Scherzo capriccioso - josef škvorecký

Historický román Josefa Škvoreckého Scherzo capriccioso, který poprvé vyšel v Torontu v roce 1984, znamenal v autorově tvorbě překvapivý obrat. Několik let věnoval autor pátrání po autentických stopách, které zanechal český skladatel Antonín Dvořák ve vzpomínkách lidí, s nimiž se setkal během svého působení na newyorské Národní konzervatoři v letech 1892-1895. Na základě archivního bádání i setkání s posledními pamětníky pak Škvorecký vystavěl nejen literární portrét geniálního tvůrce, ale také působivý obraz americké společnosti konce devatenáctého století. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor František Ondříček, česky Revize houslového partu Václav Snítil František Ondříček (1857-1922), jeden z nejslavnějších světových houslistů, byl obdivován zejména pro svou plnokrevnou hudebnost, vrcholnou techniku a podmanivost slohového podání. Je však znám také jako skladatel lidově bezprostředních, muzikantsky svěžích a svrchovaně účinných houslových kusů. Takové povahy je i jeho Scherzo capriccioso op. 18, z roku 1901, které zaznělo ve III. kategorii Mezinárodní houslové soutěže Jaroslava Kociana v Ústí nad Orlicí. (alza.cz)

Román Josefa Škvoreckého Mirákl vznikal v letech 1969 – 1972 a byl vydán v roce 1972 v torontském nakladatelství Sixty-Eight Publishers. V románu jsou zachyceny události z let 1949 – 1970, a to technikou filmových střihů, pomocí nichž se vrací hlavnímu protagonistovi vzpomínky z různých období jeho života. Čtenář je nucen neustále sledovat různé linie příběhu, které se mezi sebou vzájemně prolínají. Vedle sebe jsou řazeny na různém počtu stran popsané události z různých časových období. (knihydobrovsky.cz)

Černokněžník životních absurdit, stvořitel proudu příběhů, brusič třeskutých anekdot, gondoliér na rozkolísané kocábce v proudu událostí - to je Josef Škvorecký v románu Mirákl! Ironie při pohledu na sebe i na svět, bolestné cítění zmarněného času, satirické vyjádření neproniknutelnosti protichůdných dějů, zprostředkování skutečných významů pomocí dokonalých anekdot - to vše je Mirákl. Podtitul ho označuje za detektivku, děj ale k jasnému rozuzlení nespěje, naopak - cítíme marnost z hledání spolehlivé pravdy a sílící pochybnosti. Snad nemáme dost silné lokty ani žaludek - stejně jako zlatý chlapec a švindlíř, sobecký doháněč ztraceného času, milionový Danny Smiřický - proč ale bychom zůstávali poslední v řadě? Utrhněme si z radostí života aspoň něco, bez ohledu na názor doby… nejde neustále jen zpytovat svědomí. (knihydobrovsky.cz)

Dnes už kultovní a také světově proslulý román Josefa Škvoreckého, jednoho z nejvýraznějších autorů české moderní literatury, zobrazuje osm posledních dnů druhé světové války na malém městě viděných očima dospívajících "pásků", kteří se vysmívají falešným frázím a zdánlivě ušlechtilým gestům, ať už znějí srdečně vlastenecky, anebo pateticky revolučně. Teatrálnímu revolučnímu vzepětí svých otců proti kapitulujícím Němcům se kluci neubrání a Danny s kamarádem dokonce - spíš náhodou - zlikviduje německý tank a vítá Rudou armádu. Všeobecný nával vlasteneckého nadšení a výjevy mučení německých vojáků, kteří nestačili utéct, ho ale odpuzují a do mysli se mu vtírá obava ze sovětských vojáků, jejichž příchod už zmobilizoval místní komunisty. Škvoreckého román přinesl ve své době nejen převratný generační, nelítostně realistický a nemoralizátorský pohled na historické události, ale též sugestivně podanou psychologickou sondu do duše dospívajícího mladíka, jehož životní náplní byli dosud jen kamarádi, jazz a touha po Ireně, nedosažitelné lásce. Jazyk románu je živý a autentický, nesvázaný konvencemi. Režim autora za to vše pobouřeně odsoudil a zatratil, naopak čtenáři dílo uvítali s nadšením. (knihydobrovsky.cz)

Který český román obsahuje milostný příběh rozepjatý od cynismu k osudovosti, přitom je humorný, ironický a posléze se promění v kriminální drama vrcholící odvěkou otázkou zrady a pomsty, mravního selhání a trestu? Jeho hrdinku obklopuje téměř neproniknutelné tajemství… Odpověď je jediná: jde o Škvoreckého Lvíče. Autor, vynikající pozorovatel a vypravěč, obdivovatel F. S. Fitzgeralda a J. Conrada, umístil líčení komplikovaného dobývání slečny Lenky Stříbrné protřelým záletníkem redaktorem Karlem Lednem do pražského intelektuálního prostředí počátku 60. let, do nakladatelského zákulisí se všemi jeho intrikami a politickými kompromisy. Leden rozehraje svůj nesporný osobní šarm, vynaloží bohaté zkušenosti i pronáší vážně míněná milostná vyznání, aby dostal do postele Lenku Stříbrnou, ale ta jeho snahy odmršťuje s vtipem a ironií, až jejich dialogy připomínají Nebezpečné známosti, vrchol milostného cynismu. Jde mu stále jen o pár nocí, anebo se nakonec do černovlasé dívky s chlapeckým účesem, jejíž oči jsou „velké, černé a úplně bez duhovek. Jenom dva černé kotoučky jako z bakelitu…“ bláznivě zamiloval? Před koncem příběhu náhle mizí humor, přichází chlad – podivné a záhadně nelogické jednání slečny Stříbrné ústí v tragédii, vraždu. Skutečného viníka bychom mohli určit sami, ještě než ho odhalí autor... (knihydobrovsky.cz)

Román Zbabělci (1958), jímž Josef Škvorecký uvedl do české literatury postavu Dannyho Smiřického, vyvolal mimořádně kontroverzní kulturně-politický rozruch. Definitivní odsudek zazněl v referátu Ladislava Štolla — podle něho Škvoreckého román nevyhovoval dobovým normám a neplnil žádanou společenskou a ideologickou funkci. Z příkazu ÚV KSČ musel být proto pro následující vydání přepracován. Kritické vydání, které pro Českou knižnici připravil Michael Špirit v roce 1998, se vrátilo ke znění prvního vydání. Josef Škvorecký následně označil jeho text jako základní pro veškerá budoucí vydání románu. Reedice přináší především aktualizovaný doprovodný komentář. (knihydobrovsky.cz)

