Místopisný obrázkový atlas aneb krasohled český 4. - mysliveček milan

(patro.cz)

Čtvrtý díl obrázkového místopisu je věnován jižním Čechám. Autor popisuje úsek od Písku, Bechyně a Tábora až k Pelhřimovu, dále Vodňany, Týn nad Vltavou, Třeboňsko, Jindřichohradecko, Český Krumlov, Budějovicko, Nové Hrady a kraj až k Rožmberku. Kniha má stejné uspořádání jako předchozí díly - nejdříve barevné schématické mapky jednotlivých oblastí kraje i s vyznačenými památkami a pak již následuje vlatní text doplněný množstvím starých obrázků, nákresů, kreseb, fotografií i vyobrazení městských a šlechtických erbů. Popis je velice podrobný, doplněný ještě různými citáty, místními pověstmi a legendami - což vše dotváří celkový nostalgický půvab knihy. (knihydobrovsky.cz)

Podrobný místopisný atlas České republiky, zahrnující na šest tisíc zeměpisných míst, vychází souhrnně v knize KRASOHLED ZEMĚ ČESKÉ ke stému výročí vzniku Československa. Hlavní devizou ambiciosního projektu je unikátní ručně kreslená mapa autora se zaměřením na krajinné dominanty měst, městeček i obcí, hor i vod, doplněná městskou, obecní i šlechtickou heraldikou. Kromě názorného vykreslení jednotlivých sídel přináší mapa stručné informace v podobě mnoha grafických značek a symbolů, mezi nimiž nalezneme třeba i značky zasvěcení kostelů, nebo značku pro pivovar a pivovárek. Autor v knize ukazuje, jak je naše země krásná a bohatá, i když v textech s průhledem do historie nešetří některé nedostatky let minulých. Kniha je vlastně shrnutím, přepracováním a výběrem nejpodstatnějších částí textu jedenáctidílného cyklu KRASOHLEDŮ ČESKÝCH, vycházejících v letech 1998 až 2010, z nichž některé díly jsou již zcela rozebrané. Letošní významné výročí republiky je obdobím, kdy si víc než jindy uvědomujeme, co pro nás naše vlast znamená. Proto buďme v tento jubilejní rok vlastenci a nahlédněme do krás naší vlasti pomocí vzácného kukátka - Krasohledu, který dokáže dohlédnout do míst zcela odlehlých, i do minulosti, jíž představují právě kresby erbů. Kniha je doplněna abecedním rejstříkem s více jak 4000 hesly. Úvodního slova se zhostil pan spisovatel PhDr. Vlastimil Vondruška, CSc., který je zároveň kmotrem knihy. KRASOHLED ZEMĚ ČESKÉ je určen jako dárek republice a všem, kteří mají rádi její krásy a bohatou historii. (patro.cz)

Kniha obsahuje přes 400 erbů s medailonky pánů, rytířů i erbovních měšťanů, kteří byli potrestáni za účast na odporu proti Habsburkům. (patro.cz)

Ve čtvrtém dílu "Erbovní mapy" navštívíme krajinu hradů, zámků a tvrzí severovýchodně od Prahy. Od Mělníka proti proudu Labe se přes Brandýs a Lysou dostaneme k Nymburku. Přes Benátky a Dražice se údolím Jizery vydáme k Mladé Boleslavi, v jejímž okolí se tyčí mohutné zříceniny Michalovic a Zvířetic. Zvláštní kapitolou tohoto dílu je královská metropole Praha, jejíž plocha, ve 20. století značně zvětšená, zaujímá hned několik políček mapy. Mapa graficky zobrazuje dosud stojící zámky, hrady a tvrze této oblasti. Sídla, která se nedochovala, jsou většinou zaznamenána pouze příslušnou značkou. Významnější z nich jsou zakreslena nikoliv jako zříceniny, ale v ideální podobě z časů jejich zašlé slávy. Jednotliví stavebníci z řad šlechty či církevních a světských organizací jsou zde představeni pomocí svých erbů. Další zobrazené erby patří rodům žijícím na tomto území dlouhodoběji, z nichž některé se po svém sídle jmenují, nebo jeho jméno mají ve svém přídomku. Erbovní mapa, jejíž jednotlivé díly budou postupně vycházet, je pokusem zachytit z trochu jiného pohledu to nesmírné bohatství hradů, zámků a tvrzí, které v Čechách stály, rozpadávají se a z nichž ty šťastnější dosud stojí. (patro.cz)

Kniha obsahuje přes 400 erbů s medailonky pánů, rytířů i erbovních měšťanů, kteří byli potrestáni za účast na odporu proti Habsburkům. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Vít Štěpánek, 48 stran, česky, pevná bez přebalu lesklá Překvapit ve škole skvělými vědomostmi ze zeměpisu, být rodinným poradcem při plánování výletů, to vše se dětem povede s atlasem plným barevných ilustrací, jednoduchých map i srozumitelných a poutavých textů. Při seznamování se s hlavními charakteristikami naší vlasti, jejími krásami, památkami a zajímavostmi čtenáře v každé kapitole provází Vítek a Štěpánka. Při putování děti stále něco řeší, ne vždy je hned jasné, kdo z nich má pravdu… a čtenář se spolu s nimi zamýšlí nad různými otázkami (odpovědi si ověřuje na konci knihy). Hravým způsobem se tak dozví třeba to, která zřícenina je v Česku největší, jestli v místech skalních soutěsek v severních Čechách bylo kdysi moře, kde se nachází zoo s obrovskými výběhy, kterými lze projíždět autem či autobusem a pozorovat zvířata, kde se setkávají hranice Česka, Polska a Slovenska… (alza.cz)

Ve čtvrtém dílu "Erbovní mapy" navštívíme krajinu hradů, zámků a tvrzí severovýchodně od Prahy. Od Mělníka proti proudu Labe se přes Brandýs a Lysou dostaneme k Nymburku. Přes Benátky a Dražice se údolím Jizery vydáme k Mladé Boleslavi, v jejímž okolí se tyčí mohutné zříceniny Michalovic a Zvířetic. Zvláštní kapitolou tohoto dílu je královská metropole Praha, jejíž plocha, ve 20. století značně zvětšená, zaujímá hned několik políček mapy. Mapa graficky zobrazuje dosud stojící zámky, hrady a tvrze této oblasti. Sídla, která se nedochovala, jsou většinou zaznamenána pouze příslušnou značkou. Významnější z nich jsou zakreslena nikoliv jako zříceniny, ale v ideální podobě z časů jejich zašlé slávy. Jednotliví stavebníci z řad šlechty či církevních a světských organizací jsou zde představeni pomocí svých erbů. Další zobrazené erby patří rodům žijícím na tomto území dlouhodoběji, z nichž některé se po svém sídle jmenují, nebo jeho jméno mají ve svém přídomku. Erbovní mapa, jejíž jednotlivé díly budou postupně vycházet, je pokusem zachytit z trochu jiného pohledu to nesmírné bohatství hradů, zámků a tvrzí, které v Čechách stály, rozpadávají se a z nichž ty šťastnější dosud stojí. (knihydobrovsky.cz)

