Séééndvič - žid jaromír

Séééndvič je soubor šesti lehce podivných povídek. Dozvíte se v nich například, jak hrají šachy pyrotechnici, co se může přihodit, lezete-li v horách s neznámým spolulezcem, jaké zážitky přináší astrální rande, případně jak se věnovat umění aktu, i když neumíte fotografovat ani malovat. Proč Séééndvič? Protože v knize jsou vážnější povídky prokládány lehce nevážnými. Ne že by ty vážné byly až nějak moc vážné, a ty nevážné byly k popukání. Proč Séééndvič, a ne Sendvič? Jelikož titul by měl spíš vzbuzovat zvědavost a chuť na čtení, než chuť k jídlu. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Séééndvič je soubor šesti lehce podivných povídek. Dozvíte se v nich například, jak hrají šachy pyrotechnici, co se může přihodit, lezete-li v horách s neznámým spolulezcem, jaké zážitky přináší astrální rande, případně jak se věnovat umění aktu, i když neumíte fotografovat ani malovat. Proč Séééndvič? Protože v knize jsou vážnější povídky prokládány lehce nevážnými. Ale zase ne že by ty vážné byly až nějak moc vážné, a ty nevážné byly k popukání... Proč Séééndvič, a ne Sendvič? Jelikož titul by měl spíš vzbuzovat zvědavost a chuť na čtení, než chuť k jídlu. (knihydobrovsky.cz)

Jak asi zareagujete, když se vás rok před maturitou znenadání rodič zeptá, čím se hodláte živit? Pokud vás otázka, stejně jako Alberta, vyvede z rovnováhy, je možné, že plácnete první, co vás napadne.Když Albert vyhrkl, že bude spisovatelem, vůbec netušil, co to obnáší. Má pocit, že všechno půjde snadno a pokud možno samo. Prvotní zádrhel, absenci počítače, nevidí jako problém, vždyť jeho nejlepší kamarád Leoš je počítačový geek, který (alespoň jak to vypadá) se trochu zakouká do Albertovy mladší sestry Kájiny.Díky sázce Albert začíná psát. Zkouší různé literární disciplíny. Z poklidné spisovatelské bubliny ho vyvede dvojice krásných sportovních lezkyň, za kterými je ochotný jít světa kraj - třeba i na rockový a boulderingový festival. Ani tam ale nezapře duši básníka. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Jak asi zareagujete, když se vás rok před maturitou znenadání rodič zeptá, čím se hodláte živit? Pokud vás otázka, stejně jako Alberta, vyvede z rovnováhy, je možné, že plácnete první, co vás napadne. Když Albert vyhrkl, že bude spisovatelem, vůbec netušil, co to obnáší. Má pocit, že všechno půjde snadno a pokud možno samo. Prvotní zádrhel, absenci počítače, nevidí jako problém, vždyť jeho nejlepší kamarád Leoš je počítačový geek, který (alespoň jak to vypadá) se trochu zakouká do Albertovy mladší sestry Kájiny. Díky sázce Albert začíná psát. Zkouší různé literární disciplíny. Z poklidné spisovatelské bubliny ho vyvede dvojice krásných sportovních lezkyň, za kterými je ochotný jít světa kraj - třeba i na rockový a boulderingový festival. Ani tam ale nezapře duši básníka. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Jaromír Žid, 256 stran, česky, brožovaná bez přebalu lesklá Dozvíte se v nich například, jak hrají šachy pyrotechnici, co se může přihodit, lezete-li v horách s neznámým spolulezcem, jaké zážitky přináší astrální rande, případně jak se věnovat umění aktu, i když neumíte fotografovat ani malovat. Proč Séééndvič? Protože v knize jsou vážnější povídky prokládány lehce nevážnými. Ne že by ty vážné byly až nějak moc vážné, a ty nevážné byly k popukání. Proč Séééndvič, a ne Sendvič? Jelikož titul by měl spíš vzbuzovat zvědavost a chuť na čtení, než chuť k jídlu. (alza.cz)

Elektronická kniha - autor Ing. Jaromír Žid, 256 stran, česky Séééndvič je soubor šesti lehce podivných povídek. Dozvíte se v nich například, jak hrají šachy pyrotechnici, co se může přihodit, lezete-li v horách s neznámým spolulezcem, jaké zážitky přináší astrální rande, případně jak se věnovat umění aktu, i když neumíte fotografovat ani malovat. Proč Séééndvič? Protože v knize jsou vážnější povídky prokládány lehce nevážnými. Ale zase ne že by ty vážné byly až nějak moc vážné, a ty nevážné byly k popukání... Proč Séééndvič, a ne Sendvič? Jelikož titul by měl spíš vzbuzovat zvědavost a chuť na čtení, než chuť k jídlu. (alza.cz)

Audiokniha MP3 - Proč Evropa nenávidí Izrael a miluje Palestince. Audiokniha přináší zcela nový, překvapující a zároveň znepokojující pohled na dění v nejsledovanějším koutě planety. - autor Tuvia Tenenbom, čte Michal Isteník Audiokniha Chyťte Žida! přináší zcela nový, překvapující a zároveň znepokojující pohled na dění v nejsledovanějším koutě planety.Izrael je jedinou demokracií Blízkého východu, ale velká část Západu ho tak nevnímá. Proč se Evropané rozhodli, že ti dobří jsou Palestinci? Proč je podporují tak jako nikoho na světě?To se Tuvia Tenenbom rozhodl zjistit. Jenže jako Žid by daleko nedošel. A tak se ve Svaté zemi vydává za Němce, novináře Tobiho. A tomu všichni řeknou všechno. Od palestinských politiků po beduíny, od liberálních Izraelců po konzervativní jestřáby, od křesťanských mnichů po židovské osadníky, od ultraortodoxních Židů k pouličním prostitutkám, od evropských levicových „mírových“ aktivistů po úředníky mezinárodních organizací...Těm... (alza.cz)

Komentářovou řadu Český ekumenický komentář k Novému zákonu (ČEK) připravují čeští teologové z různých církví. Komentáře vydává Česká biblická společnost ve spolupráci s Centrem biblických studií. Jednotlivé svazky jsou číslovány podle pořadí knih v Novém zákoně. List Židům byl do novozákonního kánonu přijat až jako jedna z posledních biblických knih. Určen nebyl Židům, ale křesťanům různého původu obeznámeným se Septuagintou. Jako literární útvar připomíná nejvíce kázání, které interpretuje řadu biblických textů (Ž 8, Ž 40, Ž 95, Jr 31). (patro.cz)

Komentářovou řadu Český ekumenický komentář k Novému zákonu (ČEK) připravují čeští teologové z různých církví. Komentáře vydává Česká biblická společnost ve spolupráci s Centrem biblických studií. Jednotlivé svazky jsou číslovány podle pořadí knih v Novém zákoně. List Židům byl do novozákonního kánonu přijat až jako jedna z posledních biblických knih. Určen nebyl Židům, ale křesťanům různého původu obeznámeným se Septuagintou. Jako literární útvar připomíná nejvíce kázání, které interpretuje řadu biblických textů (Ž 8, Ž 40, Ž 95, Jr 31). (knihydobrovsky.cz)

