Animal excentricum - přehled klasiků filosofické antropologie - aleš novák

Animal excentricum. Přehled klasiků filosofické antropologie je přehledová publikace uvádějící do základních směrů a myšlenek filosofické antropologie, jednoho z populárních myšlenkových směrů ve 20. století. Snaží se zaplnit mezeru chybějící či nedostatečné výkladové literatury věnující se právě této tradici, jež zažívá svého druhu oživení zájmu. Zcela charakteristická je snaha uvedených autorů spojit výzkumy a zjištění duchovních, sociálních a přírodních věd za účelem vypracovat jednotnou ideu člověka, kterou lze pak prakticky aplikovat na organizaci lidských institucí. Výklad sleduje vůdčí postavy tohoto filosofického směru a jejich buď hlavní díla, nebo klíčové pojmy. Zvolenými hlavními představiteli filosofické antropologie jsou ryze filosofující Max Scheler, Helmuth Plessner a Arnold Gehlen, jakož i představitelé více biologické větve Jakob von Uexküll, Adolf Portmann a F. J. J. Buytendijk. Základními pojmy jsou osoba, duch, svět, osvětí či Umwelt, niternost, život, jednání, řeč a další. Kniha má ambici posloužit jako svého druhu úvodní a učební text, který by mohl zpřístupnit filosofickou antropologii v její klasické podobě a vypracování širší veřejnosti. (knihydobrovsky.cz)

Pražský německý básník Rainer Maria Rilke tak jako nikdo postřehnul fenomén ztráty věci, čili to, že obecný význam slova věc se přestal člověka týkat. S tím souvisí zásadní proměna západní kultury, pro kterou se vžilo označení nihilismus. Ztráta věci se odehrává za současného vzmachu techniky do role určujícího ontologického principu. Jediným adekvátním prostředkem a positivní alternativou vůči tomu je podle Rilkeho umění, povýtce básnění. Roli básníka Rilke zakládá v souvislosti s motivem noci a blízkosti, z níž se právě věc jako taková vytrácí. (knihydobrovsky.cz)

Ustavičně se proměňující povaha myšlení Friedricha Nietzscheho znemožňuje nalézt jeho jednotící prvek. Jedním z nich by mohlo být sledování myšlenky věčného návratu téhož, která se však objevuje v Nietzscheho díle až od druhé poloviny roku 1881, veřejně pak dokonce až od roku 1882, a proto nemůže platit za svorník celé jeho tvorby. Předložený pokus o interpretaci této - podle Nietzscheho slov - "nejtěžší myšlenky" či "myšlenky myšlenek" však není pouze historickým komentářem konkrétních pasáží z Nietzschova díla (nepublikované zápisy z pozůstalosti z roku 1881, spis Radostná věda z roku 1882, třetí díl knihy Tak pravil Zarathustra z roku 1884, sporadicky i zápisy z pozůstalosti z let 1885-1888), nýbrž vpravdě filosofickou interpretací nesenou jasnou tezí, že v základu lidské existence spočívá strach, se kterým se filosofie - primárně v podobě tzv. první filosofie neboli metafysiky - vyrovnává. Pokoušíme se tak demonstrovat interpretační tvrzení, že Nietzschova myšlenka věčného návratu téhož představuje jednu z podob vyrovnávání se s bazálním lidským strachem, a proto je též jednou ze základních pozic v rámci západní metafysiky, která je - vedle, či na rozdíl od umění, (přírodo)vědy, politiky, zábavy atd. - jedním ze specificky lidských způsobů, jak se vyrovnávat se strachem a být vpravdě svobodný. (knihydobrovsky.cz)

Tisková zpráva o našem prezidentovi Ježíši z Nošovic je aktuální, místy až provokativní biblickou parafrází. Dávný příběh o Ježíši Nazaretském zasazuje do kulis současného Česka, především ale staví dnešního čtenáře před nově obnažené pointy dávných evangelijních příběhů a výroků. Jak v předmluvě uvádí prof. Martin C. Putna, v Parabibli jde o rozlousknutí jádra biblických textů ze slupky jejich dobového kontextu a o jejich nové „zabalení“ do současné literární formy. Evangelický teolog Alexandr Flek je známý jako překladatel Bible21, bestselleru roku 2009. Tentokrát ale namísto snahy o maximální přesnost překladu volí jiný přístup: aktualizované převyprávění. Reflektuje tak původní záměr biblického textu: vyprovokovat čtenáře k reakci, překvapit, konfrontovat, rozesmát nebo rozčílit. Parabible je tedy dílčí, zaujatou, subjektivní, ale vážně míněnou odpovědí na otázku: Jak by mohl vypadat Ježíšův příběh, kdyby se odehrál dnes. (knihydobrovsky.cz)

Při každé opravdové filosofické tematizaci se zároveň naskýtá otázka, proč a k čemu filosofie? Filosofie není žádnou licencí ani zárukou jistoty nebo blaženosti. Není profétismem, není to zaslepená přesvědčenost víry ani vulgární fanatismus vědy. Filosofie je mnohem spíše příčetným a střízlivým usilováním o svobodu, dbalou bdělostí nad tím nepatrným, co nikdy není pouze zdánlivé. Filosofie musí být jako řemeslo, do kterého se svým žitím zacvičujeme, proměňujíce tím jak sebe samé, tak i ono řemeslo. Bez této transformace je filosofie nadobro zbytečná. Filosofie musí odpovídat tomu, co dávno vyslovil mudřec Periandros: meleta to pan - vše je zácvik. (knihydobrovsky.cz)

