Přehodit řeku - kučera ilja

Na podzim roku 1934 se v malém hotýlku Záhoří u Svatojánských proudů ubytuje německý inženýr Rudolf Formis a z vlastnoručně vyrobené tajné vysílačky zahájí pravidelné protinacistické rozhlasové vysílání do své někdejší vlasti. Přímo z nejvyšších kruhů zazní jednoznačný rozkaz – vypátrat a umlčet. Rozběhne se dramatický hon na osamoceného člověka, který se postavil velkému zlu. Takřka o osmdesát let později jsou už trosky někdejšího hotelu Záhoří dávno pod hladinou Slapské přehrady. V nedalekého penzionu se ubytuje novinář Jakub Halmich, rozhodnutý před blížící se padesátkou vymanit z dosavadního stereotypu svého povolání a napsat román právě o Rudolfu Formisovi. Netuší ale, že příští dny mu přinesou i seznámení s Patrícií, třiatřicetiletou stavební architektkou, zvláštní a rozporuplnou osobností, která sem jezdí na zděděnou chatu. Seznámení, které nečekaným způsobem zasáhne do jeho života. Autor líčí oba příběhy, jeden skutečný a historicky věrný, druhý smyšlený, čtivým a strhujícím způsobem. Sází na své vyzrálé vypravěčství, cit pro detail a jemné prokreslení charakterů postav. I přes odstup dvou generací objevuje jisté paralely a nachází i znepokojující souvislosti a podobnost Evropy těsně předválečné s Evropou současnou. Neměnná zůstává i lidská touha a vůle žít a nevzdávat se, byť by život stavěl do cesty jakékoliv překážky. Knihu doprovodila původními ilustracemi akademická malířka Helena Horálková. Román vychází současně i v audioknižní podobě v podání Lukáše Hlavici, dvojnásobného držitele titulu nejlepší interpret v prestižní soutěži Audiokniha roku za léta 2016 (Spalovač mrtvol) a 2017 (Vražda v Orient Expresu). (patro.cz)

Na přelomu let 1934 a 1935 se německý uprchlík, vynikající radiotechnik Rudolf Formis ukryl v malém hotelu Záhoří v místech nynější Slapské přehrady a z vlastnoručně sestavené rozhlasové stanice vysílal do bývalé vlasti pravidelné protinacistické relace. V lednu 1935 byl vypátrán agenty nacistické zpravodajské služby Sicherheitsdienst a za dramatických okolností se stal obětí fémové vraždy. Jeho osudy líčí autor tohoto článku ve svém právě vydávaném románu Přehodit řeku ()(vychází i jako audiokniha v podání Lukáše Hlavici). Inženýrův skutečný příběh se tu prolíná s literárním příběhem novináře, který chystá o dávných událostech knihu. Práce na ní ho přivede k seznámení s mladou ženou, která závažným způsobem vstoupí do jeho života, ale i ke zjištění, v čem všem se svět dneška podobá světu poloviny třicátých let. CDMP3, délka 7hodin 53 minut (patro.cz)

Audiokniha:,Na podzim roku 1934 se v malém hotýlku Záhoří u Svatojánských proudů ubytuje německý inženýr Rudolf Formis a z vlastnoručně vyrobené tajné vysílačky zahájí pravidelné protinacistické rozhlasové vysílání do své někdejší vlasti. Přímo z nejvyšších kruhů zazní jednoznačný rozkaz – vypátrat a umlčet. Rozběhne se dramatický hon na osamoceného člověka, který se postavil velkému zlu. Takřka o osmdesát let později jsou už trosky někdejšího hotelu Záhoří dávno pod hladinou Slapské přehrady. V nedalekého penzionu se ubytuje novinář Jakub Halmich, rozhodnutý před blížící se padesátkou vymanit z dosavadního stereotypu svého povolání a napsat román právě o Rudolfu Formisovi. Netuší ale, že příští dny mu přinesou i seznámení s Patrícií, třiatřicetiletou stavební architektkou, zvláštní a rozporuplnou osobností, která sem jezdí na zděděnou chatu. Seznámení, které nečekaným způsobem zasáhne do jeho života. Autor líčí oba příběhy, jeden skutečný a historicky věrný, druhý smyšlený, čtivým a strhujícím způsobem. Sází na své vyzrálé vypravěčství, cit pro detail a jemné prokreslení charakterů postav. I přes odstup dvou generací objevuje jisté paralely a nachází i znepokojující souvislosti a podobnost Evropy těsně předválečné s Evropou současnou. Neměnná zůstává i lidská touha a vůle žít a nevzdávat se, byť by život stavěl do cesty jakékoliv překážky. Knihu doprovodila původními ilustracemi akademická malířka Helena Horálková. Román vychází současně i v audioknižní podobě v podání Lukáše Hlavici, dvojnásobného držitele titulu nejlepší interpret v prestižní soutěži Audiokniha roku za léta 2016 (Spalovač mrtvol) a 2017 (Vražda v Orient Expresu). Čte: Lukáš HlavicaFormát: CD Mp3 (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Na podzim roku 1934 se v malém hotýlku Záhoří u Svatojánských proudů ubytuje německý inženýr Rudolf Formis a z vlastnoručně vyrobené tajné vysílačky zahájí pravidelné protinacistické rozhlasové vysílání do své někdejší vlasti. Přímo z nejvyšších kruhů zazní jednoznačný rozkaz – vypátrat a umlčet. Rozběhne se dramatický hon na osamoceného člověka, který se postavil velkému zlu. Takřka o osmdesát let později jsou už trosky někdejšího hotelu Záhoří dávno pod hladinou Slapské přehrady. V nedalekého penzionu se ubytuje novinář Jakub Halmich, rozhodnutý před blížící se padesátkou vymanit z dosavadního stereotypu svého povolání a napsat román právě o Rudolfu Formisovi. Netuší ale, že příští dny mu přinesou i seznámení s Patrícií, třiatřicetiletou stavební architektkou, zvláštní a rozporuplnou osobností, která sem jezdí na zděděnou chatu. Seznámení, které nečekaným způsobem zasáhne do jeho života. Autor líčí oba příběhy, jeden skutečný a historicky věrný, druhý smyšlený, čtivým a strhujícím způsobem. Sází na své vyzrálé vypravěčství, cit pro detail a jemné prokreslení charakterů postav. I přes odstup dvou generací objevuje jisté paralely a nachází i znepokojující souvislosti a podobnost Evropy těsně předválečné s Evropou současnou. Neměnná zůstává i lidská touha a vůle žít a nevzdávat se, byť by život stavěl do cesty jakékoliv překážky. Román vychází v audioknižní podobě v podání Lukáše Hlavici, dvojnásobného držitele titulu nejlepší interpret v prestižní soutěži Audiokniha roku za léta 2016 (Spalovač mrtvol) a 2017 (Vražda v Orient Expresu). Ilja Kučera ml. (1962) Narodil se v Praze v rodině rozhlasového redaktora a soudničkáře Ilji Kučery a učitelky Marie Kučerové. Je vnukem příbramského básníka Fráni Kučery, s nímž se ovšem na tomto světě minul o rovných třiatřicet let. V roce 1980 maturoval na vršovickém gymnáziu Přípotoční. Následující rok pracoval jako redakční elév v tehdejším humoristickém týdeníku Dikobraz. V letech 1981-3 studoval na Fakultě žurnalistiky UK, po svém vyloučení pak vystřídal řadu krátkodobých zaměstnání jako knihovník, zeměměřič, pošťák, pomocník u archeologie apod. Po té se dík svému slábnoucímu zraku uchýlil do invalidního důchodu. Lukáš Hlavica (* 1965) Je absolventem herectví na pražské DAMU, kde posledních dvacet let působí jako pedagog. Kromě herectví a výuky se úspěšně věnuje divadelní i rozhlasové režii. Dlouhodobě spolupracuje s Českým rozhlasem, působil v Národním divadle i v Divadle na Vinohradech, poté na čtyři roky zakotvil jako režisér v Dejvickém divadle (jeho inscenace Bratři Karamazovi se hrála bezmála 15 let). (knihydobrovsky.cz)

