Být dnes člověkem - ana pogačnik

Dvě úzce propojené sestry, obě aktivní na duchovní cestě, obě se schopností převádět duchovní svět do slov ... a pak jedna z nich zemře. Po deseti letech dochází k novému propojení obou a my tak získáváme zcela nový pohled na to, co znamená být člověkem - přímý, detailní, ohromně živý a vysoce aktuální, až po závažné důsledky očkování proti coroně pro duši. To vše nám otevírá dveře do neznámých prostorů života a my do nich můžeme vstoupit. Nové poznatky o posmrtném životě nám ukazují, jak užitečné je, když tuto část cesty duše konečně zahrneme do svého pohledu na život. S touto knihou zažíváme hluboké tvůrčí propojení mezitímto a posmrtným světe. (knihydobrovsky.cz)

Tato kniha nás jemným způsobem provádí nástrahami starého světa - k zárodkům Nového a hledá odpověď na otázku, zda se může lidstvo v tomto stárnoucím světě ještě zásadním způsobem rozvíjet nebo je na čase, abychom se porozhlédli po jiné cestě, která nás povede opravdu do Nového? Jaké vnitřní kroky k tomuto vývojovému skoku potřebujeme a jak tato cesta konkrétně vypadá? Toto poselství pochází od přírodního zázraku - největší kamenné koule světa v Zavidoviči, vnitřně propojené s pyramidami ve Visoku v Bosně. Čeká na to, aby nás na této cestě vzala za ruku a vedla. (knihydobrovsky.cz)

Tato kniha nás jemným způsobem provádí nástrahami starého světa – k zárodkům Nového a hledá odpověď na otázku, zda se může lidstvo v tomto stárnoucím světě ještě zásadním způsobem rozvíjet nebo je na čase, abychom se porozhlédli po jiné cestě, která nás povede opravdu do Nového? Jaké vnitřní kroky k tomuto vývojovému skoku potřebujeme a jak tato cesta konkrétně vypadá? Toto poselství pochází od přírodního zázraku – největší kamenné koule světa v Zavidoviči, vnitřně propojené s pyramidami ve Visoku v Bosně. Čeká na to, aby nás na této cestě vzala za ruku a vedla. (patro.cz)

(patro.cz)

Odpovědi na globální změny z hlediska geomantie. Tváří v tvář přibývajícím ekologickým a společenským krizím se mnoho lidí ptá: Co se děje s naší Zemí? Řítí se modrá planeta do záhuby? Mezinárodně známý geomant Marko Pogačnik se intenzivně zabýval procesem proměny Země a rozpoznal znaky hluboko sahajících změn. V knize ukazuje, že v tomto případě jde o zásadní přerod našeho životního prostoru. Jsme vyzýváni, abychom naslouchali našemu nitru a následovali cestu kvantového skoku Země. Tímto způsobem se nám otevřou nové možnosti pro další vývoj lidí a přírody se všemi jejími živými bytostmi. (knihydobrovsky.cz)

Jediná cesta, která dává smysl, je znovu se spojit s podstatou života a přijmout láskyplné partnerství s Gaiou, se Zemí. Tato cesta však znamená nesnadnou transformaci naší stávající kultury a náš další vývoj směrem k budoucnosti může přinést změny v mnoha aspektech ztělesněného světa, tak jak ho známe dnes. Lidstvo stojí na prahu nové fáze planetárního vývoje Země. Směr, kterým se nyní evoluce univerza ubírá, skýtá dechberoucí možnosti. Přesto vyvstává otázka: Disponuje lidstvo idejemi, prozíravostí a potenciálem k činům, které by mohly vytvořit kulturu odpovídající proměnám planety? Uprostřed tíživé ekologické krize nabízí Marko Pogačnik novou naději. Na základě čtyř desetiletí intenzivní práce v oblasti celostní ekologie (geomantie) nyní formuluje vizi kultu-ry, která spočívá ve spolupráci s Gaiou (Zemí), jejími elementárními světy a bytostmi para-lelních evolucí. Tato kniha je zároveň praktickou příručkou s desítkami kreseb a meditativ-ních cvičení, která pomáhají překonat mentální překážky díky kultivaci schopnosti živé představivosti. Marko Pogačnik představuje řadu způsobů, jak se na procesu vytváření kultury Gaii či Gaia-kultury podílet. Umožňuje nám také nahlédnout do prvotního zdroje budoucnosti, když interpretuje starobylý text biblické Apokalypsy jako zakódovanou vizi nové lidské civi-lizace ukrývající tajemství změn na Zemi. Využívá svých zkušeností, vizí, snů a komunika-ce s bytostmi z paralelních světů k vyvolání obrazů, které mohou umožnit, aby se nová lidská kultura stala hmatatelnou skutečností. (knihydobrovsky.cz)