Třetí díl "Erbovní mapy" pokrývá území severovýchodně od Kolína a Poděbrad na rozhraní středních a východních Čech. Na východě jsou šlechtická sídla graficky zmapována až k Pardubicím a Hradci Králové, na severu se podíváme do okolí Jičína, Sobotky a Nové Paky. Mapa graficky zobrazuje dosud stojící zámky, hrady a tvrze této oblasti. Sídla, která se nedochovala, jsou většinou zaznamenána pouze příslušnou značkou. Významnější z nich jsou zakreslena nikoliv jako zříceniny, ale v ideální podobě z časů jejich zašlé slávy. Jednotliví stavebníci z řad šlechty či církevních a světských organizací jsou zde představeni pomocí svých erbů. Další zobrazené erby patří rodům žijícím na tomto území dlouhodoběji, z nichž některé se po svém sídle jmenují, nebo jeho jméno mají ve svém přídomku. Erbovní mapa, jejíž jednotlivé díly budou postupně vycházet, je pokusem zachytit z trochu jiného pohledu to nesmírné bohatství hradů, zámků a tvrzí, které v Čechách stály, rozpadávají se a z nichž ty šťastnější dosud stojí. (patro.cz)

Erbovní mapa je dlouhodobým projektem a zároveň grafickým pokusem zachytit pomocí heraldiky nesmírnou množinu hradů zámků a tvrzí a jejich majitelů. V desátém dílu navštívíme jihovýchodní část Čech. V povodí Lužnice a Nežárky mělo svá sídla několik větví rodu Vítkovců, erbu růže. Předek jedné z nich, Jindřich, postavil nad řekou Nežárkou pevný hrad, při kterém vzniklo výstavné město. Jindřichovi potomci, páni z Hradce, erbu zlaté růže, zde sídlili téměř 400 let. Stříbrnou růži v červeném poli štítu měla větev Vítkovců sídlící na Třeboni, Lomnici a Landštejně. Město s hradem Stráž nad Nežárkou zase patřilo rodové větvi erbu modré růže. Vedle "královny květin" patří k symbolům zdejšího kraje též znamení kalicha, pod kterým vzplála v 15. století husitská revoluce. V roce 1420 dobyli husité Sezimovo Ústí, které patřilo další z větví rodu Vítkovců, a zanedlouho i nedaleký hrad Hradiště. Zde vystavěli město s biblickým jménem Tábor. Hrad, včleněný do městského opevnění, dostal později jméno Kotnov. Z okolní krajiny do daleka vyniká vrch Choustník s mohutnou zříceninou hradu. Po pánech z Choustníka jej získali a přebudovali Rožmberkové. Poslední člen jejich rodu, Petr Vok, se v roce 1602 usídlil na Třeboni, kde nákladně rozšířil tamní zámek. Kromě zmíněných sídel rozrodu Vítkovců nalezneme v desátém dílu Erbovní mapy řadu dalších zajímavých hradů, zámků a tvrzí. Pestré barvy erbů jejich majitelů prostupují celou knihou. Vypovídají o dávných osudech, o lesku a noblese, ale též o úpadku, zmaru a neustálém boji. Erb proti erbu, znamení proti znamení, tak jako kdysi, tak jako včera a v přeneseném smyslu i dnes. (patro.cz)

Erbovní mapa je dlouhodobým projektem a pokusem graficky zmapovat a pomocí heraldiky zachytit z trochu jiného pohledu nesmírné množství dávných staveb, na které je naše zem značně bohatá. Šestý díl mapy zobrazuje lesnatý kraj brdských vrchů, kde měl své hrady mocný rod erbu kančí hlavy nazývaný staročesky "Buzici". K jeho sídlům patří například Valdek, Rožmitál, Březnice či Třemšín. Území v klínu mezi Berounkou a Vltavou patřilo z velké části též pod královskou korunu. Nalezneme zde proto několik královských hradů, z nichž nejznámější je Karlštejn. K dalším významným královským sídlům zmíněným v tomto dílu patří Žebrák, Točník, Kamýk nad Vltavou či Orlík. Mezi zámeckými stavbami této oblasti vyniká Dobříš či Hořovice. (patro.cz)

12. díl Erbovní mapy zobrazuje romantickou krajinu severních Čech plnou kopců a kopečků. Nejeden z nich posloužil jako pevný bod pro vybudování hradu. Zdejšímu kraji vládli Ronovci, erbu dvou zkřížených ostrví (sukovitých větví), z jejichž rozrodu pocházeli páni z Lipé (České Lípy), z Ronova, z Dubé a z Klinštejna. Další významný rod, páni z Vartenberka, zde z řady pevných hradů vládli svým rozsáhlým državám. Jedna z jejich rodových větví opanovala původně královský hrad Děčín, střežící starou vodní cestu po Labi, na níž bylo založeno několik dalších královských měst a hradů. Kromě Ústí nad Labem s mohutnou siluetou hradu Střekova, to byly především Litoměřice s původně přemyslovským knížecím hradem. Renesanční stavby několika významných zámků nás upomínají na vliv saských a německých rodů v této příhraniční oblasti. Ve šluknovském výběžku vládli v 16. století páni ze Šlejnic, krajinu kolem Děčína ozdobili svými stavbami Býnové z Býnu. K renesančním skvostům patří též dva zámky v Benešově nad Ploučnicí, postavené pány ze Salhausenu. Baroko reprezentuje honosný zámek v Ploskovicích, na kterém, podobně jako na zámku v Zákupech, sídlil panovnický rod Habsburků. Výrazným bodem v krajině je dvojvrší Bezdězů, korunované na vyšším z vrcholů královským hradem. Dalo by se tak pokračovat v představování dalších jednotlivých hradů a zámků zmíněných v této knize. Jejím hlavním posláním je pomocí erbů zachytit z trochu jiného pohledu to nepřeberné bohatství starých šlechtických sídel, která tu stála. Některá z nich se jako poslové dávných časů zachovala dodnes. (patro.cz)

Druhý díl "Erbovní mapy" nás zavádí do kraje horního Posázaví od Zruče až po Přibyslav. Na jihu sahá prostor tohoto dílu mapy k Humpolci a Červené Řečici, na severu graficky mapuje hrady, zámky a tvrze Kutnohorska, Čáslavska a částečně i Chrudimska. Pomocí erbů jsou zde představeni stavebníci z řad šlechty či církevních a světských institucí. Další zobrazené erby patří rodům žijícím na tomto území dlouhodoběji, z nichž některé se po svém sídle jmenují, nebo jeho jméno mají ve svém přídomku. Erbovní mapa, jejíž jednotlivé díly budou postupně svycházet, je pokusem zachytit z trochu jiného pohledu to nesmírné bohatství hradů, zámků a tvrzí, které v Čechách stály, rozpadávají se a z nichž ty šťastnější dosud stojí. (patro.cz)

