Vats lobektomie - hytych vladislav

VATS (video-asistovaná thorakoskopická) lobektomie je jednou z nejmodernějších technik anatomické plicní resekce. Metoda splňuje všechna současná kritéria miniinvazivních plicních resekcí. Kniha je praktickou učebnicí, která dává návod a představu o indikacích, technice a taktice operací. Je doplněna základy anatomie a endoskopické anatomie hrudníku. Součástí je předoperační příprava, základy anestezie a pooperační péče. Vlastní operace jsou rozděleny do pěti kapitol, které odpovídají plicním lalokům. V každé kapitole je popsána cesta klasická, cesta s minithorakotomií s hrudním rozvěračem, způsob VATS bez hrudního rozvěrače a čistá cesta VTS (videothorakoskopická). Vlastní postup je potom shrnut v heslech a jsou zdůrazněny klíčové momenty operace. Text a poznámky doplňují schémata a hlavně fotografie z vlastních operací. (patro.cz)

Kniha - autor Vladislav Hytych, 218 stran, česky, pevná bez přebalu lesklá VATS (video-asistovaná thorakoskopická) lobektomie je jednou z nejmodernějších technik anatomické plicní resekce. Metoda splňuje všechna současná kritéria miniinvazivních plicních resekcí. Kniha je praktickou učebnicí, která dává návod a představu o indikacích, technice a taktice operací. Je doplněna základy anatomie a endoskopické anatomie hrudníku. Součástí je předoperační příprava, základy anestezie a pooperační péče. Vlastní operace jsou rozděleny do pěti kapitol, které odpovídají plicním lalokům. V každé kapitole je popsána cesta klasická, cesta s minithorakotomií s hrudním rozvěračem, způsob VATS bez hrudního rozvěrače a čistá cesta VTS (videothorakoskopická). Vlastní postup je potom shrnut v heslech a jsou zdůrazněny klíčové momenty operace. Text a poznámky doplňují schémata a hlavně fotografie z vlastních operací. (alza.cz)

K specifickým rysům traumatologie hrudníku patří častá nutnost okamžitého chirurgického zákroku pro ohrožení vitálních funkcí. Základní znalost této problematiky je proto nezbytná nejen pro chirurgy specializovaných pracovišť, ale rovněž pro všeobecné chirurgy, a také pro lékaře oddělení dětské chirurgie. Jednotlivé klinické kazuistiky pokrývají celou problematiku traumatologie hrudníku, od poranění trachey přes poranění hrudní stěny či poranění nitrohrudních orgánů až k problematice polytraumatu. (patro.cz)

Kniha našeho předního hrudního chirurga je velmi názorným a praktickým průvodcem jak pro chirurgy, kteří se v tomto oboru chtějí specializovat, tak pro ty, kdo jsou nuceni tyto výkony z jakýchkoli důvodů provést na jiných chirurgických pracovištích. Jednotlivé klinické kazuistiky pokrývají celou problematiku plicní chirurgie, od nádorových onemocnění přes specifické a nespecifické záněty a ostatní nenádorová onemocnění až po plicní traumatologii. Hlavní část knihy tvoří popis jednotlivých případů se stručným schématem diagnostického postupu, diferenciální diagnostikou a technikou operace. Vlastní popis je doplněn množstvím komentovaných RTG a CT vyšetření, která umožní orientaci čtenáře a pochopení základních kroků diagnostiky a léčby. Kazuistiky jsou dále doplněny galeriemi CT a PET CT rekonstrukcí a komentovanými záběry z operací. Kniha Plicní chirurgie v instruktivních kazuistikách je určena chirurgům, traumatologům, pneumologům, začínajícím hrudním chirurgům i postgraduálním studentům. Nejde přitom o monografii pro úzký okruh čtenářů, ale o praktickou příručku pro každodenní použití. Kniha navazuje na úspěšnou publikaci téhož autora Minimum z plicní chirurgie – krok za krokem, kterou vydalo nakladatelství Maxdorf v roce 2013. (patro.cz)

Plicní chirurgie se v průběhu posledních 20 let stala jedním z hlavních chirurgických oborů. Je to výsledek dříve nepředstavitelného medicínského a technického pokroku, ale také požadavků, které jsou na plicní chirurgii kladeny. V návaznosti na úspěšné publikace „Minimum plicní chirurgie – krok za krokem“ (V. Hytych a kol., Maxdorf 2013) a „Plicní chirurgie v instruktivních kazuistikách“ (V. Hytych, A. Tašková, M. Vašáková a kol., Maxdorf 2014) připravil kolektiv plicních chirurgů z Thomayerovy nemocnice v čele s MUDr. Alicí Taškovou a doc. MUDr. Vladislavem Hytychem, Ph.D., novou monografii „Praktická plicní chirurgie“. Kniha rekapituluje základy anatomie hrudníku, zásady předoperačního vyšetření, anestezii u plicních operací, perioperační a pooperační péči, hlavní oddíly pak obsahují podrobné popisy jednotlivých operací se stručnou charakteristikou, indikacemi, seznamují s vyšetřovacím postupem, polohou nemocného a přístupem, anestezií a komplikacemi. Vlastní popis operace je doplněn ilustracemi a fotografiemi. Každá kapitola obsahuje i zvýrazňující rámečky se zásadními informacemi, upozorněními a zajímavostmi. Na závěr kapitol jsou zařazeny praktické tipy a poznámky. Poslední oddíl knihy je věnován farmakoterapii v plicní chirurgii. Kniha je určena především začínajícím hrudním chirurgům, chirurgům jiných specializací a pneumologům – těm zejména s ohledem na indikace a strategii řešení plicních nemocí. Bude nepochybně užitečná také pro traumatology, lékaře terénních pracovišť i studenty medicínských a biomedicínských věd a začínající lékaře v rámci rozhodování o volbě lékařské specializace. (patro.cz)