Autoři knihy se v zajímavém rozhovoru zamýšlí nad tím, jak by měla vypadat civilizace na planetě Zemi. Pojednává o tom, že tato civilizace by zahrnovala nejen lidskou společnost, ale také rostliny, zvířata a bytosti přírody a duchovních světů. Rozhovor ve slovech ja doprovázen kresbami a znázorněními jednotlivých situací, jak je ve svém imaginativním vidění nastiňuje Marko Pogačnik. Marko Pogačnik a Radomil Hradil rozpracovávájí jednotlivé úrovně této civilizace, jak se na tomto novém společenství mohou podílet všichni lidé, neboť jako nové planetární společenství je kulturou srdce. (knihydobrovsky.cz)

Je stále očividnější, že dramatickým důsledkům procesu Proměny Země se již nelze vyhnout, protože současná civilizace nemá dostatečnou vůli zavést drastická opatření, aby zastavila úpadek přírodního prostředí. Tato kniha nabízí alternativní a pozitivní pochopení probíhajících proměn Země a nabízí praktické metody, jak s nimi zacházet tvůrčím způsobem, a tak podpořit záměr Gaie, která je hnací silou v planetární transformaci. Kniha se skládá z krátkých výkladů týkajících se různých aspektů procesu proměny včetně osobních a kulturních souvislostí. Kniha obsahuje praktická cvičení, které lze použít vždy, když budete konfrontováni s dosud neznámými nebo náročnými situacemi ve svém osobním životě nebo se změnami, které se objevují ve vašem okolí. (patro.cz)

Je stále očividnější, že dramatickým důsledkům procesu Proměny Země se již nelze vyhnout, protože současná civilizace nemá dostatečnou vůli zavést drastická opatření, aby zastavila úpadek přírodního prostředí. Tato kniha nabízí alternativní a pozitivní pochopení probíhajících proměn Země a nabízí praktické metody, jak s nimi zacházet tvůrčím způsobem, a tak podpořit záměr Gaie, která je hnací silou v planetární transformaci. Kniha se skládá z krátkých výkladů týkajících se různých aspektů procesu proměny včetně osobních a kulturních souvislostí. Kniha obsahuje praktická cvičení, které lze použít vždy, když budete konfrontováni s dosud neznámými nebo náročnými situacemi ve svém osobním životě nebo se změnami, které se objevují ve vašem okolí. (knihydobrovsky.cz)

Jsou vodní žínky, skřítkové či víly pouze fiktivní postavy z pohádek, nebo reálné bytosti žijící v paralelních světech? Slovinský výtvarník, sochař a krajinný léčitel v této pozoruhodné knížce seznamuje s vlastními praktickými zkušenostmi se světem těchto elementárních tvor a podává četná svědectví o jejich působení na náš život, jejich energetických i jiných vlivech na naše prostředí i o interakcích mezi našimi světy. Elementární bytosti představují výrazový projev emocionální roviny země. Tam, kde lidská řeč nedokáže dostatečně zprostředkovat skrytý náboj, pokusil se jej autor vyjádřit svými kresbami. Čerpal tak z jedinečné estetiky elementárního světa, který sám o sobě nezná žádné fyzické tvary, v lidském vědomí však může teprve tehdy najít své místo, vezme-li na sebe určitou podobu... Autorovi se tak podařilo jedinečným způsobem vystihnout tvářnost neviditelných dimenzí krajiny v jejich celistvosti. Vyprázdněné pojmy starých mýtů a legend naplňuje novým životem a snaží se přiblížit reálnou funkci těchto bytostí. Kniha není pouze poutavým čtením o neviditelném a tušeném, ale především pobídkou a inspirací k novému vnímání našeho vnějšího prostředí a vlastním prožitkům s jeho přepestrou mluvou. (emocionální úroveň Země) (knihydobrovsky.cz)

Vždy lze zůstat člověkem od známého rakouského humanisty a esperantisty Martina Stuppniga je memoár, v němž autor popisuje své zážitky z druhé světové války, kdy musel bojovat za vítězství Třetí říše. První část se zaměřuje zejména na prožitky během jedné z nejkrutějších bitev války o Monte Cassino, druhá část popisuje jeho dobrodružství v anglickém zajateckém táboře v Africe. Z německého originálu Menschlich in der Unmenschlichkeit přeložili Jindřiška Dubinová a Karel Kauer. Přílohy o bitvách kolem Monte Cassina a o britských zajateckých táborech v Africe napsal Petr Chrdle (patro.cz)