Will Eisner přináší nový pohled na jednu z nejznámějších záporných postav světové literatury. Převypravuje a domýšlí některé epizody románu Oliver Twist ústy Fagina. Svým dílem Žid Fagin se Will Eisner opětovně připomněl nejen jako mistrný tvůrce komiksových příběhů, ale rovněž jako pronikavý společenský a literární kritik. V průběhu své profesionální dráhy, která se klene již sedm desítek let, Eisnera v rostoucí míře frustrovaly úporně opakované stereotypy při zobrazování postav židů v klasické literatuře. Při prohlížení původních vydání Olivera Twista a jeho doprovodných ilustrací se rozhodl vyrovnat skóre, a sice vypovědět osud žida Fagina, který Charles Dickens ve svém románě opominul, s použitím informací získaných při rešerších. Svým typickým stylem, který mu přinesl již několik ocenění, vykresluje Eisner notorického zlosyna jako osudem pronásledovaného a složitého člověka a jeho vlastními slovy vypráví jak jeho životní příběh, tak i osudy aškenázských židů v Londýně. Žid Fagin je dílem životopis, dílem angažovaná polemika a Eisnerova empatie pro titulní postavu propůjčuje jeho uměleckému dílu, již tak mnohovrstevnatému a vzbuzujícímu pozornost, mimořádnou výmluvnost. Svěžím, podmanivým pohledem na předsudky, chudobu a antisemitismus v sobě spojuje Žid Fagin střídmý popis všedního života a představivost v nezapomenutelný historický exkurs. Překlad: Věra Kotábová (knihydobrovsky.cz)

Tato knížka se stala literární senzací. Přináší zcela nový, překvapující a zároveň znepokojující pohled na dění v nejsledovanějším koutě planety. Je tak vtipně napsaná, že se budete válet smíchy. Izrael je jedinou demokracií Blízkého východu, ale velká část Západu ho tak nevnímá. Proč se Evropané rozhodli, že ti dobří jsou Palestinci? Proč je podporují tak jako nikoho na světě? To se Tuvia Tenenbom rozhodl zjistit. Jenže jako Žid by daleko nedošel. A tak se ve Svaté zemi vydává za Němce, novináře Tobiho. A tomu všichni řeknou všechno. Od palestinských politiků po beduíny, od liberálních Izraelců po konzervativní jestřáby, od křesťanských mnichů po židovské osadníky, od ultraortodoxních Židů k pouličním prostitutkám, od evropských levicových "mírových" aktivistů po úředníky mezinárodních organizací... Těm všem klade chytré i zdánlivě naivní otázky, aby je vyprovokoval - což se mu často daří - a zjistil, co si doopravdy myslí. Následně skládá obrázek, který je neobyčejně vtipnou a zároveň alarmující zprávou o dnešním Blízkém východě i o Evropě. Jestli totiž Tuvia Tenenbom něco není, pak rozhodně není politicky korektní. Jeho kniha je plná zábavných dialogů i pronikavých pozorování. Za vším tím vtipem jsou ale často překvapující i kruté pravdy, o kterých bychom raději nevěděli. Tenenbom není ani levičák, ani pravičák, chce zkrátka znát pravdu. A tak dráždí úplně všechny. Tato knížka osvětluje dění na Blízkém východě jako žádná jiná. (knihydobrovsky.cz)

Sborník příspěvků ze semináře, který uspořádalo v říjnu 2014 Židovské muzeum v Praze ve spolupráci s Regionálním muzeem v Teplicích. Bylo to již páté setkání archivářů, historiků a pracovníků regionálních muzeí, kteří se zabývají dějinami Židů v Čechách se zaměřením na novodobou problematiku a historii pohraničních oblastí. Účastníci semináře věnovali tentokrát pozornost především rozboru pramenů, které umožňují vysledovat osud Židů z pohraničí po obsazení těchto území nacistickým Německem. V mnohých archivech vznikají na základě těchto výzkumů databáze, přehledně zachycující židovské obyvatelstvo určitého místa či regionu od 30. let 20. století do konce druhé světové války. Stejně jako v minulých letech byly předneseny příspěvky zaměřené na účast Židů na rozvoji obchodu a podnikání, zpracovávána byla i některá další dílčí regionální témata. Večerní doprovodný program semináře byl věnován dokumentaci nemovitých památek. (knihydobrovsky.cz)

Sborník příspěvků z 6. ročníku semináře k dějinám Židů v Čechách, který uspořádalo v říjnu 2016 Židovské muzeum v Praze ve spolupráci se Státním oblastním archivem v Litoměřicích a Státním okresním archivem Chomutov se sídlem v Kadani. Stejně jako předchozí semináře - konané v roce 2006 v Liberci, 2008 v Nýrsku, 2010 v Tachově, 2012 v Trutnově a 2014 v Teplicích - zaměřil se i tento seminář, konaný v Kadani, především na novodobou problematiku s důrazem na dějiny Židů v pohraničí. Účastníci semináře věnovali pozornost hlavně období holocaustu a jeho důsledkům pro život židovských komunit i jednotlivců. Mnozí archiváři se nadále zabývali hodnocením archivních pramenů k židovským dějinám, které se nacházejí v českých archivech. Tato tematika je tentokrát rozšířena o ukázky charakteru a významu hebrejských pramenů, ať už archivních nebo epigrafických. Výrazný přínos představuje stať věnovaná židovské sfragistice. Tento okruh témat posouvá ovšem časovou hranici zaměření semináře hlouběji do minulosti (knihydobrovsky.cz)

Sborník příspěvků ze semináře v Tachově. (knihydobrovsky.cz)

Sborník z druhého semináře k dějinám Židů v Čechách, který uspořádalo v září 2008 Židovské muzeum v Praze ve spolupráci s Muzeem Královského hvozdu v Nýrsku. Stejně jako první seminář, který proběhl v říjnu 2006 v Liberci, zaměřil se i druhý ročník na novodobou problematiku a dějiny Židů v pohraničí. Publikované příspěvky zachycují výsledky dalšího výzkumu problematiky sledované již v předchozím čísle - pobyt haličských uprchlíků v Čechách v době první světové války, podíl Židů na rozvoji průmyslového podnikání, ilustrovaný tentokrát na rodině Glaserů, majitelů továrny ve Velimi. Osobní pozůstalost uložená v archivu Židovského muzea v Praze se stala základem pro příspěvek k otázce česko-německých vztahů po roce 1945. Zastoupena jsou i regionální témata, od přehledů materiálu k dějinám Židů v určité lokalitě či oblasti po zprávy o činnosti regionálních muzeí a občanských sdružení. Několik příspěvků je věnováno dokumentaci židovských hřbitovů. (knihydobrovsky.cz)