„Strašně smutná krásná muzika mě vzala do svého utěšlivého náručí, přede mnou se otáčeli holky a kluci, Venca Štern se rozezněl jako zvon, jako hrana lásky… nebo čeho… mládí…“ Prima sezóna je vzpomínka a stesk, sentimentální pokus se aspoň na pár hodin přenést do jiného času – do času báječného mládí a prvních lásek, který je prostoupen humorem a prolnut jazzovou muzikou. Kdykoliv sem ale může vtrhnout hrůza a strach, když vystoupí z nevlídné atmosféry provinčního města v době protektorátu. Jak kouzelně zní pod tím dusivým příkrovem geniální, nenapodobitelná povrchnost a neodolatelná banálnost milostných rozhovorů! „…flexaton toužebně zvolal do krásné noci mládí… where is the bird of Paradise?… brumendem převzali kluci měkký, něžný chórus, jako hučení lesa… hey-doo-dey… hay-doo-da… otočil jsem se a šel jsem k městu dolů… where is the bird of Paradise…? dolů, dolů, k půlnočnímu krásnému, smutnému městu Kostelci…“ (knihydobrovsky.cz)

Josef Škvorecký ovlivnil českou kulturu hned několika způsoby. Jako spisovatel napsal knihy, které baví a dojímají celé generace. Jako nakladatel zase udržoval díky exilovému 68 Publishers českou literaturu při životě, když jí bylo nejhůř. Jaký ale byl? Jak vypadalo jeho dětství nebo jak prožíval všechny ty dramatické změny? Nahlédněte za oponu známých faktů a seznamte se s ním prostřednictvím jedinečných materiálů i bohaté fotodokumentace. (patro.cz)

Tankový prapor Josefa Škvoreckého se vyznačuje humorem, který umí léčit. Krouží kolem nás temné síly? Otevřeme román – a ponoříme se do osvobodivé esence komické absurdity, jejíž nezanedbatelnou výhodou je, že se už stala a že se přihodila komusi jinému, autobiografickému Dannymu Smiřickému, kterého známe ze Zbabělců, nyní veliteli tanku, jenž si u Sedmého tankového praporu kroutí poslední půlrok vojny. Střely neodolatelného humoru a mistrných dialogů, u nichž se propuká do hlasitého smíchu, ale také vědomí, že za branami kasáren čeká cosi mnohem neurčitějšího, nejasného, budoucnost, život… kdo může říct? Tupost se tam venku maskuje rafinovaněji než pod důstojnickou čepicí. „Student Danny se stal rotným Smiřickým, a jako každý Čech v uniformě se v této situaci nevyhnutelně přiblížil ke kmotrovi všech vojínů světa, Josefu Švejkovi.“ – Jiří Voskovec „Člověk o ničem neví, až když to začne ztrácet. Až když je skoro po všem. Ten pitomej zákon života. Se všim pozdě. Pozdě! … a za oknem vylétávaly zlaté střely a zasahovaly hořící terče…“ – Josef Škvorecký (knihydobrovsky.cz)

Josef Škvorecký ovlivnil českou kulturu hned několika způsoby. Jako spisovatel napsal knihy, které baví a dojímají celé generace. Jako nakladatel zase udržoval díky exilovému 68 Publishers českou literaturu při životě, když jí bylo nejhůř. Jaký ale byl? Jak vypadalo jeho dětství nebo jak prožíval všechny ty dramatické změny? Nahlédněte za oponu známých faktů a seznamte se s ním prostřednictvím jedinečných materiálů i bohaté fotodokumentace. (knihydobrovsky.cz)

In 1945, in Kostelec, Danny is playing saxophone for the best jazz band in Czechoslovakia. Their trumpeter has just got out of a concentration camp, their bass player is only allowed in the band since he owns the bass, and the love of Danny's life is in love with somebody else. (knihydobrovsky.cz)

Druhé, revidované vydání prózy s podtitulem "Novela pro stálé čtenáře". Děj je zasazen do dvou časových pásem let 1963 a 1993, z nichž se prostřednictvím hlavního vypravěče Dannyho Smiřického přenášíme ve vzpomínkách do dalších období, zejména do nacistického protektorátu. Přestože v knize vystupuje řada postav známých z jiných Škvoreckého próz, v popředí stojí příběhy viny, trestu, odpuštění, statečnosti a věrnosti, které zde autor představuje vůbec poprvé. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Příběh o krátkém setkání dvou mladých lidí na bezútěšné rekreaci v Československu koncem padesátých let. (knihydobrovsky.cz)

Básnická skladba Josefa Škvoreckého Nezoufejte! vznikla v roce 1946, ve své době však nebyla publikována. Jde v pravém slova smyslu o generační výpověď celé jedné generace. Už do prvního zpěvu proniká realita poválečné Prahy, z níž chce básník zatím vidět to lepší, hezčí, nadějnější. Ovšem do dalších zpěvů svět roku 1946 vstoupí již "plným krokem". Únor 1948 se blíží. Byl by ochoten mluvčím "nového zítřka" dopřát sluchu, protiví se mu však davy, nebo spíš - řečeno dobovým slovníkem - masy, a vůbec nejpřesněji řečeno stáda. Sám by si přál být respektován ve své odlišnosti, ve své osobnosti, ve své jedinečnosti, jenže… (knihydobrovsky.cz)