Vždy lze zůstat člověkem od známého rakouského humanisty a esperantisty Martina Stuppniga je memoár, v němž autor popisuje své zážitky z druhé světové války, kdy musel bojovat za vítězství Třetí říše. První část se zaměřuje zejména na prožitky během jedné z nejkrutějších bitev války o Monte Cassino, druhá část popisuje jeho dobrodružství v anglickém zajateckém táboře v Africe. Z německého originálu Menschlich in der Unmenschlichkeit přeložili Jindřiška Dubinová a Karel Kauer. Přílohy o bitvách kolem Monte Cassina a o britských zajateckých táborech v Africe napsal Petr Chrdle (knihydobrovsky.cz)

Básnická sbírka. "Při psaní básní se nechávám vést intuicí. Všechny texty uvedené v této knize vznikly více či méně spontánně; spíše než jako autor se cítím být člověkem, který jen zapsal to, co zachytil ve vzduchu. Konečný výběr obsahuje básně meditativních nálad i syrové reality, vyjadřující radost i obavy z komplikovanosti současné doby. Je to kniha o člověku." (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha na CD - autor Petr Wohlleben, čte Aleš Procházka Ohromující zjištění o sedmi lidských smyslech, srdečním tepu stromů a otázce, zda mají rostliny vědomí. Máme něco jako sedmý smysl, kterým dokážeme vytušit nebezpečí? Proč náš imunitní systém reaguje na barvy a vůně lesa? Je možné, že stromy dýchají? A měli bychom na rostliny pohlížet jako na inteligentní bytosti? Petr Wohllenen nám opět ukazuje, jak blízcí jsme si s přírodou a nakolik s ní zůstáváme propojení. (alza.cz)

Audiokniha MP3 - Ohromující zjištění o sedmi lidských smyslech, srdečním tepu stromů a otázce, zda mají rostliny vědomí - autor Peter Wohlleben, čte Aleš Procházka Ohromující zjištění o sedmi lidských smyslech, srdečním tepu stromů a otázce, zda mají rostliny vědomíMáme něco jako sedmý smysl, kterým dokážeme vytušit nebezpečí? Proč náš imunitní systém reaguje na barvy a vůně lesa? Je možné, že stromy dýchají? A měli bychom na rostliny pohlížet jako na inteligentní bytosti? Peter Wohlleben nám opět ukazuje, jak blízcí jsme si s přírodou a nakolik s ní zůstáváme propojení.Peter WohllebenStudoval lesnictví a pracoval více než dvacet let jako úředník zemské lesní správy spolkové země Porýní-Falc. Ze zaměstnání odešel, aby se mohl věnovat ekologicky orientovanému lesnímu hospodářství. V roce 2016 založil Lesní akademii. Je častým hostem v televizi a své vědomosti předává nejen ve svých knihách a na seminářích, ale i při neobyčejných lesních toulkách.Aleš ProcházkaPo... (alza.cz)

Peter Wohlleben čtenářům opět s využitím nejnovějších vědeckých poznatků a v kontextu svých vlastních zkušeností otevírá oči pro podivuhodné jevy přírody a ukazuje, jak blízcí si my lidé s přírodou jsme a nakolik s ní zůstáváme propojení. Peter Wohlleben, lesník a ochránce přírody, odkrývá udivující podobnosti mezi člověkem a přírodou - toto prastaré pouto zůstává dodnes neporušené. Mají lidé něco jako sedmý smysl, kterým dokážou vytušit nebezpečí? Dá se říct, že náš čich předčí citlivý čich psa? Proč náš imunitní systém reaguje na barvy a vůně lesa? A z druhé strany: Je možné, že stromy dýchají? Že u nich lze dokonce změřit něco jako srdeční tep? A měli bychom na rostliny pohlížet jako na inteligentní bytosti? Náš imunitní systém při procházkách lesem prokazatelně využívá rostlinná antibiotika, která stromy vylučují do ovzduší, aby se tak ochránily před útočníky. A naše smysly nijak nezaostávají za smysly jiných živých tvorů. Podobně jako zvířata, která vnímají zemětřesení a jiné přírodní katastrofy dlouho předtím, než si je uvědomíme my, máme i my lidé sedmý smysl - díky němu se nás někdy například zmocní neklamné tušení, že se na nás zezadu někdo dívá. Čich psů je sice celkově mnohem citlivější než lidský, jde-li však o vůni zralých plodů a ovoce, můžeme na psy dělat "dlouhý nos". Rostliny a stromy zase mají překvapivě mnoho lidských rysů: Některé rostliny jsou schopné slyšet a rozlišovat neškodné zvuky od zvuků, které znamenají hrozbu, rozpoznávají například jemné záchvěvy chroustajících housenek. Stromy vdechují kyslík obsažený ve vzduchu a využívají jej k získávání energie. Své kořeny používají k ohmatávání i k ochutnávání a pravidelné pohyby, jimiž pumpují vodu kmenem vzhůru, lze ve světě stromů přirovnat k našemu srdečnímu tepu. Peter Wohlleben nám připomíná, že člověk není rostlinám a živočichům nadřazený, nýbrž zůstává stejně jako všechny ostatní druhy součástí úžasného systému, kde na sobě všichni navzájem závisejí a kde se všichni navzájem ovlivňují - a tomuto komplexnímu působení nedokážeme dosud ani zdaleka porozumět. (patro.cz)