Na podzim roku 1934 se v malém hotýlku Záhoří u Svatojánských proudů ubytuje německý inženýr Rudolf Formis a z vlastnoručně vyrobené tajné vysílačky zahájí pravidelné protinacistické rozhlasové vysílání do své někdejší vlasti. Přímo z nejvyšších kruhů zazní jednoznačný rozkaz - vypátrat a umlčet. Rozběhne se dramatický hon na osamoceného člověka, který se postavil velkému zlu. Takřka o osmdesát let později jsou už trosky někdejšího hotelu Záhoří dávno pod hladinou Slapské přehrady. V nedalekého penzionu se ubytuje novinář Jakub Halmich, rozhodnutý před blížící se padesátkou vymanit z dosavadního stereotypu svého povolání a napsat román právě o Rudolfu Formisovi. Netuší ale, že příští dny mu přinesou i seznámení s Patrícií, třiatřicetiletou stavební architektkou, zvláštní a rozporuplnou osobností, která sem jezdí na zděděnou chatu. Seznámení, které nečekaným způsobem zasáhne do jeho života. Autor líčí oba příběhy, jeden skutečný a historicky věrný, druhý smyšlený, čtivým a strhujícím způsobem. Sází na své vyzrálé vypravěčství, cit pro detail a jemné prokreslení charakterů postav. I přes odstup dvou generací objevuje jisté paralely a nachází i znepokojující souvislosti a podobnost Evropy těsně předválečné s Evropou současnou. Neměnná zůstává i lidská touha a vůle žít a nevzdávat se, byť by život stavěl do cesty jakékoliv překážky. Knihu doprovodila původními ilustracemi akademická malířka Helena Horálková. Román vychází současně i v audioknižní podobě v podání Lukáše Hlavici, dvojnásobného držitele titulu nejlepší interpret v prestižní soutěži Audiokniha roku za léta 2016 (Spalovač mrtvol) a 2017 (Vražda v Orient Expresu). (knihydobrovsky.cz)

Komediální detektivky Ilji Kučery a Miroslava Honzíka z šedesátých let minulého století. I Češi mají svého Holmese. Je sice trochu nakažen Švejkem a trochu inspektorem Ledvinou, ale to na jeho metodách nic nemění. Zločinec bude dopaden. Bez ohledu na cokoli. (patro.cz)

Třetí beletristický počin šestačtyřicetiletého novináře a publicisty Ilji Kučery ml.. Odehrává se souběžně ve dvou časových rovinách, první víceméně současné, druhé probíhající koncem osmdesátých let. To umožňuje ústřední postavě novináře v polobulvárním časopise, který si příliš neváží sebe, natož pak své práce, nahlížet s melancholií, ale i ironií na svůj někdejší život. Život rozpolcený fatálním vztahem ke dvěma dívkám současně, z něhož se jedna z nich vymaní přirozenou cestou jiného vztahu, druhá konverzí ke křesťanství. Román je psán dynamickou formou s intenzivním dějovým prožitkem, který však také vede k úvahám o věcech zásadních a nadčasových. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha: OSM VESELÝCH PŘÍBĚHŮ PRO DĚTI A JEJICH DOSPĚLÉ. Uprostřed Boubínského pralesa žije v malém domku pětice sloních bratrů. Slan, Slen, Slin, Slon a Slun. Jejich hlavy zdobí uši tak velké, že jimi stačí zamávat a slůňadla se vznesou do výšky a letí. Své kouzelné choboty dokážou proměnit třeba ve šroubovák, kladivo, ale i trubku nebo saxofon. Spolu s kamarády sovou a medvědem prožívají napínavá dobrodružství. (knihydobrovsky.cz)

Slan, Slen, Slin, Slon a Slun, pět bráchů, kteří společně žijí v domku v šumavském Boubínském pralese. Díky obřím uším dovedou skvěle létat, choboty umějí proměnit v jakýkoliv nástroj, hudební nevyjímaje. A tak se svými přáteli medvědem Jindřichem Hradcem a moudrou sovou dokážou stejně tak zachránit železničářskou slávu na Kubově Huti před partou loupežníka Šumvajze, jako dopravit zbloudilého delfína Bélatelepa z maďarského Balatonu na Jamajku. Pro smutného pana učitele ze Srní postaví jazzovou kapelu, vysvobodí Jindřicha Hradce ze zajetí v cirkusu Kaníkul nebo napraví osud Dvořákovy Rusalky. Autor vypráví o slůňadlech civilním jazykem, ovšem s humorem a nadsázkou tak, aby se spolu s dětmi pobavili i jejich rodiče. Knihu okouzlujícím způsobem ilustroval svými linoryty akademický malíř Vojtěch Horálek. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Pohádka o zeleném panáčkovi, Pohádka o kouzelných rohačkách, Pohádka o mravencích s boulemi na hlavě, Pohádka o veverčí jedenáctce a další, které byly nahrány a vydány v roce 1973 v Supraphonu, byly později v roce 1984 dokonce v animované podobě uváděny Českou televizí jako Večerníček. Pohádky o pravidlech a o bezpečnosti silničího provozu v podání Karla Högera, Štěpánky Haničincové, Jiřiny Bohdalové, Lubomíra Lipského a dalších uvádíme nyní v digitální podobě. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Herec Roman Štolpa v něm čte povídky ze stejnojmenné knížky prozaika a publicisty Ilji Kučery ml. (vnuka příbramského básníka Fráni Kučery) za doprovodu písní rockového šansoniéra Ravena. Pořadem provází autor. V průběhu večera bude slavnostně pokřtěno audio CD s vybranými povídkami z této knížky, rovněž v podání Romana Štolpy. V jednotlivých povídkách autor vypráví humorné i poetické příběhy o svém otci, v nichž se jednak vrací k jeho historkám o studentských časech, ochotnických letech na rodném Příbramsku či sedmatřicetiletém působení v Československém rozhlase, jednak svého otce popisuje jako svérázného tatínka a dědečka otevřeného všem krásám života. Knihu vydalo v listopadu 2013 nakladatelství Jalna, v audioknižní podobě vyšlo v říjnu 2014 ve vydavatelství Tebenas. (knihydobrovsky.cz)

