Černínský palác v praze - mojmír horyna

Fotografická monografie věnovaná mimořádnému dílu barokního umění vskutku celoevropského významu. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Jaroslav Šedivý, 208 stran, česky, pevná s přebalem lesklá Třicet let od událostí roku 1989 se debatuje o nové české politice – hospodářské, bezpečnostní, ale i zahraniční, která tvoří nezbytný rámec vnitropolitického vývoje. V souvislosti s tím se objevují také dezinformace o počátcích polistopadové, tehdy ještě československé diplomacie. Právě to bylo impulsem k opětovnému vydání revidovaného a částečně doplněného textu Černínský palác v roce nula o rozjezdu nové éry naší zahraniční politiky lidmi bez předchozí diplomatické praxe. Nový název knihy připomíná jedno z hlavních hesel sametové revoluce, jež se stalo jmenovatelem aktivit nového osazenstva Černínského paláce – a které dnes, o tři dekády později, kontrastuje se smýšlením části české veřejnosti… Kniha Jaroslava Šedivého (nar. 1929) je fascinující historií prvních dvou let naší polistopadové zahraniční politiky. Autor na základě osobních zkušeností připomíná velké události této... (alza.cz)

Publikace Chvála tvaru přibližuje dílo českého fotografa Vladimíra Uhra (1925), autora fotografické dokumentace mnoha publikací o české architektuře, mimo jiné dnes již klasické knihy Dialog tvarů (Praha 1974) o pražské barokní architektuře nebo publikace věnované dílu barokního architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla (Praha 1998). Publikace představuje Vladimíra Uhra i jako vynikajícího fotografa živé přírody. Knihu zasvěceným úvodem o autorovi doprovodil Mojmír Horyna. (knihydobrovsky.cz)

Reprezentativní publikace kolektivu renomovaných odborníků pod vedením Mojmíra Horyny je vůbec první větší monografií významné památky, jež byla na dlouhou dobu uzavřena pro veřejnost a odsunuta na okraj zájmu, který si jakožto stavba plně srovnatelná s nejslavnějšími díly pražského baroka zasloužila. Kniha, jež vychází při příležitosti dokončení konzervace a restaurace celého komplexu, seznamuje čtenáře jak s dějinami někdejšího augustiniánského kláštera, tak s osudy kostela sv. Kateřiny, jehož architektuře a výzdobě jsou věnovány ústřední kapitoly. Detailní analýza Mojmíra Horyny zdůrazňuje aspekt promyšleného "Gesamtkunstwerku" v souhře Dientzenhoferova architektonického řešení a sochařské a výtvarné výzdoby. Autorem stati o freskách Václava Vavřince Reinera je Pavel Preiss, který o tomto malíři již napsal samostatnou monografii a který společně s Martinem Mádlem připravil také část věnovanou oltářním obrazům s důrazem na tvorbu Itala Gregoria Guglielmiho. Pozornost je věnována i atypickým kostelním varhanám (R. Hugo). Statěmi dokumentujícími průběh a výsledky restaurátorských prací v letech 1999-2007 přispěli do publikace Vladimír Fiala a Vaica Hejdová, zvláštní kapitolou o restaurování Guglielmiho obrazu na hlavním oltáři pak Radana Hamsíková. Publikace doprovozená 58 fotografiemi obsahuje také podrobné biografie všech umělců podílejících se na původní stavbě a výzdobě kostela a bibliografii literatury k tématu. (knihydobrovsky.cz)

Pátý díl ediční řady Dějiny filosofie Uvádí do ústředních problémů, metod a zpřístupňuje čtenáři klasické texty. Informace, které mají výlučně historický význam, musely být omezeny na nejmenší možnou míru. Uspořádání svazku se pokouší o ozřejmění diskutovaných souvislostí, které jsou do jisté míry vždy také věcnými a učebními souvislostmi. Jeden z nejsilnějších podnětů pro filosofii 20. století vychází od E. Husserla. V Schelerově zprostředkování ovlivňuje také antropologii a skrze Heideggera hermeneutiku. Mnohostranné vazby mezi fenomenologií a filosofií existence se ukazují hlavně u Heideggera, Sartra a Lévinase. Ve filosofii existence a v dialogické filosofii je ovšem dominantní vliv náboženského myslitele Kierkegaarda. Novoscholastika se odvolává na Tomáše Akvinského a na Suáreze. Sdílí spolu s novým realismem návrat ke klasické ontologii, zatímco s marxistickými mysliteli má společnou vědomou vazbu na světový názor. Analytická filosofie se pojí s fenomenologií kritikou idealismu a psychologismu. Podání analytické filosofie se zaměřuje na problém ontologie. (patro.cz)

Pomocí kritiky současných dominantních politických a hospodářských doktrín hledá příčiny rozštěpení světové pospolitosti, strmého růstu všestranné nerovnosti, úpadku potřeby demokracie a krize demokratického vládnutí, jež ohlašují nezbytnost systémové změny západní kapitalistické civilizace. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Marek Toman, 420 stran, česky, pevná bez přebalu lesklá Marek Toman (* 1967), prozaik, básník, překladatel a diplomat, zvolil ve svém posledním románu nečekaného vypravěče – barokní Černínský palác na Loretánském náměstí v Praze. Je to románový hrdina pevně usazený a pyšný, i když disponuje velkou přizpůsobivostí. Z pohledu konformisty budova komentuje okolní dění, jak se dotýká jejího postavení a účelu, a s tím zaznamenává i zlomové okamžiky českých dějin od svého vzniku až do současnosti. Její zdi hostily obrazárnu a lazaret, kasárna, útulek pro chudé, úřad říšského protektora pro Čechy a Moravu i ministerstvo zahraničních věcí. Zvláštní pozornost věnuje palác osobě Jana Masaryka a snaží se ze své kamenné paměti vydolovat co nejvíce vzpomínek, náznaků a stop, jež by vysvětlily ministrův tragický skon pod okny jeho úředního bytu. Černínský palác však disponuje i city a po věky je nucen konfrontovat svůj poněkud vojácky omezený a koženě mužský... (alza.cz)

eBook:,Původní práce věnovaná dějinám a myšlenkovým podnětům německé romantiky, především tzv. jenskému romantickému okruhu. Osu výkladu tvoří u nás ani v zahraničí neprozkoumaná problematika náboženských zdrojů, vývoje a celkové intence tohoto významného období evropských kulturních dějin. Autor vychází z textů raného Schellinga, Fichta, ale především z díla Fr. Schlegela, Hölderlina, Novalise a Schleiermachera, od nichž vzešly rozhodující podněty k utvoření romantické kultury. Výklad je doveden k romantickému (zejména Novalisovu) pojetí tzv. siderického člověka, básníka, který spoluurčuje, sjednocuje a vede společnost příkladem své osobnosti, vynikající lidskými charakteristikami jak v oblasti poznání, umění, filosofie, tak ve sféře morální a náboženské. K vlastní studii je připojena textová příloha, představující výbor z nejzávažnějších děl interpretovaných autorů. V převážné většině tu čtenář nalezne prvopřeklady těchto textů do češtiny. (knihydobrovsky.cz)

