Kde se rozmanitost setkává s hodnotou - Katalo.cz

Elektronická kniha - Jaké to je, stát celý život opodál a doufat, že jednoho dne si lidé všimnou, co máte společného, a přestanou se dívat jen na to, čím se lišíte? - autor Tommi Kinnunen, 360 stran Finský bestseller byl v užší nominaci na literární cenu FinlandiaSlepou devítiletou Helenu pošlou z rodného městečka na severu Finska do školy pro nevidomé v Helsinkách. Postupně se naučí znát pachy, zvuky i počty kroků ve velkém městě. O čtyřicet let později se na jih přestěhuje i její synovec, student Tuomas, a oba zjistí, že i přes vnější odlišnost toho mají mnoho společného. Jaké to je, stát celý život stranou a čekat, až si lidé všimnou, že jste jako oni, a přestanou vnímat jen to, čím se lišíte? Jaké je vyrazit na dlouhou cestu, abyste se stali tím, kým chcete být, anebo kým možná dokonce už jste?Tommi Kinnunen píše osobitým stylem o jinakosti i hledání vlastní identity, o touze po rodičovství i síle rodinných pout.

Objev podobné jako Vystrkov (9788025726952)

Kniha - 372 stran, česky Slepou devítiletou Helenu pošlou z rodného městečka na severu Finska do školy pro nevidomé v Helsinkách. Postupně se naučí znát pachy, zvuky i počty kroků ve velkém městě. O čtyřicet let později se na jih přestěhuje i její synovec, student Tuomas, a oba zjistí, že i přes vnější odlišnost toho mají mnoho společného. Jaké to je, stát celý život stranou a čekat, až si lidé všimnou, že jste jako oni, a přestanou vnímat jen to, čím se lišíte? Jaké je vyrazit na dlouhou cestu, abyste se stali tím, kým chcete být, anebo kým možná dokonce už jste? Tommi Kinnunen píše osobitým stylem o jinakosti i hledání vlastní identity, o touze po rodičovství i síle rodinných pout.

Objev podobné jako Vystrkov (978-80-257-2583-2)

Další ročník sborníku z oblíbené povídkové soutěže. OBSAH: Dana Rusková - Požehnaná ves Ludmila Müllerová - Pohádka o bílém drakovi Viviana Stellata - Louže a kameny Václava Molcarová - Bílé zdi Safta-dan Daniel Tučka - Naconalnyj park Černyj kameň Jan Žlebek - Hadí nervy Lucie Lukačovičová - Měděná cikáda Vendula Výstrková - Podivuhodné dámy ve výloze starých slečen Lukáš Herma - Ztráty a nálezy Martin D. Antonín - Šampión Miroslav Žamboch - Osamělí válečníci (článek)

Objev podobné jako Žoldnéři fantasie 5 - Osamělí válečníci

Osudy rodin žijících v osoblažském výběžku, jejichž každodenní dojíždění za prací do měst a míst ležících na východě je typickým znakem obyvatel, kteří tu žijí. Přesto tvoří základ rodiny, které zde pracují a prožívají své osudy. Zamazalovi, Janderovi z Osoblahy, rodiny Řeháčků či Rannsdorfů z blízkého Krnova, ty všechny udávají někdy lahodný, někdy břeskný tón společného soužití. Území vábí romantické vandrovníky, technicky a ekonomicky založené. Vábí je neobjevenou schopností rozkvést do území s jabloňovými sady, produkcí býčků na vývoz, žírnými poli a zaměstnaností v odchovnách dobytka a drůbeže s bílými záclonkami. Přitom si vandrovník uvědomuje, že takováto oblast vždycky bude zdrojem pracovní síly v blízkých městech, kde existují střediska vědy a kultury, průmyslu a škol a kam se bude dojíždět za prací, věděním, zábavou a kulturou. Vždycky. Přitom nikdo nebude ohrnovat nos nad "vystrkovem", protože tady bude dostatek příležitostí k životu, jaký si zvolíte. Do osoblažského výběžku navál osud obyvatele různého vzdělání, etnika, z různých důvodů, a oni tu žijí a tkají vzájemně svoje osudy, stejně jako v ostatních částech republiky. O tom je povídání této knížky.

