších institucí, vedle pražského a brněnského pracoviště Ústavu pro českou literaturu AV ČR především filozofických a pedagogických fakult českých a moravských univerzit. Autoři zasazují literární vývoj do širších společenských, politických a kulturních souvislostí. Výklad pojednává o "oficiální" literatuře, o literatuře, jež mohla být šířena jen prostřednictvím samizdatů, i o literárním dění v exilu a zahrnuje všechny oblasti literatury, tedy vedle krásné prózy, poezie a dramatu také např. literaturu pro děti a mládež, literaturu faktu, literaturu v rozhlasu a televizi atd. (knihydobrovsky.cz)

Kniha "Podoby české literární reportáže" představuje pokus o zmapování žánru české reportáže. V úvodní části autor aplikuje literárněvědné metody vytvořené pro analýzu fabulované prózy na reportáž a zkoumá, zda a nakolik reportáž v těchto kritériích obstojí. Práce se v dílčích sondách zaměřuje na klíčové osobnosti a fenomény ve vývoji česky psané reportáže od antecedence žánru v 19. století přes vrcholný rozkvět ve třicátých a na začátku čtyřicátých let 20. století až do let osmdesátých. Na těchto příkladech se snaží přiblížit inspirující a omezující vlivy literárního a zejména společenského vývoje, které na reportáž v českých zemích působily. Těžiště práce spočívá ve snaze ukázat, jak jednotlivé tvůrčí osobnosti, ve svém autorském typu velmi rozdílné, na rozvoj i omezování možností reportáže svým dílem reagovaly. Důraz je přitom položen na postižení pestrosti a různorodosti tvárných postupů a podob, jež v důsledku toho česká reportáž vytvořila. (patro.cz)

Kniha „Podoby české literární reportáže“ představuje pokus o zmapování žánru české reportáže. V úvodní části autor aplikuje literárněvědné metody vytvořené pro analýzu fabulované prózy na reportáž a zkoumá, zda a nakolik reportáž v těchto kritériích obstojí. Práce se v dílčích sondách zaměřuje na klíčové osobnosti a fenomény ve vývoji česky psané reportáže od antecedence žánru v 19. století přes vrcholný rozkvět ve třicátých a na začátku čtyřicátých let 20. století až do let osmdesátých. Na těchto příkladech se snaží přiblížit inspirující a omezující vlivy literárního a zejména společenského vývoje, které na reportáž v českých zemích působily. Těžiště práce spočívá ve snaze ukázat, jak jednotlivé tvůrčí osobnosti, ve svém autorském typu velmi rozdílné, na rozvoj i omezování možností reportáže svým dílem reagovaly. Důraz je přitom položen na postižení pestrosti a různorodosti tvárných postupů a podob, jež v důsledku toho česká reportáž vytvořila. (knihydobrovsky.cz)

Autor encyklopedie, dlouholetý nakladatelský pracovník, který se problematikou zabývá i teoreticky na Fakultě sociálních věd UK, nabízí po stručném úvodu o nakladatelské praxi a peripetiích i trendech v době totality i po roce 1989 unikátní slovník, který zachycuje přibližně na 700 nakladatelství, která působila či působí na českém knižním trhu počínaje rokem 1945 do současnosti. Vedle základních údajů (jméno, adresa, datum založení, majitelé, počet vydávaných publikací, základní ediční řady a podobně) u mnoha uvádí i kmenové autory, ilustrátory, grafiky a případně i nakladatelská loga. (knihydobrovsky.cz)