Novinář Martin Komárek je v Mladé frontě Dnes a nyní v Deníku autorem výrazných komentářů. Proslul i jako satirik i fejetonista.O románu Kniha Bergr říká: „Je tam veškerá úzkost, kterou jsem pociťoval od dětství. Je tam úzkost židovského národa. Stažené hrdlo mého otce. Teprve, když jsem to psal a prožíval, pochopil jsem tátu. A musel jsem celou tu hrůzu vyjádřit obrazem dosud nevídaným.“ (knihydobrovsky.cz)

Do fotografií Jaromíra Rollerova se promítají krajiny, města, konformní i bohémská místa, budovy, cesty a ulice spolu s rozličnými lidmi a jejich posláním. Světový jazz, evropská velkoměsta i vzdálené krajiny se v obrazovém deníku přirozeně prolínají s krajinou Jeseníků a Šumperka i s lokálními, dnes již legendárními a zcela jedinečnými výstavními, výtvarnými a hudebními počiny druhé poloviny dvacátého století. (patro.cz)

Monografie Jaromíra Čejky s názvem Stopy je splátkou dluhu významnému českému fotografovi, kterého zná kulturní obec především jako autora fotografického projektu Jižní Město. Rozpětí tvorby Jaromíra Čejky je však daleko širší a tuto šíři má monografie čtenářům představit alespoň v těchto předkládaných obrysech. Jeho kompozice nejsou jen interpretací skutečnosti, neboť jsou rovněž výsledkem recepce umělecky směrodatných fotografií a jedinečným uchopením všeho, čemu autor vtiskl podobu stop skutečnosti. (knihydobrovsky.cz)

Wolf Gruner ve své knize dokazuje, že protižidovská politika byla nejen řízena z Berlína a určována okupanty, ale často ještě urychlována českou vládou nebo místními úřady. Iniciativní opatření Prahy leckdy předjímala centrální rozhodnutí v Německé říši a na dalších obsazených územích, jako například roku 1941 v otázce označení Židů. Na základě dosud neznámých týdenních zpráv Židovské náboženské obce v Praze, zasílaných Adolfu Eichmannovi, Gruner přináší první detailní analýzu důsledků pronásledování pro život židovských obyvatel, jakož i jejich reakcí a jejich odporu. Gruner se podrobně zabývá postavením protektorátu jako mezičlánku v radikalizaci pronásledování Židů v Evropě. (knihydobrovsky.cz)

Život současných židovských společenství ve fotografiích se slovním doprovodem judaisty Daniela Soukupa. Významný fotograf Jindřich Štreit na obálku knihy napsal: "Jestliže jdeme koncepčně, cílevědomě a s jasnou představou za svým snem, dokážeme neuvěřitelné. Pro Jindřicha takovou vysněnou metou bylo vydání knihy... Již po několik let soustředěně pracuje na fotografickém cyklu s židovskou tematikou. Není mu zatěžko jet kamkoli, aby zachytil atmosféru setkání, událostí, slavností nebo prostředí, ve kterém doposud nebyl, a to i po několikáté... Navštěvuje hřbitovy, a nejen ty, kde odpočívají jeho příbuzní. Neváhá zajet do Izraele, do Londýna, na Ukrajinu nebo do polské Osvětimi a Treblinky. Po jednotlivých střípcích skládá svůj příběh života od narození až po jeho konec...Tato kniha přichází na svět s pokorou a úctou. Přijměte ji jako poctu židovskému národu." S předmluvou Leo Pavláta a doslovem Karola Sidona. (knihydobrovsky.cz)

Publikace „Židé v Jablunkově“ sleduje život komunity jablunkovských Židů od jejich historicky doložitelných počátků po její hrůzné zničení při holocaustu v době II. světové války s přesahem do současnosti. Obsahuje kompletní hebrejské texty macev (náhrobků) jablunkovského židovského hřbitova a jejich český překlad. Provází čtenáře starým Jablunkovem po stopách židovské komunity a postupně odkrývá obrázek města tak, jak jej mohli vnímat jeho obyvatelé ještě před II. světovou válkou. Zabývá se konkrétními příklady kulturního vlivu Židů na společnost nejen na regionální úrovni. Publikace je doplněna o řadu fotografií a dodatky jako např. vybrané studijní texty a záznamy realizovaných projektů, které souvisejí s obsahem této knihy. Cílem autorova snažení bylo a je poodhalit svým současníkům jednu z významných částí naší regionální historie jako části širšího celku a zachovat ji nezapomenutou také nastupující mladší generaci. (knihydobrovsky.cz)

Toto je kniha o důvěrné kráse židovství. Opravdu to není další kniha o holokaustu ani o bratrovražedných bojích Izraelců s Palestinci o jejich společnou vlast, kterou dodnes nedokázali ani vstřícně sdílet, ani poctivě rozdělit. Je to intimní kniha o vší kráse, bohatství i bolesti tisíciletí židovské kulturní tradice. Tím je to i kniha o nás, o důležité a opomínané složce naší vlastní kulturní totožnosti. Je to kniha o židovství, se kterým žijeme a jež nosíme i v sobě, leč pramálo je známe. - Z předmluvy Erazima Koháka Paul Spiegel se narodil v roce 1937 jako syn dobytkáře v obci Warendorf ležící v dnešním Severním Porýní-Vestfálsku. Jeho rodina se po útocích jednotek SA během Křišťálové noci roku 1938 přestěhovala do Belgie v naději, že se zachrání. Tam ale byli její členové zatčeni a skončili v koncentračních táborech v Osvětimi a Dachau. Po osvobození se Spiegel vrátil s matkou do rodného města. Nikdy neuvažoval o odchodu do Izraele, jak to bylo obvyklé u Židů, kteří přežili peklo holokaustu. V roce 2000 se stal předsedou Ústřední rady Židů v Německu. Zemřel v dubnu 2006 v nedožitých osmašedesáti letech. (patro.cz)

V polských popisech situace za druhé světové války se lze pravidelně setkat s názorem, že "se objevili Němci a odstranili Židy". Autor této knihy, polsko-kanadský historik Jan Grabowski se na základě pečlivého studia archivních materiálů pokouší odpovědět na otázku, proč a jak němečtí okupanti věděli, kde Židy hledat, a odkrýt okolnosti, jež vedly k odhalení ukrývajících se nešťastníků. V letech 1942 a 1943 se po likvidaci ghett podařilo uniknout tisícům polských Židů, ale jen málokteří se dožili konce války. Výraz Judenjagd - lov na Židy - používali němečtí policisté a četníci pro pátrání po židovských uprchlících, kteří na okupovaném území hledali úkryt v nežidovském prostředí. Židé se porůznu skrývali, ale postupně byli zrazováni a vydáváni Němcům či vlastní polské "modré" policii. Za války existovali v Polsku na jedné straně lidé, kteří lovili Židy nebo je vraždili z chamtivosti či rasové nenávisti. Na druhé straně byli také lidé, kteří Židy chránili a pomáhali jim. Tato skupina byla početnější, ale ti první byli ve svém konání mnohem úspěšnější a efektivnější. "Prakticky všichni Poláci vzdorovali, ať už pasivně či aktivně, německé okupaci," vzpomíná jeden z přeživších židovských uprchlíků. "Avšak většina polské populace napomáhala Němcům v jejich snaze o vyhlazení Židů. Neexistuje žádný morální závazek být hrdinou, ale podílet se na vraždě je kriminální čin." Jan Grabowski ve své knize Lov na Židy podrobně zkoumá osudy pronásledovaných na příkladu jednoho okresu v Malopolském vojvodství. Přináší tak důrazný příspěvek ke stále probíhající a vzrušené debatě o odpovědnosti Poláků a Němců za holokaust. (patro.cz)