Tragikomedie z dávných časů. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Román Zbabělci (1958), jímž Josef Škvorecký uvedl do české literatury autobiografickou postavu Dannyho Smiřického, vyvolal mimořádně kontroverzní kulturně politický rozruch. Přestože byl publikován s desetiletým odstupem od svého zrodu, oficiální kritika jej hodnotila výhradně v aktuálním ideologickém kontextu. Ostře odsoudila literární ztvárnění dějinných událostí (poslední dny nacistické okupace v prostředí východočeského maloměsta), které neodpovídalo jedinému tehdy přípustnému, stranickému výkladu historie. Vytýkala názorovou omezenost a společenskou neangažovanost autora a v jeho emfatické reflexi jazzu spatřovala skrytou propagaci amerického životního stylu. Škvoreckého román neplnil žádanou agitační funkci, neusiloval o ideovou a morální výchovu čtenáře, v měřítku dobových estetických norem se jevil jako „špinavý“ a „oplzlý“. Proto musel být z příkazu ÚV KSČ pro následující otisky přepracován. Kritické vydání Zbabělců, které pro Českou knižnici v roce 1998 připravil Michael Špirit, se vrátilo k původnímu znění a Škvorecký je poté označil za základní pro veškerá budoucí vydání. Michael Špirit pro přítomnou reedici text Zbabělců znovu přehlédl a také aktualizoval a významně rozšířil svůj komentář, v němž podrobně dokumentuje vznik a dobový ohlas románu i jeho textové proměny. (knihydobrovsky.cz)

Na stopy Čechů, kteří v letech 1861-1865 bojovali v americké občanské válce, narazil Josef Škvorecký víceméně náhodou, když v archivu Chicagské univerzity hledal podklady k románu o Antonínu Dvořákovi Scherzo capriccioso. Příběhy krajanů, kteří se dobrovolně zapojili do války o budoucí podobu Nového světa, na něj silně zapůsobily a inspirovaly ho k úvahám o příštím románu. Sedm let věnoval studiu archivních pramenů: vedle politicko-historických i vojenských okolností a peripetií války Severu proti Jihu se však snažil porozumět především denní rutině a běžným radostem a strastem tehdejších vojáků i civilistů, zkrátka najít otisky jejich skutečného života, které se z odborných pojednání zpravidla vytrácejí. Tak vznikla Nevěsta z Texasu, román nejen válečný, ale také milostný, dobrodružný, politický, společenský, místy dokonce humoristický - a samozřejmě také historický. Román o desítkách lidských osudů, který nelze jen číst, ale do něhož je třeba se ponořit a nechat se jím unést. Román, ve kterém nenajdeme jen jeden z mnoha příběhů o americké občanské válce, ale především - jako ve všech knihách Josefa Škvoreckého - hlubokou lidskou zkušenost. (knihydobrovsky.cz)

In 1945, in Kostelec, Danny is playing saxophone for the best jazz band in Czechoslovakia. Their trumpeter has just got out of a concentration camp, their bass player is only allowed in the band since he owns the bass, and the love of Danny's life is in love with somebody else. (knihydobrovsky.cz)

Poslední příběh stále smutného detektiva se tentokrát odehrává v autorově torontském působišti, kam se Borůvkovi podařilo uprchnout z československého vězení. Ani zde se mu však nepodaří osvobodit se od českého prostředí ani od své někdejší profese. Vypravěč příběhu, Kanaďan Neil, se kromě pátrání po vrahovi své sestry pokouší zorientovat v exotickém prostředí slovanské emigrantské komunity, která si s sebou z domova do Kanady přinesla všechny své historické i osobní problémy a animozity. (knihydobrovsky.cz)

Černokněžník životních absurdit, stvořitel proudu příběhů, brusič třeskutých anekdot, gondoliér na rozkolísané kocábce v proudu událostí – to je Josef Škvorecký v románu Mirákl! Ironie při pohledu na sebe i na svět, bolestné cítění zmarněného času, satirické vyjádření neproniknutelnosti protichůdných dějů, zprostředkování skutečných významů pomocí dokonalých anekdot – to vše je Mirákl. Podtitul ho označuje za detektivku, děj ale k jasnému rozuzlení nespěje, naopak – cítíme marnost z hledání spolehlivé pravdy a sílící pochybnosti. Snad nemáme dost silné lokty ani žaludek – stejně jako zlatý chlapec a švindlíř, sobecký doháněč ztraceného času, milionový Danny Smiřický – proč ale bychom zůstávali poslední v řadě? Utrhněme si z radostí života aspoň něco, bez ohledu na názor doby… nejde neustále jen zpytovat svědomí. (patro.cz)

Který český román obsahuje milostný příběh rozepjatý od cynismu k osudovosti, přitom je humorný, ironický a posléze se promění v kriminální drama vrcholící odvěkou otázkou zrady a pomsty, mravního selhání a trestu? Jeho hrdinku obklopuje téměř neproniknutelné tajemství… Odpověď je jediná: jde o Škvoreckého Lvíče. Autor, vynikající pozorovatel a vypravěč, obdivovatel F. S. Fitzgeralda a J. Conrada, umístil líčení komplikovaného dobývání slečny Lenky Stříbrné protřelým záletníkem redaktorem Karlem Lednem do pražského intelektuálního prostředí počátku 60. let, do nakladatelského zákulisí se všemi jeho intrikami a politickými kompromisy. Leden rozehraje svůj nesporný osobní šarm, vynaloží bohaté zkušenosti i pronáší vážně míněná milostná vyznání, aby dostal do postele Lenku Stříbrnou, ale ta jeho snahy odmršťuje s vtipem a ironií, až jejich dialogy připomínají Nebezpečné známosti, vrchol milostného cynismu. Jde mu stále jen o pár nocí, anebo se nakonec do černovlasé dívky s chlapeckým účesem, jejíž oči jsou „velké, černé a úplně bez duhovek. Jenom dva černé kotoučky jako z bakelitu…“ bláznivě zamiloval? Před koncem příběhu náhle mizí humor, přichází chlad – podivné a záhadně nelogické jednání slečny Stříbrné ústí v tragédii, vraždu. Skutečného viníka bychom mohli určit sami, ještě než ho odhalí autor... (patro.cz)