Dovedně žitá přítomnost přináší příjemnou budoucnost, tak lze jednou větou vyjádřit výsledek výzkumu sociálních reprezentací smrti u populací theravádových mnichů a jejich podpůrců na Srí Lance, který je v historii československé psychologie jedinečným příkladem etnopsychologického výzkumu. Hlavní důraz je v textu kladen na metodologický a empirický aspekt výzkumu, který vychází z teorie sociálních reprezentací. Kulturní zásobárna vědění geograficky situovaná na Srí Lance nabízí respondentům jak běžně sdílenou zásobu výkladů světa, vědění "jak to je", tak i širokou paletu způsobů zvládání smrti, v každodenním životě trénovaných a aplikovaných dovedností "jak na to". Aplikované dovednosti společně s účelem jejich praktikování diferencují jednotlivé typy sociálních reprezentací smrti na Srí Lance. Homogenita výkladů "jak to je", dostupnost praktických dovedností "jak na to" a sdílená představa či žitá hodnota transcedence smrti, toho nesmrtelného-Nibbāny, jsou těmi aspekty, které diferencují kulturní reprezentace smrti na Srí Lance a v České republice. Závěrečnou tečku knihy tvoří návrh využití výzkumných zjištěných pro změnu stávající praxe nakládání se smrtí. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,„Dovedně žitá přítomnost přináší příjemnou budoucnost“, tak lze jednou větou vyjádřit výsledek výzkumu sociálních reprezentací smrti u populací theravádových mnichů a jejich podpůrců na Srí Lance, který je v historii československé psychologie jedinečným příkladem etnopsychologického výzkumu. Hlavní důraz je v textu kladen na metodologický a empirický aspekt výzkumu, který vychází z teorie sociálních reprezentací. Kulturní zásobárna vědění geograficky situovaná na Srí Lance nabízí respondentům jak běžně sdílenou zásobu výkladů světa, vědění „jak to je“, tak i širokou paletu způsobů zvládání smrti, v každodenním životě trénovaných a aplikovaných dovedností „jak na to“. Aplikované dovednosti společně s účelem jejich praktikování diferencují jednotlivé typy sociálních reprezentací smrti na Srí Lance. Homogenita výkladů „jak to je“, dostupnost praktických dovedností „jak na to“ a sdílená představa či žitá hodnota transcedence smrti, toho nesmrtelného–Nibbāny, jsou těmi aspekty, které diferencují kulturní reprezentace smrti na Srí Lance a v České republice. Závěrečnou tečku knihy tvoří návrh využití výzkumných zjištěných pro změnu stávající praxe nakládání se smrtí (knihydobrovsky.cz)

Kniha Minimum z plicní chirurgie je určena chirurgům, traumatologům, pneumologům, začínajícím hrudním chirurgům, pregraduálním a postgraduálním studentům. Jednotlivé kapitoly pokrývají celou problematiku plicní chirurgie, od speciální a chirurgické anatomie přes předoperační vyšetření a přípravu k anestezii a vlastní operaci, nedílnou součástí je pooperační péče. Hlavní část knihy tvoří popis jednotlivých operací se stručnou charakteristikou, indikacemi, polohou nemocného nebo přístupem k nemocnému, anestezií a komplikacemi. Vlastní popis operace doplňuje množstvím komentovaných fotografií, které přispějí k lepší orientaci čtěnáře a pochopení základních kroků k provedení výkonu. Minimum z plicní chirurgie není monografií pro úzký okruh čtenářů, ale praktickou příručkou pro denní použití. (patro.cz)

Život na Šumavě a v Pošumaví nebyl nikdy jednoduchý. Zvlášť když s kantořinou začínáte těsně po únoru 1948. Historie českého pohraničí očima českého kantora. Vladislav Taubenhansl je skvělý vypravěč. A tak si klidně můžete představit, že sedíte útulné šumavské světnici, pijete kafíčko, ukusujete buchtu a posloucháte. O dětství na venkově vypráví s laskavým poláčkovsko-svěrákovským humorem, ale zamrazí vás, když malý vášnivý radioamatér sestaví rádio a poslouchá za války Londýn. Studia na učitelském ústavu vám zas připomenou „študáky a kantory“. Absolvuje na prahu 50. let, a je jako čerstvý kantor bez závazků přemisťován ze štace na štaci, tam, kam se starým bardům nechce, odkud bylo vyhnáno původní německé obyvatelstvo a nastěhování noví obyvatelé z východního Slovenska. Učitelování v pohraničí přeruší na dva roky vojna, ani zde není o absurdní situace nouze. Po vojně se chce věnovat jen dětem, ale jsou 50. léta a hloupí funkcionáři mu otravují život Vladislav Taubenhansl si ale nestěžuje, vypráví s nadhledem. Blbost všemožných orgánů kompenzuje radostí z dětí a svými zájmy. Měl to životní štěstí, že práce pro něj byla koníčkem. Měl neuvěřitelně široký rozhled od hudby, přes fyziku, matematiku, radioamatérství až po rybaření. Děti ho proto milovaly. Jednoduše byl to docela obyčejný KANTOR! (knihydobrovsky.cz)

Konec světa předpovězený mayským kalendářem nenastal. Země se dál otáčí kolem své hvězdy a lety do vesmíru jsou stále extrémně nákladné a technologicky náročné. V časech, kdy se rakety s potížemi dostanou tak akorát na oběžnou dráhu, nabídne jistá entita lidstvu mezihvězdnou loď. Řídicí systém lodi, autonomní software ženského pohlaví, svéhlavý a velice lidský, si ze všech možných kandidátů na pilota zvolí jednoho poněkud… No, na první dobrou byste si ho nevybrali. Společně nabídnou své služby planetě Zemi. Chaos z toho vyplývající se dal čekat. To, co ve vesmíru objevili, však rozhodně ne… (knihydobrovsky.cz)

Konec světa předpovězený mayským kalendářem nenastal. Země se dál otáčí kolem své hvězdy a lety do vesmíru jsou stále extrémně nákladné a technologicky náročné. V časech, kdy se rakety s potížemi dostanou tak akorát na oběžnou dráhu, nabídne jistá entita lidstvu mezihvězdnou loď. Řídicí systém lodi, autonomní software ženského pohlaví, svéhlavý a velice lidský, si ze všech možných kandidátů na pilota zvolí jednoho poněkud… No, na první dobrou byste si ho nevybrali. Společně nabídnou své služby planetě Zemi. Chaos z toho vyplývající se dal čekat. To, co ve vesmíru objevili, však rozhodně ne… (patro.cz)