Dialog Karla Hvížďaly, novináře-zvědavce z Prahy, s Jiřím Přibáněm, právním filosofem z britského Cardiffu, nad uzlovými body naší historie, ku příležitosti 100. výročí republiky, v širokém teritoriálním i časovém kontextu od 9. do 21. století. Toto rozpětí umožnilo nahlédnout do minulosti a ptát se, proč a jak jsme v různých dobách vnímali a chápali naše dějiny a co to znamená pro naši přítomnost i budoucnost. S tímto hledáním je spojena i snaha zbavit se redukce dějin na projekční plátno našich frustrací. Autoři zvolili formu dialogu, ve kterém se snaží vrátit do veřejného prostoru otázky, které se většinou řeší jen na akademické půdě nebo kterým se vyhýbáme.„Dva našinci, kteří jsou jako doma i v Evropě, mají starost: Kam se to vlastně suneme? Zkoumají naši minulost, a to úplně celou! Skeptičtější novinář znepokojuje sociologizujícího filosofa práva, ale ten se nedá: Dorůstá nám do zodpovědného klasika. Inspirující dialog!“ Petr Pithart„Přemítání dvou českých intelektuálů o českých dějinách, ‚národním příběhu‘, kolektivní paměti a současné politice je povinné čtení pro chápání hlubších souvislostí‚ naší nynější krize.‘“Jacques Rupnik (knihydobrovsky.cz)

Od pádu komunismu v tehdejším Československu už uplynulo 17 let a mnoho projevů té doby lze vysledovat ve společnosti dodnes. Jsou zde, někdy i nenápadně, zakonzervovány a jsou tak připomínkou oné doby.Na fotografiích chce kniha zaznamenat dnešní podobu minulou érou oslavovaných počinů, ukázat jaká je jejich současná funkce, jak působí a jakou roli plní v dnešní společnosti. Kniha si bude všímat také věcí, které neměly ideologický charakter, ale které nějakým způsobem českou a moravskou krajinu změnily. Všechny tyto okolnosti bude kniha současně sledovat na textech, jednak dobových materiálech nejrůznějšího charakteru, jednak i textech z jiných dob, které se nějak vztahují k danému místu či tématice.Výčtem nejvýznamnějších událostí jednotlivých let, konfrontací textů a fotografií chce kniha poukázat na projevy doby a na to, jak jsou zakonzervovány v současné společnosti, co znamenají dnes. Kniha by tak měla být jakousi kronikou jednotlivých let, jejich výraznou připomínkou i varováním. (knihydobrovsky.cz)

Monografie navazuje na knihu České literární romantično (Host 2012). Soustředí se na literaturu vycházející z francouzského Parnasu a představující v českém prostředí jeden z klíčových diskurzů konce devatenáctého a počátku dvacátého století. V prolegomenách Aleš Haman rekapituluje historii užití pojmu parnasismus v české literární vědě a osvětluje motivaci jeho znovuzavedení, Jiří Pelán resumuje podobu francouzského Parnasu, Dalibor Tureček a Peter Zajac podávají návrh modelu českého a slovenského parnasismu. Oddíl případových studií je věnován klíčovým autorům, obecnější problematice parnasistní prózy či modifikaci parnasismu dekadencí. Apendix se zabývá žánrovou problematikou balady v síti diskurzů konce devatenáctého století. (patro.cz)

Kniha - autor Josef Vašica, 360 stran, česky, imitace kůže (alza.cz)

Kolektivní monografie představuje jako první podobně zaměřená publikace v České republice fenomén polské reportáže, zejména tzv. literární reportáže. Tento žánr má v polské literatuře dlouhou tradici (Ryszard Kapuściński, Hanna Krall) a i dnes patří v Polsku k nejvyhledávanějším.Stále větší oblibu si i díky novým překladům do češtiny (Mariusz Szczygieł, Paweł Smoleński, Wojciech Tochman, Lidia Ostałowska aj.) získává také u nás.Publikace Fenomén: Polská literární reportáž se žánru věnuje jak z pohledu teoretického (vymezení žánru reportáže, její postavení mezi jinými žánry beletristickými a žurnalistickými, specifika tzv. literární reportáže), tak historického (reportáž v dějinách polské literatury, historické proměny žánru). Současně nabízí i pohled na aktuální polskou reportážní tvorbu.Celek je doplněn o rozhovory s polskými reportéry či zástupci vydavatelů, kteří se v Polsku reportážnímu žánru věnují. (knihydobrovsky.cz)

Knihu uvádí předmluva z pera doc. B. Köpplové a doc. Jiráka z FSV UK o vývoji českých médií po roce 1989. Následuje 60 autorských textů novinářů-pamětníků (s jejich medailonky a fotografiemi). V přílohách pak kniha obsahuje i následující velice užitečné přehledy: Novináři-senioři po roce 1989, Nositelé novinářských ocenění, Novináři pronásledovaní za své postoje a názory v letech 1948-1989, Čeští novináři v exilu, In memoriam - novináři zesnulí po roce 1989. (knihydobrovsky.cz)