Kniha popisuje intelektuální aktivity myslitelů raného německého osvícenství (Leibniz, Wolff, Bilfinger a další) při filosofické recepci kulturních výkonů staré Číny, která probíhala na podkladě jezuitských překladů hlavních děl čínské intelektuální tradice. Tato první systematická reflexe zcela odlišného čínského světa probíhala v historických kontextech, jejichž souvislostmi se tato knížka zabývá. Pozoruhodná je otevřenost vůči mnoha nosným představám čínského myšlení, s níž němečtí osvícenci vyzývali ke kulturní směně s Čínou. Rozpoznali ohromný potenciál Číny a zasazovali se všemi dostupnými prostředky o transkulturní kontakt, aniž by předem zkoumali, kdo bude nebo nebude jeho hegemonem. Vycházeli z předpokladu rovnoprávnosti obou civilizací, jejž dosud nikdo nevyvrátil. Dnes, kdy trpíce syndromem planetárního šíření vzájemné nenávisti odbýváme Čínu nejapnou žurnalistikou, by nám osvícenská rozumová inkluze mohla být příkladem. (knihydobrovsky.cz)

Marek Toman (* 1967), prozaik, básník, překladatel a diplomat, zvolil ve svém posledním románu nečekaného vypravěče – barokní Černínský palác na Loretánském náměstí v Praze. Je to románový hrdina pevně usazený a pyšný, i když disponuje velkou přizpůsobivostí. Z pohledu konformisty budova komentuje okolní dění, jak se dotýká jejího postavení a účelu, a s tím zaznamenává i zlomové okamžiky českých dějin od svého vzniku až do současnosti. Její zdi hostily obrazárnu a lazaret, kasárna, útulek pro chudé, úřad říšského protektora pro Čechy a Moravu i ministerstvo zahraničních věcí. Zvláštní pozornost věnuje palác osobě Jana Masaryka a snaží se ze své kamenné paměti vydolovat co nejvíce vzpomínek, náznaků a stop, jež by vysvětlily ministrův tragický skon pod okny jeho úředního bytu. Černínský palác však disponuje i city a po věky je nucen konfrontovat svůj poněkud vojácky omezený a koženě mužský pohled na svět s tolerantní milosrdností protilehlé Lorety, v jejíž city doufá. Svou pýchu pak poměřuje s přímočarým plebejstvím blízkého hostince U Černého vola. Postava tak neobvyklá, jako je barokní palác, se ke všemu vyslovuje s otevřeností prostou politické korektnosti, a tak čtenářům s humorem připomíná i prvky omezenosti a blbství, jež jsou zasuty v hlavách každého z nás. (patro.cz)

Marek Toman (* 1967), prozaik, básník, překladatel a diplomat, zvolil ve svém posledním románu nečekaného vypravěče – barokní Černínský palác na Loretánském náměstí v Praze. Je to románový hrdina pevně usazený a pyšný, i když disponuje velkou přizpůsobivostí. Z pohledu konformisty budova komentuje okolní dění, jak se dotýká jejího postavení a účelu, a s tím zaznamenává i zlomové okamžiky českých dějin od svého vzniku až do současnosti. Její zdi hostily obrazárnu a lazaret, kasárna, útulek pro chudé, úřad říšského protektora pro Čechy a Moravu i ministerstvo zahraničních věcí. Zvláštní pozornost věnuje palác osobě Jana Masaryka a snaží se ze své kamenné paměti vydolovat co nejvíce vzpomínek, náznaků a stop, jež by vysvětlily ministrův tragický skon pod okny jeho úředního bytu. Černínský palác však disponuje i city a po věky je nucen konfrontovat svůj poněkud vojácky omezený a koženě mužský pohled na svět s tolerantní milosrdností protilehlé Lorety, v jejíž city doufá. Svou pýchu pak poměřuje s přímočarým plebejstvím blízkého hostince U Černého vola. Postava tak neobvyklá, jako je barokní palác, se ke všemu vyslovuje s otevřeností prostou politické korektnosti, a tak čtenářům s humorem připomíná i prvky omezenosti a blbství, jež jsou zasuty v hlavách každého z nás. (knihydobrovsky.cz)

Knížka splácí dluh české filosofie Hansu Blumenbergovi, který bývá označován za nejvýznamnějšího německého filosofa 2. poloviny 20. století. Představuje dílčí reflexi několika motivů Blumenbergova díla, jakými jsou mýtus, mýtotvornost, metaforologie a teorie nepojmovosti, historická, fenomenologická a politická antropologie, skutečnost, skepse, Lebenswelt, teorie poznání ve vztahu k problému kontingence a fakticity, ironie, teorie actio per distans jako možnost překonání časové limitace lidského bytí a konečně problém kompetence filosofie k nejistotě a nezajištěnosti naší existence. Celkovou souvislost či výkladový kontext tvoří identifikační kulturní praxe Abendlandu, její průběh a výsledky. Tímto zasazením přesahuje text k syntéze možností myšlení v soudobé filosofii, kterou vyjadřuje axiální otázka knihy: co bylo tím, co jsme chtěli vědět - co je tím, co chceme vědět? (patro.cz)

Knížka splácí dluh české filosofie Hansu Blumenbergovi, který bývá označován za nejvýznamnějšího německého filosofa 2. poloviny 20. století. Představuje dílčí reflexi několika motivů Blumenbergova díla, jakými jsou mýtus, mýtotvornost, metaforologie a teorie nepojmovosti, historická, fenomenologická a politická antropologie, skutečnost, skepse, Lebenswelt, teorie poznání ve vztahu k problému kontingence a fakticity, ironie, teorie actio per distans jako možnost překonání časové limitace lidského bytí a konečně problém kompetence filosofie k nejistotě a nezajištěnosti naší existence. Celkovou souvislost či výkladový kontext tvoří identifikační kulturní praxe Abendlandu, její průběh a výsledky. Tímto zasazením přesahuje text k syntéze možností myšlení v soudobé filosofii, kterou vyjadřuje axiální otázka knihy: co bylo tím, co jsme chtěli vědět - co je tím, co chceme vědět? (knihydobrovsky.cz)

Katalog k výstavě Mojmír Preclík - kresby, fotografie, sochy. (knihydobrovsky.cz)