Z esejistického díla Jana Vladislava dosud vyšlo tiskem jen překvapivě málo: Malé morality, Portréty a autoportréty a Pařížský zápisník I. (1981/1989). Jan Vladislav psal své eseje od padesátých let a v sedmdesátých letech je shrnul do čtyř samizdatových svazků Tajného čtenáře. Od roku 1981, v pařížském exilu, psal své eseje dále, Pařížský zápisník I. z nich přinesl podstatný výbor. Autor ovšem pokračoval v psaní i dále, jak o tom svědčí Zápisník 90–99, jenž je vedle čtvrtého dílu Tajného čtenáře a pěti esejistických Čítanek z let 1981–1989 součástí přítomného svazku. Tématem Vladislavových esejů jsou čeští i světoví autoři, často ti, které osobně poznal. Ve svých textech se zabývá evropskou literaturou mnoha staletí, ale i kulturou Orientu a autory americkými. Předmětem jeho zájmu jsou často i výtvarné umění, hudba, filosofie, neopomíná ani otázky společenské a politické. Svazek Eseje shrnuje všechny dosud tiskem nevydané soubory esejů, které si Jan Vladislav sám uspořádal. (patro.cz)

Život na Šumavě a v Pošumaví nebyl nikdy jednoduchý. Zvlášť když s kantořinou začínáte těsně po únoru 1948. Historie českého pohraničí očima českého kantora. Vladislav Taubenhansl je skvělý vypravěč. A tak si klidně můžete představit, že sedíte útulné šumavské světnici, pijete kafíčko, ukusujete buchtu a posloucháte. O dětství na venkově vypráví s laskavým poláčkovsko-svěrákovským humorem, ale zamrazí vás, když malý vášnivý radioamatér sestaví rádio a poslouchá za války Londýn. Studia na učitelském ústavu vám zas připomenou „študáky a kantory“. Absolvuje na prahu 50. let, a je jako čerstvý kantor bez závazků přemisťován ze štace na štaci, tam, kam se starým bardům nechce, odkud bylo vyhnáno původní německé obyvatelstvo a nastěhování noví obyvatelé z východního Slovenska. Učitelování v pohraničí přeruší na dva roky vojna, ani zde není o absurdní situace nouze. Po vojně se chce věnovat jen dětem, ale jsou 50. léta a hloupí funkcionáři mu otravují život Vladislav Taubenhansl si ale nestěžuje, vypráví s nadhledem. Blbost všemožných orgánů kompenzuje radostí z dětí a svými zájmy. Měl to životní štěstí, že práce pro něj byla koníčkem. Měl neuvěřitelně široký rozhled od hudby, přes fyziku, matematiku, radioamatérství až po rybaření. Děti ho proto milovaly. Jednoduše byl to docela obyčejný KANTOR! (patro.cz)

Elektronická kniha - autor Martin Wihoda, 304 stran, česky Přestože nejmladší syn druhého českého krále Vladislava a jeho manželky Judity Durynské nepatří mezi nejznámější osobnosti českého středověku, nelze přehlédnout, že stál u zrodu královských Čech a že jsou s jeho vládou na Moravě (1197–1222) spojeny reformy, které daly vzniknout zemsky definovanému markrabství. Vladislav Jindřich přitom vystoupil z ústraní jen několikrát, čemuž odpovídá skromná pramenná základna. Odtud také otázka, jak vyprávět jeho příběh a čemu připsat mimořádně úspěšnou proměnu Moravy. Autor zvolil kombinaci chronologického výkladu činů markraběte Vladislava Jindřicha s analýzou jeho výrazných zásahů do dějin Čech a Moravy na konci 12. a v prvních desetiletích 13. století. Kniha představuje přepracované vydání původní edice, připravené Maticí moravskou v roce 2006. Před třemi lety se knize dostalo i anglického vydání pod názvem Vladislaus Henry. The Formation of Moravian... (alza.cz)

Publikace nabízí pohled na historický vývoj migrací spjatých především s evropským prostorem i na jejich proměnu v posledních dvaceti letech. Z jakých úhlů se na ně odborníci dívají? K jakým výsledkům došli? Jak probíhá adaptace migrantů v novém prostředí? Které migrace se dotkly v 2. polovině 20. a na počátku 21. století České republiky a proč o nich česká veřejnost mnoho neví? Nakolik komunikační technologie, dopravní možnosti, elektronické bankovnictví a další výdobytky moderní společnosti změnily charakter migrací? A jaké jsou právní nástroje, které jsou kostrou stávající legislativy o mezinárodní ochraně? Nejen na tyto zásadní otázky se pokouší tato kniha odpovědět. Široké a komplikované téma migrací publikace samozřejmě nevyčerpává, ukazuje ale různost pohledů na tento fenomén v životě lidské společnosti, přičemž pohled odborníků konfrontuje s otázkami, které přináší aktuální současnost. (patro.cz)

Lidstvo prodělává dlouhou a těžkou depresi, která může vést k sebezničení, pokud tento stav nebude účinně léčen. Lidé necítí sounáležitost s vesmírem, přírodou, ani se sebou samými. Rabují se přírodní zdroje a ničí životní prostředí. Strategie "po nás potopa" přináší hořké ovoce. (knihydobrovsky.cz)

Publikácia venovaná rozsiahlemu celoživotnému dielu Miroslava Cipára v oblasti grafického dizajnu obsahuje komplexne spracovanú prezentáciu značiek, symbolov a logotypov. Jej cieľom je predstaviť Miroslava Cipára ako grafického dizajnéra - autora dnes už ikonických logotypov a symbolov (SNG, BHS, BIB, GMB a pod.) - a to nielen prostredníctvom dizajnérskej tvorby, ale aj cez textovú časť zameranú na jej teoretickú analýzu a reflexiu. Kniha CIPÁR&LOGO.ETC, ktorá vychádza v spolupráci so Slovenským centrom dizajnu, tak predstavuje výrazný zdroj poučenia a inšpirácie pre súčasné i budúce generácie tvorcov vizuálnej komunikácie na Slovensku i v zahraničí. (knihydobrovsky.cz)

