Vtělené slovo i v teologické sumě - tomáš akvinský

V tomto svazku přinášíme šest úvodních christologických otázek, jimiž začíná třetí část Teologické sumy (STh III, q. 1-6). Tomáš zde zaměřuje pozornost na tajemství vtěleného Slova. Nejprve osvětluje otázku vhodnosti vtělení Boha (q. 1). V dalším kroku pak objasňuje způsob jednoty božství a lidství ve vtělení (q. 2). Dále vyjasňuje otázku subjektu přijetí (q. 3). Nakonec pojednává otázku přijaté přirozenosti (q. 4), respektive jejích částí (q. 5) a řádu přijetí (q. 6). (knihydobrovsky.cz)

Tento svazek přináší další část christologických otázek třetí části Teologické sumy (STh III, q. 7-15). Tomáš v nich pojednává o důsledcích Božího vtělení, tedy o všem zásadním, co bylo osobou Božího Slova s lidskou přirozeností zároveň přijato v Ježíši Kristu. Nejde o vyčerpávající antropologický rozbor, ale o studium aspektů, které jsou důležité jak pro Kristovo bytí Bohočlověka, tak pro jeho poslání Spasitele a toho, kdo naplňuje a završuje Boží zjevení. Tomáš zde nejprve probírá otázky o Kristově habituální milosti (q. 7) a o milosti Krista jakožto hlavy církve (q. 8). Ve čtyřech dalších kvestiích se pak zabývá Kristovým věděním: nejprve jeho rozdělením na tři základní typy (q. 9), dále problematikou Kristova blaženého patření (q. 10), vlitého vědění (q. 11) a získaného neboli zkušenostního vědění (q. 12). Následují otázky o moci Kristovy duše (q. 13) a o přijatých nedostatcích těla (q. 14) a duše (q. 15). (knihydobrovsky.cz)

Pojem stvoření se objevuje v několika částech Akvinského Sumy. V současném překladu pojednání o stvoření v první části Sumy, otázky 44-49 je předběžná studie převážně filozofických předpokladů speciálních otázek, které jsou později probírány s hlubokou teologickou erudicí, např. šest dní stvoření, stvoření andělů, stvoření lidských bytostí atd. V tomto prvním pojednání o stvoření Akvinský se snaží vysvětlit terminologii a představit některé základní principy, které používá v následujících pojednáních Sumy.Pojem stvoření se objevuje v několika částech Akvinského Sumy. V současném překladu pojednání o stvoření v první části Sumy, otázky 44-49 je předběžná studie převážně filozofických předpokladů speciálních otázek, které jsou později probírány s hlubokou teologickou erudicí, např. šest dní stvoření, stvoření andělů, stvoření lidských bytostí atd. V tomto prvním pojednání o stvoření Akvinský se snaží vysvětlit terminologii a představit některé základní principy, které používá v následujících pojednáních Sumy. (knihydobrovsky.cz)

Pojednání o habitech v Teologické sumě (STh I-II, q. 49-54) navazuje na traktát o vášních (STh I-II, q. 22-48). Habity jsou jisté kvality, které člověka uschopňují k relativně trvalé a snadné činnosti. Nauka o těchto principech lidských úkonů má zásadní význam pro morální a duchovní život člověka. Morální ctnosti neboli habity vedoucí člověka k jednání v souladu s jeho přirozeností ho dělají dokonalejším člověkem, naplňují jeho přirozený cíl. (knihydobrovsky.cz)

V tomto svazku přinášíme první otázku Teologické sumy (STh I, q. 1), v níž se Tomáš zaměřuje na samotnou teologii, tedy na disciplínu, která je pro Teologickou sumu stěžejní. Tomáš ji nazývá posvátnou naukou, neboť slovo teologie se v jeho době obvykle používalo pro metafyziku. Největší část otázky zaujímají články spojené s konceptem teologie jako vědy a moudrosti. Dále Tomáš pojednává o jazyku teologie a roli Písma svatého v teologickém bádání. Úvodní studie obsahuje kromě pojednání o hlavních tématech první otázky také obsáhlý úvod do historie a struktury celé Teologické sumy. (knihydobrovsky.cz)

Traktát o prozíravosti (STh II-II, q. 47-56) rozvíjí a konkretizuje základní nauku o kardinálních ctnostech, jak je vyložena v předešlých částech Sumy. Na rozdíl od oněch úvodních teoretických rozborů a argumentů se zde přistupuje k celé problematice velmi prakticky. Text se tak stává zřetelně užitečným a využitelným jak pro učitele, vychovatele a pastýře, tak pro každého čtenáře, který chce získat konkrétní pomoc a doporučení pro vlastní morální rozvoj. Ukazuje a potvrzuje se tím, že Tomášova Suma není pouhou učebnicí nebo teoretickým kompendiem pro intelektuály, ale i praktickou příručkou pomáhající k morálnímu a duchovnímu růstu křesťana. (knihydobrovsky.cz)

Pojednání o zákonech v Teologické sumě (STh I-II, q. 90-97) patří k základním pramenům západního etického myšlení. Nabízí odpovědi minimálně na dvě důležité otázky. První se týká původu mravních zásad: Jsou naše rozhodnutí ponechána naší libovůli, nebo existují nějaké objektivní principy, které musíme respektovat? Druhá otázka se týká odůvodnění práva: Existuje nějaká poslední a nejvyšší norma, která rozhoduje o spravedlnosti zákonů, nebo je zákon pouze věcí dohody? Tomášova teorie zákona ukazuje, že morální principy nejsou relativní, ale jsou důsledkem objektivního řádu stvoření. (knihydobrovsky.cz)

Tento svazek přináší překlad traktátu o jediném Bohu z První části Sumy (STh I, q. 2-11). Tomáš v něm pojednává o způsobech prokázání Boží existence (známých jako pět cest či kosmologických důkazů Boží existence) a o jeho tzv. entitativních atributech: jednoduchosti, dokonalosti, dobrotě, nekonečnosti, všudypřítomnosti, neměnnosti, věčnosti a jednotě. Rozsáhlá úvodní studie se snaží poskytnout pojmové nástroje pro úspěšné čtení přeloženého textu současnými studenty a teology. (knihydobrovsky.cz)

