Žena, růže, píseň, kost - milena holcová

Čtyři romány ze světa zralých žen (Romance na tři doby/Přezrálé broskve/Láska v moll/Riskantní rozhovor) v dárkovém balení za výhodnou cenu. Manželka, matka, tchýně, dcera, babička, milenka. Vše v jednom, to je žena po padesátce. Milena Holcová nás v cyklu " Žena, růže, píseň, kost" suverénně provází terénem životního období, kterému se lichotivě říká zralost. Setkáme se s příběhy křivdy a odpuštění, lásky a žárlivosti, nenávisti a smíření, bolesti a práva na smrt. Ponuré? Ani ne. Všechny díly cyklu totiž prozařuje téma ženské solidarity, která je vykreslena nesentimentálně, velmi čtivě a uvěřitelně. Autorčin nadhled a humor nepřekvapí, nově však zaujme schopnost přesně pojmenovat podstatu, nahlédnout problém z více úhlů a dojmout. (knihydobrovsky.cz)

(patro.cz)

Příběh tří žen, jedna je herečka a snaží se ustát útok bulvární novinářky, dvoření vlezlého spolužáka, minulost protekčního dítěte, soužití s matkou a zejména roli, do které ji život obsadil navzdory všemu, co umí a chce. Druhá, matka samoživitelka, má za to, že život je série zklamání a proher, nekonečný boj, kde nic není zadarmo a ona ho dá, jen když nepovolí. A třetí se prostě bojí. Smrti, demence, osamělosti.Všechny se snaží najít důstojnost, lásku, vnitřní klid. Někdy elegantně, sebeironicky a noblesně, jindy urputně, ublíženě a uboze. Navzdory košaté dějové linii je však Riskantní rozhovor zejména knihou o smyslu a limitech mateřství. (knihydobrovsky.cz)

Ačkoli se příběh odehrává na čtyřech kontinentech, tvoří exotika jen kulisy k dramatické cestě do ženského světa a myšlení v době, řekněme, emoční zralosti. Co tam najdeme? Především muže. Vylíčené pravdivě, s pochopením, něžnou sympatií. Dvě přítelkyně, které známe už z knihy Orinokem k přechodu, konečně našly partnery, se kterými by rády zestárly. Jsou vyrovnané, zkušené, smířené se světem. Takřka ve stejnou dobu však obě potkávají muže, kteří by jejich život dokázali otočit naruby. Z každé stránky proti nám vyrazí mocné poryvy citů, které se hrdinky se střídavým úspěchem pokouší zvládnout. Láska milenecká i mateřská, tajená i přiznávaná, nezkušená i vyzrálá, zmatená i srovnaná, velkorysá i ufňukaná, stálá i pořád znovu prověřovaná. Za všech okolností však dojemně rámovaná nesentimentálním ženským přátelstvím. (knihydobrovsky.cz)

Filmově založení lidé se dělí na dvě poloviny: na ty, co touží napsat scénář a na ty, co už to někdy zkusili. Jen velmi malé procento své představy realizuje. Do této skupiny patří i Milena Holcová. Ve své poslední knize nás provází dobrodružstvím, které psaní scénáře přináší. Nová kniha Poprvé… a naposledy? poněkud vybočuje, a to nejen z rámce knih, které doposud Milena Holcová napsala, ale z rámce českého knižní produkce vůbec. Ve třech rovinách nás autorka vtipně a dynamicky seznamuje s tím, jak vzniká scénář pro hodinový hraný film a dokonce i samotný film vůbec. Překvapivě zábavnou formou se dozvíme, že psaní scénáře není romantická tvůrčí práce, ale dřina a nekonečná hádka, úmorné variování a zejména potlačování vlastního ega. Díky promyšlené grafické struktuře můžeme být svědky toho, jak se z nadějného scénáře stává scénář realizovatelný, co k němu dodává dramaturg, režisér či producent. Během čtení také pochopíme, jak funguje zákulisí natáčení, jak se pozná dobrý herec a v čem se zásadně liší literární a filmový příběh. Páteří knihy však přes všemožné technické a esejistické detaily zůstává silný příběh o přátelství dvou žen, jednom stárnoucím muži a síle odhodlání zemřít. (knihydobrovsky.cz)

Příběh Sylvy, Marie a Jana přibližuje dilemata a kontroverze pozdního milostného života, důstojnosti a smrti. Staví před nás ale také závažné otázky: kdy a jak vzdáme život, kdo o tom má právo rozhodnout a kde jsou hranice naší i cizí důstojnosti. Je i příspěvkem k nyní tolik diskutované eutanázii. Ale především zobrazuje život, milostný a barevný. A je to psáno přesvědčivě, do detailů poctivě a nadto čtivě. (knihydobrovsky.cz)

