Kde se rozmanitost setkává s hodnotou - Katalo.cz

Sborník vydaný k výstavě Šmidrové (umělecká skupina, založená v polovině 50. let), pořádané Národním památkovým ústavem v Brně na Státním hradě Bítov 3. 6. - 30. 9. 2005. (jednou Šmidrou, Šmidrou navěky : Bedřich Dlouhý, Jan Koblasa, Karel Nepraš, Jaroslav Vožniak, Rudolf Komorous). (jednou Šmidrou, Šmidrou navěky : Bedřich Dlouhý, Jan Koblasa, Karel Nepraš, Jaroslav Vožniak, Rudolf Komorous).

Objev podobné jako Šmidrové

Co je dada?Motýl, včela, růže hozená do kostela?Zábavní nesmysl, nebo něco mnohem hlubšího, co ohledává samotné kořeny lidské civilizace?Jedno z dlouhé řady avantgardních hnutí, jeden z mnoha uměleckých stylů, anebo rovnou nová metoda psaní a čtení člověka napříč dějinami od á do zet?Jak to bylo s dada venku, ve Švýcarsku, Německu, Francii – a jak u nás doma?Byl dadaistou Jaroslav Hašek? Ladislav Klíma?Byli dadaisty Voskovec s Werichem, Recessisté, Šmidrové, Křižovníci? A pokud ano, čím? A pokud ne, proč?Kdo za to může, že dada tady hrálo vždycky druhé housle, navíc mnohdy falešně?První válka? Teigův poetismus? Druhá válka?Totality všeho druhu?Čtěte studii Radima Kopáče Rozum, který mi uletěl!Možná se dozvíte něco, možná nic.

Objev podobné jako Rozum, který mi uletěl! - České dada v souvislostech od první republiky po dnešek - Radim Kopáč

Jan Koblasa (1932, Tábor) patří mezi výrazné osobnosti evropského sochařství 2. poloviny 20. století. Jeho expresivně symbolická, avantgardně orientovaná tvorba se rozvíjí již za studií na pražské AVU (1952-58). Spolu s několika mladými nespokojenci iniciuje tehdy založení "Klubu" (od 1957 skupina Šmidrové), reagujícího neodadaistickou recesí na zmrtvělost a absurditu doby. Zaujat konkrétní hudbou, expresionismem a existenciální filozofií pokouší se v sochách i v obrazech vyjádřit svůj životní pocit. Stává se vůdčí osobností mladé generace a jedním z významných představitelů nekonformního, radikálně zaměřeného umění. Zúčastňuje se zprvu neoficiálních, posléze prestižních výstav československého moderního umění doma a v zahraničí. Okupace Československa v srpnu 1968 jej zastihuje v Itálii. Nevrací se. Získává azyl v severním Německu. V roce 1969 zakládá v Kielu na Muthesius Fachhochschule obor volné plastiky, který ve funkci profesora vede až do roku 1998. Žije v Hamburku, kde jeho dílo nachází pozitivní ohlas a respekt. Osobitá forma expresivního, obsahově bohatého výrazu, jež zprvu prošla fází radikální abstrakce, si udržuje nekonvenční zobrazení člověka a jeho osudu. Přispívá k tomu důraz na archetypové a mytické složky díla, v jejichž poselství Koblasa nachází analogie k současné životní zkušenosti. Do dnešní doby připravil - většinou v Evropě - kolem sta samostatných výstav. Za svou tvorbu získal řadu ocenění a jeho díla vlastní významné světové sbírky. Umělcova reprezentativní monografie vychází v české a německé jazykové mutaci.

Objev podobné jako Jan Koblasa (německy) - Josef Hlaváček, Mahulena Nešlehová