portret basnika jaroslava seiferta

Audiokniha: Z překrásného komentáře Marie Kučerové k původnímu albu 1 18 0753 Portrét básníka Jaroslava Seiferta (básně vybral František Hrubín) vydanému v roce 1969 v Supraphonu a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: PORTRÉT BÁSNÍKA JAROSLAVA SEIFERTA, tak nazval František Hrubín svůj průřez tvorbou národního umělce JAROSLAVA SEIFERTA. Představil nám tak moudrého chudého z Města v slzách, básníka, jenž nosí v kabátě květinu / a v duši pláč ; milosti! zástupů odevzdaného proletáře , který odhodlanost své mladosti spojil s mocnou silou zástupů v klukovsky vyzývavém: Kdybychom chtěli a plivli na slunce / zhasne. Z těchto veršů však už lze vyčíst náznaky unikání násilné síle davu a přitakání životu-poezii, poezii-hře. Tolik převleků, a za tím vším jakoby naruby obrácená máchovská tvář okouzlené i odkouzlené SVATEBNÍ CESTY: Studený pláč pod trojí maskou smíchu / ó výstředníku! Pak teskný dialog s lyrikou slzy věcí a času (M. M. Píša) v básnických sbírkách SLAVÍK ZPÍVÁ ŠPATNĚ, JABLKO S KLÍNA, RUCE VENUŠINY a JARO SBOHEM. Mlčenlivá zastavení u zemité PŘILBY HLÍNY, povzdech vzpoury nad mrtvým Vladislavem Vančurou ve sbírce RUKA A PLAMEN, oslnění věčným vzmachem i zmarem lásky v PÍSNI O VIKTORCE, ztěžklá pravda KONCERTU NA OSTROVĚ, ticho smrtelné lásky a milostné smrti v posledním ODLÉVÁNÍ ZVONŮ. Básník František Hrubín by jistě dokázal uchopit několik slov a načrtnout portrét svého staršího básnického druha s definitivní konečností, kterou zřejmě dovedou vidět a podržet si jenom muži. Nemohu prostě zastoupit Františka Hrubína a nabídnout Vám Seifertův portrét náhradní, byť s případnými retušemi. Portréty lze ztrácet a zapomínat, ale nelze je milovat a zrazovat. V mém pohledu je však láska i zrada, a to, co právě píšu, bude nejspíš mé VYZNÁNÍ básníku Jaroslavu Seifertovi. Bylo to tuším zjara 1953, kdy básník nuceně mlčel, zatímco kdosi o něm psal, že zneužil čestného titulu básníka , neboť ve chvíli, kdy náš lid upírá své oči vpřed a jeho oči se plní radostí , si dovolil napsat opojnou a opájející PÍSEŇ O VIKTORCE. Má láska tedy byla přinejmenším nedoporučitelná, což vedlo k tomu, že jsem zcela propadla poezii. Jaroslav Seifert mi byl skutečně tím, čemu se říká první láska. Učil mě milovat poezii, vyvedl mě z bezbřehosti jazyka, která mě poněkud lekala u Vítězslava Nezvala, k čistým pramenům slov. Naučil mě hledat právě ten jediný pravý kamínek na samém dnu básně. Potůčky Seifertových básní se slévaly v mé důvěrně známé rybníky, v mou každoroční jistotu návratu k nám domů....A Vám, milý přátelé mladí a nejmladší odevzdávám slova Exupéryho moudré lišky k Malému princi: Až budete poslouchat tyto verše, zavřete oči - druhý den si je poslechněte znovu, třetí den zrovna tak a uvidíte, jak budete lásce blízko a ještě blíž. Poezie si Vás už ochočí sama. JAROSLAV SEIFERT (*23.9.1901 – † 10.1.1986

Objev podobné jako Portrét básníka Jaroslava Seiferta - Jaroslav Seifert - audiokniha

Audiokniha MP3 - autor Jaroslav Seifert, čte Otakar Brousek st. Audiokniha Portrét básníka Jaroslava SeifertaZ překrásného komentáře Marie Kučerové k původnímu albu 1 18 0753 "Portrét básníka Jaroslava Seiferta" (básně vybral František Hrubín) vydanému v roce 1969 v Supraphonu a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:PORTRÉT BÁSNÍKA JAROSLAVA SEIFERTA, tak nazval František Hrubín svůj "průřez" tvorbou národního umělce JAROSLAVA SEIFERTA. Představil nám tak "moudrého chudého" z Města v slzách, básníka, jenž nosí "v kabátě květinu / a v duši pláč"; "milosti! zástupů odevzdaného "proletáře", který odhodlanost své mladosti spojil s mocnou silou zástupů v klukovsky vyzývavém: "Kdybychom chtěli a plivli na slunce / zhasne." Z těchto veršů však už lze vyčíst náznaky unikání násilné síle davu a přitakání životu-poezii, poezii-hře. Tolik převleků, a za tím vším jakoby naruby obrácená "máchovská tvář" okouzlené i odkouzlené SVATEBNÍ CESTY: "Studený pláč pod trojí maskou...

Objev podobné jako Portrét básníka Jaroslava Seiferta ()

Páteří osmého svazku je sbírka Praha. Její jednotlivé básně vznikaly průběžně již od 40. let a její kompozice se postupně velice proměňovala. Konečnou podobu sbírka dostala až v r. 1964 redakcí A. M. Píši v 6. svazku Díla Jaroslava Seiferta. Původně mimo zamýšlenou sbírku vznikaly známé cykly Mozart v Praze, Vltava, Letohrádek královny Anny (mnohé též jako bibliofilie) ad. Kromě básní pozdější sbírky Praha psal J. Seifert od 40. let romance, z nichž v 50. letech vyšlo několik drobných tisků, jako např. Romance o mládí a o víně či S obláčky hroznů. Při Seifertových zájezdech do Beskyd vznikaly básně věnované přátelům a jejich dětem (Vytržené stránky). Pouze dvakrát vyšla sbírka Prsten Třeboňské Madoně. Z překladů svazek obsáhne Píseň písní, kterou J. Seifert přebásnil za jazykové spolupráce St. Segerta. Oddíl Dodatků zpřístupňuje řadu básní, jež dosud nebyly knižně publikovány, některé známe pouze z rukopisu. Těch se - na rozdíl od raných Seifertových sbírek - zachovalo značné množství, které bude zpracováno formou rozsáhlého různočtení. Ilustrační doprovod tvoří reprodukce obálek jednotlivých vydání, z výtvarníků svazek obohatí mj. Cyril Bouda, Arnošt Paderlík, Václav Sivko, Karel Svolinský či František Zikmund. Editor: Marie Jirásková

Objev podobné jako Dílo Jaroslava Seiferta, sv. 8 - Jaroslav Seifert

Audiokniha: Původní EP album SP 20016 Verše z díla Jaroslava Seiferta recituje Jaroslav Seifert a Dana Medřická vydal Supraphon v rámci Klubu přátel poezie v roce 1960. Básně Hora Říp a Básník a jiná řemesla recituje sám autor, další - Píseň rodné zemi, Jaro 1963, Květnové noci a Rozhovor nezapomenutelná Dana Medřická. JAROSLAV SEIFERT (*23. září 1901 – †10. ledna 1986) DANA MEDŘICKÁ (*11. července 1920 – †21. ledna 1983)

Objev podobné jako Verše z díla Jaroslava Seiferta recituje Jaroslav Seifert a Dana Medřická - Jaroslav Seifert - audiokniha

Audiokniha MP3 - autor Jan Neruda, čte Jan Tříska, Ladislav Boháč, Marie Tomášová, Miroslav Masopust a Otomar Krejča Portrét básníka Jana NerudyZ rozsáhlého komentáře Viléma Závady k původnímu LP albu 0 18 0520 "Portrét básníka Jana Nerudy" vydanému v roce 1968 v Supraphonu a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:JAN NERUDA! Už to jméno samo nám zní tak důvěrně a mile. Vyvolává v nás představu člověka na venek drsného a možná nevlídného, ale v jádře dobrého a úsměvného. A Neruda byl vskutku takovým člověkem, nejen podle jména, ale v celém životě a v celém díle. Také jeho poezie vyrůstá z hořkého kořene, rozvíjí se však v nádherný květ, jaký může vyrůst jenom v české zemi a pod českou oblohou. A třebaže pak někdy vypučely i květy nádhernější a opojnější, přece jen se vždy znovu vracíme k střídmějšímu básníku Hřbitovního kvítí, Balad a romancí, Prostých motivů a Zpěvů pátečních, neboť Jan Neruda se nám stal zatím takovou obecně uznávanou mírou, jíž vážíme a...

Objev podobné jako Portrét básníka Jana Nerudy ()