V současné tuzemské beletrii se objevuje poměrně dost próz, které bývají charakterizovány — ať už svými autory, nebo literární kritikou — jako apokryfy či apokryfní. Tyto prózy se totiž zakládají na subverzivním a kontroverzním přepracování známých příběhů, čímž se řadí k tradici, za jejíž počátek se v českém kontextu obvykle považují především texty Karla Čapka vydané v Knize apokryfů v roce 1945. Monografie se však nezabývá literárními apokryfy v historické perspektivě, nýbrž je nahlíží jako specifický žánr intertextuality. Autor se pokouší postihnout architext literárních apokryfů a hledá jejich společné, příbuzné či podobné vlastnosti v různých strukturních rovinách. (patro.cz)

eBook:,Kniha „Podoby české literární reportáže“ představuje pokus o zmapování žánru české reportáže. V úvodní části autor aplikuje literárněvědné metody vytvořené pro analýzu fabulované prózy na reportáž a zkoumá, zda a nakolik reportáž v těchto kritériích obstojí. Práce se v dílčích sondách zaměřuje na klíčové osobnosti a fenomény ve vývoji česky psané reportáže od antecedence žánru v 19. století přes vrcholný rozkvět ve třicátých a na začátku čtyřicátých let 20. století až do let osmdesátých. Na těchto příkladech se snaží přiblížit inspirující a omezující vlivy literárního a zejména společenského vývoje, které na reportáž v českých zemích působily. Těžiště práce spočívá ve snaze ukázat, jak jednotlivé tvůrčí osobnosti, ve svém autorském typu velmi rozdílné, na rozvoj i omezování možností reportáže svým dílem reagovaly. Důraz je přitom položen na postižení pestrosti a různorodosti tvárných postupů a podob, jež v důsledku toho česká reportáž vytvořila. (knihydobrovsky.cz)

Soubor esejů Na okraj literární tvorby českých výtvarníků je věnován textům českých výtvarníků 20. století, jejichž literární činnost tvoří minoritní, přesto pozornosti hodnou část jejich díla. Zastoupeni jsou autoři různých generací, rozmanitých naturelů, věnující se malířství, kresbě, grafice, sochařství, fotografii i filmu. Jednotlivé kapitoly jsou koncipovány monograficky, žánrově, tematicky či se zaměřením k určité umělecké tendenci, skupině či okruhu. Nejde ani tak o analýzu intermediálních vazeb, ale spíše o zamyšlení nad vybranými texty coby autonomními projevy dění smyslu. Tázání je zde neseno mj. otázkou, jak má na povahu textů relevantní vliv právě výtvarné zaměření jejich autorů. Implicitně pak zvolené téma otevírá rovněž otázku vztahu okraje, resp. okrajů a centra sociálně sdíleného literárního prostoru a poukazuje na možnost obohacení dosavadního obrazu české literatury daného období o další fasety. (knihydobrovsky.cz)

Kniha se zabývá dějinami dvou nejvýznamnějších exilových nakladatelství posrpnového období: Indexu, sídlícího v Kolíně nad Rýnem, a Sixty-Eight Publishers, působícího v Torontu. Jádrem studie je pohled na jejich "paralelní životopis": obě nakladatelství si byla v mnoha ohledech podobná, měla však své koncepční preference, jejich autorské zázemí se většinově lišilo, z menší části se však shodovalo, takže vznikaly konkurenční vztahy, někdy překvapivě vyostřené (zvláště v případech vydávání děl autorů žijících v Československu). Autor nahlíží na činnost obou nakladatelství v kontextu literárního života českého exilu, okrajově si všímá i dalších nakladatelství, kulturních časopisů apod. Pramennou základnu mu poskytuje jeho mnohaletý výzkum tohoto tématu, dále archiv nakladatelství Index, uložený v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, fond torontského nakladatelství, uložený v Hoover Institution v kalifornském Stanfordu, a konečně archiv Společnosti Josefa Škvoreckého v Praze. (knihydobrovsky.cz)

