Kapka do žil - jiří werich petrášek

„Nikdy jsem si nemyslel, že někdy vydám knihu. Když mi však jedna věrná posluchačka napsala, že se jí líbí moje glosy, které pravidelně zněly z Českého rozhlasu, a když se mi začaly množit zážitky a historky, o nichž vyprávím na besedách, bylo rozhodnuto,“ říká o své knize Jiří Werich Petrášek. Kniha je koláží autorových textů, glos, aforismů, citátů, ale hlavně milých vzpomínek ze života, například na otce Jana Wericha, na setkávání se zajímavými lidmi, na dětství, a dojde i na historky z natáčení či divadelních prken… Součástí je barevná fotopříloha. (knihydobrovsky.cz)

„Nikdy jsem si nemyslel, že někdy vydám knihu. Když mi však jedna věrná posluchačka napsala, že se jí líbí moje glosy, které pravidelně zněly z Českého rozhlasu, a když se mi začaly množit zážitky a historky, o nichž vyprávím na besedách, bylo rozhodnuto,“ říká o své knize Jiří Werich Petrášek. Kniha je koláží autorových textů, glos, aforismů, citátů, ale hlavně milých vzpomínek ze života, například na otce Jana Wericha, na setkávání se zajímavými lidmi, na dětství, a dojde i na historky z natáčení či divadelních prken… Součástí je barevná fotopříloha. (patro.cz)

Tohle příjemné setkání s Janem Přeučilem rozhodně nebylo první, jsme přátelé. Jenže tentokrát to bylo poprvé za mikrofonem Českého rozhlasu a navíc nad textem mé knihy "Kapka do žil", kterou jsem na knižním veletrhu Svět knihy 2018 podepisoval. A tehdy mi Jan řekl: "Je to moc milé čtení, proč jej neudělat jako audioknihu?" Protože u toho tehdy byl i můj nakladatel, byli jsme už tři, jimž se ten nápad zdál zajímavý. A tak jsme se za přispění prima lidiček v Českém rozhlase Sever v Ústí nad Labem pustili do práce. Sekundovat úžasnému hlasu pro mne nebylo vůbec jednoduché, ale věřím, že dobré dílo se zdařilo. Kéž si najde cestu nejen k uším posluchačů, ale i k srdcím všech, kteří se rozhodnou si audioknihu poslechnout. (patro.cz)

Kniha - autor Jiří Werich Petrášek, 200 stran, česky, pevná bez přebalu lesklá „Nikdy jsem si nemyslel, že někdy vydám knihu. Když mi však jedna věrná posluchačka napsala, že se jí líbí moje glosy, které pravidelně zněly z Českého rozhlasu, a když se mi začaly množit zážitky a historky, o nichž vyprávím na besedách, bylo rozhodnuto,“ říká o své knize Jiří Werich Petrášek. Kniha je koláží autorových textů, glos, aforismů, citátů, ale hlavně milých vzpomínek ze života, například na otce Jana Wericha, na setkávání se zajímavými lidmi, na dětství, a dojde i na historky z natáčení či divadelních prken… Součástí je barevná fotopříloha. (alza.cz)

Hra, kterou uvedli Voskovec a Werich ve svém Osvobozeném divadle v roce 1937, se vyjadřuje s neopakovatelným humorem a ironií k nebezpečí vzrůstajícího nacismu u našich sousedů. Je namířena proti poraženectví a kolaborantům, reaguje na německou lživou taktiku předstíraných útoků. Aktuálnost hra neztratila ani později, kdy ji Werich uvedl s M. Horníčkem v letech poválečných, její humor nezestárl a dokáže rozesmát dodnes a terč svého posměchu si jistě najde i u dnešního čtenáře. Vychází jako 141. Svazek edice D. (patro.cz)

Pozoruhodná životopisná kniha prostřednictvím vzpomínek jediného člověka zachycuje velkou část naší novodobé historie. Vyprávění Jiřího Hejdy začíná v zákopech první světové války, pokračuje obdobím budování prvního samostatného státu Čechů a Slováků, deziluzí z Mnichova a hrůzou následujících sedmi let, poválečným nadšením a novými iluzemi, jejich bolestnou ztrátou o tři roky později, absurdní temnotou padesátých let a naivními nadějemi Pražského jara. Následuje zamřelé teploučko normalizace... Život vypravěče skončil v roce 1985. Na jeden lidský osud je toho dost a dost, i když jde o osud člověka opravdu neobyčejného. Snad právě proto jsou memoáry Jiřího Hejdy, ačkoli v nich několikrát opakuje "žil jsem zbytečně", jakoby podsvíceny neuhasitelným optimismem. Podnikatel, ekonom, politik, novinář a spisovatel. Vystudoval práva v Praze (studia byla přerušena epizodou v zákopech první světové války). Činnost v nově vzniklé republice i později byla přepestrá - od práce v novinách (Československý deník, Tribuna, Přítomnost, Lidové noviny, České slovo) přes pokusy o literární kariéru až po aktivity národohospodářské (tajemník zemědělské komory, profesor na obchodní akademii v Olomouci, vydavatel Hospodářské ročenky Českého slova), podnikatelsko-manažerské (generální sekretář, později generální ředitel ČKD, majitel až do Února prosperující Továrny kuchyňských zařízení) a politické (autor poválečného hospodářského programu národně socialistické strany). Od roku 1946 až do svého zatčení byl členem Ústřední plánovací komise. Zatčení se uskutečnilo v roce 1949, kdy byl obviněn a o půl roku později odsouzen v procesu s Miladou Horákovou. Jiří Hejda dostal doživotí, prošel Ruzyní, Pankrácí, Mírovem, Leopoldovem a Valdicemi a amnestován byl až roku 1962. Ve vězení skládal sonety, jež se učil nazpaměť. Po propuštění se rozpomněl na své literární ambice, čemuž vděčíme také za vznik této jedinečné knihy. Kniha se dočkala nového vydání, které přináší i některé dosud nepublikované texty i ukázku Hejdových sonetů psaných v komunistických lágrech. (knihydobrovsky.cz)