Traktát o starém zákoně (STh I-II, q. 98-105) navazuje na pojednání o zákonech obecně a předchází traktátu o novém neboli evangelním zákoně. Jeho předmětem není starý zákon jako soubor knih obsahující zjevení z doby před Kristem, ale zákon jakožto vnější pravidlo lidského jednání, jak se nachází v této části Písma a obecně v době starozákonního Božího lidu Izraele. Není to tedy pojednání řadící se do biblistiky, ale mnohem spíše do morálky a práva. Nejde o zákon ve smyslu smlouvy Boha se svým vyvoleným lidem, ale o pravidla určitého jednání - v tomto případě pravidla daná židovskému národu, vyvolenému lidu první smlouvy. Tato pravidla a přikázání nacházíme v centrální části Starého zákona, jíž jsou Mojžíšovy knihy (Tóra), především ve třech velkých kodexech. Jsou to kniha smlouvy (Ex 20-23), zákon svatosti (Lv 17-26) a deuteronomický zákoník (Dt 12-26). Tomáš ve svém traktátu probírá přikázání ze všech těchto tří zákoníků. Ukazuje smysl a důležitost zákona obecně a v náboženském kontextu především. (knihydobrovsky.cz)

Poslední otázky První části Teologické sumy pojednávají o činnostech tvorů. Nejprve se, v otázkách 106-114, jedná o činnosti andělů; tato část vyšla ve svazku O andělech v Teologické sumě II, Krystal OP 2015. Poté se, v otázkách 115-119, jež se nacházejí v tomto svazku, probírají činnosti tělesných tvorů, především člověka. Tomáš nejprve zpracovává téma působení tělesných substancí obecně, zabývá se místním pohybem a mechanickým působením; ptá se, zda jsou v tělesech nějak přítomné božské stvořitelské ideje; řeší specifickou otázku působení nebeských těles na tělesa pozemská; a pojednává také o náhodě a osudu. Dále se zabývá působením člověka na člověka, a to speciálně otázkou předávání poznání čili vyučování, a následně otázkou předávání života neboli plození. (knihydobrovsky.cz)

Tomášův traktát o hexaemeronu (STh I, q. 65-74), tedy o šesti dnech stvoření, jak jsou popsány na začátku Bible, představuje jakési teologické rozvinutí kratšího a spíše filosoficky laděného traktátu o stvoření obecně, který je zařazen v otázkách 44-49. Téma stvoření Tomáš rozděluje na tři základní fáze. První je dílo stvoření, které představuje uvedení světa do existence Bohem bez jakéhokoli předpokladu (ex nihilo). Zasahuje část prvního dne. Druhé je dílo oddělení, které začíná ještě v prvním dni a trvá do konce dne třetího. Jde o oddělení světla od temnoty, vody na zemi od vody na obloze a na zemi pak oddělení vod od souše. Třetím je dílo ozdobení zahrnující čtvrtý, pátý a šestý den. Představuje jakési vybavení země tím, co se hýbe a co ji v tomto ohledu obohacuje. (knihydobrovsky.cz)

Traktát o Boží vládě nad tvory (STh I, q. 103-105) navazuje na otázku 22, která se zabývá prozřetelností jako vlastností Boží. V tomto traktátu Tomáš rozebírá způsob, jakým Bůh svou prozřetelnost projevuje. Nejprve pojednává o řízení věcí obecně: zda a kým je svět řízen; jaký je cíl a jaké jsou účinky tohoto řízení; zda je vše poddáno božskému řízení; zda je vše řízeno Bohem bezprostředně. Poté rozebírá konkrétní účinky božského řízení: udržování tvorů v bytí; uvedení do nicoty. Nakonec uvažuje o změnách, které Bůh působí ve věcech: přímé božské působení ve světě; božské působení na intelekt a vůli člověka; působení mimo řád - zázraky. (knihydobrovsky.cz)

V První části Sumy, poté co Tomáš pojedná o teologii a důkazech Boží existence, věnuje svoji pozornost otázkám o Boží esenci. Z této části pocházejí i dvě otázky, jež tvoří obsah předkládaného svazku (STh I, q. 12-13). Tomáš se v nich zamýšlí nad problematikou lidského poznání Boha a výpovědí o Bohu. Nejprve se ptá, zda je možné přirozenými silami poznat Boží esenci, tedy Boha takového, jaký je, a zda je možné jeho esenci celou plně nahlédnout. Dále se zabývá možnostmi slovního vyjádření našeho poznání Boha, zkoumá, jakým způsobem lze hovořit o Bohu, abychom tuto realitu při vší její komplikovanosti pojmenovali co nejpřesněji. (knihydobrovsky.cz)

Tento svazek (STh II-II, q. 34-46) navazuje na traktát o lásce a milosrdenství. Tomáš zde rozebírá hříchy proti lásce jako takové, tj. nenávist k Bohu a bližnímu; hříchy proti radosti a milosrdenství, tedy acedii zvanou také polední démon a závist; hříchy proti pokoji, tj. nesvornost, svár, schisma, válku, šarvátku a vzpouru; a hřích proti dobročinnosti a bratrskému napomenutí, jímž je pohoršení. V další části se pak věnuje přikázání lásky, tedy přikázání lásky k Bohu a bližnímu, a daru moudrosti, včetně hříchu proti moudrosti - pošetilosti. (knihydobrovsky.cz)

Tomášovým úmyslem je pojednat o andělech (separovaných substancích), a traktát je rozdělen do dvou hlavních částí. V první části se Tomáš pokouší shrnout a kriticky posoudit to, co o separovaných substancích soudili různí filosofové od samého počátku filosofie až do Tomášovy doby, především Platón a Aristotelés. Ve druhé části traktátu vykládá Tomáš katolickou nauku o andělech, která je založena na Písmu svatém, na učení církevních otců a na odkazu Dionýsia Areopagity, který "vynikl nad ostatní myslitele ve výkladu toho, co náleží duchovým substancím". Tato teologická část zůstala bohužel nedokončena a tvoří podstatně menší část spisu. Traktát tedy zůstal především důležitým a bohatým zdrojem poznání klíčových aspektů Tomášova metafyzického myšlení. (knihydobrovsky.cz)