Kniha fotografií Pražského hradu. (knihydobrovsky.cz)

Rozsahem i šíří pojetí monumentální třísvazkové dějiny české katolické literatury Martina C. Putny mapují významnou část české národní kultury od roku 1848 do roku 1989. První svazek zachytil období 1848-1918, druhý svazek období 1918-1945, třetí svazek je věnován létům 1945-1989. Jakožto odborná literárně-historická práce napsaná jediným autora nemá v současné české literární vědě obdobu, je srovnatelná jen s díly literárních historiků 19. a první poloviny 20. století (Jaroslava Vlčka, Jana Jakubce, Arne Nováka). Putna se neomezuje na výčet a charakteristiku všech děl české katolické literatury daného období, ale činí mnohem více: zasazuje českou katolickou literaturu daného období do kontextu evropského a světového, přičemž si všímá nejen literatury krásné, ale i vývoje dějin křesťanství a křesťanské teologie, prací filosofických a esejistických a katolickou literaturu vnímá v kontextu s jinými náboženskými a filosofickými směry a proudy (protestantismem, pravoslavím, ateismem, judaismem, mimoevropskými náboženstvími). Jádrem Putnova zájmu je - na tomto širokém pozadí zkoumaná - česká katolická literatura krásná: próza, poezie, drama, esejistika, memoárová literatura a odborné práce literatury se týkající). Uchopuje ji čtivým, esejistickým stylem, který je sdělný a dokáže zaujmout nejen čtenářskou veřejnost odbornou, ale každého, kdo se zajímá o českou literaturu, kulturu a společnost v letech 1945-1989. Předmětem Putnova zájmu je nejen katolická literatura vycházející v oficiálních nakladatelstvích, ale i četná tvorba samizdatová a bohatá tvorba českého katolického exilu. Kniha je završením mnoha let autorovy odborné práce. (knihydobrovsky.cz)

Obsáhlý svazek, který uspořádal a úvodní studií opatřil Miloš Havelka, obsahuje texty 29 autorů a přímo navazuje na knihu Spor o smysl českých dějin 1985-1938, kterou nakladatelství Torst vydalo před deseti lety. Kniha je jedinečným shrnutím rozsáhlé české národní sebereflexe v době celého půlstoletí. Vedle zásadních textů mj. Václava Černého, Josefa Lukla Hromádky, Ladislava Jehličky, Boženy Komárkové, Jana Křena, Jaroslava Marka, Jaroslava Mezníka, Jana Patočky, Josefa Petráně, Petra Pitharta, Rio Preisnera, Karla Skalického či Ivana Svitáka je v knize obsažena i mimořádně obsáhlá bibliografie k danému tématu. Rozsáhlá úvodní studie Miloše Havelky pronikavě analyzuje vývoj, posuny a akcenty české otázky v době po Mnichovu, za války, v letech 1945-48, po únoru 1948, v době tání v 60. letech a za husákovské normalizace. Sleduje přitom diskusi jak domácí, tak exilovou. Kniha je zásadním dílem české vzdělanosti 20. století. (knihydobrovsky.cz)

Vzhledem k tomu, že od společenských a politických změn provedených po listopadu 1989 uběhlo již více než třicet let, je nutné se tomuto období ve výuce českých a československých právních dějin začít intenzivně věnovat a studentům zprostředkovat okolnosti a události v našem právním vývoji, které předcházely a mnohdy formovaly současné platné právní předpisy. Obsahově se učebnice zaměřuje především na právní vývoj v devadesátých letech minulého století. Hloubka záběru a časový rozsah závisí vždy na pojednávané problematice či příslušném právním odvětví a jeho specifikách. Pozornost je věnována jak dějinám státu, tak i práva (vývoji jednotlivých právních odvětví). Učebnice obsahuje rovněž kapitoly věnující se problematice vyrovnání se s totalitní minulostí (restitucím, privatizaci, lustracím a jejich právní úpravě). V případě předkládané učebnice se jedná vůbec o první a klíčové zpracování dané oblasti našeho porevolučního právního vývoje. Na žádné z českých či slovenských právnických fakult zatím obdobná učebnice nevyšla. (knihydobrovsky.cz)