TA NOC SE NEJSPÍŠ NEVRÁTÍ je cyklus jedenácti beletristických povídek ze současnosti prozaika a publicisty Ilji Kučery ml. Jedná se o jedenáct v podstatě obyčejných příběhů, v podstatě obyčejných lidí, které však pod citlivým a empatickým drobnohledem autora přerůstají v překvapivá soukromá dramata. Postavy jednotlivých příběhů jsou líčeny s velkým citem, porozuměním ale mnohdy i s patřičnou dávkou humoru a grotesknosti. Ilja Kučera ml. se vyhýbá módním trendům, nesnaží se šokovat ale spíše okouzlit poetikou vidění svých hrdinů, jejich příběhů a v neposlední řadě i barvitostí plnokrevného jazyka. Knihu působivě ilustrují původní snímky významného současného českého fotografa Jiřího Turka. "Sborník povídek Ta noc se nejspíš nevrátí lze bez nadsázky přirovnat k malým literárním skvostům." charakterizuje knihu spisovatelka Jitka Neradová."Kučerovy příběhy se pyšní vtipem, jemnou nadsázkou, mixem černého humoru a tvrdé reality, nostalgie s cynismem a vždy dokonalou pointou." Teatrolog a spisovatel Michal Čunderle dodává:"Ilja Kučera píše povídky, kterými především umí výborně navodit atmosféru. Atmosféru letního, bouřkou zalknutého dne, atmosféru znavené noci rozostřené třídním srazem anebo atmosféru ztracených odpolední prosezených někde na zábradlí, obvykle tedy atmosféru nasáklou přirozeně - nenásilně a cudně - erotizujícím ovzduším." (knihydobrovsky.cz)

Soubor drobných rodinných příběhů na pomezí povídek a memoárů s původními ilustracemi akademické malířky Heleny Horálkové. "Kniha, kterou držíte v ruce, není vlastně moje kniha. Je to ve skutečnosti knížka mého otce. Já se jen samozvaně ujal role vypravěče." Píše v úvodu své beletristické novinky spisovatel, publicista a hudebník Ilja Kučera ml. Knížka přináší bezmála tři desítky krátkých příběhů ze života autorova otce, rozhlasového redaktora, soudničkáře a znamenitého vypravěče Ilji Kučery. S laskavostí, nostalgií ale i ironií a vtipným nadhledem se autor vrací do studentských let svého otce, do jeho ochotnických časů na rodném Příbramsku, k sedmatřiceti rokům stráveným v Československém rozhlase, kde ve zlaté éře šedesátých let patřil k pilířům rozhlasové zábavy. Představuje ovšem svého otce i jako svérázného tatínka a neméně svérázného dědečka. Knížka je ilustrována původními linoryty malířky Heleny Horálkové. V samotném závěru knihu doplňují krátké osobní vzpomínky herce Tomáše Töpfera, režiséra Karla Weinlicha, redaktorky Heleny Dubničové a autorky ilustrací. Takový sníh už nepadá je čtvrtým beletristickým počinem Ilji Kučery ml. Po novele Když už jsem se narodil (1992), povídkové knížce Die Puppenklinik (2002) a románu Pravděpodobně láska (2008). Vedle nich je autorem pěti monografií z oblasti rockové hudby a hudebního divadla (ty ve spolupráci s J. Panenkou). Ilja Kučera ml. rovněž kráčí ve stopách svého otce jako autor a moderátor populárních pořadů Českého rozhlasu Divadlo noc a Noční proud. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Dvě unikátní dramatizace z archivu Českého rozhlasu z konce šedesátých let. Detektiv Jan Šmidra je trochu Sherlock Holmes, trochu Josef Švejk a trochu inspektor Clouseau. Svou intuicí řeší závažné zločiny tak suverénně, že na konci vrah pyšně odchází středem a želízka zaklapnou na zápěstí nevinného člověka. První díl obsahuje příběhy MLHY NA HRADLECH a BYLINA O SKONU INSPEKTORA DRŽIČE. V hlavní roli exceluje František Filipovský. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Pokračování úspěšné kolekce dramatizací s popleteným detektivem Janem Šmidrou. Tentokrát v povídkách Klub žhářů a Zločin cválá na bílém koni. Raritní nahrávky Československého rozhlasu z roku 1967 jsou plné tehdejších hereckých hvězd - Hlinomaz, Řanda, Kopřiva, Teplý, Mareš, Mach, Salač aj. Nad nimi bdí moudrý inspektor, tentokrát v podání Rudolfa Deyla mladšího. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha MP3 Ilja Kučera ml., čte Lukáš Hlavica Dva příběhy - jeden skutečný a historicky věrný a druhý smyšlený v jedné knizeNa podzim roku 1934 se v malém hotýlku Záhoří u Svatojánských proudů ubytuje německý inženýr Rudolf Formis a z vlastnoručně vyrobené tajné vysílačky zahájí pravidelné protinacistické rozhlasové vysílání do své někdejší vlasti. Přímo z nejvyšších kruhů zazní jednoznačný rozkaz – vypátrat a umlčet. Rozběhne se dramatický hon na osamoceného člověka, který se postavil velkému zlu. Takřka o osmdesát let později jsou už trosky někdejšího hotelu Záhoří dávno pod hladinou Slapské přehrady. V nedalekého penzionu se ubytuje novinář Jakub Halmich, rozhodnutý před blížící se padesátkou vymanit z dosavadního stereotypu svého povolání a napsat román právě o Rudolfu Formisovi. Netuší ale, že příští dny mu přinesou i seznámení s Patrícií, třiatřicetiletou stavební architektkou, zvláštní a rozporuplnou osobností, která sem jezdí na zděděnou chatu.... (alza.cz)

Audioknihu - Přehodit řeku, čte: Lukáš Hlavica. Na přelomu let 1934 a 1935 se německý uprchlík, vynikající radiotechnik Rudolf Formis ukryl v malém hotelu Záhoří v místech nynější Slapské přehrady a z vlastnoručně sestavené rozhlasové stanice vysílal do bývalé vlasti pravidelné protinacistické relace. V lednu 1935 byl vypátrán agenty nacistické zpravodajské služby Sicherheitsdienst a za dramatických okolností se stal obětí fémové vraždy. Jeho osudy líčí autor tohoto článku ve svém právě vydávaném románu Přehodit řeku ()(vychází i jako audiokniha v podání Lukáše Hlavici). Inženýrův skutečný příběh se tu prolíná s literárním příběhem novináře, který chystá o dávných událostech knihu. Práce na ní ho přivede k seznámení s mladou ženou, která závažným způsobem vstoupí do jeho života, ale i ke zjištění, v čem všem se svět dneška podobá světu poloviny třicátých let. (dvd-premiery.cz)