Kniha je pokus o znázornění hlavních principů nové politické filosofie odpovídající parametrům antropocénu, tj. epoše, kdy negativní vliv člověka na přírodu dosáhl stupně, který převyšuje vliv geologických sil. Lidstvo se stalo dominantní silou ovlivňující všechny složky planetárního ekosystému (biosféru, hydrosféru, atmosféru, kryosféru, litosféru) a jeho činnost s sebou přináší problémy, které se dotýkají sociální a politické sféry. Úvod do environmentální politické filosofie tyto problémy znázorňuje, zkoumá jejich příčiny a jevovou formu a hledá možnosti jejich detailního porozumění. Kniha neformuluje levná populistická řešení ani neslouží jako politický program. Naopak, přináší filosofické analýzy ekologicky, sociologicky, politologicky a ekonomicky podmíněného materiálu s cílem dosáhnout komplexního poznání sociálně-politické situace antropocénu. (knihydobrovsky.cz)

Prevalence obezity celosvětově stále stoupá, a to jak v rozvinutých, tak i v rozvojových zemích. Zdravotní komplikace způsobené obezitou spolu se společenskou diskriminací přispívají ke zhoršené kvalitě života obézních jedinců. Obezita postihuje téměř všechny společenské vrstvy obyvatelstva a v poslední době se vyskytuje u stále mladších jedinců a dokonce i u části dětské populace. Ještě rychlejší než vzestup prevalence obezity v současnosti je vzestup prevalence cukrovky druhého typu. Na základě těchto údajů Světová zdravotnická organizace (WHO) prohlásila obezitu a diabetes mellitus 2. typu pandemií 21. století. Bariatrická chirurgie za posledních několik desetiletí dosáhla nejen vysoké technické dokonalosti, ale především se posunula z oblasti výkonů prováděných spíše z estetických důvodů do oblasti řešící stavy s vysokou medicínskou závažností. Pro mnohé lékaře tak je překvapením, že bariatrické výkony mají ze všech způsobů léčby cukrovky 2. typu nejvyšší dlouhodobou úspěšnost. Bariatrická léčba cukrovky je však účinná pouze ve stadiu, kdy je ještě zachována vlastní sekrece inzulinu - a to dosud řada lékařů neví. (patro.cz)

Tři dosud nevydané texty spisovatele a dramatika Mojmíra Drvoty obsahují soubor Labyrint krátkých reflexí lidského chování a přírodních jevů a dvě novely. Obě probírají zdánlivě absurdní problém, který však postavám vedoucím dialog slouží jako pouhá záminka k tomu, aby při stále hlubším ponoru k jeho podstatě zároveň odhalovaly lidský úděl. Drvota ve svých textech vždy rád provokuje, ať porušováním tradičních lineárních postupů nebo stylem a náročností textu. Autor ví, že naprosto zásadní je nejen potřeba nacházet odpovědi, ale i otázky, a neváhá vedle sebe stavět racionalitu a iracionalitu. Jeho svět je vždy pevně vystavěný, zcela ojedinělý a prodchnutý ironií, ale není povrchní. Ve svém pohledu si Drvota vytváří odstup a nachází se jakoby mimo dobro a zlo, mimo dobu a čas. (patro.cz)

Tři dosud nevydané texty spisovatele a dramatika Mojmíra Drvoty obsahují soubor Labyrint krátkých reflexí lidského chování a přírodních jevů a dvě novely. Obě probírají zdánlivě absurdní problém, který však postavám vedoucím dialog slouží jako pouhá záminka k tomu, aby při stále hlubším ponoru k jeho podstatě zároveň odhalovaly lidský úděl. Drvota ve svých textech vždy rád provokuje, ať porušováním tradičních lineárních postupů nebo stylem a náročností textu. Autor ví, že naprosto zásadní je nejen potřeba nacházet odpovědi, ale i otázky, a neváhá vedle sebe stavět racionalitu a iracionalitu. Jeho svět je vždy pevně vystavěný, zcela ojedinělý a prodchnutý ironií, ale není povrchní. Ve svém pohledu si Drvota vytváří odstup a nachází se jakoby mimo dobro a zlo, mimo dobu a čas. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Unikátní vzpomínky legendárního zpěváka a uznávaného existenciálního psychoterapeuta. Dan Horyna – rocková legenda osmdesátých let s neodmyslitelnou přezdívkou Zeppelin. Frontman metalové kapely Vitacit a Merlin. Ještě než z něj vyrostla rocková hvězda, patřil k talentovaným atletům. Byl mistr republiky na 1500 metrů, mířil na olympiádu, ale nakonec s atletikou skončil. Stále nebyl sám se sebou spokojený – chtěl víc. V pouhých sedmnácti letech mu křídla přistřihl komunistický žalář, kde skončil kvůli improvizovanému vystoupení na Karlově mostě, které bylo vyhodnoceno jako provokace komunistického režimu. Horyna byl sice za dva měsíce propuštěn, ale v hledáčku policie už zůstal. Po návratu z vězení byl vyhozen ze školy a ztratil veškeré jistoty, které do té doby měl. Postupně přičichl k drogám, které ho během dvanácti let několikrát dostaly na pokraj života a smrti. Charismatický zpěvák patřil k první pervitinové generaci v Česku. S drogovým démonem bojoval celkem třikrát a kvůli drogám se mu rozpadla tři manželství. Východisko z drogové závislosti našel až díky pobytu v léčebně Červený Dvůr, který mu pomohl v hledání smyslu života. Dnes už přes deset let působí jako vyhledávaný terapeut, vyznává buddhismus a sám úspěšně pomáhá drogově i alkoholově závislým lidem. (knihydobrovsky.cz)

Obezita je v dnešní době nejčastější multifaktoriálně podmíněnou metabolickou chorobou. U neúspěšně konzervativně léčených těžce obézních nemocných s velkou incidencí relapsů nadváhy má v dnešní době bariatrická chirurgie, tj. chirurgie zabývající se léčbou obezity, své pevné a nenahraditelné místo. V první části této publikace jsou stručně uvedeny jednak možnosti konzervativní léčby morbidní obezity, jednak současné metody bariatrické chirurgické. Hlavním tématem publikace je metoda laparoskopické tubulizace žaludku – Sleeve Gastrectomy. Metoda je podrobně popsána a vysvětlena. Podrobný operační postup je doplněn schématy a barevnými fotografiemi.V publikaci jsou přehledně uvedena stravovací doporučení časně po operaci, ale i v následném období. Kniha je určena především specialistům věnujícím se komplexní léčbě morbidní obezity, ale i praktickým lékařům a ostatním, kteří mají zájem seznámit se s moderní chirurgickou léčbou obezity. (knihydobrovsky.cz)

