Tragické příběhy českých dějin - liška vladimír

Oproti předchozím autorovým dílům má toto jednu zvláštnost. Více než polovina jejího obsahu je tentokrát zaměřena na tři významná období naší novodobé historie, reprezentovaná třemi významnými osobnostmi: Emilem Háchou, Rudolfem Slánským a Alexandrem Dubčekem. Není to žádná náhoda. Uvedená jména totiž pojí podobně tragický osud a všichni byli navíc služebníky, strůjci i oběti politiky, která náš národ zasáhla přímo osudově. A poněvadž tato osudovost událostí relativně blízkých je v mnohém stále ještě živá, určitě stojí za to si je připomínat a hledat v nich poučení pro přítomnost i budoucnost. Z tohoto důvodu jim autor věnoval zcela mimořádnou pozornost a zařadil uvedené osobnosti do reality historického obrazu bez příměsi polopravd a mýtů, jež je donedávna doprovázely a mnohdy stále doprovázejí. Další pozoruhodnou historickou sondáž autor směřoval i k „největší Češce“ našich dějin, Boženě Němcové, opředenou rovněž celou škálou mytologizovaných historismů. Její tragický osud je zobrazen na pozadí nevydařeného manželství, které se jí nakonec stalo bezvýchodiskovým peklem. Autor zároveň polemizuje s některými senzacemi, které se v posledních desetiletích kolem původu této významné české spisovatelky vynořily. Idylickou vycházkou do naší minulosti není ani přiblížení dalších vybraných osobností – svaté Anežky Přemyslovny, velmože Jindřicha z Lipé nebo někdejší první dámy rudolfínské epochy Polyxeny Lobkovicové. I zde totiž můžeme sledovat konfliktnost a tragiku jejich neobyčejně pohnutých životních osudů. Originální je i kapitola pojednávající o záhadné tragédii, která se odehrála jen před několika tisíciletími v jeskyni Býčí skála a je dodnes opředena řadou dohadů a nejasností. Liška nabízí zcela nekonvenční řešení tohoto rébusu (patro.cz)

Kniha je velice pozoruhodnou sondou autora k postavám naší historie. Více než polovina obsahu je tentokrát zaměřena na tři významná období naší novodobé historie, reprezentovaná osobnostmi - Emilem Háchou, Rudolfem Slánským a Alexandrem Dubčekem. (knihydobrovsky.cz)

Vladimír Liška navázal na úspěšnou řadu titulů věnovaných historickým osobnostem, jimž se věnoval např. v knihách Po stopách římských tyranů, Neslavné konce slavných či Neslavné konce mocných, tentokrát se však zaměřil na známé i méně známé postavy ryze české. Jako vždy se na základě dostupných faktů snaží naviklat zažité představy o historických osobách a dějinných událostech a hledá nové souvislosti. (patro.cz)

Kniha - autor Vladimír Liška, 224 stran, česky, pevná bez přebalu matná Oproti předchozím autorovým dílům má toto jednu zvláštnost. Více než polovina jejího obsahu je tentokrát zaměřena na tři významná období naší novodobé historie, reprezentovaná třemi významnými osobnostmi: Emilem Háchou, Rudolfem Slánským a Alexandrem Dubčekem. Není to žádná náhoda. Uvedená jména totiž pojí podobně tragický osud a všichni byli navíc služebníky, strůjci i oběti politiky, která náš národ zasáhla přímo osudově. A poněvadž tato osudovost událostí relativně blízkých je v mnohém stále ještě živá, určitě stojí za to si je připomínat a hledat v nich poučení pro přítomnost i budoucnost. Z tohoto důvodu jim autor věnoval zcela mimořádnou pozornost a zařadil uvedené osobnosti do reality historického obrazu bez příměsi polopravd a mýtů, jež je donedávna doprovázely a mnohdy stále doprovázejí. Další pozoruhodnou historickou sondáž autor směřoval i k „největší Češce“ našich dějin,... (alza.cz)

V další ze svých historických sondáží navazuje Vladimír Liška na svou rekonstrukci nejasných otázek okolo nejslavnějšího dějinného mýtu Největší tajemství Ježíše z Nazaretu (2002). Svou výpravu do minulosti s podtitulem Odpadlík, disident, intrikán či tvůrce? věnuje postavě apoštola Pavla. (patro.cz)

Role šedých eminencí je často nejen opomíjena, ale i nedoceněna. Tyto osobnosti stojí v pozadí politického a společenského dění a disponují možnostmi rozhodovat o důležitých otázkách, mnohdy mají ve svých rukou osudy národů. S jejich jmény se pojí dobro i zlo, často dokonce obojí, neboť se většinou jednalo o vcelku kontroverzní osobnosti. Tak už to bývá – dějiny totiž nelze nahlížet skrze černobílé prizma a pro šedé eminence to platí dvojnásob. (patro.cz)