Jedenáctý díl Erbovní mapy hradů, zámků a tvrzí zachycuje kraj na středním toku řeky Ohře lemovaný hradbou Krušných hor. V této oblasti, vlivem povrchové těžby uhlí, zanikla řada obcí a též šlechtických sídel. Dalším "nepřístupným" kusem naší země jsou Doupovské hory. Zde, ve vojenském újezdu, bylo po roce 1950 doslova rozstříleno mnoho obcí, mezi nimi i město Doupov, ve kterém stával v místech hradu Doupovců mohutný zámek, odstřelený v roce 1965. Čeští králové vybudovali při Ohři několik opěrných bodů. Tamní hrady vznikly jako součást opevnění královských měst a časem je pohltila městská zástavba. Kromě Karlových Varů vládl král městem Žatcem. Na troskách tamního městského hradu byl v roce 1802 postaven pivovar. K nejzachovalejším královským hradům v Poohří patří Kadaň. Pustnoucí hrad zachránila císařovna Marie Terezie, která jej v roce 1750 dala přestavět na kasárna. Ze starých českých šlechtických rodů se v této knize setkáme s Pluhy z Rabštejna, kteří své sídlo vybudovali nad řekou Střelou, a kteří nákladně přestavěli hrad Bečov. Panský rod Hrabišiců sídlil na Ostrově, Andělské Hoře, Valči, Bečově a Bochově. Mocný německý rod pánů z Plavna opanoval a přebudoval některá ze zmíněných sídel a ze svých hradů ovládal po Vřesovcích z Vřesovic krajinu v okolí Žlutic a Toužimi. Své majetky měly ve středním Poohří i další významné německé rody - Těmové z Koldic, páni ze Žeberka, z Ilburka, Šlikové nebo Fictumové. Pod Krušnými horami se tyčí zřícenina hradu Hasištejna. Vybudoval jej český král k ochraně zemské stezky a v 15. století se dostal do majetku jedné z větví rodu Lobkoviců. Na ně nás upomíná řada dalších míst zmíněných v této knize. Především mohutný barokní zámek Jezeří, který vystavěli po roce 1713 v místech středověkého hradu. Jejich rod zde sídlil do roku 1948, kdy o své statky díky komunistům přišel. Neobývaný pustnoucí zámek, tyčící se těsně nad hranicí těžebního revíru, měl být v roce 1965 zbořen. Naštěstí bylo od jeho zničení upuštěno a od 90. let 20. století probíhá pomalý proces jeho záchrany. Podobný osud má i mohutný hrad Hauenštejn, přestavěný koncem 19. století rodem Buquoyů na pseudogotický zámek. Po roce 1945 byl zestátněný objekt využíván jako ubytovna jáchymovských rudných dolů a během socialistického hospodaření se proměnil ve zříceninu. Od roku 2000 zde též probíhá pomalá obnova. K barokním klenotům, se kterými se v tomto dílu Erbovní mapy setkáme, patří zámek Krásný Dvůr s rozsáhlým parkem a též nedávno částečně obnovený zámek Valeč. (patro.cz)

Erbovní mapa je dlouhodobým projektem a pokusem graficky zmapovat a pomocí heraldiky zachytit z trochu jiného pohledu nesmírné množství hradů, zámků a tvrzí v Čechách. Velkou část území zahrnutého do 15. dílu Erbovní mapy tvoří Chebsko, které společně s Ašskem bylo k Čechám definitivně připojeno až za vlády krále Jana Lucemburského v roce 1322. Správním střediskem této oblasti je starobylé město Cheb, jehož obranu zajišťoval spolu s hradbami mohutný románsko-gotický hrad. Na území Chebska bylo vystavěno několik dalších velmi starých románských a raně gotických hradů: Vildštejn (Skalná), Kinsberg (Starý Hrozňatov), Seeberg (Ostroh) a Hazlov. Jejich stavebníky byli tzv. ministeriálové, členové služebně nižší šlechty, kteří za své správní, hospodářské i vojenské služby získali řadu lén. Ze svých hradů a tvrzí pak kolonizovali zdejší krajinu. Výrazným rodem na tomto území byli Cedvicové (Zedwitzové), kteří zde postavili řadu sídel a jejichž rozvětvený rod se zde udržel po několik století až do roku 1945. Další mocný rod, Šlikové, jenž zbohatl těžbou stříbra, olova a cínu, ovládl několik významných míst při řece Ohři. Kromě původně královských hradů, Kynšperka a Lokte, vlastnil jejich rod Hartenberk, Falknov a také Planou u Mariánských Lázní, ve které zřídil mincovnu. Jižně od Tachova se na vysokém zdaleka viditelném kopci zvedá románská věž zříceniny hradu Přimdy. Hrad střežil nedalekou zemskou hranici a plnil též, podobně jako Loket, funkci královského vězení. Později jím vládli páni ze Švamberka, jejichž původní rodové sídlo Skviřín leží nedaleko města Boru. Ratmír ze Skviřína, předek Švamberků, vlastnil rozsáhlé území jižně od Tachova, kde jeho synové vystavěli několik sídel, především raně gotický hrad Bor. Výraznou empírovou památkou je honosný zámek Kynžvart spojený s osudem svého stavebníka, státního kancléře K. W. Metternicha. Téměř celé území zpracované v tomto dílu Erbovní mapy bylo osídleno převážně Němci. Po roce 1945 v souvislosti s jejich odsunem řada zdejších obcí a s nimi i zámeckých staveb podlehla značné devastaci. Mnoho zámků a tvrzí v této pohraniční oblasti proto ve 2. polovině 20. století zcela zaniklo. (patro.cz)

Osmý díl Erbovní mapy nás zavádí na jihozápad Čech, do podhůří Šumavy. Tudy, přes pásmo hlubokých lesů, procházelo do Čech několik obchodních stezek, střežených pomezními hrady. Jedním z nich byl hrad Rýzmberk, jehož zakladatelé, páni z Rýzmberka stáli u zrodu několika dalších významných hradů této oblasti. Jejich stavební činnost vyvrcholila v 15. století vybudováním mohutné hradní pevnosti - Rabí, a též dodnes zachovaného vodního hradu Švihova, po němž se jedna z rodových větví psala "Švihovští z Rýzmberka". Starobylé erbovní znamení pánů z Rýzmberka (tři polopruhy v polceném štítu) mělo v tomto kraji ve svém erbu několik dalších spřízněných rodů. K nejznámějším z nich patří dosud žijící panský a hraběcí rod Černínů z Chudenic. Na příkaz krále byly na ochranu zemských stezek vystavěny mohutné hrady Kašperk a Vimperk a také strážný hrad Kunžvart. Mezi významné hrady Pošumaví patří též Velhartice s pozoruhodným hradním mostem. Kromě zmíněných hradů nalezneme v této mapované krajině velké množství drobných šlechtických sídel. Jejich stavebníci jsou pomocí svých erbů představeni v této knize. Další zobrazené erby patří rodům, které z tohoto území pocházejí. Erbovní mapa je dlouhodobým projektem a zároveň pokusem zachytit nesmírné bohatství dávných šlechtických sídel, které zdobily naši zem, i když na některé z nich není zrovna ideální pohled. (patro.cz)

Středem sedmého dílu "Erbovní mapy" je krajské město Plzeň. Jsou zde zaznamenány hrady, zámky a tvrze v povodí řek Mže, Radbuzy,Úhlavy a Úslavy, které se v metropoli západních Čech slévají. Důležitým prvkem na tomto území jsou významné kláštery - Teplá, Plasy, Chotěšov a Kladruby, které měly v době předhusitské v tomto kraji nemalou moc i majetky. Jejich obnovu a nový rozkvět, který nastal po třicetileté válce v době baroka, ukončily josefínské reformy. Po nich na konci 18. století připadly Plasy, Kladruby i Chotěšov do světských rukou a byly částečně upraveny na šlechtická zámecká sídla. Z gotických hradů vyniká v této oblasti královská Radyně a též sídla významných západočeských rodů - Švamberk, Gutštejn či Roupov. Renesance je zastoupena zámkem Kaceřov a také mohutným zámkem v Horšovském Týnu, jenž byl původně hradem pražských biskupů. Barokní zámecké stavby reprezentuje na severním Plzeňsku především Manětín, jižně od Plzně pak Nebílovy a Dolní Lukavice. Erbovní mapa je dlouhodobým projektem a zároveň grafickým pokusem pomocí heraldiky zachytit nesmírnou množinu hradů, zámků a tvrzí a jejich majitelů. (patro.cz)