Kniha - 224 stran Na podzim roku 1934 se v malém hotýlku Záhoří u Svatojánských proudů ubytuje německý inženýr Rudolf Formis a z vlastnoručně vyrobené tajné vysílačky zahájí pravidelné protinacistické rozhlasové vysílání do své někdejší vlasti. Přímo z nejvyšších kruhů zazní jednoznačný rozkaz – vypátrat a umlčet. Rozběhne se dramatický hon na osamoceného člověka, který se postavil velkému zlu. Takřka o osmdesát let později jsou už trosky někdejšího hotelu Záhoří dávno pod hladinou Slapské přehrady. V nedalekého penzionu se ubytuje novinář Jakub Halmich, rozhodnutý před blížící se padesátkou vymanit z dosavadního stereotypu svého povolání a napsat román právě o Rudolfu Formisovi. Netuší ale, že příští dny mu přinesou i seznámení s Patrícií, třiatřicetiletou stavební architektkou, zvláštní a rozporuplnou osobností, která sem jezdí na zděděnou chatu. Seznámení, které nečekaným způsobem zasáhne do jeho života. Autor líčí oba příběhy, jeden skutečný a historicky... (alza.cz)

Výklad a interpretace mýtů v dnešním světě stejně jako postup mnoha jiných vědeckých specializací zápasí o svou úzkou cestu vpřed mezi Skyllou přízemního hyperkriticismu a Charybdou roztříštěnosti, beztvarosti libovolného výkladu. Většina bájí má důvod svého vzniku jak v době, ve které báje coby pokus o projekci současnosti do minulosti vznikaly, tak v určitých historických událostech; fabulace potřebuje jako podklad mýtu osoby a jejich příběh, látku ke zpracování. Mýty byly po dlouhou dobu živé, byly obměňovány a vyprávěny v nových, upravovaných variantách, kterým se nedostalo obecné závaznosti, a petrifikovány byly až moderními filology. Jan Bouzek, hlavním zaměřením klasický archeolog, vypráví mýty starých Řeků a jejich sousedů pomocí odkazů na památky hmotné kultury, na sochy, fresky a malby na keramice, na něž jejich (pro nás dnes většinou neznámí) autoři zaznamenali mytické události beze slov. Čtenář má díky bohatému obrazovému doprovodu možnost nejen číst, ale také sledovat obrazové vyprávění o hrdinech, bozích a příbězích dávných dějů. Tím je Bouzkova kniha výjimečná. (patro.cz)

Ladé-Marathón-ThermopylyArtemisium-Salamina-Plataje-MykaléPrvní v celé šíři historicky zdokumentovaný konflikt v dějinách lidstva a současně velký střet dvou odlišných civilizací ožívá v této knize v plné šíři. (knihydobrovsky.cz)

Model: Ilja Barva: fialová Udržitelnost: využití recyklovaných materiálů Materiál: 65% recyklovaný polyester, 35% viskóza (bibloo.cz)

Model: Ilja Barva: béžová Udržitelnost: využití recyklovaných materiálů Materiál: 65% recyklovaný polyester, 35% viskóza (bibloo.cz)

Imunitní systém je už od narození hlavní obránce lidského organismu. Jak se ale máme zachovat, když tento promyšlený systém obrátí své zbraně proti našemu tělu? Tak se rozvíjejí autoimunitní nemoci – chorobné stavy, při kterých se imunitní systém začne z nepochopitelných důvodů chovat agresivně vůči vlastním orgánům a tkáním. Léčba takových nemocí vyžaduje promyšlený postup a obvykle i souhru několika lékařů. Čtenář se seznámí s tím, jak se jednotlivá imunitní onemocnění rozeznávají a jaké existují v současné době léčebné postupy pro každou z nich. Kniha nabízí odpovědi na otázky týkající se diety a životního stylu, očkování, účinku jednotlivých léků nebo například řešení autoimunitních chorob u dětí. (patro.cz)

Tato kniha je průřezem literární tvorby hudebního skladatele, klavíristy, dramatika a spisovatele Ilji Hurníka. Pestrost autorovy literární tvorby ukazuje celkem na šedesát sedm fejetonů, esejí, apokryfů a především povídek. (patro.cz)

Model: Ilja Barva: tmavě šedá Udržitelnost: využití recyklovaných materiálů Materiál: 65% recyklovaný polyester, 35% viskóza (bibloo.cz)

Závěrečný svazek unikátního edičního projektu desetidílného cyklu Hurníkových Notýsků, připravený tentokrát z autorových dosud nepublikovaných prozaických miniatur, nalezených v jeho pozůstalosti (od roku 2005, kdy uveřejnil první ze svých Notýsků, se jich na knihkupeckých pultech objevilo celkem devět: Zelený, Modrý, Růžový, Fialový, Infračervený, Tyrkysový, Sivý, Oranžový a Okrový. Vznikla tak sbírka téměř 400 short story, ať již někdy inklinujících více či méně k arabesce, apokryfu, sloupku, bajce, fejetonu, eseji či střídmě fabulované povídce, soustředěných na více jak třinácti stech tiskových stranách, doprovázených vždy líbeznou obálkou s leptem Adolfa Borna. Všechny ty soubory originálních próz spojuje táž poetika, jazyk, humor i etika. Všechny potvrzují autorovo svrchované vypravěčství, smysl pro humor a překvapivou zkratku, jeho umění gradace příběhu a jeho pointování, nevšední práci s jazykem, jeho rytmem i zvukovou stránkou. Zlatý notýsek pak doprovází hodnotící studie prof. Miloše Horanského, reflektující tuto část autorova díla. Vychází za podpory Státního fondu kultury ČR. (knihydobrovsky.cz)

Devět bylo Múz ve starém Řecku, devět nebes rozlišovali v pradávné Číně, devátý Notýsek se zrodil z pera nestárnoucího spisovatele, hudebního skladatele, klavírního virtuosa a pedagoga Ilji Hurníka. Jako by pramen jeho prozaických miniatur byl nevyčerpatelný... Tentokrát sudičky přisoudily jeho devátému Notýsku okrovou barvu. S ní se zvláště nápadně snoubí autorův suchý anglický humor. Čtenář se tak dozví, jak si císař Rudolf II. neuměl poradit s nesmrtelností, proč andělé nemají smysl pro humor a nejsou schopni hlasitého smíchu, jak Hurníkovi milovaní Slezané objevili Ameriku či jak vypadá správný "vědecký" rozbor hudby animální ("Zoolog zůstane bezradný nad slepicí. Napovíme mu: Začínající kokoko je předtaktí v triole, po něm dramatický skok na těžkou dobu: Kdááák."). Zvláštní polohu zde tentokrát zaujímá autorova pozornost filologii: tomu odpovídají např. zkoumání parazitních projevů v řečnických vystoupeních, zamyšlení nad posláním zdrobnělin v češtině či vyprávění o bezuzdném řádění slabiky ne. Milovníci Hurníkových příběhů s Sherlockem Holmesem se zase dozví, proč se slavný detektiv nestal majitelem stradivárek. (knihydobrovsky.cz)