Dnes už kultovní a také světově proslulý román Josefa Škvoreckého, jednoho z nejvýraznějších autorů české moderní literatury, zobrazuje osm posledních dnů druhé světové války na malém městě viděných očima dospívajících „pásků“, kteří se vysmívají falešným frázím a zdánlivě ušlechtilým gestům, ať už znějí srdečně vlastenecky, anebo pateticky revolučně. Teatrálnímu revolučnímu vzepětí svých otců proti kapitulujícím Němcům se kluci neubrání a Danny s kamarádem dokonce – spíš náhodou – zlikviduje německý tank a vítá Rudou armádu. Všeobecný nával vlasteneckého nadšení a výjevy mučení německých vojáků, kteří nestačili utéct, ho ale odpuzují a do mysli se mu vtírá obava ze sovětských vojáků, jejichž příchod už zmobilizoval místní komunisty. Škvoreckého román přinesl ve své době nejen převratný generační, nelítostně realistický a nemoralizátorský pohled na historické události, ale též sugestivně podanou psychologickou sondu do duše dospívajícího mladíka, jehož životní náplní byli dosud jen kamarádi, jazz a touha po Ireně, nedosažitelné lásce. Jazyk románu je živý a autentický, nesvázaný konvencemi. Režim autora za to vše pobouřeně odsoudil a zatratil, naopak čtenáři dílo uvítali s nadšením. (patro.cz)

Svou poslední fiktivně autobiografickou knihu nabízí Škvorecký jako zá-bavný „Entrtejnment na stará témata o životě, ženách, osudu, snění, dělnické třídě, fízlech, lásce a smrti“. Psal ji s humorným nadhledem a sebeironií v exilovém bezčasí a jako by v kaleidoskopu absurdních mi-nipříběhů z mládí v protektorátu a z živoření za stalinismu – jež se prolínají s komickými debatami při krajanských setkáních v Kanadě a se Škvoreckého profesorským zápolením s „dětmi z prérie, jež „rozumí čtení, ale ne literatuře“ – nalézal zvláštní význam a smysl. Utečenci – oběti režimu, vlastenci a emigranti za lepším i kariéristé a ustrašení návštěvníci a donašeči z Husákova přivolávají autorovi nostalgické vzpomínky na dávné lásky a patálie. Absurditu vyprávěných osudů podtrhují dialogy ve východočeském nářečí a v krajanské Czenglish. Přes všechnu komediálnost prosvítá z románu smutek nad osudem zbabělců chycených do pasti totalitního režimu i nad naprostým nepochopením české zkušenosti pod kanadským nebem, kde už zlověstně raší první výhonky politické korektnosti.„Proč to vyprávíš?“, ptá se autora kanadská studentka literatury. „Pro radost, žal a smutek z života a smrti, Ireno.“Anglosasové ovšem dovedou ocenit humor a nerespektovat zavedená pravidla. Škvoreckého opus magnum, diskvalifikované češtinou, obdrželo v Kanadě státní cenu za anglicky psanou beletrii. (knihydobrovsky.cz)

V celém díle Josefa Škvoreckého, plném komických zápletek lidské marnosti, zaznívá bolestný tón ztracené generace, která předčasně dospěla za války, toužila po světě bez ideologie, bez reglementace, bez násilí a nesla vzpomínku na středostavovský komfort první republiky. Čekal ji však primitivismus politruků, pronásledování za buržoazní původ, chudoba a proletářská kultura. Škvoreckého krutě realistické prózy mají lyrický tón, jenž dosahuje nejvyšší intenzity právě v těchto dvou legendách - snech. Krásná Rebekka, která jediná z rodiny přežila koncentrační tábor, naslouchá v sedmi epizodách tragickému příběhu zmaru, smutnému svědectví o lidské zbabělosti, strachu a zradě, jež zničily nejenom její rodinu. Nadpozemsky půvabná slovenská Maďarka Emöke obětuje budoucnost, aby zachránila režimem postižené rodiče před bídou. Východisko z krutostí života nalézá v náboženském zanícení, jež její světácký posluchač nedokáže pochopit. A na to, aby její vyprávění možná předznamenalo milostnou předehru, jde okolní svět příliš zkratkou a pošpinění na sebe nenechá dlouho čekat. Rebekka a Emöke, dva žalozpěvy nad nadějemi mládí a smutným světem přetvářky a lži, nad věčnou milostnou hrou drobných klamů a úskoků - a především nad věčnou touhou po ztraceném ráji. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha: Vtip, nadhled, smutné oči – a vyšetřování zločinů. Soubor vtipně napsaných detektivních povídek z šedesátých let, které spojuje postava melancholického vyšetřovatele – poručíka Borůvky. Josef Škvorecký se asi musel dobře bavit při psaní příběhů postaršího melancholického detektiva, jenž se těžce vyrovnává se zkažeností lidí, kteří páchají zločiny. Ještěže má po ruce zbrklého asistenta a líbeznou příslušnici s nebetyčným drdolem. Poručík Borůvka, jemuž kolegové přezdívají Bublina a občas prožívá nepříjemnou mravní nejistotu, se vyznačuje bystrým úsudkem a lakonickým shrnutím v závěru vyšetřování. Do dvanácti detektivních povídek autor vložil své spisovatelské nadání, hru s jazykem, cit pro pointu a především nekonečnou radost z jemného, lehce ironického, ale nikdy nezraňujícího humoru. Poručíka Borůvku si zamilujete. Jak říká vrchní nadstrážmistr Šinták, poručík Borůvka je kouzelník! (knihydobrovsky.cz)

Začínající soukromý detektiv, nezaměstnaný doktor filozofie Pivoňka, vyšetřuje záhadnou vraždu, k níž došlo v literárních kruzích. Pátrá spolu se svou milou – on zná svět módních literátů, intelektuálů, ba i boháčů a krásných dam, jí není cizí pražský polosvět a svým instinktem mnohdy přijde i na to, co její akademický přítel nedokázal rozlousknout. Napínavý a rozmarný román prosycený dobovou atmosférou nás přenáší do dvojlomného světa první republiky, kde lidé používají nejen rozum, ale i srdce, vědí, co očekávat od druhých, ale i od světa. Ten je logický, předvídatelný a má nadějnou budoucnost. Je to svět, kde se vraždí jen po staru: z vášně a kvůli penězům. Co na tom, že jde o iluzi – chtěli bychom tam žít… Když se na posledních stránkách hroutí dosud nejpravděpodobnější varianta řešení, musí se hrdina vyrovnat s nečekaným, hořkým zklamáním. I tak ale: Kniha, nad níž si vzpomeneme na některé Čapkovy příběhy, je mile radostná, útěšná! (knihydobrovsky.cz)