Devátý díl erbovní mapy nás zavádí do dolního toku Otavy, až po její soutok s Vltavou a do rybničnaté krajiny mezi těmito řekami, kterou protéká říčka Blanice. Tento kraj od 13. století částečně ovládal mocný rod Bavorů ze Strakonic, který kromě svého rodového hradu ve Strakonicích založil též v okolí Blatnou, Radomyšl a také Bavorov. Dál po proudu Otavy zvedá své věže město Písek. Z tamního královského hradu se však zachovalo jen torzo. Další královská pevnost, Zvíkov, se tyčí na soutoku Otavy s Vltavou. Královskou vládu na jihu Čech značně oslaboval mocný rod Vítkovců, především jeho nejbohatší větev, páni z Rožmberka. Těm se časem podařilo získat některé původně královské državy. Kromě Zvíkova i Hlubokou, Protivín a po Šternbercích také Bechyni. Z hradů Helfenburka a Příběnic, které páni "z růže" v této popisované oblasti vystavěli, se zachovaly už jen zříceniny. Na poslední Rožmberky upomíná hezký renesanční zámek Kratochvíle. Další hojně navštěvovaný zámek je Hluboká, přebudovaná v polovině 19. století v novogotickém slohu kněžnou Eleonorou ze Schwarzenberka. Erbovbí mapa, jejíž díly postupně vycházejí od roku 2014, je pokusem ve zkratce graficky zachytit nesmírné bohatství hradů, zámků a tvrzí, které v Čechách stály, rozpadávají se, a z nichž ty šťastnější dosud stojí. (patro.cz)

Seriál „Erbovních map hradů, zámků a tvrzí v Čechách“ se uzavírá 16. dílem, ve kterém zavítáme na samý jih Čech. Zde se rozkládala říše mocného panského rodu erbu růže. Hlavním sídlem dominia Vítkovců je honosný Český Krumlov. Po vymření krumlovské větve rodu zde od roku 1302 po 300 let vládli páni z Rožmberka. Jejich původní hrad Rožmberk podnes majestátně střeží prostor vltavského údolí. K dalším sídlům Vítkovců patří též dva kdysi významné kamenné hrady – Vítkův Kámen a Dívčí Kámen. Oba se v průběhu staletí proměnily ve zříceniny. Zatímco mohutné trosky Dívčího Kamene, nalézající se nad vltavským údolím poblíž Českých Budějovic, jsou snadno dostupné, Vítkův Kámen byl díky své příhraniční poloze po řadu let během tzv. „železné opony“ nepřístupný. Landštejnská větev Vítkovců postavila v povodí řeky Stropnice hrad a město Nové Hrady a dnes již zaniklý hrad při městě Trhových Svinách. Proti rozpínavosti Vítkovců a na posílení své moci v této krajině založil na soutoku Vltavy a Malše král Přemysl Otakar II. městskou pevnost České Budějovice – hlavní metropoli jižních Čech. Po vymření Rožmberků připadla část jejich prořídlých držav Švamberkům. Ti však brzy o svůj majetek přišli pro účast ve stavovském povstání. Po bělohorské bitvě změnila řada jihočeských sídel své majitele. Zkonfiskovaná panství Nové Hrady, Rožmberk a další statky obdržel za své vojenské zásluhy císařský generál Karel Bonaventura Buquoy, jehož rod se zde udržel až do roku 1945. Českokrumlovské panství s rozsáhlými pozemky na Šumavě získala po Bílé hoře od císaře knížata z Eggenberka a po nich knížecí rod Schwarzenberků. Kromě těchto vyjmenovaných předních památek je součástí mapování také množství dalších hrádků, tvrzí a zámků s řadou erbů jejich stavebníků či majitelů. Velkou část 16. dílu Erbovní mapy tvoří rejstřík zahrnující seznam všech rodů, jednotlivců či institucí s příslušným odkazem na díl a kapitolu, kde jsou zmíněni. Kniha obsahuje též rejstřík všech míst uvedených v 1. až 16. dílu Erbovních map a dodatky. (patro.cz)

Cesta třináctého dílu Erbovní mapy začíná na severním pomezí Čech, kde se zvedá mohutná silueta hradu a zámku Frýdlant. Po mocných pánech z Bibrštejna zde vládli Redernové, kteří se aktivně zapojili do stavovského povstání. Jejich severočeské državy získal po Bílé hoře Albrecht z Valdštejna. Mocný vojevůdce učinil z Frýdlantu středisko svého vévodství. Časem se však z tohoto nejistého a vzdáleného místa přesunul blíž do středu země. S rodem pánů z Valdštejna je spjato mnoho hradů a zámků v podhůří Krkonoš a v horním povodí řeky Jizery. (Návarov, Nístějka, Štěpanice, Vranov, Svijany, Hrubá Skála, Lomnice nad Popelkou, Hostinné, Horní Braná, Fořt a další). Nalezneme zde též i původní rodové sídlo, hrad Valdštejn. Jihovýchodně od města Turnova se rozkládá romantická skalnatá krajina přezdívaná „Český ráj“. Symbolem této oblasti je z daleka viditelné skalní dvojvěží, zřícenina hradu Trosky. Ve 14. století jej založili páni z Vartenberka, jejichž sídla jsou roztroušena po celých severovýchodních Čechách. Jedním z nich býval též renesanční zámek Hrubý Rohozec, o který větev Vartenberků přišla po Bílé Hoře. Barokně a pseudoslohově zámek přebudoval francouzský hraběcí rod Desfours. Jiní Francouzi, knížata Rohanové, přestavěli do dnešní novogotické podoby nedaleký zámek Sychrov. Bohaté Frýdlantsko a velkou část Jizerských hor získali po Valdštejnově násilné smrti v Chebu Gallasové. Jejich nástupci, Clam – Gallasové hrad i zámek Frýdlant upravili do dnešní klasicistní a romantické podoby. V tomto dílu Erbovní mapy navštívíme mnoho dalších zajímavých sídel v horním povodí řek Nisy, Jizery, Labe a Úpy. Tak ať se Vám na cestě za jejich poznáváním daří! (patro.cz)

Erbovní mapa je dlouhodobým projektem a pokusem graficky zmapovat a pomocí heraldiky zachytit z trochu jiného pohledu nesmírné množství hradů, zámků a tvrzí v Čechách. Čtrnáctý díl představuje kraj na východ od Hradce Králové. Povodí řek Tiché a Divoké Orlice kolonizoval koncem 13. století rod pánů z Potštejna a Litic pocházející z Plzeňska. Zde založené hrady byly pojmenovány podle původních rodových sídel v okolí Plzně. Příbuzní těchto pánů, jejichž erbovním znamením byl kosmo či šikmo pruhovaný štít, byli páni vládnoucí z Dobrušky, Opočna a Častolovic. Povodí říček Kněžné, Zdobnice a Rokytenky kolonizoval rod pánů z Rychnova erbu lekna. Broumovský výběžek ovládl z mohutného opevněného kláštera řád benediktýnů. Jiným významným církevním sídlem byla Litomyšl. Tamní knížecí hrad spravoval řád premonstrátů. V roce 1344 bylo založeno litomyšlské biskupství, pod jehož správu spadala řada opevněných míst v okolí. V 16. století vlastnil několik hradů v této oblasti rod pánů z Pernštejna. Upomíná na něj rozsáhlá pozdně gotická úprava hradu Potštejna a renesanční skvosty v podobě Nového Města nad Metují, či překrásného zámku v Litomyšli. Baroko reprezentují v této knize mohutné zámky postavené rodem Libštejnských z Kolovrat v Chroustovicích a v Rychnově nad Kněžnou. Čistý empír je zastoupen v novém zámku v Kostelci nad Orlicí, postaveném rodem Kinských v 1. polovině 19. století. Zámek, v jehož areálu byl v dobách budování socializmu Výzkumný ústav pro chov prasat, se po roce 1990 vrátil do majetku Kinských, kteří jej zpřístupnili veřejnosti. (patro.cz)