Fenomenologická ročenka 2019 navazuje na předchozích osm ročníků Ročenky pro filosofii a fenomenologický výzkum, která vycházela mezi léty 2011-2018 a jejímiž vydavateli postupně byli Aleš Novák a Ladislav Benyovszky. Přistoupili jsme nejen k praktičtějšímu zkrácení názvu, ale i k implementaci elementárních standardů pro vydávání akademických textů, a to jednak formou zřízení redakční rady ročenky, jednak standardizovaným procesem anonymního posouzení textů, který sluje peer review proces. Letošní ročník ročenky byl ve znamení 130. výročí narození Martina Heideggera a zároveň 30. výročí od vydání jeho posthumního a druhého hlavního díla Beiträge zur Philosophie (Vom Ereignis) v roce 1989, kdy se připomínaly jeho sté narozeniny. Za tímto účelem byli osloveni vůdčí světoví badatelé věnující se dílu a myšlení Martina Heideggera, aby speciálně pro naši ročenku napsali své studie, ve kterých diskutují vliv a odkaz uvedeného Heideggerova spisu, který stále ještě není dostatečně doceněný v odborné debatě. Po vší kontroverzi, kterou s sebou přineslo zveřejnění Heidggerových tzv. "černých sešitů" v roce 2014, se totiž zapomnělo, že Heidegger je také, ba především jedním z největších filosofů 20. století. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Detailní rozbor nejranějších filosofických zápisků Reného Descartesa z let 1618-1620. (knihydobrovsky.cz)

Dějinné zamyšlení nad soupatřičností člověka a světa si všímá tradice mezi renesančním myslitelem Mikulášem Kusánským a filosofem německého idealismu G. W. F. Hegelem. Nejedná se o encyklopedické zpracování, nýbrž o poukázání na klíčové myšlenkové motivy relevantní pro novověkou, ale i pozdější filosofii. Kapitoly věnované kromě obou uvedených autorů též René Descartesovi, Baruchu de Spinozovi a G. W. Leibnizovi se koncentrují kolem vůdčího tématu síly, která vystupuje jako jeden z hlavních rysů novověké metafysiky i určení subjektivity, v níž západní člověk rozumí své lidskosti. Člověk je jediná bytost, která svět nejen má, ale především ho utváří. Světatvornost bytostně souvisí s lidskou svobodou a se zřejmostí pravdy, díky které se svět člověka vůbec může (do)týkat neboli svítit, jak zní v českém slově "svět" označujícím vágně komplexní významovost jednoty a mnohosti života. Svět, pravda a svoboda jsou tím, oč běží v myšlení zvaném filosofie. Potud je každá filosofická tematizace světa jako věci, o kterou v myšlení běží, zároveň otázkou, co je sama filosofie, ale i konkrétní odpovědí na ni. Zároveň je vždy i otázkou po určení lidskosti člověka. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Studie zkoumá úvahy významného německého filozofa Martina Heideggera týkající se moderní techniky, vědy a moci rovněž na základě dialogu s myšlením Ernsta Jüngera a Friedricha Nietzscheho. (knihydobrovsky.cz)

Čtvrtý svazek "Ročenky pro filosofii a fenomenologický výzkum" obsahuje příspěvky k aktuální polemice nad dílem Martina Heideggera po vydání jeho kontraverzních zápisníků označovaných jako "černé sešity". Dále obsahuje speciálně pro naši Ročenku napsanou studii od Friedrich-Wilhelma von Herrmann, dlouholetého vydavatele sebraných spisů Martina Heideggera, která je opravdovým desiderátem tuzemského bádání, neboť je uvedením do druhého hlavního spisu M. Heideggera "Beiträge zur Philosophie (Vom Ereignis)". Na to navazuje Ladislav Benyovszky studií o tématu "posledního Boha", které je v rámci uvedených "Beiträge" závěrečnou částí neboli "fugou", a proto mu pravděpodobně náleží hlavní pozornost při jejich výkladu a pochopení. V theologickém duchu navazuje studie Jany Kružíkové na téma vztahu fenomenologie a theologie v ranějším díle M. Heideggera. Samostatný oddíl představuje série tří studií Jakuba Šenovského k dílu kardinála Mikuláše Kusánského. Taťána Petříčková ve své studii k Paradoxu herce sleduje motiv mimésis v diskusi mezi Platónem a současným belgickým fenomenologem Marcem Richirem. Závěrečná studie Ondřeje Váši je věnována geologickým metaforám v německé kunsthistorii 19. a 20. století a navazuje na jeho předchozí studii ve třetím svazku Ročenky z roku 2013. Autoři: Aleš Novák, Ladislav Benyovszky, Jana Kružíková, Taťána Petříčková, Jakub Šenovský, Ondřej Váša, Friedrich -Wilhelm von Herrmann (knihydobrovsky.cz)

Ročenka pro filosofii a fenomenologický výzkum je novou publikační platformou živého bádání v oblasti české a slovenské filosofie. Autory prvního svazku, který se koncentruje kolem problematiky časovosti lidské existence, jsou Ladislav Benyovszky, Tomáš Holeček, Klement Mitterpach, Aleš Novák, Jaroslav Novotný, Marie Pětová, Václav Zajíc a Richard Zika. Ve svých příspěvcích promýšlejí buď v historickém kontextu (Anaximandros, Aristotelés, Liber de Causis, Descartes, Hölderlin, Heidegger) nebo svébytně souvislost času a řeči, času a jednání, časovosti a přírody, vědomí času a vnímání prostoru. Pozoruhodné jsou především originální deskripce jednak fenoménu čekání a jednak proměn významu při vnímání prostoru v situacích, kdy takzvaně máme, nebo nemáme čas. (knihydobrovsky.cz)

Ustavičně se proměňující povaha myšlení Friedricha Nietzscheho znemožňuje nalézt jeho jednotící prvek. Jedním z nich by mohlo být sledování myšlenky věčného návratu téhož, která se však objevuje v Nietzscheho díle až od druhé poloviny roku 1881, veřejně pak dokonce až od roku 1882, a proto nemůže platit za svorník celé jeho tvorby. Předložený pokus o interpretaci této - podle Nietzscheho slov - "nejtěžší myšlenky" či "myšlenky myšlenek" však není pouze historickým komentářem konkrétních pasáží z Nietzschova díla (nepublikované zápisy z pozůstalosti z roku 1881, spis Radostná věda z roku 1882, třetí díl knihy Tak pravil Zarathustra z roku 1884, sporadicky i zápisy z pozůstalosti z let 1885-1888), nýbrž vpravdě filosofickou interpretací nesenou jasnou tezí, že v základu lidské existence spočívá strach, se kterým se filosofie - primárně v podobě tzv. první filosofie neboli metafysiky - vyrovnává. Pokoušíme se tak demonstrovat interpretační tvrzení, že Nietzschova myšlenka věčného návratu téhož představuje jednu z podob vyrovnávání se s bazálním lidským strachem, a proto je též jednou ze základních pozic v rámci západní metafysiky, která je - vedle, či na rozdíl od umění, (přírodo)vědy, politiky, zábavy atd. - jedním ze specificky lidských způsobů, jak se vyrovnávat se strachem a být vpravdě svobodný. (patro.cz)