Toto je kniha o důvěrné kráse židovství. Opravdu to není další kniha o holokaustu ani o bratrovražedných bojích Izraelců s Palestinci o jejich společnou vlast, kterou dodnes nedokázali ani vstřícně sdílet, ani poctivě rozdělit. Je to intimní kniha o vší kráse, bohatství i bolesti tisíciletí židovské kulturní tradice. Tím je to i kniha o nás, o důležité a opomínané složce naší vlastní kulturní totožnosti. Je to kniha o židovství, se kterým žijeme a jež nosíme i v sobě, leč pramálo je známe. (knihydobrovsky.cz)

V polských popisech situace za druhé světové války se lze pravidelně setkat s názorem, že "se objevili Němci a odstranili Židy". Autor této knihy, polsko-kanadský historik Jan Grabowski se na základě pečlivého studia archivních materiálů pokouší odpovědět na otázku, proč a jak němečtí okupanti věděli, kde Židy hledat, a odkrýt okolnosti, jež vedly k odhalení ukrývajících se nešťastníků. V letech 1942 a 1943 se po likvidaci ghett podařilo uniknout tisícům polských Židů, ale jen málokteří se dožili konce války. Výraz Judenjagd - lov na Židy - používali němečtí policisté a četníci pro pátrání po židovských uprchlících, kteří na okupovaném území hledali úkryt v nežidovském prostředí. Židé se porůznu skrývali, ale postupně byli zrazováni a vydáváni Němcům či vlastní polské "modré" policii. Za války existovali v Polsku na jedné straně lidé, kteří lovili Židy nebo je vraždili z chamtivosti či rasové nenávisti. Na druhé straně byli také lidé, kteří Židy chránili a pomáhali jim. Tato skupina byla početnější, ale ti první byli ve svém konání mnohem úspěšnější a efektivnější. "Prakticky všichni Poláci vzdorovali, ať už pasivně či aktivně, německé okupaci," vzpomíná jeden z přeživších židovských uprchlíků. "Avšak většina polské populace napomáhala Němcům v jejich snaze o vyhlazení Židů. Neexistuje žádný morální závazek být hrdinou, ale podílet se na vraždě je kriminální čin." Jan Grabowski ve své knize Lov na Židy podrobně zkoumá osudy pronásledovaných na příkladu jednoho okresu v Malopolském vojvodství. Přináší tak důrazný příspěvek ke stále probíhající a vzrušené debatě o odpovědnosti Poláků a Němců za holokaust. (knihydobrovsky.cz)

Životný príbeh Jonáša Toledana, syna židovského zlatníka, sa začína na sklonku 15. storočia, tesne pred vyhostením Židov zo Španielska. V krajine kráľovnej Izabely vládne krutá inkvizícia a strach. Mnohí Židia sa pod tlakom okolností rozhodnú stať katolíkmi, no sú aj takí, ktorí si chcú zachovať pôvodnú vieru a húfne odchádzajú za hranice. Kým sa k nim rodina Toledanovcov stihne pripojiť, rozvášnený dav podpáli ich dom a nešťastného zlatníka zabije. Pätnásťročný Jonáš otcovi pred smrťou sľúbi, že zostane verný svojim koreňom. Podarí sa mu ujsť, no všade ho prenasleduje tieň inkvizície. Jonáš putuje po Španielsku a hľadá nielen bezpečné útočisko, ale aj odpovede na dôležité otázky srdca. Podarí sa mu vytrvať a pretaviť neosobnú náboženskú tradíciu do živej viery? Nájde napokon zaslúžený pokoj a lásku? Historický román Noaha Gordona je krásnym svedectvom o tom, že viera v Boha má zmysel iba vtedy, ak ju sprevádza aj láska a úcta k človeku. (knihydobrovsky.cz)

Špionážní thriller vychází z události, která svého času otřásla světem. Na letních OH v roce 1972 vtrhli v Mnichově do objektu obývaného izraelskou výpravou palestinští teroristé ze skupiny Černé září a zastřelili 12 sportovců. Špionážní thriller vychází z události, která svého času otřásla světem. Na letních OH v roce 1972 vtrhli v Mnichově do objektu obývaného izraelskou výpravou palestinští teroristé ze skupiny Černé září a zastřelili 12 sportovců. Izraelská tajná služba Mosad sestavila speciální komando, které má zlikvidovat všechny, kdo se na útoku podíleli. Pachatelé jsou roztroušeni po světě, pátrání je však neúprosné a pomyslný meč mstitelů dopadá na jednu hlavu za druhou. K realizaci tohoto televizního filmu se spojila koprodukce šesti zemí. (dvd-premiery.cz)

Publikace načrtává předválečný obraz relativně pokojného soužití společnosti na území malého města v Pováží, kde každý znal každého a kde se lidé posuzovali podle toho, jací skutečně jsou. Mládež - jako všude jinde - sportovala, hrála divadlo; pořádaly se plesy, nadšenci se věnovali turistice a jiným zálibám a koníčkům. Vedle toho se autor věnuje tragickému období pronásledování židovské komunity a její cílené likvidaci v regionu Bytče a okolí. Kniha vysvětluje, kde všude byli Židé činní, co všechno pro město a okolí vykonali; vyzvednut je i ten fakt, že obyvatelé židovského původu stáli u zrodu tamního průmyslu a obchodu, což z knih, které dosud vyšly, není zcela zřejmé. Zvláště cenné jsou seznamy lidí, jak se v průběhu let měnily, zvláště v období holocaustu. Vždyť z 364 židovských obyvatel v r. 1930 zůstal v současné době v Bytči jediný občan židovského vyznání. Zajímavé je uveřejnění jmen významných lidí, kteří byli s Bytčou velmi úzce svázáni, od profesora oxfordské univerzity Adolfa Neubauera v předminulém století, až po generála letectva Ivana Schwarze. Zveřejněno je několik fotografií obyvatel Bytči, pokud byly autorovi k dispozici. (knihydobrovsky.cz)

Do fotografií Jaromíra Rollerova se promítají krajiny, města, konformní i bohémská místa, budovy, cesty a ulice spolu s rozličnými lidmi a jejich posláním. Světový jazz, evropská velkoměsta i vzdálené krajiny se v obrazovém deníku přirozeně prolínají s krajinou Jeseníků a Šumperka i s lokálními, dnes již legendárními a zcela jedinečnými výstavními, výtvarnými a hudebními počiny druhé poloviny dvacátého století. (knihydobrovsky.cz)