Cesta pátého dílu "Erbovní mapy" nás zavede do krajiny severozápadně od Prahy. Mapuje území bývalého Slánského kraje připojeného v roce 1714 k Rakovnickému kraji. Na severu projdeme dolní tok řeky Ohře od Postoloprt přes Louny až k Budyni a ještě o kousek dál až k Roudnici nad Labem. Jižní část mapy tvoří Rakovnicko s rozlehlými křivoklátskými lesy, které byly vyhledávaným lovištěm českých panovníků. Zde se nalézá královský hrad Křivoklát i prezidentský zámek Lány. K dalším významným sídlům mapovaným v tomto dílu patří Okoř, Krakovec, na severu pak Most, Házmburk a zámky Libochovice, Nelahozeves a Veltrusy. V knize jsou pomocí erbů představeni stavebníci zdejších hradů, zámků a tvrzí. Další zobrazené erby patří rodům, které z tohoto území pocházejí. Erbovní mapa je dlouhodobým projektem a zároveň pokusem zachytit nesmírné bohatství hradů, zámků a tvrzí, které v Čechách stály, rozpadávají se a z nichž ty šťastnější dosud stojí. (patro.cz)

Překvapit ve škole skvělými vědomostmi ze zeměpisu, být rodinným poradcem při plánování výletů, to vše se dětem povede s atlasem plným barevných ilustrací, jednoduchých map i srozumitelných a poutavých textů. Při seznamování se s hlavními charakteristikami naší vlasti, jejími krásami, památkami a zajímavostmi čtenáře v každé kapitole provází Vítek a Štěpánka. Při putování děti stále něco řeší, ne vždy je hned jasné, kdo z nich má pravdu… a čtenář se spolu s nimi zamýšlí nad různými otázkami (odpovědi si ověřuje na konci knihy). Hravým způsobem se tak dozví třeba to, která zřícenina je v Česku největší, jestli v místech skalních soutěsek v severních Čechách bylo kdysi moře, kde se nachází zoo s obrovskými výběhy, kterými lze projíždět autem či autobusem a pozorovat zvířata, kde se setkávají hranice Česka, Polska a Slovenska… (patro.cz)

Středem sedmého dílu "Erbovní mapy" je krajské město Plzeň. Jsou zde zaznamenány hrady, zámky a tvrze v povodí řek Mže, Radbuzy,Úhlavy a Úslavy, které se v metropoli západních Čech slévají. Důležitým prvkem na tomto území jsou významné kláštery - Teplá, Plasy, Chotěšov a Kladruby, které měly v době předhusitské v tomto kraji nemalou moc i majetky. Jejich obnovu a nový rozkvět, který nastal po třicetileté válce v době baroka, ukončily josefínské reformy. Po nich na konci 18. století připadly Plasy, Kladruby i Chotěšov do světských rukou a byly částečně upraveny na šlechtická zámecká sídla. Z gotických hradů vyniká v této oblasti královská Radyně a též sídla významných západočeských rodů - Švamberk, Gutštejn či Roupov. Renesance je zastoupena zámkem Kaceřov a také mohutným zámkem v Horšovském Týnu, jenž byl původně hradem pražských biskupů. Barokní zámecké stavby reprezentuje na severním Plzeňsku především Manětín, jižně od Plzně pak Nebílovy a Dolní Lukavice. Erbovní mapa je dlouhodobým projektem a zároveň grafickým pokusem pomocí heraldiky zachytit nesmírnou množinu hradů, zámků a tvrzí a jejich majitelů. (knihydobrovsky.cz)

Erbovní mapa je dlouhodobým projektem a pokusem graficky zmapovat a pomocí heraldiky zachytit z trochu jiného pohledu nesmírné množství hradů, zámků a tvrzí v Čechách. Velkou část území zahrnutého do 15. dílu Erbovní mapy tvoří Chebsko, které společně s Ašskem bylo k Čechám definitivně připojeno až za vlády krále Jana Lucemburského v roce 1322. Správním střediskem této oblasti je starobylé město Cheb, jehož obranu zajišťoval spolu s hradbami mohutný románsko-gotický hrad. Na území Chebska bylo vystavěno několik dalších velmi starých románských a raně gotických hradů: Vildštejn (Skalná), Kinsberg (Starý Hrozňatov), Seeberg (Ostroh) a Hazlov. Jejich stavebníky byli tzv. ministeriálové, členové služebně nižší šlechty, kteří za své správní, hospodářské i vojenské služby získali řadu lén. Ze svých hradů a tvrzí pak kolonizovali zdejší krajinu. Výrazným rodem na tomto území byli Cedvicové (Zedwitzové), kteří zde postavili řadu sídel a jejichž rozvětvený rod se zde udržel po několik století až do roku 1945. Další mocný rod, Šlikové, jenž zbohatl těžbou stříbra, olova a cínu, ovládl několik významných míst při řece Ohři. Kromě původně královských hradů, Kynšperka a Lokte, vlastnil jejich rod Hartenberk, Falknov a také Planou u Mariánských Lázní, ve které zřídil mincovnu. Jižně od Tachova se na vysokém zdaleka viditelném kopci zvedá románská věž zříceniny hradu Přimdy. Hrad střežil nedalekou zemskou hranici a plnil též, podobně jako Loket, funkci královského vězení. Později jím vládli páni ze Švamberka, jejichž původní rodové sídlo Skviřín leží nedaleko města Boru. Ratmír ze Skviřína, předek Švamberků, vlastnil rozsáhlé území jižně od Tachova, kde jeho synové vystavěli několik sídel, především raně gotický hrad Bor. Výraznou empírovou památkou je honosný zámek Kynžvart spojený s osudem svého stavebníka, státního kancléře K. W. Metternicha. Téměř celé území zpracované v tomto dílu Erbovní mapy bylo osídleno převážně Němci. Po roce 1945 v souvislosti s jejich odsunem řada zdejších obcí a s nimi i zámeckých staveb podlehla značné devastaci. Mnoho zámků a tvrzí v této pohraniční oblasti proto ve 2. polovině 20. století zcela zaniklo. (knihydobrovsky.cz)

Druhý díl "Erbovní mapy" nás zavádí do kraje horního Posázaví od Zruče až po Přibyslav. Na jihu sahá prostor tohoto dílu mapy k Humpolci a Červené Řečici, na severu graficky mapuje hrady, zámky a tvrze Kutnohorska, Čáslavska a částečně i Chrudimska. Pomocí erbů jsou zde představeni stavebníci z řad šlechty či církevních a světských institucí. Další zobrazené erby patří rodům žijícím na tomto území dlouhodoběji, z nichž některé se po svém sídle jmenují, nebo jeho jméno mají ve svém přídomku. Erbovní mapa, jejíž jednotlivé díly budou postupně svycházet, je pokusem zachytit z trochu jiného pohledu to nesmírné bohatství hradů, zámků a tvrzí, které v Čechách stály, rozpadávají se a z nichž ty šťastnější dosud stojí. (knihydobrovsky.cz)