Diskutované otázky o ctnostech jsou jedním ze dvou spisů, které si daly za úkol zabývat se trojicí teologických ctností, ale zůstaly pouze u dvou z nich. Zatímco Kompendium teologie se člení na víru (dle článků víry Kréda) a naději (dle proseb Otčenáše), Otázky o ctnostech se omezují na naději a lásku. Na rozdíl od Kompendia teologie, které mělo být praktickou jednoduchou příručkou, jsou Otázky o ctnostech řazeny standardním způsobem schématu disputace. Část o lásce je výrazně rozsáhlejší a je doplněna i krátkou otázkou zaměřenou na bratrské napomenutí, které je praktickým projevem lásky k bližnímu. V tomto svazku se nachází otázky 2-4, tedy o lásce, o bratrském napomenutí a o naději. (knihydobrovsky.cz)

Pro Aristotelovu etiku je klíčové téma ctnosti. Probírá se porůznu v celé Etice Nikomachově, nicméně její 2. kniha představuje východisko, kde je morální ctnost definována a uvedena do kontextu lidského života a jednání. Ctnostné jednání je pro Aristotela a Tomáše takové, jaké můžeme vidět u ctnostného člověka. Kde je ale ten vzorový příklad ctnostného člověka? Aristotelés na tuto otázku přímo neodpovídá, protože předpokládá, že rozumný člověk má takový vzor takřka před očima ve vznešeném Athéňanovi. Pro Tomáše je to především Kristus a světci, ale z filosofického hlediska musí věc uchopit jinak, proto definuje ctnostného člověka jako toho, kdo neuhýbá z cesty, na niž ho postavila jeho přirozenost: "člověk, jaký má být". Pro dnešní společnost není podvědomým vzorem vznešený Athéňan, tím méně Kristus a svatí, ale už ani zákon lidské přirozenosti. O to důležitější je přemýšlet o těchto věcech explicitně: v čem spočívá ctnost, kam ji zařadit v celku lidské přirozenosti, jak ji získat a rozvíjet, jaké jsou jednotlivé ctnosti a jim odpovídající neřesti? To vše je tématem druhé knihy Aristotelovy Etiky Nikomachovy a potažmo komentáře svatého Tomáše. (knihydobrovsky.cz)

Quaestiones Disputatae De potentia představují mimořádné metafyzické dílo v rámci Tomášova myslitelského vývoje. Obsahují klíčové formulace, bez jejichž soustavného promýšlení a domýšlení nepronikneme nejen do Tomášovy syntézy, ale nedokážeme ani sami rozvíjet křesťanské pojetí stvoření a evoluce světa v současných podmínkách. Dílo vznikalo v Římě v letech 1265-1266, a badatelé se dokonce domnívají, že jde o jakési průzkumné texty před závěrečnou redakcí první části Sumy teologie, především otázek 75-89. Druhý díl překladu QD De potentia přináší otázky 3 a 4, které se zabývají problematikou stvoření. (knihydobrovsky.cz)

Rozbor některých teologických otázek, které se nacházejí v dobovém shrnutí nauky řeckých církevních otců. Přestože řada citátů řeckých otců je nepřesných a nelze je dnes dohledat jako reálné citáty známých děl, představuje Tomášův spis svébytné dílo, které reaguje hlavně na některé otázky trinitární teologie, christologie a eklesiologie. (knihydobrovsky.cz)

Tomáš Akvinský nebyl pouze filosof a teolog, ale také vykladač Písma svatého. Jeho komentáře k biblickým knihám tvoří významnou součást jeho díla. Tento svazek přináší první překlad z Tomášových biblických komentářů, a to jeho výklad listu Filipanům. Jedná se o tzv. lecturu, tedy text v té podobě, jak si jej autor připravil pro přednášku. Obsahuje vysvětlení jednotlivých veršů proložené odkazy na jiné biblické citáty, které s probíraným tématem souvisejí, rozvíjejí ho a doplňují. Filipané jsou pro Tomáše vzorem křesťanů, kteří na úzké cestě Kristově snášejí pro Krista mnohá soužení, osvíceni a sjednocováni vírou vnášejí Kristovo světlo do světa a uprostřed jeho bolestí a smutků svědčí o pravé a trvalé radosti, která se rodí a posiluje z blízkosti Pána. (knihydobrovsky.cz)

Vizuálně i obsahově poutavá kniha přináší nový český překlad traktátu Tomáše Akvinského, doplněný latinským originálem i nejstarším českým překladem od Votky a Vojáčka z roku 1887. Text traktátu dále doprovází podrobný, didakticky koncipovaný průběžný komentář a vše je proloženo třiceti kvestiemi ve stylu Tomášovy Teologické sumy, v nichž se autoři pokoušejí o samostatné systematické řešení obtížných bodů, které při četbě Tomášova textu vyvstávají. Publikaci autoři připravili jako hold filosofickému a pedagogickému dílu svého učitele, prof. Stanislava Sousedíka, průkopníka scholastických studií v českých zemích. (knihydobrovsky.cz)

Metafyzickému myšlení Tomáše Akvinského byla v posledních desetiletích věnována značná pozornost. Přesto dosud zůstávají některá významná témata stranou patřičné pozornosti. Jedním z nich je problematika celku a části, jinak řečeno mereologie, která se promítá do mnoha klíčových metafyzických témat. Výzkum v této oblasti není zdaleka ukončen a představuje pro současné zájemce o myšlení Andělského doktora důležitou výzvu, na kterou se pokouší reagovat tato práce. Autor zasazuje dosavadní výsledky bádání v této oblasti do širších souvislostí Tomášovy metafyzické koncepce a vysvětluje vztah celku a části k základním metafyzickým principům a pojmům, jako je pojem jsoucna a jednoty nebo pojetí metafyzické struktury kategoriálního jsoucna. Dále prohlubuje a doplňuje dosavadní výzkum tím, že rozlišuje a charakterizuje všechny typy celků a částí, s nimiž se lze v Tomášových textech setkat. Za klíčové části knihy lze považovat zejména kapitoly věnované jednotě a mereologii. (knihydobrovsky.cz)