Po úspěchu prvních dvou dílů nám Milena Holcová v třetím díle LIDÍ představuje život pod baobaby v zambijské vesnici, doprovází domorodou lékařku při návštěvě malomocných, raftuje na Zambezi, zahalená do čádoru medituje v mešitách, prchá před afghánským Tálibánem, řídí kamion v íránské poušti, uvízne uprostřed tanzánské džungle, na Kubě sleduje projev Fidela Castra? Přes výjimečnost zážitků si nás však autorka podmaní především svojí normálností. Prostým, vtipným jazykem budí dojem, že na jejím místě by se většina z nás zachovala stejně: cestování autostopem je zvládnutelné, svět překypuje barvami a náměty k přemýšlení. Nenásilně nám ukazuje, jak vidět, slyšet, vnímat, ale hlavně - jak se za všech okolností skvěle bavit. (knihydobrovsky.cz)

Troufalý portrét zakladatele islámu. Miliarda a půl lidí ho vyznává, stejně tolik se ho bojí, ale jen hrstka o něm něco ví. Na jedné straně bitvy ve jménu Alláha, na druhé devět manželek. Záruka, že se nebudete nudit. Příběh Mohameda, zakladatele islámu, jedné z klíčových postav světového kulturního dědictví, je vyprávěn srozumitelně, korektně a zábavně pro dospělé, s návodem, jak jej případně převyprávět. Holcová, sama babička sedmi vnoučat, má ověřené, že vyprávění funguje, zejména na děti. Jde o přímý kontakt, můžete do něj promítnout svoji osobnost, herecké schopnosti, názory. Zvlášť, když jste s dětmi sami někde na dovolené nebo na výletě. Nejen, že navodíte pocit blízkosti, ve skutečnosti není lepší výchovné páky, než vyprávění v napínavém okamžiku přerušit a pokračovat až po splnění nějakého úkolu. Poslechnou. A ochotně. Na osudu Mohameda čtenáři - a následně i děti - porozumí i základním principům, zásadám a zákonům islámu, seznámí se v kostce s obsahem Koránu. Autorka vyvrací některé mýty, používané islamofily i islamofoby, to vše přístupnou formou, v kapitolách plných napětí a zvratů. Nedocenitelná knížka pro multikulturní poznávání všech generací, pro školy, mimoškolní a prázdninové aktivity, určitě pro vnímavé, inteligentní čtenáře. (knihydobrovsky.cz)

Vztah není vylíčen jako momentální pominutí smyslů stárnoucí ženské, která ještě chce urvat od života co se dá. Vzniká postupně, hrdinka si uvědomuje rizika, brání se tomu, podléhá, koketuje s myšlenkou vše v životě změnit, neztrácí však kontakt s realitou. Ženské by jí fandily. Manžel je také sympaťák, manželčina nevěra a motiv vztahu s mladým klukem není přičítán na jeho účet, jen se do manželství nenápadně a postupně připlížila rutina, jakási nuda, osamělost aktérů, tedy to, co se děje po letech v každém vztahu, pokud se uživatelé manželství cíleně nebrání. Příběh je uchopitelný a pochopitelný a dovoluje ženským ztotožnit se s hrdinkou a zprostředkovaně prožít to, co by skoro žádná od svého prahu nezaháněla, kdyby se jí zadařilo. (knihydobrovsky.cz)

Jsou čtyři a do Venezuely je přivedly profesní zájmy.Každá s sebou vleče své životní postoje, svůj humor, skepsi, ideály. Konfrontují. Občas příliš emotivně, občas trošku nefér, za všech okolností však žensky. Situace, střídané tempem jihoafrických rytmů a tropické kulisy, jim k tomu poskytují dost příležitostí.Kniha přináší chápavě ironickou výpověď o stavu ženské duše ve věku, kterému se říká "trapný”.Má šanci se zabydlet na každém nočním stolku: mužům nabízí nové světy a ženám, - ženám balzám. (knihydobrovsky.cz)

Je vám přes čtyřicet, děti se osamostatnily, manželství už vás nemůže ničím překvapit. V téhle životní etapě však dozrává nový, dosud opomíjený problém. Máte stárnoucí, nemocné, čím dál závislejší rodiče. Dvě přítelkyně středního věku se rozhodnou řešit své konfliktní vztahy s matkami, kterým je přes sedmdesát, poněkud netradičně - společným cestováním po Krétě "na divoko", bez střechy, bez průvodce, bez jistot. Den po dni, hodinu po hodině se před námi odkrývá téma rozporuplnosti mateřství, opuštěnosti stáří, různých variant sexuality, závislosti, nesmiřitelnosti i něhy. V nových situacích se palčivě připomínají děje dávno odeznělé, ale nikdy nezapomenuté. Vždyť to všichni známe. Málokdy se nám však podaří nad problém povznést. "Babky na divoko" svým nadhledem, bystrým humorem a odzbrojujícím pochopením nám k tomu mohou pomoci. (knihydobrovsky.cz)