Pozoruhodná životopisná kniha prostřednictvím vzpomínek jediného člověka zachycuje velkou část naší novodobé historie. Vyprávění Jiřího Hejdy začíná v zákopech první světové války, pokračuje obdobím budování prvního samostatného státu Čechů a Slováků, deziluzí z Mnichova a hrůzou následujících sedmi let, poválečným nadšením a novými iluzemi, jejich bolestnou ztrátou o tři roky později, absurdní temnotou padesátých let a naivními nadějemi Pražského jara. Následuje zamřelé teploučko normalizace... Život vypravěče skončil v roce 1985. Na jeden lidský osud je toho dost a dost, i když jde o osud člověka opravdu neobyčejného. Snad právě proto jsou memoáry Jiřího Hejdy, ačkoli v nich několikrát opakuje "žil jsem zbytečně", jakoby podsvíceny neuhasitelným optimismem. Podnikatel, ekonom, politik, novinář a spisovatel. Vystudoval práva v Praze (studia byla přerušena epizodou v zákopech první světové války). Činnost v nově vzniklé republice i později byla přepestrá - od práce v novinách (Československý deník, Tribuna, Přítomnost, Lidové noviny, České slovo) přes pokusy o literární kariéru až po aktivity národohospodářské (tajemník zemědělské komory, profesor na obchodní akademii v Olomouci, vydavatel Hospodářské ročenky Českého slova), podnikatelsko-manažerské (generální sekretář, později generální ředitel ČKD, majitel až do Února prosperující Továrny kuchyňských zařízení) a politické (autor poválečného hospodářského programu národně socialistické strany). Od roku 1946 až do svého zatčení byl členem Ústřední plánovací komise. Zatčení se uskutečnilo v roce 1949, kdy byl obviněn a o půl roku později odsouzen v procesu s Miladou Horákovou. Jiří Hejda dostal doživotí, prošel Ruzyní, Pankrácí, Mírovem, Leopoldovem a Valdicemi a amnestován byl až roku 1962. Ve vězení skládal sonety, jež se učil nazpaměť. Po propuštění se rozpomněl na své literární ambice, čemuž vděčíme také za vznik této jedinečné knihy. Kniha se dočkala nového vydání, které přináší i některé dosud nepublikované texty i ukázku Hejdových sonetů psaných v komunistických lágrech. (patro.cz)

Nestárnoucí politická satira a originální smysl pro humor Soubor čtyř her z období vrcholné tvůrčí spolupráce Jiřího Voskovce a Jana Wericha: improvizovaná parodie Vest pocket revue (1927) představuje volný proud hraných a zpívaných výjevů z cesty kolem světa, během níž se zuřivý fotograf snaží získat snímek slavného spisovatele; romantická groteskní revue Golem (1931), zasazená do tajemných kulis rudolfínské Prahy, předznamenává budoucí filmovou komedii Císařův pekař — Pekařův císař; útočně parodická férie z antického Říma Caesar (1932) o politických machinacích, korupci, bezpáteřnosti a prosazování osobních zájmů na úkor státu nahrává mnohým aktualizacím; vzpurná, a přesto lyrická sociální satira Balada z hadrů (1935) zachycuje milostnou epizodu ze života prokletého francouzského básníka Françoise Villona, a přitom alegoricky varuje před umlčováním umělce–intelektuála v totalitní společnosti. (patro.cz)

Audiokniha:,Gramotingltangl byl pořad Jiřího Suchého, vysílaný od pondělí 4. října 1965 v podvečer Československým rozhlasem na tehdy novém vlnovém rozsahu velmi krátkých vln. Stále více oblíbená půlhodinka se vysílala až do léta 1968 a jejich celkový počet přesáhl šest stovek. Vedle Suchého, v tomto pořadu chytrých úvah doplňovaných hudbou z gramofonových desek, k posluchačům promlouval Miroslav Horníček, Ivan Vyskočil a Jiří Šlitr. Několik dílů GTT uváděla i dvojice Šimek + Grossmann. Od října roku 1966 se nepravidelně do léta roku 1967 před rozhlasovým mikrofonem objevoval i Jan Werich, který svým nezaměnitelným způsobem rozvíjel úvahy na nejrůznější témata. Podvečerních půlhodinek, ve kterých JW vystupoval, bylo více než třicet. Na rozdíl od GTT Jiřího Suchého, kde uváděná hudba byla nedílnou součástí pořadu, ve Werichových předem připravených textech byla jen určitou (i když tehdy - před padesáti lety - ne nezajímavou) výplní. V našem souboru je velká část výplňové hudby odstraněna a důraz je kladen na Werichovo vyprávění. Jeho vystoupení zpravidla končilo uvedením hudby Jaroslava Ježka, resp. skladeb V+W+J. Tyto předěly mezi jednotlivými Gramotingltangly zůstaly proto zachovány. V archivu Českého rozhlasu se nalezlo 11 půlhodin původních záznamů. Většina ztracených částí je doplněna pro tento komplet amatérskými nahrávkami rozhlasových pořadů z archivu Karla Koliše. Na osmi CD se tak díky Českému rozhlasu a Supraphonu k posluchačům dostává Werichovo vidění světa, jeho vyprávěných myšlenek s charakteristickým vtipem, postřehem, citem a inteligencí tvořivého génia. Kromě pořadů Táto, povídej! jde v těchto Gramotingltanglech o jednu z nejdůležitějších spoluprací Jana Wericha s Československým rozhlasem. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Myslím, že knihy jako je „Žil jsem zbytečně" od Jiřího Hejdy jsou nesmírně důležité ne-li pro nic jiného, tak aspoň proto, že pomáhají udržovat to, čemu se říká „paměť národa". Bez paměti není kontinuity a bez kontinuity není identity. Václav Havel Máte v rukou knihu, která prostřednictvím vzpomínek jediného člověka zachycuje velkou část naší novodobé historie. Začíná v zákopech první světové války, pokračuje obdobím budování prvního samostatného státu Čechů a Slováků, deziluzí z Mnichova a hrůzou následujících sedmi let, poválečným nadšením a novými iluzemi, jejich bolestnou ztrátou o tři roky později, absurdní temnotou padesátých let a naivními nadějemi Pražského jara. Následuje zemřelé teploučko normalizace... Život vypravěče skončil v roce 1985. Na jeden lidský osud je toho dost a dost, i když jde o osud člověka opravdu neobyčejného. Snad právě proto jsou memoáry Jiřího Hejdy, ačkoli v nich několikrát opakuje „žil jsem zbytečně", jakoby podsvíceny neuhasitelným optimismem. Podnikatel, ekonom, politik, novinář a spisovatel. Vystudoval práva v Praze (studia byla přerušena epizodou v zákopech první světové války). Činnost v nově vzniklé republice i později byla přepestrá - od práce v novinách (Československý deník,Tribuna, Přítomnost, Lidové noviny, České slovo) přes pokusy o literární kariéru až po aktivity národohospodářské (tajemník zemědělské komory,profesor na obchodní akademii v Olomouci, vydavatel Hospodářské ročenky Českého slova), podnikatelsko-manažerské (generální sekretář, později generální ředitel ČKD, majitel až do Února prosperující Továrny kuchyňských zařízení) a politické (autor poválečného hospodářského programu národně socialistické strany). Od roku 1946 až do svého zatčení byl členem Ústřední plánovací komise. Zatčení se uskutečnilo v roce 1949, kdy byl obviněn a o půl roku později odsouzen v procesu s Miladou Horákovou. Jiří Hejda dostal doživotí, prošel Ruzyní, Pankrácí, Mírovem, Leopoldovem a Valdicemi a amnestován byl až roku 1962. Ve vězení skládal sonety, jež se učil nazpaměť. Po propuštění se rozpomněl na své literární ambice, čemuž vděčíme také za vznik této pozoruhodné knihy. Encyklopedické heslo „Jiří Hejda": Hejda Jiří, 25. 2. 1895 Praha - 25. 4. 1985 tamtéž, č. národohospodář, novinář, publicista a spisovatel. 1914-20 studoval práva na č. univerzitě v Praze (studium přerušena za 1. svět. války, kdy byl nucen narukovat do rak.-uh. armády). 1919 redaktor deníku Tribuna, 1919-26 redaktor Československého deníku, posléze tajemník zeměd. komory a profesor obch. akademie v Olomouci. Od 1926 spolupracovník Peroutkovy Přítomnosti, 1928-30 národohosp. redaktor Lidových novin, 1930-1935Českého slova, vydavatel Hospodářské ročenky Českého slova. 1935-37 gen. sekretář, 1937-39 gen. ředitel koncernu ČKD. Za nacist. okupace činný v domácím odboji (Polit. ústředí). 1939-48 majitel a ředitel Továrny kuchyňských zařízení; 1945-48 spolupracovník Svobodného slova a Dneška, autor hosp. programu nár. soc. strany. 1946-48 člen Ústřední plánovací komise za nár. soc. stranu. V prosinci 1949 zatčen, obviněn z protistát. činnosti a v červnu 1950 v procesu s M. Horákovou odsouzen k doživotnímu žaláři; 1962 amnestován. Autor řady podnětných národohosp. prací (Hospodářská funkce akciové společnosti, 1930; Světová hospodářská krise a nezaměstnanost, 1932; Problémy světové hospodářské krise, 1933; Krise a spotřeba, 1935), děl publicistických (V zemi hákového kříže. Německo v srpnu 1934, 1934) i beletristických (román Útěk, 1969; novela V pasti, povídky, sonety) a memoárů Žil jsem zbytečně. (knihydobrovsky.cz)