Publikace obsahuje tři Tomášovy dopisy, doplněné o úvodní studie a bibliografii ke každému z nich. První řeší problém přípustnosti přijímání peněz a vybírání daní od židů a křesťanů, druhý se zabývá praxí úvěrového prodeje a třetí stručně odpovídá na otázku, zda a za jakých okolností je dovoleno využívat astrologie. (knihydobrovsky.cz)

Pojednání o Božím synovství a zbožštění člověka, inspirované texty Tomáše Akvinského. Autor vychází z Tomášových komentářů k Pavlovým listům a k Evangeliu podle Jana a prostřednictvím Tomášova lectio divina ukazuje, kam až sahá Boží plán moudrosti a lásky k nám: máme se milostí stát tím, čím je Slovo svou přirozeností, synem Boha. Tomášova reflexe nám odhaluje krásu dědictví, které je nám určeno, a vznešenost a důstojnost společného povolání každé lidské osoby. (knihydobrovsky.cz)

Už před časem jsem řek, že se můžete těšit na pokračování mý první knihy Rebel, který bude ještě odvážnější. A sliby se maj plnit. Za ty tři roky se v mým fotbalovým i osobním životě změnila spousta věcí. Jak asi víte, říkám, co si myslím – a teď už nemám ani důvod cokoli zamlčovat. Proto se na stránkách týhle knížky dočtete pravdu o tom, jakej byl můj konec na Spartě, co jsem prožíval v Budějkách, proč jsem tak rychle zmizel z Mostu… Těšit se můžete i na otevřený vyprávění o změnách, se kterejma jsem se musel vyrovnat ve svým soukromí. Nikoho z lidí, který jsem na svý cestě potkal, nešetřím – oni mě taky nešetřili. Před žádným tématem neuhýbám.A ničeho nelituju.Takže si uvařte silný kafe a račte vstoupit.Váš Tomáš Řepka (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Denis Fahey, 144 stran, česky, pevná bez přebalu matná Vztahuje se Kristova královská vláda jen na duchovní oblast nebo zahrnuje i světskou? Mají povinnost se této vládě podrobit pouze jednotlivci nebo i státy a národy? Čím je národ vlastně vymezen a jak se při tom uplatňuje náboženství? Právě takovým otázkám se věnuje Denis Fahey (1883–1954), irský katolický kněz a člen kongregace otců Svatého Ducha, doktor filosofie a teologie, odborník na civilní a ústavní dějiny. Ukazuje, jak osud národů a celého lidstva přímo závisí na přijetí či odmítnutí panování Pána Ježíše Krista ve společnosti, „neboť jiný základ nikdo nemůže položit, než ten, který je položen, a tím jest Ježíš Kristus“. (1Kor 3, 11) Pozdější dublinský arcibiskup J. C. McQuaid v předmluvě poznamenal: „Jestliže si katolíci tuto knihu důkladně prostudují a statečně překonají počáteční obtíže poněkud náročného přemýšlení, zjistí, že nejenže získali vnímavost vůči významu současných... (alza.cz)

Toto druhé vydání sbírky básní Obrazy malované slovy je vyznáním nejen velkému francouzskému malíři Paulu Cézannovi, jehož několik obrazů doplňuje text knížky, ale i svébytnou poctou obraznému vidění a lidské fantazii vůbec. (patro.cz)

Toto druhé vydání sbírky básní Obrazy malované slovy je vyznáním nejen velkému francouzskému malíři Paulu Cézannovi, jehož několik obrazů doplňuje text knížky, ale i svébytnou poctou obraznému vidění a lidské fantazii vůbec. Toto vnímání světa a života je vyjádřeno už první básní sbírky. br> MALOVÁNÍ SLOVY Malovat slovy má jednu velkou přednost: dají se tak totiž zobrazovat i věci neviditelné a nedozírné Ale nejlépe ze všeho se dá malovat mlčením... To však, naneštěstí (či naštěstí?), se dá těžko sdílet. (knihydobrovsky.cz)

Dílo pod titulem Homines Scientiarum. Třicet příběhů české vědy a filosofie přináší v pěti svazcích a na přiložených pěti DVD nosičích soubor třiceti portrétů různorodých osobností české vědy a vzdělanosti ve 20. století. Jedná se o výsledek tříletého projektu, na němž spolupracovaly Ústav pro soudobé dějiny AV ČR (Kabinet dějin vědy) a Filozofická fakulta Univerzity Pardubice. Netradiční představení tvůrčího života vědců kombinací audiovizuálního dokumentu a obsáhlejšího rozhovoru podává bohatý obraz českých intelektuálních dějin uplynulého století. Přestože přináší také nové poznatky a dosud neznámé pohledy, má zároveň obecně přístupnou podobu. Autoři zvolili promyšlený výběr oborů a zaměření osobností, od filosofů po zástupce věd o živé i neživé přírodě, vědecky aktivních v různých dobách, doma i v zahraničí. Značný podíl zde mají osobnosti, které studovaly v 50. letech, profesní dráhu zahájily v 60. letech a aktivně se podílely na proměnách českého akademického prostředí v době následující, včetně četných svědectví o zkušenostech věznění, zapovězení, exilu a dalších společenských a ideologických překážek, se kterými se tato generace vyrovnávala. Z velké části se publikace týká dějin Akademie věd ČR v širších souvislostech moderní české vědy a kromě jiného přináší portréty tří jejích někdejších předsedů. Výsledný obraz tak představuje pestrou směs osudů, které ovšem spojuje odkaz na píli a ochotu věnovat svému oboru nejlepší síly, aniž by se ovšem vytrácel i příběh jiného než vědeckého života. Publikace také připomíná některá ne zcela běžná témata nebo postavy dosud poněkud opomíjené. Jednotícím společným poutem je ale nesamozřejmost, smysl a obrana vzdělanosti v moderní společnosti, což je dnes obzvlášť aktuální. Každý svazek zahrnuje šest oborově či tematicky spřízněných kapitol. První svazek otevírá myšlenkový svět současných osobností humanitních a společenských věd (Stanislav Sousedík, František Šmahel, Karel Hrubý, Filip Karfík, Erazim Kohák, Jan Klápště); různorodé generační zastoupení i odborné orientace se promítají v retrospektivních průhledech do vlastní tvorby i sdělovaných životních zkušeností. Druhý svazek naproti tomu představuje již nežijící badatele ve vědách o člověku a společenských disciplín (Aleš Hrdlička, Emanuel Rádl, Karel Engliš, Zdeněk Horský, Jan Patočka, Jiří Němec), jejichž odkaz je zprostředkován v rozhovorech s osobnostmi, které jsou s nimi spjati osobně nebo obsahem svého bádání, např. ekonomem Lubomírem Mlčochem, teologem Janem Šimsou, astrofyzikem Jiřím Grygarem, sorbonnským filosofem Renaudem Barbarasem a dalšími. Portréty takto ukazují část jejich živého odkazu. Třetí svazek se soustřeďuje na přírodovědce z oblasti chemie a fyzikální chemie, velmi význačné v české vědě i ve světovém kontextu, a to opět v generačním sledu od historicky zakladatelských postav po jejich soudobé následovníky (Bohuslav Brauner, Otto Wichterle, Rudolf Zahradník, Josef Michl, Jaroslav Heyrovský ve výpovědi jeho syna Michaela, Zdeněk Herman). Čtvrtý svazek přesunuje pozornost k oborům biologickým a medicínským; přináší portréty imunologa Milana Haška (ve výpovědi jeho význačného žáka Juraje Iványiho), epidemiologa Karla Rašky st. a jeho neméně významného syna Karla Rašky ml., virologa Jana Svobody, mikrobioložky Heleny Kopecké, fyzioložky Heleny Illnerové a biochemičky Evy Zažímalové. Kromě jiného tento svazek vyzdvihuje také roli žen ve vědě. Pátý svazek uzavírá portréty vědců s dalšími přesahy, jako je technika, matematika či experimentální fyzika, nebo problematikou vědeckých aplikací a veřejné angažovanosti (Emil Kolben, Georg Pick, Bohumil Němec, Jan Krekule, Josef Koutecký, Stanislav Vepřek); přehlédnout zde nelze další významný prvek, jímž je role německojazyčné vědy v českých zemích minulého století. (knihydobrovsky.cz)