Dvěma hlavním hrdinkám úspěšné knihy Orinokem k přechodu, Ireně a Janě dýchá za krk padesátka, už ví o životě své a nebrání se skepsi a uměřenému cynismu. Tím víc jsou obě zaskočeny, když je skoro současně ze zálohy přepadne šťavnatý, plnokrevný cit, se kterým už nepočítaly. Láska v celé své zmatenosti, opojnosti i ničivosti, za všech okolností však dojemně rámovaná nesentimentálním ženským přátelstvím. Profese novinářky nutí Irenu cestovat po celém světě, přesto už stihla pochopit, že v dálce nikdy nenajde víc, než co si nese v sobě. Skoro v padesáti se zamilovala. Naprosto nečekaně, samozřejmě nevhodně. Neví co s tím. Nechce nikomu ublížit, ví, že balancuje nad propastí a přitom nemůže jinak. (patro.cz)

Knížka završuje cyklus románů, provázející terénem zralých žen. Tři hlavní hrdinky řeší jak se vyrovnat s pocitem křivdy, zda se vzdát nároku na potrestání a odpustit. A jak se zachovat když do hry vstupuje nevinnost sedmileté holčičky? Autorka s nadhledem a humorem dokáže přesně pojmenovat podstatu problému a dojmout. (patro.cz)

Buddha - holohlavý tlouštík s dobráckým úsměvem? Mýtus! Buddha byl štíhlý a měl drdol. Jeho otec byl kníže a bydlel v paláci. To sotva. Otec byl volený regent a palác byla jednopatrová budova z cihel. Co vlastně víme? Známe základní životní příběh s několika zvraty. A dál? Jak vycházel s otcem, s manželkou, se synem? Jaký měl vztah k ženám a k sexu? Byl gay? Měl přátele? A co odpůrci? Jak se vyrovnával s kritikou a nenávistí? Selhal někdy? Dokázal přiznat omyl, omluvit se? Měl smysl pro humor? Buddha není zrovna příklad kladného hrdiny. Jeho životní cesta je lemována omyly, protkána sobectvím a vyztužena urputností. Na druhé straně imponuje. I když klopýtá přes sérii nezdarů, Buddha je dokáže pochopit a zpracovat. Jeho definice moudrosti by se nakonec dala shrnout lapidárně: Nic nečekat. Ale počítat se vším. Nedocenitelná knížka pro multikulturní poznávání všech generací, pro školy, mimoškolní , určitě pro vnímavé, inteligentní čtenáře. (knihydobrovsky.cz)

Nová kniha Poprvé… a naposledy? poněkud vybočuje, a to nejen z rámce knih, které doposud Milena Holcová napsala, ale z rámce českého knižní produkce vůbec. Ve třech rovinách nás autorka vtipně a dynamicky seznamuje s tím, jak vzniká scénář pro hodinový hraný film a dokonce i samotný film vůbec. Překvapivě zábavnou formou se dozvíme, že psaní scénáře není romantická tvůrčí práce, ale dřina a nekonečná hádka, úmorné variování a zejména potlačování vlastního ega. Díky promyšlené grafické struktuře můžeme být svědky toho, jak se z nadějného scénáře stává scénář realizovatelný, co k němu dodává dramaturg, režisér či producent. Během čtení také pochopíme, jak funguje zákulisí natáčení, jak se pozná dobrý herec a v čem se zásadně liší literární a filmový příběh. Páteří knihy však přes všemožné technické a esejistické detaily zůstává silný příběh o přátelství dvou žen, jednom stárnoucím muži a síle odhodlání zemřít. (patro.cz)

Příběh Sylvy, Marie a Jana přibližuje dilemata a kontroverze pozdního milostného života, důstojnosti a smrti. Staví před nás ale také závažné otázky: kdy a jak vzdáme život, kdo o tom má právo rozhodnout a kde jsou hranice naší i cizí důstojnosti. Je i příspěvkem k nyní tolik diskutované eutanázii. Ale především zobrazuje život, milostný a barevný. A je to psáno přesvědčivě, do detailů poctivě a nadto čtivě. (patro.cz)

Milostný příběh padesátileté Dity, úspěšné, spokojeně vdané, úplně normální ženské a Dana, pětadvacetiletého fotografa, který teprve překvapeně zjišťuje, co vlastně chce a co je pro to schopen obětovat. Takový vztah bývá pejorativně označován jako "stará s kolouchem" a spouští lavinu předsudků a otázek. Jak se s tím může vyrovnat manžel? Je možné odmítnout lásku? Kdy už jsem moc stará? (patro.cz)

Troufalý portrét zakladatele islámu. Miliarda a půl lidí ho vyznává, stejně tolik se ho bojí, ale jen hrstka o něm něco ví. Na jedné straně bitvy ve jménu Alláha, na druhé devět manželek. Záruka, že se nebudete nudit. Příběh Mohameda, zakladatele islámu, jedné z klíčových postav světového kulturního dědictví, je vyprávěn srozumitelně, korektně a zábavně pro dospělé, s návodem, jak jej případně převyprávět. Holcová, sama babička sedmi vnoučat, má ověřené, že vyprávění funguje, zejména na děti. Jde o přímý kontakt, můžete do něj promítnout svoji osobnost, herecké schopnosti, názory. Zvlášť, když jste s dětmi sami někde na dovolené nebo na výletě. Nejen, že navodíte pocit blízkosti, ve skutečnosti není lepší výchovné páky, než vyprávění v napínavém okamžiku přerušit a pokračovat až po splnění nějakého úkolu. Poslechnou. A ochotně. Na osudu Mohameda čtenáři - a následně i děti - porozumí i základním principům, zásadám a zákonům islámu, seznámí se v kostce s obsahem Koránu. Autorka vyvrací některé mýty, používané islamofily i islamofoby, to vše přístupnou formou, v kapitolách plných napětí a zvratů. Nedocenitelná knížka pro multikulturní poznávání všech generací, pro školy, mimoškolní a prázdninové aktivity, určitě pro vnímavé, inteligentní čtenáře. (patro.cz)