Mnohé historické postavy vstupují do galerie osobností díky svým kontroverzním činům nebo nedořešeným otazníkům v jejich životních osudech. Nemálo se jich objevuje i v českých dějinách, a tak autor dostál slibu, jež dal svým čtenářům v prvním díle Záhadných postav českých dějin a zahrnul do svého pokračování další neméně pozoruhodné osobnosti, na něž už nezbylo místa. Přestože většinu uváděných jmen nejspíš znáte ze školy, většinu informací, s nimiž se zde setkáte, berte jako nahlédnutí za oponu, kde vás čekají skutečnosti obvykle neznámé nebo i překvapivé. Ty posloužily autorovi k novým syntézám, které nikdy nenesou pečeť oficiální učebnicové historiografie. Zapátrejme proto v odkazu našich předků, kteří nám svými počiny odkázali naděje i mementa, která si každý z nás v sobě nosíme doposud…. Z obsahu: Prokletí krále Marobuda / Největší Slavníkovec (svatý Vojtěch) / Legenda zvaná Kristiánova / Mýtus podivné lásky (Oldřich a Božena) / Jak se rodí mučedník (svatý Jan Nepomucký) / Poslední pře Prokopa Holého / Za krále Holce (Ladislav Pohrobek) / Bonviván české renesance (Petr Vok z Rožmberka) / A vzalo si ho peklo… (Jakub Krčín z Jelčan) / Podivná smrt doktora Tyrše / Nedoceněný génius (Karel Slavoj Amerling) / Jak chutná sláva (Ema Destinová) / Smrt zaprodance (Emanuel Moravec) (patro.cz)

Vladimír Liška navázal na úspěšnou řadu titulů věnovaných historickým osobnostem, jimž se věnoval např. v knihách Po stopách římských tyranů, Neslavné konce slavných či Neslavné konce mocných, tentokrát se však zaměřil na známé i méně známé postavy ryze české. Jako vždy se na základě dostupných faktů snaží naviklat zažité představy o historických osobách a dějinných událostech a hledá nové souvislosti. (knihydobrovsky.cz)

Mnohé historické postavy vstupují do galerie osobností díky svým kontroverzním činům nebo nedořešeným otazníkům v jejich životních osudech. Nemálo se jich objevuje i v českých dějinách, a tak autor dostál slibu, jež dal svým čtenářům v prvním díle Záhadných postav českých dějin a zahrnul do svého pokračování další neméně pozoruhodné osobnosti, na něž už nezbylo místa. Přestože většinu uváděných jmen nejspíš znáte ze školy, většinu informací, s nimiž se zde setkáte, berte jako nahlédnutí za oponu, kde vás čekají skutečnosti obvykle neznámé nebo i překvapivé. Ty posloužily autorovi k novým syntézám, které nikdy nenesou pečeť oficiální učebnicové historiografie. Zapátrejme proto v odkazu našich předků, kteří nám svými počiny odkázali naděje i mementa, která si každý z nás v sobě nosíme doposud… (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Naše země po staletí představovala křižovatku Evropy a díky vlivu východní i západní kultury byly dějiny vlasti velmi bouřlivé. Proto byly pohnuté i osudy slavných postav naší historie: od krále Marobuda přes Václava I. až po Rudolfa Slánského či Alexandra Dubčeka. Proč životy tak významných osobností končily předčasně či tragicky? (knihydobrovsky.cz)

Skryté síly vědomí UFO - fenomén dějin Mimozemské základny Blízká setkání v Čechách? Paleoastronautické záhady (patro.cz)

Janovy smysly otupila šílená bolest, prostupující celým jeho tělem. Nevnímal křik ani paniku kolem sebe. Někdo zavolal záchranku a on jen stačil popálenými ústy tiše vyslovit pár vět o tom, aby si lidé přečetli dopis, který nechal u fontány před Národním muzeem. Potom se celý svět rozplynul v mlze… Co předcházelo šokujícímu činu Jana Palacha, jaké byly jeho důsledky? A proč se Palach nepovažoval za sebevraha, ale za planoucí pochodeň demokracie? (patro.cz)

Jaký je vlastně smysl historie českého národa, který – ač nevelký – je díky své poloze v srdci Evropy mimořádně bohatý na dějinné zvraty, jimiž se obvykle chlubí jen ty velké a staré národy? Jistě tomu je proto, že náš prostor je amalgámem různých kulturních vlivů, z nichž nejvíce absorboval ten německý. Právě česko-německé vztahy naše národní vědomí utvářely víc, než si obvykle připouštíme. Podíváme-li se na klíčové fáze našich dějin – první války s Franky, Velkou Moravu, Přemyslovský stát, vládu Lucemburků, husitství, Bílou Horu, dobu Temna, tereziánské reformy, národní obrození, československou republiku, protektorát, poválečné vysídlení sudetských Němců, Pražské jaro 1968, normalizaci, sametovou revoluci a vstup do Evropské unie – všude se bude zrcadlit v popředí či pozadí událostí střetávání mezi českým a německým národem. V celém tomto historickém záběru se autor snaží podat jasnou analýzu podstaty této mocné symbiózy na pozadí událostí, jejichž hodnocení se v různých učebnicích dějepisu ostře rozchází.I o tak složité problematice pojednává Vladimír Liška srozumitelným a čtivým jazykem a zachovává nadhled v otázkách, které pro náš národ byly mnohdy až vyhroceně existenční. Jeho závěry jsou místy kontroverzní a nebojí se nabourat pohodlné a často účelové mýty o Češích jako obětech silnějšího germánského souseda. (patro.cz)