Kniha seznamuje s málo známou, avšak o to pozoruhodnější fází myšlení Martina Heideggera bezprostředně po vydání jeho knihy Bytí a čas, kterou se mu nepodařilo dokončit zejména z věcných důvodů. Proto se pokusil vykročit novým směrem k tematizaci lidské existence na základě vyšetření tzv. antropologické diference mezi člověkem a zvířetem, jak to prováděla soudobá módní filosofická antropologie, proti které se Heidegger snažil vymezit, byv k ní neprávem řazen již svým učitelem Edmundem Husserlem. Tomu věnoval velkou část semestrální přednášky nazvané Základní pojmy metafyziky: svět - konečnost - osamělost ze zimního semestru 1929/30, ve které usiloval o ryze filosofické promyšlení podstaty života: považoval život za způsob bytí zvířete a rostliny - v protikladu k existenci, která právě označuje způsob bytí člověka. Tyto různé způsoby bytí se odlišují zejména v tom, jak je v nich daný svět označující celek zřejmosti jsoucna jakožto jsoucího. Zatímco člověk existuje světa-tvorně, zvíře žije tak, že je ochuzeno o svět. Třetím typem je pak ještě kámen, který je o svět naprosto připraven. Ačkoli samotný Heidegger považoval tuto fázi svého myšlení za svého druhu slepou uličku, je opravdu hodné pozornosti a ocenění, že dokázal originálním způsobem vymyslet a předložit metafyzický pojem života. Byť neuspěl, přesto slouží jako velká myšlenková inspirace a vposled i jako chvála filosofie. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Pojednání českého filozofa o nápravě člověka a jeho myšlení, o etice a míru. (knihydobrovsky.cz)

Ročenka pro filosofii a fenomenologický výzkum, sv. X. (2020) se člení na dva hlavní oddíly a dodatkový třetí oddíl. První hlavní oddíl obsahuje čtyři filosoficko-dějinné interpretace týkající se různých aspektů metafysického myšlení a pokusů o vyrovnávání se s ním, konkrétně jde o vztah dialogu a sofistiky u Platóna, dále o pojetí vkusu u Maimona a o dva náhledy na pojetí svobody u Kanta a Heideggera. Druhý hlavní oddíl přináší čtyři filosofické náhledy na básnictví, a to nejen v obecné rovině, nýbrž vždy ve vztahu ke konkrétnímu básnickému dílu, jmenovitě K. H. Máchy, E. Pounda, G. Trakla a P. Krále. Poslední příspěvek ve třetím oddíle se věnuje nedávno vydané knize o S. Kierkegaardovi od P. Šajdy. (patro.cz)

Odpovědí na otázku Co je dron? mohou být desítky: pro dítě hračka, pro fotografy a filmaře létající kamera, pro kutily a modeláře skvělá zábava, pro podnikatele výrobní prostředek atd. Tak by se dalo pokračovat dlouho, jednoznačně je dron budoucnost. (knihydobrovsky.cz)

Ročenka pro filosofii a fenomenologický výzkum, sv. X. (2020) se člení na dva hlavní oddíly a dodatkový třetí oddíl. První hlavní oddíl obsahuje čtyři filosoficko-dějinné interpretace týkající se různých aspektů metafysického myšlení a pokusů o vyrovnávání se s ním, konkrétně jde o vztah dialogu a sofistiky u Platóna, dále o pojetí vkusu u Maimona a o dva náhledy na pojetí svobody u Kanta a Heideggera. Druhý hlavní oddíl přináší čtyři filosofické náhledy na básnictví, a to nejen v obecné rovině, nýbrž vždy ve vztahu ke konkrétnímu básnickému dílu, jmenovitě K. H. Máchy, E. Pounda, G. Trakla a P. Krále. Poslední příspěvek ve třetím oddíle se věnuje nedávno vydané knize o S. Kierkegaardovi od P. Šajdy. (knihydobrovsky.cz)

Přehledová publikace Kaučuk, plasty a ropa dokumentuje historii petrochemického průmyslu v Kralupech nad Vltavou (Česká republika). Významné milníky organizačního a technického rozvoje (bývalé i současné výrobní technologie) průmyslového areálu představuje jako modelové příklady dynamického rozvoje petrochemického komplexu probíhajícího od 50. let 20. stol. a utuženého po zapojení zahraničních investorů v 90. letech dvacátého století. Interpretace významných událostí popsaných v knize hraje důležitou roli v české národní paměti. (knihydobrovsky.cz)

Dan Rhodes (1972) je britský prozaik. Debutoval v roce 2000 sbírkou „101 povídek o lásce“ s názvem Antropologie. Hýčká si pozici na okraji literárního dění, a na svém blogu s oblibou zveřejňuje negativní recenze na svoje knihy. Přesto se dočkal čtenářského úspěchu, kritického ocenění a překladů do mnoha jazyků. Rhodesovým tématem jsou milostné vztahy, líčené s poťouchlým humorem, plné bizarních zvratů a podbarvené nostalgií a smutkem. (patro.cz)