Ohromující zjištění o sedmi lidských smyslech, srdečním tepu stromů a otázce, zda mají rostliny vědomí. Máme něco jako sedmý smysl, kterým dokážeme vytušit nebezpečí? Proč náš imunitní systém reaguje na barvy a vůně lesa? Je možné, že stromy dýchají? A měli bychom na rostliny pohlížet jako na inteligentní bytosti? Petr Wohllenen nám opět ukazuje, jak blízcí jsme si s přírodou a nakolik s ní zůstáváme propojení. (patro.cz)

Peter Wohlleben čtenářům opět s využitím nejnovějších vědeckých poznatků a v kontextu svých vlastních zkušeností otevírá oči pro podivuhodné jevy přírody a ukazuje, jak blízcí si my lidé s přírodou jsme a nakolik s ní zůstáváme propojení. Peter Wohlleben, lesník a ochránce přírody, odkrývá udivující podobnosti mezi člověkem a přírodou - toto prastaré pouto zůstává dodnes neporušené. Mají lidé něco jako sedmý smysl, kterým dokážou vytušit nebezpečí? Dá se říct, že náš čich předčí citlivý čich psa? Proč náš imunitní systém reaguje na barvy a vůně lesa? A z druhé strany: Je možné, že stromy dýchají? Že u nich lze dokonce změřit něco jako srdeční tep? A měli bychom na rostliny pohlížet jako na inteligentní bytosti? Náš imunitní systém při procházkách lesem prokazatelně využívá rostlinná antibiotika, která stromy vylučují do ovzduší, aby se tak ochránily před útočníky. A naše smysly nijak nezaostávají za smysly jiných živých tvorů. Podobně jako zvířata, která vnímají zemětřesení a jiné přírodní katastrofy dlouho předtím, než si je uvědomíme my, máme i my lidé sedmý smysl - díky němu se nás někdy například zmocní neklamné tušení, že se na nás zezadu někdo dívá. Čich psů je sice celkově mnohem citlivější než lidský, jde-li však o vůni zralých plodů a ovoce, můžeme na psy dělat "dlouhý nos". Rostliny a stromy zase mají překvapivě mnoho lidských rysů: Některé rostliny jsou schopné slyšet a rozlišovat neškodné zvuky od zvuků, které znamenají hrozbu, rozpoznávají například jemné záchvěvy chroustajících housenek. Stromy vdechují kyslík obsažený ve vzduchu a využívají jej k získávání energie. Své kořeny používají k ohmatávání i k ochutnávání a pravidelné pohyby, jimiž pumpují vodu kmenem vzhůru, lze ve světě stromů přirovnat k našemu srdečnímu tepu. Peter Wohlleben nám připomíná, že člověk není rostlinám a živočichům nadřazený, nýbrž zůstává stejně jako všechny ostatní druhy součástí úžasného systému, kde na sobě všichni navzájem závisejí a kde se všichni navzájem ovlivňují - a tomuto komplexnímu působení nedokážeme dosud ani zdaleka porozumět. (knihydobrovsky.cz)