Příběh tří dnů a tří nocí, v nichž zálety a milostná dobrodružství s nenadálými hosty nakrátko rozbouří poklidný život v malém městečku na řece Orši, Krokových Varech. Život kanovníka, bývalého majora, lázeňského a jeho žárlivé ženy Kateřiny zcela naruby obrátí kouzelník a krásná Anna. Kouzlo Rozmarného léta nespočívá ani tak v příběhu samotném, jako v dokonalém vystižení atmosféry ospalého českého maloměsta a ve Vančurově dokonalé a bohaté češtině. Podle románu natočil Jiří Menzel neméně kouzelný film. Rudolf Hrušínský, František Řehák, Vlastimil Brodský, Míla Myslíková, mladičká Jana Preisová a sám režisér jsou nezapomenutelní. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Komentář k pův. LP 0 68 0410 z r. 1975: "Nevěřím na nemastná a neslaná vypravování. Na rozdíl od licoměrníků a lidí bez chuti tvrdím, že každý příběh má být kořeněn láskou a nenávistí. Má čpěti po kotlíku, v němž byl uvařen, má být vypravován, abyste poznali kuchaře, jako piják vína pozná vinici, kde se urodila jeho láhev. "Je to vyznání Vančurovo, nebo Kosmovo? Vančurovo z knihy Vědomí souvislosti, ale mohlo bybýt i Kosmovo, který se schází se Šebířem a Brunem, aby jim poskytl "břečku slov a řítici svého skládání". Neboť -- a ta doměnka už byla vyslovena -- Vančurův Kosmas je do jisté míry spisovatelův autoportrét.Ve vzpomínce Jaroslava Šusty čteme: "Za bočním oknem měl Vančura krmítko pro ptáky: sýkorky, sojky, žluny... Hleďme, právě tam jedna byla a mistr na ni s potěšenímhleděl... A zná-li čtenář postavu Kosmase z Obrazů, může se právem domnívat, že je to mistrův autoportrét i s tím sypáním ptáčkům za oknem... Jde ovšem o víc: o samu podstatu spisovatelské práce, o její důvod a smysl. Vančura se bezpočtukrát vyznal z niterné potřeby odpovídat jako spisovatel i občan na potřeby společnosti. "Život je východisko i cíl literatury a umění samo o sobě je obludné. Věci umění přecházejí do života, a to je jejich konečný smysl". Tento postulát naplňoval svým dílem i životem. Symbolicky jej uzavřela jeho tragická smrt: za ilegální práci byl popraven nacisty rok po své padesátce, 1. června 1942. Na psacím stole zůstala nedokončena tetralogie Koně a vůz, v níž chtěl vykreslit na osudu statkářského rodu vývoj české společnosti odpol. 19.stol. (známe z ní jen první díl, Rodinu Horvatovu), a třetí díl Obrazů z dějin národa českého. Obrazy začal Vančura psát v roce 1938 "z pocitu který se vracel. Z potřeby nezdůvodněné přemýšlením. Z nutkání, které (jak se domnívám a jak dosvědčuje řada dopisů) se shodovalo s přáním mnoha lidí". To jsou autorova slova z konce roku 1939, kdy vyšel první díl Obrazů.K této práci byl Vančura předurčen celou svou uměleckou i životní dráhou. Miloval staré kroniky, čerpal z nich pro svůj jedinečný jazyk, nacházel v nich vědomí tradice a souvislosti. K historiise obrátil už kdysi v Markétě Lazarové, baladickém příběhu o středověkých loupežných rytířích, k němuž se inspiroval v rodové kronice Vančurů z Řehnic. Tentokráte však nešlo o románovou fikci, nýbrž o dílo, jehož podkladem se mu staly materiály skupiny marxistických historiků, kteří byly aktivními spolupracovníky na jeho Obrazech. Kosmovi vyhradil Vančura podstatné místo v prvním dílu Obrazů.Pojal ho jako téma pro samostatnou novelu o prvním českém kronikáři. Kosmas je ve Vančurově pojetí velkou renezanční postavou, osobností lidskou i uměleckou, která žije potřebami přítomné chvíle. Ne tedy historik odtržený od života, probírající se pouze archívy, ale člověk naslouchající vypravování starců, nadšený milovník dávných zkazek, pozorovatel života, který je okouzlen jeho dary, aktivní tvůrce, zasahující do současné politiky. Má své lidské slabosti, dovede být stejně hašteřivý a zarputilý jako laskavý a přátelský. Slouží své zemi a touží svým dílem dokázat lásku a oddanost lidu, k němuž patří. Projekce Vančurova do postavy Kosmovy je tedy vskutku hlubší, leží v samé podstatě jeho umělecké práce i jeho občanského vědomí. Kosmas patří k nejvýraznějším kapitolám Vančurových Obrazů z dějin národa českého, tohoto monumentálního torza a jedinečného epilogu umělcova odkazu. Krása Vančurova jazyka se může naplno rozeznít jen hlasem. Docela se zdá, že Vančurovo vyprávění,stavba jeho věty, volba jazykových prostředků (jako tomu je například u Jaromíra Johna) s hlasem počítá, že básník komponoval některé své práce jako záznam zvukové podoby. Nebylo tomu tak, alespoň podle jeho svědectví. Kdysi přiznal, že své scény spíš vidí, než slyší. A vskutku. Čteme-li Vančurovy až architektonicky vytvořené periody, uvědomujeme si záhy, že jejich plasticita a barevnost stejně jako kresebná přesnost je tak sugestivní a konkrétní, že se před našima očima odkrývají děje a postavy jako na restaurovaných zašlých freskách. Ne nadarmo se česká kronika Vančurova jmenuje Obrazy z dějin národa českého. Vančura chtěl být malířem, ta láska mu zůstala, kreslil a maloval, psal o výtvarném umění; psal také divadelní hry a filmové scénáře, byl režisérem filmů, toužil po vizuálním vjemu. Miloval architekturu a žil v něm "utajený" architekt. Snad i proto stavba jeho věty má onen přísný řád. (Jeho literární odkaz vůbec i společenský postoj umělce komunisty je svědectvím o cestě řádu uměleckého, řádu nové tvorby stejně jako o aktivní účasti na přeměně řádu společenského.) Přes všechno toto vědomí jsou kvality Vančurova jazyka, jeho slovníku, tvarosloví, větné stavby, rytmu promluv jeho dialogů jako stvořeny pro hlas. Pevná kresba postav, pestrá plátna, architektonické řešešní prostoru, to vše volá po dimenzích lidského hlasu, který má schopnost života, zkonkrétnění, pravdy skutečnosti. Stačí přivřít oči a nemůžeme nevidět Kosmu, paní Božetěchu, Šebíře, Bruna a další posta (knihydobrovsky.cz)