Prvotina autora románu Zlato. Dan Rhodes čtenáři předkládá "101 povídek o lásce", které na první pohled mohou působit matoucím dojmem - několikařádkové texty, které lze snadno přelétnout očima, jako povídky právě nepůsobí. Čtenář, který přistoupí na autorovu hru a začte se do jeho mikropříběhů, momentek, zdánlivě absurdních situací, shledá, že Rhodesovy texty jsou jako ledovec, z větší části skrytý povrchnímu pohledu. Za absurdními, zdánlivě nepochopitelnými i dosti černými vtipy se skrývají dramata, která mohl prožít každý z nás, a pozorný pohled odhalí, že Rhodes ve skutečnosti píše o strachu ze samoty, smutku z opouštění a nenaplněných setkání, i o zaslepenosti láskou a štěstím. Dan Rhodes (1972) je britský prozaik. Debutoval v roce 2000 sbírkou "101 povídek o lásce" s názvem Antropologie. Hýčká si pozici na okraji literárního dění, a na svém blogu s oblibou zveřejňuje negativní recenze na svoje knihy. Přesto se dočkal čtenářského úspěchu, kritického ocenění a překladů do mnoha jazyků. Rhodesovým tématem jsou milostné vztahy, líčené s poťouchlým humorem, plné bizarních zvratů a podbarvené nostalgií a smutkem. (knihydobrovsky.cz)

Elektronická kniha - autor Barbora Půtová, 218 stran, česky Antropologie turismu je relativně nová subdisciplína a tematická oblast sociokulturní antropologie, která se postupně etabluje a dynamicky rozvíjí od sedmdesátých let 20. století. Barbora Půtová ve své knize popisuje, analyzuje a interpretuje předmět a základní témata antropologie turismu včetně jeho historických proměn v kontextu západního světa od starověku až po současnost. Věnuje se například typologii turismu a turisty, autenticitě a konstrukci turistických představ, analýze a interpretaci sociální interakce a vztahu hostů a hostitelů, fenoménu suvenýru a vzorcům chování souvisejícím s jeho nakupováním. Monografie poskytuje výkladový rámec, který umožňuje porozumět základním konceptům a přístupům v antropologii turismu, a na základě případových studií poukazuje na širší historický a kulturní kontext objektů a procesů spojených s aktuálním fenoménem turismu. (alza.cz)

Antropologie turismu je relativně nová subdisciplína a tematická oblast sociokulturní antropologie, která se postupně etabluje a dynamicky rozvíjí od sedmdesátých let 20. století. Barbora Půtová ve své knize popisuje, analyzuje a interpretuje předmět a základní témata antropologie turismu včetně jeho historických proměn v kontextu západního světa od starověku až po současnost. Věnuje se například typologii turismu a turisty, autenticitě a konstrukci turistických představ, analýze a interpretaci sociální interakce a vztahu hostů a hostitelů, fenoménu suvenýru a vzorcům chování souvisejícím s jeho nakupováním. Monografie poskytuje výkladový rámec, který umožňuje porozumět základním konceptům a přístupům v antropologii turismu, a na základě případových studií poukazuje na širší historický a kulturní kontext objektů a procesů spojených s aktuálním fenoménem turismu. (knihydobrovsky.cz)

Tato odborná kniha předkládá zcela originální, dosud nepublikovanou koncepci integrální antropologie, která paradigmaticky čerpá z filozofické antropologie Karla Máchy. Prostřednictvím základních i méně či více specializovaných antropologických disciplín, které nejsou představeny „vedle sebe“, ale „spolu“, ve vzájemných souvislostech, je na člověka nahlíženo z nejrůznějších úhlů pohledu. Elementární biologický, psychologický, sociální, kulturní a spirituální rozměr lidské bytosti tak nabývá mnohem hlubšího významu, neboť místo partikulárního, úzce zaměřeného přístupu k jednotlivostem je prosazován analyticko-syntetický, komplexní přístup ke studiu člověka, s důrazem na jeho „dynamickou rovnováhu“. Předkládané poznatky vycházejí z výzkumných zjištění jak autorů samotných, tak jiných, tuzemských i zahraničních badatelů. Autoři se opírají o studie teoretické i empirické, výběrově s využitím komparačního přístupu. Kniha je určena v prvé řadě antropologům nejrůznějších profilací, ale jistě osloví i badatele z příbuzných oborů a vzbudí zájem i u širší čtenářské veřejnosti. (patro.cz)

Tato odborná kniha předkládá zcela originální, dosud nepublikovanou koncepci integrální antropologie, která paradigmaticky čerpá z filozofické antropologie Karla Máchy. Prostřednictvím základních i méně či více specializovaných antropologických disciplín, které nejsou představeny "vedle sebe", ale "spolu", ve vzájemných souvislostech, je na člověka nahlíženo z nejrůznějších úhlů pohledu. Elementární biologický, psychologický, sociální, kulturní a spirituální rozměr lidské bytosti tak nabývá mnohem hlubšího významu, neboť místo partikulárního, úzce zaměřeného přístupu k jednotlivostem je prosazován analyticko-syntetický, komplexní přístup ke studiu člověka, s důrazem na jeho "dynamickou rovnováhu". Předkládané poznatky vycházejí z výzkumných zjištění jak autorů samotných, tak jiných, tuzemských i zahraničních badatelů. Autoři se opírají o studie teoretické i empirické, výběrově s využitím komparačního přístupu. Kniha je určena v prvé řadě antropologům nejrůznějších profilací, ale jistě osloví i badatele z příbuzných oborů a vzbudí zájem i u širší čtenářské veřejnosti. (knihydobrovsky.cz)

Kniha Základy kulturní antropologie představuje původní českou práci věnovanou kulturní antropologii z hlediska výkladu jejího předmětu a systematiky. Autor se zaměřil na vysvětlení základních antropologických subdisciplín, klíčových tematických okruhů, pojmů a metod a technik výzkumu. Kniha je určena zejména studentům antropologie, sociologie, etnologie, psychologie a archeologie a všem dalším zájemcům, kteří se chtějí seznámit s kulturní antropologií jako holistickou a komparativní vědou o člověku a kultuře. (knihydobrovsky.cz)

Kniha Základy kulturní antropologie představuje původní českou práci věnovanou kulturní antropologii z hlediska výkladu jejího předmětu a systematiky. Autor se zaměřil na vysvětlení základních antropologických subdisciplín, klíčových tematických okruhů, pojmů a metod a technik výzkumu. Kniha je určena zejména studentům antropologie, sociologie, etnologie, psychologie a archeologie a všem dalším zájemcům, kteří se chtějí seznámit s kulturní antropologií jako holistickou a komparativní vědou o člověku a kultuře. (patro.cz)

