Šlépěje československé - deml jakub

Pátý svazek Spisů Jakuba Demla rozvíjí linii šlépějovou, tedy linii hybridního žánru, kombinujícího deník, dokument, původní beletrii, vlastní překlady i beletristické příspěvky jiných autorů. Svazek obsahuje Šlépěje IV až VIII, vydávané v letech 1919–1921. Šlépějemi tohoto období prolíná téma vztahu k novému československému státu, zároveň je však každý svazek charakterem odlišný. Deml v nich účtuje s prorakouskými klerikálními kruhy a předkládá čtenářům rozsáhlé egodokumenty, např. cyklus Aby se do toho vidělo. Šlépěje VII a VIII dokumentují Demlův pokus přesídlit trvale na Slovensko se všemi důsledky, které slovenská epizoda pro Demla měla: nadšení ze Slovenska rychle vystřídala deziluze. Slovenská zkušenost však v Demlovi probudí i jeho stránku nejtemnější: patologický antisemitismus. Šlépěje V jsou básnickou sbírkou, více než dekádu vzdálenou po Prvních světlech, ale zároveň s nimi částí textů související. Svazek doprovází doslov, ediční poznámka, překlady všech cizojazyčných pasáží, vysvětlivky reálií, jmenný rejstřík a reprodukce ilustrací a obálek původních vydání. (patro.cz)

Pátý svazek Spisů Jakuba Demla rozvíjí linii šlépějovou, tedy linii hybridního žánru, kombinujícího deník, dokument, původní beletrii, vlastní překlady i beletristické příspěvky jiných autorů. Svazek obsahuje Šlépěje IV až VIII, vydávané v letech 1919-1921. Šlépějemi tohoto období prolíná téma vztahu k novému československému státu, zároveň je však každý svazek charakterem odlišný. Deml v nich účtuje s prorakouskými klerikálními kruhy a předkládá čtenářům rozsáhlé egodokumenty, např. cyklus Aby se do toho vidělo. Šlépěje VII a VIII dokumentují Demlův pokus přesídlit trvale na Slovensko se všemi důsledky, které slovenská epizoda pro Demla měla: nadšení ze Slovenska rychle vystřídala deziluze. Slovenská zkušenost však v Demlovi probudí i jeho stránku nejtemnější: patologický antisemitismus. Šlépěje V jsou básnickou sbírkou, více než dekádu vzdálenou po Prvních světlech, ale zároveň s nimi částí textů související. Svazek doprovází doslov, ediční poznámka, překlady všech cizojazyčných pasáží, vysvětlivky reálií, jmenný rejstřík a reprodukce ilustrací a obálek původních vydání. (knihydobrovsky.cz)

Čtvrtý svazek Spisů Jakuba Demla obsahuje první soubor autorových knih ve svérázném žánru kombinujícím deník, dokument a beletrii; v žánru, pro který on sám použil později slavný a kontroverzní termín „Šlépěje“. Svazek obsahuje tři Demlovy knihy, které předcházejí vzniku řady Šlépějí: Rosnička (1912), Domů (1913) a Pro budoucí poutníky a poutnice (1913), a první tři sborníky „šlépějové“ řady: Šlépěje I (1917), Šlépěje II (1918) a Šlépěje III (1919). Svazek doprovází doslov, ediční poznámka, překlady všech cizojazyčných pasáží, vysvětlivky reálií, jmenný rejstřík a reprodukce obálek původních vydání. (knihydobrovsky.cz)

Čtvrtý svazek Spisů Jakuba Demla obsahuje první soubor autorových knih ve svérázném žánru, kombinujícím deník, dokument a beletrii; v žánru, pro který on sám použil později slavný a kontroverzní termín „Šlépěje“. Svazek obsahuje tři Demlovy knihy, které předcházejí vzniku řady Šlépějí: Rosnička (1912), Domů (1913) a Pro budoucí poutníky a poutnice (1913), a první tři sborníky „šlépějové“ řady: Šlépěje I (1917), Šlépěje II (1918) a Šlépěje III (1919). Svazek doprovází doslov, ediční poznámka, překlady všech cizojazyčných pasáží, vysvětlivky reálií, jmenný rejstřík a reprodukce obálek původních vydání. (patro.cz)

eBook:,Edice Korespondence Jakuba Demla soustřeďuje a zpřístupňuje některé rozsáhlejší soubory básníkových dopisů, jež dosud nebyly publikovány. Po prvních dvou svazcích následuje soubor shrnující jednu z nejrozsáhlejších korespondencí Jakuba Demla: se sochařem Františkem Bílkem z let 1901 až 1928. Více než 350 dopisů vychází ve dvou knihách, které odděluje přestávka v letech 1906 až 1912. V prvních letech dopisování sledujeme nevyrovnaný vztah obou umělců: mladý bohoslovec ctí o šest let staršího výtvarníka, který ilustruje knihy Otokara Březiny. Deml začíná Bílkovu dílu sloužit, propaguje ho svým básnickým slovem, stará se o prodej umělcových plastik. Věnuje mu svou první knihu Slovo k Otčenáši Františka Bílka (1904). Obdivovaný sochař je ztajen i v některých textech Demlovy básnické prvotiny Notantur Lumina (1907). Postupně však Deml stále více spolupracuje s Josefem Florianem, odcizuje se dosavadním přátelům a v korespondenci nastává šestileté mlčení. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Edice Korespondence Jakuba Demla soustřeďuje a zpřístupňuje některé rozsáhlejší soubory básníkových dopisů, jež dosud nebyly publikovány. Po prvních dvou svazcích následuje soubor shrnující jednu z nerozsáhlejších korespondencí Jakuba Demla: se sochařem Františkem Bílkem z let 1901 až 1928. Více než 350 dopisů vychází ve dvou knihách, které odděluje přestávka v letech 1906 až 1912. Po obnovení korespondence se vztah obou umělců vyrovnal, přátelskou spolupráci na knihách doprovázelo oboustranné uznání a do jejich listů pronikl humor. Zatímco František Bílek se s rodinou usadil v nově postavené vile na Hradčanech, kde ve svém ateliéru poklidně tvořil, v Demlově životě se událo několik zvratů. Po nedobrovolném odchodu z Prahy kvůli skandalizaci vztahu k Elišce Wiesenbergerové našel uklidnění u své sestry Františky v Jinošově. Během první světové války Bílkovým z venkova ilegálně posílal potraviny. V roce 1918 se seznámil se svou budoucí vydavatelkou Pavlou Kytlicovou a počátkem dvacátých let si s ní postavil dům v rodném Tasově. Tehdy nalezl s Františkem Bílkem ještě dvě společná témata: sokolství a zahradu. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Svazek Carissime, kde se touláte? otevírá ediční řadu Korespondence Jakuba Demla (1878–1961), která chce zpřístupnit některé dosud nevydané soubory básníkových dopisů. Dochovaly se jich tisíce desítkám adresátů. Potvrzují těsné spojení Demlova díla a života, ale také vyvracejí představu, že vše, co zažil, vepsal do svého díla nebo že vše, co sepsal, také publikoval. Básnicky silné a dokumentárně cenné listy adresoval nejen známým umělcům (Březina, Bílek, Šalda, Neumann, Weiner, Durych, Nezval, Holan…), ale také přátelům, které „velká“ historie literatury nezná. Patří k nim i kněz a překladatel Josef Ševčík (1857–1911). Dopisy tomuto babickému faráři z let 1904–1911, doplněné úryvky z adresátových odpovědí i dalších korespondencí, zachycují v hrubých rysech příběh Demlovy spolupráce se staroříšským vydavatelem Josefem Florianem. Zároveň dokumentují Demlovo sedmileté putování mezi pěti českomoravskými farnostmi, kterými prošel jako kaplan či administrátor v nemilosti, dokud nebyl předčasně a doživotně penzionován. (knihydobrovsky.cz)