Autor fotografií Mojmír Strouhal je dlouholetý fotograf zaměřující se především na brněnské památky. Byl spoluzakládajícím členem fotoskupiny "3". Vytvořil řadu cyklů a souborů na různá témata "Byli zapomenuti", "Opomíjené tvary", "Proč mám rád dřevo", "E.A. Poe - Krajina snů". Jeho snímky jsou majestátní i poetické, prozrazují čím Brno bylo a jaké je dnes. Díky autorovi fotografií je obraz Brna plastický a láká k prohlížení znovu a znovu. (patro.cz)

MOJMÍR GRYGAR s odstupem let texty esejů doplnil komentáři, aby osvětlil méně známé okolnosti událostí, jež znamenají předěl v moderní historii Spojených států, Evropy i celého světa. Kniha 11/9 vyjadřuje aktuální kritický postoj k bezpříkladnému teroristickému zločinu vymykajícímu se všem měřítkům, i k útoku nejmocnější země světa na Irák, motivovanému falešnou záminkou a do očí bijícím porušením mezinárodních konvencí. Jakékoli úvahy o cestě, kterou se dnes vydává Amerika a Evropa, přemýšlení o nebezpečí hrozící západním demokraciím a celé atlantické civilizaci, se nemohou vyhnout kritickému hodnocení apokalyptických událostí z roku 2001 a 2003. Oba eseje uveřejněné pod titulem 11/9 patří k ojedinělým kritickým ohlasům zmíněných událostí u nás. Skutečnost, že se s nimi může veřejnost seznámit až po 11 letech, je výmluvným svědectvím o stavu svobody tisku a volné diskuse v naší zemi. Autor knihy 11/9 MOJMÍR GRYGAR, literární historik, bohemista a slavista, působil jako vědecký pracovník v Ústavu pro českou literaturu AV v Praze a jako vysokoškolský učitel na různých univerzitách v České republice i v zahraničí. Během dlouholetého působení na univerzitě v Amsterodamu se věnoval studiu vzájemných vztahů mezi českými, ruskými a západními moderními literárními a uměleckými směry. Vydal řadu knih (o Vančurovi, Nerudovi, Fučíkovi, Máchovi), studií (Umění reportáže), vysokoškolských příruček (Slovník českého strukturalismu), sborníku, kritických statí a esejů (Trvání a proměny). Desítky studií publikoval v odborných časopisech a sbornících v Holandsku, Německu, Francii i jinde v Evropě, ve Spojených státech a v Kanadě. V Petrohradě vydal sborník o moderní ruské, české a západní umělecké avantgardě (Znakotvorčestvo). (patro.cz)

Autor, literární historik a publicista, uvažuje o průběhu a důsledcích listopadových změn 1989. V kriticky zaměřených esejistických úvahách vychází z osobních zkušeností, z citací dobových materiálů i z rozboru domácích i zahraničních politických, kulturních a ekonomických studií. Vývoj u nás zasazuje do mezinárodních souvislostí; mimořádnou pozornost věnuje pádu berlínské zdi, rozpadu Sovětského svazu a vývoji americké neokonzervativní ideologie, která zásadním způsobem ovlivnila politický, ekonomický i kulturní život u nás. Autor kriticky hodnotí složité období dějin národa a státu, odmítá fatalistické pojetí společenského procesu, vychází z možnosti hledání vlastní cesty k demokracii, k hospodářské a kulturní prosperitě. Na mysli má společnost, která neoživuje staré pořádky, nevrací kolo vývoje zpět, nepodřizuje se vnějším tlakům, nestává se kolonií bohatých mocností, ale snaží se cílevědomě vycházet vstříc zájmu všech složek české společnosti a důsledně hledat, definovat a hájit vlastní postavení v Evropě a ve světě. (patro.cz)

Mojmír Grygar v esejistické studii o Picassově malířském a výtvarném díle polemizuje s autory, kteří do té míry zdůrazňují proměnlivé peripetie jeho životopisu, že jim podřizují i vznik a proměny malířova mnohotvárného díla. Autor přechází od rozboru strukturních a slohových zvláštností jednotlivých fází Picassova díla k vystižení jeho vývojových proměn. Picassovy paradoxy spočívají v přítomnosti protikladných sil, které znesnadňují jednoduchou charakteristiku jeho tvorby. Picasso v průběhu bezmála osmdesáti let střídal citové a racionální přístupy, intimní a monumentální témata, stylizované i destruktivní proměny tvarů anorganického a organického světa. Svou tvorbu neohraničil v rámci jednoho slohu, tematiky nebo žánru, tvůrčí postupy měnil a střídal spíš podle principu rozporu a popření než postupného rozvíjení. V jeho tvůrčím naturelu převládá nadvláda agresivní aktivity (šamanství) nad pozitivní vyvážeností estetického zřetele. Autor polemizuje s popisným biografismem, ale osobní a společenské okolnosti malířova života doplňuje cennými postřehy sociologické a psychologické charakteristiky. Také pasáže věnované mezinárodnímu kontextu Picassova díla přinášejí nové poznatky; týká se to zejména jeho vlivu na ruskou avantgardu. Grygar odmítá interpretovat Picassovu tvůrčí dráhu podle biologického principu růstu a pádu; dokládá to jeho pozitivní hodnocení závěrečné fáze malířovy tvorby, kterou svého času odmítli i jeho věrní stoupenci.KNIHA OBSAHUJE BAREVNÉ REPRODUKCE PICASSOVÝCH DĚL. (patro.cz)

Mojmír Grygar v esejistických úvahách o válce jako zvláštním společenském fenoménu se pokouší odpovědět na palčivé otázky, které dnes zaměstnávají veřejnost na celém světě. Osnovu knížky tvoří otázky o příčinách válek; o tom, kdo je odpovědný za jejich vznik a průběh; o různých typech válek; o měnícím se postavení vojáků v průběhu časů; o právních a etických otázkách války; o vynálezu atomové pumy; o kategorii válečného zločinu a trestu; o šancích mírového jednání a o charakteru možné budoucí války. Autor se inspiroval klasickými i aktuálními studiemi, esejemi a dokumenty stratégů, sociologů, filozofů, právníků, etiků, kteří se zabývali proměnlivým fenoménem války. Teoretické závěry ověřoval historickými prameny od biblických dob a antického starověku (Plutarchos), od středověké dvorské kultury až po kroniky válek 20. století. Zvláštní pozornost je věnována období studené války a dnešním válečným konfliktům v Afghánistánu, v Iráku, Sýrii, v arabských zemích a na Ukrajině. Kapitoly věnované rozboru příčin a průběhu válek otevírají nejnaléhavější otázku dneška - podaří se velmocím dosáhnout dohody, založené na vzájemném respektu, dělbě moci a spolupráci? Zvítězí rozum nad instinkty? (patro.cz)