Zdá se, že základní lidskou zvláštností je jakási "podvojná" povaha člověka, kterému připisujeme jednak charakteristiky tělesného rázu, a jednak charakteristiky, které bychom nazvali "duševními", "mentálními" nebo někdy i "duchovními". Jak vysvětlit tento podvojný charakter lidské osoby? Publikace zkoumá nejen problém vztahu duše a těla, nýbrž i řadu jiných, souvisejících otázek: problém smyslového a rozumového poznání, smyslového a duchového rázu lidské afektivity, otázku po místu člověka v univerzu apod. (knihydobrovsky.cz)

Elektronická kniha - autor Kateřina Štěpánová, česky Kniha je antropologickým a zároveň muzeologickým pohledem na význam a možnosti prezentace exotických artefaktů v západní kultuře. První, spíše antropologická část sumarizuje a systematizuje poznatky zahraniční literatury i osobní zkušenosti autorky, a poskytuje tak metodologický a faktografický základ dalším oddílům. Druhá část nabízí muzeologický pohled na exotické artefakty ve výstavním prostoru, poslední pak pojednává o souvisejících otázkách antropologie umění, které jsou v ohnisku zájmu současné nadnárodní vědecké obce. Jedním z cílů publikace je přispět k efektivnějšímu sdílení těchto předmětů ve smyslu posílení mezikulturního dialogu a respektu ke kulturní diverzitě. Kniha je určena zejména antropologům, etnografům, kurátorům a ostatním muzejním a galerijním pracovníkům, ale i ostatním zájemcům o téma exotických artefaktů. (alza.cz)

Nový výbor stěžejních textů předního představitele strukturalismu v antropologii vznikl patnáct let po uveřejnění svazku Strukturální antropologie. Jde opět o texty mnohdy nedostupné, při jejich výběru se autor znovu řídí zásadou srozumitelnosti širšímu okruhu čtenářů. Jednotlivé oddíly knihy jsou věnovány vymezení oboru antropologie a její minulosti i perspektivám, sociální organizaci a otázkám příbuzenství. Nejrozsáhlejší oddíl pojednává o autorových oblíbených tématech – mytologii a rituálu. Závěrečná část si všímá některých otázek, před nimiž stojí naše současné společnosti. (patro.cz)

eBook:,Lingvistická antropologie je progresivně se vyvíjející obor, který nám prozrazuje mnoho o jazyce, lidské kultuře, myšlení a společnosti a hraje velkou roli v širokém spektru vědních oborů a praktických aplikací. Tato kniha je úvodem, který čtenáři poskytne široký základ k pochopení oboru. Čtenář se seznámí s historií a základy disciplíny, vývojem jazyka, rozdíly v řečových normách a chování příslušníků různých kultur a způsobu reprezentace světa, ve kterém žijeme. Dozvíte se, jak hovoří Austrálci se svými tchýněmi, proč papuánští muži počítají jinak než ženy nebo proč si amazonští indiáni neberou manželky, které mluví stejným jazykem. Kniha je určená pro studenty společenských věd i laiky, které otázky jazyka a kultury všeobecně zajímají. (knihydobrovsky.cz)

Cílem tohoto sborníku je představit v českém kontextu subdisciplínu s názvem vizuální antropologie a přinést českému čtenáři alespoň část rozsáhlé diskuse o vztahu antropologie k vizuálním reprezentacím, především o vztahu antropologie a filmu (resp. videa). "Etnografický" film se zde představuje se všemi svými kontroverzemi, rozmanitou poetikou a fascinující schopností přiblížit nám svět tak, jak jej prožívají druzí. Spojovacím článkem jednotlivých textů je snaha pochopit, jak nahlížíme jiné kultury skrze oko kamery, jak se vytváří filmové obrazy těch "druhých", jak tyto obrazy vnímáme a jak přispívají k našemu celkovému obrazu světa. Předkládaný sborník se tak snaží otevřít některé důležité otázky a podložit odpovědi na ně názory uznávaných antropologů, filmových teoretiků a režisérů. Jde o první publikaci svého druhu v češtině. Přeloženo z anglických a francouzských originálů. (knihydobrovsky.cz)

Zpochybnění protikladů práva a kultury či práva a společnosti otevřelo prostor pro nové konfigurace vztahů mezi právem, antropologií a jinakostí. Tato kniha ukazuje, jak antropoložky a antropologové mohou přemýšlet mimo tento dualistický rámec. Zabývá se totiž právem jako konceptuálním problémem antropologie a rozebírá posuny v jeho pojetí, k nimž došlo u Leopolda Pospíšila, Bronislawa Malinowského a Jacoba Grimma, a které tak nabízejí jiný pohled na právo, kulturu, společnost a v neposlední řadě na člověka. Předkládanou knihou autor zamýšlí přispět k prolomení dělicí příčky mezi právní vědou a antropologií práva a k otevření prostoru pro reflexi, v čem je perspektiva antropologie práva přínosná a originální. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Antropologie turismu je relativně nová subdisciplína a tematická oblast sociokulturní antropologie, která se postupně etabluje a dynamicky rozvíjí od sedmdesátých let 20. století. Barbora Půtová ve své knize popisuje, analyzuje a interpretuje předmět a základní témata antropologie turismu včetně jeho historických proměn v kontextu západního světa od starověku až po současnost. Věnuje se například typologii turismu a turisty, autenticitě a konstrukci turistických představ, analýze a interpretaci sociální interakce a vztahu hostů a hostitelů, fenoménu suvenýru a vzorcům chování souvisejícím s jeho nakupováním. Monografie poskytuje výkladový rámec, který umožňuje porozumět základním konceptům a přístupům v antropologii turismu, a na základě případových studií poukazuje na širší historický a kulturní kontext objektů a procesů spojených s aktuálním fenoménem turismu. (knihydobrovsky.cz)