Objev podobné jako Jaguáři na kolejích - Vladimír Kameš

Audiokniha: Tichá voda břehy mele. I v zoufale zastydlém zapadákově. Coby důstojník kontrarozvědky Pohraniční stráže pojmenoval její muž ruskou okupaci pravým jménem, a tak ho po prověrkách z roku 1969 čeká trest bez ohledu na potřeby rodiny. Režim s manželi Mazochovými a jejich dcerkou zatočí pěkně po dělnicku, když je donutí přestěhovat se ze Šumavy na hanbu do Aše – vystrkova známého leda textilkami a čachry, na které není z Prahy tolik vidět. Každý zdejší šedivý den má tak Eliška Mazochová desítky příležitostí ukázat, zda v roli zakřiknuté partnerky a uštvané matky, svědomité zdravotní sestry i poslušné přítelkyně dámy z místní honorace neselže. Vystačí si, když ve městě zapomnění vsadí pouze na tyto opory a rozhodne se přetrpět dobu bez sebemenšího východiska jako „tichá voda“? Anebo přijde chvíle, kdy v sobě konečně vykřeše sílu, aby se životu postavila čelem a přiměla viníky přilézt ke křížku? V prostředním svazku volné trilogie o střetu ašských žen s nelítostným 20. stoletím vyvolává Klára Teršová další traumatizovaný hlas z kraje, kde i lišky nerady dávají dobrou noc. Předkládá životní zpověď hrdinky, jež před absurditou takzvané normalizace nejraději utíkala do původně německé chalupy ve Vernéřově, který známe z románu Bílý pramen jako Wernersreuth. Vždyť na poznání pravdy a splacení lidského dluhu není nikdy pozdě, i kdyby vlezlé dějiny byly zarytě proti. „O síle a křehkosti žen. O životě v pohraničí. O stárnutí. O křivdách, lásce a přátelství. Příběh Elišky Mazochové ve vás zůstane ještě dlouho po přečtení a vyzve vás k zamyšlení. Doporučuju.“ – Jana Poncarová, autorka románů Podbrdské ženy, Eugenie a Herečka. „Výborné, mnohem vyzrálejší než první kniha autorky. Zajímavý osud ženy a její rodiny za tuhé normalizace.“ – Bookcase. „Eliška zcela nepokrytě a bez jakékoli přetvářky otevírá na každé jednotlivé stránce knihy své nejtitěrnější a intimní emoce. (…) Její odhodlání vytrvat v až nepřejícné roli manželky a matky byla vlastně obdivuhodná. Co mi přirostlo k srdci, byly popisy trávení času na chalupě, z které Elza spolu se svým manželem vytvořila malý osobní ráj na zemi.“ – La Cultura. „Třetí dítě jsem nechtěla, ale milovala jsem ho nejvíc ze všech svých dětí. Je to něco, co mámy neříkají – toto dítě miluji nejvíc, toto nenávidím. Mezi obojím je velmi tenká hranice, která se dokáže posouvat v rámci jednoho jitra a soumraku. Přiznat si, že někdy je jediným řešením, jak zastavit neutichající pláč, zavřít dveře; přiznat si, že bezprizorní řev je jedním z ventilů, jak vydržet osamění mateřské role, přiznat si, že milovat tolik, až to bolí, je nejtěžší věc na světě. Celý život jsem pracovala s dětmi. Jako porodní asistentka a později jako sestra v kojeňáku. Ve službě se mi dařilo, vkládala jsem do ní veškerou svou empatii, lásku i smysl pro řemeslo, avšak u vlastních dětí jsem selhávala, alespoň mám ten pocit…“ – ukázka z knihy. „Ačkoli byla Aš vždy na periferii, vždy tak trochu odstrčená – geograficky i politicky – dokázala si ještě před válkou najít cestu k prosperitě. Byl zde rozvinutý textilní průmysl, služby a zároveň krásná příroda. Všem dobře známé historické události přetnuly dlouhý řetězec ašských úspěchů na všech frontách. Doslova. Jenže už je skoro osmdesát let po válce a třicet let po revoluci, a my stále nenacházíme ten správný lék na naši ‚nemoc‘“. – z autorčina blogu.

Objev podobné jako Až ke křížku - Klára Teršová - audiokniha