Kromě pořadů Táto, povídej! jde v těchto Gramotingltanglech o jednu z nejdůležitějších spoluprací Jana Wericha s Československým rozhlasem. Gramotingltangl byl pořad Jiřího Suchého, vysílaný od pondělí 4. října 1965 v podvečer Československým rozhlasem na tehdy novém vlnovém rozsahu velmi krátkých vln. Stále více oblíbená půlhodinka se vysílala až do léta 1968 a jejich celkový počet přesáhl šest stovek. Vedle Suchého, v tomto pořadu chytrých úvah doplňovaných hudbou z gramofonových desek, k posluchačům promlouval Miroslav Horníček, Ivan Vyskočil a Jiří Šlitr. Několik dílů GTT uváděla i dvojice Šimek + Grossmann. Od října roku 1966 se nepravidelně do léta roku 1967 před rozhlasovým mikrofonem objevoval i Jan Werich, který svým nezaměnitelným způsobem rozvíjel úvahy na nejrůznější témata. Podvečerních půlhodinek, ve kterých JW vystupoval, bylo více než třicet. Na rozdíl od GTT Jiřího Suchého, kde uváděná hudba byla nedílnou součástí pořadu, ve Werichových předem připravených textech byla jen určitou (i když tehdy - před padesáti lety - ne nezajímavou) výplní. V našem souboru je velká část výplňové hudby odstraněna a důraz je kladen na Werichovo vyprávění. Jeho vystoupení zpravidla končilo uvedením hudby Jaroslava Ježka, resp. skladeb V+W+J. Tyto předěly mezi jednotlivými Gramotingltangly zůstaly proto zachovány. V archivu Českého rozhlasu se nalezlo 11 půlhodin původních záznamů. Většina ztracených částí je doplněna pro tento komplet amatérskými nahrávkami rozhlasových pořadů z archivu Karla Koliše. Na osmi CD se tak díky Českému rozhlasu a Supraphonu k posluchačům dostává Werichovo vidění světa, jeho vyprávěných myšlenek s charakteristickým vtipem, postřehem, citem a inteligencí tvořivého génia. (dvd-premiery.cz)

Audiokniha:,K výročí narození Jiřího Voskovce (19. června 1905) vychází soubor zvukových dopisů, posílaných životnímu příteli Janu Werichovi do Prahy v šedesátých a sedmdesátých letech. Na tzv. dopimluvech, jak je V+W nazývali, jsou písně, vyprávění o snech, nejrůznější nápady, nevšední návrhy projektů i scénář nahrávky, realizované v roce 1964 pod názvem Rozhovor přes oceán. Ze zvukových dopisů vysvítá Voskovcovo niterné uvažování, jeho koncepční myšlení, invence, s níž organizoval přes oceán nahrávku společného dialogu, i role Jana Wericha, roubujícího na nápady přítele své imprese s neuvadající schopností souznění. Zajímavé jsou i jinotaje, jimiž Voskovec obcházel cenzory a kontrolory Werichovy pošty. Kapitola ze setkání obou přátel ve Vídni 1974, již jsme záměrně nezařadili do titulu. Poslední forbína nalezla konečně své místo na tomto narozeninovém vydání. Jde o vyprávění Jiřího Voskovce o historii rodného domu na Sázavě a o dědečkovi Soběslavu Pinkasovi. Tím se stává vídeňský záznam kompletní. Nové a zcela neznámé nahrávky pocházejí, tak jako tomu bylo u předchozí Poslední forbíny, z archivu Karla Koliše, blízkého přítele Jana Wericha. Doplňující záznam z vídeňského setkání V+W v roce 1974 a neznámé zvukové dopisy Jiřího Voskovce! (knihydobrovsky.cz)