Obsáhlá studie CO JE ČLOVĚK? se snaží odpovědět na základní otázky, které si klademe: Co je podstata člověka? V čem spočívá lidská přirozenost? Jak uskutečňujeme své lidství? Základním textem, z něhož vycházíme, jsou druhá a třetí kapitola První knihy Mojžíšovy (Gn 2–3), dokument však cituje všechna významná místa Starého i Nového zákona. Téma biblické antropologie sledujeme ve čtyřech okruzích. (knihydobrovsky.cz)

Obsahem knihy antropologa a spisovatele prof. PhDr. Jaroslava Maliny, DrSc., je reflexe člověka, společnosti a kultury z perspektivy poetické literární narace a exaktních antropologických slovníkových definic. Jedná se o hravé a invenční antropologické dílo, které svojí koncepcí i způsobem zpracování osciluje na hranici vědecké práce a krásné literatury. Malinův cíl je přímočarý. Kombinací poezie vyprávějící hravé příběhy o člověku a chladných slovníkových pojmů a kategorií usiluje o to nastolit nový úhel pohledu na svět, který nás obklopuje. Malina nerelativizuje pouze tradiční antropologické přístupy ke studiu člověka, přírody a kultury, ale také témata a formální prostředky poezie, obvykle vnímané jako nástroj poetických, alegorických a nadčasových poselství. Způsobem práce s textem se autor přihlásil k postmodernímu zpochybnění filozofických "metanarativních příběhů" moderny, odmítnutí "velkých ideologií" a problematizování vědecké "víry" v platnost tradice osvícenské racionality. Prostřednictvím svých básní ironicky a sarkasticky odmítá objektivní relevantnost univerzální vědecké pravdy i touhu po nastolení jediného, obecně platného antropologického paradigmatu. Ve svých veršovaných příbězích programově akcentuje názorovou a kulturní pluralitu a právo na soužití různých pravidel poznání, odlišných vzorců jednání i alternativních vědeckých interpretací. Originálním způsobem tak naplňuje slova francouzského postmoderního filozofa Jeana-Françoise Lyotarda: "K invenci nového dochází vždy uprostřed názorové různosti" (Jean-François Lyotard, O postmodernismu, Filosofický ústav AV ČR, Praha 1993, s. 99). (knihydobrovsky.cz)

Etnograficko-muzeologická sonda do současných přístupů k vystavování exotických artefaktů Kniha je antropologickým a zároveň muzeologickým pohledem na význam a možnosti prezentace exotických artefaktů v západní kultuře.První, spíše antropologická část sumarizuje a systematizuje poznatky zahraniční literatury i osobní zkušenosti autorky, a poskytuje tak metodologický a faktografický základ dalším oddílům.Druhá část nabízí muzeologický pohled na exotické artefakty ve výstavním prostoru, poslední pak pojednává o souvisejících otázkách antropologie umění, které jsou v ohnisku zájmu současné nadnárodní vědecké obce.Jedním z cílů publikace je přispět k efektivnějšímu sdílení těchto předmětů ve smyslu posílení mezikulturního dialogu a respektu ke kulturní diverzitě. Kniha je určena zejména antropologům, etnografům, kurátorům a ostatním muzejním a galerijním pracovníkům, ale i ostatním zájemcům o téma exotických artefaktů. (knihydobrovsky.cz)

Nový výbor stěžejních textů předního představitele strukturalismu v antropologii vznikl patnáct let po uveřejnění svazku Strukturální antropologie. Jde opět o texty mnohdy nedostupné, při jejich výběru se autor znovu řídí zásadou srozumitelnosti širšímu okruhu čtenářů. Jednotlivé oddíly knihy jsou věnovány vymezení oboru antropologie a její minulosti i perspektivám, sociální organizaci a otázkám příbuzenství. Nejrozsáhlejší oddíl pojednává o autorových oblíbených tématech - mytologii a rituálu. Závěrečná část si všímá některých otázek, před nimiž stojí naše současné společnosti. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - česky Dan Rhodes (1972) je britský prozaik. Debutoval v roce 2000 sbírkou „101 povídek o lásce“ s názvem Antropologie. Hýčká si pozici na okraji literárního dění, a na svém blogu s oblibou zveřejňuje negativní recenze na svoje knihy. Přesto se dočkal čtenářského úspěchu, kritického ocenění a překladů do mnoha jazyků. Rhodesovým tématem jsou milostné vztahy, líčené s poťouchlým humorem, plné bizarních zvratů a podbarvené nostalgií a smutkem. (alza.cz)

Gallusova antropologie je zakotvena christologicky, předznamenání je však pneumatologické: ve své individualitě i socialitě, ve svém chápání světa, sebe i Boha člověk žije a komunikuje v prostoru působení Ducha svatého. Člověk je tak definován jako člověk před Bohem, jako Boží stvoření, jako tvor žijící v prostoru Boží přítomnosti. A právě takto zápasí člověk o dobré vztahy a dobrý život: na svém konkrétním místě, ve svém konkrétním těle, ze své konkrétní perspektivy. Proto se kniha věnuje základním charakteristikám lidského života z teologického pohledu: komunikaci (s lidmi i Bohem), hříchu (a jeho dopadům do vztahů i struktur), základům etiky (tedy založení dobrého společného života před Bohem), otázce svobody a jejích hranic a eschatologickému výhledu (k poslednímu soudu a věčnosti). Nevynechává přitom ani otázky tělesnosti, sexuality a genderu, anebo vztahu člověka a umělé inteligence.Ambiciózním cílem knihy je předložit současnou teologickou antropologii, ovšem v poučeném rozhovoru s dalšími blízkými obory: chce být jakýmsi uzlovým bodem, na jehož jednotlivé linie bude možné navázat i z pohledu ostatních disciplín. (knihydobrovsky.cz)