Cyklus detektivních povídek Hříchy pro pátera Knoxe začal psát Josef Škvorecký v šedesátých letech, veden snahou vytvořit nový, dosud nevyzkoušený model detektivních příběhů. Ústřední hrdinkou je zpěvačka Eva Adamová, které se podařilo přechytračit strážce železné opony a odjet "reprezentovat československou kulturu" do světa, tzn. do barů a nočních podniků v různých městech západní Evropy a Spojených států. A na každé štaci ji čeká detektivní zápletka, kterou s pomocí důvtipu, mimořádného postřehu i kombinačních schopností vždy hravě vyřeší. Čtenář jí může s řešením pomoci, především si však může zahrát zábavnou hru s Ronaldem Arbuthnotem Knoxem, autorem pozoruhodného Desatera, shrnujícího zákony detektivního žánru, a v jednotlivých příbězích odhalit, které z "přikázání" autor právě zde porušil. Knížka vyšla poprvé roku 1973 v torontském nakladatelství manželů Škvoreckých a její dnešní popularitě přispělo i originální televizní zpracování režiséra Dušana Kleina. (knihydobrovsky.cz)

Novela, která na pozadí poúnorových událostí líčí jakousi labutí píseň prozápadně orientované pražské mládeže někdejších dobře situovaných rodin. Příběh z plesu v Reprezentačním domě brzy po Únoru, kdy plesová iluze dává ještě mnohým s obdivem vzhlížet ke všemu, co nylonem přicházelo od bohatých dárců z Ameriky a kdy jen někteří – jako např. mladý profesor, který musí nastoupit na škole někde na vesnici – chápou, že tato doba obdivné a mnohdy nekritické orientace končí. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha: V létě v roce 1982 se ve španělském Alicante v letním bytě MUDr. Dohnala setkala herečka Lída Baarová (7. září 1914, Praha - 27. října 2000, Salcburk) se spisovatelem Josefem Škvoreckým. Všichni byli emigranti z Československa a trávili spolu několik dní příjemným a zajímavým hovorem, věnovaným dramatickým zvratům v životě slavné herečky. Zřejmě poprvé (a nejspíš naposled) tu Lída Baarová mluví opravdu upřímně. Josef Škvorecký si z hovorů pořizoval amatérský zvukový záznam, který hodlal literárně zpracovat. Kniha skutečně o půl roku později vyšla v nakladatelství Sixty-Eight Publishers, Corp. Pod názvem Lída Baarová Útěky (1983). Dvanáct magnetofonových kazet, na kterých je zachycena celá hereččina pravdivá zpověď, věnoval později Josef Škvorecký Ondřeji Suchému. Z celkem osmnácti hodin vznikl nyní komplet 3CD (scénář střihů Naďa Dvorská), zachycující v chronologickém sledu životní osudy této slavné české hvězdy předválečného a válečného filmu (natočila za celý svůj život celkem 70 filmů). Pravdivá zpověď hvězdy předválečného a válečného filmu. Autentický zvukový záznam jejího přiznání z roku 1982. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Čtenářsky vděčné vzpomínky talentované, obdivované, ale i nenáviděné české herečky, která se proslavila nejen svou krásou a filmovými rolemi, ale i vztahem s nacistickým ministrem propagandy Josephem Goebbelsem. Kniha se čte jako napínavý román a Lída Baarová popisuje zákulisí barrandovských ateliérů, zajímavosti z natáčení v předválečném Berlíně a vyznává se i ze své naivity a lehkomyslnosti, která stála u zrodu jejího uměleckého i osobního pádu. Kdysi obletovaná herečka se po válce dočkala obvinění z kolaborace a ocitla se na čas v pankrácké věznici. Po únoru 1948 se jí za dramatických okolností podařilo uprchnout do zahraničí a v Itálii zahájila novou uměleckou kariéru. (knihydobrovsky.cz)

Nové příběhy smutného detektiva, kterého čtenáři již znali z knih Smutek poručíka Borůvky (1966) a Hříchy pro pátera Knoxe (1973), napsal Josef Škvorecký v polovině sedmdesátých let. V době, kdy už bylo jasné, že pobyt v exilu se autorovi - stejně jako dalším desetitisícům posrpnových exulantů - poněkud protáhne, vracel se Josef Škvorecký domů alespoň prostřednictvím hrdinů svých knížek. V případě poručíka Borůvky to ale zřejmě nebyl návrat úplně příjemný. Praha, okupovaná od srpna 1968 "spojeneckými" vojsky, se stala místem zločinů s politickou motivací, ale i s politickým "krytím", vůči nimž je i ten nejdůvtipnější detektiv bezmocný. A protože poručík Borůvka nenosil hroší kůži a se zločinci nespolupracoval, nemohla jeho kariéra tehdy skončit happyendem. Šest Borůvkových případů z konce šedesátých a počátku sedmdesátých let připomíná dobovou atmosféru až nepříjemně naléhavě. (knihydobrovsky.cz)

Kniha, která vychází jako 32. titul Spisů Josefa Škvoreckého, obsahuje dopisy, které si Škvorecký v letech 1968-1989 vyměnil se svým přítelem, hudebním publicistou Lubomírem Dorůžkou. Oproti prvnímu svazku jejich korespondence, který postihl období vojenské služby na počátku padesátých let a prvních kroků v různých zaměstnáních, se situace nyní významně proměnila. Josef Škvorecký na prahu normalizace odchází do kanadského exilu, zatímco Dorůžka zůstává v Praze. Jeho zaměstnání v hudebním nakladatelství Supraphon mu však umožňuje časté cesty na Západ, odkud vede se Škvoreckým bohatou korespondenci, odkud si domů vozí knížky vydané v torontském nakladatelství Sixty-Eight Publishers, ale současně Škvoreckému zprostředkovává informace o dění doma (velmi podrobně zejména v souvislosti s případem kriminalizace činnosti Jazzové sekce). Dopisovat si mohou i v době, kdy Dorůžka necestuje: za tím účelem mají postupně zřízeno několik krycích adres v Kanadě i Spojených státech. A tak kniha přináší i dopisy, které Dorůžka píše fiktivnímu americkému laborantovi z nemocnice v New Yorku či mladičké Kanaďance z Willowdale, která je sice po praprarodičích Češka, ale jejich jazyk už dávno neovládá. Zásluhou těchto dopisů získává kniha i pozoruhodné beletristické prvky, které prozrazují, že navzdory tíživým okolnostem i praktickým důvodům přechodné změny identity se autoři uvnitř svého letitého přátelství uměli i pobavit. (knihydobrovsky.cz)