Hra, kterou uvedli Voskovec a Werich ve svém Osvobozeném divadle v roce 1937, se vyjadřuje s neopakovatelným humorem a ironií k nebezpečí vzrůstajícího nacismu u našich sousedů. Je namířena proti poraženectví a kolaborantům, reaguje na německou lživou taktiku předstíraných útoků. Aktuálnost hra neztratila ani později, kdy ji Werich uvedl s M. Horníčkem v letech poválečných, její humor nezestárl a dokáže rozesmát dodnes a terč svého posměchu si jistě najde i u dnešního čtenáře. Vychází jako 141. Svazek edice D. (knihydobrovsky.cz)

Nestárnoucí politická satira a originální smysl pro humor Soubor čtyř her z období vrcholné tvůrčí spolupráce Jiřího Voskovce a Jana Wericha: · improvizovaná parodie Vest pocket revue (1927) představuje volný proud hraných a zpívaných výjevů z cesty kolem světa, během níž se zuřivý fotograf snaží získat snímek slavného spisovatele; · romantická groteskní revue Golem (1931), zasazená do tajemných kulis rudolfínské Prahy, předznamenává budoucí filmovou komedii Císařův pekař — Pekařův císař; · útočně parodická férie z antického Říma Caesar (1932) o politických machinacích, korupci, bezpáteřnosti a prosazování osobních zájmů na úkor státu nahrává mnohým aktualizacím; · vzpurná, a přesto lyrická sociální satira Balada z hadrů (1935) zachycuje milostnou epizodu ze života prokletého francouzského básníka Françoise Villona, a přitom alegoricky varuje před umlčováním umělce–intelektuála v totalitní společnosti. (knihydobrovsky.cz)

Také druhý svazek dopisů, které např. u J. Voskovce představují vrchol jeho poválečné literární tvorby, je neocenitelným dokladem duchovního světa V & W. "Forma zkratky, krátká spojení, divadelní narážky, privátní kódy, k tomu brilantní stylizace a neuvěřitelná oslovení i podpisy" - tak velice výstižně charakterizují tuto korespondenci např. R. Dolejš a V. Kofroň. V dnešní době esemesek a mailů představuje Voskovcův a Werichův listář také rehabilitaci dopisu jako literárního útvaru. Druhý svazek, doplněný rovněž řadou ne zcela známých fotografií z Werichovy a Voskovcovy tvorby, zahrnuje dopisy z let 1963-1968. (knihydobrovsky.cz)

Závěrečný svazek třídílné korespondence tvůrců Osvobozeného divadla přináší jejich vzájemné listy z neveselých let 1969-1980. Nakladatelství Jiřího Tomáše Akropolis jím uzavírá ojedinělý ediční projekt, jehož příprava i vlastní realizace nebyly jednoduché. Samotný soubor dopisů (tato nádherná vzájemná korespondence je svým způsobem pokračováním jejich někdejších forbín), vrhající nevšední světlo na normalizační léta v tehdejším Československu, však tentokráte doplňují i některé další dokumenty z Voskovcovy pozůstalosti. Především zde je uveřejněn Voskovcův pokus o autobiografii (zmiňovaný někdy pod názvem Stín svobody, pod nímž byl kdysi publikován v Tigridově Svědectví). Editor Ladislav Matějka její text konfrontuje s úředním zápisem z výslechů, jimž byl Voskovec podroben v letech 1950-1951, kdy byl jedenáct měsíců internován na imigračním ostrově Ellis Island. (knihydobrovsky.cz)

Kniha Jan Werich za oponou přináší na tři stovky unikátních fotografií z rodinného archivu. Mapují jeho život od narození až do smrti a objevují Werichovy málo známé tváře – světáckého dandyho, geniálního komika, advokáta proletářů, kumpána známých umělců i neznámých rybářů, obskakovaného pacienta i osamělého Mistra. Mluví se v ní také o Werichových nectnostem. Že někdy býval nespravedlivý, panovačný a sebestředný. Přepadaly ho frustrace i zlost, když se z populární herecké hvězdy stal nepohodlnou osobností, kterou bývalý režim odsunul do ústraní. Sužovaly ho zdravotní potíže. Nejenže si je sám způsobil, ale prohluboval je zálibou v dobrém jídle, pití a kouření. Spojení jedinečných fotografií a dvanácti obsažných rozhovorů Jiřího Janouška, v nichž se Jan Werich nedlouho před smrtí ohlížel za svým životem, doplňují dobová svědectví a komentáře lidí, kteří mu byli nablízku, zejména Jiřího Voskovce, Miroslava Horníčka a Miloše Kopeckého, ale také lékařů, kteří ho ošetřovali nebo spoluhráčů mariáše. Kniha Jan Werich za oponou přináší plastický portrét Jana Wericha a jeho soukromí, které nebylo právě šťastné a zůstávalo skryté za legendou moudrého klauna. (knihydobrovsky.cz)

Závěrečný svazek třídílné korespondence tvůrců Osvobozeného divadla přináší jejich vzájemné listy z neveselých let 1969-1980. Nakladatelství Jiřího Tomáše Akropolis jím uzavírá ojedinělý ediční projekt, jehož příprava i vlastní realizace nebyly jednoduché. Samotný soubor dopisů (tato nádherná vzájemná korespondence je svým způsobem pokračováním jejich někdejších forbín), vrhající nevšední světlo na normalizační léta v tehdejším Československu, však tentokráte doplňují i některé další dokumenty z Voskovcovy pozůstalosti. Především zde je uveřejněn Voskovcův pokus o autobiografii (zmiňovaný někdy pod názvem Stín svobody, pod nímž byl kdysi publikován v Tigridově Svědectví). Editor Ladislav Matějka její text konfrontuje s úředním zápisem z výslechů, jimž byl Voskovec podroben v letech 1950-1951, kdy byl jedenáct měsíců internován na imigračním ostrově Ellis Island. (patro.cz)