(patro.cz)

(patro.cz)

Tristopolis, město smrti... Ve spleti katakomb pod ulicemi Tristopolisu leží nespočet mrtvých. A generátory nekrofluxu z písně jejich kostí čerpají energii. Díky ní žije mnoho obyvatel města v luxusu a blahobytu. Jednou však za to budou muset zaplatit… Poručík Donal Riordan je dobrý polda. Dost dobrý na to, aby mu svěřili ochranu operní divy, která se chystá navštívit město. Musí zajistit její bezpečnost, protože vraždy výjimečných zpěváků se v poslední době dramaticky množí. U geniálních umělců se pravděpodobnost násilné smrti rovná téměř jistotě! Podaří se Donalu Riordanovi ve městě plném přízraků a zombií, ve městě, kde ovládat psychiku jiného je tak snadné, ve městě, které udržuje při životě sama smrt, uspět? Nový román Johna Meaneyho je mimořádným spojením mysteriózního thrileru a temného hororu. V Meaneyho vesmíru jsou naše nejtemnější sny chladnou realitou a smrt je teprve začátek. (knihydobrovsky.cz)

Příběh o zdánlivě obyčejných lidských osudech. Do života hlavních hrdinů zasahuje minulost a převrací zaběhlý stereotyp. Příjemným oživením je i slovenština, která zaznívá z úst jedné z důležitých postav, a právě tak jako obrázky slovenské ilustrátorky Kvety Fulierové je známkou provázání obou našich kultur. (knihydobrovsky.cz)

Nový muzikál Sagvana Tofiho s písněmi z repertoáru Karla Gotta slibuje být jednou z událostí roku. LP nabízí cenné doplnění projektu. To, co budou v karlínském divadle zpívat muzikáloví herci, tu totiž dostáváte v autentické podobě. Vinylové LP je sestavené ve stylu "To nejlepší z nejlepšího". Nový zvukový remastering z původních pásů zaručuje maximální poslechovou kvalitu. Obal propojuje propagační muzikálovou grafiku s původními nahrávkami tak, že tvoří logický celek. Tracklist: 1. Když jsem já byl tenkrát kluk (Yesterday When I Was Young (Hier encore)) 03:26 2. Přijela pouť 03:38 3. Láska bláznivá 03:18 4. Čas růží (Delilah) 03:11 5. Trezor 01:54 6. Včelka Mája (Die Biene Maja) 01:16 7. Je jaká je (Sereno é) 03:47 8. Bum, bum, bum 03:03 9. Cesta rájem (Crying In The Chapel) 02:38 10. Stokrát chválím čas (Sometimes When We Touch) 03:24 11. Když muž se ženou snídá 03:39 12. Lady Carneval 02:57 13. C'est la vie 03:08 14. Být stále mlád (Forever Young) 03:28 (dvd-premiery.cz)

Být ženou je dar. Být krásnou ženou je poslání. Být spokojenou ženou je umění. Umění, které objevujeme my ženy snad celý život. Protože tím, co je pro nás charakteristické, je naše proměnlivost. Proměnlivost, která je na jednu stranu inspirací, jistým druhem dobrodružství. Na druhou stranu je i bezednou studnicí stále nových výzev. Pro nás samotné, ale i pro naše okolí. A někdy hned na hladině, jindy na svém nejhlubším dně, najdeme to nejcennější - své ženství, svoji hodnotu. Cestu k tomuto pokladu má každá z nás zcela originální. Z jednotlivých milníků na cestě k sebeúctě, k nalezení či potvrzení vlastní hodnoty, je složena mozaika témat této knihy. Chci, aby kniha přinesla ženám pohlazení. Aby probudila povinnostmi a zodpovědností překrytou křehkost. Aby se znovu roztančila ženská ladnost, hravost a půvab, který je ozdobený úsměvem a jiskřičkami štěstí v očích. Aby svět voněl a krásněl. Díky ženám, které chtějí být ženami. Díky mužům, kteří v nich tuto krásu objeví a dovolí ji rozkvést. (patro.cz)