Konservativní list anglický Morning-Post, orgán unionistické strany, uveřejňoval v r. 1920 řadu článků o ruské revoluci a bolševismu, o příčinách vyvolávajících revoluce a o určité kastě lidí, kteří vyvoláním světového chaosu chtějí se domoci vlády nad celým světem. Články ony byly shrnuty v brožuru „Příčina světového nepokoje“, jejíž tresť zde podáváme, aby naše veřejnost se obeznámila s doklady, které autor článků těch uvádí a které jsou příliš zajímavé, aby zůstaly nepovšimnuty, jakož i s vývody, které činí na základě oněch dokladů, a které se týkají židovské otázky. Mr. Gwynne, jenž brožuru onu vydal, brání se proti obviňování z antisemitismu, kterého jest prý dalek, přiznává naopak židům právo hrdosti na svou rasu, která přes všecky staleté persekuce věky přetrvala a domohla se velké moci a vlivu téměř ve všech civilisovaných zemích, ale vytýká jim, že nesnesou kritiky vynikajících židovských jednotlivců nebo zvláštní židovské politiky a že každého takového kritika poctí epithetem „antisemita“. Autor uvádí důvody pro své tvrzení, že skutečně existuje židovské nebezpečí, nepřičítá však tuto lidstvu nebezpečnou politiku židovstvu jako celku, nýbrž jen určité jeho části — hrozné sektě, jak ji nazývá — a je toho mínění, že čestní židé musí je sami odvrátiti tím, že vystoupí proti revolucionářům své rasy, a že odmítnou jakoukoli politiku cílící k podkopání sloupů civilisované společnosti. (knihydobrovsky.cz)

V polovině 12. století sepsal původem kolínský Žid, který konvertoval na křesťanskou víru a stal se premonstrátem v Cappenbergu ve Vestfálsku, pod jménem „bývalý žid Hermann“ příběh svého obrácení – Opusculum de conversione sua. Tato „autobiografie“, jedna z prvních na Západě od slavných Vyznání sv. Augustina, rozděluje historiky – jedni v ní vidí pravdivé líčení života obráceného žida, jiní čirou fikci sestavenou křesťanskými kleriky. Jean-Claude Schmitt ukazuje, že takto je otázka položena špatně. Podle něj je text zároveň pravdivý i fiktivní a hledání jeho pravého autora taktéž nevede ke smysluplnému cíli. Spíše než boj o jeho atribuci Schmitt rozvíjí pátrání po společenských a kulturních souvislostech a významech, které jsou v textu zachyceny. Zabývá se tak otázkami (auto)biografie ve středověku, významem snů, funkcemi obrazů, křesťansko-židovskými vztahy a polemikami, a v neposlední řadě i cestami moderní historické metodologie. (patro.cz)

Konservativní list anglický Morning-Post, orgán unionistické strany, uveřejňoval v r. 1920 řadu článků o ruské revoluci a bolševismu, o příčinách vyvolávajících revoluce a o určité kastě lidí, kteří vyvoláním světového chaosu chtějí se domoci vlády nad celým světem. Články ony byly shrnuty v brožuru „Příčina světového nepokoje“, jejíž tresť zde podáváme, aby naše veřejnost se obeznámila s doklady, které autor článků těch uvádí a které jsou příliš zajímavé, aby zůstaly nepovšimnuty, jakož i s vývody, které činí na základě oněch dokladů, a které se týkají židovské otázky. Mr. Gwynne, jenž brožuru onu vydal, brání se proti obviňování z antisemitismu, kterého jest prý dalek, přiznává naopak židům právo hrdosti na svou rasu, která přes všecky staleté persekuce věky přetrvala a domohla se velké moci a vlivu téměř ve všech civilisovaných zemích, ale vytýká jim, že nesnesou kritiky vynikajících židovských jednotlivců nebo zvláštní židovské politiky a že každého takového kritika poctí epithetem „antisemita“. Autor uvádí důvody pro své tvrzení, že skutečně existuje židovské nebezpečí, nepřičítá však tuto lidstvu nebezpečnou politiku židovstvu jako celku, nýbrž jen určité jeho části — hrozné sektě, jak ji nazývá — a je toho mínění, že čestní židé musí je sami odvrátiti tím, že vystoupí proti revolucionářům své rasy, a že odmítnou jakoukoli politiku cílící k podkopání sloupů civilisované společnosti. (patro.cz)

Dějiny židovského národa jsou již od svého počátku před třemi tisíciletími plny dramat a nejrůznějších utrpení, jež vyvrcholila paradoxně ve století civilizačního rozkvětu. Pogromy, společenská diskriminace, vysidlování a separace do ghett - to není nic ve srovnání s hrůzami holocaustu, kdy nacisté vyvraždili 6 milionů evropských Židů. Se založením státu Izrael roku 1948 se však otevřela nová epocha, založená na neuvěřitelné vůli, duchovní síle a kulturním bohatství židovského národa. (knihydobrovsky.cz)

Od chvíle, keď Rajchman prišiel do Treblinky, až do okamihu, keď z nej utiekol, stretával sa len s hladom, chorobou a všadeprítomným strachom. Okrem toho sa hneď na začiatku musel vyrovnať so zdrvujúcou stratou vlastnej sestry, ktorá prišla do Treblinky spolu s ďalšími ženami a ich deťmi.Vo svojich textoch Rajchman detailne opisuje kruté zaobchádzanie nacistov s miliónmi ľudí. Rozpráva o pekelnom rozdeľovaní prác, prostredníctvom ktorého uskutočňovali kruté vyhladzovanie.Rajchman začínal ako holič žien, ktoré boli následne posielané do plynových komôr. Neskôr mu ponúkli ďalšiu prácu v tajnej zóne tábora - prenášal telá ľudí udusených oxidom uhoľnatým, ktoré tento plyn často menil na nepoznanie. O niečo neskôr bol preradený na prácu, ktorá ho poznačila na celý život - stal sa tzv. zubárom, čo znamená, že mŕtvolám nútene vytrhával zuby a oberal ich aj o ďalšie cennosti.TIETO PEKELNÉ MEMOÁRE ZACHYTÁVAJÚ AUTENTICKÝ PRÍBEH ČLOVEKA, KTORÝ PREŽIL NACISTICKÉ ZVERSTVÁ,ABY MOHOL ROZPRÁVAŤ PRÍBEHY MILIÓNOV ĽUDÍ, KTORÍ HOLOKAUST NEPREŽILI. (knihydobrovsky.cz)