Cervantesov satirický román o rytierovi Donovi Quijotovi patrí k najslávnejším dielam španielskej stredovekej literatúry. Schudobnený šľachtic sa rozhodne vzkriesiť zašlú slávu rytierskeho stavu tým, že sa stane potulným rytierom, ktorý napráva krivdy a pomáha vdovám a sirotám. Prerozprávané príbehy V. Hulpacha sú adresované čitateľom od 10 rokov. Ilustrácie Dušana Kállaya sú prísľubom, že dielo sa stane skvostom detskej literatúry. (patro.cz)

První z titulů edice Záhady a mystéria vás zavede do dob, které svým významem vybočily z průměrnosti jinak nudného civilizačního vývoje a daly zazářit osobnostem, z nichž se na obloze dějin staly nepřehlédnutelné stálice. Právě výjimeční jedinci tvořili dějiny a stejně tak výjimečné byly i jejich životní osudy. A výjimečné události kolem sebe vždy zanechají spoustu nezodpovězených otazníků. Proslulost některých je značně pochybná, ať už to byl zapomenutý faraón Achnatón, hunský válečník Attila zvaný „bič boží“, milovník gilotin Robspiere či druhé Hitlerovo já Heinrich Himmler. U jiných je sláva kontroverzní, což nepochybně platí například o Jidášovi , císaři Neronovi nebo básníku Puškinovi. I na české půdě najdeme řadu nápadných hvězd: legendární léčitelku a vědmu Kazi, posledního Přemyslovce Václava III, posledního husitu Jana Roháče z Dubé či tklivého houslistu Dalibora z Kozojed. Originální panoptikum historických dob, událostí a víc jak dvaceti výjimečných osobností nejen osvěží vaše školní vědomosti, ale probudí i tichou úctu k trvalé paměti dějin… (patro.cz)

Publikace Vladimíra Lišky se vyznačují značnou mírou obsahové kontroverznosti a pohlížením na záhadné otázky a otazníky našeho světa, přírody, vesmíru i dějin z netradičních úhlů pohledu a přinášejících řadu nonkonformních poznatků. Autor sám o knize v úvodu předznamenává: „Jedná se spíše o politologickou studii, v níž mi ovšem zároveň nešlo o to, napsat nějaký klasický životopis Edvarda Beneše, jak by někdo třeba očekával, nýbrž provést i hlubší sondu do toho údobí našeho i evropského vývoje 20. století, jež bylo protkáno pohnutými událostmi majícími vliv na další utváření evropské a světové civilizace. (patro.cz)

Česko-německá otázka, prezident Beneš – muž dvou tváří, otazníky kolem smrti říšského protektora Heydricha, štěchovického pokladu či zázračných zbraní Třetí řiše… nejen tyto, ale mnohé další, z velké části stále neobjasněné otázky si autor klade v ohlédnutí za historií, která pro mnohé stále ještě historií není. Kniha představuje provokující sondu do známých historických pravd. (patro.cz)

Velcí lidé jsou jako meteory, určené spálit zemi – zní slavný výrok Napoleona Bonaparta, jímž se nepochybně mínil sám kvalifikovat. Moc je opojná a ne každý, komu byla v průběhu dějin dána, ji dokázal snést. V této knize, jejíž podtitul zní také „vůdcové, fanatici a oběti“, máte možnost nahlédnout do osudu těch, jimž se moc stala osudnou a jejichž nesmazatelné stopy v lidských dějinách za sebou zanechaly i řadu otazníků. Kde se vzalo Hitlerovo elektrizující charizma a proč pohaslo? Jak se potulný kazatel Rasputin mohl stát vládcem carského Ruska? Skončil Napoleon skutečně ve vyhnanství? Proč je pro nás Cesare Borgia synonymem zla? Jak se stal z historického knížete Vlada Draculy fiktivní „ďábel noci“? Podobné otázky vyvstávají i u osob z českých dějin, ať je to Jan Želivský, prezident Masaryk nebo prvorepublikový generál Gajda. (patro.cz)