Také druhý svazek dopisů, které např. u J. Voskovce představují vrchol jeho poválečné literární tvorby, je neocenitelným dokladem duchovního světa V & W. "Forma zkratky, krátká spojení, divadelní narážky, privátní kódy, k tomu brilantní stylizace a neuvěřitelná oslovení i podpisy" - tak velice výstižně charakterizují tuto korespondenci např. R. Dolejš a V. Kofroň. V dnešní době esemesek a mailů představuje Voskovcův a Werichův listář také rehabilitaci dopisu jako literárního útvaru. Druhý svazek, doplněný rovněž řadou ne zcela známých fotografií z Werichovy a Voskovcovy tvorby, zahrnuje dopisy z let 1963-1968. (patro.cz)

Audiokniha:,Rozhlasové vysílání z USA z let 1941 - 1942. Dosud nevydané nahrávky z válečného vysílání, které Voskovec a Werich připravovali od roku 1941 do konce války, představují dialogy komentující aktuální události (včetně nekrologu Jaroslava Ježka z ledna 1942) a textové parafráze známých písniček Osvobozeného divadla. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Vše, co můžeme od Jana Wericha slyšet v jednom padesátihodinovém kompletu s přílohou nikdy nevydaných zvukových objevů Osvobozené divadlo 1925-38, Osvobozené divadlo za války aneb Co vzkazovali V+W přes oceán domů, Voskovec plus minus Werich, Pěst na oko, Divotvorný hrnec, Jan Werich a Miroslav Horníček Předscény, Jaroslav Hašek Ze světa zvířat, Anekdoty a vůbec, Fimfárum, Deoduši, O žlutém mužátku, Italské prázdniny, Forbíny vzpomínek I a II, Gramotingltangl, Táto, povídej!, Voskovec a Werich Vídeň 1971, Co tomu říkáte, pane Werich?, Poslední forbína 1974, Lucerna 1977, Hovory H, Jan Werich (ne)známý, Jan Werich Delikatesy, Jan Werich Poklady z archivu, Rarity Souhrn všech nahrávek s Janem Werichem z archivu Supraphonu a soukromých sběratelů (Karla Koliše, Ondřeje Suchého, Jiřího Borovičky, Jindřicha Kučery, Gabriela Gössela, Petra Prajzlera, Prokopa Voskovce ml.). Sestavil Jakub Kamberský tak, aby komplet obsahoval vše, v čem se autorsky podílel Jan Werich. Některé již vydané tituly (Poslední forbína 1974, Lucerna 1977) vycházejí v dosud nevydané rozšířené verzi. Mezi rarity patří např. záznam z návštěvy Jana Wericha v rodině bratra Jiřího Voskovce, nález tří neznámých nahrávek Voskovce a Wericha z počátku 30. let a řada dalších kuriózních a objevných zvukových pokladů. Osobnost Jana Wericha tak září ve všech jeho podobách - geniálního herce, zpěváka, autora, vypravěče, glosátora a mimořádného zjevu české kultury 20. století. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha MP3 Jan Werich,Miroslav Horníček,Jiří Suchý, čte Jan Werich,Jiří Suchý,Miroslav Horníček Gramotingltangl byl pořad Jiřího Suchého, vysílaný od pondělí 4. října 1965 v podvečer Československým rozhlasem na tehdy novém vlnovém rozsahu velmi krátkých vln. Stále více oblíbená půlhodinka se vysílala až do léta 1968 a jejich celkový počet přesáhl šest stovek. Vedle Suchého, v tomto pořadu chytrých úvah doplňovaných hudbou z gramofonových desek, k posluchačům promlouval Miroslav Horníček, Ivan Vyskočil a Jiří Šlitr. Několik dílů GTT uváděla i dvojice Šimek + Grossmann. Od října roku 1966 se nepravidelně do léta roku 1967 před rozhlasovým mikrofonem objevoval i Jan Werich, který svým nezaměnitelným způsobem rozvíjel úvahy na nejrůznější témata. Podvečerních půlhodinek, ve kterých JW vystupoval, bylo více než třicet. Na rozdíl od GTT Jiřího Suchého, kde uváděná hudba byla nedílnou součástí pořadu, ve Werichových předem připravených textech byla jen určitou (i... (alza.cz)