Někdejší ředitel Divadla J. K. Tyla v Plzni Mojmír Weimann vzpomíná na své působení ve městě na soutoku čtyř řek. Čtenář se může vrátit do první poloviny 90. let, kdy ve společnosti zavládlo opojení z nečekaně nabyté svobody. Období plné změn zasáhlo i divadelní scénu. "Když jsem poprvé vstoupil do plzeňského divadla v roli ředitele či lépe řečeno principála, za něhož jsem se vždy považoval, trochu se mi roztřásla kolena," přiznává Mojmír Weimann. "Stát se jedním z pokračovatelů Vendelína Budila a sloužit divadlu tak, aby plnilo v daných provozních podmínkách svou funkci, navázalo na své nejlepší tradice a pokusilo se je rozvíjet v souladu s požadavky náročného plzeňského diváka, je těžký úkol. Doba, v níž jsem do Plzně přišel, byla zcela jiná než ta, v níž divadlo řídil geniální představitel krále Leara, ale problémy, s kterými jsem se musel vyrovnávat, nebyly mnohdy jiné než za jeho časů. A ani dnes tomu není jinak. Věděl jsem, že v Budilovi mám oporu stejně jako jsem ji vždy měl v atmosféře města, do kterého mne zavál osud, a v myšlení a cítění jeho obyvatel." (knihydobrovsky.cz)

Mojmír Grygar v esejistických úvahách o válce jako zvláštním společenském fenoménu se pokouší odpovědět na palčivé otázky, které dnes zaměstnávají veřejnost na celém světě. Osnovu knížky tvoří otázky o příčinách válek; o tom, kdo je odpovědný za jejich vznik a průběh; o různých typech válek; o měnícím se postavení vojáků v průběhu časů; o právních a etických otázkách války; o vynálezu atomové pumy; o kategorii válečného zločinu a trestu; o šancích mírového jednání a o charakteru možné budoucí války. Autor se inspiroval klasickými i aktuálními studiemi, esejemi a dokumenty stratégů, sociologů, filozofů, právníků, etiků, kteří se zabývali proměnlivým fenoménem války. Teoretické závěry ověřoval historickými prameny od biblických dob a antického starověku (Plutarchos), od středověké dvorské kultury až po kroniky válek 20. století. Zvláštní pozornost je věnována období studené války a dnešním válečným konfliktům v Afghánistánu, v Iráku, Sýrii, v arabských zemích a na Ukrajině. Kapitoly věnované rozboru příčin a průběhu válek otevírají nejnaléhavější otázku dneška - podaří se velmocím dosáhnout dohody, založené na vzájemném respektu, dělbě moci a spolupráci? Zvítězí rozum nad instinkty? (knihydobrovsky.cz)

Mojmír Grygar v esejistické studii o Picassově malířském a výtvarném díle polemizuje s autory, kteří do té míry zdůrazňují proměnlivé peripetie jeho životopisu, že jim podřizují i vznik a proměny malířova mnohotvárného díla. Autor přechází od rozboru strukturních a slohových zvláštností jednotlivých fází Picassova díla k vystižení jeho vývojových proměn. Picassovy paradoxy spočívají v přítomnosti protikladných sil, které znesnadňují jednoduchou charakteristiku jeho tvorby. Picasso v průběhu bezmála osmdesáti let střídal citové a racionální přístupy, intimní a monumentální témata, stylizované i destruktivní proměny tvarů anorganického a organického světa. Svou tvorbu neohraničil v rámci jednoho slohu, tematiky nebo žánru, tvůrčí postupy měnil a střídal spíš podle principu rozporu a popření než postupného rozvíjení. V jeho tvůrčím naturelu převládá nadvláda agresivní aktivity (šamanství) nad pozitivní vyvážeností estetického zřetele. Autor polemizuje s popisným biografismem, ale osobní a společenské okolnosti malířova života doplňuje cennými postřehy sociologické a psychologické charakteristiky. Také pasáže věnované mezinárodnímu kontextu Picassova díla přinášejí nové poznatky; týká se to zejména jeho vlivu na ruskou avantgardu. Grygar odmítá interpretovat Picassovu tvůrčí dráhu podle biologického principu růstu a pádu; dokládá to jeho pozitivní hodnocení závěrečné fáze malířovy tvorby, kterou svého času odmítli i jeho věrní stoupenci. (knihydobrovsky.cz)

Historie páteřní moravské dráhy Brno - Přerov s pobočnou tratí Nezamyslice - Šternberk od jejích počátků v 19. století až po současnost. (knihydobrovsky.cz)

Autor, literární historik a publicista, uvažuje o průběhu a důsledcích listopadových změn 1989. V kriticky zaměřených esejistických úvahách vychází z osobních zkušeností, z citací dobových materiálů i z rozboru domácích i zahraničních politických, kulturních a ekonomických studií. Vývoj u nás zasazuje do mezinárodních souvislostí; mimořádnou pozornost věnuje pádu berlínské zdi, rozpadu Sovětského svazu a vývoji americké neokonzervativní ideologie, která zásadním způsobem ovlivnila politický, ekonomický i kulturní život u nás. Autor kriticky hodnotí složité období dějin národa a státu, odmítá fatalistické pojetí společenského procesu, vychází z možnosti hledání vlastní cesty k demokracii, k hospodářské a kulturní prosperitě. Na mysli má společnost, která neoživuje staré pořádky, nevrací kolo vývoje zpět, nepodřizuje se vnějším tlakům, nestává se kolonií bohatých mocností, ale snaží se cílevědomě vycházet vstříc zájmu všech složek české společnosti a důsledně hledat, definovat a hájit vlastní postavení v Evropě a ve světě. (knihydobrovsky.cz)

V roce 1798 publikoval anglikánský kněz Thomas Malthus první a nejslavnější tezi o vyčerpání zdrojů. Absolutní chudoba mas je neodvratná, protože zdroje jsou omezené a jakékoli zlepšení životních podmínek je brzy vymazáno růstem populace. O nesmírném vlivu této teorie a jejích odnoží svědčí nejlépe čínská politika jednoho dítěte, která svět připravila o stovky milionů lidí a řadu těch žijících o slušný důchod. Nicméně od publikace Malthusovy teze vzrostla světová populace sedminásobně a zároveň se průměrný reálný příjem na hlavu zvýšil desetinásobně. Přitom v mnoha zemích světa včetně České republiky je nyní méně obdělávané půdy a více lesů než před dvěma stoletími. Proč nedošlo a nemůže dojít k vyčerpání zdrojů? A proč jsou přesto alarmistické předpovědi stále tak populární a periodicky se vracejí? Kniha Mojmíra Hampla se Vám právě na tyto otázky snaží odpovědět. (knihydobrovsky.cz)