Tomáš Tajchner ve svých básních bodá patou sice bolavou, ale na slabinách našich životů vybírá místa skutečně citlivá a nalézá je tam, kde možná sami netušíme, že je máme. Jako zloděj nám vykrade byt a my teprve poté zjišťujeme, co je pro nás cenné, protože před zločinem zcizení jsme tak nějak trpěli slepotou… (knihydobrovsky.cz)

Čtenář v Promluvách o lásce poznává svou niternou a neopakovatelnou zkušenost, kterou však může díky pedagogickému talentu kard. Journeta roztřídit, uspořádat a zařadit na správné místo v naukovém systému. Tím se osobní zkušenosti lásky dostává jakéhosi řádu a potvrzení, že je v souhlasu s Duchem, který učí církev a vede k samotné Lásce. Kniha zároveň slouží jako výklad ke svazku Teologické sumy II-II, ot. 23-33 (O lásce a milosrdenství v Teologické sumě). (knihydobrovsky.cz)

Breviloquium, krátke slovo, ako by znel doslovný preklad, základný kurz dogmatickej teológie, určený Bonaventúrovým študentom ako učebnica, sa prinajmenšom vyrovná veľkej Sume teologickej Tomáša Akvinského. Na rozdiel od nej sa nezaoberá vysporadúvaním sa s inými mienkami, ale uvádza len pozitívne názory. Nie je teda pravda, ako sa bežne tvrdí, že Bonaventúra nezanechal po sebe taký súhrn ako Tomáš vo svojej Sume, keďže jeho vedeckú dráhu prerušilo zvolenie za generálneho ministra - veď ešte aj v tomto úrade veľa prednášal na parížskej Sorbonne -, ale svoje hlavné teologické dedičstvo uložil okrem ďalších spisov aj do tohto logos brevis. Jeho doslova zabudnutie tak v odborných kruhoch, ako aj v samotnom františkánskom ráde - s výnimkou neskorších, často protichodných prúdov medzi menšími bratmi - spôsobilo skôr to, že nevytvoril školu, alebo presnejšie, v ráde sa nenašli jeho pokračovatelia, ktorí by sa mu vyrovnali alebo ho aj prevýšili. Až s Jánom Dunsom Scotom sa františkánska teológia vydala odlišným smerom. Bonaventúra svoj základný kurz rozvádza v siedmich krokoch, do ktorých člení klasickú dogmatickú teológiu: Boh, stvorenie, hriech, vtelené Slovo, milosti Ducha Svätého, sviatosti, posledné veci. Týchto sedem častí sa ďalej rozdeľuje na sedemdesiatdva hláv - vidno, ako je autor verný augustínovským číselným schémam Písma, ktoré je pre neho základom celej teológie, čiže vedy o Bohu. Tento kurz dogmatickej teológie pritom nie je úzko oddelený od ostatných odborov teológie, ale skôr ich zahŕňa či pohlcuje: vieru nemožno oddeliť od mravov; dnešnú fundamentálnu teológiu nájdeme v častiach o hriechu a milosti; cirkevnoprávne a liturgické hľadiská sú premietnuté do náuky o sviatostiach: teológia sa tak javí ako jediná veda, hoci zahŕňa viaceré odbory. V diele je zrejmý ešte jeden moment: vychádzajúc z modelu choroby, lekára a uzdravenia, Bonaventúra rozvíja teológiu dejín spásy. Každá hlava obsahuje najskôr stručnú tézu v štýle katechizmu (tenendum est), ktorú potom obšírne odôvodňuje a objasňuje (ratio ad praedictorum intelligentiam). (patro.cz)