Publikace je prezentací oboru sociální antropologie vyučovaného na Katedře sociálních věd (KSV) Fakulty filozofické Univerzity Pardubice. Autory studií v českém a anglickém jazyce, zaměřených na problematiku teorie antropologie, kultury, lingvistiky, etnicity, identity, migrace, sexuality, romistiky a ekologie, jsou členové a studenti KVSa zahraniční kolegové. Součástí knihy jsou i zprávy z terénních výzkumů pedagogů a studentů KSV, zprávy z mezinárodních etnologických a antropologických kongresů a seznam obhájených bakalářských a diplomových prací z let 2004-2007. Regionálně se témata týkají Alžírska, Francie, Chorvatska, Indonésie, Kanady, Keni, Kyrgyzstánu, Litvy, Moldávie, Polska, Rumunska, Sibiře, Slovenska, USA, etnickynapříklad Romů, Slovanů, Benuaqů, Irokézů a Něnců. (knihydobrovsky.cz)

Elektronická kniha - autor Jan Pokorný, 352 stran Kniha vysvětluje vztah jazyka a kultury z etnolingvistického hlediska. Zabývá se hlavními směry etnolingvistiky, souvislostem s jinými obory, metodami výzkumu a jejich praktickými aplikacemi. Je určena především studentům bakalářských a magisterských humanitních oborů se zaměřením na studium kultury nebo jazyka, především etnologie, lingvistiky, kulturní antropologie a kulturologie. Přístupná je i laickým čtenářům se zájmem o tuto problematiku. Etnolingvistika je mnohostranný a dynamicky se rozvíjející obor s řadou nových koncepcí. Etnolingvistické problematiky se dotýká řada oborů (kromě lingvistiky i psychologie, sociologie, kognitivní vědy a filozofie) a nedostatek přehledných a kvalitních informací má proto dopad i na ně. Málo pozornosti se věnuje také její praktické stránce a čeští čtenáři jsou odkázáni na těžko dostupné zahraniční publikace. Vzhledem k šíři oboru a nejnovějšímu vývoji proto stojí za to,... (alza.cz)

Osobnost a dílo Adolfa Portmanna (1897-1982) inspiruje již několik generací českých biologických myslitelů. Po módě genetického determinismu se v dnešní teoretické biologii opět obnovuje zájem o ohledávání filosofického základu, ze kterého čerpají vědy o živém. Právě v tomto kontextu je třeba přistoupit k Portmannovu klíčovému pojmu niternosti: organismus je pochopen jako autonomně jednající aktér prožívající své okolí, nikoliv jako sofistikovaný mechanismus či výsledek darwinistických selekčních procesů. Originalita Portmannovy "bazální antropologie" pak spočívá v tom, že ačkoliv přistupuje k člověku biologickými prostředky, daří se jí vykázat jeho jedinečnost mezi ostatními organismy. Portmann je podnětným myslitelem rovněž pro filosofy, neboť názorně ukazuje, jak je možné ve spojitosti s husserlovským diktem "návratu k jevům" skloubit smyslové vnímání s erudicí empirické biologie. Živá bytost vystupuje před člověkem jako tajemství, její estetická stránka ho nakonec dovádí k uvědomění, že biologie citlivá k projevům niternosti nemůže být čistě přírodní vědou. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Martina Cichá, 424 stran, česky Tato odborná kniha předkládá zcela originální, dosud nepublikovanou koncepci integrální antropologie, která paradigmaticky čerpá z filozofické antropologie Karla Máchy. Prostřednictvím základních i méně či více specializovaných antropologických disciplín, které nejsou představeny „vedle sebe“, ale „spolu“, ve vzájemných souvislostech, je na člověka nahlíženo z nejrůznějších úhlů pohledu. Elementární biologický, psychologický, sociální, kulturní a spirituální rozměr lidské bytosti tak nabývá mnohem hlubšího významu, neboť místo partikulárního, úzce zaměřeného přístupu k jednotlivostem je prosazován analyticko-syntetický, komplexní přístup ke studiu člověka, s důrazem na jeho „dynamickou rovnováhu“. Předkládané poznatky vycházejí z výzkumných zjištění jak autorů samotných, tak jiných, tuzemských i zahraničních badatelů. Autoři se opírají o studie teoretické i empirické, výběrově s využitím komparačního přístupu.... (alza.cz)

Kniha - autor Claude Lévi-Strauss, 358 stran, česky Nový výbor stěžejních textů předního představitele strukturalismu v antropologii vznikl patnáct let po uveřejnění svazku Strukturální antropologie. Jde opět o texty mnohdy nedostupné, při jejich výběru se autor znovu řídí zásadou srozumitelnosti širšímu okruhu čtenářů. Jednotlivé oddíly knihy jsou věnovány vymezení oboru antropologie a její minulosti i perspektivám, sociální organizaci a otázkám příbuzenství. Nejrozsáhlejší oddíl pojednává o autorových oblíbených tématech – mytologii a rituálu. Závěrečná část si všímá některých otázek, před nimiž stojí naše současné společnosti. (alza.cz)

Převratná a dnes již klasická práce Antropologie obrazu předního německého historika umění Hanse Beltinga v posledních dvaceti letech výrazně ovlivnila přemýšlení o dějinách umění. Jak již napovídá její podtitul, autor v ní přináší nový "návrh vědy o obrazu". Kniha představuje originální, náročný a provokativní popis toho, co obrazy jsou a jak fungují. "Význam Beltingova textu netkví pouze v jeho schopnosti ptát se například na roli smrti v soudobé civilizaci. Téma, které mě osobně se skoro dvacetiletým odstupem od prvního přečtení zasáhlo nejvíce, je rozhodně způsob, kterým Belting vidí a popisuje zásadní společenské změny, jež do našeho světa přinášejí virtuální obrazy. V roce 2001 jako by předpovídal vývoj a dopad moderních technologií na náš každodenní život." / Z úvodního textu Ivana Folettiho / (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Martin Soukup, 280 stran, česky, brožovaná bez přebalu lesklá Kniha Základy kulturní antropologie představuje původní českou práci věnovanou kulturní antropologii z hlediska výkladu jejího předmětu a systematiky. Autor se zaměřil na vysvětlení základních antropologických subdisciplín, klíčových tematických okruhů, pojmů a metod a technik výzkumu. Kniha je určena zejména studentům antropologie, sociologie, etnologie, psychologie a archeologie a všem dalším zájemcům, kteří se chtějí seznámit s kulturní antropologií jako holistickou a komparativní vědou o člověku a kultuře. (alza.cz)