Samuel Porten, muzikálně nadané a citlivé dítě, má před sebou slibnou kariéru houslisty, ale jeho dětská duše prochází peklem neharmonické viktoriánské rodiny obchodníka s nemovitostmi a jeho ambiciózní, zneuznané ženy - životem zhrzené matky prahnoucí po uznání. Samuel se před matčiným despotismem uzavírá a začíná si utvářet svůj vlastní svět - plný otázek, hledání a zejména fantazie. Po nenadálé otcově smrti se v jeho životě příliš nezmění, ale pak do jejich domu přijde Marion, dívka, která se příležitostně stará o chod domácnosti. Vzájemná náklonost Marion a Samuela přeroste v hlubší vztah. Samuel nalézá odvahu k úniku z dusivého sevření své matky a věří, že Marion mu pomůže se osamostatnit. Jejich společný samostatný život se zdá být životním vítězstvím. Samuel ale netuší, jak zrádný se tento krok, na který není připraven, ukáže. Samuelovy city k Marion jsou konfrontovány s jeho veřejným úspěchem virtuosa a Samuel nedokáže střízlivě zhodnotit svůj nově získaný status celebrity. Status, o němž až příliš pozdě pochopí, jak je iluzorní. Vztah s Marion se hroutí a po jejím nečekaném zmizení se Samuelovi jeho život na dlouhá léta vymkne z rukou. Díky pomoci rodinného přítele pana Harta a také pomoci matky, které není osud syna lhostejný a zpovzdálí vše sleduje, se Samuel těžce a pozvolna ze svých démonů vzpamatovává a postupně nachází vůli k proměně. Je to dlouhý proces, během něhož se mu podaří poznat svoji dceru, najít cestu k novému životu, k novým hodnotám, k poznání sebe samého. Prchavé štěstí je ale narušováno stále se vracející a hluboko v duši usazenou zátěží. Stíny minulosti i pocit viny mu jsou silným soupeřem. Samuel ale svůj boj nevzdává a bojuje až do posledních chvil. Autor novely, kardiochirurg a umělecký sklář Mojmír Čermák, umístil do kontextu viktoriánské doby poselství, které za dobovou šerou romantikou, příznačnou morbiditou i prerafaelitským sentimentem získává samostatnou, nadčasovou platnost. Naléhavost otázek po smyslu života, vině a vnitřních démonech, kterým každý z nás musí čelit, je podmanivá a příběh se odvíjí jako hudební symfonie až ke svému dramatickému vyvrcholení. (knihydobrovsky.cz)

Kniha obsahuje eseje, jimiž autor před dvanácti lety reagoval na útoky islamistických teroristů v USA a na rozpoutání války v Iráku. Je na místě se dnes ptát, proč nemohly být tyto stati publikovány v době svého vzniku, kdy se zásadně měnila politická a ideologická mapa světa? Kdo měl zájem na tom, umlčet kritický hlas, který volal po racionálním vysvětlení těchto klíčových událostí moderních dějin? Autor eseje po deseti letech doplnil kritickými. (knihydobrovsky.cz)

Elektronická kniha - autor Radka Červinková, 144 stran, česky Unikátní vzpomínky legendárního zpěváka a uznávaného existenciálního psychoterapeuta. Dan Horyna – rocková legenda osmdesátých let s neodmyslitelnou přezdívkou Zeppelin. Frontman metalové kapely Vitacit a Merlin. Ještě než z něj vyrostla rocková hvězda, patřil k talentovaným atletům.Byl mistr republiky na 1500 metrů, mířil na olympiádu, ale nakonec s atletikou skončil. Stále nebyl sám se sebou spokojený – chtěl víc. V pouhých sedmnácti letech mu křídla přistřihl komunistický žalář, kde skončil kvůli improvizovanému vystoupení na Karlově mostě, které bylo vyhodnoceno jako provokace komunistického režimu.Horyna byl sice za dva měsíce propuštěn, ale v hledáčku policie už zůstal. Po návratu z vězení byl vyhozen ze školy a ztratil veškeré jistoty, které do té doby měl. Postupně přičichl k drogám, které ho během dvanácti let několikrát dostaly na pokraj života a smrti. Charismatický zpěvák patřil k... (alza.cz)

Ve hře Paláce Carrary hráči nakupují co nejlevněji mramor z této slavné italské oblasti. Kararský mramor je zkrátka pojem. Má to však háček. Z jakéhokoli snížení ceny budou těžit i vaši soupeři. A tak se vám možná víc vyplatí investovat rovnou do staveb vytvořených z tohoto exkluzivního mramoru? Nebo se naopak chopíte příležitosti nakoupit mramor té nejvyšší kvality jakmile se ukáže, že stavby z běžnějšího mramoru již nejsou tak lukrativní? Toto druhé vydání přináší přepracovanou sadu pravidel a také zcela novou verzi pro pokročilé hráče, která obsahuje mnoho nových strategií a způsobů bodování. Pokročilý režim hry přináší sochy, které vám umožní bodovat vaše budovy mnoha novými způsoby. Připomeňte si tuto klasickou hru od slavných designérů Wolfganga Kramera a Michaela Kieslinga. Znovuobjevte kouzlo tohoto deskoherního klenotu vybroušeného k dokonalosti. Hra je určena pro 2-4 hráče od 10 let.Pravidla jsou Česky. Herní materiál je jazykově nezávislý. Hra obsahuje: 1 herní deska a základna kola2 oboustranná kolo36 destiček staveb6 destiček monumentů8 destiček vylepšení4 oboustranné desky hráče68 kartonových mincí42 mramorových bloků1 pytlík na bloky mramoru32 bodovacích značek8 ukazatelů vítězných bodů4 zástěny1 oboustranná deska královského dvora1 ukazatel královské návštěvy42 dekorací44 soch2 pravidla (knihydobrovsky.cz)

Kniha přináší příběhy plzeňského divadla, v nichž se autor pokouší propojit historii plzeňského divadelního dění s mnohdy velmi pohnutými osudy města na soutoku čtyř řek a jeho obyvatel. Mojmír Weimann, ředitel plzeňského Divadla J. K. Tyla v první polovině 90. let, zanechává cenné svědectví, které zahajuje v první polovině 19. století a knihu uzavírá rokem 1989 těsně před společenskými změnami. Přehledně a s odborným zaujetím, zároveň však velice čtivou formou, která jistě osloví nejen věrné příznivce divadelního umění. (knihydobrovsky.cz)