Porodní bába byla od nepaměti součástí místní kolektivní paměti – byla vnímána jako inventář obce, podobně jako farář, učitel, starosta; bábu potřeboval každý. Stála u biologického (vymanila dítě z lůna matky) i sociálního zrození (držela ho při křtu, občas byla kmotrou). Podílela se i na jiných úkonech, hrála důležitou roli při přechodových rituálech: zrození, křtu, úvodu i smrti. Přibližně v letech 1850–1950 se prohloubila profesionalizace porodnické pomoci. Přešla od sousedské výpomoci k povolání, které bylo třeba legislativně zakotvit: během sta let se porodní bába změnila v porodní asistentku. Kniha sleduje změny legislativního rámce, ohraničujícího život a činnost porodních babiček, institucionalizaci babického vzdělání, analyzuje proměny vztahu porodních bab a církve. Věnuje pozornost proměnlivě harmonickému a disharmonickému vztahu porodních bab a lékařů a rovněž genderovým stereotypům, které byly v tomto segmentu dějin vzhledem k porodní asistentce nejvýraznější. Báby jsou představeny i jako profesní skupina; lze sledovat, jak často a jakým způsobem porušovaly ve své nelehké praxi zákon. Závěr knihy se věnuje postupnému sebeuvědomování porodních asistentek, hledá odpověď na otázku, kdy a jakým způsobem se začaly hlásit o svá práva, proč odmítaly označení „bába“ a usilovaly o „důstojnější“ název „porodní asistentka“. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Autorka Milena Tenczová se pokusila při hledání partnera na celý život vylíčit svůj nevšední příběh velmi originálně a pravdivě. Její příběhy jsou úsměvné, někdy mírně ironické, ale v jádru v sobě skrývají i smutek a bolest. A právě v tom spočívá velká hodnota knihy, neboť autorka nenásilně a s lehkostí otevírá srdce ženy, která touží po lásce a pohlazení, po obyčejném lidském štěstí. Tato publikace by neměla chybět v knihovničce každé ženy. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Porodní bába byla od nepaměti součástí místní kolektivní paměti – byla vnímána jako inventář obce, podobně jako farář, učitel, starosta; bábu potřeboval každý. Stála u biologického (vymanila dítě z lůna matky) i sociálního zrození (držela ho při křtu, občas byla kmotrou). Podílela se i na jiných úkonech, hrála důležitou roli při přechodových rituálech: zrození, křtu, úvodu i smrti. Přibližně v letech 1850–1950 se prohloubila profesionalizace porodnické pomoci. Přešla od sousedské výpomoci k povolání, které bylo třeba legislativně zakotvit: během sta let se porodní bába změnila v porodní asistentku. Kniha sleduje změny legislativního rámce, ohraničujícího život a činnost porodních babiček, institucionalizaci babického vzdělání, analyzuje proměny vztahu porodních bab a církve. Věnuje pozornost proměnlivě harmonickému a disharmonickému vztahu porodních bab a lékařů a rovněž genderovým stereotypům, které byly v tomto segmentu dějin vzhledem k porodní asistentce nejvýraznější. Báby jsou představeny i jako profesní skupina; lze sledovat, jak často a jakým způsobem porušovaly ve své nelehké praxi zákon. Závěr knihy se věnuje postupnému sebeuvědomování porodních asistentek, hledá odpověď na otázku, kdy a jakým způsobem se začaly hlásit o svá práva, proč odmítaly označení „bába“ a usilovaly o „důstojnější“ název „porodní asistentka“. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Být ženou je dar. Být krásnou ženou je poslání. Být spokojenou ženou je umění. Umění, které objevujeme my ženy snad celý život. Protože tím, co je pro nás charakteristické, je naše proměnlivost. Proměnlivost, která je na jednu stranu inspirací, jistým druhem dobrodružství. Na druhou stranu je i bezednou studnicí stále nových výzev. Pro nás samotné, ale i pro naše okolí. A někdy hned na hladině, jindy na svém nejhlubším dně, najdeme to nejcennější - své ženství, svoji hodnotu. Cestu k tomuto pokladu má každá z nás zcela originální. Z jednotlivých milníků na cestě k sebeúctě, k nalezení či potvrzení vlastní hodnoty, je složena mozaika témat této knihy. Chci, aby kniha přinesla ženám pohlazení. Aby probudila povinnostmi a zodpovědností překrytou křehkost. Aby se znovu roztančila ženská ladnost, hravost a půvab, který je ozdobený úsměvem a jiskřičkami štěstí v očích. Aby svět voněl a krásněl. Díky ženám, které chtějí být ženami. Díky mužům, kteří v nich tuto krásu objeví a dovolí ji rozkvést. (knihydobrovsky.cz)