Almanach shrnuje čtyřiadvacet příspěvků z konference a čtenářského setkání v tasovské sokolovně 16. a 17. září 2016 a tři přednášky zahraničních slavistů Xaviera Galmiche, Josepha Normona Rostinského a Alexandera Wölla, kteří se poetikou Demlova díla zabývají dlouhodobě a na jaře 2017 vystoupili na toto téma v Ústavu pro českou literaturu v Praze. Kniha se neobrací pouze k odbornému publiku. Kromě literárních badatelů ji napsali pamětníci, nadšenci a čtenáři mnoha generací: otevírají ji anketní odpovědi sedmi českých básníků (Jaromír Zelenka, Jaroslav Erik Frič, Petr Holman, Jakub Šofar, Petr Hruška, Aleš Palán a Miloš Doležal). Po nich následují básnické pokusy žáků druhé třídy Základní školy v Tasově na motivy Mých přátel. Textovou část uzavírají deníkové záznamy Petra Holmana z léta 1973 z jeho první cesty do Tasova a Jaroměřic po stopách básníků Jakuba Demla (1878-1961) a Otokara Březiny (1868-1929). Knihu doplňují faksimile Demlových rukopisů, dobové fotografie i momentky z tasovského setkání. (knihydobrovsky.cz)

Svazek představuje dovršení celoživotního úsilí Vladimíra Binara, v současnosti nejvýznamnějšího znalce díla Jakuba Demla. Obsáhne Demlovy texty Pozdrav Tasova (1948), Můj očistec (1929), Miriam (1916), Nebe se jiskří mlékem (1923), Moji přátelé (poprvé 1913), Mohyla (ve vydání 1948), Zapomenuté světlo (1934), Rodný kraj (1936) a editorův komentář. Bude to první kriticky ověřené a zasvěceně komentované vydání nejvýraznějších Demlových próz v takovém rozsahu. (knihydobrovsky.cz)

První svazek obsahuje čtyři knihy Demlových raných textů – z doby, kdy byl na jedné straně uchvácen literárním světem Otokara Březiny a výtvarným světem Františka Bílka, a na druhé straně vypjatým katolickým apokalyptismem Josefa Floriana: Slovo k Otčenáši Františka Bílka – cyklus meditací k Bílkovým grafickým listům (1904); kniha, která ukazuje Demlovy literární počátky v duchu symbolismu.Homilie – soubor kázání, pronesených při různých příležitostech v prvních letech Demlova kněžského působení; kniha téměř zapomenutá, v níž se však už zrcadlí všechna Demlova životní témata (1907).Notantur lumina – kniha básní a básní v próze, později doplněných o prozaické úvody a vydaných pak nově pod názvem První světla; kniha, kterou si Deml vysloužil na celý život titul „básník“ (1907).Do lepších dob – texty bojovné a publicistické, lámající kopí za radikální katolicismus v pojetí Florianovy Staré Říše, publikované ve staroříšských sbornících (1906–1910) a po létech pak znovu vydané společně pod názvem Do lepších dob.Svazek dále obsahuje oddíl Epilegomena, ve kterém jsou otištěny texty z téhož období, vydané časopisecky nebo dochované pouze v rukopisech.Svazek doprovází ediční poznámka, překlady všech cizojazyčných pasáží, vysvětlivky reálií, jmenný rejstřík, reprodukce obálek původních vydání a Bílkových výtvarných listů, k nimž se vztahují meditace první knihy.Vydání Sebraných spisů řídí Martin C. Putna, hlavním redaktorem je Záviš Šuman. (knihydobrovsky.cz)

Inspirace poezií Otokara Březiny (1868–1929) byla pro básníka Jakuba Demla (1878–1961) a jeho dílo určující. Přátelství s Březinou bylo jedním z jeho nejtrvalejších vztahů – přes veškerou odlišnost jejich povah, společenského postavení i životních osudů mezi nimi patrně nikdy nedošlo k otevřené roztržce. Březinovy a vlastní listy vydal sám Deml již počátkem třicátých let 20. století ve dvou knihách, teprve nyní však vycházejí formou vzájemná korespondence. Ta bez výraznějších předělů zachycuje téměř tři desetiletí. První kniha dvojsvazkového kompletu obsahuje všechny dochované dopisy mezi Demlem a Březinou. Druhá kniha přináší další texty, které s korespondencí souvisejí. Obsahuje faksimile či přepisy vzájemných rukopisných dedikací v Březinových a Demlových knihách. Následuje Demlův rukopisný deník K Březinovi z let 1901 až 1903, který mimo jiné popisuje několik prvních setkání obou básníků a tím přibližuje i úplný počátek jejich přátelství, v dochované korespondenci nezachycený. Další část knihy, literárněhistorický komentář, vsazuje přátelství těchto dvou pisatelů do rámce dobových dějů, jejich autorských osobností i soukromých osudů a sleduje i Březinův „posmrtný život“, podstatně ovlivněný také Demlovou knihou Mé svědectví o Otokaru Březinovi (1931). Ediční aparát zahrnuje též obsáhlé vysvětlivky k dopisům, dedikacím i deníku, jmenný rejstřík, který uvádí základní biografické údaje o zmiňovaných osobách, ediční poznámku a podrobný soupis dopisů. Knihu doplňují dobové snímky náměšťského fotografa a Demlova přítele Ondřeje Knolla (1883–1960). (knihydobrovsky.cz)