Prózy Babylonský příběh a Konec nylonového věku v tomto spojení vycházejí poprvé. Navazují na sebe časově i tématicky. Děj první se odehrává těsně po válce, v mezidobí, kdy jedna éra přecházela v jinou. "Noční můra" už tu roztahuje křídla, ale až hrdinové prózy druhé se ocitají plně v jejím stínu: je po komunistickém převratu v roce 1948, oni však stále zkoušejí žít dál tak, jak žili ve věku jazzu, večírků a nylonu. (knihydobrovsky.cz)

42. svazek Spisů Josefa Škvoreckého přináší autorovy pozdní prózy, soubor Povídky z Rajského údolí a novelu Pulchra. Povídky nás vracejí do let, která Škvorecký prožil v Kanadě jako exulant, především však jako učitel tvůrčího psaní na torontské univerzitě. Leitmotivem komických próz jsou hrátky s češtinou a angličtinou, jejichž prostřednictvím autor s nadhledem zprostředkovává a komentuje vybrané "reálie" angloamerického světa a odlišnosti kanadských a českých společenských zvyklostí. V novele Pulchra Škvorecký pracuje s prvky příznačnými pro literaturu science-fiction: na počátku první kapitoly zamíří americká kosmická expedice ke vzdálené planetě, na níž vědci předpokládají existenci života. Navzdory tomuto východisku se v knize skrývají především autorovy pochyby o cestě, po níž se naše civilizace ubírá na počátku třetího tisíciletí, a úvahy nad hodnotami, k nimž se postupně přimyká. Obě knihy spojuje Škvoreckého údiv nad proměnami světa přelomu 20. a 21. století, který v jednom případě projevil s humorem a ve druhém se smutkem a skepsí. (knihydobrovsky.cz)

V celém díle Josefa Škvoreckého, plném komických zápletek lidské marnosti, zaznívá bolestný tón ztracené generace, která předčasně dospěla za války, toužila po světě bez ideologie, bez reglementace, bez násilí a nesla vzpomínku na středostavovský komfort první republiky. Čekal ji však primitivismus politruků, pronásledování za buržoazní původ, chudoba a proletářská kultura. Škvoreckého krutě realistické prózy mají lyrický tón, jenž dosahuje nejvyšší intenzity právě v těchto dvou legendách - snech. Krásná Rebekka, která jediná z rodiny přežila koncentrační tábor, naslouchá v sedmi epizodách tragickému příběhu zmaru, smutnému svědectví o lidské zbabělosti, strachu a zradě, jež zničily nejenom její rodinu. Nadpozemsky půvabná slovenská Maďarka Emöke obětuje budoucnost, aby zachránila režimem postižené rodiče před bídou. Východisko z krutostí života nalézá v náboženském zanícení, jež její světácký posluchač nedokáže pochopit. A na to, aby její vyprávění možná předznamenalo milostnou předehru, jde okolní svět příliš zkratkou a pošpinění na sebe nenechá dlouho čekat. Rebekka a Emöke, dva žalozpěvy nad nadějemi mládí a smutným světem přetvářky a lži, nad věčnou milostnou hrou drobných klamů a úskoků - a především nad věčnou touhou po ztraceném ráji. (patro.cz)

„Strašně smutná krásná muzika mě vzala do svého utěšlivého náručí, přede mnou se otáčeli holky a kluci, Venca Štern se rozezněl jako zvon, jako hrana lásky… nebo čeho… mládí…“ Prima sezóna je vzpomínka a stesk, sentimentální pokus se aspoň na pár hodin přenést do jiného času – do času báječného mládí a prvních lásek, který je prostoupen humorem a prolnut jazzovou muzikou. Kdykoliv sem ale může vtrhnout hrůza a strach, když vystoupí z nevlídné atmosféry provinčního města v době protektorátu. Jak kouzelně zní pod tím dusivým příkrovem geniální, nenapodobitelná povrchnost a neodolatelná banálnost milostných rozhovorů! „…flexaton toužebně zvolal do krásné noci mládí… where is the bird of Paradise?… brumendem převzali kluci měkký, něžný chórus, jako hučení lesa… hey-doo-dey… hay-doo-da… otočil jsem se a šel jsem k městu dolů… where is the bird of Paradise…? dolů, dolů, k půlnočnímu krásnému, smutnému městu Kostelci…“ (patro.cz)

Tankový prapor Josefa Škvoreckého se vyznačuje humorem, který umí léčit. Krouží kolem nás temné síly? Otevřeme román – a ponoříme se do osvobodivé esence komické absurdity, jejíž nezanedbatelnou výhodou je, že se už stala a že se přihodila komusi jinému, autobiografickému Dannymu Smiřickému, kterého známe ze Zbabělců, nyní veliteli tanku, jenž si u Sedmého tankového praporu kroutí poslední půlrok vojny. Střely neodolatelného humoru a mistrných dialogů, u nichž se propuká do hlasitého smíchu, ale také vědomí, že za branami kasáren čeká cosi mnohem neurčitějšího, nejasného, budoucnost, život… kdo může říct? Tupost se tam venku maskuje rafinovaněji než pod důstojnickou čepicí. (patro.cz)

Druhý svazek Bibliografie Josefa Škvoreckého, která vzniká ve spolupráci Literární akademie a Ústavu pro českou literaturu AV ČR, obsahuje především informace o veškerých českojazyčných kritických a analytických ohlasech autorova díla a o těch momentech autorova profesního i soukromého života, které byly zaznamenány v tisku. Připojeny jsou i podrobné informace o Škvoreckého spolupráci s divadlem, filmem, televizí a rozhlasem. (knihydobrovsky.cz)