Dara Hornová je známá jako spisovatelka, ale i jako autorka pronikavých esejů. Poté, co ji dlouhá léta významné deníky a časopisy žádaly, aby psala o tématech souvisejících s židovskou kulturou, si uvědomila, co mají všechna tato zadání společného: měla psát o mrtvých Židech, nikdy o živých. V těchto esejích se Hornová zamýšlí nad tak odlišnými tématy, jako je celosvětové zbožňování Anne Frankové, mytologie o změně židovských jmen na Ellis Islandu, velkolepá putovní výstava Osvětim, propagace židovské kultury v čínském Charbinu a málo známý život „spravedlivého Nežida“ Variana Frye, který pomohl zachránit před nacisty Arendtovou, Mahlerovou, Werfela, Chagalla, Feuchtwangera a řadu dalších intelektuálů. Svým často sarkastickým psaním potvrzuje vitalitu, složitost a hloubku židovského života v konfrontaci s antisemitismem, který zdaleka není odzbrojen mantrou „Nikdy nezapomeneme“, ale naopak je na vzestupu. Poutavé texty čtenáře vyzývají, aby se zabýval tím, proč nás tolik fascinují minulé židovské tragédie a proč máme tak málo úcty k židovským životům, které se odvíjejí v současnosti. Bolestně aktuální čtení. (knihydobrovsky.cz)

Provokativní a pronikavá analýza, která vrhá nové světlo na jednu z nejzáhadnějších a historicky nejznepokojivějších hádanek. Proč Němci? Proč Židé? Těmito otázkami se zabýval nespočet historiků, ale jen málokdo přišel s tak originálními odpověďmi jako svérázný německý historik Götz Aly. Ten sleduje prehistorii holokaustu od 19. století až po nástup nacistů k moci v roce 1933 a ukazuje, že německý antisemitismus byl - a to se dosud přehlíželo - z velké části veden materiálními zájmy, nikoli rasovou nebo náboženskou nesnášenlivostí. Aly překvapivě a kontroverzně ukazuje, že kořeny holokaustu jsou hluboce spjaty s německým úsilím o větší sociální rovnost. Autorovo líčení této osudové společenské dynamiky otevírá nový úhel pohledu na největší zločin v dějinách a jistě vyvolá vášnivou debatu na řadu let. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Původní jmenný a věcný rejstřík ke Ginzbergovým Legendám Židů (Legends of the Jews) sestavil rabi Benjamin (Boaz) Cohen a publikoval jej – s velkým časovým odstupem od vydání samotného díla – až v roce 1938. České vydání jmenného a věcného rejstříku jsme nejen urychlili, ale i rozšířili.Rejstřík je tematicky členitější, ale (doufejme) přehlednější: čísla stránek běžného textu jsou vyznačena obyčejně, čísla stránek textu poznámek kurzívou, osobní jména uvedena kapitálkami.Zásadou je posloupnost dle původního textu. Nově zvolené rozčlenění je zaměřeno na praktičnost:Rejstřík A: hlavní rejstřík – je především jmenný a pokud jméno není vysvětleno přímo, je uveden alespoň odkaz na příslušný oddíl.Rejstřík B: rejstřík stvoření, přírody a Svaté země – tematicky zahrnuje Adama a Evu, Palestinu, Jeruzalém a další významná místa Svaté země, Chrám, živly, přírodu, světové strany, svět, zemi, nebe, peklo, ráj, kameny, zvířata a rostliny.Rejstřík C: rejstřík času, chronologie, kultury, liturgie a zvyklostí – tematicky zahrnuje denní doby, dny, týdny, míry, váhy, měsíce, roční období, astrologii, magii, kalendář, kulturu, zvyklosti, předměty, svátky, slavnosti, modlitby či kněžský úřad.Rejstřík D: rejstřík číselných údajů – podává numerické hodnoty, jež se v legendách objevily, v číselné posloupnosti.Rejstřík E: rejstřík vybrané polemiky a literatury – obsahuje některé zajímavé literární okruhy, ale opravdu jen vybrané; rozhodně si nečiní nárok na úplnost.Rejstřík F: odkazový rejstřík převážně biblických výrazů (hebr.), ale také výrazů talmudických, midrašických či targumických (aram.) psaných kvadrátním písmem.Rejstřík G: rejstřík symbolů – je utříděný v pořadí, v jakém jsou symboly popsány v jednotlivých dílech.Rejstřík přísloví: obsahuje přísloví uvedená v posloupnosti, v jaké se vyskytovala v jednotlivých dílech Ginzbergova díla. (knihydobrovsky.cz)

Legendy Židů patří neoddiskutovatelně do pokladnice světové literatury, do níž vstoupily jako "příběhy, jež v Bibli nenajdete" nebo jako "veškeré židovské legendy v kostce". O vrcholné důležitosti ústní Tóry, bez níž by Tóra nikdy nebyla celá, vypovídá jedna kouzelná chasidská historka, kterou zmiňuje novodobý izraelský filosof a historik Gershom Scholem. Měl-li slavný Jisrael ben Eliezer, zvaný Baal Šem Tov, zařídit cosi veledůležitého ve prospěch veškerého stvoření, odebral se na konkrétní místo v lese, rozdělal oheň a pohroužil se do hluboké meditace. Když skončil s modlitbami, vrátil se domů a shledal, že přání bylo vyslyšeno. Když měl o generaci později učinit totéž Magid z Mezriče, známý jako Dov Ber, rovněž zamířil na ono místo v lese. Rozdělávat oheň už nesměl, ale devekut ovládal a v duchu se dovedl bezprostředně spojit s nebeskou mocí. I to přineslo kýžený výsledek. Poté, opět o generaci později, se potřeboval stejného úkolu zhostit rabi Moše Leib ze Sasova. Oheň rozdělávat nemohl a tajné meditační techniky, bez nichž se modlitba neobejde, už neovládal. Znal však ono místo v lese - a kupodivu stačilo i to. Na svém zámku, o další generaci později, usedl pak na zlatou stolici rabi Jisrael z Rižinu a vážně se zamyslel. Uvědomoval si, že oheň rozdělávat nesmí, modlit se neumí a tajné místo v lese nezná, leč řekl si, že je o tom schopen vyprávět. A zjistil, že to funguje také. Druhý díl Legend Židů je ze čtveřice nejkratší. Vypráví převážně o osudech Židů v Egyptě. Nejprve nás seznámí s Josefem, jenž se z otroka vypracuje na mocného správce země egyptské, poté nám vylíčí strastiplný zápas Jóbův a nakonec i celou egyptskou anabázi Mojžíšovu, završenou slavným odchodem Židů z Egypta. (knihydobrovsky.cz)

Monografie analyzuje ruský a proruský antisemitismus v druhé dekádě jednadvacátého století. (knihydobrovsky.cz)