Breviloquium, krátke slovo, ako by znel doslovný preklad, základný kurz dogmatickej teológie, určený Bonaventúrovým študentom ako učebnica, sa prinajmenšom vyrovná veľkej Sume teologickej Tomáša Akvinského. Na rozdiel od nej sa nezaoberá vysporadúvaním sa s inými mienkami, ale uvádza len pozitívne názory. Nie je teda pravda, ako sa bežne tvrdí, že Bonaventúra nezanechal po sebe taký súhrn ako Tomáš vo svojej Sume, keďže jeho vedeckú dráhu prerušilo zvolenie za generálneho ministra - veď ešte aj v tomto úrade veľa prednášal na parížskej Sorbonne -, ale svoje hlavné teologické dedičstvo uložil okrem ďalších spisov aj do tohto logos brevis. Jeho doslova zabudnutie tak v odborných kruhoch, ako aj v samotnom františkánskom ráde - s výnimkou neskorších, často protichodných prúdov medzi menšími bratmi - spôsobilo skôr to, že nevytvoril školu, alebo presnejšie, v ráde sa nenašli jeho pokračovatelia, ktorí by sa mu vyrovnali alebo ho aj prevýšili. Až s Jánom Dunsom Scotom sa františkánska teológia vydala odlišným smerom.Bonaventúra svoj základný kurz rozvádza v siedmich krokoch, do ktorých člení klasickú dogmatickú teológiu: Boh, stvorenie, hriech, vtelené Slovo, milosti Ducha Svätého, sviatosti, posledné veci. Týchto sedem častí sa ďalej rozdeľuje na sedemdesiatdva hláv - vidno, ako je autor verný augustínovským číselným schémam Písma, ktoré je pre neho základom celej teológie, čiže vedy o Bohu. Tento kurz dogmatickej teológie pritom nie je úzko oddelený od ostatných odborov teológie, ale skôr ich zahŕňa či pohlcuje: vieru nemožno oddeliť od mravov; dnešnú fundamentálnu teológiu nájdeme v častiach o hriechu a milosti; cirkevnoprávne a liturgické hľadiská sú premietnuté do náuky o sviatostiach: teológia sa tak javí ako jediná veda, hoci zahŕňa viaceré odbory. V diele je zrejmý ešte jeden moment: vychádzajúc z modelu choroby, lekára a uzdravenia, Bonaventúra rozvíja teológiu dejín spásy. Každá hlava obsahuje najskôr stručnú tézu v štýle katechizmu (tenendum est), ktorú potom obšírne odôvodňuje a objasňuje (ratio ad praedictorum intelligentiam). (knihydobrovsky.cz)

V ediční řadě Klasická právnická díla vychází učebnice prof. Jana Krčmáře doprovázená předmluvou prof. JUDr. Jana Kuklíka, DrSc., děkana Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Jde o unikátní vydání obsahující všech pět dílů v posledních vydáních. Dílo je aktuální zvláště dnes, v době rekodifikace soukromého práva. Nový občanský zákoník, navazující na obecný občanský zákoník z roku 1811, přinesl před právní praxi i teorii řadu nových problémů, k jejichž řešení nedává novější odborná literatura návod. I z tohoto důvodu nakladatelství Wolters Kluwer vydává řadu stále živých klasických právnických děl, která se zabývají právě výkladem obecného zákoníku občanského a jsou neocenitelnou pomůckou při aplikaci nové úpravy. Nyní vychází pětidílná učebnice občanského práva od nejuznávanějšího civilisty působícího na meziválečné a částečně i poválečné pražské právnické fakultě – Právo občanské od prof. Jana Krčmáře, žáka Antonína Randy a učitele Viktora Knappa. Tato učebnice je v několika směrech unikátní. Jde o jedinou původní českou učebnici zahrnující celou oblast tehdejšího občanského práva, navíc částečně zachycující i právní stav po roce 1945; ovlivnila myšlení celé válečné a zčásti i poválečné právnické generace a náleží jí i čestné místo v současných knihovnách. Myšlenky v ní obsažené by rozhodně neměly být opomenuty při výkladu nového občanského zákoníku. Reprint Krčmářovy učebnice je vynikajícím nakladatelským počinem, který si právem činí nárok na vstřícné přijetí odbornou právnickou veřejností. JUDr. Jiří Spáčil, soudce Nejvyššího soudu ČR, editor řady Klasická právnická díla (patro.cz)

Někdy se nám stane, že navzdory veškeré lásce, kterou od partnera dostáváme, nejsme schopní vyslovit pravdu. Pravda dokáže pořádně zklamat a zabolet. Představa toho, že ztratíme blízkou osobu, nás vede k zamyšlení, co pro nás ten druhý znamená v tom skutečném smyslu slova. Co jsme ochotní obětovat, ale také kolik bolesti zvládneme unést. Říká se, že láska hory přenáší. Ale ona činí víc. Nutí nás být křehkými porcelánovými panenkami v rukou takzvaného "osudu", který nás umí přimět padnout na kolena a prosit Boha o pomoc. A to jen proto, že mu to dělá dobře. (patro.cz)

Středoškoláci pozor! Přepracované a aktualizované vydání Dějepisu v kostce přehledně shrnuje veškeré učivo probírané na středních školách. 1. díl zpracovává období pravěku po středověk. Nejpopulárnější doplňková učebnice je nepostradatelnou pomůckou nejen k přípravě na maturitu, ale i během celého studia na střední škole. (knihydobrovsky.cz)

Středoškoláci pozor! Přepracované a aktualizované vydání Zeměpisu v kostce přehledně shrnuje veškeré učivo probírané na středních školách. 1. díl obsahuje úvod do geografie, základní informace o Zemi, kartografii, fyzickou geografii a socioekonomickou geografii. Nejpopulárnější doplňková učebnice je nepostradatelnou pomůckou nejen k přípravě na maturitu, ale i během celého studia na střední škole. (knihydobrovsky.cz)