eBook:,Z období rané a vrcholné tvůrčí spolupráce Jiřího Voskovce a Jana Wericha přináší Česká knižnice soubor čtyř her: Improvizovaná parodie Vest pocket revue (1927), převracející tradiční postupy ztvárnění činohry i opery, představuje volný proud hraných a zpívaných výjevů z cesty kolem světa, během níž se zuřivý fotograf snaží získat snímek slavného spisovatele. Romantická groteskní revue Golem (1931), zasazená do tajemných kulis rudolfínské Prahy, pod divadelní maskou zdánlivé apolitičnosti kriticky komentuje moderní dobu a mimo jiné též předznamenává budoucí filmovou komedii Císařův pekař a Pekařův císař. Útočně parodická férie z antického Říma Caesar (1932) o politických machinacích, korupci, bezpáteřnosti a prosazování osobních zájmů na úkor státu nahrává i dnes mnohým aktualizacím. Vzpurná, a přesto lyrická sociální satira Balada z hadrů (1935) zachycuje milostnou epizodku ze života prokletého francouzského básníka Françoise Villona, a přitom alegoricky varuje před umlčováním umělce-intelektuála v totalitní společnosti. ----- Skutečnost dospěla ve své hnilobě stavu tak kritického, že by bylo zločinem, kdyby umělec nevyslovil svoje stanovisko. — ze hry Caesar Tvoje vina, že myslíš a že říkáš nahlas, co si myslíš. — ze hry Balada z hadrů (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Jiří voskovec, Jan Verich a Jaroslav Ježek v druhém pokračování záznamů divadelních her. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Historický, přesto však humorně podaný dokumentární cyklus obsahující nahrávky her Osvobozeneckého divadla v časové posloupnosti. O zábavu se postarají Jiří Voskovec, Jan Werich a Jaroslav Ježek. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Historický, přesto však humorně podaný dokumentární cyklus obsahující nahrávky her Osvobozeneckého divadla v časové posloupnosti. O zábavu se postarají Jiří Voskovec, Jan Werich a Jaroslav Ježek. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Historický, přesto však humorně podaný dokumentární cyklus obsahující nahrávky her Osvobozeneckého divadla v časové posloupnosti. O zábavu se postarají Jiří voskovec, Jan Werich a Jaroslav Ježek. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Historický, přesto však humorně podaný dokumentární cyklus obsahující nahrávky her Osvobozeneckého divadla v časové posloupnosti. O zábavu se postarají Jiří voskovec, Jan Werich a Jaroslav Ježek. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Archivy skrývají nečekaná překvapení, například tento zvukový záznam rozhovoru Jiřího Voskovce a Jana Wericha při jedné z jejich společných schůzek ve Vídni. Zatímco v Poslední forbíně šlo o setkání z roku 1974, toto je o 3 roky dříve. Pánové se potkali nad magnetofonem v dobrém rozpoložení a s chutí do života. Témata rozhovoru odpovídají jejich radostné náladě. Hovoří o poezii, o módě, o nemravnosti, uvažují o mládí a stáří, rozpovídají se o Samuelovi Beckettovi či Josefu Šímovi. Jiří Voskovec vypráví o Brodwayi. Druhou kapitolu archivních objevů tvoří dialog Jiřího Voskovce s českou emigrantkou Evou Kloboukovou z Montrealu v roce 1977. Zatímco v první rozmluvě ve Vídni jsme uchváceni způsobem roubování nápadů na sebe kongeniálně napojených přátel, ve druhé jde o postulování základních myšlenek Jiřího Voskovce o štěstí, přátelství či životě v exilu. Další neznámé nahrávky V+W v prvním vydání! (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Původní LP album 0 18 1219 "Herecký portrét Vladimíra Šmerala" vydal Supraphon v roce 1972 - nyní titul s ukázkami z bohaté tvorby herce VLADIMÍRA ŠMERALA (*16.10.1903 – 15.3.1982) vydáváme porpvé digitálně. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Doplněno odbornými komentáři Vladimíra Justa a Petra Prajzlera Jiří Voskovec, Jan Werich, Ježkův orchestr a vše, co stvořilo zázrak zvaný Osvobozené divadlo Když v roce 2007 vyšel komplet 7 CD z nahrávek Osvobozeného divadla, šlo tehdy o velkou událost. Mezi raritami se objevila řada neznámých záznamů, nehledě na to, že v celku bylo shromážděno vše, co se před oněmi 13 lety z Osvobozeného divadla zachovalo. Písničky z her, filmů, rekonstruované záznamy ze standardních desek byly digitalizované, vše doplněno diskografickými údaji a komentáři odborníků. Nyní tento komplet vychází celý, ale doplněný ještě o 25 neznámých výstupů, písní a skečů, různých duplicitních nahrávek a rarit, které objevili od vydání na klasických CD sběratelé a znalci Petr Prajzler, Gabriel Gössel a další. Na kompletu je dokonce 22 orchestrálních skladeb či písní nikdy nevydaných. Vše je navíc obohaceno o datový soubor, obsahující diskografii nahrávek Osvobozeného divadla z let 1929-1938, s podrobným rozpisem nahrávacích frekvencí a obsazení orchestru. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Bohuš Záhorský (5.2.1906 - 22.9.1980) do srdcí diváků a posluchačů se zapsal nesmazatelně svými rolemi bodrých, usměvavých chlapíků, dědů a dědků. Již od studentských let se zajímal o divadlo, studoval herectví a již při studiích vystupoval v avantgardních projektech Jiřího Frejky a jeho Zkušební Scény. Studia nedokončil a přijal angažmá v Divadle Rokoko. Po jeho bankrotu střídal různá angažmá, hrál i v kočovné společností Anny Steimarové. Jeho další kroky změnilo setkání s E. F. Burianem, které znamenalo angažmá Záhorského v Zemském divadle v Brně. Zde se poznal s režisérem Jindřichem Honzlem a spolu s ním pak přešel do legendárního Osvobozeného divadla - zásadního bodu jeho hereckého života. Spolu s V+W si zahrál ve všech jejich stěžejních hrách. (Golem, Rub a líc, Těžká Barbora) a díky spolupráci s nimi vstoupil do světa filmu. Poprvé se objevil v komedii Pudr a benzín, Hej rup, velkou roli měl v posledním snímku dvojice V+W Svět patří nám. Začal hrát ve filmech, většinou veselohrách, jiných režisérů, a většinou ve vedlejších rolích, po boku největších hvězd té doby (Tři vejce do skla, Kdybych byl tátou, Přítelkyně pana ministra, Roztomilý člověk, Valentin Dobrotivý aj.). Po uzavření Osvobozeného divadla hrál Záhorský v Divadle U Nováků, v Nezávislé scéně a chvíli i v Intimním divadle (po válce Realistickém). Poválečná filmografie Bohuše Záhorského čítá stovky vedlejších rolí, které Záhorský svým herectvím povýšil na role stěžejní, důležité a nezapomenutelné (Ves v pohraničí, Císařův pekař, Pekařův císař, Tři přání, Dařbuján a Pandrhola, Šíleně smutná princezna, Limonádový Joe aj.) Hlavní roli si zahrál Bohuš Záhorský v komedii Zlatá svatba a Náš dědek Josef. Poslední filmovou rolí před filmovou kamerou byl starý včelař Heiliberg v životopisném filmu Koncert na konci léta, divákům však jistě v paměti uvízla více malá, ale krásná role laskavého dědy v nestárnoucí komedii Léto s kovbojem. Bohuš Záhorský také hodně spolupracoval s rozhlasem a televizí - i zde vytvořil nespočet krásných, nezapomutelných rolí v televizních komediích (Tchýně, Láska jako trám), účinkoval i v řadě dalších televizních inscenací, adaptací divadelních her i záznamů divadelních představení, objevil se také v několika seriálech. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Humorné rozhovory a scénky Voskovce a Wericha. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Jaroslav Ježek (25. září 1906 Praha – 1. ledna 1942 New York) (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Slavný komediální muzikál Divotvorný hrnec v podání Voskovce a Wericha pojednává o jihočechovi Josefu Maršálkovi, který ukradne vodníkovi kouzelný hrnec plný peněz, díky kterému chce pohádkově zbohatnout. Také v další hře Pěst na oko se můžete těšit na satirický humor. (knihydobrovsky.cz)