Monografie Mileny Lenderové zachycuje postavení žen, zvláště ze středního městského stavu, v českých zemích v „dlouhém“ 19. století. Přihlíží k vývoji střední a zčásti západní Evropy; využívá pramenných podkladů, opírá se o osobní deníky, korespondenci, memoáry, ženský tisk a autentickou odbornou literaturu lékařskou, filozofickou, pedagogickou, právnickou. Vychází i z dobových feministických textů a obrazových materiálů. Primárním cílem bylo sledovat běh života ženy v jeho cyklech – dětství, dospívání, manželství, mateřství – a závazného modelu feminity pěstovaného zejména ve středních společenských vrstvách. Pozornost je věnována postavení ženy v domácnosti, její hygieně a oblékání, ale také dívčímu vzdělávání včetně úsilí o získání přístupu k středoškolskému (1870 vznikl státní dívčí učitelský ústav, 1890 soukromé dívčí gymnázium Minerva) a univerzitnímu vzdělání (nejdříve se dívkám otevřela filozofická, pak lékařská fakulta pražské univerzity) a průniku žen na pracovní trh; obojí je fenoménem až samého sklonku století. Samostatná kapitola připomíná vztah žen k umění – náleží spisovatelkám, malířkám a divadelním umělkyním. Po celé 19. století usilovaly první feministky (Karolina Světlá, Žofie Podlipská, Eliška Krásnohorská, Teréza Nováková a další) o právo žen na slušné zacházení, soukromí, vzdělání, vlastní profesi, ekonomickou nezávislost. To vše jim doposud většina mužů upírala, zesměšňovala novinářky, spisovatelky a obecně ženy, které ženskou emancipaci prosazovaly. Někteří muži – například Vojtěch Náprstek či T. G. Masaryk – jejich snahy naopak podporovali. Drtivá většina žen ovšem považovala za smysl života uzavřít manželství, pečovat o domácnost, manžela a děti; úsilí prvních feministek a jejich zastánců příliš nechápaly a nesouhlasily s ním. Vzdělaných žen a žen materiálně nezávislých však zvolna přibývalo: samostatných živnostnic i učitelek, úřednic, vychovatelek, ba i prvních lékařek, malířek, spisovatelek, novinářek... Zpočátku často rezignovaly na mateřství; lékařky zůstávaly svobodné dobrovolně, pro učitelky v Rakousku-Uhersku vyplýval takovýto celibát ze zákona. Zrušilo ho až Národní shromáždění mladé Československé republiky v roce 1919. Totéž Národní shromáždění pak dalo ženám rovnost a ničím nezpochybnitelné volební právo... (knihydobrovsky.cz)

Kniha vychází z finského konceptu seberozvoje a péče o sebe, který je zakotven v nejnovějších vědeckých výzkumech přírody, fyzického a duševního zdraví. Najdete v ní základní východiska, praktická cvičení i zkušenosti s Lesní myslí u nás a pohledy na nově se rodící oblast ze zahraničí. Popsaná cvičení jsou jednoduchá, nejsou dlouhá, člověk k nim nic nepotřebuje a jejich tréninkem posiluje svoje dovednosti vedoucí k životní rovnováze. (knihydobrovsky.cz)

Kniha vychází z finského konceptu seberozvoje a péče o sebe, který je zakotven v nejnovějších vědeckých výzkumech přírody, fyzického a duševního zdraví. Najdete v ní základní východiska, praktická cvičení i zkušenosti s Lesní myslí u nás a pohledy na nově se rodící oblast ze zahraničí. Popsaná cvičení jsou jednoduchá, nejsou dlouhá, člověk k nim nic nepotřebuje a jejich tréninkem posiluje svoje dovednosti vedoucí k životní rovnováze. (patro.cz)

Veronika Holcová (1973) ve své vlasti vystavuje poměrně často. V roce 2008 se představila expozicí Moje Paměť v pražské Galerii Jiří Švestka. " Nejemblematičtější obraz výstavy znázorňoval osamělého hominoida s "pyj-kyjem", kterak putuje metafyzickou krajinou, zatímco nebe pokryté hvězdnou oblohou se chystá explodovat". (knihydobrovsky.cz)

Malování podle čísel - tématika lidé a osobnosti, květiny a rostliny, plátno, sada štětců, barvy a vymalovaný vzor součástí balení Klíčové vlastnosti malování podle čísel Malování podle čísel - Žena a růže Malování podle čísel ocení především tvořiví jedinci Materiálem plátna je len Námět: květiny a rostliny a lidé a osobnosti V balení se nachází plátno, sada štětců, barvy a vymalovaný vzor K tomu, abyste měli obrázek tip ťop, využijete 28 akrylových barev (alza.cz)

Malování podle čísel Rádi byste se stali malíři, ale sami nenamalujete nic pořádného? Pak se vám bude líbit malování podle čísel Zuty na plátno. Malování podle čísel vás dokáže uvolnit a ještě si vytvoříte obrázek. Malování podle čísel je nápadité pro všechny kreativní jedince Touto zábavou si úžasně oddechnete (alza.cz)

Kniha neobyčejných příběhů obyčejných lidí z prostředí jihoamerických českých emigrantů, kteří nezapomínají na své kořeny, vzpomínají na minulost v konfrontacích ze současností. Příběhy jsou někdy až magické, drsné - možná také dané pro nás exotickým prostředím, kde autorka knihy tvoří a žije. (knihydobrovsky.cz)