"Neonacisti v Rusku pravidelně zabíjejí lidi. V novinách se ocitají strohé údaje z policejních souhrnných zpráv. ,Podřezaný metař‘, ,zabitý muž asiatského vzhledu‘. Ale jak se to stalo? Kdo jsou ti bezejmenní lidé? Skoro se o nich nemluví. Jenže každý z nich měl svůj život, měl příbuzné, pro které je ztráta bližního obrovskou tragédií," píše novinář, spisovatel a výtvarník Ilja Falkovskij v prologu své knihy Neviditelné vraždy. Koláž sestavená z přepisů soudních procesů je až překvapivě strhující. I když předkládá hlavně suchá fakta a věcné informace, dokáže vyvolat představy plné emocí a obav. Výpovědi příbuzných a blízkých přibližují "anonymní" oběti v kontextu jejich obyčejných lidských životů, nečekaně utnutých se zrůdnou samozřejmostí. Neviditelné vraždy totiž přinášejí zejména šokující pohled na pohnutky a psychiku neonacistických vrahů, chladnokrevných a do poslední chvíle přesvědčených o správnosti svých děsivých činů. (knihydobrovsky.cz)

Pokračování úspěšné kolekce audioknih s příběhy z české historie. Baleno v originálním dárkovém přebalu. Celkový čas 34 hodin ! Striktně limitovaná edice! České osudy 2 kolekce obsahuje Audioknihy: 1. Josef Haslinger - JÁCHYMOV - osudy Bohumila Modrého, hokejového brankáře světové třídy 2. Jiří Křižan STÍN - předloha filmu Tichá bolest, 50. léta, děda, vnuk a vůně slivovice 3. Ilja Kučera ml. - PŘEHODIT ŘEKU - odvážný Rudolf Formis proti Třetí říši 4. Veronika Bednářová - MÁ AMERICKÁ KRÁSA - povídky a reportáže ze všech koutů USA a 11. září 2001 na vlastní oči 5. Jiří Čáslavský - ŠLÁPOTY - poválečná Vysočina ve vzpomínkách bratra legendárního filmového historika (dvd-premiery.cz)

Druhý svazek Plútarchových srovnávacích životopisů obsahuje osm dvojic řecko-římských včetně čtyř životopisů dochovaných samostatně. Předchozí svazek Životopisy slavných Řeků a Římanů I jich pojal čtrnáct, resp. patnáct. Z původního plútarchovského souboru se ztratil jen zlomek: jedna dvojice (Epameinóndás a Scipio Africký) a autorova předmluva. Srovnáním slavných osobností – řecko s římskou – chtěl Plútarchos dospět k pochopení minulosti. Velká historie byla již napsána historiky zvučných jmen a on s nimi nechtěl soupeřit, notabene líčit činy a události, které již popsali jiní. Rozhodl se soustředit na povahu osob a způsob jejich jednání a myšlení, jež z nich učinily hybné síly dějin a pro jejichž pochopení shromáždil a sepsal údaje, které obecně unikly ostatním. Vybral si takové osobnosti, na kterých jeho historické reflexe nejpřesvědčivěji vyjadřují záměr výchovného působení, a pro porozumění zvolil princip analogie. Biografii, přehledně uspořádanou a rozčleněnou, pokládal za optimální žánr a nástroj k porozumění a svou fabulační schopností z ní vytvořil svižný esej. Obdobími, z nichž se rekrutuje největší počet biografických protagonistů, jsou klasická doba Athén, první století helénismu a z Říma doba občanských válek. Výběrem demonstroval Plútarchos svůj názor na řeckou a římskou historii a vytvořil galerii, v níž je pominuto to, o čem rozhodl, že má být pominuto. Z jeho srovnání pak lépe vycházejí spíše Řekové jako iniciátoři ušlechtilých myšlenek a představitelé státnických a morálních ctností. Svou monumentální syntézou bohaté a složité kulturní tradice Plútarchos zpracoval obrovské dědictví klasické historiografie, podobně jako ve svých dílech filozoficko-etických popularizoval a nově interpretoval platónskou filozofii. Na cestě klasického myšlení mu náleží významné místo, neboť "přemostil" rozháranou etapu přechodu ke křesťanství. Pro toto se jeho dílo těšílo nesmírné oblibě u byzanstských učenců a následně u evropských vzdělanců. Bylo zdrojem inspirace mnoha renesančním a novověkým autorům a čte se dodnes. Doslov napsal Josef Češka. (knihydobrovsky.cz)

Druhý svazek Plútarchových srovnávacích životopisů obsahuje osm dvojic řecko-římských včetně čtyř životopisů dochovaných samostatně. Předchozí svazek Životopisy slavných Řeků a Římanů I jich pojal čtrnáct, resp. patnáct. Z původního plútarchovského souboru se ztratil jen zlomek: jedna dvojice (Epameinóndás a Scipio Africký) a autorova předmluva. Srovnáním slavných osobností – řecko s římskou – chtěl Plútarchos dospět k pochopení minulosti. Velká historie byla již napsána historiky zvučných jmen a on s nimi nechtěl soupeřit, notabene líčit činy a události, které již popsali jiní. Rozhodl se soustředit na povahu osob a způsob jejich jednání a myšlení, jež z nich učinily hybné síly dějin a pro jejichž pochopení shromáždil a sepsal údaje, které obecně unikly ostatním. Vybral si takové osobnosti, na kterých jeho historické reflexe nejpřesvědčivěji vyjadřují záměr výchovného působení, a pro porozumění zvolil princip analogie. Biografii, přehledně uspořádanou a rozčleněnou, pokládal za optimální žánr a nástroj k porozumění a svou fabulační schopností z ní vytvořil svižný esej. Obdobími, z nichž se rekrutuje největší počet biografických protagonistů, jsou klasická doba Athén, první století helénismu a z Říma doba občanských válek. Výběrem demonstroval Plútarchos svůj názor na řeckou a římskou historii a vytvořil galerii, v níž je pominuto to, o čem rozhodl, že má být pominuto. Z jeho srovnání pak lépe vycházejí spíše Řekové jako iniciátoři ušlechtilých myšlenek a představitelé státnických a morálních ctností. Svou monumentální syntézou bohaté a složité kulturní tradice Plútarchos zpracoval obrovské dědictví klasické historiografie, podobně jako ve svých dílech filozoficko-etických popularizoval a nově interpretoval platónskou filozofii. Na cestě klasického myšlení mu náleží významné místo, neboť "přemostil" rozháranou etapu přechodu ke křesťanství. Pro toto se jeho dílo těšílo nesmírné oblibě u byzanstských učenců a následně u evropských vzdělanců. Bylo zdrojem inspirace mnoha renesančním a novověkým autorům a čte se dodnes. Doslov napsal Josef Češka. (patro.cz)

Fotograf Jaroslav Kučera (1946), absolvent pražské techniky, se humanisticky orientované fotografii věnuje od studentských let, kdy si na volné noze přivydělával jako reportér v nejrůznějších novinách, časopisech a periodikách. Nezapírá, že jej inspirovali Henri Cartier-Bresson, Werner Bishof, William Klein či válečný zpravodaj Robert Capa, že byl okouzlen Antonioniho filmem Zvětšenina a jeho apoteózou profese fotografa. Kučerova černobílá obrazová "lidská komedie" udivuje silným emotivním cítěním, dokonalým zvládnutím obrazové kompozice a schopností bleskově reagovat na události, které "nejsou každý den". Je vynikajícím vypravěčem lidských příběhů, má smysl pro epický příběh, pro zápletku, pro nalezení toho "nejpodstatnějšího". Ve spoustě rumu a banalit objevuje zrnka pravdy. Nekárá a k "padlým hrdinům" je plný laskavosti a soucitu, neboť na okraji společnosti se může ocitnout každý. Své náměty a svá témata nehledá v centrech světových katastrof a válek, není létajícím anonymním fotoreportérem. Pracuje jinou metodou, a jako kdysi Karel Čapek, Karel Poláček nebo Bohumil Hrabal, své hrdiny objevuje okolo sebe a dobře je zná. A tak pravdou zůstává, že právě Kučera vyvrací u nás dodnes hluboce zažitý předsudek, že malé české poměry nedovolují vzniku velkých děl a rozvoji mimořádného talentu. (knihydobrovsky.cz)