Audiokniha: Z komentáře Milana Blahynky k původnímu LP albu 1118 2664 František Branislav - Portrét básníka vydaného Supraphonem v roce 1980 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: Dílo líbezné ve své prostotě a jednoduchosti, statečné i tam, kde zní nejjemněji, nejtišeji, nejzpěvněji, přesvědčivě svou cudnou spontánností, nevtíravé, zato zapisující se skoro samo do paměti čtenářů, to je odkaz Františka Branislava, básníka s dávnou českou muzikantskou krví v žilách a tradicí v srdci. Snad právě ona ho vždy chránila před rozmary literárních mód, před směrovými jednostrannostmi a sezónními výkyvy, a do té míry, že se někdy mohlo zdát, jako by tento básník tvořil stranou hlavních vývojových proudů české poezie. Po čase se vždy ukázalo, že ani nestál mimo, ani se neopožďoval za vývojem. Šel pomaleji než jiní, ale v rozhodujících okamžicích národního a literárního vývoje byl vždycky včasný: v tísni protektorátu i v rozběhu budovatelských let…Portrét básníkův, o který se pokouší naše deska, je komponován ze čtyř vět na způsob odpovídající hudební skladby. Větu první skládají básně autorova okouzlení evropským severem. V tom byl Branislav nejnápadněji svůj. Zatímco česká poezie se pravidelně stáčela k slunnému jihu a od Října 1917 k sovětskému východu, Branislav našel krajinu svého srdce v kraji zamrzlých jezer, severních řek, skagerrackých rybářů a modrých očí rybářek na ostrově Kӓringön. Branislav Skandinávii skutečně důkladně poznal, překládal ze švédštiny a dokonce napsal i příručku Švédsky na cesty (1939). Láska k severu mu však nezabránila básnicky ztvárnit „jarní večer v starodávném Tbilisi“, přistání v Moskvě a staronové Řecko. Druhou větu tvoří Branislavova poezie milostná; na její začátek je záměrně vybrána báseň Svatební. Branislavův milostný cit netěká, žije láskou „pro věčnost“. „Láska potrvá“, je základní slovo Branislavova milostného vyznání. Přitom básníkova píseň o ženě (a o ženách tehdy když básník nemluví jen za sebe!) plynule přechází v píseň o matce. Základní motiv Branislavovy milostné poezie je motiv prstenu. Prstenem na cestu básník nazval jednu svou sbírku, ale dala by se tak nazvat jeho milostná poezie celá. Třetí láskou vedle evropského severu a ženy byla básníkovi hudba ve svých nesčíslných podobách; odtud třetí věta našeho portrétu. Možná právě touto větou může být Branislav dnešnímu čtenáři nejbližší. Určitě jí je nejblíž české poezii sedmdesátých let, poezie navracející se ke svému hudebnímu základu, k melodii předtím narychlo odkládané, domněle nezpůsobilé hlubšího myšlenkového ponoru. A konečně věta čtvrtá, v níž se dostává na básníkovu lásku všecky jeho ostatní lásky scelující, doplňující, věta o domově. Nemůže být než v samém závěru, k ní vše směřuje, poznání severu, rodinné štěstí i hudba dávných českých nedělí. Právě díky tomu je Branislavova píseň o domově nezaměnitelná. Ostatně na domov básník myslel, když vzpomínal v Goteborgu na Bedřicha Smetanu; Smetana je ovšem nejen domov, ale i hudba. Byť vepsána do čtyř vět, Branislavova poezie milostného okouzlení životem je nedělitelná.

Objev podobné jako František Branislav - Portrét básníka - František Branislav - audiokniha

Audiokniha MP3 - autor Jan Pilař, čte Martin Stropnický a Petr Haničinec Portrét básníka Jana PilařeV komentáři k původnímu LP albu 1118 4268 "Národní umělec Jan Pilař - portrét básníka" vydanému v Supraphonu v roce 1987 napsal Dr.Milan Blahynka o JANU PILAŘOVI (*9.9.1917 – † 19.10.1996) mimo jiné:...na samém začátku své tvůrčí dráhy koncipoval poezii jako úsilí, v němž se setkávají, slévají a umocňují všecka umění; mnohem později v jedné ze svých Chval , ve chvále na "Na rodnou řeč" se vyzná ze své víry "v nekonečnou moc poezie".Ta víra a důvěra jde s ním od prvních pokusů ve Studentském časopise, kam přispíval jako student klatovského gymnázia, provází ho za vysokoškolských let na pražské filozofii, ve šťastném období prvního rozletu, kdy byl obecně uznáván za význačného představitele nejmladšího pokolení, a pomáhá mu přežít 17. listopad 1939, deportaci do koncentračního tábora i sachsenhausenské mrazy a pak celý protektorát. Z té víry v nekonečnou moc poezie...

Objev podobné jako Národní umělec Jan Pilař - portrét básníka ()

Audiokniha: Z rozsáhlého komentáře Viléma Závady k původnímu LP albu 0 18 0520 Portrét básníka Jana Nerudy vydanému v roce 1968 v Supraphonu a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: JAN NERUDA! Už to jméno samo nám zní tak důvěrně a mile. Vyvolává v nás představu člověka na venek drsného a možná nevlídného, ale v jádře dobrého a úsměvného. A Neruda byl vskutku takovým člověkem, nejen podle jména, ale v celém životě a v celém díle. Také jeho poezie vyrůstá z hořkého kořene, rozvíjí se však v nádherný květ, jaký může vyrůst jenom v české zemi a pod českou oblohou. A třebaže pak někdy vypučely i květy nádhernější a opojnější, přece jen se vždy znovu vracíme k střídmějšímu básníku Hřbitovního kvítí, Balad a romancí, Prostých motivů a Zpěvů pátečních, neboť Jan Neruda se nám stal zatím takovou obecně uznávanou mírou, jíž vážíme a proměřujeme uměleckou i lidskou pravdivost každého básnického projevu. Narodil se jako pozdní dítě chudé pražské rodiny. Otec, vojenský vysloužilec, měl trafiku, matka byla posluhovačka. Když mladý Neruda dospěl a pokoušel se v padesátých letech minulého století o své první verše, nastala u nás doba zaživa pohřbených . Demokratická revoluce z roku 1948 byla potlačena, ve škole a úřadech se němčilo , Praha se hemžila udavači a vše, co by mohlo Čechům připomínat někdejší samostatnost a velikost, bylo tvrdě zahlazováno. Jen studentská mládež si díky několika osvíceným profesorům uchovávala vlastenecké nadšení a mladí řemeslníci a obchodníci, přicházejí do měst z venkova, se bez ohledu na tísnivé poměry politické a kulturní drali odvážně vpřed. V takových poměrech vydal Jan Neruda roku 1858 svou prvou básnickou sbírku Hřbitovní kvítí...Místo líbivého povrchu ukázali černý rub života: bídu, zápas o skývu chleba, tragickou nejistotu člověka, umírání a smrt. Na druhé straně pak obnažily život národa a ukázaly na ubohost jeho poměrů politických, speciálních a národních..Neruda odvážně vnesl do české poezie drsnou skutečnost všedního života a obohatil ji drsnou, konkrétní řečí, čerpající z hovorové mluvy i z lidové obraznosti...V letech 1859 a 1860 napsal Neruda většinu básní z druhé své Knihy veršů, kterou však vydal až o deset let později. V ní se pokusil rozvinout své schopnosti ještě do větší šíře a hloubky. Na jedné straně rozvíjel sice tradiční básnické povídky Máchovy i balady Erbenovy, na druhé straně však už psal modernější balady sociální a dobové šansony politické. V ní se pokusil rozvinout své schopnosti ještě do větší šíře a hloubky. Na jedné straně rozvíjel sice tradiční básnické povídky Máchovy i balady Erbenovy, na druhé straně však už psal modernější balady sociální a dobové šansony politické. Na jedné straně rozvíjel sice tradiční básnické povídky Máchovy a Erbenovy, na druhé straně však už psal modernější balady sociální a dobové šansony politické. Stejně tak rozšířil svůj básnický obzor. ..A na rozdíl od úsečných a přerývaných slok Hřbitovního kvítí se v Knihách veršů rozmáchl a pokusil jak o nádherné popisy divoké přírody, tak o vystižení lidských vášní. Romantický patos mu však nesvědčil. Skutečný Neruda byl básníkem citu cudného a utajovaného a umělcem verše málomluvného, který však v jeho básních vibruje jako obnažený nerv. ..Knihy veršů podávají široký obraz života té doby a v třetím programním oddíle se dokonce snaží ukázat i jakýsi výhled do budoucna, neboť někdejší kritik národní malosti a bídy vyrost zatím v básnického tribuna svého lidu. V atmosféře intrik a denní vyčerpávající práce pracoval Neruda na své třetí básnické knížce Písně kosmické, kterou vydal knižně roku 1878. V předchozích Knihách veršů se obíral problémy a trampotami pozemskými, nyní pozvedl oči k hvězdné obloze. V atmosféře intrik a denní vyčerpávající práce pracoval Neruda na své třetí básnické knížce Písně kosmické, kterou vydal knižně roku 1878. V předchozích Knihách veršů se obíral problémy a trampotami pozemskými, nyní pozvedl oči k hvězdné obloze. Ten pohled v něm probudil celou škálu pocitů, myšlenek i filosofických úvah…Nerudovi nešlo o nějaké problémy astronomické, ale o člověka a jeho život na zemi. ..V těžkých chvílích osobních a v nesnadných dobách politických zalétával v myšlenkách stále častěji do minulosti. Přivolával si vzpomínky na revoluční rok 1848, oživoval obrazy z mládí, chodil znovu po starých cestách, vzpomínal na setkání s českým lidem. Z takových vzpomínek zvolna pak vyrůstaly Balady a romance, knížka plná pohody a jasu, plná humoru a smířlivé moudrosti, plná pochopení a víry v český lid. Od hvězd znovu obrátil pohled k zemi, ze světa se vrátil navždy k domovu, po mnohém bloudění našel hlubinu bezpečnosti ve svém srdci…Do tragiky vnesl opět trošku humoru. Nejedna známá legenda nabývá v podání Nerudově nový smysl, odstín, přízvuk nebo i trošku ironický podtext. A také umělecky si s Baladami a romancemi pohrál a polaskal. Dovedl je k takové dokonalosti, že v nich nelze pohnout ani jedním slovem. Ale jak šla léta a choroba pokračovala, už se málo podíval ven i z oken svého b