Komentář zkušeného autorského kolektivu pod vedení dr. Ireny Holcové přináší výklad nejen k autorskému zákonu č. 121/2000 Sb., ale i k mezinárodním smlouvám (např. Revidovaná úmluva bernská, Římská úmluva apod.) a k evropským předpisům (např. směrnice o elektronickém obchodu apod.). Komentář obsahuje i výklad k vybraným národním souvisejícím předpisům a některým jejich ustanovením. Čtenář tak získává komplexní výklad k nejdůležitějším předpisům práva duševního vlastnictví ve vzájemných souvislostech. Nechybí ani pečlivě vybraná judikatura Soudního dvora Evropské unie a zajímavá judikatura jiných zahraničních soudů. Komentář je vhodný nejen pro odbornou veřejnost zabývající se právem duševního vlastnictví, ale i pro všechny, kteří se chtějí obeznámit se základními pojmy v tomto oboru. (knihydobrovsky.cz)

Obrazová publikace Milena Valušková, fotografie 1971 až 2017, představuje výběr fotografií olomoucké fotografky Mileny Valuškové od roku 1971 až po současnost. Její tvorba se rozprostírá od dokumentu až po mnohovrstevnaté krajinné studie. Představuje i snová, technicky komplikovaná zátiší. Doprovázeno textem kurátorky Muzea umění v Olomouci PhDr. Štěpánky Bieleszové. (patro.cz)

Malování podle čísel Obdivujete profesionální malíře a sami byste rádi takto malovali, ale víte, že na to nemáte buňky? Pak budete obdivovat malování podle čísel Zuty na plátno. Malování podle čísel vás dokáže pohltit a uvolní veškeré napětí. Malování podle čísel okouzlí všechny tvořivé jedince Touto zábavou se perfektně zrelaxujete (alza.cz)

Malování podle čísel - tématika lidé a osobnosti, plátno, sada štětců, barvy a vymalovaný vzor součástí balení Klíčové vlastnosti malování podle čísel Malování podle čísel - Sedící žena s růží Malování podle čísel ocení především tvořiví jedinci Materiálem plátna je len Téma: lidé a osobnosti V balení se nachází plátno, sada štětců, barvy a vymalovaný vzor K tomu, aby byl výsledek podle představ, poslouží 21 akrylových barev (alza.cz)

Malování podle čísel Jste vášnivými malíři, ale nedaří se vám namalovat, co by se vám samotným líbilo? Potom by se vám mohlo líbit malování podle čísel Zuty na plátno. Malování podle čísel rozvíjí kreativitu, trpělivost a dokonale uvolní od stresu. Malování podle čísel se hodí pro všechny tvořivé jedince Touto činností se úžasně odreagujete (alza.cz)

Audiokniha MP3 - autor Martina Viktorie Kopecká, čte Tomáš Weber, Martina Viktorie Kopecká a Magdaléna Borová (alza.cz)

Audiokniha MP3 Jaroslav Seifert, čte Magdaléna Borová, Petr Lněnička Starozákonní Píseň písní bývá také nazývána Velepísní, či písní Šalomounovou – za autora této sbírky milostné lyriky je totiž tradičně považován právě král Šalomoun, který se prý inspiroval mnohem starší milostnou poezií staroegyptskou. Texty svatebních židovských písní se na Blízkém východě předávaly ústní tradicí již od starověku a samotná Píseň písní dodnes patří mezi pět svátečních svitků, které se předčítají o židovských svátcích. Prostí lidé ji však zpívali také v hostincích, na polích při dožínkách a na vinicích při vinobraní. Krásný milostný, silně erotický, ale také velmi symbolický a alegorický příběh o tajemství lásky, jejím zrodu, úskalích, zrání, odvaze, opojení, útočnosti, souladu, neprodejnosti a vznešenosti, umocněný nepřekonatelným přebásněním Jaroslava Seiferta promlouvá k vnímavým srdcím dnešních čtenářů se stejnou nádherou a tajemností jako již stovky let. (alza.cz)

Audiokniha na CD - autor Jaroslav Seifert; čte Magdaléna Borová; Petr Lněnička Starozákonní Píseň písní bývá také nazývána Velepísní, či písní Šalomounovou – za autora této sbírky milostné lyriky je totiž tradičně považován právě král Šalomoun, který se prý inspiroval mnohem starší milostnou poezií staroegyptskou. Texty svatebních židovských písní se na Blízkém východě předávaly ústní tradicí již od starověku a samotná Píseň písní dodnes patří mezi pět svátečních svitků, které se předčítají o židovských svátcích. Prostí lidé ji však zpívali také v hostincích, na polích při dožínkách a na vinicích při vinobraní. Krásný milostný, silně erotický, ale také velmi symbolický a alegorický příběh o tajemství lásky, jejím zrodu,úskalích, zrání, odvaze, opojení, útočnosti, souladu, neprodejnosti a vznešenosti, umocněný nepřekonatelným přebásněním Jaroslava Seiferta promlouvá k vnímavým srdcím dnešních čtenářů se stejnou nádherou a tajemností jako již stovky let. (alza.cz)