Podobně jako Písmo svaté, i čtvrtý díl Legend Židů oplývá příběhy, proroctvími, zázraky vzkříšení a teologickými úvahami, z nichž o mnohých znalci Písma dosud ani neslyšeli. Například o tom, že Jozue byl pozřen velrybou, hrozil mu oidipovský osud a že Mojžíš použil kouzla k posílení Jozuova intelektu; že izraelští zvědové byli kněží a že k něží jsou jako andělé: viditelní, když chtějí být viděni, neviditelní, když nechtějí být viděni; že na Kenaze sestoupil Duch Boží, takže měl vizi, podle níž tento svět bude existovat jen po dobu pouhých sedmi tisíc let, po nichž přijde Království nebeské; že město Lúz zůstalo nedotčeno Sancheríbem a Nebúkadnésarem a ani anděl smrti nemá nad jeho obyvateli moc, takže Lúzané, pokud nejsou unaveni životem a neopustí město, nikdy neumírají; že se všichni proroci narodili svým matkám v sedmém měsíci těhotenství; že Abnérova matka, čarodějnice z Én-dóru, Samuela viděla, ale neslyšela, co říká, a že Saul naopak Samuelova slova slyšel, ale neviděl ho; že když se statný muž postavil do oční jamky Abšalómovy lebky, zapadl do ní tak, že mu ven vyčuhoval jen nos; že svět byl stvořen jen pro nesmírně zbožné nebo pro velice hříšné; pro prvně zmíněné svět příští, pro ty druhé svět tento; že když se Šalomoun oženil s faraónovou dcerou, sestoupil z nebes archanděl Gabriel a zasadil v moři rákos, na nějž se postupně ukládalo stále víc sedimentu, až byla na ostrůvku vybudována malá chýše, jež se stala základem osady, z níž povstal Řím; že Šalomoun nepanoval pouze nad lidmi, ale i nad polní zvěří, ptactvem nebeským, démony, duchy a nočními přízraky, a že znal dobře jejich řeč a všechny tyto bytosti zase rozuměly jemu; že po zasvěcení Chrámu se bouřlivé deště, jež – počínaje měsícem marchešvanem – každoročně bičovaly zem již od samotné Potopy, poprvé nedostavily a již nikdy se neopakovaly; že je Elijáš psýchopompos, jehož úkolem je stát na křižovatkách ráje a navigovat zbožné do jednotlivých, jim vyhrazených příbytků; že známá arabská legenda o Al-Chadirovi (Al-Chidrovi) má zcela zřejmý původ v židovské agadě o Elijášovi; že na konci perského období byl Izrael opuštěn prorockým duchem, z čehož vyvstala nutnost kanonizovat posvátné texty; ž e mužové tohoto ctihodného shromáždění skrze moc modliteb a vkládání rukou na toho, jenž svádí k hříchům, úspěšně vypudili ze světa touhu po modloslužbě, leč touhu po žádostivosti, druhého velkého nepřítele, vypudit se jim nepodařilo, a když jej drželi v zajetí tři dny, byli nakonec nuceni vypustit jej na svobodu, neboť zjistili, že jakmile ztratí se ze světa sexuální žádostivost, není sneseno ani jediné vejce.Tento závěrečný, nejpestřejší díl tetralogie (po níž následovat bude už jen velmi zevrubný rejstřík) je završen příběhem zaznamenaným v knize Ester, jež představuje poslední ze spisů Písma. Následující dějiny Izraele a veškeré strádání lidu jeho známe pouze na základě ústní tradice. Z toho důvodu byla hrdinka poslední kanonické knihy pojmenována Ester, tj. Venuše, Jitřenka, jež vydává světlo i v době, kdy ostatní hvězdy pohasly a slunce dosud nevyšlo. Skutky královny Ester tudíž vrhají paprsky světla do nejtemnějšího období dějin Izraele. Židé za časů Achašveróšových se podobali holubici, jež usednout chce do hnízda, byť v hnízdě se skrývá stočený had, leč nemá na vybranou, neboť shůry se snáší sokol a chystá se ji napadnout. V Šúšanu nacházeli se Židé ve spárech Hamanových, ale i v jiných zemích vydáni byli na milost a nemilost četným smrtelným nepřátelům rasy své, připraveným uposlechnout Hamanovy výzvy – zabíjet a likvidovat Židy až do úplného vyhlazení. (knihydobrovsky.cz)

Třetí díl Legend Židů pojednává o „Mojžíšovi na poušti“. Louis Ginzberg v něm uplatnil i své mimořádné znalosti židovské symboliky. Sám říká: V době, kdy lid Izraele vyšel z Egypta – když se dům Jákobův odpoutal od lidu mluvícího cizí řečí –, stal se „Jákob svatostánkem Jeho a Izrael Jeho panstvím“. Židovská legenda se pokouší popsat, jak Boží svatostánek, náboženství Izraele a Jeho panství, tj. počátky Izraele jako národa, postupně vznikaly v období mezi exodem a vstupem do Svaté země. Mojžíš zde není popisován jen jako největší náboženský vůdce Izraele, ale i jako první vůdce národní; je „nejmoudřejším z moudrých, otcem proroků“, ale též „králem v zemi Ješurún, když shromažďovali se představitelé lidu spolu s izraelskými kmeny“. Odtud pramení Mojžíšovo jedinečné postavení v židovské legendě, na něž si nemůže činit nárok ani Abraham, přítel Boží, ani Šalomoun, nejmoudřejší z lidí, ani Elijáš, pomocník v čase nouze. Velké náboženské a národní instituce, jako šabat, svatostánek a mnoho dalších „Božích přikázání zjevených Mojžíšovi“, jsou s jeho životem a dílem bytostně svázány. Skrze zázrak s manou se posvěcení šabatu stalo Mojžíšovi existenční záležitostí a byl to v podstatě on, kdo vztyčil první svatostánek, stan setkávání. Mojžíšovo působení se proto ani zdaleka neomezuje na minulost, ale nedílně se pojí s každodenním během národního života. Je zřejmé, že lidová představivost využívá k propojování stávajícího stavu věcí s minulými událostmi nejpřirozenější možnou metodu – symboliku. V tomto svazku proto předkládáme množství symbolických výkladů konkrétních pravidel (např. symbolický význam svatostánku), jež tak docela do sféry legend nepatří. Leč život Mojžíšův, jak pojímán jest legendou židovskou, by byl žalostně neúplný, kdybychom hranici mezi legendou a symbolismem rozlišovali příliš přísně. S touto jedinou výjimkou se však tento díl způsobem uspořádání a prezentace materiálu neliší od předchozích svazků ničím. (knihydobrovsky.cz)

Elektronická kniha - autor František Graus, 720 stran, česky Poslední práce Františka Grause, kterou vydal v roce 1987 pod názvem Pest – Geissler – Judenmorde: das 14. Jahrhundert als Krisenzeit, reprezentuje autorův návrat k tématu krize pozdního středověku. Na podkladě ohromného množství pramenů sleduje krizové projevy především v městském prostředí, jež bylo laboratoří náboženského a sociálního napětí, které v západní Evropě vyvolala ničivá morová epidemie let 1347–1351. Novátorsky se rovněž zaměřil na problematiku protižidovských pogromů, jejichž příčina povětšinou tkvěla v reakcích na vypuknuvší mor a jež živil latentní středověkých antisemitismus. Vedle toho Graus detailně zkoumal proměnu náboženských a společenských představ zapříčiněných věroučnou krizí vyvolanou církevním schizmatem a rozrušením či podkopáním stávajících společenských vazeb. Mory a mrskači jsou barvitou freskou západní společnosti konce středověku, jež na řešení mnoha krizových jevů... (alza.cz)