V poněkud zpustlých říčních lázních na břehu řeky Olše se denně setkávají tři postarší pánové: majitel lázní Antonín Důra, sečtělý abbé Roch a major ve výslužbě Hugo. Počasí k vodě zrovna netáhne, a tak většinu času tráví v rozmluvách a drobných půtkách se svými přáteli. Žádná hádka ovšem není tak vážná, aby ji nespravila sklenice vína a pár utopenců s cibulí. Rozruch do jejich života vnese potulný kouzelník Arnoštek a především jeho půvabná schovanka Anna, která hned při prvním vystoupení okouzlí každého ze tří svérázných filosofů... Audioverze slavné poetické knihy Vladislava Vančury, kterou nezapomenutelným způsobem na filmové plátno přenesl Jiří Menzel. Čte Josef Somr. (patro.cz)

Příběh tří dnů a tří nocí, v nichž zálety a milostná dobrodružství s nenadálými hosty nakrátko rozbouří poklidný život v malém městečku na řece Orši, Krokových Varech. Život kanovníka, bývalého majora, lázeňského a jeho žárlivé ženy Kateřiny zcela naruby obrátí kouzelník a krásná Anna. Kouzlo Rozmarného léta nespočívá ani tak v příběhu samotném, jako v dokonalém vystižení atmosféry ospalého českého maloměsta a ve Vančurově dokonalé a bohaté češtině. Podle románu natočil Jiří Menzel neméně kouzelný film. Rudolf Hrušínský, František Řehák, Vlastimil Brodský, Míla Myslíková, mladičká Jana Preisová a sám režisér jsou nezapomenutelní. (patro.cz)

Lidstvo prodělává dlouhou a těžkou depresi, která může vést k sebezničení, pokud tento stav nebude účinně léčen. Lidé necítí sounáležitost s vesmírem, přírodou, ani se sebou samými. Rabují se přírodní zdroje a ničí životní prostředí. Strategie "po nás potopa" přináší hořké ovoce. (patro.cz)

Strýček Bořek se po letech vrací do Prahy z USA, kde jako burzovní hráč zkrachoval. Ke klidné penzi v domovině chce užít byt na Malé Straně, který ještě před sametem jako emigrant opustil. Ovšem v onom bytě žijí chudí příbuzní a rozhodně jej nemíní uvolnit. A tak je strýček Bořek, stejně jako dávný Evžen Huml - revizor v invalidním důchodu, okolnostmi přesvědčen k tomu, aby se z Prahy odstěhoval na venkov, kde bude mít klid a pohodu. Nu, samozřejmě je vše úplně jinak… (knihydobrovsky.cz)

Autor knihy se věnuje poblematice ohrožení zdraví. Nezabýva se však výlučne problémy, na něž se soustředuje současná oficiální medicína, ale také alternatívními pohledy na lidské zdraví a tedy i netradičními způsoby léčby. Upozorňuje,že zdravotní stav každého jednotlivce den co den ovlivňují různé faktory. (knihydobrovsky.cz)

Jungova myšlenka individuace jako procesu morální evoluce je myšlenkou navýsost duchovní. Nejde tady už o dokonalého a odtažitého Boha, který shůry shlíží na člověka v jeho marném a hříšném úsilí stát se dobrým, ale o zaníceného a stále se vyvíjejícího Boha, jehož vědomí závisí výhradně na lidském vědomí. Jung zde nemluvil o Bohu ‚tam venku‘, ale o samotném kolektivním nevědomém bytí. Jednoduše řečeno sebepoznání člověka závisí na jeho schopnosti poznávat Boha v sobě samém. V trvalém procesu individuace se vykupují navzájem Bůh i člověk. (knihydobrovsky.cz)

Ústředním tématem této sbírky esejů a zamyšlení jsou "slova". Jak slova používáme? Jak pestrý svět prostřednictvím nich vidíme? Čím nám slova pomáhají a jak jimi lze ublížit? Co vypovídají o nás samotných? Autor odkrývá "život slov", jejich symbiózu s člověkem, jejich proměnu. Zjistíme, že skryty ve slovech se nacházejí nečekané souvislosti. A ty nám umožňují vidět obvyklé věci z neobvyklého úhlu pohledu. Knížka čtenáře vytrhne z uspěchaného dne, pobaví a snad i obohatí náš pohled na běh života v jeho nejrůznějších podobách. Vždyť hrát si s jazykem je nejlepší způsob, jak jazyku (i nám samotným) porozumět. Tématem autorských ilustrací je jazyk jako mřížka přikládaná na svět, abychom si jej rozčlenili a orientovali se v něm. (knihydobrovsky.cz)

Jedním z Vančurových umělecky nejdokonalejších děl je román Konec starých časů. Jde o pásmo volně propojených epizodických příhod naplněných rošťáckým humorem a kousavou ironií, jehož poselství je dodnes aktuální. Vančura v něm odkrývá obecné společensko-politické problémy a prostřednictvím ústřední postavy knížete Alexeje Megalrogova - novodobé inkarnace barona Prášila - nastavuje zrcadlo všem těm "novým" plebejským zbohatlíkům, ovšem nejen jim, ale i nám a sobě samotnému. Je kritikou slabostí našeho moderního způsobu života, jeho malichernosti, lpění na falešných jistotách a materiálních požitcích. Stát na pokraji lesa, když vane silný vítr, tlouci se v dubinách, osychat, mrznout, bloudit, hladovět, mít dobrou naději a důvěřovat světu, to je heslo knížete Alexeje. Milan Kundera ve svém Umění románu líčí Megalrogova jako jednu z nejvirtuózněji vytvořených postav české literatury a dodává: "Je invazí komediantské velikosti do světa upřímné malosti." Sám autor o něm ústy vypravěče, knihovníka Spery, říká: Pusťte k vodě všechna selhávající pravidla a představte si knížete Alexeje tak, jak byl: Vznešený drzý mluvka, a přece nikoho nezrazující, výsměšný a shovívavý, nestálý a věrný, lhář mluvící pravdu, řemeslný dlužník, vyděrač, kurvář, podvodník a současně vznešený pán, kníže, o němž se za našich dob nikomu nesní... (knihydobrovsky.cz)