Elektronická kniha - autor Štefan Švec, 708 stran, česky Jako předmět zkoumání zvolil autor knihy česky psané časopisy pro děti. Jedná se o dosud málo zmapovanou oblast historie českých médií, zahrnující desítky titulů, z nichž některé formovaly celé generace, a jiné jsou dnes již téměř zapomenuty. Titul tvoří dvě samostatné části: První z nich je zevrubná studie, která se zabývá dětskými periodiky vycházejícími od poloviny 19. století do roku 1989. Rozbor vývojových etap vydávání časopisů pro děti vypovídá o proměnách jejich podoby a svébytné a bohaté tradici, kterou se tvůrcům podařilo postupně ustavit. Druhou část tvoří přehledný slovník dětských časopisů, jehož hesla představují jednotlivé tituly v obsáhlých medailonech s obrazovými ukázkami a základními údaji o názvech, době vydávání, redaktorech, přispěvatelích i ilustrátorech a v neposlední řadě také o příslušné sekundární literatuře. Informace, které čtenář může z obou... (alza.cz)

Cykloprůvodce "Na kole Českou Kanadou s Michalem Jančaříkem" obsahuje 10 cyklovýletů, 432 km tras, detailní mapy, grafikony převýšení a také přes 250 fotografií. Autor Michal Jančařík širší veřejnosti známý především z TV obrazovky /Počasí, Snídaně s Novou, ale také Cyklotoulky/, navazuje na úspěšnou prvotinu "Na kole Šumavou". V cykloprůvodci vychází ze svých nesčetných zkušeností s územím tzv. České Kanady, které navštěvuje přes dvacet let a kde také natáčel několik dílů TV pořadu Cyklotoulky. Trojmezí Čech, Moravy a Rakouska je de facto nejjižnějším výběžkem Vysočiny a nabízí mírně zvlněnou krajinu protkanou balvany, rybníky a také řadou skvostných renesančních měst jako Jindřichův Hradec, nebo Slavonice. Poznejte překrásnou, ale dosud neobjevenou Českou Kanadu s Michalem Jančaříkem. (knihydobrovsky.cz)

Text, který provádí čtenáře českou krajinou, vychází z přesvědčení Simona Schamy, že krajina má paměť nejen geologickou, ale především i kulturní. Vypůjčuje si z literatury, prózy, deníků, dopisů i básní obrazy konkrétních míst a skládá je tak, aby vynikla přirozená osa - vertikála nebo horizontála. Ty se však právě vlivem použité literatury proměňují ze základních os směru v osy existenciálně významné a dávají tak místům význam dosud spíše skrytý nebo ne na první pohled zřejmý. Text úmyslně pracuje s širokým rozptylem pramenů od nejstarších kronik, přes velké společenské romány, přes deníky a dopisy až po literární marginálie. Výchozí premisou tohoto průvodce je totiž ta, že ten, kdo se na krajinu zadívá upřeně, cíleně a vědomě, už prožívá svou svobodu. Tereza Knotová je komparatistka zabývající se především obecnou a srovnávací literaturou, studovala též Jihoevropská studia. Pracovala jako redaktorka a kurátorka. Žije v Praze a má dvě děti. Vertikály, horizontály, křižovatky jsou jejím debutem. (knihydobrovsky.cz)

Elektronická kniha - autor František Schildberger, 215 stran, česky Kniha „Podoby české literární reportáže“ představuje pokus o zmapování žánru české reportáže. V úvodní části autor aplikuje literárněvědné metody vytvořené pro analýzu fabulované prózy na reportáž a zkoumá, zda a nakolik reportáž v těchto kritériích obstojí. Práce se v dílčích sondách zaměřuje na klíčové osobnosti a fenomény ve vývoji česky psané reportáže od antecedence žánru v 19. století přes vrcholný rozkvět ve třicátých a na začátku čtyřicátých let 20. století až do let osmdesátých. Na těchto příkladech se snaží přiblížit inspirující a omezující vlivy literárního a zejména společenského vývoje, které na reportáž v českých zemích působily. Těžiště práce spočívá ve snaze ukázat, jak jednotlivé tvůrčí osobnosti, ve svém autorském typu velmi rozdílné, na rozvoj i omezování možností reportáže svým dílem reagovaly. Důraz je přitom položen na postižení pestrosti a různorodosti tvárných postupů a... (alza.cz)