Milovanie so sfingami je zbierkou básní plnou lásky k milovanému človeku, domovine, ale aj hľadaním zmyslu ľudskej existencie. Láska k sfinge je prenesenou láskou k zvečnenej bytosti, ktorá nezradí a nahradzuje pravosť vzťahu, keď realita je posunutá nezmyslami života do pozadia. Básnik v zbierke odsudzuje nezáujem o pozitívny prístup k životu i ľahostajnosť k ľudskému osudu, keď život sa ponúka na dosah ruky, len treba za ním siahnuť... Doménou tohto diela je bolesť i nádej žitia človeka i jeho domoviny v nečase dejín, ktoré bývajú kruté. (knihydobrovsky.cz)

Autor sa venuje poézii už od štrnástich rokov. Najskôr písal "svetské", neskôr intímne básne. Lákal ho Maupassant i Balzac, v nich nachádzal inšpiráciu pre ľúbosť. Láska a trýzeň z nej mu zostala v srdci, aj keď musel do vyhnanstva. Láska však nepozná hranice, teší i trápi básnika dňom i nocou. Okrem zbierky Slzy a bozky ju vtesnal i do zbierok Milovanie so sfingami, Lásky nikdy nespia a Básne za mrežami. Napísal aj romány Vyvolávanie slnka, Iná tvár človeka a Keď bohovia nemrú, ktorý vyšiel vo Vydavateľstve slovenských spisovateľov. (patro.cz)

Toto pôvodné slovenské prozaické dielo vzniklo v slobodnom svete (v Kanade) v roku 1974. Na politickom pozadí Slovenska na začiatku päťdesiatych rokov defilujú dve nerovné sily stojace proti sebe - totalita politickej moci a jedinec, človek priamočiary, idúci za svojou pravdou, o ktorej je presvedčený, že existuje, že stojí na jeho strane a že nevedie nikam inam, než k pravde. Autor v románe pútavo zobrazuje nielen človeka ako jedinca, ale pestrofarebne vykresľuje aj obraz jeho duše, sily, múdrosti. Ivan Moskovič, muž stredného veku, otec a novinár, je postava stavaná premyslene, ale hlavne nevšedne. Zosobňuje silu viery človeka v seba samého. Toto literárne dielo zapĺňa jednu z rán na duši slovenského človeka, ktorého politická moc v oných rokoch kruto gniavila spôsobom, ktorý mu bol taký cudzí. Je to memento histórie, ktorá sa odohrala a ktorá sa nesmie opakovať. Hodnota diela je v tom, že poukazuje na zraniteľnosť ľudskej duše a varuje pred krutosťou, ktorá sa môže aj opakovať. Román je osviežením súčasnej slovenskej prózy. S hlbokým filozoficko-ľudským a zároveň hravým pohľadom na život, ktorý sa mení pred očami čitateľa z minúty na minútu, nás núti pozabudnúť na iné veci či situácie, ktoré nás obklopujú, držiac nás v zajatí, z ktorého sa nedá len tak ľahko uniknúť. (patro.cz)

Milovanie so sfingami je zbierkou básní plnou lásky k milovanému človeku, domovine, ale aj hľadaním zmyslu ľudskej existencie. Láska k sfinge je prenesenou láskou k zvečnenej bytosti, ktorá nezradí a nahradzuje pravosť vzťahu, keď realita je posunutá nezmyslami života do pozadia. Básnik v zbierke odsudzuje nezáujem o pozitívny prístup k životu i ľahostajnosť k ľudskému osudu, keď život sa ponúka na dosah ruky, len treba za ním siahnuť... Doménou tohto diela je bolesť i nádej žitia človeka i jeho domoviny v nečase dejín, ktoré bývajú kruté. (patro.cz)

Audiokniha:,Sklony k závislému chování se v našich vztazích objevují mnohem častěji, než by se mohlo zdát. Nesprávné uchopení blízkých vztahů přitom brání zdravému sebehodnocení a celkové životní spokojenosti. Dlouhodobé závislé vztahy se mohou stát spouštěčem úzkostných stavů, depresí i psychosomatických onemocnění. Renomovaný psychoterapeut Heinz-Peter Röhr na pozadí grimmovské pohádky O husopasce popisuje, jak k nezdravé vztahové závislosti dochází a jaké na sebe bere formy. Na řadě příkladů ze své praxe pak citlivě ukazuje, jak dosáhnout vnitřního osvobození a uzdravení. (knihydobrovsky.cz)

Toto pôvodné slovenské prozaické dielo vzniklo v slobodnom svete (v Kanade) v roku 1974. Na politickom pozadí Slovenska na začiatku päťdesiatych rokov defilujú dve nerovné sily stojace proti sebe - totalita politickej moci a jedinec, človek priamočiary, idúci za svojou pravdou, o ktorej je presvedčený, že existuje, že stojí na jeho strane a že nevedie nikam inam, než k pravde. Autor v románe pútavo zobrazuje nielen človeka ako jedinca, ale pestrofarebne vykresľuje aj obraz jeho duše, sily, múdrosti. Ivan Moskovič, muž stredného veku, otec a novinár, je postava stavaná premyslene, ale hlavne nevšedne. Zosobňuje silu viery človeka v seba samého. Toto literárne dielo zapĺňa jednu z rán na duši slovenského človeka, ktorého politická moc v oných rokoch kruto gniavila spôsobom, ktorý mu bol taký cudzí. Je to memento histórie, ktorá sa odohrala a ktorá sa nesmie opakovať. Hodnota diela je v tom, že poukazuje na zraniteľnosť ľudskej duše a varuje pred krutosťou, ktorá sa môže aj opakovať. Román je osviežením súčasnej slovenskej prózy. S hlbokým filozoficko-ľudským a zároveň hravým pohľadom na život, ktorý sa mení pred očami čitateľa z minúty na minútu, nás núti pozabudnúť na iné veci či situácie, ktoré nás obklopujú, držiac nás v zajatí, z ktorého sa nedá len tak ľahko uniknúť. (knihydobrovsky.cz)

Autor sa venuje poézii už od štrnástich rokov. Najskôr písal "svetské", neskôr intímne básne. Lákal ho Maupassant i Balzac, v nich nachádzal inšpiráciu pre ľúbosť. Láska a trýzeň z nej mu zostala v srdci, aj keď musel do vyhnanstva. Láska však nepozná hranice, teší i trápi básnika dňom i nocou. Okrem zbierky Slzy a bozky ju vtesnal i do zbierok Milovanie so sfingami, Lásky nikdy nespia a Básne za mrežami. Napísal aj romány Vyvolávanie slnka, Iná tvár človeka a Keď bohovia nemrú, ktorý vyšiel vo Vydavateľstve slovenských spisovateľov. (knihydobrovsky.cz)