Ačkoli je postava transylvánského hraběte Draculy jen geniálně ztvárněnou literární fikcí zrozenou ze sugestivní noční můry svého tvůrce, irského spisovatele Brama Stokera, přece se její životnost opírá o skutečnou historickou postavu, jíž byl nelidsky krutý sedmihradský kníže Vlad III. Tepes zvaný Dracul, nad jehož mocenskými prostředky tuhla krev v žilách současníkům na všech světových stranách. Mezi Stokerovou fiktivní postavou knížete zla a historickou realitou se rozkrývá množství styčných ploch, které nepochybně posloužily zakladateli moderního hororu za inspiraci a které pro dnešní čtenáře odhalují pozoruhodné dobové souvislosti, jež zrodily jednu z nejbizarnějších postav evropských dějin. Vladimír Liška se opět nezalekl rozpornosti historických dat a chybějících článků a pokouší se nahlédnout do života a myšlení muže, který za sebou zanechal bezpočet zkrvavených nevinných obětí i respekt nejmocnějších vládců tehdejší Evropy. (patro.cz)

Bílá hora je jedním z černých míst na mapě české historie. V další z historických výprav do české minulosti nás Vladimír Liška zve k pátrání po rakvi s jedenácti hlavami staroměstských popravenců. Navazuje tak na nedořešený projekt dvou domácích televizních společností, současně však stylem sobě vlastním přibližuje historické děje a souvislosti, které nabízejí nové pohledy na stále zahalenou tvář (patro.cz)

Kulturní evolucionismus bývá chápán jako jedno ze základních paradigmat moderní historiografie. Jde o představu, že lidstvo se vyvíjelo od primitivních společenství postupnými kroky, v nich se poznáním a zkušenostmi obohatilo natolik, až dospělo k vytvoření známých starověkých civilizačních center. Avšak dnes, více než kdykoli v nedávné minulosti, vystupuje do popředí idea existence vyspělé a technologicky rozvinuté pozemské civilizace, které působily na naší planetě. (patro.cz)

Velcí lidé jsou jako meteory, určené k tomu, aby spálily zemi – zní slavný výrok Napoleona Bonaparta, jímž se nepochybně mínil sám kvalifikovat. Moc je opojná a ne každý, komu byla v průběhu dějin dána, ji dokázal snést. V této knize, jejíž podtitul zní také „vládcové a vizionáři“, máte možnost nahlédnout do životních příběhů těch, jimž se moc stala osudnou a jejichž nesmazatelné stopy v lidských dějinách za sebou zanechaly i řadu otazníků. Druhá řada série vám přináší tyto osudové kapitoly: Třináctý apoštol (Marie Magdaléna) / Prokletáý císař (Julianus zvaný Apostata) / Vírou a mečem (prorok Mohamed) / Služebník války (baron František Trenk) / Kulhavý intrikán (abbé Charles Maurice Talleyrand) / Pohled ďáblových očí (náčelník Geronimo) / Jménem Antikrista (Friedrich Nietzsche) / Causa blahoslaveného Habsburka (Karel I.) / Vina maršála Tuchačevského / Pontifikát na ostří břitvy (papěž Pius XII.) / Jak se rodí diktátor (Benito Mussolini) / Pod maskou nadčlověka (Adolf Hitler) (patro.cz)

Tato kniha je další pozoruhodnou historickou sondou do jedné z nejtíživějších epoch... Česko-německá otázka, prezident Beneš – muž dvou tváří, otazníky kolem smrti říšského protektora Heydricha, štěchovického pokladu či zázračných zbraní Třetí řiše… nejen tyto, ale mnohé další, z velké části stále neobjasněné otázky si autor klade v ohlédnutí za historií, která pro mnohé stále ještě historií není. Kniha představuje provokující sondu do známých historických pravd. (patro.cz)

Něco neznámého nám občas létá nad hlavami a my nevíme, co to je. Navštívili nás v dávné minulosti mimozemšťané, jak tvrdí soudobí ufologové a stoupenci Dänikenovy paleo-SETI hypotézy? Jsou nejznámější UFO aféry důkazem nových mimozemských návštěv, jak se v ufologických kruzích traduje, nebo tajemné létající objekty pocházejí z jinodimenzionální reality? A jak si vysvětlit únosy lidí do UFO? Autorský záhadologický tandem Liška-Ryvola se pokouší na tyto otázky najít pozoruhodné a někdy i nekonvenční a kontroverzní odpovědi. Kniha poskytuje zvídavému čtenáři nejen zajímavá fakta, ale i řadu námětů k přemýšlení nad jednou z největších záhad naší současnosti. (patro.cz)

Víte, že na území Čech a Moravy žila civilizace starší než Sumerové? Jaká tajemství skrývají Plešivec či Blaník? Přinášejí kruhy v obilí poselství z minulosti? A je na hradě Houska vchod do říše démonů? Kde jsou u nás místa, kterým je lepší se vyhnout? Známý autor uvádí mnohá překvapivá fakta i hypotézy opřené o moderní vědecké poznatky. (patro.cz)

ká se, že sláva je pomíjivá. Je to pravda potud, pokud bychom uznali, že sláva končí smrtí jejího nositele. Ne vždy tomu tak ale je. Slavnými se totiž mnozí lidé stali až s odstupem věků, kdy bylo jejich konání, či dílo, které za sebou zanechali, zhodnoceno potomky a teprve pak vstoupili takové osobnosti mezi nezapomenutelné spolutvůrce dějin, aby navždy zůstaly v paměti lidstva. Na rozdíl od těch, kdo se stali slavnými již za svého života, se ti druzí o svém vstupu mezi proslulé velikány naší historie nikdy nedozvěděli a nedozvědí. Ale třebaže je to možná smutné, takových lidí, kteří svou výjimečností přerostli dobu, v níž se narodili a žili, existovalo hodně a stojí za to si je občas připomenout a vzdát jim tak alespoň opožděná, někdy vskutku i hodně opožděný hold. (patro.cz)

