mucednikum tertullianus

Ve spise Mučedníkům se Tertullianus obrací na křesťany, kteří ve vězení očekávají mučednickou smrt, a snaží se je povzbudit, aby vytrvali ve svém odhodlání a nebáli se pro Boha zemřít. Pro tento jeho záměr se však zcela nehodila ani jedna z klasických literárních forem, které předepisovala antická tradice, tedy ani "útěcha" (consolatio), ani "povzbuzení" (exhortatio). Tertullianus proto obě formy smísil, podle starobylé rétorické tradice sahající až k Aristotelovi a detailně propracované Quintilianem je doplnil o "pohanská" exempla, charakteristický motiv filosofické diatriby, a vytvořil tak žánr nový, specifický a křesťanský, jejž někteří badatelé neváhají počítat mezi nejpůsobivější díla svého druhu z celého starověkého křesťanství. Úvod, překlad a poznámky Petr Kitzler.

Objev podobné jako Mučedníkům - Tertullianus

"Spisy Tertulliana, křesťanského spisovatele ze severní Afriky, zabývající se podstatou církve a křesťanské bohoslužby, představují důležitý stupeň ve vývoji směrem od proměnlivých církevních konceptů druhého století k ustálenějším církevním strukturám století třetího. Jde o posun od stavu, kdy se hlavní zájem soustředil především na uchovávání autentického apoštolského učení, k situaci, v níž se důraz kladl spíše na potvrzování autority řádného apoštolského úřadu." Těmito stručnými slovy uvádí David Rankin, teolog a znalec starokřesťanské literatury, čtenáře své knihy do komplikovaného a proměnlivého světa, v němž se rozvíjela křesťanská církev. Neřeší však pouze nuance tehdejší eklesiologie, tedy nauky o církvi. Jeho záběr je mnohem širší: pokouší se vystihnout historickou situaci v afrických církevních obcích (vzpomeňme, že až do nástupu islámu patřila severní Afrika k centrálním křesťanským oblastem!), Tertullianův vztah ke katolické církvi a k montanistickému společenství, a zejména pak jeho vztah k hnutí Nového proroctví. Před našima očima vyvstává plastický obraz doby a jejího myšlenkového horizontu. Hlavní přínos práce však tkví v systematickém rozboru Tertullianova chápání základních znaků církve, církevních úřadů a bohoslužebné kázně. V jistém smyslu aktuálně může působit též autorův rozklad pojetí charismat a úřadů, založených na "vanutí Ducha".Rankinovo pojetí Tertulliana navazuje na starší práce (Barnes, Frend, von Campenhausen), v našem ... Unknown localization key: "more"

Objev podobné jako Tertullianus a církev - David Rankin

Kniha je věnována Tertullianovi z Kartága (3. stol. po Kr.), jednomu z prvních latinsky píšících raně křesťanských autorů, a jeho názorům na lidskou duši, jež byly do značné míry ovlivněny stoicismem. První studie se zabývá Tertullianovým pojetím lidské duše jako těla svého druhu (corpus sui generis); druhá zkoumá jeho představy o původu a předávání této tělesné duše, jež je v posledku „odnoží“ (tradux) duše Adamovy, z rodičů na jejich potomky. Kniha je doplněna exkursem o traducianismu v rané církvi a českým překladem vybraných kapitol Tertullianova spisu De anima.

Objev podobné jako Duše a tělo u Tertulliana - Petr Kitzler

Tertullianův rozsáhlý spis De anima ("O duši"; napsán kolem roku 210 po Kr.) představuje první zachované pojednání o lidské duši sepsané z křesťanských pozic, a jako takové je ve svém žánru zakladatelským dílem raně křesťanského písemnictví. Pozoruhodný spis, který je rozkročen mezi literaturou, filosofií, teologií a lékařstvím, je nejen polemikou s pohanskými koncepcemi duše, mezi nimiž zaujímá přední místo Platón, tento "hokynář, který v dobré víře prodal všem heretikům svoje koření", ale formuluje rovněž vlastní koncepci "tělesné duše" (corporalitas animae), která je v posledku "odnoží" (tradux) duše Adamovy a předává se při pohlavním styku z rodičů na jejich potomky (tzv. traducianismus). Toto adaptované stoické dědictví, jež je v raně křesťanském myšlení svou propracovaností bezprecedentní, se pro Tertulliana stává nejúčinnější zbraní proti "heretickým", platonismem ovlivněným naukám o preexistenci a stěhování duší, jež podle něho podkopávají samy základy křesťanského náboženství.

Objev podobné jako O duši - Tertullianus

Tertullianův rozsáhlý spis De anima ("O duši"; napsán kolem roku 210 po Kr.) představuje první zachované pojednání o lidské duši sepsané z křesťanských pozic, a jako takové je ve svém žánru zakladatelským dílem raně křesťanského písemnictví. Pozoruhodný spis, který je rozkročen mezi literaturou, filosofií, teologií a lékařstvím, je nejen polemikou s pohanskými koncepcemi duše, mezi nimiž zaujímá přední místo Platón, tento "hokynář, který v dobré víře prodal všem heretikům svoje koření", ale formuluje rovněž vlastní koncepci "tělesné duše" (corporalitas animae), která je v posledku "odnoží" (tradux) duše Adamovy a předává se při pohlavním styku z rodičů na jejich potomky (tzv. traducianismus). Toto adaptované stoické dědictví, jež je v raně křesťanském myšlení svou propracovaností bezprecedentní, se pro Tertulliana stává nejúčinnější zbraní proti "heretickým", platonismem ovlivněným naukám o preexistenci a stěhování duší, jež podle něho podkopávají samy základy křesťanského náboženství

Objev podobné jako O duši - Tertullianus