Sousedské právo je tradičně charakterizováno jako právo, které reguluje vzájemné právní vztahy vlastníků sousedících nemovitých věcí, a to ať vlastníků nemovitých věcí bezprostředně ležících vedle sebe, tak sousedů vzdálenějších. Zároveň toto právo upravuje i vztahy vlastníků a třetích osob. Stávající občanský zákoník obsahuje poměrně rozsáhlou úpravu sousedského práva. Řada institutů sousedského práva je zde nyní zařazena zcela nově, v některých případech se jedná o právní úpravu, která byla známa již obecnému zákoníku občanskému. To se týká zejména úpravy rozhrad nebo určování hranic. Nově a podrobně je také upravena problematika plodů spadlých ze stromů a keřů na sousední pozemek, nebo sázení stromů v blízkosti společné hranice pozemků. Podrobněji nežli dříve je řešena i úprava jednotlivých druhů imisí, včetně nároků, které může imisí dotčený soused uplatňovat po původci. Cílem publikace bylo určitým způsobem se zabývat právní úpravou sousedských vztahů a práv nejen v občanském zákoníku, ale také částečně i v jiných právních předpisech, v souvislosti s jejich různorodou právní úpravou, a právní praxí. Jde o analýzu a interpretaci jednotlivých ustanovení i vyjádření názoru na novou právní úpravu, její klady a problémy. Autoři též poukazují na nové prvky právní úpravy a význam a účel jednotlivých ustanovení i za situace, kdy k převažujícímu počtu ustanovení není zatím k dispozici dostatečné množství nové judikatury vyšších soudů. Související tituly: M50 – Občanský zákoník. Komentář M52 – Vzory smluv, petitů a zakládacích listin podle nového občanského zákoníku (patro.cz)

Kniha přináší příběhy plzeňského divadla, v nichž se autor pokouší propojit historii plzeňského divadelního dění s mnohdy velmi pohnutými osudy města na soutoku čtyř řek a jeho obyvatel. Mojmír Weimann, ředitel plzeňského Divadla J. K. Tyla v první polovině 90. let, zanechává cenné svědectví, které zahajuje v první polovině 19. století a knihu uzavírá rokem 1989 těsně před společenskými změnami. Přehledně a s odborným zaujetím, zároveň však velice čtivou formou, která jistě osloví nejen věrné příznivce divadelního umění. (patro.cz)

Rozhlasová hra M. Grolla - redaktora, autora rozprávok pre deti, fíčrov, humoristických pásiem, rozhlasových a kabaretných hier - A vzklíčilo slovo zaujme milovníkov slovenských národných dejín. Forma písaného slova jej v ničom neuberá na príťažlivosti, naopak, pridáva možnosť, aby sa čitateľ k jednotlivým pasážam vracal a ozrejmoval si všetky súvislosti. Nenáročnou, príjemne čítavou formou predstavuje zlomový bod slovenských dejín, keď v našom národe zásluhou sv. Cyrila a Metoda "vzklíčilo slovo". Hra ukazuje historické postavy v pravdivom svetle bez zastierania Svätoplukovej zrady pri obetovaní najvzácnejšieho daru vierozvestcov pre mocenské dôvody. Motív, ktorý sa nám neustále vracia v histórii, pričom jeho prapríčinu vníma málokto. Grollova knižka môže byť užitočnou záplatou na túto našu nevedomosť a prínosným vkladom do našej kultúry. Hru dopĺňajú ďalšie dve kvalitné, žánrovo odlišné diela - humoreska Fryné, hetéra aténska, a satirická hra Dva dni na Olympe. Autor do nich nevtieravo pribalil morálne poučenia, ktoré na historickom pozadí rezonujú aj dnes. (patro.cz)

Srovnání Rembrandta s Picassem nevychází z přímého rozboru jejich děl, nýbrž z hodnocení místa, které zaujímají v historickém kontextu. Oba malíři stojí na opačných koncích jedné velké, čtyři sta let trvající vývojové fáze evropského malířství. Rembrandt přichází ve chvíli, kdy se před malíři, dík příznivým okolnostem, otevřela skutečnost jako nepopsaná doména. Byl jedním z předních holandských malířů, kteří se snažili zachytit dosud nepoznané vlastnosti života a skutečnosti. Picasso přichází ve chvíli, kdy se zdálo, že umění již vyčerpalo všechny možnosti, jak skutečnost napodobit, zobrazit, vyjádřit. Jako jeden z nejradikálnějších novátorů 20. století prosazuje nezávislost umělecké tvorby na skutečnosti a do krajnosti narušuje podoby a vlastnosti předmětné skutečnosti. Zatímco Rembrandt přistupoval ke skutečnosti s pokorou a zvědavostí, Picasso k ní přistupoval jako šaman, který ji i zaklíná a diváky šokuje. Ranní i večerní hodina klade na tvůrce paradoxně analogické požadavky: ani na chvíli neustrnout v průkopnickém díle, neustále být připraven zpracovávat velké množství témat a mít přitom v zásobě stále se rozšiřující paletu výrazových prostředků, technik a žánrů. (patro.cz)

Výbor představuje literárněvědné dílo Mojmíra Otruby (1923 - 2003). Otruba je znám především jako vynikající znalec české literatury 19. a 20. století, který své vědomosti zúročil v množství doslovů a studií, přesahujících do oblasti filologie obecně a teorie literatury, a jako editor literatury převážně 19. století, případně jako přední literární lexikograf. Toto rozsahem i uchopením bohaté dílo, roztroušené po často obtížně dostupných časopisech, sbornících či vydáních českých klasiků, je pro případné zájemce poměrně nepřehledné, neumožňují badatelovy přínosy náležitě docenit (podobně Otrubovy původní studie k aktuálním otázkám intertextuality, Znaky a hodnoty, 1994, představují pouze zlomek jeho díla a badatelského úsilí). Předkládaný výbor reaguje nejen na tuto tuto situaci, nýbrž především na aktuálnost díla M. Otruby, autora mj. četných studiích o národních mytologiích v 19. a 20. století a jejím literárním ukotvení (titulní studie Hledání národa) a o specificích české literatury. Usiluje Otrubu představit s důrazem na: jeho studie k mytologiím spjatým s 19. stoletím a jeho literaturou; studie k literárnímu vývoji v 19. století, zvláště českému romantismu; Otrubovy studie k vybraným autorům a dílům, jimiž se celoživotně zabýval; jeho četné reflexe literárněvědného a obecně kulturního života. Svazek doplňuje bibliografie M. Otruby a doslov D. Dobiáše, který do svazku zároveň vybral z Otrubových textů. (knihydobrovsky.cz)