Nastartujte nadcházející rok s tradičním diářem Ani Geislerové! Kompletní kalendárium se všemi jmény, svátky a významnými dny opět doprovázejí jednoduché, a přitom hluboké haiku či nejrůznější glosy populární herečky. Speciální kouzlo všemu dávají krásné ilustrace Lely Geislerové. Nechybí ani dostatek místa pro poznámky, praktická gumička či kapsa vzadu. Ať je váš rok dobrý, takový, jaký si ho přejete! (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Peter Wohlleben čtenářům opět s využitím nejnovějších vědeckých poznatků a v kontextu svých vlastních zkušeností otevírá oči pro podivuhodné jevy přírody a ukazuje, jak blízcí si my lidé s přírodou jsme a nakolik s ní zůstáváme propojení. Peter Wohlleben, lesník a ochránce přírody, odkrývá udivující podobnosti mezi člověkem a přírodou - toto prastaré pouto zůstává dodnes neporušené. Mají lidé něco jako sedmý smysl, kterým dokážou vytušit nebezpečí? Dá se říct, že náš čich předčí citlivý čich psa? Proč náš imunitní systém reaguje na barvy a vůně lesa? A z druhé strany: Je možné, že stromy dýchají? Že u nich lze dokonce změřit něco jako srdeční tep? A měli bychom na rostliny pohlížet jako na inteligentní bytosti? Náš imunitní systém při procházkách lesem prokazatelně využívá rostlinná antibiotika, která stromy vylučují do ovzduší, aby se tak ochránily před útočníky. A naše smysly nijak nezaostávají za smysly jiných živých tvorů. Podobně jako zvířata, která vnímají zemětřesení a jiné přírodní katastrofy dlouho předtím, než si je uvědomíme my, máme i my lidé sedmý smysl - díky němu se nás někdy například zmocní neklamné tušení, že se na nás zezadu někdo dívá. Čich psů je sice celkově mnohem citlivější než lidský, jde-li však o vůni zralých plodů a ovoce, můžeme na psy dělat "dlouhý nos". Rostliny a stromy zase mají překvapivě mnoho lidských rysů: Některé rostliny jsou schopné slyšet a rozlišovat neškodné zvuky od zvuků, které znamenají hrozbu, rozpoznávají například jemné záchvěvy chroustajících housenek. Stromy vdechují kyslík obsažený ve vzduchu a využívají jej k získávání energie. Své kořeny používají k ohmatávání i k ochutnávání a pravidelné pohyby, jimiž pumpují vodu kmenem vzhůru, lze ve světě stromů přirovnat k našemu srdečnímu tepu. Peter Wohlleben nám připomíná, že člověk není rostlinám a živočichům nadřazený, nýbrž zůstává stejně jako všechny ostatní druhy součástí úžasného systému, kde na sobě všichni navzájem závisejí a kde se všichni navzájem ovlivňují - a tomuto komplexnímu působení nedokážeme dosud ani zdaleka porozumět. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Ohromující zjištění o sedmi lidských smyslech, srdečním tepu stromů a otázce, zda mají rostliny vědomí. Máme něco jako sedmý smysl, kterým dokážeme vytušit nebezpečí? Proč náš imunitní systém reaguje na barvy a vůně lesa? Je možné, že stromy dýchají? A měli bychom na rostliny pohlížet jako na inteligentní bytosti? Peter Wohlleben nám opět ukazuje, jak blízcí jsme si s přírodou a nakolik s ní zůstáváme propojení Peter Wohlleben (* 1964) Studoval lesnictví a pracoval více než dvacet let jako úředník zemské lesní správy spolkové země Porýní-Falc. Ze zaměstnání odešel, aby se mohl věnovat ekologicky orientovanému lesnímu hospodářství. V roce 2016 založil Lesní akademii. Je častým hostem v televizi a své vědomosti předává nejen ve svých knihách a na seminářích, ale i při neobyčejných lesních toulkách. Aleš Procházka (* 1963) Po studiu DAMU působil v Činoherním studiu v Ústí nad Labem, poté v Městském divadle Kolín a hrál i v pražském Činoherním klubu. V letech 1990–2006 ztvárnil řadu významných rolí v pražském Divadle pod Palmovkou a v současnosti účinkuje v inscenacích Městských divadel pražských. Je známý z televizních seriálů, rád se věnuje práci v rozhlase a exceluje v dabingu – hlas propůjčil například Tomu Hanksovi či Kevinu Spaceymu a namluvil také profesora Severuse Snapea ve filmech o Harry Potterovi či agenta Coopera v kultovním seriálu Twin Peaks. (knihydobrovsky.cz)

Kouzelné vyprávění veterináře, chovatele a milovníka psů všech ras a národností, zejména pak středních kníračů. Prvního pejska dostal sotva se batolil. Byla to náhoda, někdo vystrašené a hladové štěně pohodil před domem jeho rodičů. Zachránili mu život a Dášeňka (pojmenovaná na počest velkého psího vzoru, se měla čile k světu, stejně jako chlapeček. Stali se z nich nejlepší kamarádi. Od té chvíle po celý život měl chlapec, později dospělý muž vedle sebe nejméně jednoho psa. Pes mu pomáhal přežít nejbolestnější období života, díky psovi se seznámil se svou první láskou, rozhodl se studovat veterinu. Během svého života poznal mnoho pejsků i jejich páníčků. Došel k poznání, že pes je odrazem duše a chování svého pána. Jaký pán takový pes. Během láskyplného a humorného vyprávění se dozví čtenář i mnoho zajímavostí o chovu psů, především kníračů, které pana docenta Procházku provázejí celý dospělý život. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Martin Stuppnig, 208 stran, česky, pevná bez přebalu lesklá Vždy lze zůstat člověkem od známého rakouského humanisty a esperantisty Martina Stuppniga je memoár, v němž autor popisuje své zážitky z druhé světové války, kdy musel bojovat za vítězství Třetí říše. První část se zaměřuje zejména na prožitky během jedné z nejkrutějších bitev války o Monte Cassino, druhá část popisuje jeho dobrodružství v anglickém zajateckém táboře v Africe. Z německého originálu Menschlich in der Unmenschlichkeit přeložili Jindřiška Dubinová a Karel Kauer. Přílohy o bitvách kolem Monte Cassina a o britských zajateckých táborech v Africe napsal Petr Chrdle (alza.cz)