V ediční řadě Klasická právnická díla vychází učebnice prof. Jana Krčmáře doprovázená předmluvou prof. JUDr. Jana Kuklíka, DrSc., děkana Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Jde o unikátní vydání obsahující všech pět dílů v posledních vydáních. Dílo je aktuální zvláště dnes, v době rekodifikace soukromého práva. Nový občanský zákoník, navazující na obecný občanský zákoník z roku 1811, přinesl před právní praxi i teorii řadu nových problémů, k jejichž řešení nedává novější odborná literatura návod. I z tohoto důvodu nakladatelství Wolters Kluwer vydává řadu stále živých klasických právnických děl, která se zabývají právě výkladem obecného zákoníku občanského a jsou neocenitelnou pomůckou při aplikaci nové úpravy. Nyní vychází pětidílná učebnice občanského práva od nejuznávanějšího civilisty působícího na meziválečné a částečně i poválečné pražské právnické fakultě – Právo občanské od prof. Jana Krčmáře, žáka Antonína Randy a učitele Viktora Knappa. Tato učebnice je v několika směrech unikátní. Jde o jedinou původní českou učebnici zahrnující celou oblast tehdejšího občanského práva, navíc částečně zachycující i právní stav po roce 1945; ovlivnila myšlení celé válečné a zčásti i poválečné právnické generace a náleží jí i čestné místo v současných knihovnách. Myšlenky v ní obsažené by rozhodně neměly být opomenuty při výkladu nového občanského zákoníku. Reprint Krčmářovy učebnice je vynikajícím nakladatelským počinem, který si právem činí nárok na vstřícné přijetí odbornou právnickou veřejností. JUDr. Jiří Spáčil, soudce Nejvyššího soudu ČR, editor řady Klasická právnická díla (knihydobrovsky.cz)

Někdy se nám stane, že navzdory veškeré lásce, kterou od partnera dostáváme, nejsme schopní vyslovit pravdu. Pravda dokáže pořádně zklamat a zabolet. Představa toho, že ztratíme blízkou osobu, nás vede k zamyšlení, co pro nás ten druhý znamená v tom skutečném smyslu slova. Co jsme ochotní obětovat, ale také kolik bolesti zvládneme unést. Říká se, že láska hory přenáší. Ale ona činí víc. Nutí nás být křehkými porcelánovými panenkami v rukou takzvaného „osudu“, který nás umí přimět padnout na kolena a prosit Boha o pomoc. A to jen proto, že mu to dělá dobře. (knihydobrovsky.cz)

Kniha citlivá i krutá, ve které můžeme postřehnout stopy hořkosti, ale také něhy a lásky. Texty jsou to však především lidské. A to natolik lidské, že snad nelze nenajít v nich cosi blízkého, známého a povědomého, cosi z nás samotných. A právě pro toto cosi stojí za to knihu číst. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha MP3 - Většina z nás se umí dobře postarat o své blízké, když mají problémy nebo zdravotní obtíže, zároveň se však v takové situaci neumí dobře postarat o sebe. Být sám sobě v nemoci přítelem neznamená, že bychom měli být sami sobě lékařem. - autor Radkin Honzák, čte Martin Myšička Audiokniha Radkina Honzáka I v nemoci si buď přítelemVětšina z nás se umí dobře postarat o své blízké, když mají problémy nebo zdravotní obtíže, zároveň se však v takové situaci neumí dobře postarat o sebe. Být sám sobě v nemoci přítelem neznamená, že bychom měli být sami sobě lékařem. Vyžaduje to však, abychom si dokázali správně poradit ve chvíli, kdy jsme na křižovatce cest, z nichž jedna vede do nemoci a druhá ke zdraví. Onemocnění jako psychická zátěž staví člověka před nové problémy a nutí ho přizpůsobit se novým požadavkům a někdy i velmi zvláštním a neočekávaným podmínkám.Autor této populárně naučné publikace se zabývá řadou otázek s tím souvisejících: Co se... (alza.cz)

Syn Oty Pavla zdědil po svém otci nejen velkou část literárního talentu, ale také truchlivý díl dědičné zátěže: těžkou duševní chorobu. Psaní Jiřího Pavla přivádí k potokům a řekám, kde hledá naději a sílu dál žít... Vrací ho do lůna rodiny, z níž vyšel, do vzpomínek na mnohé pěkné chvíle, ale i do dob, kdy se mu dařilo málo nebo vůbec ne... Píše zručně a jeho vyprávění je barvité - a v nejsilnějších okamžicích voní po tátovi.Slávka Kopecká (knihydobrovsky.cz)

Položily jste si někdy otázku, jaké jsme my, ženy? Ano, jsme milující, naprosto úžasné, okouzlující, pracovité, veselé, rozmarné, ale i občas hubaté a nešťastné. Jak vidíme muže? A co všechno dokážeme? Přežít rozvod, s grácií se vyrovnat s nevěrou partnera, milovat i nenávidět, vztekat, plakat i bojovat s nepřízní osudu – a taky uvařit guláš bez papriky… Autorka popisuje s humorem sobě vlastním a jistou dávkou nadsázky, jak se vyrovnat s kily navíc, problémy s dětmi, kamarádkami, nevěrným manželem či hledáním nové lásky. Je vám kolem čtyřicítky nebo už vám bylo padesát? Jste žena, která se chce nejen pobavit, ale potřebuje i povzbudit a odreagovat se? Při četbě těchto krátkých fejetonů ze života zjistíte, že situace či myšlenky jsou vám v mnoha případech důvěrně známé, že v tom zkrátka nejste sama. A taky zjistíte, že po každé bouři zase vyjde slunce. Prostě, že i v ráji může pršet. (patro.cz)

Položily jste si někdy otázku, jaké jsme my, ženy? Ano, jsme milující, naprosto úžasné, okouzlující, pracovité, veselé, rozmarné, ale i občas hubaté a nešťastné. Jak vidíme muže? A co všechno dokážeme? Přežít rozvod, s grácií se vyrovnat s nevěrou partnera, milovat i nenávidět, vztekat, plakat i bojovat s nepřízní osudu - a taky uvařit guláš bez papriky… Autorka popisuje s humorem sobě vlastním a jistou dávkou nadsázky, jak se vyrovnat s kily navíc, problémy s dětmi, kamarádkami, nevěrným manželem či hledáním nové lásky. Je vám kolem čtyřicítky nebo už vám bylo padesát? Jste žena, která se chce nejen pobavit, ale potřebuje i povzbudit a odreagovat se? Při četbě těchto krátkých fejetonů ze života zjistíte, že situace či myšlenky jsou vám v mnoha případech důvěrně známé, že v tom zkrátka nejste sama. A taky zjistíte, že po každé bouři zase vyjde slunce. Prostě, že i v ráji může pršet. (knihydobrovsky.cz)