Objev podobné jako Portrét básníka Jana Nerudy - Jan Neruda - audiokniha

Audiokniha: Z komentáře Františka Branislava k původnímu LP albu DV 15297 Portrét básníka Antonína Sovy vydanému v Supraphonu v roce 1966 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: ...Antonín Sova je ryze český básník, který svým výrazem rozezpíval mateřštinu, zvroucněl ji a dal jí zvláštní půvab. Je dobře poznovu se zamýšlet nad životem a dílem tohoto vzácného básníka. Kdykoli vyslovíme jméno Antonína Sovy, procitá rosnaté světlo, zazní chvála české krajiny, nad kterou zpívá skřivan, kde pluh obrací k slunci hliněné brázdy. Jak je spanilé, jak je opojné naslouchat lyrické melodii! V ní zachvěje se jarní květ, ozve se stesk po ženě, sílí víra v domov. V hlasech země je úrodnost i kov pro zbraně, vůně i křídla, oblázky na březích potoků i modravá dálka, do níž spěchá řeka. A kdo by neznal i vichřičnou sloku Antonína Sovy, která statečně bojovala za právo národa, ve které je soucit a vzdor, kterou se neochvějně věří v lidskou spravedlnost! Sovova píseň je plna životní vášně, pastelových obrazů, přírodních pohledů i lidských cest. Antonín Sova měl schopnost hluboce vyjadřovat českou citovost, porozumět dějinnému vývoji. Byl prostoupen osudem země, věděl o jejích propastech a touhách, žil její zklamání i výhry. Kdybychom hledali hudební nástroj, který nejlépe vyjadřuje Sovovu básnickou tvorbu hudebním nástrojem, nebudou to jen housle, byl by to mnohostrunný hudební nástroj, který se pod citlivým dotekem rozechvěje do tolika zádumčivých a jemných, roztoužených písní. A kolik vyvolává dojmů! Rozehraje-li se hudba verše, má věrný znak české citovosti. A jak nás hluboce dojímá, jakou úctu a obdiv v nás probouzí, když víme, že básník dovedl tvořit až do posledních dnů života, ačkoli poslední dlouhá léta znamenala pro něho hořkou samotu, bolest a utrpení. Jen vzpomínkami mohl se navracet do kraje, kde prožíval kouzelné dětství, kde příroda naučila ho vyposlouchávat nejskrytější tajemství. Miloval vody a lesy, měl rád pole a vrchy, naučil se svým krajem milovat celou svou rodnou zem, dát jí milostný hlas a přítulnost, napojit vírou v prosté lidi. Rodná krajina naučila ho hledat a nalézat citlivý výraz pro lidské duševní stavy, pro naděje, pro chvějivé nálady přírodních krás i složitého lidského žití. Dodnes je nám blízký ten jemný básník, který se probojovával k pravdě, který chtěl zplna pochopit a básněmi vyslovit smysl našeho národního života. Svými horečnými verši proteplil čas, rozechvěl tolik srdcí, dal vdechnout vůni, dal zahýřit obrazům pestrými barvami. Zádumčivá samota byla sestrou jeho mládí. Životní jeho cesta vedla ho k lidským srdcím. ANTONÍN SOVA (*26.2.1864 – †16.8.1928)

Objev podobné jako Portrét básníka Antonína Sovy - Antonín Sova - audiokniha

Audiokniha: Z komentáře Vladimíra Justla k původnímu LP albu 1 18 2355 Konstantin Biebl - portrét básníka vydanému Supraphonem v roce 1978 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: Básnický portrét KONSTANTINA BIEBLA (1898-1951) na gramofonové desce je pokusem o skladbu, snažící se i na časově omezené ploše představit autora v jeho základních tématech, ideovém a uměleckém růstu, v bohatství jeho metaforiky i ve využití formálních struktur, v revolučním patosu jeho materialistického pozemšťanství. Biebl patřil ke generaci wolkrovsko-nezvalovské, s níž sdílel společná názorová východiska stejně jako bytostnou potřebu tvůrčího hledání. Stačilo však, že byl jen o dva roky starší než její hlavní představitelé, aby se pro něho stala zkušenost válečných zákopů - obdobně jako pro jeho lounského přítele, prozaika Karla Konráda - životním stigmatem. Dalším výrazným rysem Bieblovy tvorby je jeho sociální cítění, aktivní sounáležitost s bojem dělnictva a třídní chápání společenských konfliktů. Toto vědomí prostupuje všechny jeho knihy, téma a doba je vyhrocuje...Tyto dva základní akordy, válka a sociální téma, tvoří ve zkratce snad sdostatek typizující první větu naší skladby. Druhou frází vytvořené kompozice jsou verše milostné. Biebl byl plachý člověk, něžný lyrik (ale zároveň, jak zase nejpřesvědčivěji ukazuje poslední jeho kniha, nesmlouvavý bojovník). Bieblova milostná poezie není zavalena ozdobností pěkných slov: je cudná ve výrazu, je lidsky opravdová, je v ní slyšet dech lásky i tep rozechvělého srdce. A je i hravá....Třetí věta naší skladby představuje Biebla exotického . Její jádro tvoří sbírka S lodí, jež dováží čaj a kávu , hlavní umělecký svědek - kromě několika próz - jeho cesty na Jávu a do holandské Indie na podzim 1926...Poslední část a zároveň epilog naší desky patří sbírce Bez obav, shrnující Bieblovy básně z let 1940-1950, necelý půlrok před básníkovou smrtí...

Objev podobné jako Konstantin Biebl - portrét básníka - Konstantin Biebl - audiokniha

Audiokniha MP3 - autor Karel Toman, čte Hana Kofránková, Pavel Soukup, Petr Haničinec a Radovan Lukavský Audiokniha básní Karla TomanaZ rozsáhlého komentáře Vladimíra Justla k původnímu LP albu 1 18 2158 "Národní umělec Karel Toman - Portrét básníka" vydanému v Supraphonu v roce 1978 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:"Domove, nikdy nemluvíš / tak jako ve dnech, kdy jsme sami./.../ Mám tebe z celé duše rád/ a bez tebe bych nemoh žíti. / Však tulák je můj kamarád / a chudým patří moje žití." To jsou verše KARLA TOMANA (*25.2.1877- †12.6.1946) napsané na Štědrý den 1924 v Provence. Není to literární autostylizace, pravdivost tohoto vyznání potvrzuje básníkův životopis...Celkem ani ne sto dvacet básní - a přitom jaké dílo! Už tento malý počet ukazuje, že Karel Toman byl cudný autor, který neplýtval slovy, jeho básnická sdělení jsou přesná, zvolená slova jsou ta jediná, která musela být řečena. Přiznal kdysi, že než báseň napíše, umí ji obvykle zpaměti: nosil ji...

Objev podobné jako Národní umělec Karel Toman - Portrét básníka ()

Audiokniha MP3 Vítězslav Nezval, čte Otakar Brousek Původní LP album Portrét básníka Vítězslava Nezvala vydal Supraphon v roce 1972 - nyni titul vychází poprvé digitálně:"(autor) je si rovněž vědom, že způsob, jímž splnil a splňuje svoji úlohu, není jeho výhradní osobní zásluhou, že sebepříznivější založení pro takový úkol, nazývané obecně nadáním, či aspoň disposibilitou, by neznamenalo samo o sobě nic, kdyby nebylo bývalo postaveno do tak a tak determinovaných vnějších podmínek, například do doby těsně po válce, v tomto a nejiném národě, do společnosti lidí tak a tak myslících, ve styk s jistými a nejinými ideami, uměleckými směry, životními a rodinnými podmínkami, ženami, přáteli, náhodami, současníky, předchůdci i následovníky, jedním slovem je si vědom, že postaven do průsečíku jiných vlivů, byl by svým založením jinou, snad výmluvnější, snad zcela němou bytostí."Vítězslav Nezval

Objev podobné jako Portrét básníka Vítězslava Nezvala ()

Audiokniha: Původní LP album 1118 1213 Portrét básníka Vítězslava Nezvala vydal Supraphon v roce 1972 - nyni titul vychází poprvé digitálně: (autor) je si rovněž vědom, že způsob, jímž splnil a splňuje svoji úlohu, není jeho výhradní osobní zásluhou, že sebepříznivější založení pro takový úkol, nazývané obecně nadáním, či aspoň disposibilitou, by neznamenalo samo o sobě nic, kdyby nebylo bývalo postaveno do tak a tak determinovaných vnějších podmínek, například do doby těsně po válce, v tomto a nejiném národě, do společnosti lidí tak a tak myslících, ve styk s jistými a nejinými ideami, uměleckými směry, životními a rodinnými podmínkami, ženami, přáteli, náhodami, současníky, předchůdci i následovníky, jedním slovem je si vědom, že postaven do průsečíku jiných vlivů, byl by svým založením jinou, snad výmluvnější, snad zcela němou bytostí. Vítězslav Nezval

Objev podobné jako Portrét básníka Vítězslava Nezvala - Vítězslav Nezval - audiokniha

Audiokniha: Z rozsáhlého komentáře Vladimíra Justla k původnímu LP albu 1 18 2158 Národní umělec Karel Toman - Portrét básníka vydanému v Supraphonu v roce 1978 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: Domove, nikdy nemluvíš / tak jako ve dnech, kdy jsme sami./.../ Mám tebe z celé duše rád/ a bez tebe bych nemoh žíti. / Však tulák je můj kamarád / a chudým patří moje žití. To jsou verše KARLA TOMANA (*25.2.1877- †12.6.1946) napsané na Štědrý den 1924 v Provence. Není to literární autostylizace, pravdivost tohoto vyznání potvrzuje básníkův životopis... Celkem ani ne sto dvacet básní - a přitom jaké dílo! Už tento malý počet ukazuje, že Karel Toman byl cudný autor, který neplýtval slovy, jeho básnická sdělení jsou přesná, zvolená slova jsou ta jediná, která musela být řečena. Přiznal kdysi, že než báseň napíše, umí ji obvykle zpaměti: nosil ji v sobě tak dlouho, až dostala konečnou podobu. Nosil ji v sobě na svých toulkách a zaznamenal ji ve chvíli, kdy jako ražba vzácné mince básnictví vydala svědectví krásy a pravdy. Tato ukázněnost a přísnost na vlastní tvorbu přinesla své ovoce. Dospěl k oné metě velkého umění, kterou je prostota. Jeho básně jsou jako průzračná studánka: vidíš do nich, byť jejich dno je sebehlubší. Jsou psány krystalicky čistým jazykem, navazujícím na nejlepší lidové a národní tradice...Necelých sto dvacet básní - a přitom jeden z vrcholů, kterých dosáhla naše poezie na své cestě za svébytně českým hlasem, za jednotou obsahu a formy, vnitřním patosem myšlenky vyjádřené se samozřejmostí prosté pravdy. Je to dílo, které v sobě spojuje všechno to podstatné, čeho české básnictví do té doby dosáhlo, a které tiše a neokázale připravovalo cestu novým generacím. Proto byl a je Toman milován svými básnickými druhy stejně jako autory nových generací, i proto je stále živý - a není to floskule vhodná jen k příležitosti životního jubilea, je to radostná skutečnost. Je čten a chápán těmi, kdo touží po občerstvení pramenitou vodou na své pouti životem. Těmto čtenářům je určena i naše gramofonová deska... Recitují Radovan Lukavský, Petr Haničinec, Hana Kofránková a Pavel Soukup

Objev podobné jako Národní umělec Karel Toman - Portrét básníka - Karel Toman - audiokniha