eBook:,Peter Wohlleben, lesník a ochránce přírody, odkrývá udivující podobnosti mezi člověkem a přírodou – toto prastaré pouto zůstává dodnes neporušené. Mají lidé něco jako sedmý smysl, kterým dokážou vytušit nebezpečí? Dá se říct, že náš čich předčí citlivý čich psa? Proč náš imunitní systém reaguje na barvy a vůně lesa? A z druhé strany: Je možné, že stromy dýchají? Že u nich lze dokonce změřit něco jako srdeční tep? A měli bychom na rostliny pohlížet jako na inteligentní bytosti? Náš imunitní systém při procházkách lesem prokazatelně využívá rostlinná antibiotika, která stromy vylučují do ovzduší, aby se tak ochránily před útočníky. A naše smysly nijak nezaostávají za smysly jiných živých tvorů. Podobně jako zvířata, která vnímají zemětřesení a jiné přírodní katastrofy dlouho předtím, než si je uvědomíme my, máme i my lidé sedmý smysl – díky němu se nás někdy například zmocní neklamné tušení, že se na nás zezadu někdo dívá. Čich psů je sice celkově mnohem citlivější než lidský, jde-li však o vůni zralých plodů a ovoce, můžeme na psy dělat „dlouhý nos“. Rostliny a stromy zase mají překvapivě mnoho lidských rysů: Některé rostliny jsou schopné slyšet a rozlišovat neškodné zvuky od zvuků, které znamenají hrozbu, rozpoznávají například jemné záchvěvy chroustajících housenek. Stromy vdechují kyslík obsažený ve vzduchu a využívají jej k získávání energie. Své kořeny používají k ohmatávání i k ochutnávání a pravidelné pohyby, jimiž pumpují vodu kmenem vzhůru, lze ve světě stromů přirovnat k našemu srdečnímu tepu. Peter Wohlleben nám připomíná, že člověk není rostlinám a živočichům nadřazený, nýbrž zůstává stejně jako všechny ostatní druhy součástí úžasného systému, kde na sobě všichni navzájem závisejí a kde se všichni navzájem ovlivňují – a tomuto komplexnímu působení nedokážeme dosud ani zdaleka porozumět. (knihydobrovsky.cz)

Malá Bel objevuje pěšinu do kouzelného lesa – do svého nitra. Naslouchá řeči kamenů, stromů, vody, slunce a hvězdného větru, veverky a bílé sovy... a setkává se skalním králem, který mluví řečí srdce, a s orlem, který mluví řečí odvahy. Čarovný svět jejího nitra však jednoho dne zahalí mlha všednosti. Cesta života je strmá a volání dálek naléhavé. Avšak obrazy vzpomínek, které maluje její duše, protékají pod hladinou dní a let a ona, dospělá, jednoho dne pochopí poselství skalního krále. Naučí se žít příběh své duše. Je to příběh o hledání, příběh pro dítě žijící v našem nitru, společný příběh nás všech, neboť malé dítě v nás stále ví, kam patří, co chce a kudy vede cesta. Vždycky to vědělo, to jsme mu jen přestali naslouchat.. Na hladinu potoka usedla vážka s mihotavými křídly. A v těch křídlech jako by se rozsvěcovaly a zhasínaly všechny iluze světa stejně rychle, jako se míhají v lidském životě... Objevila se první hvězda. Tichá soví křídla zašuměla a bílá sova zmizela. Bylo ticho, jen noční vítr se dotýkal lístků na stromech a hebkých kožíšků zvířat. Mirabelka usedla pod strom. Noční vítr přilétl k ní a celou ji poprášil třpytivým hvězdným prachem. V koruně starého dubu se blýskala kola Velkého vozu, jen nasednout a odjet na hvězdnou pouť... *** A tehdy se Mirabelka dozvěděla, proč je srdce skalního krále smutné: „I ty jednou zapomeneš, Mirabelko. Zapomeneš na kouzelný les, zapomeneš na to, že k porozuměni nejsou zapotřebí slova, a na to, že ta důležitá stejně nikdy nenajdeš. A zapomeneš i na lásku, která nic nežádá, která jen tryská ze srdce ven. A tehdy tě přestane tvoje srdce vést správnou cestou.“ Mirabelce kanuly slzy a tvořily malé jezírko hluboko v její duši. Je to knížka pro děti? Je to knížka pro dospělé? Nevím. Patří dítěti schoulenému v nás. (patro.cz)