Etel bylo deset, když do jejího života vtrhla válka. Netušila, že se právě stala úhlavním nepřítelem člověka, který hlásal cosi o čistotě rasy. Netušila, že i ona by měla být zodpovědná za všechno špatné, co se ve světě dělo, a že by za to měla zaplatit cenu nejvyšší. Etel však přežila – přežila Osvětim, Dachau i čtrnáctidenní pochod smrti. Přežila, protože měla to, co bylo základem přežití: štěstí. A kromě toho potkala člověka, který rozhodl, že jejím osudem nebude smrt, ale život. (knihydobrovsky.cz)

Elektronická kniha - autor kolektiv autorů, Libuše Čeledová a Rostislav Čevela, 512 stran, česky Publikace je společným dílem téměř čtyř desítek autorů – zkušených lékařů. Přináší základní poznatky o prevenci a podpoře zdraví ve stáří, o zdravém způsobu života a psychologii stáří i důležité informace z oblasti sociálního zabezpečení. Text je rozdělen do tří částí. Seznamuje čtenáře se základy fungování lidského těla, nejčastějšími onemocněními staršího věku s důrazem na prevenci a sociálními a demografickými tématy. Všechny kapitoly zohledňují současné vědecké poznatky a kladou důraz na prevenci a podporu zdraví ve stáří. Kniha může být spolehlivým průvodcem pro všechny, kteří přistupují ke svému stárnutí aktivně a konstruktivně – rozvíjejí své zájmy, přijímají svůj věk a vyrovnávají se s potížemi vědomi si svých omezení, ale i možností. (alza.cz)

Kniha - autor z Bagnoregia Bonaventúra, 264 stran, slovensky, brožovaná bez přebalu matná Breviloquium, krátke slovo, ako by znel doslovný preklad, základný kurz dogmatickej teológie, určený Bonaventúrovým študentom ako učebnica, sa prinajmenšom vyrovná veľkej Sume teologickej Tomáša Akvinského. Na rozdiel od nej sa nezaoberá vysporadúvaním sa s inými mienkami, ale uvádza len pozitívne názory. Nie je teda pravda, ako sa bežne tvrdí, že Bonaventúra nezanechal po sebe taký súhrn ako Tomáš vo svojej Sume, keďže jeho vedeckú dráhu prerušilo zvolenie za generálneho ministra - veď ešte aj v tomto úrade veľa prednášal na parížskej Sorbonne -, ale svoje hlavné teologické dedičstvo uložil okrem ďalších spisov aj do tohto logos brevis. Jeho doslova zabudnutie tak v odborných kruhoch, ako aj v samotnom františkánskom ráde - s výnimkou neskorších, často protichodných prúdov medzi menšími bratmi - spôsobilo skôr to, že nevytvoril školu, alebo presnejšie, v ráde sa nenašli... (alza.cz)

Většina z nás se umí dobře postarat o své blízké, když mají problémy nebo zdravotní obtíže, zároveň se však v takové situaci neumí dobře postarat o sebe. Být sám sobě v nemoci přítelem neznamená, že bychom měli být sami sobě lékařem. Vyžaduje to však, abychom si dokázali správně poradit ve chvíli, kdy jsme na křižovatce cest, z nichž jedna vede do nemoci a druhá ke zdraví. Onemocnění jako psychická zátěž staví člověka před nové problémy a nutí ho přizpůsobit se novým požadavkům a někdy velmi zvláštním a neočekávaným podmínkám, to ostatně právě všichni zažíváme. Autor této populárně naučné publikace se zabývá řadou otázek s tím souvisejících: Co se děje s člověkem, když onemocní? Jaké má pocity? Jak se vyrovnává se svým změněným stavem? Ke svému prospěchu, nebo ke své škodě? Jak se zachová, stane-li se nemoc chronickou? Jak se zachová, budou-li přetrvávat následky onemocnění? Jaké důsledky přináší nemoc pro jeho vztahy s nejbližším okolím, jaké pro profesionální kariéru? „Přál bych každému, aby v dobách nouze pocítil příznivý vliv spolehlivého zázemí, pomoc lidí, s nimiž je vázán v dobrých vztazích a kterým bude moct poskytnout po návratu do zdraví to, co od něj potřebují oni.“ (patro.cz)

Většina z nás se umí dobře postarat o své blízké, když mají problémy nebo zdravotní obtíže, zároveň se však v takové situaci neumí dobře postarat o sebe. Být sám sobě v nemoci přítelem neznamená, že bychom měli být sami sobě lékařem. Vyžaduje to však, abychom si dokázali správně poradit ve chvíli, kdy jsme na křižovatce cest, z nichž jedna vede do nemoci a druhá ke zdraví. Onemocnění jako psychická zátěž staví člověka před nové problémy a nutí ho přizpůsobit se novým požadavkům a někdy velmi zvláštním a neočekávaným podmínkám, to ostatně právě všichni zažíváme. Autor této populárně naučné publikace se zabývá řadou otázek s tím souvisejících: Co se děje s člověkem, když onemocní? Jaké má pocity? Jak se vyrovnává se svým změněným stavem? Ke svému prospěchu, nebo ke své škodě? Jak se zachová, stane-li se nemoc chronickou? Jak se zachová, budou-li přetrvávat následky onemocnění? Jaké důsledky přináší nemoc pro jeho vztahy s nejbližším okolím, jaké pro profesionální kariéru? „Přál bych každému, aby v dobách nouze pocítil příznivý vliv spolehlivého zázemí, pomoc lidí, s nimiž je vázán v dobrých vztazích a kterým bude moct poskytnout po návratu do zdraví to, co od něj potřebují oni.“ (knihydobrovsky.cz)

Hledat štěstí není sobecké. Sobecké je být nešťastný. Spokojení lidé jsou vnímavější a pozornější, jsou lepšími partnery, přáteli i zaměstnanci. Utrápení lidé se zajímají jen o sebe a ostatním berou energii. Štěstí netkví v tom, co nám osud nadělí, ale v našem postoji k sobě samému a k životním událostem. Prvním krokem k vyrovnané existenci je přijmout to, co máme, nečekat a nesnít o tom, že budeme šťastní teprve "až se něco stane". Andrew Matthews dokazuje, že člověk může dosáhnout štěstí za všech okolností, v každém okamžiku, už předtím, než se mu podaří zhubnout, než najde ideálního partnera nebo získá vysněné zaměstnání. (knihydobrovsky.cz)