Obrazová publikace Milena Valušková, fotografie 1971 až 2017 , představuje výběr fotografií olomoucké fotografky Mileny Valuškové od roku 1971 až po současnost. Její tvorba se rozprostírá od dokumentu až po mnohovrstevnaté krajinné studie. Představuje i snová, technicky komplikovaná zátiší. Doprovázeno textem kurátorky Muzea umění v Olomouci PhDr. Štěpánky Bieleszové. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha MP3 - Životem kypící román o hledání lásky století, velkých ztrátách i druhých šancích. - autor Annette Bjergfeldtová, čte Magdaléna Borová Životem kypící román o hledání lásky století, velkých ztrátách i druhých šancích Rodinná sága, v níž plachá malířka Esther líčí osudy tří generací žijících pod jednou střechou, se odehrává v Kodani, na scéně Pařížské opery a v cirkuse Sovalskaja na předměstí Sankt Petěrburgu. Když Estheřin dědeček Hannibal v roce 1921 koupí dům v Kodani, představuje si domov prodchnutý operou, bohémským duchem a láskou stejně opojnou jako v Šalomounově Písni písní. Jenomže pro jeho nevěstu, ruskou artistku Varinku, skončil čas zázraků už ve chvíli, kdy na vlastní oči viděla, jak její první milý zmizel v hroším chřtánu. Zato dcera Hannibala a Varinky, stevardka Eva, milovnice kouzel a patrně i jasnovidka, naváže mnohem vášnivější vztah se švédským... (alza.cz)

Audiokniha: Otevřít tuto sbírku milostných veršů je jako projít se rozkvetlou zahradou. Čtou Magdaléna Borová, Tomáš Weber a Martina Viktorie Kopecká. Píseň písní. Otevřít tuto sbírku milostných veršů je jako projít se rozkvetlou zahradou. Osvěžit se granátovými jablky, vínem, medem a kořením. Oslavit lásku v mnoha jejích podobách. Nechat se jí proměnit. K rozjímání nad tou nejpůvabnější ze všech písní zve husitská farářka Martina Viktorie Kopecká. Biblický text v překladu 21. století čtou Magdaléna Borová a Tomáš Weber. Dennodenně. Pradávné příběhy brýlemi současných inspirativních osobností. Text biblických knih ve stravitelných denních porcích. Komentáře, které vtahují text na kolbiště současného světa. Bible čtená tady a teď. (knihydobrovsky.cz)

Milostná báseň všech dobNejkrásnější z písní Šelómových V překladu Jaroslava Seiferta a Stanislava Segerta S ilustracemi Jaroslava Šerých. (knihydobrovsky.cz)

Starozákonní Píseň písní bývá také nazývána Velepísní, či písní Šalomounovou – za autora této sbírky milostné lyriky je totiž tradičně považován právě král Šalomoun, který se prý inspiroval mnohem starší milostnou poezií staroegyptskou. Texty svatebních židovských písní se na Blízkém východě předávaly ústní tradicí již od starověku a samotná Píseň písní dodnes patří mezi pět svátečních svitků, které se předčítají o židovských svátcích. Prostí lidé ji však zpívali také v hostincích, na polích při dožínkách a na vinicích při vinobraní. Krásný milostný, silně erotický, ale také velmi symbolický a alegorický příběh o tajemství lásky, jejím zrodu,úskalích, zrání, odvaze, opojení, útočnosti, souladu, neprodejnosti a vznešenosti, umocněný nepřekonatelným přebásněním Jaroslava Seiferta promlouvá k vnímavým srdcím dnešních čtenářů se stejnou nádherou a tajemností jako již stovky let. (patro.cz)

Materiál, z něhož je Píseň složena, prosévali vypravěči během tisíců let velmi důkladně a tolikrát, až v sítu zůstaly ty nejzářivější rubíny, safíry, diamanty… Jsem šafrán šáronský, jsem lilie kvetoucí v údolí. Jak krásná jsi, má milá, jak krásná jsi, tvé oči třpytí se jak holoubci. Jak karmínová šňůrka jsou tvé rty a ústa tvá jsou spanilá, tvá skráň je prasklý granátový plod ve stínu závoje. Jsi krásná, milá má, jak Tirsa a jako Jerúšalém půvabná, hrozná jak Hvězda války. … vybuchující do žhavých metafor, plné naléhavé krásy a vydechující exotické vůně, jež pak prosákly vší milostnou poezií, hudbou, sochami a obrazy. Jestliže Píseň písní, podle hebrejštiny vrcholnou, nejkrásnější píseň - a nejromantičtější - opravdu napsal král Šalamoun a založil ji na tom, co mu bylo blízké, uhrane nás dokonalost vcítění, s níž zachytil pocity a myšlenky překrásné, skromné Šulamít, vždyť růže a lilie jsou tam nejobyčejnější divoce rostoucí květiny. Ona se znenáhla rozmluví jako z opojného snu v toužebných představách a vzpomínkách, jež jsou tak živé a nabité citem, že vidí svého muže před sebou, třebaže už dříve musel jít. Mladý pár se s rozkoší ztotožní s božskou Šulamít a jejím nádherným pastýřem. Vítězství lásky vedené srdcem nad nenasytným hromaděním hmoty vytváří vždy ohromující příběh, když je líčeno vášnivě a smyslně. (knihydobrovsky.cz)

(fotodeky.cz)