Audiokniha: V komentáři k původnímu LP albu 1118 4268 Národní umělec Jan Pilař - portrét básníka vydanému v Supraphonu v roce 1987 napsal Dr.Milan Blahynka o JANU PILAŘOVI (*9.9.1917 – † 19.10.1996) mimo jiné: ...na samém začátku své tvůrčí dráhy koncipoval poezii jako úsilí, v němž se setkávají, slévají a umocňují všecka umění; mnohem později v jedné ze svých Chval , ve chvále na Na rodnou řeč se vyzná ze své víry v nekonečnou moc poezie .Ta víra a důvěra jde s ním od prvních pokusů ve Studentském časopise, kam přispíval jako student klatovského gymnázia, provází ho za vysokoškolských let na pražské filozofii, ve šťastném období prvního rozletu, kdy byl obecně uznáván za význačného představitele nejmladšího pokolení, a pomáhá mu přežít 17. listopad 1939, deportaci do koncentračního tábora i sachsenhausenské mrazy a pak celý protektorát. Z té víry v nekonečnou moc poezie Pilař už za války kreslí ve Stesku Orfeově průhledně jinotajný obraz koncetračního tábora a Domem bez oken zpodobňuje život v okupované zemi. K té víře a důvěře v poezii přistupuje už tehdy poznání životodárné moci lásky a vznikají Milostné dopisy i Milostný příběh . Pilařova poezie zachycuje pohotově už první signály blížícího se osvobození -to jsou básníkovy Vlny ....Pilař, básník vášnivě prudké lásky a horoucího vztahu k domovu náleží k našim básníkům bytostně a zároveň programově nejčeštějším. Jeho láska k domovu a k mateřšětině není synovská, ale milenecká. Proto si s Pilařovou poezii rozumí mládí. Proto je Pilařova poezie stále mladá, svěží, živá.

Objev podobné jako Národní umělec Jan Pilař - portrét básníka - Jan Pilař - audiokniha

Audiokniha: Z komentáře Hany Rambouskové k původnímu LP albu 1 18 1699 Portrét básníka Viléma Závady vydanému Supraphonem v roce 1975 k umělcovým sedmdesátým narozeninám a nyní vycházejícímu ke kulatému výročí jeho narození poprvé digitálně. Začínající básník bývá zachumlán v sobě a cítí zpravidla jen sebe. Teprve tehdy, až se prodere ze své kukly, až se otevře světu, začne vnímat to, co se děje kolem něho. Mnohému neporozumí, v mnohém bolestně tápe. To jsou slova Národního umělce VILÉMA ZÁVADY...tento rodák z černé Ostravy, který se v květnu letošního roku dožil požehnané sedmdesátky, říká o svém mládí: Jasně si vzpomínám na chvíle osvobození v říjnu 1918. Ale fanfáry a lampiónové průvody brzy skončily a nastaly opět všední časy. Po čtyřech letech války a hladu se rozmáhaly různé epidemie, nastal tvrdý zápas o existenci, docházelo k prvním velkým stávkám i k politickým otřesům. Od chlapeckých let mně byla blízká poezie Petra Bezruče, a proto mě také zaujaly první verše Horovy, Wolkerovy i Seifertovy, a celá ta vlna umění sociálního a proletářského. Ale pak jsem poznal Rimbauda a Apollinaira a velice mě okouzlil Nezval. Byl mně sympatický jeho poetismus. Ale nesdílel jsem jeho program bez výhrad. Chyběla mně jeho lehkost, hravost i bezstarostnost poetistů. Byl jsem proti nim mnohem těžkopádnější. Byli jsme na tom stejně s Františkem Halasem. Život nalehl na nás s větší tíhou, než jsme mohli unést a vyslovit. A vyrůstali jsme do dob stále těžších. Nicméně to byly doby krásné, na něž nikdy nezapomenu. Ale od osvobození uběhlo sotva deset let a svět se znovu začal otřásat krizemi. Šířila se nezaměstnanost. V Německu zvedal hlas revanšismus, který pak vynesl k moci Hitlera, vypukla občanská válka ve Španělsku, Mussolini přepadl Habeš, Hitler obsadil Rakousko a dvacáté výročí mladého státu zapadlo v hrůzách mnichovské zrady, po níž přišla úplná okupace Československa a nová světová válka. Dějiny se začaly zrychlovat a už nebylo času, abychom mohli rozvíjet to, co bylo v každém z nás, co bylo naším vnitřním osudem. Museli jsme se ze sebe samých vytrhnout, museli se bránit, zatím aspoň těmi zbraněmi, které nám byly k dispozici - verši, romány, divadelními hrami, kresbami. Hrozbu nové války a hrozby nových katastrof jsme cítili ostatně už dávno a také já jsem je vyslovil jak v Panychidě , tak v Siréně a posléze i v Cestě pěšky . Náš život se rozvíjel pod tlakem vnějších historických událostí. A ani po válce tomu nebylo jinak. Ani pak jsme se nemohli soustředit jenom k své práci literární, všichni jsme se nějakým způsobem podíleli na obnově života naší společnosti. Ostatně naše literatura byla vždy víceméně spjata se životem národa, a to ji nedrželo jenom při zemi, ale dávalo jí též vzlet a sílu. Krátce po druhé světové válce (v roce 1949) vydává Vilém Závada nový cyklus básní Povstání z mrtvých , v roce 1950 Město světla , poté v roce 1956 sbírku Polní kvítí , Jeden život v roce 1962 a v roce 1970 po prvé pro milovníky poezie básnickou sbírku Na prahu .... VILÉM ZÁVADA (*22. května 1905 – † 30. listopadu 1982)

Objev podobné jako Portrét básníka Viléma Závady - Vilém Závada - audiokniha

Kniha ukazuje básníka Jaroslava Vrchlického z perspektivy tázání po životnosti díla, jak byla sledována v kritické rozpravě v prvních čtyřiceti letech 20. století - zčásti už za života autorova. Čtení o Jaroslavu Vrchlickém je uvedeno studií, která provádí po debatách o básníkově tvorbě od sedmdesátých let 19. století až po poválečnou literárněhistorickou produkci (často schematizující začleňování básníkova odkazu do aktuálního kánonu) a moderní básnické výbory z jeho díla. Antologie přináší jak texty podrývající roli a význam Jaroslava Vrchlického pro dnešek (Viktor Dyk, J. S. Machar), tak pokusy o jeho kritickou rehabilitaci, vyzdvižení živých uměleckých hodnot jeho díla (Arnošt Procházka, Arne Novák, Josef Hora). Zastoupeny jsou rovněž hlasy odmítající pietní přístup k mrtvému klasikovi a požadující kritický, velmi výběrový přístup k jeho dílu, jenž by napomohl oživení mizivého zájmu o básníka (F. X. Šalda, Pavel Eisner, S. K. Neumann). Antologie zahrnuje konečně i zhodnocení díla Jaroslava Vrchlického v jeho lyrických vrcholech (Pavel Fraenkl) i jako celku (F. X. Šalda, Vojtěch Jirát) v širších souvislostech literárněhistorických. Čtení o Jaroslavu Vrchlickém ukazuje na sporech o odkaz nejproduktivnějšího a nejctěnějšího českého básníka možné příčiny skutečnosti, že Vrchlický nebyl za svého života ani po něm přijímán širokými vrstvami, nebyl čten (populární komedie Noc na Karlštejně představuje přitom v jeho jinak vesměs náročně koncipovaném díle výjimku). Z jeho rozsáhlého lyrického, epického a dramatického díla jsou jako živé vybírány jen básnické zlomky, což však historický význam Jaroslava Vrchlického v dějinách české literatury nijak neumenšuje. Čtení o Jaroslavu Vrchlickém tak naznačuje cestu k poznání básníka, jehož nelze minout. Úvodní studie editora Michala Topora představuje literárněkritickou i literárněhistorickou recepci díla Jaroslava Vrchlického od doby jeho působení až do dnešních dnů. Kniha zahrnuje obsáhlou chronologicky pořádanou bibliografii literatury o Jaroslavu Vrchlickém. Antologii připravil a bibliografii sestavil Michal Topor.

Objev podobné jako Čtení o Jaroslavu Vrchlickém - Michal Topor

Elektronická kniha - autor Michal Topor (ed.), 184 stran Kniha ukazuje básníka Jaroslava Vrchlického z perspektivy tázání po životnosti díla, jak byla sledována v kritické rozpravě v prvních čtyřiceti letech 20. století – zčásti už za života autorova. Čtení o Jaroslavu Vrchlickém je uvedeno studií, která provádí po debatách o básníkově tvorbě od sedmdesátých let 19. století až po poválečnou literárněhistorickou produkci (často schematizující začleňování básníkova odkazu do aktuálního kánonu) a moderní básnické výbory z jeho díla. Antologie přináší jak texty podrývající roli a význam Jaroslava Vrchlického pro „dnešek“ (Viktor Dyk, J. S. Machar), tak pokusy o jeho kritickou rehabilitaci, vyzdvižení živých uměleckých hodnot jeho díla (Arnošt Procházka, Arne Novák, Josef Hora). Zastoupeny jsou rovněž hlasy odmítající pietní přístup k mrtvému klasikovi a požadující kritický, velmi výběrový přístup k jeho dílu, jenž by napomohl oživení mizivého zájmu o básníka (F. X....

Objev podobné jako Čtení o Jaroslavu Vrchlickém (978-80-878-9901-4)

Audiokniha: Slavný básník, spisovatel a novinář v díle plném drsné reality i nesmrtelné poezie Letos v červenci uplyne 190 let od narození jednoho z nejslavnějších českých spisovatelů a básníků, tvořícího ve druhé polovině 19. století. Patřil ke generaci tzv. májovců, navazujících na sbírku Máj dalšího našeho slavného básníka Karla Hynka Máchy. Jan Neruda žil většinu života v Praze na Malé Straně. Toto město ovlivnilo jeho tvorbu osudově. Jako novinář spolupracoval s řadou tehdejších časopisů a novin. Zde rozvinul svébytnou uměleckou formu fejetonů určených novinám. Ve svém nejslavnějším díle, Povídkách malostranských (1878), využil zcela moderní, objektivní pohledy na dění, které zažíval kolem sebe, ve svém životě. Do svého vyprávění vnášel drsnou realitu. V básnické tvorbě využíval inspiraci přírodou, lidmi, kosmem. Do poezie vnesl humor i vlastenecké výzvy. V archivu Supraphonu jsme objevili nejen Povídky malostranské, čtené Zdeňkem Štěpánkem, ale skvělý komplet nazvaný Portrét básníka Jana Nerudy, tvořený jako kompilaci z mnoha básníkových prací, recitovaný Janem Třískou, Marií Tomášovou, Otomarem Krejčou a řadou dalších. Na archivní poklady jsme navázali novými nahrávkami v archivu chybějících dvou povídek malostranských a fejetonů, čtené mladými interprety Radúzem Máchou, Radkem Melšou a Šimonem Krupou.