Spisovatel Jakub Deml (1878-1961) je znám svými těžko zařaditelnými texty. Jejich nedílnou součástí jsou pasáže v cizích jazycích. A právě tyto jazyky, zejména němčina a latina, zaujímají zásadní roli i v Demlově osobním životě. Autor knihy sledoval Demlův život a dílo se zaměřením na jeho jazykové chování, a to zejména s ohledem na cizí jazyky. Uvažuje o komunikační kompetenci a jejím zablokování k vyjádření určitých obsahů, o vazbě konkrétních obsahů na určité jazykové kódy a o formách jejich vyjádření. Metodologicky vychází z prací I. Nebeské, J. Kořenského, M. Hádkové a A. Macurové. Všímá si též fenoménu bilingvismu a střídání kódů, které interpretuje jako důležitou sémantickou kvalitu. Součástí knihy jsou rovněž úvahy o vězení v mateřštině, o útěku do cizích jazyků, o aktivacích složek předpokladové báze mluvčích v konkrétních komunikačních situacích a o limitech komunikace obecně. Autor si dále všímá komunikačních bariér a jejich podtypu - funkčních komunikačních bariér, dále pak vnitřních důvodů pro střídání kódů, které iniciuje užití kódu nemateřského, protože mateřština nemůže potřebné obsahy vyjádřit. Uvedená východiska autor využívá při sledování Demlova života a díla, čímž přispívá k hlubšímu poznání textů tohoto významného českého spisovatele. (knihydobrovsky.cz)

Poutní, turistický a čtenářský bedekr inspirovalo vyprávění básníka a kněze Jakuba Demla (1878-1961) Pout na Svatou Horu (1946) o tom, jak putoval s nakladateli Josefem Florianem a Antonínem Ludvíkem Střížem v adventu roku 1909 ze Staré Říše na Svatou Horu a zpátky. Průvodce cestu prodlužuje na Staré Brno a spojuje několik poutních zastavení mezi dvěma bazilikami Nanebevzetí Panny Marie na cestě dlouhé až 378 kilometrů. Nabízí přitom různé varianty pro pěší i cyklisty. Trasy vedou nebo odbočují také na další pamětihodná místa Českomoravské vysočiny, kde zanechali stopu spisovatelé, spisovatelky a umělci jako Jakub Deml, Pavla Kytlicová, Otokar Březina, Anna Pammrová, Josef Florian, František Bílek, Ondřej Knoll či František Bernard Vaněk. Čtenáře v těchto úsecích cesty provázejí úryvky z knih Jakuba Demla. Po celé mládí procházel touto krajinou jako poutník, při cestách za Otokarem Březinou či Josefem Florianem i jako kaplan, který vystřídal v letech 1902-1909 pět různých farností a poté se jako kněz bez místa často nuceně stěhoval. Knihu uvádí vyprávění o Demlově nomádském životě a hledání domova do roku 1921, kdy se usadil v Tasově. Hlavní část tvoří informační kapitoly s popisy a barevnými fotografiemi jednotlivých zastavení či úseků. Knihu doplňuje přes čtyřicet mapových stran, desetistránkový přehled ubytování, poutní karta a další přílohy. Kroužková vazba umožňuje rychle nahlížet do map a pohodlně listovat knihou. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Druhý svazek pokračuje v ediční řadě Korespondence Jakuba Demla (1878 - 1961), která chce zpřístupnit některé dosud nevydané soubory básníkových dopisů. Dochovaly se jich tisíce desítkám adresátů. Potvrzují těsné spojení Demlova díla a života, ale také vyvracejí představu, že vše, co zažil, vepsal do svého díla nebo že vše, co sepsal, také publikoval. Tento soubor má také zásadní význam pro poznání Demlova díla, jeho literárních i duchovních zdrojů, a pro pochopení jeho životních podmínek v době, kdy začal zveřejňovat vlastní knihy (mj. v roce 1907 Homilie a básnickou prvotinu Notantur Lumina) a zároveň se pro svou spisovatelskou i vydavatelskou práci dostával do stále ostřejších sporů s církevními nadřízenými. Spolu s básníkovými dopisy Josefu Ševčíkovi a s dosud nezveřejněnými dopisy Josefu Florianovi a Vladimíru Evermodu Balcárkovi a dalšími, méně početnými soubory listů tvoří korespondence s Fenclem dokumentární doprovod k Demlovým textům, jako jsou deníkové knihy Rosnička a Domů (1912 a 1913) či kniha dopisů Do lepších dob (1927).Dochovaný soubor Demlových dopisů Matěji Fenclovi patří - navzdory zjevné neúplnosti - v básníkově životní korespondenci k nejpočetnějším a nejsouvislejším: obsahuje 98 listů z let 1905 - 1912, Fenclových dopisů se dochovalo 12 - šest z roku 1906, další z let 1912 - 1938 (podrobnější údaje viz přiložený soupis dopisů). Rukopisy jsou uloženy v Literárním archivu Památníku národního písemnictví a v olomoucké pobočce Zemského archivu v Opavě. Několik listů je známo jen z opisů, které vyšly ve sbornících Studia či v knize Rosnička. Po životních a profesních osudech Matěje Fencla jsme dále pátrali v archivních dokumentech (například ve farních kronikách), uložených např. v Muzeu v Uhříněvsi a ve Státním oblastním archivu Praha-východ. Z nich také čerpáme v doprovodných textech k edici.K vydání připravila, doprovodné texty,vysvětlivky a ediční poznámky napsala, bibliografii Matěje Fencla sestavila a cizojazyčné pasáže přeložila Šárka Kořínková. Předmluva Daniela Iwashita. Redakce Daniela Iwashita a Iva Mrázková. Kresby Jakub Deml. Portrét na obálce a frontispis Pavel Reisenauer. Obálka Miloslav Moucha. (knihydobrovsky.cz)

Šestý svazek Spisů Jakuba Demla představuje jeden z výkyvů jeho duchovního i politického světa, totiž plody jeho angažmá v Sokole z let 1923-1925. Nečekané ztotožnění se sokolskou organizací i se sokolským myšlenkovým světem dává dobově smysl - vzhledem k Demlovu znechucení světem katolickým i k slovansky laděnému nacionalismu, jenž ho se Sokolem spojuje. Dočasné zakotvení v Sokole spadá vjedno s trvalým zakotvením v rodném Tasově; a souvislost není jen časová. Následující svazek přinese texty z roku 1926, kdy nadšení pro Sokol slábne; proto ponese titul "V Tasově a v Sokole". Sokolská čítanka (1923) shrnuje články pro sokolské časopisy, vzniklé často na základě promluv pro sokolské akce. Představuje tak světský, ale přitom nikdy tak docela neduchovní protějšek Demlových knih katolicky kazatelských. Sestrám (1924) shrnuje články podobného rázu, adresované však speciálně ženám - Sokolkám, čtenářkám časopisu Sokolice a potenciálním čtenářkám Demlových knih. Česno (1924) shrnuje prózy ze stejné doby - formálně "nesokolské", duchem však stejnorodé. Se sokolskými články je spojuje zejména téma "uzemnění", zakotvení v konkrétním kraji a komunitě, i související téma ekologické. Šlépěje IX (1925) dokumentují Demlovy konkrétní lidské vztahy napříč sokolskou obcí, ale také počínající spory. Znejišťuje-li se Sokol - tím jistějším se jeví Tasov. Oddíl Epilegomena obsahuje zejména drobné sokolské články, nezahrnuté do příslušných knih. Svazek doprovází doslov, ediční poznámka, překlady všech cizojazyčných pasáží, vysvětlivky reálií, jmenný rejstřík a reprodukce ilustrací a obálek původních vydání. (knihydobrovsky.cz)