Román o starém kontinentu, který je tak nabitý minulostí, až už v něm nezbývá místo pro budoucnost. Známý spisovatel přijíždí do Grandhotelu Evropa, aby se zde psaním románu vypořádal se ztroskotáním osudového vztahu. Kdysi přepychový hotel pomalu chátrá, stejně jako v autorových očích upadá i mocný a skvostný stejnojmenný kontinent, který se v posledních letech stal skanzenem a lunaparkem pro turisty. Zatímco hrdinové románu pátrají po posledním Caravaggiově obrazu a cestují do nejrůznějších koutů světa, Grandhotel Evropa zaplavují turisté z Číny. Ilja Pfeijffer se v košatém vyprávění plném historických a literárních odkazů zamýšlí nad migrací, sexem i uměním a ilustruje, jak se Evropa i zbytek světa mění pod náporem globalizace a masového turismu. (knihydobrovsky.cz)

Ak ste si obľúbili nezameniteľný štýl brilantných ruských humoristov, autorov slávnych románov 12 stoličiek a Zlaté teľa, ich tvorba vás ani tentoraz nesklame. Iľf a Petrov boli vynikajúcimi poviedkármi. Ich dielo je dodnes výrazným monumentom svetovej literatúry a ťažkým kameňom na pleciach všetkých idiotov, ktorých púť históriou nepomohli zastaviť ani revolúcie, ani kontrarevolúcie. Pod pláštikom výsmechu "starých" poriadkov sa vysmievali nezmyselnosti režimu, v ktorom boli a sú nútení žiť ich čitatelia. Väčšina poviedok obsiahnutých v tomto výbere nebola na Slovensku nikdy publikovaná a aj v Rusku vyšli iba nedávno v edícii Zo zapečateného archívu. Súčasťou tejto knihy sú doteraz nepublikované časti románu 12 stoličiek. (knihydobrovsky.cz)

Výklad a interpretace mýtů v dnešním světě stejně jako postup mnoha jiných vědeckých specializací zápasí o svou úzkou cestu vpřed mezi Skyllou přízemního hyperkriticismu a Charybdou roztříštěnosti, beztvarosti libovolného výkladu. Většina bájí má důvod svého vzniku jak v době, ve které báje coby pokus o projekci současnosti do minulosti vznikaly, tak v určitých historických událostech; fabulace potřebuje jako podklad mýtu osoby a jejich příběh, látku ke zpracování. Mýty byly po dlouhou dobu živé, byly obměňovány a vyprávěny v nových, upravovaných variantách, kterým se nedostalo obecné závaznosti, a petrifikovány byly až moderními filology. Jan Bouzek, hlavním zaměřením klasický archeolog, vypráví mýty starých Řeků a jejich sousedů pomocí odkazů na památky hmotné kultury, na sochy, fresky a malby na keramice, na něž jejich (pro nás dnes většinou neznámí) autoři zaznamenali mytické události beze slov. Čtenář má díky bohatému obrazovému doprovodu možnost nejen číst, ale také sledovat obrazové vyprávění o hrdinech, bozích a příbězích dávných dějů. Tím je Bouzkova kniha výjimečná. (knihydobrovsky.cz)

Pomyslná tečka za oslavami velkého výročí a mnoho otazníků a vykřičníků do budoucnosti! Vybudovali jsme funkční stát? Kde je hranice mezi vlastenectvím a nacionalismem? Stálo vůbec zato zakládat republiku? Moderátor pořadu Historie.cs Vladimír Kučera a Karel Kučera položili tyto a podobné otázky významným osobnostem z různých oblastí a různých názorů. Otázky, které zazněly: Není první republika, tak jako třeba řada hudebních hvězd, slavná hlavně proto, že umřela brzo a tragicky? Historici nemají rádi „kdyby“, ale užijme ho: jak by na Evropu dopadla agresivita nacistického Německa či sovětská expanze, kdyby zůstalo zachováno Rakousko-Uhersko coby středoevropská velmoc? Jsme potomci Jana Husa, nebo husitů? Uvědomoval si vůbec někdo z „otců zakladatelů“ při vzniku Československa, že vzniká stát národnostně velmi nesoudržný? Přes dosud velmi vychvalované národnostní zákony byla tato otázka, jak ukázala historická praxe, pro stát zničující Jak vnímáte ideový výbuch toho antikatolicismu, který přišel zejména tedy v Praze a větších městech, které byl symbolizovaný stržením Mariánského sloupu? Je to právo, anebo výsada považovat náš český prostor jako domov? Mnoho se už namluvilo o národnostní pestrosti první republiky. Byla první republika Babylonem? Z odpovědí: Když si člověk představí na jedné straně Německo a na druhé Rusko, uvědomí si, že mu vlastně v tom „žaláři národů“, tedy Rakousko-Uhersku vůbec není zle. Češi se nemusí psát jako národ s velkým „N“ a přemýšlet o svém osudu a řešit všechna ta velká historická témata. Naopak, žijí si svůj příjemný, ničím nerušený život obyčejného člověka. To je mýtus Česka. Já tomu říkám „mýtus českého Hobitína“. Co jsou české zájmy? Ten pokřik o prosazování českých zájmů v Bruselu, který dnes tak často slyšíme, je směšný v tom, že nikdo z těch křiklounů nedefinoval, jaké zájmy tam chce prosazovat a proti komu. Nakonec se z českých zájmů vyklube rum a pomazánkové máslo. Proti československému státu hovoří některá fakta: od počátku s ním příliš nesouzněla velká německá národnostní menšina, často napjaté vztahy se sousedy, komplikující poměry ve střední Evropě, a zejména skutečnost, že náš stát dobrou polovinu svého trvání existoval v absolutní či relativní nesvobodě, v režimu okupace „horké“ i „studené Víme, že demokracie za první republiky byla ve velmi žalostném stavu a pravděpodobně v mnohem horším stavu než dnes. Ale přesto to bylo vlastně nejúžasnější období v dějinách našeho národa. Možná že takhle budeme jednou vzpomínat i na období, které jsme prožili po sametové revoluci až dosud. Kromě osobností z různých názorových okruhů, jako jsou, Karel Schwarzenberg, Daniel Kroupa, Michal Semín, Kateřina Tučková… se autoři ptají českých historiků, mezi něž patří Petr Blažek, Jana Čechurová, Jana Rychlík, Matěj Spurný – i těch, kteří nabízejí pohled z hlediska našich sousedů (Evžen Gál, Maciej Ruczaj, Miroslav Michela, Stefan Zwicker). Kniha reflektuje též pohledy z úhlu okruhů tematických: jazykověda (Karel Oliva), ozbrojené složky (Jindřich Marek), krajina (Martin Škorpík), ekonomie (Jana Švejdová), kultura (Lada Hubatová-Vacková, Petra Ježková) a filosofie (Anna Hogenová). Závěrečné slovo napsal Petr Pithart. Z historických zkušeností mnoha států i společenství lze odvodit zároveň varování: jestliže nepochopíme svou minulost, může se stát, že si ji v budoucnu zopakujeme! To platí bezesporu v každé době. (knihydobrovsky.cz)