Objev podobné jako Výběr z díla slavného básníka, prozaika, kritika a novináře - Jan Neruda - audiokniha

Audiokniha: Komentář k původnímu LP 1118 3117 z roku 1983 a níže dokumentace: Před mnoha desítkami let žil v Praze mladý novinář, nakladatelský redaktor a básník, který miloval své město tehdy ohrožené výbojným fašismem. I rozhodl se, že spočítá a shromáždí všechny verše, které kdy byly o Praze cizími básníky napsány, a dokonce že shromáždí všechny výňatky z dopisů, zápisků a deníků všech ostatních slavných umělců, kteří Prahou alespoň prošli. Nedopočítal se, protože sotva začal, hrnuly se mu odevšad stále nově objevované materiály, známé i neznámé; ale přece jen se mu podařilo sestavit několik knížek, kterým dal symbolické názvy Věčné Čechy, Očima lásky, Město vídám veliké, Ta krásná země; nedopočítal se také proto, že byl jako známý antifašistický novinář zatčen, uvězněn a v roce 1942 popraven. Jmenoval se Vincy Schwarz, pocházel z hanáckého Šterneberka a dožil se čtyřiceti let. Nepoznal už verše, napsané novými hosty o Praze osvobozené a nové, která postupně vyrůstala v socialistické velkoměsto. Neboť Praha více než kdy jindy přitahuje návštěvníky z celého světa. Je to nepochybně tím, že vzrůstajíc počtem, rozsahem i výškou nových sídlišť nepozbývá svého dávného půvabu v historickém centru; jistě proto, že soudobé město nemění historické jádro Prahy v historickou rezervaci, ale ponechává i v něm kypět soudobý život: staré gotické sklepy se mění v útulné vinárničky, do kláštěrů, které se už málem rozpadávaly, umisťuje po nákladných rekonstrukcích díla, která byla potud jen v depozitářích galerií, z bývalé Královské cesty vytváří procházkovou magistrálu od Prašné brány až po hradní rampu. Profesor V. V. Štech, velký znalec a milovník Prahy, horlivý průvodce všech světových malířů a sochařů, kteří navštívili Prahu, vodíval své hosty na strahovské terasy a těšil se vždy na chvíli úžasu, když se před nimi otevřelo Město: město v kotlině, členěné jasnou řekou Vltavou, město zvedající se od řeky do mírných i prudších svahů, město plné stavebních památek, z nichž od jedné ke druhé lze dojít několika desítkami kroků, město románské, gotické, renesanční, barokní, i moderní i ještě modejrnější, jehož staletou krásu neporušily dnešní paláce ani věžové domy okolních sídlišť. A také vodil své hosty na Kampu, nejraději za jasných měsíčních nocí, kdy náměstíčka v okolí Čertovky procházejí z reality do pohádky a kdy památný most Karlův skutečně vypadá tak, jak ho charakterizoval v prvním překvapení francouzský sochař Émile Antoine Bourdelle: gotický kentaur s barokní hlavou. Praha okouzlovala básníky po celé věky. V dobách své slávy, za mocných králů z roku Přemyslova, v době Karla IV. i Jiřího Poděbradského i v dobách utrpení, kdy se z Evropské metropole stávalo a nakonec stalo provinční město, zanedbané, ošumělé, neopravované, chátrající - ale kdy Praha, královna sirá , nepřestala být pokládána za jedno z významných evropských město. Měst, která sice nezáří leskem preferované císařské Vídně, ale zůstává památníkem, byť smutným a tragickým, národa s vysokou kulturou, který se jednou zvedne a bude opět stát mezi předními národy světa. Není divu, že čeští básníci všech generací vyjadřovali lásku ke svému městu ve verších, ať už to byly umně komponované latinské a později i české hexametry, anebo jen pololidové popěvky o tom pražském mostě, o jarním příletu racků nad Vltavu, o rozkvetlém šeříku na petřínských stráních. Denně se objevují nové doklady, veršované, prózou psané, do písní a písniček zkomoponované pražské dojmy tak bohaté, že už naplnily celou jednu velkou knihovnu, v níž jsou jen díla Prahou inspirovaná. Nechceme-li jít příliš daleko do minulosti až středověké, stačí začít Johannem Wolfgangem Goethem a Clementem Brentanem, celé spousty veršů objevíme v díle pražského rodáka německého původu Rainera Marie Rilka, anebo zas jihlavského rodáka Louise Fürnberga; a pak už jsou tu jména básníků francouzských, kteří okouzlovali poválečnou generaci a kteří sami si nesli hluboko v srdci obraz Prahy buď jen kratičko spatřené, jako Guillaume Apollinaire, anebo dlouze prožívané, jako Paul Claudel, i jména prvních básníků sovětských, zejména Borise Pasternaka. A konečně jsou tu i desítky jmen, která první sběratel, pořadatel a vydavatel básnických dojmů cizích básníků z Prahy a o Praze ještě nemohl znát a už nepoznal, protože k ním přišli, až když nadlouho zatemnělá Praha se rozsvítila nejen pro dny sváteční, ale i pro dny všední. Patří k nám a mnohé z nich bychom neměli ani uvádět mezi básníky cizími; jsou naši. Gramofonová deska, která se pokouší ukázat Prahu očima těchto našich milých hostí, obsahuje proto jen výběr veršů nejlepších, nejvroucnějších a nejmilejších. Sedmnáct herců a recitátorů známých jmen spojilo své síly, aby vyjádřili to, co cítili návštěvníci a hosté naší Prahy. Známé jejich hlasy, oni sami jsou nám blízcí. A přece se zdá, že ty hlasy zaznívají dnes trochu jinak než obvykle. Jsou pevnější i rozechvělejší, zvoní, zpívají, voní, jako by pluly v řece světové poezie jako na vlnách. Řeka, která dlouhou ces

Objev podobné jako Praha očima cizích básníků - audiokniha

Audiokniha: Z komentáře Ludmily Vrkočové k původnímu LP albu 1218 4056 Vzpomínání na Jaroslava Ježka vydanému v Supraphonu v roce 1986 a nyní vydávanému poprvé digitálně: Kdo zná sílu zvukového dokumentu, dobře ví, že je v procesu poznání člověka, jeho práce a doby, ve které žije, nenahraditelný. Svědectví o čemkoliv může být řečeno nejrůznějšími způsoby, a to, jak je řečeno, vypovídá často více než obsah sám. Vždyť právě řeč spojuje člověka s člověkem, lidi s lidmi. Proto jsou tak oblíbené besedy s umělci, proto jsou tolik oblíbené rozhlasové pořady, v nichž se lidé nejrůznějších profesí zamýšlejí sami nad sebou, vzpomínají na významné události či své přátele. Zvuková forma svědectví má svou specifiku, která je vlastní rozhlasu a neméně gramofonovému záznamu. JAROSLAV JEŽEK je jméno, které je stále stejně populární jako v době skladatelova vstupu do hudebního života 20. a 30. let. Žijí ještě mnozí jeho vrstevníci, ale miluje ho i mladší generace, a dokonce i ta nejmladší. Není divu. Ježkova hudba je plná optimismu, vtipná, radostná, taková, jakou mladí lidé vždycky mají rádi. Trochu méně známá je Ježkova hudba z oblasti tzv. hudby vážné, ale i tady se dlouhodobě prověřuje její hodnota. O Jaroslavu Ježkovi-hudebníku mluví tedy přesvědčivě jeho hudba. Můžeme ji poslouchat. O Jaroslavu Ježkovi-člověku si můžeme hodně přečíst, především v zasvěcených publikacích dr. Václava Holzknechta. ...Tak vznikl pořad A léta běží.... Původní půlhodina byla pak rozšířena na dvojnásobek a vychází na gramofonové desce. Všichni, které uslyšíte, podali svá upřímná svědectví o Jaroslavu Ježkovi-člověku i hudebníku, který se v pětatřiceti zvedl od klavíru, sbalil své lidské bolesti a hudbou rozpustil smrt v neklidné tekutině času. A tak je mu stále přes třicet přes třicet a stále je mezi námi.

Objev podobné jako Vzpomínání na Jaroslava Ježka - audiokniha

Audiokniha MP3 - autor Gabriela Preissová, čte Marie Viková, Vlasta Vlasáková, Naděžda Letenská, Milena Asmanová, Stanislav Malý, Miloslav Holub a Pavla Pešatová Portrét herečky nbsp;Vlasty VlasákovéZ komentáře Evy Soukupové k původnímu LP albu 1118 3003 "Zasloužilá umělkyně Vlasta Vlasáková - Portrét herečky" vydanému v roce 1982 v Supraphonu a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:Herecký portrét zasl.umělkyně VLASTY VLASÁKOVÉ (*7.10.1921)…, členky činohry Státního divadla Zdeňka Nejedlého v Ostravě…, nám představuje širokou škálu tvůrčích schopností vynikající umělkyně. Z její dokonalé techniky vyčteme poctivou hereckou školu jak někdejšího dramatického oddělení pražské konzervatoře, tak divadelní fakulty AMU. Jejími učiteli byly velké osobnosti našeho divadla, režiséři Jiří Frejka, František Salzer, Aleš Podhorský i herci, jejichž jména patří k vrcholům českého dramatického umění. Anna Iblová, Jiří Plachý, Jaroslav Průcha, Ladislav Pešek. Navíc má Vlasta...