Husitská epocha je bezesporu nejprobádanějším údobím našich národních dějin. Už od obrození naši dějepisci husitství vnímali jako hrdinskou etapu našeho národního sebeuvědomění a ještě dnes se nepovinně zachvíváme vlasteneckou hrdostí nad notorickou filmovou trilogií Otakara Vávry. Etický profil husitských bojovníků věrně sloužil jako morální posila v dobách, kdy to národ opravdu potřeboval, i za režimů, které si slavné tradice přivlastnili po svém, jak dokládá zpitvořený obraz tohoto hnutí marxistickými historiky coby „vzepjetí všelidových mas proti vykořisťovatelské třídě.“ Našemu nektritickému obdivu však zůstávají skryty mnohé zamlčované dějinné skutečnosti, které ctnosti táborských bojovníků kladou do poněkud nejednoznačnějšího světla. Bouřlivá doba vrcholného středověku v našich zemích vydává stále nové poznatky a nečekané souvislosti, které vytvářejí ucelenější obraz o této etapě našich národních dějin. (patro.cz)

Víte, že existují archeologické nálezy, s nimiž si věda vůbec neví rady, měla Sámova říše k dispozici zbraně hromadného ničení? Zatajuje oficiální egyptologie některé důležité poznatky? Jsou UFO únosy jen kamufláží, za kterou se skrývají tajné experimenty s lidským vědomím? Dospěl Nikola Tesla k vynálezu, kterým mohl změnit svět, na tyto a další pozoruhodné otázky i záhady dějin najde čtenář odpovědi v knize známého českého záhadologa a autora literatury faktu. (patro.cz)

Dějiny každého národa mají své vlastní mýty i pevně ustálené dějinné tradice, jež se po čase stávají důležitou součástí jeho kulturního dědictví a posléze bývají buď dalšími generacemi rozvíjeny, nebo se k nim lidé sami neustále vracejí. To ale může s odstupem doby vést dokonce až k vytváření podezřelých mýtů a legend, v nichž se historická realita mísí s jakousi podivnou mysteriózní nadstavbou, opředenou i mnohostranností názorů a výkladů. Vzniká pak také množství polopravd i omylů, za nimiž se dějinná pravda ukryje tak, že je už nesnadné ji vysledovat a oddělit takříkajíc zrno od plev. Výsledkem takto utvářených národních tradic, majících svůj původ v dávné legendistice a historizující ,,mytologii“ národa, bývá obraz zašlých věků, který již mnohem více odpovídá našim namnoze romantickým představám o historické pravdě, nežli o pravdě samotné... (patro.cz)

Pod našima nohama, někde v hlubinách Země, se skrývá neznámý svět, o němž toho dosud víme jen velice málo. Ano, lidstvo již proniklo do vesmíru, odhalili jsme strukturu lidské DNA, mapujeme hlubiny moří a oceánů, poznáváme nejodlehlejší kouty naší planety, ale o tom, co se skrývá v jejím hlubokém podzemí, máme stále jen dílčí poznatky a informace. A přitom vstupy do tajemného podzemí, či chcete-li vstupních bran do pekel, existují. Jde jen o to, zda si to uvědomujeme. (patro.cz)

Boží mlýny v dějinách. Vůdcové, kteří chtěli změnit svět. Tajemství Mojžíšova původu. Záhadný muž Sokratés. Hannibal - postrach Říma? Lživá zpráva o betlémském vraždění! Prokletý papež Roderigo Borgia. Mučednický osud Ludvíka XVII. Metternich - Lesk a bída politického hráče. Berija - šedá eminence stalinismu? Pochybná sláva a pád Che Guevary. (patro.cz)

Navštívili jste Býčí skálu, hrad Houska, Zvíkov, slyšeli jste o létajících hadech, skřítcích a upírech v Čechách? Víte, kde je ukryto kouzelné zrcadlo a co se stalo na Devíti křížích? Čechy jsou krajinou plnou magických míst, nadpřirozených bytostí i čarovných příběhů. Poodhalme závoj tajemství, který naši historii obestírá. (patro.cz)