Kreslená románová trilogie Alois Nebel (Bílý Potok, Hlavní nádraží, Zlaté Hory, rozšířená o alternativní konec) vychází v jednom svazku v novém vydání. V sugestivních černobílých obrazech vypráví hlavní hrdina příběhy, které i po několika generacích ovlivňují zapomenuté události. Vypráví příběhy zdánlivě obyčejných lidí na okraji společnosti. Po kolejích se dostanete všude, do Lisabonu i do Osvětimi, do vlastní minulosti i do pochybností, které vám zanechali rodiče, příbuzní a přátelé. Příběhy ze století, o němž si myslíme, že už je dávno za námi. Podle kultovního komiksu Jaroslava Rudiše (text) a Jaromíra 99 (kresby) vznikl scénář celovečerního filmu, který se natočil v mezinárodní koprodukci s použitím technologie rotoscopingu. (patro.cz)

Audiokniha:,Nejznámější pohadky od klasika žánru Karla Jaromíra Erbena. Nechybí Jezinky, Hrnečku vař a další známé příběhy.. (knihydobrovsky.cz)

Poslední práce Františka Grause, kterou vydal v roce 1987 pod názvem Pest – Geissler – Judenmorde: das 14. Jahrhundert als Krisenzeit, reprezentuje autorův návrat k tématu krize pozdního středověku. Na podkladě ohromného množství pramenů sleduje krizové projevy především v městském prostředí, jež bylo laboratoří náboženského a sociálního napětí, které v západní Evropě vyvolala ničivá morová epidemie let 1347–1351. Novátorsky se rovněž zaměřil na problematiku protižidovských pogromů, jejichž příčina povětšinou tkvěla v reakcích na vypuknuvší mor a jež živil latentní středověkých antisemitismus. Vedle toho Graus detailně zkoumal proměnu náboženských a společenských představ zapříčiněných věroučnou krizí vyvolanou církevním schizmatem a rozrušením či podkopáním stávajících společenských vazeb. Mory a mrskači jsou barvitou freskou západní společnosti konce středověku, jež na řešení mnoha krizových jevů jen obtížně nacházela adekvátní odpovědi. Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha. (patro.cz)

Eddie Bielawski byl na počátku druhé světové války malým židovským dítětem narozeným ve východopolském městě Węgrów. To, co prožíval v letech 1941–1944, je dnes stěží uvěřitelným příběhem touhy přežít. Díky houževnatosti a vynalézavosti matky a otce se početná rodina dokázala v nepřátelském prostředí vyhýbat zatčení a zavraždění. Budovali jednu skrýš za druhou a v nelidských podmínkách čekali na naději. A nakonec uspěli. Právě to činí příběh a samotné autorovy paměti tak výjimečnými. (knihydobrovsky.cz)

Osobnost a tvorba židovského a současně římského historika Josefa Flavia je českému čtenářstvu dobře známa, a to jednak přímo vlastním dílem, Válkou židovskou, jednak i zprostředkovaně z románového zpracování Josefova života z pera populárního německého spisovatele Liona Feuchtwangera, nazvaného stejně Válka židovská. Josefovo nejslavnější dílo vyšlo v Antické knihovně v letech 1990–1992. Tento svazek je věnován dvěma menším pracím z jeho dílny, jež ač odlišné obsahem, literárním časem a autorským záběrem, přesto shodně vypovídají o vzrušené době, kterou jejich tvůrce prožíval. Drobný spis O starobylosti Židů je de facto první historickou polemikou proti římské nadvládě, a reagoval jím na hojné projevy nenávisti vůči Židům, šířené zejména v dobové historické a filozofické literatuře. Adresoval jej svému staršímu současníkovi Apiónovi z Alexandrie, známému svým antijudaismem, a hájil v něm židovský národ z hlediska starobylého původu, zejména náboženství, zákonodárství a mravů, a demonstroval přednosti židovské kultury a způsobu života. Josefův výklad o národě doplňuje jeho další historický spisek – vlastní životopis Můj život, který je první dochovanou antickou autobiografií. Josef v něm popsal dobu svého mládí, a především – jsa osočen Jústem z Tiberiady, že za protiřímského povstání v Galileji zradil své krajany – vylíčil svou činost za tzv. židovské války (66-73), a osvětil své sympatie a loajalitu vůči Římanům. V obou textech zaznamenal množství historicky cenných informací o své době i o dějinách židovského národa. Tento svazek zahrnuje polemický spis O starobylosti Židů čili Odpověď Apiónovi. (knihydobrovsky.cz)

Poslední práce Františka Grause, kterou vydal v roce 1987 pod názvem Pest - Geissler - Judenmorde: das 14. Jahrhundert als Krisenzeit, reprezentuje autorův návrat k tématu krize pozdního středověku. Na podkladě ohromného množství pramenů sleduje krizové projevy především v městském prostředí, jež bylo laboratoří náboženského a sociálního napětí, které v západní Evropě vyvolala ničivá morová epidemie let 1347-1351. Novátorsky se rovněž zaměřil na problematiku protižidovských pogromů, jejichž příčina povětšinou tkvěla v reakcích na vypuknuvší mor a jež živil latentní středověkých antisemitismus. Vedle toho Graus detailně zkoumal proměnu náboženských a společenských představ zapříčiněných věroučnou krizí vyvolanou církevním schizmatem a rozrušením či podkopáním stávajících společenských vazeb. Mory a mrskači jsou barvitou freskou západní společnosti konce středověku, jež na řešení mnoha krizových jevů jen obtížně nacházela adekvátní odpovědi. Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha. (knihydobrovsky.cz)

Publikace informačního charakteru Židé na Zbraslavi si všímá příběhů spojených se Zbraslaví a přináší mnohdy detailní údaje o nacisty zavražděných spoluobčanech. Vznikla při instalaci pamětní desky věnované sto sedmnácti obětem šoa ze Zbraslavi a Lipenců jako její doplněk či rozšíření. Výzvy do transportu pro židovské obyvatele ze Zbraslavi a Lipenců do Terezína proběhly v roce 1942 ve třech hlavních vlnách: ze sto čtyřiceti tří transportovaných se dočkalo konce války dvacet šest osob. Na Zbraslav se jich vrátilo deset. Místní židovská náboženská obec, která ztratila za holocaustu své členy, nebyla obnovena. Nebuďme zticha a snažme se porozumět událostem, které se staly. Pokud jim neporozumíme, budou se opakovat. (knihydobrovsky.cz)

Autor citlivě zpracovává vývoj interetnických vztahů v českých zemích a Československu na konci 19. a v 1. pol. 20. století. Cílem je zasadit dějiny židovských komunit na tomto území do obecnějšího rámce, a proto je práce platná i v širším a globálnějším kontextu nejen česko(slovenských) dějin. Výchozím bodem je porovnání prací tří teoretiků nacionalismu. Práce je členěna chronologicky a její narativ je založen na medailonech různých osobností, na jejichž biografiích jsou znázorněny historické události v detailním pohledu. Důležitým prvkem je analýza jazykového a náboženského rozložení sil jednotlivých aktérů a subjektů a kontextualizace vztahů mezi česky a německy mluvícím židovským obyvatelstvem a dalšími jazykovými a etnickými entitami. (knihydobrovsky.cz)