Autor - bílý mág popisuje své pestré zkušenosti s běžnými lidskými problémy, a to z pohledu uřknutí, očarování, kletby či závisti. Zřetelně vidí souvislosti mezi negativními myšlenkami a nemocemi nebo problémy v osobním životě. Uděluje cenné rady i praktické návody pro pozitivní, harmonický a vůči škodlivým vlivům chráněný život. Poutavé příběhy ze života názorně ukazují, jak fungují ty souvislosti, které má Savenko na mysli. Každá kapitola se věnuje určitému negativnímu "karmickému programu"; podrobně vysvětlený reálný příklad vám ukáže, jak řešit odpovídající potíže. (knihydobrovsky.cz)

Nové, opravené a doplněné vydání knihy představující hermetickou praxi podle Pierra de Lasenic. Hovory s Pierrem de Lasenic vznikly v letech 1935-1944 jako studijní text z iniciativy Vladislava Kužela. Během několika společných, vždy zhruba týden trvajících setkání kladl Kužel Lasenicovi otázky a zaznamenával jeho odpovědi, týkající se práce s magickými zrcadly, tvoření subtrahentních bytostí, dynamiky astrálního světa, povahy živlových bytostí, přenosu pocitu voltem aj. Hovory s Lasenicem vyšly knižně až roku 1993, tehdy je k vydání připravili Kuželův žák malíř Jan Solovjev a nakladatel a hermetik Vladislav Zadrobílek. Nové vydání v redakci Lukáše Loužeckého je rozšířeno o dodatečně objevené rukopisy jednotlivých částí Hovorů, jeho součástí je také Učebnice imaginace. Pierre de Lasenic (1900-1944, vlastním jménem Petr Kohout) je považován za nejvýraznější postavu českého meziválečného hermetismu. Věnoval se alchymii i tarotu, pronikl do esoterismu starého Egypta, jeho doménou však byla magie, včetně magie experimentální. (knihydobrovsky.cz)

Kniha plná praktických rad a receptů, jak si vytvořit "Léčivou domácnost", připomíná současným ženám zvyky a tradice, díky kterým se budou moci navrátit do své přirozené role ochránkyně života a tak uzdravit sebe sama, svůj domov, rodinu i celé okolí. (knihydobrovsky.cz)

Ve 2. světové válce působil v Číně tým českých lékařů. Tato skutečnost, nepříliš známá, se mi stala podnětem k napsání románu "Čína, má láska." Součástí největšího válečného konfliktu v dějinách lidstva byla i Druhá čínsko-japonská válka (1937 - 1945), v níž zahynulo na 15 milionů Číňanů. Román je volně inspirován osudy malého týmu českých lékařů a dalšího personálu, jenž působil v čase 2. světové války právě v daleké Číně. Příběh sám je ale symbolickým poděkováním všem zahraničním lékařům, nejen českým, kteří čínské zemi pomáhali v nemilosrdném boji s japonskými agresory. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Zvuková nahrávka knihy Rozmarné léto vznikla v roce 1972 v režii Jiřího Menzela s protagonisty (až na dvě výjimky) stejnojmenného filmu. Humorné vyprávění o pánské společnosti, scházející se v lázních na řece Olši, o dobrodružství, které do městečka Krokovy Vary vnese příjezd kouzelníka a jeho krásné společnice, napsal Vladislav Vančura v polovině dvacátých let. Kniha zaujala zvláštním, netypickým jazykem a výtvarným viděním děje. Příběh vybízí k filmovému zpracování, které se Jiřímu Menzelovi velmi povedlo. Tým herců, v čele s Rudolfem Hrušínským a Vlastimilem Brodským, Janou Preissovou a Mílou Myslíkovou přešel plynule ze svých filmových postav do pozice vypravěčů a nepřekonatelnými výkony ještě umocnil účinek obrazového zážitku autorovým komentářem. Původní hudba z filmu dotváří atmosféru opojení, jímž zvuková nahrávka působí a podmaňuje si posluchačovy smysly. Rozkošná zvuková podoba okouzlující novely a známého filmu! (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,V době první republiky, v náladě poetismu napsal autor tuto navýsost zajímavou a zvláštní knížku, o které Ivan Olbracht prohlásil, že je to vedle Haškova Švejka jedna z nejpůvabnějších knih, které byly v Čechách napsány.Byla rovněž téměř doslovně zfilmována, a to i se zachováním stylizované řeči. Některé její věty se staly obecně rozšířenými úslovými… (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Život na Šumavě a v Pošumaví nebyl nikdy jednoduchý. Zvlášť když s kantořinou začínáte těsně po únoru 1948. Historie českého pohraničí očima českého kantora. Vladislav Taubenhansl je skvělý vypravěč. A tak si klidně můžete představit, že sedíte útulné šumavské světnici, pijete kafíčko, ukusujete buchtu a posloucháte. O dětství na venkově vypráví s laskavým poláčkovsko-svěrákovským humorem, ale zamrazí vás, když malý vášnivý radioamatér sestaví rádio a poslouchá za války Londýn. Studia na učitelském ústavu vám zas připomenou „študáky a kantory“. Absolvuje na prahu 50. let, a je jako čerstvý kantor bez závazků přemisťován ze štace na štaci, tam, kam se starým bardům nechce, odkud bylo vyhnáno původní německé obyvatelstvo a nastěhování noví obyvatelé z východního Slovenska. Učitelování v pohraničí přeruší na dva roky vojna, ani zde není o absurdní situace nouze. Po vojně se chce věnovat jen dětem, ale jsou 50. léta a hloupí funkcionáři mu otravují život Vladislav Taubenhansl si ale nestěžuje, vypráví s nadhledem. Blbost všemožných orgánů kompenzuje radostí z dětí a svými zájmy. Měl to životní štěstí, že práce pro něj byla koníčkem. Měl neuvěřitelně široký rozhled od hudby, přes fyziku, matematiku, radioamatérství až po rybaření. Děti ho proto milovaly. Jednoduše byl to docela obyčejný KANTOR! (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Drobná publikace plná zajímavostí ze skupiny pokrmů, jimž vévodí palačinky. Dvanáct receptů Vás provede kuchyněmi několika kontinentů a přinesou Vám dostatek inspirace při práci s pánvičkou. (knihydobrovsky.cz)