Sedmý svazek Demlových spisů obsahuje tři knihy, vydané v témže roce 1926: Tepna, Hlas mluví k slovu a Mohyla. Deml v nich podává lyrický dokument mikrohistorie - jednak městečka Tasov, jednak své vlastní rodiny a jejích kořenů, za nimiž se vydává do tehdy německojazyčné oblasti Hřebečsko na severozápadní Moravě. Deml se tak vřazuje do širokého dobového proudu literárních "návratů na venkov" i do ještě širšího, celoevropského proudu literárního regionalismu. Současně však je v jeho textech přítomná i tematika sokolská, byť stále konfliktněji. Sokolská nota slábne - regionalistická sílí. Proto se šestý svazek nazýval V Sokole a v Tasově, zatímco sedmý V Tasově a v Sokole. Svazek doprovází doslov, ediční poznámka, překlady všech cizojazyčných pasáží, vysvětlivky reálií, jmenný rejstřík a reprodukce ilustrací a obálek původních vydání. (knihydobrovsky.cz)

Elektronická kniha - autor Jakub Deml 1878, 616 stran Edice Korespondence Jakuba Demla soustřeďuje a zpřístupňuje některé rozsáhlejší soubory básníkových dopisů, jež dosud nebyly publikovány. Po prvních dvou svazcích následuje soubor shrnující jednu z nejrozsáhlejších korespondencí Jakuba Demla: se sochařem Františkem Bílkem z let 1901 až 1928. Více než 350 dopisů vychází ve dvou knihách, které odděluje přestávka v letech 1906 až 1912. V prvních letech dopisování sledujeme nevyrovnaný vztah obou umělců: mladý bohoslovec ctí o šest let staršího výtvarníka, který ilustruje knihy Otokara Březiny. Deml začíná Bílkovu dílu sloužit, propaguje ho svým básnickým slovem, stará se o prodej umělcových plastik. Věnuje mu svou první knihu Slovo k Otčenáši Františka Bílka (1904). Obdivovaný sochař je ztajen i v některých textech Demlovy básnické prvotiny Notantur Lumina (1907). Postupně však Deml stále více spolupracuje s Josefem Florianem, odcizuje se dosavadním přátelům a v... (alza.cz)

Elektronická kniha - autor Jakub Deml 1878, 696 stran Edice Korespondence Jakuba Demla soustřeďuje a zpřístupňuje některé rozsáhlejší soubory básníkových dopisů, jež dosud nebyly publikovány. Po prvních dvou svazcích následuje soubor shrnující jednu z nerozsáhlejších korespondencí Jakuba Demla: se sochařem Františkem Bílkem z let 1901 až 1928. Více než 350 dopisů vychází ve dvou knihách, které odděluje přestávka v letech 1906 až 1912. Po obnovení korespondence se vztah obou umělců vyrovnal, přátelskou spolupráci na knihách doprovázelo oboustranné uznání a do jejich listů pronikl humor. Zatímco František Bílek se s rodinou usadil v nově postavené vile na Hradčanech, kde ve svém ateliéru poklidně tvořil, v Demlově životě se událo několik zvratů. Po nedobrovolném odchodu z Prahy kvůli skandalizaci vztahu k Elišce Wiesenbergerové našel uklidnění u své sestry Františky v Jinošově. Během první světové války Bílkovým z venkova ilegálně posílal potraviny. V roce 1918 se... (alza.cz)

Elektronická kniha - autor Jakub Deml 1878, 230 stran Svazek Carissime, kde se touláte? otevírá ediční řadu Korespondence Jakuba Demla (1878–1961), která chce zpřístupnit některé dosud nevydané soubory básníkových dopisů. Dochovaly se jich tisíce desítkám adresátů. Potvrzují těsné spojení Demlova díla a života, ale také vyvracejí představu, že vše, co zažil, vepsal do svého díla nebo že vše, co sepsal, také publikoval. Básnicky silné a dokumentárně cenné listy adresoval nejen známým umělcům (Březina, Bílek, Šalda, Neumann, Weiner, Durych, Nezval, Holan…), ale také přátelům, které „velká“ historie literatury nezná. Patří k nim i kněz a překladatel Josef Ševčík (1857–1911). Dopisy tomuto babickému faráři z let 1904–1911, doplněné úryvky z adresátových odpovědí i dalších korespondencí, zachycují v hrubých rysech příběh Demlovy spolupráce se staroříšským vydavatelem Josefem Florianem. Zároveň dokumentují Demlovo sedmileté putování mezi pěti českomoravskými... (alza.cz)

Vzájemná korespondence Jakuba Demla a Jaroslava Durycha z let 1906 až 1959 (s těžištěm v letech 1906-1909 a 1916-1930) zachycuje dlouhodobý vztah dvou spisovatelů naplněný intenzivní kooperací i ostrými konflikty. Deml sehrál pro Jaroslava Durycha několikrát iniciační roli - při prvních publikacích jeho básní a překladů (část triptychu Svatý Jiří, 1908; Výkřiky svaté Terezie, 1909), nepřímo i pro prvotní inspiraci románu Bloudění (1929). Vzájemná komunikace odráží řadu nedorozumění a zkratů a zejména Durychovu snahu se s těmito podněty otevřeně vyrovnávat. Jejich obapolný sklon k provokaci i bojovnost vyvrcholily v Demlově knize Mé svědectví o Otokaru Březinovi (1931) a v Durychových reakcích na ni. Navzdory řadě invektiv, které si pak veřejně vyměnili, se jejich přátelská komunikace koncem čtyřicátých let obnovila. První kniha dvojdílné edice obsahuje veškeré známé vzájemné dopisy a pohlednice Jaroslava Durycha a Jakuba Demla. Druhou knihu otevírá soubor Durychovy publicistiky věnované Demlovi od recenzí a příležitostných článků přes polemické reakce a útoky na Mé svědectví o Otokaru Březinovi až po Durychovo vyznání Demlovi z roku 1948. Svazek zahrnuje též literárněhistorickou studii Vladimíry Staňkové a Šárky Kořínkové, obsáhlé vysvětlivky, anotovaný jmenný rejstřík, ediční poznámku, soupis korespondence a výběrovou bibliografii. Obrazově první knihu doprovázejí reprodukce všech pohlednic i vložených kresbiček, druhou knihu faksimile rukopisů a fotografie Ondřeje Knolla, který roku 1929 zachytil letní pobyt Durychovy rodiny ve Vanči blízko Tasova. (knihydobrovsky.cz)