Hokrstory nás přenese do "botulinem se nadýmající plechovky" pozdního socialismu mezi hudebníky mladé nekonformní skupiny Mrtvičný grundle, kteří nechuť ke spolupráci s "bolševikem" řeší únikem do subkultury undergroundu a odevzdáním se rockové muzice. Příběhem se prolíná střet mezi světem oficiální kultury s potřebnými ústupky soudruhům a postojem bez kompromisů, který s sebou nese odsouzení k životu bez ambic. Příznačné pro tehdejší dobu je, že ani jedna volba není dobrá. První cesta znamená ztrátu sama sebe, druhá přežívání pod těžkou rukou tupého a vystrašeného režimu. Upřímná výpověď této knihy přináší v neučesané a syrové podobě svědectví o době normalizace, která vytvářela živnou půdu pro absurdní a tragikomické situace. Autorův autobiografický prozaický debut Hokrstory vypravuje v mnohém nadčasový příběh z muzikantského prostředí. (knihydobrovsky.cz)

Jak prožívali svoji moc, ale i odpovědnost vůči občanům českoslovenští a čeští prezidenti? Jací to byli lidé? V čele naší republiky stálo za dobu její poměrně krátké existence jedenáct mužů, jejichž různorodé charaktery i schopnosti reflektují dějinné zvraty, kterým byl stát během své bouřlivé – nyní již staleté – historie vystaven. (knihydobrovsky.cz)

Příběh dramatického období českých dějin a českého krále, který se ujal vlády ve velice složité době. Zemřel za dramatických okolností husitského převratu v Praze, který je českými historiky pokládán za prolog k dlouhotrvajícím husitským válkám, jež České království přivedly až na pokraj v chaosu. Z něj už existovalo jen jediné východisko – za každou cenu dosáhnout smíru mezi husity a jejich katolickými odpůrci. (patro.cz)

Ve své druhé monografické publikaci, v nichž se věnuje mimořádným zjevům světové historie, se Vladimír Liška zaměřil na zřejmě nejzáhadnější postavu evropského středověku, jejíž fascinující osudy nemají žádného srovnání – na Pannu Orleánskou či Johanku z Arku, která se z údělu chudé vesnické pasačky vyšvihla mezi nejvyšší elitu francouzského království. Navždy zůstane nepopiratelným faktem, že tato osobnost zazářila na scéně světových dějin jako meteor, aby se posléze stala legendou, „prokletou světicí“, kterou Francouzi dodnes ctí jako svou největší národní hrdinku, která jejich zemi dost možná zachránila před definitivním zánikem. Pro autora se jedná o záhadologické téma par excellence: Jak mohla sedmnáctiletá dívka dokonale ovládat rytířská bojová umění a stanout v čele armády? Existují indicie, které prozrazují, že její upálení bylo zinscenované a mladá mučednice se ve skutečnosti inkvizičnímu procesu unikla? Kdo byla Jana d’Armoises, která se objevila 5 let po Johančině smrti? Historické otazníky, jejichž zodpovězení komplikuje dodnes oficiálním historikům pozici, opět získávají v rukou našeho předního laického hledače zasutých pravd zcela originálních, provokativních podob. (patro.cz)

Jaké byly klíčové okamžiky vlády Marie Terezie? Barokní období, do kterého se jediná česká panovnice narodila, bylo bohaté kulturou i množstvím pověr a předsudků. Objevovalo se několik zázračných a pozoruhodných událostí, které ovlivňovaly dobu i vnitřní svět panovnice – její vztahy k církvi a náboženské víře. Autor se tak zamýšlí i nad rozporuplností vlády Marie Terezie a nad jejími přínosy reformního úsilí, které je pro její panování příznačné. (patro.cz)

Existují pojmy, o jejichž obsahu a významu se již nepochybuje, o nichž jako by již vše bylo řečeno a známo. Jedním z nich je i ústřední postava křesťanského náboženství Ježíš z Nazaretu. Vladimír Liška se opět vydává na historickou výpravu za spornými a nevyjasněnými otázkami, které čeří vody představám, o nichž nám dnes ani nenapadne chovat pochybnosti. Zde je několik témat, jimž autor věnoval svou pozornost: Do jaké míry jsou biblická evangelia autentická? Jaké je pozadí mýtu o židovském králi? Jak se na Ježíšově výchově podíleli nenápadní esejci? Proč byl Ježíš ukřižován a nikoli ukamenován? Jak se staví dnešní věda k takzvaným zázrakům? Kolik apoštolů Ježíše nakonec zradilo? Jakto, že Kristus zemřel už za 3 hodiny? Proč se z pronásledované církve nakonec stala totalitní moc? Z hlediska psychologického upozorňuje na možnost, že způsob, jakým bylo s Ježíšovým učením a událostmi kolem jeho ukřižování naloženo vzápětí po jeho „vzkříšení“ a tedy ještě za jeho života, mohl být pro Ježíše důvodem k hlubokému rozčarování. (patro.cz)