Deníkové zápisky populární herečky Ani Geislerové zachycují všední život i záblesky střeženého soukromí. V pěti podivuhodných letech, jejichž datace není úplně jistá, se mísí humor s melancholií, zamilování s rozchody a naprostá upřímnost s potřebou nic nevyzradit. Autorka se svým vtipným, osobitým stylem často dotýká základních věcí, jako je rodina, láska nebo dětství, a zve posluchače, aby se na cestu vydal s ní. Audiokniha vychází souběžně s knihou, vydanou nakladatelstvím EUROMEDIA GROUP k. s., vše v překrásné grafické úpravě Lely Geislerové, sestry Ani. Kniha asociuje skutečný deník, včetně praktické gumičky, nepopsaných listů a barevné ořízky, audioknihu pak obohacuje osobitý a přirozený autorčin přednes, spolu s romanticky melancholickou hudbou Romana Holého. Balení audioknihy obsahuje krásnou záložku do knihy. Deníky o životě a meruňkové marmeládě (patro.cz)

Pamätáte sa ešte na Čobolievkovcov? Päťčlennú rodinku s nezvyčajným menom? Ako žijú a čo majú nové? Poďme sa spolu opäť pozrieť, ako sa im darí... (knihydobrovsky.cz)

Seznamte se s Klaudií! Právě se s rodiči přistěhovala do Unicornie. Do neobyčejného města, nad kterým se po nebi prohánějí jednorožci a ve škole se tu neučí matematika, ale něco úplně jiného! Jenže to je zároveň ta potíž... Zkoušku z létání na jednorožci musí složit každý student - dokáže to i Klaudie? (knihydobrovsky.cz)

Komono Ana - elegantní sluneční brýle v osvědčeném belgickém minimalismu, které jsou vyrobeny ze speciálního bio plastu, vyrobeného z udržitelně pěstovaných, 100% přírodních ricinových bobů využívající o 45 % méně fosilních paliv než běžné plasty. (freshlabels.cz)

Komono Ana - sluneční brýle v osvědčeném belgickém minimalismu, které jsou vyrobeny ze speciálního bio plastu, vyrobeného z udržitelně pěstovaných, 100% přírodních ricinových bobů využívající o 45 % méně fosilních paliv než běžné plasty. (freshlabels.cz)

Prvotina českého básníka romské národnosti, ve které přibližuje život, jak jej poznal, se všemi otázkami, které klade a nabízí, a nechává s pomocí východních mistrů a svých životních zkušeností nahlédnout do svého vnitřního vesmíru. (knihydobrovsky.cz)

Elektronická kniha - autor Peter Wohlleben, 227 stran, česky Ohromující zjištění o 7 lidských smyslech, srdečním tepu stromů a otázce, zda mají rostliny vědomíMají lidé něco jako sedmý smysl, kterým dokážou vytušit nebezpečí? Dá se říct, že náš čich předčí citlivý čich psa? Proč náš imunitní systém reaguje na barvy a vůně lesa?A z druhé strany: Je možné, že stromy dýchají? Že u nich lze dokonce změřit něco jako srdeční tep? A měli bychom na rostliny pohlížet jako na inteligentní bytosti?Náš imunitní systém při procházkách lesem prokazatelně využívá rostlinná antibiotika, která stromy vylučují do ovzduší, aby se tak ochránily před útočníky. A naše smysly nijak nezaostávají za smysly jiných živých tvorů. Podobně jako zvířata, která vnímají zemětřesení a jiné přírodní katastrofy dlouho předtím, než si je uvědomíme my, máme i my lidé sedmý smysl – díky němu se nás někdy například zmocní neklamné tušení, že se na nás zezadu někdo dívá. Čich psů je sice celkově... (alza.cz)

Kniha - autor Henning Mankell, 120 stran, česky, pevná s přebalem lesklá V lednu 2014 mi byla diagnostikována rakovina. Kniha Pohyblivý písek ale kupodivu není o smrti a zkáze, ale o tom, co to je lidská bytost. Prošel jsem cestou od dětství až do dnešních dnů a vyprávěl jsem o záležitostech, které na mě měly určující vliv, i o lidech, kteří nám ukázali nové možnosti. Píšu o ženách a mužích, které jsem nepotkal, ale přál bych si to. Píšu o lásce a žárlivosti a o odvaze a strachu. A o tom, jaké to je žít s nemocí, která vás ohrožuje na životě. Tato kniha vypráví také o malířích před čtyřiceti tisíci lety, kteří si pro své umění vybrali ta nejtemnější místa v jeskyních. Anebo o strašidelných příšerách, které se odjakživa snažíme udržet v hlubokých slujích pod švédskou půdou. (alza.cz)