Devátý svazek edice Korespondence Jakuba Demla Po Bohu celý Váš… obsahuje soubor dopisů mezi dvěma českými literáty a vydavateli Jakubem Demlem (1878-1961) a Josefem Florianem (1873-1941). Přestože je tento konvolut pouhým torzem mnohem širší výměny, o čemž svědčí především početní nepoměr mezi Demlovými a Florianovými listy, tvoří dosud nejrozsáhlejší svazek v rámci této edice (436 položek), a byl proto rozdělen do dvou knih. První obsahuje dopisy z let 1903 až 1911, z období intenzivní spolupráce při vydávání edice Studium. Zde Florian působí jako ideový vůdce, zatímco Deml se chápe role služebníka a "bubeníka Studia" - shání spolupracovníky, odběratele a mecenáše, jedná s tiskaři a vede spory s církevní hierarchií. To mu jako knězi přinese mnoho těžkostí a postihů. Zároveň dopisy informují o jeho četbě, původních pracích i překladech, které zčásti vyšly mnohem později anebo dodnes zůstaly v rukopisech. Druhou knihu otevírají dopisy z let 1928 až 1935. Deml mezitím získal uznání jako básník a Florianovy nakladatelské počiny si našly publikum a sympatie mezi soudobými umělci a intelektuály, aniž by však vyvázl z chudoby a dluhů. Právě solidarita plynoucí z nedostatku peněz je jedním z hlavních rysů této korespondenční výměny, v níž už oba figurují jako rovní partneři. V dalším oddílu jsou soustředěny převážně polemické texty, glosy a invektivy Josefa Floriana a jeho spolupracovníků, které se týkaly Demla a vycházely ve staroříšských sbornících v letech 1905 až 1940, ponejvíce však v mezidobích, kdy korespondence neprobíhala. Edici doplňuje komentář o významu staroříšské éry pro celé Demlovo dílo, studie o spolupráci obou vydavatelů s tiskaři, rozsáhlé vysvětlivky, jmenný heslář, ediční poznámka, soupis korespondence a reprodukce manuskriptů či několika Demlových dedikací Florianovi. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Jakub Deml, 1040 stran, česky, pevná bez přebalu lesklá Pátý svazek Spisů Jakuba Demla rozvíjí linii šlépějovou, tedy linii hybridního žánru, kombinujícího deník, dokument, původní beletrii, vlastní překlady i beletristické příspěvky jiných autorů. Svazek obsahuje Šlépěje IV až VIII, vydávané v letech 1919–1921. Šlépějemi tohoto období prolíná téma vztahu k novému československému státu, zároveň je však každý svazek charakterem odlišný. Deml v nich účtuje s prorakouskými klerikálními kruhy a předkládá čtenářům rozsáhlé egodokumenty, např. cyklus Aby se do toho vidělo. Šlépěje VII a VIII dokumentují Demlův pokus přesídlit trvale na Slovensko se všemi důsledky, které slovenská epizoda pro Demla měla: nadšení ze Slovenska rychle vystřídala deziluze. Slovenská zkušenost však v Demlovi probudí i jeho stránku nejtemnější: patologický antisemitismus. Šlépěje V jsou básnickou sbírkou, více než dekádu vzdálenou po Prvních světlech, ale zároveň s nimi... (alza.cz)

Velmi inspirující milostná poezie. Ukazuje stálou palčivost a naléhavost touhy i obdivu k milované ženě. Originální moderní texty, citlivé a přitom nesentimentální. Typicky dárková, zajímavě typograficky upravená publikace. (knihydobrovsky.cz)

Člověk prožívá svou viditelnost dvojím způsobem: jako ohrožení a jako nepřirozenost. Obojí podněcuje snahu hledat svou pravou podobu a zároveň se utvářet podle vlastních představ. Spisovatel tu nachází téměř dokonalý prostředek, totiž psaný jazyk. Na počátku tohoto směřování stojí Stendhalovo dílo, jež je považováno za zakladatelský impuls literárního egotismu, tedy směru, pro nějž je charakteristický výhradní zájem autoru o svou osobu. Projevuje se ve dvojím gestu: sebepoznávacím, jemuž může sloužit deník a korespondence, a sebekonstrukčním, jehož výsledkem může být zejména román. Obě gesta se objevují i v díle Jakuba Demla. Tasovský básník a kněz se modifikací vlastní identity, především začleňováním druhých lidí do ní, pokouší vytvořit dojem "věčné všudypřítomnosti". Její navození má být základem působení na skutečnost. Stejně tak francouzský básník Henri Michaux učiní průzkum sebe sama výhradním zájmem svého života. I pro něj je důležité, že se praktický přístup k jazyku rozvine v jeden z nástrojů přežití. Identita, kterou takto všichni tři autoři vytvářejí, není nikdy hotová, zůstává vždy jen nedokončenou konstrukcí. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Jakub Deml, 848 stran, česky, pevná s přebalem matná Čtvrtý svazek Spisů Jakuba Demla obsahuje první soubor autorových knih ve svérázném žánru, kombinujícím deník, dokument a beletrii; v žánru, pro který on sám použil později slavný a kontroverzní termín „Šlépěje“. Svazek obsahuje tři Demlovy knihy, které předcházejí vzniku řady Šlépějí: Rosnička (1912), Domů (1913) a Pro budoucí poutníky a poutnice (1913), a první tři sborníky „šlépějové“ řady: Šlépěje I (1917), Šlépěje II (1918) a Šlépěje III (1919). Svazek doprovází doslov, ediční poznámka, překlady všech cizojazyčných pasáží, vysvětlivky reálií, jmenný rejstřík a reprodukce obálek původních vydání. (alza.cz)

Patří mezi naše nejuznávanější portrétní fotografy a jeho snímky se v průběhu let objevily v řadě domácích i zahraničních časopisů, na obalech mnoha hudebních nosičů i na titulních stranách knih. Měl možnost nafotit snad všechny známé české a některé i zahraniční osobnosti, o čemž mimo jiné vypráví i ve své první biografii. Mezi lidmi v showbyznysu proslul jak svým talentem – jeho fotografie mají atmosféru a nápad, podle některých dokáže dokonce zpodobnit lidskou duši – tak i rozporuplnou povahou a svéráznými názory. Jak se mu podařilo vypracovat mezi elitu české portrétní fotografie? A kdo je ten, jenž vstoupil do života mnoha slavných českých umělců, sportovců a politiků a zanechal v něm nesmazatelnou stopu? (patro.cz)

Hudební CD - Muzikálový herec, zpěvák, textař a autor literárního debutu „V tónech duhového života” přichází se svým prvním albem. Uslyšíme na něm jak ústřední melodii Never Enough v české verzi Dám ti víc, než mám z hudebního filmu Největší showmen, či skladbu Sára z muzikálu Plesu upírů. Muzikálový herec, zpěvák, textař a autor literárního debutu „V tónech duhového života” přichází se svým prvním albem. Uslyšíme na něm jak ústřední melodii Never Enough v české verzi Dám ti víc, než mám z hudebního filmu Největší showmen, či skladbu Sára z muzikálu Plesu upírů. V jeho interpretaci zazní i slavný hit z repertoáru Věry Špinarové Jednoho dne se vrátíš, či duet s Michaelou Noskovou Žij touto chvílí z muzikálu Wicked. Tyto skladby byly nahrány za doprovodu Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Avšak i komorně laděný repertoár z původní i převzaté tvorby je doprovázen převážně akustickými nástroji, které dávají vyniknout všem hlasovým rejstříkům... (alza.cz)