Od narození Karla IV. uplynulo sedm století a my si tohoto výjimečného panovníka připomínáme jako osobnost, která měla pro rozkvět zemí Koruny české nezpochybnitelný význam. Na rozdíl od svého otce byl velkým patriotem, do Čech se z častých cest vždy rád vracel a díky tomu se Praha za jeho vlády stala centrem evropského dění. Reprezentant blahobytu, taktik a diplomat, státník se širokým rozhledem – pojmenování, se kterými je dnes tento středověký vzdělanec spojován, nás nutí k zamyšlení, v čem vězí jeho velikost a sláva. Jaký vliv na jeho vládu měly uzavřené sňatky a pobyt ve Francii? Co stálo za jeho rozhodnutími a ideami? Byla za nimi pouze jeho genialita či jeho mimořádné schopnosti, nebo šlo o souběh okolností, vhodné načasování, či dokonce o cosi magického? Ve dvanácti kapitolách nás autor provází dětstvím Karla IV., popisuje korunovaci a její důsledky, okolnosti vzniku známých staveb a mocného vladaře zobrazuje jako člověka, manžela a otce. (patro.cz)

V pořadí druhá ze záhadologických prací Vladimíra Lišky se tentokrát zaměřuje na mapování racionálna a iracionálna, „věci mezi nebem a zemí“. Kudy půjde věda v novém století? Zůstane inkvizitorem nekonformních způsobů myšlení nebo se začne seriózně zabývat jevy, které s jistým despektem označuje za paranormální? V této publikaci naleznete téměř vše, co dnes konfrontuje „objektivní vědecký názor“: hyperprostor a konec času, existence mimozemských civilizací, tajemství posmrtné existence. Současně otevřete „skříňku“ i s některými duchovními záhadami člověka, jako jsou minulé životy či astrální cestování, nebo pátrání po biblickém ráji. (patro.cz)

Touto publikací se známý autor literatury faktu vrací k tématice husitského revolučního a reformního hnutí, které již ve své předchozí publikaci „Husitství – konec jednoho mýtu?“ pojat nekonvenčně a s kritickým pohledem na tuto pohnutou epochu naší historie. Tentokrát si autor všímá především období soumraku husitismu a věnuje zvýšenou pozornost řadě velice kontroverzních osobností této éry – Oldřichovi II. z Rožmberka, záhadnému Petru Chelčickému nebo Zikmundovi Korybutovičovi, jenž se stal vedle Jana Žižky a Prokopa Holého významnou, často však opomíjenou postavou husitských válek. Velice podrobně se autor také soustředil na přiblížení osobnosti „kacířského“ krále Jiřího z Poděbrad, jenž patřil k ojedinělým státníkům svojí doby a stal se autorem prvního návrhu na vytvoření evropské mírové unie. Kniha též poukazuje na to, že z husitství se stal časem nekritický národní mýtus, zdůrazňující především oslavnou apologetiku husitů, jež byla a je v rozporu s poznatky, které potvrzují, že tato dějinná epocha našeho národního vývoje vyznívá kontroverzně a nelze ji z mnoha důvodů považovat za vrchol našeho národního vývoje, jak se dosud traduje. (patro.cz)

Tato kniha není souhrnnou biografií T. G. Masaryka a neklade si za cíl ukázat ho v celé jeho osobnostní šíři. Zabývá se především některými klíčovými dramatickými, jistým způsobem dokonce záhadnými momenty Masarykova života s cílem poznat, jaký byl vlastně člověk, co považoval za zásadní a důležité a jak se dokázal vyrovnat s krizovými situacemi. Měl obrovskou duševní sílu a optimistickou vyrovnanost, které mu pomáhaly překonávat těžkosti, nástrahy či rány osudu, jenž mu nebyl vždy příznivě nakloněn. (patro.cz)

Janovy smysly otupila šílená bolest, prostupující celým jeho tělem. Nevnímal křik ani paniku kolem sebe. Někdo zavolal záchranku a on jen stačil popálenými ústy tiše vyslovit pár vět o tom, aby si lidé přečetli dopis, který nechal u fontány před Národním muzeem. Potom se celý svět rozplynul v mlze… Co předcházelo šokujícímu činu Jana Palacha, jaké byly jeho důsledky? A proč se Palach nepovažoval za sebevraha, ale za planoucí pochodeň demokracie? (knihydobrovsky.cz)

ČTYŘICET PODIVUHODNÝCH PAMÁTEK, KTERÉ STVOŘILA LIDSKÁ RUKA Angkor Vat, palác Potála, sochy moai, Velká čínská zeď a více než tři desítky dalších památek, které nám zanechaly předchozí generace. Většinou se jedná o monumentální památníky, které se staly věčnou připomínkou nejen lidské geniality a dovednosti, ale také marnivosti svých budovatelů. Jsou rozeseté po všech kontinentech naší planety, a není tudíž v možnostech většiny z nás všechny vidět na vlastní oči. Jejich krásu a kouzlo můžeme obdivovat alespoň prostřednictvím této knihy. (knihydobrovsky.cz)

Kniha se zabývá ufologickými tajemstvími a paranormálními jevy. (UFO - fenomén dějin, blízká setkání v Čechách?, mimozemské základny na Zemi?, skryté síly vědomí, paleoastronautické záhady Čech a Moravy). (knihydobrovsky.cz)