Jiří Voskovec, Jan Werich, Ježkův orchestr a vše, co stvořilo zázrak zvaný Osvobozené divadlo. Doplněno odbornými komentáři Vladimíra Justa a Petra Prajzlera. Když v roce 2007 vyšel komplet 7 CD z nahrávek Osvobozeného divadla, šlo tehdy o velkou událost. Mezi raritami se objevila řada neznámých záznamů, nehledě na to, že v celku bylo shromážděno vše, co se před oněmi 13 lety z Osvobozeného divadla zachovalo. Písničky z her, filmů, rekonstruované záznamy ze standardních desek byly digitalizované, vše doplněno diskografickými údaji a komentáři odborníků. Nyní tento komplet vychází celý, ale doplněný ještě o 25 neznámých výstupů, písní a skečů, různých duplicitních nahrávek a rarit, které objevili od vydání na klasických CD sběratelé a znalci Petr Prajzler, Gabriel Gössel a další. Na kompletu je dokonce 22 orchestrálních skladeb či písní nikdy nevydaných. Vše je navíc obohaceno o datový soubor, obsahující diskografii nahrávek Osvobozeného divadla z let 1929-1938, s podrobným rozpisem nahrávacích frekvencí a obsazení orchestru. (dvd-premiery.cz)

Audiokniha:,Záznamy z archivu Karla Koliše, nahrané amatérsky v říjnu 1974 ve Vídni oběma protagonisty, důkladně vyčištěné a digitalizované Tomášem Gsöllhoferem Na podzim roku 1974 se ve Vídni, v domě mecenáše Herberta Turnauera, sešli na tři týdny druzi, přátelé, divadelníci, myslitelé, komici, herci, spisovatelé a maximální navršitelé slávy Osvobozeného divadla, kamarádi Jiří Voskovec a Jan Werich. Čtyři večery svého pobytu věnovali u magnetofonu nahrávce vzpomínek, vyprávění a upřesňování důležitých okamžiků svého života. Patnáct minut z tohoto vzpomínání již vyšlo před mnoha lety (1975) v USA na LP Relativně vzato, nyní, po 38 letech vychází tento záznam téměř kompletní na 2 CD. Unikátní rozhovor je o to cennější, že V+W se zde setkali naposledy osobně. Zásadními tématy této jejich "poslední forbíny" jsou vzpomínky na mládí a studia na tzv. Křemencárně, Werichovo totální zklamání z nemožnosti cokoliv v době normalizace v Čechách publikovat a jakkoliv se uplatnit, vzpomínky na Jana Masaryka a Julia Fučíka a radost z toho, že fenomén, zvaný Osvobozené divadlo, oslovuje i další generace mladých lidí, kteří znají zpaměti předscény, písničky, i celé pasáže z her slavné dvojice. V bookletu jsou otištěny statě tří autorů. Majitel záznamu Karel Koliš zajímavě popisuje historii setkání, František Cinger doplňuje podrobnosti a Jiří Černý takto glosuje: "Číst Voskovce a Wericha je duševní potěšení. Slyšet jejich hlasy je však přímo tělesná rozkoš… Přátelství Jiřího a Jana překlenulo i oceán a jejich dvojhlas nevyschnul dodnes." František Cinger končí svůj text prohlášením: "S o to větší pozorností naslouchejme jejich vyprávění, které činili s vědomím, že může jít o vzkaz budoucím generacím. O odkaz nám i našim potomkům." 2 CD unikátního, dosud nepublikovaného záznamu z posledního setkání Jiřího Voskovce a Jana Wericha za hranicemi nesvobody! (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,..aneb Usmívejte se na život a život se bude usmívat na vás a také Humor je boj s lidskou hloupostí (Werich), Veselost je druhem odvahy (Hemingway), Humor a vtip jsou příjemné a často mimořádně užitečné (Cicero Marcus Tullius) Humor a satira jsou jako milenec a milenka; kde jednoho není, tam druhý smutně hledí (Jan Neruda) a nakonec: Anekdoty nemají autora, nýbrž vypravěče...I šestý díl našeho titulu stejného názvu vás potěší hlasy vypravěčů z nejpovolanějších - tentokrát vás pobaví Jan Werich, Felix Holzmann, Lubomír Lipský, Eduard Fiala, Luděk Sobota, Miloslav Šimek, Miroslav Moravec, Václav Postránecký, Jaroslav Válek a mnoho dalších U historických snímků omluvte, prosíme, kvalitu zvuku (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Jaromír Farník; František Cinger, 200 stran, česky, pevná bez přebalu lesklá Osobnost Jiřího Voskovce je nerozlučně spjata s Janem Werichem – a naopak. Neopakovatelná dvojice komiků společnými silami vytvořila řadu kultovních scén a her. Ty si nyní můžete připomenout v publikaci mapující osobní i umělecký život obou mužů, a to včetně Voskovcovy kariéry v USA. Prozkoumejte prostřednictvím vzpomínek, úryvků korespondencí, reprodukcí plakátů a dosud neznámých fotografií svět V+W: poznáte ho v celé jeho šíři i pestrosti. (alza.cz)

Kniha – 512 stran, česky, pevná bez přebalu lesklá Závěrečný svazek třídílné korespondence tvůrců Osvobozeného divadla přináší jejich vzájemné listy z neveselých let 1969-1980. Nakladatelství Jiřího Tomáše Akropolis jím uzavírá ojedinělý ediční projekt, jehož příprava i vlastní realizace nebyly jednoduché. Samotný soubor dopisů (tato nádherná vzájemná korespondence je svým způsobem pokračováním jejich někdejších forbín), vrhající nevšední světlo na normalizační léta v tehdejším Československu, však tentokráte doplňují i některé další dokumenty z Voskovcovy pozůstalosti. Především zde je uveřejněn Voskovcův pokus o autobiografii (zmiňovaný někdy pod názvem Stín svobody, pod nímž byl kdysi publikován v Tigridově Svědectví). Editor Ladislav Matějka její text konfrontuje s úředním zápisem z výslechů, jimž byl Voskovec podroben v letech 1950-1951, kdy byl jedenáct měsíců internován na imigračním ostrově Ellis Island. (alza.cz)