První svazek Bibliografie Josefa Škvoreckého, která vzniká ve spolupráci Literární akademie a Ústavu pro českou literaturu AV ČR, zahrnuje veškeré autorovy texty publikované v češtině do 30. června 2004. Chronologicky řazené záznamy jsou přehledně uspořádany do několika kapitol vymezených charakterem díla a způsobem jeho publikování. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha na CD - V létě v roce 1982 se ve španělském Alicante v letním bytě MUDr. Dohnala setkala herečka Lída Baarová (7. září 1914, Praha - 27. října 2000, Salcburk) se spisovatelem Josefem Škvoreckým. Všichni byli emigranti z Československa a trávili spolu několik dní příjemným a zajímavým hovorem, věnovaným dram V létě v roce 1982 se ve španělském Alicante v letním bytě MUDr. Dohnala setkala herečka Lída Baarová (7. září 1914, Praha - 27. října 2000, Salcburk) se spisovatelem Josefem Škvoreckým. Všichni byli emigranti z Československa a trávili spolu několik dní příjemným a zajímavým hovorem, věnovaným dramatickým zvratům v životě slavné herečky. Zřejmě poprvé (a nejspíš naposled) tu Lída Baarová mluví opravdu upřímně. Josef Škvorecký si z hovorů pořizoval amatérský zvukový záznam, který hodlal literárně zpracovat. Kniha skutečně o půl roku později vyšla v nakladatelství Sixty-Eight Publishers, Corp. Pod názvem Lída Baarová Útěky (1983). Dvanáct... (alza.cz)

Josef Škvorecký a Zdena Salivarová opět prokázali své vypravěčské mistrovství a zároveň potvrdili své výsadní postavení mezi klasickými autory novodobé české literatury. Josefu Škvoreckému se navíc podařilo úspěšně navázat na detektivky, které vydal s Janem Zábranou a které se ve své době staly literární senzací. Tentokrát nás autoři zavedou do prostředí českých exulantů a emigrantů v Torontu po roce 1968. Lyrický detektivní příběh je napsaný s jemným smyslem pro humor, v němž ale samozřejmě nechybí ani pořádná dávka napětí... (knihydobrovsky.cz)

Čtenářsky vděčné vzpomínky talentované, obdivované, ale i nenáviděné české herečky, která se proslavila nejen svou krásou a filmovými rolemi, ale i vztahem s nacistickým ministrem propagandy Josephem Goebbelsem. Kniha se čte jako napínavý román a Lída Baarová popisuje zákulisí barrandovských ateliérů, zajímavosti z natáčení v předválečném Berlíně a vyznává se i ze své naivity a lehkomyslnosti, která stála u zrodu jejího uměleckého i osobního pádu. Kdysi obletovaná herečka se po válce dočkala obvinění z kolaborace a ocitla se na čas v pankrácké věznici. Po únoru 1948 se jí za dramatických okolností podařilo uprchnout do zahraničí a v Itálii zahájila novou uměleckou kariéru. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Román s detektivní zápletkou z prostředí nakladatelství s jeho zaběhlou, oportunní, ale i taktizující a statečnou "komunikací" s představiteli vládní a stranické moci, tedy "personální" unií, která k tomu mimo jiné měla zvláštní orgán, tzv. HSTD, tj. Hlavní správu tiskového dozoru, jednoduše řečeno cenzuru. Krásná a tajemná slečna Stříbrná se objevuje na scéně. Podle románu vznikl film Flirt se slečnou Stříbrnou. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Román Josefa Škvoreckého Mirákl vznikal v letech 1969–1972 a byl vydán v roce 1972 v torontském nakladatelství Sixty-Eight Publishers. V románu jsou zachyceny události z let 1949 až 1970, a to technikou filmových střihů, pomocí nichž se vrací hlavnímu protagonistovi vzpomínky z různých období jeho života. Čtenář je nucen neustále sledovat různé linie příběhu, které se mezi sebou vzájemně prolínají. Vedle sebe jsou řazeny na různém počtu stran popsané události z různých časových období, události jak dějinně důležité, tak zcela banální. Kniha má dvě hlavní linie. Hlavními tématy, jež prostupují celý text, jsou učitelská dráha v Kostelci, další osudy Dannyho Smiřického a zázrak, který je inspirován skutečnou událostí z roku 1949. Příběh románu začíná příchodem mladého učitele na dívčí sociální školu, kde se setkává s další postavou, která prochází textem, Liškou, která ho svádí. Spletitý děj popisuje různé situace na dívčí škole, počínaje Dannyho zdrženlivostí, způsobenou kapavkou, konče maturitami. Další, detektivní, linii tvoří události kolem tzv. čihošťského zázraku a samozřejmě události roku 1968. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Autentické zvukové záznamy vzpomínek velké hvězdy české kinematografie V roce 1974 přiletěl Josef Škvorecký z Kanady na Maltu do domu Adiny Mandlové a několik dnů s ní nahrával rozhovor, který měl sloužit jako pracovní podklad pro knihu vydanou nakladatelstvím manželů Škvoreckých pod názvem Adina Mandlová - Dneska už se tomu směju. Záznam na 11 kazetách později věnoval Josef Škvorecký Ondřeji Suchému, který podle těchto zvukových materiálů napsal knihu Čemu se smála Adina Mandlová. Tyto kazety vycházejí nyní, po úpravě maximálního čištění a střihu, v kompletu 3CD, navazujícím na předchozí podobné album Případ Lída Baarová. I zde ruší vyprávění, zamýšlené pouze jako technická pomůcka pro knihu, okolní zvuky, zvony, hovor u vedlejšího stolu a podobně. Vyprávění herečky je však maximálně autentické, ona sama fascinuje přirozeností a nesmírnou inteligencí. Dozvídáme se velké množství zajímavých informací ze světa českého filmu dvacátých až čtyřicátých let v nekonvenčním toku myšlenek této velké prvorepublikové filmové hvězdy. Kromě podrobností k jednotlivým filmům z její kariéry se dozvíme i řadu dosud neznámých sdělení z dalšího poválečného života zajímavé ženy, která kromě krásy zdědila i nesmírný smysl pro humor. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha: Září 1938. Nad Československem se stahují válečná mračna, zatímco v pražském Braníku dojde k záhadné vraždě. Hitler žádá Sudety a ve vile čp. 383 v ulici Nad myslivnou je nalezen zastřeleny pár. Major Československé armády Dušan Činovskyý a dcera ministerského rady Zuzana Bechyňová. Oba nazí, major na posteli, dívka na koberci. Vyšetřovatelé od počátku pochybují, že jde o pouhý vztahový mord, což naznačuje i název knihy. Vražda se zárukou. Dějiny se v mnoha detailech opakují. Na sklonku zimy 2022 čeká na pomoc západních demokracií Ukrajina napadená Ruskem, takže detektivka dostává s Putinovou invazí i aktuální rozměr. "Hitler nás letecky zničí," prorokují účastníci banketu v barrandovské vile na samém počátku Vraždy se zárukou. "Myslím, že Hitler se víc naparuje, než je skutečně silný. Hitlerova armáda nemá dostatečný výcvik. Bude stačit, když se Anglie s Francií za nás pevně postaví," oponují další hosté party. Úvahy, zda se Československo mělo německé invazi aktivně bránit, v detektivce pochopitelně zastiňuje jiná otázka. Kdo je vrahem majora a snové krásky? A je tu ještě jeden velký problém. Kdo vůbec knihu napsal? Respektive celou detektivní trilogii: Vražda pro štěstí (1962), Vražda se zárukou (1964) a Vražda v zastoupení (1967). Byl to Josef Škvorecký, či spíše Jan Zábrana? Anebo trilogii napsali společně, jak se uvádí na přebalech detektivek ve vydáních po roce 1989? Spisovatel Patrik Ouředník se pokusil s důkladností sobě vlastní odpovědět v knize Svobodný prostor jazyka (Torst 2013). Do sametové revoluce byla detektivka připisována jen Zábranovi, ten však zesnul již v roce 1984 a Škvorecký začal po roce 1989 o sepsání trilogie vypouštět rozporuplné informace. "Josef Škvorecký je autorem s výhradou," navrhuje diplomaticky Ouředník. Autorství je zkrátka bez záruky. Jisté je, že vznikla vtipná detektivka na hraně s pitoreskní parodií. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha: Kdo otrávil šéfredaktora kolaborantského deníku? A jak s tímto případem souvisí záhadný inzerát, tajná schránka s kompromitujícími materiály a známá herečka s nevalnou pověstí? Závěrečná část detektivní trilogie Josefa Škvoreckého a Jana Zábrany se odehrává v roce 1941. Doktor Pivoňka z detektivní kanceláře Ostrozrak tentokrát pátrá po vrahovi šéfredaktora kolaborantských novin. Ten byl během večírku otráven cyankáli z ampulky, které se přidělují jen načnýmnacistickým pohlavárům. S pátráním detektivovi pomáhá jeho přítelkyně Boženka, swingová zpěvačka, která už si získala renomé na pražské jazzové scéně a je zároveň velmi zdatnou luštitelkou hádanek, křížovek a hlavolamů. S případem souvisí jeden záhadný inzerát, tajná schránka na neznámém místě a také známá česká herečka, která se kvůli kariéře zaprodala nacistům. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha: Kdo stojí za vraždou šéfredaktora svérázného literárního časopisu? Detektivka Josefa Škvoreckého a Jana Zábrany Vražda pro štěstí nás zavede do světa pražské prvorepublikové smetánky i mezi hospodské povaleče a zlodějíčky. Básník, prozaik a překladatel Jan Zábrana společně s Josefem Škvoreckým napsali tři detektivní příběhy, které se odehrávají v prvorepublikovém Československu: Vražda pro štěstí (1962), Vražda se zárukou (1964) a Vražda v zastoupení (1967). Ústřední postavou všech tří dílů je doktor Jaroslav Pivoňka, soukromé očko detektivní kanceláře Ostrozrak, který se z nezkušeného nováčka postupně vypracuje v opravdového kriminalistu. V pátrání a odhalování souvislostí mu - na způsob doktora Watsona - pomáhá jeho milá Boženka, která je na rozdíl od vystudovaného filozofa dívkou prostou, leč přirozeně inteligentní. Svým selským rozumem a ženským instinktem mnohdy přijde na to, co její vzdělaný přítel pomocí logiky a intelektu nedokáže rozluštit. (knihydobrovsky.cz)