Erbovní mapa je dlouhodobým projektem a zároveň grafickým pokusem zachytit pomocí heraldiky nesmírnou množinu hradů zámků a tvrzí a jejich majitelů. V desátém dílu navštívíme jihovýchodní část Čech. V povodí Lužnice a Nežárky mělo svá sídla několik větví rodu Vítkovců, erbu růže. Předek jedné z nich, Jindřich, postavil nad řekou Nežárkou pevný hrad, při kterém vzniklo výstavné město. Jindřichovi potomci, páni z Hradce, erbu zlaté růže, zde sídlili téměř 400 let. Stříbrnou růži v červeném poli štítu měla větev Vítkovců sídlící na Třeboni, Lomnici a Landštejně. Město s hradem Stráž nad Nežárkou zase patřilo rodové větvi erbu modré růže. Vedle "královny květin" patří k symbolům zdejšího kraje též znamení kalicha, pod kterým vzplála v 15. století husitská revoluce. V roce 1420 dobyli husité Sezimovo Ústí, které patřilo další z větví rodu Vítkovců, a zanedlouho i nedaleký hrad Hradiště. Zde vystavěli město s biblickým jménem Tábor. Hrad, včleněný do městského opevnění, dostal později jméno Kotnov. Z okolní krajiny do daleka vyniká vrch Choustník s mohutnou zříceninou hradu. Po pánech z Choustníka jej získali a přebudovali Rožmberkové. Poslední člen jejich rodu, Petr Vok, se v roce 1602 usídlil na Třeboni, kde nákladně rozšířil tamní zámek. Kromě zmíněných sídel rozrodu Vítkovců nalezneme v desátém dílu Erbovní mapy řadu dalších zajímavých hradů, zámků a tvrzí. Pestré barvy erbů jejich majitelů prostupují celou knihou. Vypovídají o dávných osudech, o lesku a noblese, ale též o úpadku, zmaru a neustálém boji. Erb proti erbu, znamení proti znamení, tak jako kdysi, tak jako včera a v přeneseném smyslu i dnes. (knihydobrovsky.cz)

Devátý díl erbovní mapy nás zavádí do dolního toku Otavy, až po její soutok s Vltavou a do rybničnaté krajiny mezi těmito řekami, kterou protéká říčka Blanice. Tento kraj od 13. století částečně ovládal mocný rod Bavorů ze Strakonic, který kromě svého rodového hradu ve Strakonicích založil též v okolí Blatnou, Radomyšl a také Bavorov. Dál po proudu Otavy zvedá své věže město Písek. Z tamního královského hradu se však zachovalo jen torzo. Další královská pevnost, Zvíkov, se tyčí na soutoku Otavy s Vltavou. Královskou vládu na jihu Čech značně oslaboval mocný rod Vítkovců, především jeho nejbohatší větev, páni z Rožmberka. Těm se časem podařilo získat některé původně královské državy. Kromě Zvíkova i Hlubokou, Protivín a po Šternbercích také Bechyni. Z hradů Helfenburka a Příběnic, které páni "z růže" v této popisované oblasti vystavěli, se zachovaly už jen zříceniny. Na poslední Rožmberky upomíná hezký renesanční zámek Kratochvíle. Další hojně navštěvovaný zámek je Hluboká, přebudovaná v polovině 19. století v novogotickém slohu kněžnou Eleonorou ze Schwarzenberka. Erbovbí mapa, jejíž díly postupně vycházejí od roku 2014, je pokusem ve zkratce graficky zachytit nesmírné bohatství hradů, zámků a tvrzí, které v Čechách stály, rozpadávají se, a z nichž ty šťastnější dosud stojí. (knihydobrovsky.cz)

Třetí díl "Erbovní mapy" pokrývá území severovýchodně od Kolína a Poděbrad na rozhraní středních a východních Čech. Na východě jsou šlechtická sídla graficky zmapována až k Pardubicím a Hradci Králové, na severu se podíváme do okolí Jičína, Sobotky a Nové Paky. Mapa graficky zobrazuje dosud stojící zámky, hrady a tvrze této oblasti. Sídla, která se nedochovala, jsou většinou zaznamenána pouze příslušnou značkou. Významnější z nich jsou zakreslena nikoliv jako zříceniny, ale v ideální podobě z časů jejich zašlé slávy. Jednotliví stavebníci z řad šlechty či církevních a světských organizací jsou zde představeni pomocí svých erbů. Další zobrazené erby patří rodům žijícím na tomto území dlouhodoběji, z nichž některé se po svém sídle jmenují, nebo jeho jméno mají ve svém přídomku. Erbovní mapa, jejíž jednotlivé díly budou postupně vycházet, je pokusem zachytit z trochu jiného pohledu to nesmírné bohatství hradů, zámků a tvrzí, které v Čechách stály, rozpadávají se a z nichž ty šťastnější dosud stojí. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - 144 stran, slovensky, pevná bez přebalu lesklá V tejto knižke sa dočítate o ponurých kapitolách dejín, o kríze, ktorá predchádzala druhej svetovej vojne, o studenej vojne, ktorá ju nasledovala, zároveň aj o významných bitkách a vojnových snaženiach. (alza.cz)

Vlastivědná publikace si je vědoma integračního charakteru svého předmětu – obsahuje tedy organicky propojené složky zeměpisné, dějepisné i občanskovýchovné v přiměřeném rozsahu a obsahu (oblasti Země a lidé, Mapy, Česká republika, Z českých dějin). Učebnice u dětí aktivně podporuje rozvoj aplikačních schopností i pracovních dovedností (práce s mapou, s časovou přímkou, modelování povrchů, práce se zdroji informací včetně počítačových aplikací...). Je doplněna aktivizujícím pracovním sešitem a podrobnou metodickou příručkou, která rozšiřuje možnosti práce s oběma tituly. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - 64 stran, česky, brožovaná bez přebalu matná Původní český školní atlas určený pro základní školy svým obsahem a uspořádáním vyhovuje současným metodám výuky. Tematické mapy, podrobné mapy krajů a regionů Evropy. (alza.cz)

Obrázkové hádanky na cesty jsou originální ilustrované hádanky od českých autorů, které rozvíjí znalosti dětí v různých oblastech. Na 40 oboustranných kartičkách na děti čekají nápadité a zábavné úkoly. Úkoly se řeší pomocí mazatelného fixu, který je součástí balení. (mall.cz)

eBook:,Děj je možno parafrázovat profláklým rčením o dvojím vstoupení do řeky: „Dvakrát nevstoupíš do stejné řeky, a když už, je to stejně houby platné, nikomu tím nepomůžeš a sobě uškodíš!“ To je poznání hrdiny příběhu, kterému se podaří z přítomnosti prosáknout do vlastní minulosti období husákovské šedi, zatímco jeho mladé alter ego z období reálného socialismu se recipročně ocitne v dnešním světě. Místem příběhu je moravské univerzitní město ustrnulé v šedi reálného socialismu, stejně jako hlavní město světového proletariátu a vzdálené stepi sovětského impéria. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - 306 stran, česky (alza.cz)