Citační analýza judikatury je na českém trhu unikátní monografií, která je rozdělená do tří velkých částí – Teoretická východiska, Využité nástroje a způsob sběru dat a Citační prostředí českých vrcholných soudů. První část čtenáře obecně uvádí do problematiky – od konceptu důležitosti soudních rozhodnutí, přes roli dřívějších soudních rozhodnutí, až po vysvětlení síťové analýzy, na což navazuje celá druhá část Využité nástroje a způsob sběru dat, kde autoři vysvětlují postup své práce a jak ke svým výsledkům došli. Pro čtenáře jistě nejzajímavější částí bude však až třetí část, a to Citační prostředí českých vrcholných soudů – tedy Ústavního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu. Zde se autoři zaměřili na význam citací dřívějších soudních rozhodnutí, na jejich množství, na to, zda tento trend spíše stoupá nebo ubývá, jaké soudy citují čí a jaké dřívější rozhodnutí a zamýšlí se i nad důvody, proč tomu tak je. (patro.cz)

Kolektivní monografie se systematicky věnuje hlavním hermeneutickým i filosofickým problémům Platónova dialogu Euthyfrón. Autoři se soustředí zejména na tři témata: za prvé na roli obou jeho mluvčích, za druhé na filosofický problém zbožnosti a za třetí na otázku, zda lze v dialogu nalézt rozvinutou teorii idejí. (knihydobrovsky.cz)

Patří mezi naše nejuznávanější portrétní fotografy a jeho snímky se v průběhu let objevily v řadě domácích i zahraničních časopisů, na obalech mnoha hudebních nosičů i na titulních stranách knih. Měl možnost nafotit snad všechny známé české a některé i zahraniční osobnosti, o čemž mimo jiné vypráví i ve své první biografii. Mezi lidmi v showbyznysu proslul jak svým talentem – jeho fotografie mají atmosféru a nápad, podle některých dokáže dokonce zpodobnit lidskou duši – tak i rozporuplnou povahou a svéráznými názory. Jak se mu podařilo vypracovat mezi elitu české portrétní fotografie? A kdo je ten, jenž vstoupil do života mnoha slavných českých umělců, sportovců a politiků a zanechal v něm nesmazatelnou stopu? (knihydobrovsky.cz)

Kniha seznamuje čtenáře s novou léčebnou metodou (nejen) v onkologii. Stereotaktická radioterapie zažívá v poslední dekádě obrovský boom a objevují se stále nové indikace v léčbě zhoubných i nezhoubných nádorů a rovněž u některých nenádorových onemocnění. Autoři představují teoretický základ metody, fyzikální a biologické aspekty stereotaxe, nezbytné přístrojové vybavení a následně podávají přehled indikací, literárních údajů a vlastních zkušeností. V závěru knihy nabízejí i mírně futuristický pohled na stereotaktickou radioterapii a její potenciál v medicíně. (patro.cz)

Spojením Rybovy mše, Ladova betlému a desítek dalších Ladových postaviček a scenérií vznikl stejnojmenný animovaný film, který je už od roku 2007 neodmyslitelnou součástí vánočních svátků s Českou televizí. Filmem se inspiroval i tento zpěvník. Je určen všem, kteří si chtějí podobně jako v době Jakuba Jana Ryby vánoční mši sami zahrát a zazpívat. (patro.cz)

Kniha Chrám umění: Rudolfinum je holdem výjimečné budově. Ta od svého otevření roku 1885 sloužila řadě institucí a prošla řadou adaptací. Přesto zůstává harmonickou stavbou "jakých je málo na světě, natož v moderní Praze". Desítka autorů mapuje na pěti stech stranách architektonické i kulturně-historické dějiny budovy od první myšlenky až po začátek 90. let 20. století. Příběhy institucí, jež zde sídlily, se prolínají s osudy osobností, které Rudolfinu vtiskly jeho tvář. Knihu doprovází přes 270 historických fotografií, výkresů, plánů či plakátů. Texty: Jakub Bachtík, Richard Biegel, Lukáš Duchek, Jakub Jareš, Petr Kadlec, Michal Novotný, Roman Prahl, Vlasta Reittererová, Vít Vlnas, Jindřich Vybíral (knihydobrovsky.cz)

Jaká duše, takový život, taková obec - tato klíčová premisa se vrací v řadě variací v celém Platónově díle, v němž neustále připomíná původní sepětí filosofické teorie s pestrým živlem praktických záležitostí. Cílem této knihy je představit různé ohledy tohoto prolínání, od otázky "co je ctnost" přes hledání možnosti ideální filosofické výuky až po ustanovení zákonů, které by lidskou obec ochránily před prudkými zvraty společenského zřízení. Ať už jde o dialogy Menón či Lachés, hledající výměr ctnosti, o Ústavu a její úvahy o ideální obci, či o podrobně propracované Zákony, lidská duše a její vědění zůstává tím, co podmiňuje politické uspořádání i každodenní rozhodování jejích obyvatel. Takto morálně chápané vědění je primárně poznáním dobrého a zlého - jeho důležitost pak spočívá v tom, že je pro lidskou bytost spontánně závazné: ať už si to uvědomujeme či nikoli, naše jednání je vedeno tím, jak duše chápe povahu a rozdíl dobra a zla. Každé vědění, včetně definičního poznání ctnosti, je proto nevyhnutelně praktické. (knihydobrovsky.cz)

Jaký je rozdíl mezi lidem a lidmi za socialismu? Lid buduje novou a spravedlivou společnost a statečně překonává všechny překážky, kdežto lidi na to kašlou.“ Zavzpomínejte na další legrácky, které lidový vtipálek vyprodukoval za vlády komunistů. Jako ve vypouklém zrcadle ožívají tehdejší politici, zpěváci, herci, výrobky, stavby, filmy či sdělovací prostředky. Připomeňte si dobu socialismu na anekdotách, hádankách, parodiích a posměšcích. (patro.cz)

Hrdina tohoto románu denně prochází podivnou metamorfózou, v závislosti na denní době mění pohlaví. Dopoledne se stává ženou a prodává v květinářství, odpoledne se činí jako muž v opravně deštníků. Před očima užaslého čtenáře se odvíjí život jedince žijícího jedním dechem dva různé životy, dva naprosto odlišné pohledy na svět. Má tento člověk své místo ve společnosti tak prudce definované genderovými rolemi, jako je ta naše? Společně s naším hrdinou hledáme odpověď na tuto dotěrnou otázku napříč humorně-mystickým příběhem, který autoři vyšívají košatou češtinou, protkávají nemilosrdným humorem a koření dravou chutí psát. Do textu jako do kroniky tvůrci uložili zážitky a poznatky načerpané vlastními životy, a jak dokládá poznámkový aparát, drtivá většina popsaných geografických, přírodopisných a situačních bizarností má základ v realitě. Tato kniha je tak krom jiného znovupotvrzením skutečnosti, že lidská fantazie nezřídka selhává v konfrontaci s podivuhodnou pestrostí, kterou překypuje reálný svět kolem nás. (patro.cz)