Autor knihy se věnuje poblematice ohrožení zdraví. Nezabýva se však výlučne problémy, na něž se soustředuje současná oficiální medicína, ale také alternatívními pohledy na lidské zdraví a tedy i netradičními způsoby léčby. Upozorňuje,že zdravotní stav každého jednotlivce den co den ovlivňují různé faktory. (patro.cz)

Jedním z Vančurových umělecky nejdokonalejších děl je román Konec starých časů. Jde o pásmo volně propojených epizodických příhod naplněných rošťáckým humorem a kousavou ironií, jehož poselství je dodnes aktuální. Vančura v něm odkrývá obecné společensko-politické problémy a prostřednictvím ústřední postavy knížete Alexeje Megalrogova – novodobé inkarnace barona Prášila – nastavuje zrcadlo všem těm „novým“ plebejským zbohatlíkům, ovšem nejen jim, ale i nám a sobě samotnému. Je kritikou slabostí našeho moderního způsobu života, jeho malichernosti, lpění na falešných jistotách a materiálních požitcích. Stát na pokraji lesa, když vane silný vítr, tlouci se v dubinách, osychat, mrznout, bloudit, hladovět, mít dobrou naději a důvěřovat světu, to je heslo knížete Alexeje. (patro.cz)

Připravovaná publikace se zabývá historií, architekturou, urbanistickým rámcem i současností a plánovanou budoucností pražských mostů a předmostí, tedy tématem navýsost aktuálním. Jak název napovídá, kniha si všímá nejen mostů samotných, ale i širšího kontextu mostních staveb a jejich předmostí, jejich užívání – tedy toho, jak se mosty promítaly a promítají do života velkoměsta, jak si Praha „své mosty“ prosazuje a jak její mosty potom Prahu a život jejích obyvatel zpětně mění. Příběh mostů je součástí příběhu města, jeho obyvatel, jeho správy. Je to příběh střetů koncepcí, odborných i politických rozhodnutí, vážení alternativ a někdy i osobních sporů a soukromých zájmů. Stavba mostů byla vždy provázena veřejnou diskusí; není snad jiná situace, kdy by se Pražané v tak velké míře a v jakékoli době angažovali. Kniha si klade za cíl ukázat, jak nevšední a komplikovaná je „otázka mostní“, jak náročné je rozhodování o trase a stavební podobě mostů, jak obtížná je jejich realizace, údržba a rekonstrukce. Zabývat se bude také plánováním a přípravou mostních staveb nových, architektonickými soutěžemi i konkrétní realizací stavby. Kniha je bohatě ilustrována mapkami, plány, historickými fotografiemi a rytinami i fotografiemi současnými. Doplněna je řadou zajímavostí, citáty z dobového tisku, medailonky architektů a architektonických studií, stavebních firem ap. (patro.cz)

Ve 2. světové válce působil v Číně tým českých lékařů. Tato skutečnost, nepříliš známá, se mi stala podnětem k napsání románu "Čína, má láska." Součástí největšího válečného konfliktu v dějinách lidstva byla i Druhá čínsko-japonská válka (1937 - 1945), v níž zahynulo na 15 milionů Číňanů. Román je volně inspirován osudy malého týmu českých lékařů a dalšího personálu, jenž působil v čase 2. světové války právě v daleké Číně. Příběh sám je ale symbolickým poděkováním všem zahraničním lékařům, nejen českým, kteří čínské zemi pomáhali v nemilosrdném boji s japonskými agresory. (patro.cz)

Autor - bílý mág popisuje své pestré zkušenosti s běžnými lidskými problémy, a to z pohledu uřknutí, očarování, kletby či závisti. Zřetelně vidí souvislosti mezi negativními myšlenkami a nemocemi nebo problémy v osobním životě. Uděluje cenné rady i praktické návody pro pozitivní, harmonický a vůči škodlivým vlivům chráněný život. Poutavé příběhy ze života názorně ukazují, jak fungují ty souvislosti, které má Savenko na mysli. Každá kapitola se věnuje určitému negativnímu "karmickému programu"; podrobně vysvětlený reálný příklad vám ukáže, jak řešit odpovídající potíže. (patro.cz)

Vladislava Mlada Jirásková je malířkou obrazů a slov, publicistkou i bylinářkou. Inspiraci čerpá nejraději z divoké přírody, tradic a kořenů naší země. Nejvíce v životě získala, když žila sama, několik let téměř na samotě v malé vesničce na jihu Čech. Byl to návrat k sobě, do přirozenosti a lůna Matky Země. Zde se naplnila vize, která ji provázela od malička. Chtěla se stát poustevníkem v lesním království. Tam malovat obrazy, tvořit, sbírat byliny a žít v souladu s přírodou. I když dnes žije ve městě, většinu svého času tráví v přírodě. Kráčí cestou srdce, inspiruje druhé lidi na svých výstavách, seminářích a přednáškách. Je ochránkyní Země a propojuje duchovní svět se všední realitou. (patro.cz)

(patro.cz)

Kniha si klade za cíl shrnout problematiku poranění cévního systému, upozornit na klíčové faktory hrající roli v úspěšné diagnostice a terapii a zároveň popsat progresivní vývoj na tomto poli za poslední dekádu. Autoři prezentují recentní literární data a bohaté vlastní zkušenosti s touto problematikou z práce v plzeňském Traumatologickém centru. (patro.cz)

V příručce se autor zabývá kontroverzním ustanovením § 85b trestního řádu, které upravuje výkon prohlídek v prostorech, v nichž vykonává advokát advokacii, a následné řízení o nahrazení souhlasu zástupce České advokátní komory. Příručka je orientována především na praktické otázky, při nichž autor vycházel ze svých mnohaletých zkušeností získaných právě při provádění tohoto typu prohlídek, ovšem nevyhýbá se ani souvisejícím teoretickým problémům. Kniha se nadto velmi široce zabývá i obecnou problematikou provádění prohlídek a zajišťování věcí důležitých pro trestní řízení. Velmi podrobně je zohledněna i judikatura Ústavního soudu a Nejvyššího soudu ČR, nechybí ani srovnání se zahraničními úpravami. Publikace je určena všem, koho se problematika prohlídky prostor, v nichž advokát vykonává advokacii, může profesně či bytostně dotýkat. Půjde především o advokáty samotné, dále o osoby služebně činné v policejních orgánech, o státní zástupce a soudce okresních a krajských soudů. S ohledem na zjevné nedostatky dané úpravy ji lze doporučit i zákonodárcům. Svých čtenářů může dosíci i u dalších osob z odborné veřejnosti či studentů právnických fakult. Knihu opatřil předmluvou JUDr. Tomáš Sokol. (patro.cz)