Elektronická kniha - autor Martin Soukup, 170 stran, česky Publikace Martina Soukupa je vůbec první původní českou prací, která se uceleně věnuje metodologickým základům kulturní a sociální antropologie. Vysvětluje systematiku anglosaské antropologie i základní koncepce oboru a popisuje historické okolnosti vzniku a rozvoje jeho metod a technik. Zvláštní pozornost je věnována podrobnému popisu vybraných technik terénního výzkumu a všech jeho fází, od plánování až k jeho završení. Čtivě a přehledně napsaný text autor doplnil o postřehy založené na vlastní zkušenosti z Nové Guineje. Kniha je určena antropologům, etnologům, sociologům a všem zájemcům o problematiku metod a technik antropologického zkoumání společnosti a kultury. (alza.cz)

Obrazová plnobarevná monografie Aleše Krejči. Aleš Krejča narozen 2. března 1941 v Praze. Nesporných hodnot českého fantazijního umění si byl vědom již František Šmejkal, když v roce 1967 uspořádal v Jihlavě a pak ve Špálově galerii v Praze výstavu Fantazijních aspektů současného, tedy tehdejšího českého umění. Ve světě by se české fantazijní malbě mělo dostat stejně významného místa jako tomu bylo v případě rakouského realismu v dobách jeho největšího rozkvětu v šedesátých a sedmdesátých letech. Přitom je právě česká fantazijní malba v mnoha ohledech zcela originální, opřena o vlastní tradici manýrismu a surrealismu, nadána silou niterního prožitku a disponující jak magickou fantazijní fabulací tak i vrcholnou malířskou kulturou. Kdysi žák Františka Muziky na Vysoké škole uměleckoprůmyslové Aleš Krejča, zviditelňuje svými obrazy to nejlepší, čím se česká fantazijní malba může ve světě i doma právem prosadit. Ve svých obrazech rozvinul Aleš Krejča osobitou fantazijní mytologii. Ta zčásti koření v kolektivních mýtických praobrazech, zčásti je doplňována charakteristickými pohádkově mýtickými novotvary z říše hlubinně ukotvené fantazie autora. Obojí se sugestivním způsobem prolíná, aby se tak v rámci malířova virtuózního scénického myšlení rozvinul ten charakteristický, v plném smyslu slova magický prostor všeobsahujícího tajemství Krejčovy malby. Stylový původ Krejčovy imaginace je třeba hledat v přírodním lyrismu surrealismu, prochvělém tajemným erotismem. Tak ho představuje Max Ernst a tak mu mezi jinými rozuměl právě František Muzika. Do mystéria osudových dějů podvědomí, reprezentovaných malířskou výpravností scény i povahy bájných bytostí na jevišti obrazu, vnáší Aleš Krejča i vyhraněně vlastní, pohádkově hravý, humorný, ale někdy i ironický tón. Je to umění, které ze světa drsného pragmatismu současné civilizace chce uniknout do bájných sfér slastných přeludů a sladkého snění, aby se však v halucinantních oblastech fantazie znovu potkávalo s často až příšernými alegoriemi konkrétních podob a dějů světa a života. Krejčovy fantazijní šifry si nás kromě svrchovaně uzurpujícího estetismu malířské formy vždy podmaní i svou niternou zátěží a tajemně věštebným duchovním přesahem. (knihydobrovsky.cz)

V knize Naservírujte si vítězství Djokovič líčí, jak přežil bombardování Bělehradu, jak z válkou přervaného dětství došel až na vrchol ve svém sportu. Pak nám ukazuje dietu, jež změnila jeho zdravotní stav a pomohla mu k zisku největších trofejí. Ačkoli Djokovič miloval chléb a těstoviny a především pizzu v rodinné restauraci, jeho tělo prostě nebylo schopné zpracovat pšenici. Tím, že odboural lepek – protein obsažený v pšenici – se začal cítit lépe, lehčeji, vnímal věci jasněji a byl rychlejší. Zatímco pokračoval v průzkumu a vylaďování správné stravy, jeho zdravotní potíže zmizely, stejně jako kila navíc, a zlepšený zdravotní stav a duševní soustředění mu pomohly k dosažení jeho dvou dětských snů: vyhrát Wimbledon a stát se světovou tenisovou jedničkou. V roce 2011 prožil Novak Djokovič to, co sportovní novináři nazvali nejlepší sezonou profesionálního tenisty v historii: vyhrál deset turnajů, tři grandslamy a 43 zápasů za sebou. Podivuhodné na tom je, že necelé dva roky předtím byl tenhle šampion sotva schopen odehrát turnaj. Jak se z hráče, kterého trápily různé bolístky, problémy s dýcháním a zranění, stala najednou světová jednička? Odpověď je překvapující: změnil svou stravu. (patro.cz)

Předkládaná publikace se zabývá problémem smyslového vnímání z hlediska obecné antropologie. Jelikož vnímání představuje komplexní problém, je i náš přístup komplexní a zahrnuje několik různých hledisek: kognitivní psychologii, neurofyziologii, fenomenologii, sociokulturní antropologii, dějiny idejí či uměleckou sebereflexi. Základní otázky, které si zde klademe, jsou otázky po vztahu mezi smyslovostí a kulturou. Do jaké míry je naše smyslovost formována symbolickými systémy a kulturními institucemi? Co to znamená, že kultura je senzorická? Co je to senzorický řád? Jaké vztahy fungují mezi neurální, smyslovou a symbolickou rovinou lidské existence? Jak se liší smyslovost v různých kulturách a typech společností? Tyto a další otázky promýšlíme z pozice obratu ke smyslovosti, který ve společenských vědách probíhá již déle než dvacet let, nicméně v české vědě se mu zatím nedostalo systematické pozornosti. Cílem této knihy je proto otevřít prostor pro další diskuse a výzkum v oblasti transdisciplinárně pojaté antropologie vnímání. (knihydobrovsky.cz)