Silná podpora Komunistické strany Československa po druhé světové válce měla své kořeny již v předválečném období. Za první Československé republiky totiž KSČ patřila mezi nejpočetnější komunistické strany na světě a ve volbách dokázala pravidelně oslovovat mnoho radikálně naladěných obyvatel země. Její dobovou sílu podtrhuje skutečnost, že ve volbách v roce 1925 skončila dokonce druhá, jen o pouhých pět desetin procenta. I v souvislosti s nárůstem rozličných antisystémových hnutí v dnešní Evropě se tato kritická edice ptá po způsobu, jakým se komunistická strana snažila skrze tištěná média komunikovat se svými voliči. Vymezuje přitom devět tematických okruhů (sociální otázka, stát, válka, národnostní otázka, náboženství, mládež, ženy ve straně, kultura/volný čas a sovětská utopie), přičemž každý z těchto okruhů je představen v úvodní studii, kde jsou vývoj a podoby propagace KSČ charakterizovány zejména pomocí vybraných dobových článků. Vzhledem k faktu, že KSČ byla jedinou stranou, která ve svých řadách sdružovala zástupce všech národností v zemi, klade tato publikace velký důraz také na zastoupení menšinového komunistického tisku. Edice je doplněna rozsáhlou studií o soudobé ediční praxi a celkovém vývoji meziválečného tisku KSČ. Jako celek tedy kniha přispívá k pochopení toho, proč v prvorepublikovém Československu existovala silná podpora takto radikální politiky. (knihydobrovsky.cz)

Hudební DVD - (alza.cz)

Audiokniha:,"Jakub Hübner a s ním Michaela Štiková Gemrotová, Dasha, Natálie Grossová a Soňa Jungová za doprovodu Muzikálového orchestru CMP pod taktovkou Michala Macourka zpívají skladby z nejznámějších pohádkových muzikálů a hudebních filmů: Šíleně smutná princezna, Princezna ze mlejna, Sněhurka, Nesmrtelná teta, Pyšná princezna, Na vlásku, Mrazík, Popelka, Princezna se zlatou hvězdou, Dívka na koštěti a Tři oříšky pro Popelku. Proč právě tento projekt a letos? Na tuto otázku JAKUB HÜBNER odpovídá: ""Jsem rád, že se prostřednictvím těchto slavných písní mohu vrátit společně se svými příznivci do doby svého dětství a také známé písničky přiblížit nové generaci posluchačů. Navíc mám pohádky rád, protože jsou dnes jediným místem na světě, kde všechno dobře skončí."" (knihydobrovsky.cz)

Výpravná monogra?e Jiřího Šiguta poprvé přináší komplexní pohled na třicet let jeho tvůrčí činnosti. Po celou dobu se tento „enfant terrible“ české fotografie věnuje průzkumu média fotografie, překračuje její hranice, rede?nuje ji a originálním způsobem uvádí do širších souvislostí vizuálního umění. Patří tak k nemnoha českým tvůrcům (J. Sudek, F. Drtikol, J. Funke, J. Štyrský, E. Medková, J. Svoboda, J. Koudelka aj.), kteří prosadili posuny vnímání uměleckých možností fotogra?e. Na počátku své tvorby Šigut programově nevstupoval do procesu dlouhotrvající expozice a zaznamenával tak obvyklé činnosti (cesty autobusem, vlakem, výtahem, procházky, nákupy…), aby v devadesátých letech již zcela rezignoval na tradiční vztah negativ—pozitiv a záznam pořizoval přímo na citlivou vrstvu fotogra?ckého papíru, kdy zdrojem světla a energií je příroda (denní světlo, hvězdy, měsíc, oheň, světlušky…) či přímo na oblečení s fotocitlivou vrstvou, kdy se sám stal kamerou. Necouvl ani před výzvou, kterou přinesl nástup digitální fotografie, a v současnosti se pokouší nalézt pevnou základnu při rozkladu obrazu na elementární jednotky. Vedle autorských textů Jiřího Šiguta, které tvoří jakýsi pandán k jeho dílům, knihu doprovází texty teoretiků umění Petra Vaňouse, Martina Klimeše, Jakuba Guziura a Jiřího Valocha. Kniha vychází v česko-anglickém vydání. (patro.cz)

Víte, čemu se za socialismu říkalo atomkaše, hudrák, sešit sešitovič či kovralový lišej? Komu se přezdívalo Krysa Vasilisa, Rudý Rambo či Husák v čokoládě? Hlavním pramenem už třetího souboru toho nejlepšího, co stvořil lidový humor v minulém režimu, se staly ohlasy čtenářů, kteří z paměti vydolovali další dobové anekdoty, písňové parodie, historky ze života, a především lidové výrazy ze všech sfér bytí od hospody přes sjezdový palác až po kriminál. (patro.cz)

(ein Begleiter durch die Geschichte und das esoterische Konzept des berühmten Bauwerks von Karl IV. und Peter Parler) (knihydobrovsky.cz)

Sedm povídek od sedmi současných českých autorů o lidech na cestách, cizincích bez domova, lidech, kteří utíkají, lidech, kteří ztratili minulost a hledají novou budoucnost, jsou ztraceni v jazyce, na periferii, ve velkoměstě nebo v čase. Čtení pro starší děti, dospívající i dospělé. Kniha přináší sedm literárních pohledů na téma, které se stalo rozbuškou politických debat a vděčným objektem populistů. Může vytvořit odrazový můstek pro debatu učitelů literatury, občanské výchovy nebo historie o tom, co to znamená, stát se cizincem v nové zemi, ale zároveň přináší brilantní a různorodé povídky z pera Olgy Černé, Edgara Dutky, Magdaleny Platzové, Jana Čumlivského, Markéty Pilátové, Chaima Cigana a Marka Šindelky. (knihydobrovsky.cz)

Svět, ve kterém žijeme, se řítí k jistému konci. Všichni to víme. Proto se politický systém rozhodl zavést radikální řešení. Zrušení všech hlavních měst a vybudování pouze jednoho jediného se spolu se systémem vybírání vyvolených zdá být tou nejlepší možností. Co se ale děje hluboko pod zemí? Tam, kde se ukrývá šest malých dětí, naprosto separovaných od rodiny, okolního světa a běžného života? Kam až je schopna zajít lidská představivost a bezohlednost? Kolik dětí musí ještě VYBRAT, aby se nasytila jejich touha po senzaci? Kolik lidí se dívá? A poslední otázka... proč se vždy všichni vyvolení bojí svých jednadvacátých narozenin? (knihydobrovsky.cz)