První české vydání vzpomínek Any Milić Peclové, manželky Oldřicha Pecla, českého právníka, podnikatele a člena protikomunistické opozice, který byl po únorovém převratu v politickém procesu s Miladou Horákovou a dalšími v roce 1950 odsouzen k trestu smrti a popraven. A. M. Peclová žila v Československu v letech 1933–1951. Příběh jejího manželství se odvíjí na pozadí historických milníků českých dějin. Díky jejímu specifickému a živému vypravěčskému stylu se čtenářům otevírá barvitá koláž událostí a jejich aktérů, kterými byly významné osobnosti své doby. Obzvláště působivé jsou pasáže věnované vztahu jejího muže se spolužákem z gymnázia Závišem Kalandrou a jejich činnosti po únoru 1948, která skončila politickým procesem s Miladou Horákovou a 27. června 1950 i na popravišti. Manželé Peclovi se osobně znali a stýkali i s dalšími aktéry procesu – Antonií Kleinerovou, Františkem Přeučilem i Miladou Horákovou. Nechybí ani pasáže věnované osobnostem druhého odboje, literárnímu vědci Albertu Pražákovi, spisovateli a diplomatovi Zdeňku Němečkovi, sociální pracovnici a političce Růženě Pelantové, nebo rodině známé spisovatelky historických románů Ludmily Vaňkové. Své paměti autorka prokládá citáty z oficiálních propagandistických knih k politickým procesům s Miladou Horákovou i Rudolfem Slánským. Autorka paměti komentuje a to nejen ve vztahu k svému muži, Oldřichu Peclovi, ale i Titově Jugoslávii. (patro.cz)

Křeslo ANA – béžová od značky Rojaplast. Područky součástí. Stohovatelná funkce. Vyrobeno ze 100% recyklovaného materiálu. Odolnost vůči UV záření. Nosnost 150 kg. Rozměry 57 × 84 × 51 cm. Hmotnost 3,15 kg. (mall.cz)

První české vydání vzpomínek Any Milić Peclové, manželky Oldřicha Pecla, českého právníka, podnikatele a člena protikomunistické opozice, který byl po únorovém převratu v politickém procesu s Miladou Horákovou a dalšími v roce 1950 odsouzen k trestu smrti a popraven. A. M. Peclová žila v Československu v letech 1933–1951. Příběh jejího manželství se odvíjí na pozadí historických milníků českých dějin. Díky jejímu specifickému a živému vypravěčskému stylu se čtenářům otevírá barvitá koláž událostí a jejich aktérů, kterými byly významné osobnosti své doby. Obzvláště působivé jsou pasáže věnované vztahu jejího muže se spolužákem z gymnázia Závišem Kalandrou a jejich činnosti po únoru 1948, která skončila politickým procesem s Miladou Horákovou a 27. června 1950 i na popravišti. Manželé Peclovi se osobně znali a stýkali i s dalšími aktéry procesu – Antonií Kleinerovou, Františkem Přeučilem i Miladou Horákovou. Nechybí ani pasáže věnované osobnostem druhého odboje, literárnímu vědci Albertu Pražákovi, spisovateli a diplomatovi Zdeňku Němečkovi, sociální pracovnici a političce Růženě Pelantové, nebo rodině známé spisovatelky historických románů Ludmily Vaňkové. Své paměti autorka prokládá citáty z oficiálních propagandistických knih k politickým procesům s Miladou Horákovou i Rudolfem Slánským. Autorka paměti komentuje a to nejen ve vztahu k svému muži, Oldřichu Peclovi, ale i Titově Jugoslávii. (knihydobrovsky.cz)

Ana Sukně - Kilpi - Černá. (bibloo.cz)

Ana Sukně - Kilpi - Černá. (bibloo.cz)

Ana Sukně - Kilpi - Černá. (bibloo.cz)

Ana Sukně - Kilpi - Zelená. (bibloo.cz)

Ana Sukně - Kilpi - Zelená. (bibloo.cz)

Ana Sukně - Kilpi - Zelená. (bibloo.cz)

Ana Sukně - Kilpi - Zelená. (bibloo.cz)

Ana Sukně - Kilpi - Zelená. (bibloo.cz)

Ana Sukně - Kilpi - Zelená. (bibloo.cz)

Ana Sukně - Kilpi - Zelená. (bibloo.cz)

Ana Sukně - Kilpi - Červená. (bibloo.cz)

Ana Sukně - Kilpi - Červená. (bibloo.cz)

Ana Sukně - Kilpi - Červená. (bibloo.cz)

Ana Sukně - Kilpi - Černá. (bibloo.cz)