(patro.cz)

Strýček Bořek se po letech vrací do Prahy z USA, kde jako burzovní hráč zkrachoval. Ke klidné penzi v domovině chce užít byt na Malé Straně, který ještě před sametem jako emigrant opustil. Ovšem v onom bytě žijí chudí příbuzní a rozhodně jej nemíní uvolnit. A tak je strýček Bořek, stejně jako dávný Evžen Huml - revizor v invalidním důchodu, okolnostmi přesvědčen k tomu, aby se z Prahy odstěhoval na venkov, kde bude mít klid a pohodu. Nu, samozřejmě je vše úplně jinak… (patro.cz)

„Jungova myšlenka individuace jako procesu morální evoluce je myšlenkou navýsost duchovní. Nejde tady už o dokonalého a odtažitého Boha, který shůry shlíží na člověka v jeho marném a hříšném úsilí stát se dobrým, ale o zaníceného a stále se vyvíjejícího Boha, jehož vědomí závisí výhradně na lidském vědomí. Jung zde nemluvil o Bohu ‚tam venku‘, ale o samotném kolektivním nevědomém bytí. Jednoduše řečeno sebepoznání člověka závisí na jeho schopnosti poznávat Boha v sobě samém. V trvalém procesu individuace se vykupují navzájem Bůh i člověk. "Tato kniha se zdá být vítězstvím racionality nad náboženským poblouzněním. Ukazuje nám, jak lze naprosto přesně porozumět jedné z možností smyslu, který má fundamentalismus v našem světě a pro člověka. Nastavuje nám rovněž zrcadlo, ve kterém můžeme spatřit, jak blízko může mít náš objektivistický racionální postoj k uchýlení se k dogmatům a fundamentalistickému zastávání názorů nebo víry." Martin Skála, Jungovsky analytik Autor v této knize brilantním způsobem odkrývá psychologické pozadí fanatismu a náboženského fundamentalismu. Srozumitelně a s dávkou neskrývané odvahy nás nutí zamyslet se nad tím, jak a proč může nekritická víra vést ke konfliktům a v krajních případech k terorismu či válce. Autor však nezavrhuje náboženství jako takové, právě naopak, pohledem jungovské psychologie ukazuje náboženství a potažmo duchovnost jako jednu z nejzákladnějších potřeb člověka. Fanatickou se stává tehdy, jestliže ztratí vědomý kontakt se svými vitálními, přirozenými kořeny. Jiří Kadlec (patro.cz)

Druhý díl volně navazuje na předchozí monografii. Zabývá se důkladně vznikem, konstrukcí, výrobou a provozem této řady, ale i ukončením provozu v barvách ČSD. 1. vydání, vázaná, 248 str., 159 čb. a 181 bar fotografií a 48 výkresů. (knihydobrovsky.cz)

Tato esejistická kniha navádí k pochopení, že bez hlubokého introspektivního vhledu do vlastního nitra se nic podstatného o sobě, o Životě a o jeho smyslu nedozvíme. Dovozuje, že je možné odkrývat hlubokou, niterně významovou souhru jáství, těla a světa. Komplexní subjektivita člověka, tvořená tělem, psychickým nevědomím a vědomím, je - skrze procesy "uvědomování" a "poznávání" - odvozena ze Subjektivity a kosmických složek. Jsme jako osobnosti zaslepenou, a někdy i více či méně se rozsvěcující, odvozeninou Božství. Přes dlouhou sekvenci životů, kterou východní nauky nazývají "samsára" a evoluční biologie ji pojmenovává "fylogeneze", cestou karmického vyzrávání se nabízí cesta… Porozumět "božské hře" je úkolem každého z nás, a je i nejvlastnějším smyslem vědy. Introspektivní pátrání po zdroji jáství, spolu s přemítáním nad výroky Mistrů a výsledky věd, vede k pochopení soupodstatnosti lidského a vesmírného, k porozumění vzájemnosti všech podmíněných jevů. Postupným vstupováním "skrytého" do světa smyslových a prožitkových jevů se projevuje věčné Já, subjektivita, tj. božskost Universa, a vznikají "subjektivní světy". Děje se tak na základě principu, který bychom mohli nazvat transcendentní hlubinnou účelovou příčinou. Bez pochopení principů epistemologické diference a bez cílené experimentální duchovní praxe - tj. bez pátrání po "já" a jeho transcendentní podstatě - to nepostřehujeme. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Autor tvořivě uplatňuje principy metody a teorie analytické psychologie nejen jako zkušený badatel, ale i jako nadaný esejista, který je s to přesně v pravou chvíli dosadit za abstraktní výklad ještě ilustrující živou metaforu. Současně ukazuje, že analytická psychologie zabírá nejen tradiční mýtická témata související s ezoterní dimenzí lidského bytí, nejen archetypy promítnuté do prastarých mýtů, ale i archetypy přítomnosti, uplatňující se například v nedávných amerických prezidentských volbách. Má smysl pro metafyziku jako takovou, když se kolektivní nevědomí promítá do „epizod antických bohů“, ale dokáže otevřít i archaické pozadí takového fenoménu, jakým je oblíbený seriál Simpsonovi. Při četbě této knihy ucítíte průvan, který unáší vaši mysl k tajemným „stříbrným světům“ transcendentna, ale i k pečlivě zamykaným sklepením současné reality, kde se odehrávají dramata také na úrovni „kulturního kolektivního nevědomí“ celých národů. Jak sám autor říká, jeho dílo nabízí „pohled na život za…“, rozumí se "za jeho každodenní i vědeckou empirií", a ukazuje, že v lidské psýché je svým způsobem obsažen celý vesmír. (knihydobrovsky.cz)