Srovnání Rembrandta s Picassem nevychází z přímého rozboru jejich děl, nýbrž z hodnocení místa, které zaujímají v historickém kontextu. Oba malíři stojí na opačných koncích jedné velké, čtyři sta let trvající vývojové fáze evropského malířství. Rembrandt přichází ve chvíli, kdy se před malíři, dík příznivým okolnostem, otevřela skutečnost jako nepopsaná doména. Byl jedním z předních holandských malířů, kteří se snažili zachytit dosud nepoznané vlastnosti života a skutečnosti. Picasso přichází ve chvíli, kdy se zdálo, že umění již vyčerpalo všechny možnosti, jak skutečnost napodobit, zobrazit, vyjádřit. Jako jeden z nejradikálnějších novátorů 20. století prosazuje nezávislost umělecké tvorby na skutečnosti a do krajnosti narušuje podoby a vlastnosti předmětné skutečnosti. Zatímco Rembrandt přistupoval ke skutečnosti s pokorou a zvědavostí, Picasso k ní přistupoval jako šaman, který ji i zaklíná a diváky šokuje. Ranní i večerní hodina klade na tvůrce paradoxně analogické požadavky: ani na chvíli neustrnout v průkopnickém díle, neustále být připraven zpracovávat velké množství témat a mít přitom v zásobě stále se rozšiřující paletu výrazových prostředků, technik a žánrů. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Za těžkých dob 14. století se jako mnohým i Mojmírovi zprotivila chudoba a život selského pacholka. Uhranut touhou po zlatě se přidal ke zbojníkům a díky své proradnosti se dostal až do přízně krále. I bezcitnému darebákovi zkřížila cestu láska k paní Kunhutě a následně změnila život k nepoznání. Avšak ani dobrota a láska s vírou v Boha nedokázala jeho minulost zastřít. Ta pak dohnala nejen jej, ale i Kunhutu s jejich dvěma dcerami a nelítostně ovlivnila jejich osudy. (knihydobrovsky.cz)

Rozhlasová hra M. Grolla - redaktora, autora rozprávok pre deti, fíčrov, humoristických pásiem, rozhlasových a kabaretných hier - A vzklíčilo slovo zaujme milovníkov slovenských národných dejín. Forma písaného slova jej v ničom neuberá na príťažlivosti, naopak, pridáva možnosť, aby sa čitateľ k jednotlivým pasážam vracal a ozrejmoval si všetky súvislosti. Nenáročnou, príjemne čítavou formou predstavuje zlomový bod slovenských dejín, keď v našom národe zásluhou sv. Cyrila a Metoda "vzklíčilo slovo". Hra ukazuje historické postavy v pravdivom svetle bez zastierania Svätoplukovej zrady pri obetovaní najvzácnejšieho daru vierozvestcov pre mocenské dôvody. Motív, ktorý sa nám neustále vracia v histórii, pričom jeho prapríčinu vníma málokto. Grollova knižka môže byť užitočnou záplatou na túto našu nevedomosť a prínosným vkladom do našej kultúry. Hru dopĺňajú ďalšie dve kvalitné, žánrovo odlišné diela - humoreska Fryné, hetéra aténska, a satirická hra Dva dni na Olympe. Autor do nich nevtieravo pribalil morálne poučenia, ktoré na historickom pozadí rezonujú aj dnes. (knihydobrovsky.cz)

Kniha Víra a moc přináší výbor z autorových esejů a statí psaných pro Literární noviny a drobnějších článků a polemik zveřejňovaných v internetovém časopisu Nová republika. Některé ze zařazených textů byly psány jako bezprostřední reakce na probíhající události a nebyly dosud publikovány. Společným jmenovatelem všech textů je náboženství, víra a církev a autorův postoj k nim. (knihydobrovsky.cz)

Titul Jak bydlí princezny z řady Palácová kolekce obsahuje 32 stran zábavných aktivit k dolepování a 60 barevných samolepek. (knihydobrovsky.cz)

Titul Jak bydlí princezny z řady Palácová kolekce obsahuje 32 stran zábavných aktivit k dolepování a více než 50 barevných samolepek. (knihydobrovsky.cz)

Kniha Paláce opisuje a bohato ilustruje sto najkrajších palácov sveta. Nie je to učebnica palácovej architektúry, hoci konštrukčné metódy a architektonické štýly hrajú veľkú rolu v príbehu každého paláca. Kniha skôr dáva paláce do sociálneho a historického kontextu, ukazujúc, ako miestne zvyky a tradície, ale aj náboženstvá a rastúca moc panovníkov a kráľov, vládcov a kniežat rozhodovala o návrhoch, stavebných štýloch a výzdobe palácov. Táto výpravná publikácia zahŕňa iba tie stavby, ktorých stav umožňuje ponúknuť ich návštevníkom dostatočnú predstavu o tom, ako vyzerali, keď boli obývané. Väčšina palácov pochádza z Európy. Kniha však venuje pozornosť aj palácom Stredného východu, islamského sveta, Indie, juhovýchodnej Ázie, Číny a Japonska. Krásu palácov v srdci Európy približuje čitateľom v poslednej kapitole doc. Ing. arch. Jana Pohaničová, PhD. Predstavenie obdivuhodných architektonických stavieb v Čechách a na Slovensku je zároveň poslednou zastávkou na zaujímavej ceste spoznávania palácov v rôznych kútoch sveta. (patro.cz)

Kniha Paláce popisuje a přepychově zobrazuje stovku nejkrásnějších paláců světa. Není to učebnice palácové architektury, i když stavební postupy a měnící se stavitelské slohy hrají v příběhu paláců velkou roli. Kniha zařazuje paláce spíše do jejich společenského a dějinného kontextu, ukazuje, jak místní zvyky, tradice a náboženská přesvědčení spolu s rostoucí mocí císařů a králů, vládců a knížat určovaly rozvržení, stavební styl a výzdobu paláců. Protože kniha zahrnuje pouze budovy, které jsou dostatečně zachovány v původním stavu, aby poskytly návštěvníkům dobrou představu o tom, jaké byly v době, kdy se v nich žilo, je většina popsaných paláců v Evropě. Od Evropy přechází pozornost autorky k palácům Středního východu, islámského světa, Indie, jihovýchodní Asie, Číny a Japonska. Krásu paláců v srdci Evropy přibližuje čtenářům v poslední kapitole doc. Ing. arch. Jana Pohaničová, Ph.D. Představení obdivuhodných architektonických staveb v České republice a na Slovensku je současně poslední zastávkou na zajímavé cestě za poznáváním paláců v různých koutech světa. (patro.cz)

Titul Jak bydlí princezny z řady Palácová kolekce obsahuje 32 stran zábavných aktivit k dolepování a více než 75 barevných samolepek. (patro.cz)