Cesta životem je vždy plná překážek, jen jejich překonávání může vést k splnění snu. Jakub Nabi, lékař kurdského původu, napsal poutavý autobiografický román. Ve vzpomínkách se vrací do Iráku do rodného Kurdistánu, země zmítané neustálými válkami a chudobou. Jako malé dítě musel po útoku irácké armády na Kurdy utéci a žít několik let v uprchlickém táboře v sousedním Íránu. Válku, tvrdý režim Saddáma Husajna i boje mezi jednotlivými kurdskými frakcemi zažil na vlastní kůži. Po návratu do Kurdistánu, zasáhla rodinu další rána, otec na následky mrtvice ochrnul na polovinu těla a veškerá starost o početnou osmičlennou rodinu zůstala na mamince. Jakub od mala musel mamince pomáhat vydělávat peníze. Se svým oslíkem rozvážel vodu, prodával zeleninu, při studiích pracoval v restauraci, po studiích jako ošetřovatel v nemocnici. Už v Kurdistánu musel bojovat s místními předsudky. Jako dítě byl zasnouben s vlastní sestřenicí, on se však zamiloval do jiné ženy a snažil se bojovat s místní tradicí a vydobýt si právo na vlastní rozhodnutí o svém životě. Chtěl studovat medicínu, ale rodiče s tím nesouhlasili, neměli peníze na studia, nakonec se dostal pouze na dvouletou ošetřovatelskou školu. S takovým osudem se nechtěl smířit! Chtěl být lékař! „Vesmír se spojil“ a on dostal nabídku studia medicíny v „ráji“, jménem Evropa. Avšak ani jeho cesta do Evropy nebyla jednoduchá. Musel se sžít se zcela jinou kulturou, jinými zvyky, jinými hodnotami a úplně jinou tradicí. Neměl peníze, musel přerušit školu a pracovat… potkal několik osudových žen… a studoval… (patro.cz)

Po mimořádně úspěšném románu Němci přichází Jakuba Katalpa s propracovaným mnohovrstevnatým románem ze současnosti. Květa je po manželově smrti sužována pocitem samoty a neužitečnosti. Ve sklepě svého domu proto vybuduje malou místnost — doupě — a čeká na návštěvníka, kterého by do ní mohla zavřít a jemuž by mohla vyprávět svůj životní příběh. Zatímco Květa opečovává svého vězně, v Americe umírá na rakovinu Akiko Ikedaová. Dochází sice na chemoterapii, ta však nezabírá a její manžel postupně ztrácí víru v manželčino uzdravení. Hoang Thi Anhová opouští rodný Vietnam a vydává se na dalekou cestu do Prahy, aby pomohla své dceři s vedením domácnosti a malého obchodu. Naráží při tom na odcizení, nejen kulturní, ale také rodinné a generační. Jakkoliv jsou cesty protagonistů zprvu mimoběžné, v jednom okamžiku se protnou v Praze, aby pak nadále pokračovaly vlastním směrem. Všechny tři příběhy tak představují míjení, nedorozumění i paralelnost lidských osudů. (patro.cz)

Ilustrovaná básnická je zrkadlením motívu lásky, vzťahov, ale aj vnútorného nepokoja a revolty mladého človeka, ktorý sa búri voči zaužívaným zvyklostiam a postojom každodenného života. Autor nadväzujúc na predchádzajúcu básnickú zbierku rozširuje svoj pohľad o nové témy či hĺbku ich stvárnenia. Cieľom knižky je okrem pôžitku z čítania poskytnúť aj priestor na zamyslenie. (patro.cz)

Město Grimm – ponurá, oblaky mastné černoty zahalená metropole je místem, kde je spravedlnost stejně vzácná, jako bezmračná obloha. Vystavěná na těle obra, živená jeho smolnatou krví a úlomky uhelného srdce dlouho žila v dávno ustanoveném řádu. Až doteď. Na zločineckou scénu právě nekompromisně vstupuje Nový hráč, a policejní důstojník Wolf je brutálně zavražděn ve vlastním bytě. Mají tato fakta spojitost? A červený plášť s kapucí, viděný u hlavní podezřelé z vraždy, činí z případu zločin s náboženským pozadím? Ćwiek vytvořil vlastní svět, vycházející z pohádek bratří Grimmů. Město Grimm je postaveno na mrtvém těle obra shozeného z oblak „nějakými bratry Grimmovými“ a je poháněno jeho krví, která se těží jako u nás ropa. Město je ponuré, špinavé, připomíná americká města 30. let, prosáklé zločinem. Bibli zde nahradily Pohádky, bohem je Vypravěč (Andersen je považován za apokryfního autora) a Obchodník je Ďáblem. Život každého člověka je příběh, který má smysl, jen pokud je uzavřen a vyprávěn. Jakub Ćwiek nám nabízí hořkou, brutální noirovou detektivku v nezvyklém světě inspirovaném americkým zločineckým podsvětím dvacátých a třicátých let. Ve městě, kterému vládne strach a... příběh. (patro.cz)

Květa je po manželově smrti sužována pocitem samoty a neužitečnosti. Ve sklepě svého domu proto vybuduje malou místnost — doupě — a čeká na návštěvníka, kterého by do ní mohla zavřít a jemuž by mohla vyprávět svůj životní příběh. Zatímco Květa opečovává svého vězně, v Americe umírá na rakovinu Akiko Ikedaová. Dochází sice na chemoterapii, ta však nezabírá a její manžel postupně ztrácí víru v manželčino uzdravení. Hoang Thi Anhová opouští rodný Vietnam a vydává se na dalekou cestu do Prahy, aby pomohla své dceři s vedením domácnosti a malého obchodu. Naráží při tom na odcizení, nejen kulturní, ale také rodinné a generační. Jakkoliv jsou cesty protagonistů zprvu mimoběžné, v jednom okamžiku se protnou v Praze, aby pak nadále pokračovaly vlastním směrem. Všechny tři příběhy tak představují míjení, nedorozumění i paralelnost lidských osudů. (patro.cz)

Píše se rok 1987 a ze západního Německa do Prahy dorazí poslední z balíčků, které rodině Mahlerových pravidelně přicházely od konce čtyřicátých let. Svému synovi Konradovi je posílala Klára Rissmannová. O babičce Kláře se však u Mahlerových nikdy nemluvilo, a proto po Konradově nečekané smrti zůstane řada nezodpovězených otázek. Pochopení rodinné minulosti a odhalení jejích traumat leží na Klářině vnučce, která se rozhodne babičku najít. Ve svém novém románu zavádí Jakuba Katalpa čtenáře do prostředí německé rodiny zasažené útrapami první a druhé světové války, do válečných Sudet a poválečné Prahy. Slibný svět hlavní hrdinky, z počátku přímočaře bezstarostný, začíná s přibývajícím časem dostávat trhliny, růžové brýle střídá deziluze a před čtenářem vyvstává otázka – opravdu je možné po tolika letech nalézt pravdu? Autorčin vytříbený jazyk silně kontrastuje se syrovostí, s níž jsou líčeny životní milníky jednotlivých postav, a umožňuje tak ještě zevrubněji prozkoumat téma ztráty a vykořenění, které v mnoha variacích dominuje celému románu. Cena Česká kniha 2013 Cena Josefa Škvoreckého 2013 Nominace na Magnesii Literu 2013 za prózu (patro.cz)