Čtenář se doví mnoho zajímavostí o jednotlivých odvětvích, která těchto signálů užívají v komunikačním procesu. Knihu doplňuje řada ilustrací, notových záznamů apod. (patro.cz)

Kniha - autor Vít Štěpánek, 128 stran, česky, pevná bez přebalu lesklá Překvapit ve škole skvělými vědomostmi ze zeměpisu, být rodinným poradcem při plánování výletů, to vše se dětem povede s atlasem plným barevných ilustrací, jednoduchých map i srozumitelných a poutavých textů. Knihami Můj první atlas České republiky a Můj první atlas Evropy provází čtenáře dvojice mladých cestovatelů Vítek a Štěpánka. Při seznamování se s hlavními charakteristikami naší vlasti i dalších evropských zemí, jejích krásami, památkami a zajímavostmi hlavní hrdinové stále něco řeší, ne vždy je hned jasné, kdo z nich má pravdu. Správné odpovědi na všechny otázky najdou čtenáři na konci knihy. Hravým způsobem se tak dozví třeba to, která zřícenina je v Česku největší, jestli v místech skalních soutěsek v severních Čechách bylo kdysi moře, kde se nachází zoo s obrovskými výběhy, kterými lze projíždět autem či autobusem a pozorovat zvířata, která evropská země je nejmenší, ve kterém... (alza.cz)

Unikátní vydání Ottova atlasu Nejkrásnější české cyklotrasy nabízí 100 atraktivních výletů na kolech s popisem nejvýznamnějších přírodních a historických památek a s užitečnými kontakty. Jednotlivé trasy jsou navrženy tak, aby začínaly a končily v místech s dobrou návazností hromadné dopravy a nabízely možnost občerstvení. Trasy jsou přehledně označeny a rozděleny podle náročnosti do čtyř stupňů a u každé je doplněn graf, z něhož je patrné celkové převýšení, každý si tak bude moci zvolit trasu, která nejlépe odpovídá jeho aktuálním možnostem a potřebám. Každá trasa je opatřena stručnou charakteristikou výletu, popisem povrchu cesty a doporučením vhodného typu kola. O památkách a zajímavostech včetně užitečných kontaktů a odkazů se stručně dočtete na konci každé trasy. Součástí výletů je také tip, na jehož základě si trasu můžete upravit dle vlastních přání či potřeb. Podrobná mapka zobrazuje vždy příslušný úsek, trasa je v něm barevně zvýrazněna. Přiložené fotografie dokládají atmosféru kraje a zachycují nejzajímavější cíle výletu. Zároveň kniha obsahuje QR kódy, které vám v pohodlí domova umožní načíst údaje o každé trase do vaší navigace či chytrého telefonu. Stačí si stáhnout gpx soubor, pomocí něhož se na svých výletech necháte vést. Do svých chytrých mobilních telefonů stáhněte navigační mapu například Locus Map Free. (knihydobrovsky.cz)

6., aktualizované vydání. Atlas České republiky s úplnou silniční sítí a všemi sídly, doplněný mezinárodními, dálkovými a regionálními cyklotrasami (I. až IV.třídy podle systému KČT). Dále jsou v mapě vyznačena vlastní mapovou značkou informační střediska, certifikovaná zařízení Cyklisté vítáni, kempy, hrady, zříceniny a zámky, rozhledny a technické památky, přírodní zajímavosti a památky UNESCO. Atlas obsahuje 78 mapových stran, textová část obsahuje 92 stran (rejstřík všech sídel s jejich PSČ, aktuální seznam informačních středisek s kontakty, aktuální seznam certifikovaných zařízení Cyklisté vítáni s kontakty). Měřítko 1 : 240 000, formát A5 s praktickou kroužkovou vazbou. (patro.cz)

Unikátní vydání Ottova atlasu Nejkrásnější české cyklotrasy nabízí 100 atraktivních výletů na kolech s popisem nejvýznamnějších přírodních a historických památek a s užitečnými kontakty. Jednotlivé trasy jsou navrženy tak, aby začínaly a končily v místech s dobrou návazností hromadné dopravy a nabízely možnost občerstvení. Trasy jsou přehledně označeny a rozděleny podle náročnosti do čtyř stupňů a u každé je doplněn graf, z něhož je patrné celkové převýšení, každý si tak bude moci zvolit trasu, která nejlépe odpovídá jeho aktuálním možnostem a potřebám. Každá trasa je opatřena stručnou charakteristikou výletu, popisem povrchu cesty a doporučením vhodného typu kola. O památkách a zajímavostech včetně užitečných kontaktů a odkazů se stručně dočtete na konci každé trasy. Součástí výletů je také tip, na jehož základě si trasu můžete upravit dle vlastních přání či potřeb. Podrobná mapka zobrazuje vždy příslušný úsek, trasa je v něm barevně zvýrazněna. Přiložené fotografie dokládají atmosféru kraje a zachycují nejzajímavější cíle výletu. Zároveň kniha obsahuje QR kódy, které vám v pohodlí domova umožní načíst údaje o každé trase do vaší navigace či chytrého telefonu. Stačí si stáhnout gpx soubor, pomocí něhož se na svých výletech necháte vést. Do svých chytrých mobilních telefonů stáhněte navigační mapu například Locus Map Free. (patro.cz)

Spočívá smysl dějepisných knih výhradně ve zprostředkování vědění o minulosti? Mohou historici z předchozích století zaujmout dnešní čtenáře, i když poznatky obsažené v jejich pracích již zastaraly? Proč se historie považuje za disciplínu pohybující se na rozhraní vědy a umění? Podobné otázky stály u počátků této knihy. Podnítily jejího autora k tomu, aby analyzoval přední díla českého dějepisectví 19. a první poloviny 20. století. Soustřeďuje se však více na jejich formu než na obsah - v tom je jeho kniha v českém prostředí ojedinělá. Snaží se objevit a utřídit prvky, které poetizují historikův text, a zároveň nabídnout nástroje k jejich analýze. Pozoruje, jak historici využívali obrazná pojmenování a rétorické figury, charakterizuje jejich styl, definuje kompoziční řády a postupy, stanovuje hlavní kategorie vyprávění a rozpoznává některé strategie výstavby textu. To mu umožňuje představit české historiky - Františka Palackého, Josefa Pekaře, Josefa Šustu, Otakara Odložilíka a další - nejen jako vynikající vědce, ale také jako jedinečné slovesné umělce. (knihydobrovsky.cz)

V tomto vydání byly aktualizovány texty, tabulky, grafy a mapky všude, kde si to vyžádal vývoj v období, které uplynulo od 1. vydání této učebnice. Změny se dotkly především kapitol v oddíle Hospodářství, kde se nejvíce projevily změny v ekonomice České republiky. Některé kapitoly zaznamenávají i projevy hospodářské krize, kterými naše země v současnosti prochází. (patro.cz)

Kniha - Ne každému se splní jeho klukovská touha. Jiřímu Vernerovi se to povedlo. Stal se námořníkem. Začal od píky, vystudoval Vysokou námořní školu v Oděse, postupoval ve funkcích a nakonec se stal jedním ze zhruba 140 velitelů Československé námořní plavby – kapitánem dálné plavby. Cesty lodí, na kterých sloužil, vedly celým světem. Jak plavba samotná, tak postoje v přístavech přinášely zážitky tu veselé, tu nepříliš příjemné, ba někdy velice náročné. Knížka, kterou držíte v rukou, obsahuje příběhy rázu převážně humorného, počínaje studii v Oděse až po zážitky z míst našemu kontinentu vzdálených. Plavba po moři není vždy jen příjemná, i v době kovových lodí musí být námořníci z ocele, aby zvládli silné bouře, černé pasažéry, obranu před piráty, ale i vztahy mezi lidmi, které po měsíce poutá omezený lodní prostor. (alza.cz)