VCHOD DO REPREZENTAČNÍHO DOMU … „Pomýšlíte na specializaci?“ „Chtěl bych asi zůstat u chirurgie,“ ale pomýšlím spíš na Irenu. „To je dobrý obor. Já dokončuju otolaryngologickou atestaci.“ „Což je pro něj typický – tam se může pořád v něčem šťourat, viď Otto?“ vnesla Alena do konverzace humorný element a upřela na doktora profesionálně zamilovaný pohled. Celá skupinka se zasmála. „Alenka nemá pochopení pro vědu,“ pravil neméně žertovně doktor Havel. Humory pokračovaly, ale Sam náhle ucítil, že se na něho někdo dívá. Rychle se rozhlédl po sále, neboť dobře věděl, že telepatie existuje. Bílé, černé a růžové skvrny toalet se otáčely v kaleidoskopu a v jejich středu uviděl Irenu, v černých šatech z lesklého taftu, jak jde přímo k němu, úplně jiná – přesně jak je to popsáno v psychologii – než všechny ostatní, krásná jako sametový ocún z černého jezera, a táhne za sebou otráveně vyhlížejícího Roberta. … Autor se na mnoha místech dopouští hrubého nevkusu (strana 6, 7, 8 – popis Jiřiny v koupelně, str. 9 – popis neznámé dívky v tramvaji, str. 29–32 – popis manželské scény u Hillmanových, přirovnání „utíká jako březí kráva“ na str. 84 …) Vedle jazykové vulgárnosti je patrno, že jde o scény, které jsou velmi choulostivé, spíše pornografické. Vydání knihy nedoporučuji především s ohledem na špatný vliv, který by mohla mít na mládež … Tak zněl v roce 1957 cenzurní posudek, který vypracovala plnomocnice tehdejší Hlavní správy tiskového dohledu, a kniha pak mohla vyjít až o jedenáct let později. Navzdory dnešnímu strašlivému nástupu nových mravokárců a cenzorů nepotřebujeme zatím ke čtení Škvoreckého novely zvláštní povolení. To je dobře, jinak bychom nemohli procítit důvěrný pohled na tápavé kroky čerstvě dospělých dívek a mladíků za vnuceného politicko-společenského zlomu. Nový režim zneplatní osvědčené normy, zvrátí osudy rodin, ke kariérám vyzdvihne bezzásadové oportunisty a hlavním měřítkem lidských kvalit paradoxně učiní materialismus. Pod jeho tlakem budou předčasně zhasínat zášlehy nezištného nadšení a krásné skončí na léta pod botou primitivně užitkového. DATUM VYDÁNÍ: (patro.cz)