Objev podobné jako Zasloužilá umělkyně Vlasta Vlasáková - Portrét herečky ()

Ako kvapky vody sú poviedky, z ktorých pozostáva Portrét Alexandra. Každá zrkadlí vlastný príbeh, ale spolu vytvárajú prúd spoločného plynutia času od konca devätnásteho storočia až po súčasnosť. Čas vo vnútri jednotlivých textov sa neraz skrúti do protipohybu, vráti na scénu vedľajšiu postavu alebo inak zmieša prítomnosť s minulosťou — barónsku nadradenosť s tajomstvom falzifikátu, víťaza prvých motocyklových pretekov s jeho poslednou milenkou, podvedeného emigranta s budúcim premiérom či amputovanú nohu s Van Goghovým odrezaným uchom.To hlavné je však rozprávanie o ubiehaní Alexandrovho života, ktorý koreňmi čiastočne siaha do vymretého aristokratického rodu, on sám je však priemerný človek dneška, ktorý nič významné nedosiahol, hoci sa o to pokúšal. Aj preto nostalgická konfrontácia toho akí sme boli, o čom sme snívali, s tým, čo sme urobili a kam sme dospeli, je v knihe neustále prítomná.Portrét Alexandra je fragmentárny neromán o pominuteľnosti a o náhodách, ktoré sa stávajú osudom. Je mozaikou skomponovanou z rozhodujúcich okamihov Alexandrovho života, ktorým často nerozumel, keď sa mu diali, z jeho najintímnejších spomienok, ale aj z toho, čo sám nezažil, z paralelných príbehov ľudí, ktorí mu skrížili cestu. Všetky postavy v knihe vlastne tvoria Portrét Alexandra. „Tých na druhom brehu rovnako pri sebe cítim ako tých, ktorých vidím očami,“ hovorí príznačne jeden z Alexandrových predkov, potulný maliar Benický.

Objev podobné jako Portrét Alexandra - Jonáš Jasen

Kniha - autor Jaroslav Foglar, 280 stran, česky, pevná s přebalem matná Rychlé šípy Jaroslava Foglara a Jana Fischera jsou zpětLosnu, nebo Mažňáka? Vydejte se po stopách legendárních dobrodružství Rychlých šípů od Jaroslava Foglara, které milují celé generace malých i dospělých čtenářů. Více než dvě stovky komiksových příběhů v nezaměnitelném výtvarném provedení Jana Fischera vás pobaví, poučí a ukážou, na čem v životě záleží nejvíce: na kamarádství, svornosti, odvaze, empatii a umění poradit si za každé situace. Soubor Rychlé šípy Jaroslava Foglara a Jana Fischera vychází v unikátní grafické úpravě Martina T. Peciny.

Objev podobné jako Rychlé šípy Jaroslava Foglara a Jana Fischera (978-80-00-06123-8)

První tištěné vydání knihy vzpomínek na Jiřího Weila, kterou Jaroslava Vondráčková (1894-1986) napsala v roce 1970. Ve strojopisné edici Kvart ji v roce 1979 vydal Jan Vladislav. S Jiřím Weilem pojilo Jaroslavu Vondráčkovou blízké přátelství, které jí umožnilo vidět osud této mimořádné osobnosti české literatury opravdu zevnitř a s hlubokým porozuměním. Ve své memoárové próze se stala jedinečnou kronikářkou české avantgardy a moderní české literatury a kultury vůbec. V životopisném vyprávění cituje množství dokumentů a soukromých dopisů, které čtenářům přibližují Jiřího Weila v autentické podobě. Kniha vychází doplněna doslovem, životopisným kalendáriem Jiřího Weila a množstvím unikátních fotografií. Jaroslava Vondráčková vystudovala v Praze Vyšší dívčí školu, poté studovala na lyceu v Gmundenu a maturovala v Linci. Textilní výtvarnictví a návrhářství studovala v Mnichově, Paříži a Berlíně. V roce 1923 zřídila tkalcovskou dílnu v Nové Pace. V letech 1926-48 vedla textilní ateliér pro zařizování bytů, spolupracovala s Bauhausem a v letech 1927-29 byla ředitelkou Artělu. Za války spolupracovala s odbojovou skupinou V boj. Po roce 1945 pracovala v ÚLUVu, Textilní tvorbě a v Českém fondu výtvarného umění. Je autorkou tří vzpomínkových knih, z nichž dosud vyšla tiskem péčí editorky Marie Jiráskové ve dvou vydáních jen jediná: Kolem Mileny Jesenské (Torst 1991, 2014).

Objev podobné jako Mrazilo - tálo - Jaroslava Vondráčková

Hudební CD - Projekt Brno - město básníků vznikl v hlavách publicistů Zdeňka a Petra Slabého. Projekt Brno - město básníků vznikl v hlavách publicistů Zdeňka a Petra Slabého. Textově půjde o výběr z toho nejlepšího, jenž vzniklo v Brně městě básníků, prozaiků a hudebníků. Najdete na něm zhudebněné verše pánů Halase, Kundery, Rotrekla, Kainara, Mikuláška, Skácela a dalších. Obsah: Poučení synovské - Quakvarteto Jak hrdlička přišla k pásku - Quakvarteto Myšlenky / Víčka - Muziga Malé proměny - Květy Moře - Iva Bittová a Vladimír Václavek Dokud - Tomáš Vtípil Hölderlin - Cymbelín Láska - Mahaut Rozorávání mezí - Petr Linhart Smutná slast - Petr Graham Znáš dálku? - Hm Životopis - Už jsme doma Sonet o lásce a modrém portugalu - Hradišťan Můj starý klárinet - Jana Koubková

Objev podobné jako Brno město básníků - CD (MAM803-2)

Proč dnes vlastně číst poezii? Podle francouzského filosofa Edgara Morina je poezie především ochranným štítem proti hyperpróze života , jedním ze způsobů, jak čelit každodenní rutině a racionalitě. Umožňuje člověku vidět současný zmechanizovaný a uspěchaný svět jinýma očima, zakoušet ho jinak, pocitově, poeticky. Poezie se však dnes nachází ve zvláštní situaci. Píše se jí stále víc, její vydávání je dotováno granty, ale přitom vyjma básníků téměř nikoho nezajímá. Uzavírá se sama do sebe, nevedou se o ni vášnivé spory, nečtou ji dokonce ani studenti literatury. Antologie Básníci čtou básníky je pokusem přiblížit poezii širšímu čtenářskému publiku. Vznikla na základě stejnojmenné rubriky v časopisu Kontexty, jež zaznamenala značný ohlas. Tři desítky básníků a básnířek se v ní snaží dopátrat toho, co je v poezii inspirovalo a inspiruje, co je v ní důležité, jaké je její poslání a smysl. A předkládají přitom čtenáři básnické skvosty, které by podle nich neměly zapadnout.

Objev podobné jako Básníci čtou básníky - František Mikš

Elektronická kniha - ze série Gabriel Allon, autor Daniel Silva, 481 stran, česky Legendární špion a restaurátor uměleckých děl Gabriel Allon konečně opustil post šéfa izraelské rozvědky a usadil se v Benátkách – jediném místě, kde našel klid. Celé dny tráví toulkami ulicemi a kanály města postaveného na vodě a utíká před démony minulosti. Když ho však výstřední londýnský obchodník s uměním Julian Isherwood požádá, aby prošetřil okolnosti nálezu a výhodného prodeje staletého mistrovského díla, Gabriel se ocitá ve smrtící hře na kočku a myš, v níž nic není takové, jak se zdá. Allon brzy zjistí, že dotyčný obraz – portrét neznámé ženy, jehož autorem je údajně Anthony van Dyck – je téměř jistě zdařilá kopie. V touze najít záhadného padělatele a odhalit tak miliardový podvod mezi elitou světa umění vymyslí jednu z nejpropracovanějších lstí své kariéry. Má-li však plán uspět, musí se Gabriel stát největším falzifikátorem umění, jakého kdy svět viděl. Portrét...

Objev podobné jako Portrét neznámé ženy (978-83-276-8310-6)

Audiokniha MP3 - autor František Halas, čte Radovan Lukavský Básnický portrét Františka HalaseZ komentáře Ludvíka Kundery k původnímu LP albu DV 15222 "Básnický portrét Františka Halase" vydanému v Supraphonu v roce 1964 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:Dílo Františka Halase není nepřehledně rozlehlé: dvanáct sbírek - z části velmi útlých; knížka veršů pro děti; básně nezařazené do sbírek a verše z pozůstalosti + svazek statí o malířích + soubor statí o literatuře, ale i projevů a statí kulturně politických a politických; svazek korespondence. To je vše.Ze sevřenosti díla a z nezaměnitelné svéráznosti Halasova jazyka plyne někdy názor, že Halas je básník jednostrunný, že jeho myšlenkový svět se dá zredukovat na "věčný svár" života se smrtí, pesimismu s optimismem, na "trvalý rozpor" starého s novým, světla a stínu, minulosti se zítřkem. Ve skutečnosti je František Halas básník neobvykle širokého rozpětí, mnoha rejstříků, které by svým myšlenkovým...

Objev podobné jako Básnický portrét Františka Halase ()

Audiokniha MP3 - autor Jiří Wolker, čte Jiřina Švorcová, Jiří Klem a Petr Svoboda Zahrej, chraplavý Aristone. Kompozice - portrét na téma WolkerJIŘÍ WOLKER (*29.3.1900– †3. 1.1924)Ve spolupráci s divadlem Viola nahrál Supraphon v únoru 1989 kompozici - portrét na téma Wolker "Zahraj, chraplavý Aristone".K vydání tohoto portrétu básníka, nbsp;jenž miloval svět a pro spravedlnost jeho šel se bít. Dřív než moh' srdce k boji vytasit, zemřel – mlád dvacet čtyři let.Plánované LP album mělo být vydáno k 90. výročí jeho narození, to se již ale v překotném začátku roku 1990 a ani v pozdějších "kulatých" letech nestalo...A tak dnes, 30. let poté, vychází kompozice básní, korespondence a myšlenek Jiřího Wolkra či myšlenek a výroků slavných osobností o Jiřím Wolkrovi k 120. výročí jeho narození poprvé.Titul je určen pouze pro digitální prodej.