Druhé rozšířené a aktualizované vydání vynikajícího obrazového atlasu, který vzbudil velkou a zaslouženou pozornost jak mezi endokrinology, tak sonografisty a dalšími odborníky v zobrazovacích oborech. Úspěch prvního vydání i podněty kolegů z praxe obou výše uvedených medicínských specializací vedly autory k doplnění a rozšíření publikace. Atlas obsahuje téměř tisíc precizně vybraných a popsaných ultrasonografických obrazů štítné žlázy pokrývajících všechny známé oblasti její patologie i rozmanité varianty normy. Originální didaktická koncepce z této publikace činí mimořádně vhodnou pomůcku pro přípravu na atestaci v endokrinologii i v zobrazovacích metodách, a rovněž tak průvodce pro každodenní praxi. (patro.cz)

Unikátní vydání Ottova atlasu turistických tras se zaměřuje na nejkrásnější a nejzajímavější místa Čech, Moravy a Slezska včetně pohraničí, s přesahem do okolních zemí. Průvodce je na základě geografického klíče rozdělen do 12 oblastí, u každé se nabízí více než 20 atraktivních pěších a cyklistických výletů s popisem nejvýznamnějších přírodních a historických památek. Výletní trasy jsou navrženy tak, aby začínaly a končily v místech s dobrou návazností hromadné dopravy a případného občerstvení. Trasy jsou přehledně označeny a rozděleny podle náročnosti do čtyř stupňů a u každé je doplněn graf, z něhož je patrné celkové převýšení, všichni turisté si tak budou moci zvolit trasu, která nejlépe odpovídá jejich aktuálním možnostem. Každá trasa je opatřena stručnou charakteristikou výletu a popisem povrchu cesty, u cyklistických tras je vždy doporučen i vhodný typ kola. O památkách a zajímavostech včetně užitečných kontaktů a odkazů se stručně dočtete na konci každé trasy. Součástí výletů je také tip, na jehož základě si trasu můžete upravit dle vlastních přání či potřeb. Podrobná mapka zobrazuje vždy příslušný úsek, trasa je v něm barevně zvýrazněna. Přiložené fotografie dokládají atmosféru kraje a zachycují nejzajímavější cíle výletu. Zároveň kniha obsahuje QR kódy, které vám v pohodlí domova umožní načíst údaje o každé trase do vaší navigace či chytrého telefonu. Stačí si stáhnout gpx soubor, pomocí něhož se na svých výletech necháte vést. (knihydobrovsky.cz)

Vynikající dílo o nespisovné češtině, které přináší poznatky významné nejen pro jazykovědu, ale i pro dějiny národní kultury. Pátý, závěrečný svazek Českého jazykového atlasu obsahuje pět částí: nejrozsáhlejší část hláskoslovnou, část věnovanou syntaktickým jevům, část pojednávající o adverbiích, část zpracovávající dodatečný výzkum ve městech a závěrečnou část přinášející mapy izoglosových svazků. Výzkum ve městech se opíral o speciální dotazník zaměřený na novější pojmenování reálií svázaných převážně s městskou kulturou a na pojmenování slangového charakteru. Mapy izoglosových svazků představují nový, detailnější pohled na naše dialekty. Mimo jiné se zde ukazuje na souvislosti průběhu svazků izoglos s dějinami nositelů jazyka, s různými starými administrativními, správními a dalšími hranicemi, jež bránily společenskému styku nositelů nářečí. V této části se uvádějí též některé příčiny vzniku jazykových hranic a odhalují se nejen vztahy mezi nářečními skupinami, ale zároveň vztahy mezi obyvatelstvem. (knihydobrovsky.cz)

Publikace zpřístupňuje na mapách, kartografických modelech, vyobrazeních, grafech a kartogramech hierarchicky uspořádaný soubor vybraných poznatků moderní české historické vědy po roce 1989 vztahujících se k českým a slovenským dějinám, zasazených do evropského, především středoevropského prostoru. Cílem projektu bylo zpracování výsledků historického bádání v mezinárodních souvislostech kartografickou metodou. Pět oddílů hlavní, atlasové části publikace sleduje jednotlivá historická období: pravěk, středověk, raný novověk, novověk a moderní dějiny. Jednotlivé historické mapy provázejí odborné komentáře, publikace je doplněna dalšími grafickými pomůckami (reprodukcemi pramenů, grafy, tabulkami, kartogramy, počítačovými modely atd.). (knihydobrovsky.cz)

Původní český školní atlas určený pro základní školy svým obsahem a uspořádáním vyhovuje současným metodám výuky. Tematické mapy, podrobné mapy krajů a regionů Evropy. (patro.cz)

Publikace zpřístupňuje na mapách, kartografických modelech, vyobrazeních, grafech a kartogramech hierarchicky uspořádaný soubor vybraných poznatků moderní české historické vědy po roce 1989 vztahujících se k českým a slovenským dějinám, zasazených do evropského, především středoevropského prostoru. Cílem projektu bylo zpracování výsledků historického bádání v mezinárodních souvislostech kartografickou metodou. Pět oddílů hlavní, atlasové části publikace sleduje jednotlivá historická období: pravěk, středověk, raný novověk, novověk a moderní dějiny. Jednotlivé historické mapy provázejí odborné komentáře, publikace je doplněna dalšími grafickými pomůckami (reprodukcemi pramenů, grafy, tabulkami, kartogramy, počítačovými modely atd.). (patro.cz)

Unikátní vydání Ottova atlasu turistických tras se zaměřuje na nejkrásnější a nejzajímavější místa Čech, Moravy a Slezska včetně pohraničí, s přesahem do okolních zemí. Průvodce je na základě geografického klíče rozdělen do 12 oblastí, u každé se nabízí více než 20 atraktivních pěších a cyklistických výletů s popisem nejvýznamnějších přírodních a historických památek. Výletní trasy jsou navrženy tak, aby začínaly a končily v místech s dobrou návazností hromadné dopravy a případné občerstvení. Trasy jsou přehledně označeny a rozděleny podle náročnosti do čtyř stupňů a u každé je doplněn graf, z něhož je patrné celkové převýšení, všichni turisté si tak budou moci zvolit trasu, která nejlépe odpovídá jejich aktuálním možnostem. Každá trasa je opatřena stručnou charakteristikou výletu a popisem povrchu cesty, u cyklistických tras je vždy doporučen i vhodný typ kola. O památkách a zajímavostech včetně užitečných kontaktů a odkazů se stručně dočtete na konci každé trasy. Součástí výletů je také tip, na jehož základě si trasu můžete upravit dle vlastních přání či potřeb. Podrobná mapka zobrazuje vždy příslušný úsek, trasa je v něm barevně zvýrazněna. Přiložené fotografie dokládají atmosféru kraje a zachycují nejzajímavější cíle výletu. Zároveň kniha obsahuje QR kódy, které vám v pohodlí domova umožní načíst údaje o každé trase do vaší navigace či chytrého telefonu. Stačí si stáhnout gpx soubor, pomocí něhož se na svých výletech necháte vést. (patro.cz)