Jaký je vlastně smysl historie českého národa, který ač nevelký je díky své poloze v srdci Evropy mimořádně bohatý na dějinné zvraty, jimiž se obvykle chlubí jen ty velké a staré národy? Jistě tomu je proto, že náš prostor je amalgámem různých kulturních vlivů, z nichž nejvíce absorboval ten německý. Právě česko-německé vztahy naše národní vědomí utvářely víc, než si obvykle připouštíme. Podíváme-li se na klíčové fáze našich dějin první války s Franky, Velkou Moravu, Přemyslovský stát, vládu Lucemburků, husitství, Bílou Horu, dobu Temna, tereziánské reformy, národní obrození, československou republiku, protektorát, poválečné vysídlení sudetských Němců, Pražské jaro 1968, normalizaci, sametovou revoluci a vstup do Evropské unie všude se bude zrcadlit v popředí či pozadí událostí střetávání mezi českým a německým národem. V celém tomto historickém záběru se autor snaží podat jasnou analýzu podstaty této mocné symbiózy na pozadí událostí, jejichž hodnocení se v různých učebnicích dějepisu ostře rozchází.I o tak složité problematice pojednává Vladimír Liška srozumitelným a čtivým jazykem a zachovává nadhled v otázkách, které pro náš národ byly mnohdy až vyhroceně existenční. Jeho závěry jsou místy kontroverzní a nebojí se nabourat pohodlné a často účelové mýty o Češích jako obětech silnějšího germánského souseda. (knihydobrovsky.cz)

Autor sám o knize v úvodu předznamenává: Jedná se spíše o politologickou studii, v níž mi ovšem zároveň nešlo o to, napsat nějaký klasický životopis Edvarda Beneše, jak by někdo třeba očekával, nýbrž provést i hlubší sondu do toho údobí našeho i evropského vývoje 20. století, jež bylo protkáno pohnutými událostmi majícími vliv na další utváření evropské a světové civilizace, které i on prožíval velice intenzivně. Údobí, jehož byl tento československý státník a diplomat integrální součástí a které na něho mělo zpětně a zákonitě svůj vliv. Na dramatickém pozadí dějin vyvstává čtenáři před očima velmi živě a plasticky podaná postava našeho druhého demokratického prezidenta s jeho dobrými stránkami i lidskými chybami, zásluhami i tragickými omyly. Autor společně s Benešem prochází uzlovými obdobími našich dějin - ustavením samostatného státu, aférou generála Gajdy, mnichovskou krizí, atentátem na Heydricha, poválečným uspořádáním Československa společně s únorovou krizí, a snaží se rozkrýt všechny souvislosti v jejich složitosti. Proto také autor nenabízí žádné rezolutní odpovědi, ale nechává na čtenáři, aby si závěry vyvodil sám. K tomu kniha poskytuje rozsáhlou podporu v množství logicky skloubených historických skutečností. Neocenitelným přínosem jsou výběrové citace z důležitých dokumentů, při jejichž četbě někdy doslova tuhne krev - ať už jde např. o Mnichovskou dohodu z roku 1938, nástupnický projev říšského protektora nebo poválečné tzv. Benešovy dekrety. (knihydobrovsky.cz)

Velcí lidé jsou jako meteory, určené spálit zemi - zní slavný výrok Napoleona Bonaparta, jímž se nepochybně mínil sám kvalifikovat. Moc je opojná a ne každý, komu byla v průběhu dějin dána, ji dokázal snést. V této knize, jejíž podtitul zní také "vůdcové, fanatici a oběti", máte možnost nahlédnout do osudu těch, jimž se moc stala osudnou a jejichž nesmazatelné stopy v lidských dějinách za sebou zanechaly i řadu otazníků. Kde se vzalo Hitlerovo elektrizující charizma a proč pohaslo? Jak se potulný kazatel Rasputin mohl stát vládcem carského Ruska? Skončil Napoleon skutečně ve vyhnanství? Proč je pro nás Cesare Borgia synonymem zla? Jak se stal z historického knížete Vlada Draculy fiktivní "ďábel noci"? Podobné otázky vyvstávají i u osob z českých dějin, ať je to Jan Želivský, prezident Masaryk nebo prvorepublikový generál Gajda. (knihydobrovsky.cz)

Bílá hora je jedním z černých míst na mapě české historie. V další z historických výprav do české minulosti nás Vladimír Liška zve k pátrání po rakvi s jedenácti hlavami staroměstských popravenců. Navazuje tak na nedořešený projekt dvou domácích televizních společností, současně však stylem sobě vlastním přibližuje historické děje a souvislosti, které nabízejí nové pohledy na stále zahalenou tvář. (knihydobrovsky.cz)

Kniha přináší zajimavé příběhy ze života slavných, ale již dávno zesnulých. Jsou to poznatky, které jistě v učebnicích dějepisu nenajdete…První z titulů edice Záhady a mystéria vás zavede do dob, které svým významem vybočily z průměrnosti jinak nudného civilizačního vývoje a daly zazářit osobnostem, z nichž se na obloze dějin staly nepřehlédnutelné stálice. (knihydobrovsky.cz)