Objev podobné jako Zahrej, chraplavý Aristone. Kompozice - portrét na téma Wolker ()

Kniha - autor Daniel Silva, 480 stran, česky, pevná bez přebalu lesklá Legendární špion a restaurátor uměleckých děl Gabriel Allon konečně opustil post šéfa izraelské rozvědky a usadil se v Benátkách – jediném místě, kde našel klid. Celé dny tráví toulkami ulicemi a kanály města postaveného na vodě a utíká před démony minulosti. Když ho však výstřední londýnský obchodník s uměním Julian Isherwood požádá, aby prošetřil okolnosti nálezu a výhodného prodeje staletého mistrovského díla, Gabriel se ocitá ve smrtící hře na kočku a myš, v níž nic není takové, jak se zdá. Allon brzy zjistí, že dotyčný obraz – portrét neznámé ženy, jehož autorem je údajně Antoine van Dyck – je téměř jistě zdařilá kopie. V touze najít záhadného padělatele a odhalit tak miliardový podvod mezi elitou světa umění vymyslí jednu z nejpropracovanějších lstí své kariéry. Má-li však plán uspět, musí se Gabriel stát největším falzifikátorem umění, jakého kdy svět viděl. Portrét neznámé ženy...

Objev podobné jako Portrét neznámé ženy (9788327683106)

Audiokniha MP3 - Biografie tenisového velikána, který zářil na světových kurtech po dvě dekády. - autor Iainn Spragg, čte Michal Jagelka Federer – portrét tenisové legendy obsahuje biografii tenisového velikána, který zářil na světových kurtech po dvě dekádyPro mnohé fanoušky i odborníky je Roger Federer nejlepším tenisovým hráčem všech dob. Dvacet grandslamových titulů tohoto legendárního Švýcara žádný hráč ve světě mužského tenisu nepřekonal. Za svou kariéru zažil několik nejdramatičtějších sportovních momentů, jež se zapsaly do historie světového tenisu. Kniha Federer: Portrét tenisové legendy je biografií hvězdy, která zářila na světových kurtech po dvě dekády. Každý milovník tenisu si vychutná tento vhled do života a kariéry muže, který překonal hranice svého sportu a stal se jedním z největších sportovců jedenadvacátého století.Iain SpraggIain Spragg je londýnský sportovní novinář s více než dvacetiletou zkušeností. Na svém kontě má širokou paletu knih se...

Objev podobné jako Federer – portrét tenisové legendy

Audiokniha MP3 - autor Michail Jurjevič Lermontov, čte Jiřina Petrovická a Vladimír Brabec Národní umělkyně Jiřina PetrovickáZ původního komentáře Jana Procházky k původnímu LP album 1118 2650 "Národní umělkyně Jiřina Petrovická - Portrét herečky" vydanému v Supraphonu v roce 1980 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:Portrét národní umělkyně JIŘINY PETROVICKÉ, členky činohry Národního divadla v Praze, jak je zachycen několika zvukovými snímky na této gramofonové desce, je jen malou ukázkou hereckého mistrovství této významné české herečky. Ryzí českost, půvab osobního kouzla a dynamický temperament spolu s dokonalou technikou inteligentního realistického herectví jsou příznačné pro hereckou tvorbu Jiřiny Petrovické. nbsp;V jejích jevištních, filmových, televizních a rozhlasových výkonech můžeme vysledovat bystré a přesné vyslovení ideové závažnosti interpretovaných postav. Daly by se spočítat již desítky typově různorodých rolí, které národní umělkyně Jiřina...

Objev podobné jako Národní umělkyně Jiřina Petrovická - Portrét herečky ()

Kniha - autor Lesley-Ann Jones, česky, pevná bez přebalu lesklá Vychází k nedožitým 80. narozeninám Johna Lennona a ke 40. výročí jeho předčasné smrti. KONEČNÝ PORTRÉT HUDEBNÍ LEGENDY Sugestivně napsaný životopis rozplétá záhadu, kterou představovala Lennonova osobnost, a přináší jeho úplný portrét – komplexní informace o jeho životě, láskách, hudbě, o jeho předčasné smrti a také o odkazu, který nám zanechal. Autorka pozorně sleduje, jaké životní zážitky Lennona formovaly, a které jeho osobnostní rysy vedly k tomu, že před svou násilnou smrtí žil v newyorském exilu. Jenže co když „skutečný“ John Lennon zemřel už dlouho předtím? Kdo nebo co Johna Lennona vlastně zabilo? Čtyři kulky, jež 8. prosince 1980 vnikly do jeho těla ze zbraně atentátníka Marka Chapmana, dílo zkázy možná pouze dokonaly. Autorka vykresluje Lennona jako mimořádně nadaného, přemýšlivého a citlivého umělce, jako komplikovanou i chybující osobnost, jež doplácela na tlak svého talentu a slávy,...

Objev podobné jako Proč zahynul John Lennon?: Konečný portrét hudební legendy (978-80-7335-664-4)

Audiokniha: Z komentáře Evy Soukupové k původnímu LP albu 1118 3003 Zasloužilá umělkyně Vlasta Vlasáková - Portrét herečky vydanému v roce 1982 v Supraphonu a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: Herecký portrét zasl.umělkyně VLASTY VLASÁKOVÉ (*7.10.1921)…, členky činohry Státního divadla Zdeňka Nejedlého v Ostravě…, nám představuje širokou škálu tvůrčích schopností vynikající umělkyně. Z její dokonalé techniky vyčteme poctivou hereckou školu jak někdejšího dramatického oddělení pražské konzervatoře, tak divadelní fakulty AMU. Jejími učiteli byly velké osobnosti našeho divadla, režiséři Jiří Frejka, František Salzer, Aleš Podhorský i herci, jejichž jména patří k vrcholům českého dramatického umění. Anna Iblová, Jiří Plachý, Jaroslav Průcha, Ladislav Pešek. Navíc má Vlasta Vlasáková příjemně zabarvený a kultivovaný hlas, který spolu s pílí a talentem jí pomáhá vyjádřit všechny ty složité vnitřní osudy nejrůznějších dramatických hrdinů. Velké výrazové schopnosti umělkyně jsou nejen projevem talentu, jsou i výslednicí její příkladné píle a zdravé tvůrčí ctižádosti. Ukázka z její bohaté tvorby z úryvku z Její pastorkyně Gabriely Praissové ukazuje umění Vlasty Vlasákové v interpretaci dramaticky vypjatých hrdinek. Pevnost vůle a neutuchající elán civilního projevu Vlasty Vlasákové se nám umocněně promítá do komisařky, hlavní hrdinky Višněvského revolučního dramatu Optimistická tragédie, naléhá na nás z bezměrné síly Shawovy Svaté Jany, ale podmaňuje si nás i svou poetičností a romantickou touhou Roxany z Rostandova Cyrana z Bergeracu. Výrazové bohatství nejpodivnějších ženských typů nás uchvátí v Hellmanové Podzimní zahradě i ve Williamsově lyrickém dramatu Skleněný zvěřinec. Škoda, že pevně daný časový rozměr gramofonové desky nedovoluje evokovat více z celé řady významných ženských postav světového divadla....

Objev podobné jako Zasloužilá umělkyně Vlasta Vlasáková - Portrét herečky - audiokniha

Legendární špion a restaurátor uměleckých děl Gabriel Allon konečně opustil post šéfa izraelské rozvědky a usadil se v Benátkách – jediném místě, kde našel klid. Celé dny tráví toulkami ulicemi a kanály města postaveného na vodě a utíká před démony minulosti. Když ho však výstřední londýnský obchodník s uměním Julian Isherwood požádá, aby prošetřil okolnosti nálezu a výhodného prodeje staletého mistrovského díla, Gabriel se ocitá ve smrtící hře na kočku a myš, v níž nic není takové, jak se zdá.Allon brzy zjistí, že dotyčný obraz – portrét neznámé ženy, jehož autorem je údajně Antoine van Dyck – je téměř jistě zdařilá kopie. V touze najít záhadného padělatele a odhalit tak miliardový podvod mezi elitou světa umění vymyslí jednu z nejpropracovanějších lstí své kariéry. Má-li však plán uspět, musí se Gabriel stát největším falzifikátorem umění, jakého kdy svět viděl.Portrét neznámé ženy je výpravou do temného světa, kde bezohlední obchodníci s uměním denně podvádějí své klienty a bohatí investoři považují velká umělecká díla jen za další komoditu, kterou lze koupit a prodat se ziskem. Od elegantního úvodu až po nečekané zvraty v závěru je tento román skutečným mistrovským dílem. Je také dalším důkazem toho, že Daniel Silva jako autor špionážních románů a thrillerů nemá konkurenci.

Objev podobné jako Portrét neznámé ženy - Daniel Silva

Audiokniha: Agatha Christie (1890-1976) vydala pod pseudonymem Mary Westmacott literární obraz části svého života. Na postavě Celie z románu Nedokončený portrét líčí své bezstarostné dětství a dospívání, silné pouto s matkou, sňatek, narození dcery, rozpad manželství, psychické zhroucení i pokus o sebevraždu. Manželská krize postihne Celii v době, kdy je otřesena smrtí své matky a směřuje k nervovému zhroucení. Celia uvažuje o sebevraždě, odjede na exotický ostrov, kde se náhodně setká s Larrabym, bývalým malířem portrétů, kterému během jediné noci odhalí svůj životní příběh - dětství strávené s imaginárními společníky a starou babičkou, hudební studia v Paříži, námluvy s důstojníkem, prudké vzplanutí a svatbu s pohledným vojákem, smrt milované matky, rozvod, po kterém zůstává sama se svou dcerou. Pomůže jí Larraby se s životem a minulostí vyrovnat? Jen zasvěcení mohou vědět, kolik skutečné historie obsahuje, ale v Celii máme tak výstižný Agathin portrét jako nikde jinde. Max Mallovan, druhý manžel Agathy Christie

Objev podobné jako Nedokončený portrét - Agatha Christie - audiokniha

Zajac si spokojne nažíva vo svojom zámku až do chvíle, keď dostane záhadnú poštu z Ameriky. Je od krásnej lasičky z New Yorku. Požiada Zajaca, aby jej poslal svoj portrét. Zajac chce toho najlepšieho umelca a preto navštívi svojho priateľa Kvika, veľkého svetáka a elegána.„Potrebujem čo najkrajší portrét, kamarát, od maliara - ale toho najlepšieho by som rád.“Bez váhania, ako z dela Kviko strieľa, dáva tip: „Maestro Lišiak! To je eso! Toho musíš navštíviť!“

Objev podobné jako Zajacov portrét - Emmanuel Trédez

Kniha - autor Jaroslav Foglar; Martin Foret, 192 stran, česky, pevná bez přebalu lesklá Nové vydání původních komiksových příběhů Rychlých šípů Jaroslava Foglara od kreslíře Marko Čermáka a 13 zbrusu nových příběhů namalovaných Jiřím Grusem!Zatímco první svazek komiksových Rychlých šípů v novém vydání v Albatrosu přinesl všechny příběhy ilustrované Janem Fischerem, v druhém svazku najde čtenář příběhy jeho následovníků v čele s Marko Čermákem. Vedle něj se ve svazku představí příběhy kreslené Bohumírem Čermákem a Václavem Junkem. Opravdovou novinkou jsou pak příběhy podle původních, dosud nezrealizovaných scénářů Jaroslava Foglara nakreslené Jiřím Grusem. Všechny komiky jsou opět nově restaurovány, některé nově kolorovány a pečlivě upraveny tak, aby čtenář jejich mistrovství zakusil v dosud nebývalé kvalitě a barevnosti.Knihu doprovází dvě statě Martina Foreta. V první z nich se autor věnuje osobnosti Marko Čermáka, v druhé pak obecně fenoménu Rychlých šípů a...

