nestorov letopis

Nakoniec sme sa aj na Slovensku dočkali! Dobrých deväťsto rokov od vzniku najstaršieho slovanského letopisu, známeho ako Povesť vremenných let, vychádza toto nádherné a poučné dielo aj v slovenskom preklade. Neodmysliteľný odkaz staroslovanskej písomnosti, bez ktorého je napríklad poznanie cyrilometodskej misie a jej výsledkov neúplné, vďaka úsiliu a znalostiam profesora Miroslava Daniša nakoniec vychádza aj u nás, kde sa tak vehementne hlásime k cyrilometodskému odkazu a kde až dosiaľ existujú vážne trhliny v jeho poznaní. Týmto prekladom jedna z nich, a dosť podstatná, zmizla. Nielen špecialisti na túto oblasť poznania, ale aj širšia verejnosť sa môže oboznámiť s tým, čo celé stáročia formovalo religiózno-kultúrne a politické vedomie väčšej časti Slovanov a až dodnes ovplyvňuje ich vnímanie dejín. Nestorov letopis alebo Povesť o dávnych časoch na ruskej zemi je akýmsi zborníkom historických poučení zložený z rôznorodého historického a literárneho materiálu. Inak povedané, ide o historickú chrestomatiu, rukoväť na poučenie ďalším generáciám, poučenie duchovné a historické zároveň, ukazujúce na zmysel dejín aj života. Z toho uhla pohľadu pre mnohých dodnes nestratil nič na svojom význame, a to nielen ako historického pamätníka, ale i stále živého duchovného poučenia. Nestorov letopis zhromaždil vo veľkom množstve a objeme materiál rozprávaní, povestí, legiend, ústne poetické tradície ... Unknown localization key: "more"

Objev podobné jako Nestorov letopis

Kniha - 292 stran, česky, pevná s přebalem matná Vincenciův letopis a Milevský letopis, který obsahuje letopis Jarlochův a Kroniku tzv. Ansberta o historii třetí křížové výpravy císaře Fridricha, patří mezi nejvýznamnější prameny k českým dějinám 12. století. Vincencius svůj spis věnoval králi Vladislavovi a jeho manželce Juditě. Jeho text má místy ráz spíše osobních pamětí a těžiště kronikářova vyprávění tkví v popisu milánského tažení (1158–1160), jehož se osobně účastnil. Jarloch, který na Vincencia přímo navazuje, byl opatem premonstrátského kláštera v Milevsku. Svůj letopis psal z pohledu vyšší církevní hierarchie, sleduje tedy především vztah církve k panovníkovi a šlechtě. Zmiňuje abdikaci Vladislava I. a následné spory o moc, v nichž načas zvítězil Soběslav II. Již v roce 1179 ho však vystřídal Bedřich, jehož Jarloch často kritizuje za proticírkevní postoje. Za první část svého letopisu Jarloch vložil Ansbertovu „Historii o výpravě“ s vlastními...

Objev podobné jako Milevský letopis: Zápisky Vincencia, Jarlocha a Ansberta (978-80-257-0885-9)

Rukopisně dochovaný letopis Františka Vácslava Felíře, měšťana a úředníka Starého Města pražského, je nejrozsáhlejším popisem života a událostí v Praze z první poloviny 18. století. Souvisle pokrývá období téměř třiceti pěti let, měsíc po měsíci, a jsou v něm zaznamenány jak záležitosti stěžejního historického významu (korunovace Karla VI. za českého krále, svatořečení Jana Nepomuckého, válečné konflikty), tak epizody z každodennosti hlavního města (popravy, vraždy, neštěstí, pohromy způsobené počasím atd.). Dle dobového zvyku si Felíř všímá i rozličných pozoruhodností, o nichž se Pražané dozvídali ze zahraničí - od zjevně fantastických příběhů až po proroctví. Velmi podrobně je popsáno dvojí dobytí Prahy za válek o rakouské dědictví, roku 1741 Francouzi a Bavory a roku 1744 Prusy. Archaická, ale přesto plynná čeština narušuje představu o úpadku českého jazyka před nástupem obrozenectví. Letopis dosud knižně nevyšel.Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Objev podobné jako Letopis 1723-1756 - František V. Felíř

Kniha - autor František Felíř, 474 stran, česky, pevná s přebalem matná Rukopisně dochovaný letopis Františka Vácslava Felíře, měšťana a úředníka Starého Města pražského, je nejrozsáhlejším popisem života a událostí v Praze z první poloviny 18. století. Souvisle pokrývá období téměř třiceti pěti let, měsíc po měsíci, a jsou v něm zaznamenány jak záležitosti stěžejního historického významu (korunovace Karla VI. za českého krále, svatořečení Jana Nepomuckého, válečné konflikty), tak epizody z každodennosti hlavního města (popravy, vraždy, neštěstí, pohromy způsobené počasím atd.). Dle dobového zvyku si Felíř všímá i rozličných pozoruhodností, o nichž se Pražané dozvídali ze zahraničí - od zjevně fantastických příběhů až po proroctví. Velmi podrobně je popsáno dvojí dobytí Prahy za válek o rakouské dědictví, roku 1741 Francouzi a Bavory a roku 1744 Prusy. Archaická, ale přesto plynná čeština narušuje představu o úpadku českého jazyka před nástupem obrozenectví....

Objev podobné jako Letopis 1723–1756 (978-80-257-0469-1)