Džíny z kolekce Young Poets Society ve střihu loose fit s klasickým pasem. Model vyroben z bavlněného denimu. (answear.cz)

Cytokiny – látky zajišťující mezibuněčnou komunikaci v oblasti imunitního systému – získaly v posledních dvaceti letech klíčové postavení v řadě oblastí klinické medicíny. Patří sem jak problematika autoimunitních onemocnění (s těžištěm v revmatologii, gastroenterologii, nefrologii, pneumologii či dermatologii), tak onkologie či transplantační medicína. Přesun zájmu o cytokiny z laboratoří do klinické praxe se odehrál velmi rychle. Jedním z praktických výstupů výzkumu cytokinů je rychlý rozvoj biologické a cílené léčby. Její použití však vyžaduje od lékaře dobrou, či spíše rutinní znalost této oblasti. Kniha je koncipována pro lékaře v klinické praxi i pracovníky klinických imunologických laboratoří a určitě osloví i pracovníky z oblasti výkumu. (patro.cz)

V Čechách nejprodávanější škola na akordeon obsahuje řadu cvičení na pravou i levou ruku, přehledné schéma rozsahů akordeonů a prstoklady k hraní stupnic. (patro.cz)

Tato kniha je průřezem literární tvorby hudebního skladatele, klavíristy, dramatika a spisovatele Ilji Hurníka. Pestrost autorovy literární tvorby ukazuje celkem na šedesát sedm fejetonů, esejí, apokryfů a především povídek. (knihydobrovsky.cz)

THE INTERNATIONAL BESTSELLER Ilja Leonard Pfeijffer's moving and addictive masterpiece of European identity, nostalgia and the end of an era. 'A masterpiece: grandiose style, brilliant and rich. It will defy the ages' Trouw (The Netherlands) 'The love of my life lives in my past.That is, despite the alliteration, a terrible sentence to write. I do not want to come to the conclusion that, as it is the case for the hotel where I am staying and the continent after which it is named, the best time is behind me and that I have little more to expect from the future than to live on my past.' A writer takes residence in the illustrious but decaying Grand Hotel Europa, to think about where things went wrong with Clio, with whom he fell in love in Genoa and moved to Venice. He reconstructs a compelling story of love in times of mass tourism, about their trips to Malta, Palmaria, Portovenere and the Cinque Terre and their thrilling search for the last painting of Caravaggio.Meanwhile, he becomes fascinated by the mysteries of Grand Hotel Europe and gets more and more involved with the memorable characters who inhabit it, and who seem to come from a more elegant time. All the while, globalisation seems to be grabbing hold even on this place frozen in time. Grand Hotel Europa is Ilja Leonard Pfeijffer's masterly novel on the old continent, where so much history resides that there is no place left for a future and where the most realistic future perspectives are offered in the form of exploiting the past in the shape of tourism. (knihydobrovsky.cz)

Skorina byl běloruský renesanční humanista a diplomat evropského významu, lékař a první středověký překladatel i vydavatel Bible v církevně slovanském jazyce. Jeden z prvních, kdo založil tisk v cyrilské abecedě. Velkou část života tvořil a působil v Praze. Stal se zde i hradním zahradníkem skrze svoji "zelenou lékárnu". A v té době tu vznikla i novinka - portrétní žánr. Pracovitý laik František Skorina (1470-1552) jej poprvé prezentoval i v tiskové podobě, právě ve svých starozákonních knihách (1517). Naše kniha v žánrovém kontextu severní renesance zevrubně pojednává o výtvarné předloze, původu, textovém doprovodu, poetických zvláštnostech, účelu a funkcích prvního českého tištěného portrétu. Zvláštní pozornost je věnována i "mouše namalované", tedy vzácnému prostředku, jenž v českém výtvarném umění 16. stol. byl použit poprvé. Titul v souladu s tradicí představí téma uchopené sémioticky a v duchu strukturalistické tradice. Je tak opět kladen důraz na účelovou, komunikační povahu sdělení a komunikačních znaků jazyka v širokém slova smyslu. Povedlo se také knihu vyrobit velmi kvalitně na dobrý papír v plnobarevném provedení. Kniha je již desátým svazkem / devátý je teprve ve výrobě / obnovené tradiční prvorepublikové edice Travaux du Cercle linguistique de Prague (TCLP n.s. 10). (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Dramatizace povídky ze sbírky Muzikální Sherlock, ve které houslista Sherlock Holmes s orchestrem studuje Haydnovu symfonii S úderem kotlů. V roli Sherlocka Holmese Josef Kemr Ilja Hurník (1922–2013), skladatel, klavírista, hudební pedagog a spisovatel, napsal v úvodu své knihy: „Půjde o příběhy, jež Arthur Conan Doyle prostě ignoroval, protože nepochopil. Pan Doyle stačil pochopit, že fosforem natřená huba psa baskervillského světélkuje, ale už ne to, co se děje v detektivovi, když kalafunuje svůj smyčec. Pan Doyle, původem lékař, byl s to vidět v prachu z kalafuny leda příčinu alergické rýmy. I čekaly dějiny na pisatele, jenž ví, jak se může rozklepat brada nad houslemi a jak dovede smyčec rozpíchat srdce. Jen takový pisatel by byl s to zachytit Sherlocka Holmese a jeho přítele na vrcholu zralosti, to jest na vrcholu rozpolcenosti. Ano, pánové byli rozpolceni, dr. Watson částečně, Holmes úplně, což panu doktoru Doylovi zcela uniklo. Ostatně, i kdyby neuniklo, byl by chtěl pány bezpochyby zase scelit, hnán svým zbytečně bujným optimismem. Jsem rozhodnut nedopustit takové levné scelení, vědom si toho, že právě rozpolcenost, trvalá a pokud možno se prohlubující, je znakem velkých typů tragicky hrdinských.“ V roli Sherlocka Holmese Josef Kemr Bonus: Rudolf Čechura Sherlock Holmes a akvárium V 60. až 80. letech minulého století byl v rámci rozhlasového pořadu Meteor uveden cyklus zdramatizovaných povídek o Sherlocku Holmesovi. Sherlock Holmes v nich uplatňuje především své rozsáhlé znalosti z přírodovědných oborů. V několika úvodních dílech hrál Holmese Bohuš Záhorský, později se na dlouhá léta role ujal Svatopluk Beneš. O autorství se podělili Rudolf Čechura, Miroslav Šlapal a Zdeněk Bidlo, který zdramatizoval povídky z knihy Waclawa Golembowicze Chemické případy Sherlocka Holmese. Třicet povídek z tohoto cyklu vyšlo již dříve na CD – 15 případů Sherlocka Holmese (Radioservis 2007) a 15 případů Sherlocka Holmese podruhé (Radioservis 2008). Teprve nedávno nalezenou povídku Sherlock Holmes a akvárium (někdy se uvádí Sherlock Holmes a LSD) představujeme v této audioknize a dále pokračujeme v pátrání po zmizelé povídce Sherlock Holmes s diamantem a včelami… (knihydobrovsky.cz)