Kniha - autor František Schildberger, 216 stran, česky, brožovaná bez přebalu lesklá Kniha "Podoby české literární reportáže" představuje pokus o zmapování žánru české reportáže. V úvodní části autor aplikuje literárněvědné metody vytvořené pro analýzu fabulované prózy na reportáž a zkoumá, zda a nakolik reportáž v těchto kritériích obstojí. Práce se v dílčích sondách zaměřuje na klíčové osobnosti a fenomény ve vývoji česky psané reportáže od antecedence žánru v 19. století přes vrcholný rozkvět ve třicátých a na začátku čtyřicátých let 20. století až do let osmdesátých. Na těchto příkladech se snaží přiblížit inspirující a omezující vlivy literárního a zejména společenského vývoje, které na reportáž v českých zemích působily. Těžiště práce spočívá ve snaze ukázat, jak jednotlivé tvůrčí osobnosti, ve svém autorském typu velmi rozdílné, na rozvoj i omezování možností reportáže svým dílem reagovaly. Důraz je přitom položen na postižení pestrosti a různorodosti... (alza.cz)

Kniha - 296 stran, česky, pevná s přebalem lesklá Jde o knihu nemající v historii české literatury obdoby. Takřka stovka autorů naplnila tuto reprezentativní publikaci esejemi, básněmi, povídkami, písničkovými texty, baladami a novinářskými reportážemi. Žánrově nevyhraněná kniha v prestižním kabátku potěší všechny, kteří rádi čtou a nabídne jim originální možnost, seznámit se s tvorbou začínajících i zkušených autorů. O úvodní slovo se postaral český spisovatel Petr Doležal a je vedeno, jak jinak, než v neošokingovém stylu. Pro své čtenáře přidal na závěr knihy i ukázku ze své současné literární tvorby. (alza.cz)

Anotace: Korespondence J. Škvoreckého a L. Dorůžky ze tří let po sametové revoluci osvětluje a připomíná mnohé události porevolučního dění, události literární, kulturní i politické. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Kolektivní monografie představuje jako první podobně zaměřená publikace v České republice fenomén polské reportáže, zejména tzv. literární reportáže. Tento žánr má v polské literatuře dlouhou tradici (Ryszard Kapuściński, Hanna Krall) a i dnes patří v Polsku k nejvyhledávanějším. Stále větší oblibu si i díky novým překladům do češtiny (Mariusz Szczygieł, Paweł Smoleński, Wojciech Tochman, Lidia Ostałowska aj.) získává také u nás. Publikace Fenomén: Polská literární reportáž se žánru věnuje jak z pohledu teoretického (vymezení žánru reportáže, její postavení mezi jinými žánry beletristickými a žurnalistickými, specifika tzv. literární reportáže), tak historického (reportáž v dějinách polské literatury, historické proměny žánru). Současně nabízí i pohled na aktuální polskou reportážní tvorbu. Celek je doplněn o rozhovory s polskými reportéry či zástupci vydavatelů, kteří se v Polsku reportážnímu žánru věnují. (knihydobrovsky.cz)

Institut Václava Klause nabízí knížku Petra Žantovského "Česká politika a média po roce 1989" (2013). Knížka analyzuje jednotlivá období české politiky a žurnalistiky od pádu komunismu do současnosti: epochu přelomu (1989-1992), nový český stát (1993-1996), epochu procitnutí (1996-2002), epochu dozrávání (2003-2006), nové výzvy (2006-2010) a období 2010-2013. Autor nepíše o tom, jak by média měla či neměla vypadat, ale jen o tom, co média jsou a nejsou. Jde o knihu, která se zabývá vzájemným dotykem dvou světů: politiky a žurnalistiky. Předmluvu ke knížce napsal Václav Klaus. (patro.cz)