Objev podobné jako Rychlé šípy Jaroslava Foglara a Marko Čermáka (978-80-00-06863-3)

Kniha – autor Pavlína Brzáková; Jaroslav Dušek, 240 stran, česky, pevná s přebalem lesklá Slovní hříčka Ze mě se stala názvem pro pestrou koláž povídání, příběhů, samomluvy i rozhovorů, které vedl herec a experimentátor Jaroslav Dušek s etnografkou a šamankou Pavlínou Brzákovou. Cesta blázna a vnitřní svět Jaroslava Duška. Autorizované povídání známého herce Jaroslava Duška o narození, životě a smrti. Příběhy protkané přítomností, volné asociace a rozmanitá setkání se Skutečností. Knihu provázejí zdařilé ilustrace Zbyňka Zenkla, zaměstnance chráněné dílny Rolnička v Soběslavi.

Objev podobné jako Ze mě: Cesta blázna a vnitřní svět Jaroslava Duška (978-80-7281-432-9)

Audiokniha MP3 Josef Lada, čte Josef Lada Vzpomínky národního umělce Josefa Lady / Vzpomínky na Jaroslava HaškaPůvodní titul DM 15049 "Vzpomínky národního umělce Josefa Lady / Vzpomínky na Jaroslava Haška" vyšel poprvé v roce 1957 - ač již byl první snímek digitálně vydán na jiné kompilaci, nbsp;v původní sestavě vychází titul digitálně poprvé.Titul zajímavý jak pro obsah, tak pro autentický záznam hlasu Josefa Lady

Objev podobné jako Vzpomínky národního umělce Josefa Lady / Vzpomínky na Jaroslava Haška ()

Nové vydání původních komiksových příběhů Rychlých šípů Jaroslava Foglara od kreslíře Marko Čermáka a 13 zbrusu nových příběhů namalovaných Jiřím Grusem!V druhém svazku Rychlých šípů najde čtenář zrestaurované příběhy kreslené Markem Čermákem, Bohumírem Čermákem a Václavem Junkem. Opravdovou novinkou jsou pak příběhy podle původních, dosud nezrealizovaných scénářů Jaroslava Foglara nakreslené Jiřím Grusem. Knihu doprovází dvě statě Martina Foreta věnující se osobnosti Marko Čermáka a fenoménu Rychlých šípů.

Objev podobné jako Rychlé šípy Jaroslava Foglara a Marko Čermáka - Jaroslav Foglar, Martin Foret

Sbírka Olomouc magická spisovatelky Jaroslavy Pechové vychází již v druhém vydání. Čtyřicet osm barevných fotografií na křídovém papíře, doplněných klasickým veršem spojeným s rýmem, přiblíží čtenáři magickou krásu hanácké metropole. Jaroslavu Pechovou, autorku textu i fotografií, již v dětství očarovalo kouzlo tohoto starobylého města, které září v prstenci rozlehlých parků jako vzácný klenot. Architektonické skvosty, malebná zákoutí, hlas zvonů letících nad střechami chrámů a barokních paláců lákají do města také mnoho domácích i zahraničních turistů. Pro ty, kdo Olomouc ještě nenavštívili, se kniha může proměnit v milou pozvánku.

Objev podobné jako Olomouc magická - Jaroslava Pechová

Před důležitým životním rozhodnutím stojí občas každý z nás. Spirála moudrosti je knihou, jež dovede objasnit otázky, na které neznáme odpovědi. Z toho vyplývá, že kdo je schopen klást otázky vlastnímu nitru, může dostávat odpovědi zahrnující celý vesmír. U někoho přecházejí v přímé jasnozřivé vnímání, což je případ Jaroslavy Urbanové. Její skryté intuitivní a imaginativní sklony u ní objevil její manžel, legendární kytarový pedagog Štěpán Urban. Spirála moudrosti je vzrušující uměleckou výpovědí o těchto fenoménech. Jaroslava Urbanová je v odborných kruzích uznávána pro svoje jasnovidné schopnosti, které nesčetněkrát prokázala svými přesnými předpověďmi.

Objev podobné jako Spirála moudrosti (kniha) - Jaroslava Urbanová

Audiokniha: Jaroslava Moserová - Davidová a její monodrama, oceněné prvním místem na Celostátní přehlídce českých a slovenských rozhlasových her v roce 1988. Zpověď ženy, která se dostala do konfliktu se svým svědomím. V roli ženy - v uhrančivém hereckém monologu: Jaroslava Adamová.

Objev podobné jako Takový milý chlapec - Jaroslava Moserová-Davidová - audiokniha

Audiokniha: Pohádkový seriál Jaroslavy Pechové nejen pro děti v původním skvělém hereckém obsazení.1. Jak Dudásek budil křepelky, 2. Kvítkové slavnosti, 3. Obláčkový výlet, 4. O kvítkových hodinách, 5. O lučním koníkovi, 6. O sedmikrásce Osoby a obsazení: vypravěč (Vladimír Ráž), Dudásek (Pavel Soukup), sluníčko (Veronika Žilková), čmelák Brumla (František Filipovský), Křepelka (Daniela Bartáková), cvrček Kapelník (Petr Nárožný), včela (Gabriela Vránová), motýl Okáč (Miroslav Středa), motýl Stříbropásek (Jan Faltýnek), užovka (Klára Jerneková), ježek (Vladimír Hrubý), pavouček (Jaroslav Kepka), krtek (Rudolf Hrušínský I.), zelený koník Kopýtko (Svatopluk Beneš), housenka (Ilona Svobodová), svatojánek (Bohuslav Kalva), sedmikráska (Hana Štrůdlová) a žížala Dešťovka (Jaroslava Pokorná).

Objev podobné jako O Dudáskovi - Jaroslava Pechová - audiokniha

Audiokniha: Pohádkový seriál Jaroslavy Pechové nejen pro děti. Příhody čertíka Perejdy ve skvělém hereckém obsazení.Osoby a obsazení: vypravěč (Eduard Cupák), čertík Perejda (Ladislav Mrkvička), ježek (František Filipovský), víla Světluška (Miroslava Hozová), loupežník Valibuk (Petr Haničinec), zajíc Pírko (Jan Hartl), zaječí slečna Šešulka (Jaroslava Obermaierová), motýl (Vladimír Hrubý), sluníčko (Jiří Prager), žába Kvákajda (Jana Drbohlavová), studánka (Milena Steinmasslová), veverka Zrzka (Iva Janžurová), skřítek Kazoun (Vlastimil Brodský), sysel Váleček (Jaroslav Moučka), panenka Ohnivka (Hana Maciuchová) a mrak (Miroslav Masopust).

Objev podobné jako O Perejdovi - Jaroslava Pechová - audiokniha

Audiokniha: Oblíbený pohádkový seriál Jaroslavy Pechové z archivu Českého rozhlasu. Účinkují: Karel Höger, Jiří Prager, Petr Haničinec, Jaroslava Pokorná, Karolína Slunéčková, Miroslav Masopust, František Filipovský a další.

Objev podobné jako Když uteče drak - Jaroslava Pechová - audiokniha

První autorizovaná monografie divadelní, filmové a televizní herečky Jaroslavy Tvrzníkové (1940). Zachycuje život soukromý, umělecký, ale i občanský. Po první významné filmové roli ve snímku Robinsonka (1956) následovaly i další herecké příležitosti a absolutorium na pražské DAMU. Šestnáct let strávila v angažmá v pražském Národním divadle. Po svatbě s hercem Martinem Štěpánkem ze slavného hereckého rodu však přišla léta, kdy se mladý pár pro své politické názory a postoje dostával do střetů s normalizačním režimem. Mnohaletý nátlak ze strany moci vyústil v rozhodnutí opustit Československo. Jak se coby herci uplatnili v cizím jazykovém prostředí? S jakými pocity se po třinácti letech vraceli do rodné země? Jakou cenu za své rozhodnutí žít ve svobodné zemi zaplatili? Nejen na tyto otázky se snaží odpovědět kniha, ve které kromě svědectví Jaroslavy Tvrzníkové naleznete i vzpomínky rodiny, přátel a hereckých kolegů.

Objev podobné jako Jaroslava Tvrzníková - Filip Stojaník

Tvorba básníka, prozaika a esejisty Jaroslava Durycha (1886-1962) je často oceňována za jazykové kvality, ale nebyla zatím po této stránce podrobněji interpretována. Kniha Básnický jazyk Jaroslava Durycha je pokus o soustavnější výklad z tohoto hlediska. Autor rozebírá nápadné znaky Durychova vyjadřování, které často působí nezvykle na současného čtenáře: mimo jiné barokní češtinou inspirovaný slovosled, archaizující slovní zásobu, záměrnou rytmizaci některých próz a jejich bohatou intertextuální výstavbu. Uvedená zjištění mohou pomoci čtenářům, interpretům i editorům Durychových textů k jejich hlubšímu porozumění.

Objev podobné jako Básnický jazyk Jaroslava Durycha - Karel Komárek