Kniha – 504 stran, česky, pevná bez přebalu lesklá - česky Také druhý svazek dopisů, které např. u J. Voskovce představují vrchol jeho poválečné literární tvorby, je neocenitelným dokladem duchovního světa V & W. "Forma zkratky, krátká spojení, divadelní narážky, privátní kódy, k tomu brilantní stylizace a neuvěřitelná oslovení i podpisy" - tak velice výstižně charakterizují tuto korespondenci např. R. Dolejš a V. Kofroň. V dnešní době esemesek a mailů představuje Voskovcův a Werichův listář také rehabilitaci dopisu jako literárního útvaru. Druhý svazek, doplněný rovněž řadou ne zcela známých fotografií z Werichovy a Voskovcovy tvorby, zahrnuje dopisy z let 1963-1968. (alza.cz)

Audiokniha na CD - Jiří Voskovec, Jan Werich, Ježkův orchestr a vše, co stvořilo zázrak zvaný Osvobozené divadlo. Písničky z her, filmů, rekonstruované záznamy ze standardních desek byly digitalizované, vše doplněno diskografickými údaji a komentáři odborníků. Jiří Voskovec, Jan Werich, Ježkův orchestr a vše, co stvořilo zázrak zvaný Osvobozené divadlo. Když v roce 2007 vyšel komplet 7 CD z nahrávek Osvobozeného divadla, šlo tehdy o velkou událost. Mezi raritami se objevila řada neznámých záznamů, nehledě na to, že v celku bylo shromážděno vše, co se před oněmi 13 lety z Osvobozeného divadla zachovalo. Písničky z her, filmů, rekonstruované záznamy ze standardních desek byly digitalizované, vše doplněno diskografickými údaji a komentáři odborníků. Nyní tento komplet vychází celý, ale doplněný ještě o 25 neznámých výstupů, písní a skečů, různých duplicitních nahrávek a rarit, které objevili od vydání na klasických CD sběratelé a znalci Petr Prajzler, Gabriel... (alza.cz)

Audiokniha na CD - Archivy skrývají nečekaná překvapení, například tento zvukový záznam rozhovoru Jiřího Voskovce a Jana Wericha při jedné z jejich společných schůzek ve Vídni. Zatímco v Poslední forbíně šlo o setkání z roku 1974, toto je o 3 roky dříve. Pánové se potkali nad magnetofonem v dobrém rozpoložení a s chut Archivy skrývají nečekaná překvapení, například tento zvukový záznam rozhovoru Jiřího Voskovce a Jana Wericha při jedné z jejich společných schůzek ve Vídni. Zatímco v Poslední forbíně šlo o setkání z roku 1974, toto je o 3 roky dříve. Pánové se potkali nad magnetofonem v dobrém rozpoložení a s chutí do života. Témata rozhovoru odpovídají jejich radostné náladě. Hovoří o poezii, o módě, o nemravnosti, uvažují o mládí a stáří, rozpovídají se o Samuelovi Beckettovi či Josefu Šímovi. Jiří Voskovec vypráví o Brodwayi. Druhou kapitolu archivních objevů tvoří dialog Jiřího Voskovce s českou emigrantkou Evou Kloboukovou z Montrealu v roce 1977. Zatímco... (alza.cz)

Audiokniha:,Z komentáře Ludmily Vrkočové k původnímu LP albu 1218 4056 "Vzpomínání na Jaroslava Ježka" vydanému v Supraphonu v roce 1986 a nyní vydávanému poprvé digitálně: Kdo zná sílu zvukového dokumentu, dobře ví, že je v procesu poznání člověka, jeho práce a doby, ve které žije, nenahraditelný. Svědectví o čemkoliv může být řečeno nejrůznějšími způsoby, a to, jak je řečeno, vypovídá často více než obsah sám. Vždyť právě řeč spojuje člověka s člověkem, lidi s lidmi. Proto jsou tak oblíbené besedy s umělci, proto jsou tolik oblíbené rozhlasové pořady, v nichž se lidé nejrůznějších profesí zamýšlejí sami nad sebou, vzpomínají na významné události či své přátele. Zvuková forma svědectví má svou specifiku, která je vlastní rozhlasu a neméně gramofonovému záznamu. JAROSLAV JEŽEK je jméno, které je stále stejně populární jako v době skladatelova vstupu do hudebního života 20. a 30. let. Žijí ještě mnozí jeho vrstevníci, ale miluje ho i mladší generace, a dokonce i ta nejmladší. Není divu. Ježkova hudba je plná optimismu, vtipná, radostná, taková, jakou mladí lidé vždycky mají rádi. Trochu méně známá je Ježkova hudba z oblasti tzv. hudby vážné, ale i tady se dlouhodobě prověřuje její hodnota. O Jaroslavu Ježkovi-hudebníku mluví tedy přesvědčivě jeho hudba. Můžeme ji poslouchat. O Jaroslavu Ježkovi-člověku si můžeme hodně přečíst, především v zasvěcených publikacích dr. Václava Holzknechta. ...Tak vznikl pořad A léta běží.... Původní půlhodina byla pak rozšířena na dvojnásobek a vychází na gramofonové desce. Všichni, které uslyšíte, podali svá upřímná svědectví o Jaroslavu Ježkovi-člověku i hudebníku, který se v pětatřiceti zvedl od klavíru, sbalil své lidské bolesti a hudbou rozpustil smrt v neklidné tekutině času. A tak je mu stále přes třicet přes třicet a stále je mezi námi. (knihydobrovsky.cz)

Hrdinové tohoto pochmurného sci-fi příběhu stojí před nejtěžším úkolem svého života. V nadcházející kruté zimě mají stát na stráži, aby chránili spící město před nepřítelem, kterého nikdo z živých dosud neviděl. Netuší, co vše je očekává, ani zda uspějí - vědí jen to, že odcházejí na Poslední hlídku a mezi ostatní se už nikdy nevrátí. Možná ale na této cestě odhalí část tajemství svého světa. (knihydobrovsky.cz)

Hrdinové tohoto pochmurného sci-fi příběhu stojí před nejtěžším úkolem svého života. V nadcházející kruté zimě mají stát na stráži, aby chránili spící město před nepřítelem, kterého nikdo z živých dosud neviděl. Netuší, co vše je očekává, ani zda uspějí - vědí jen to, že odcházejí na Poslední hlídku a mezi ostatní se už nikdy nevrátí. Možná ale na této cestě odhalí část tajemství svého světa... (patro.cz)

Co znamená být lidmi? A jak dlouho jimi ještě zůstaneme?* Příběhy vyprávějí o lidech, ať už je hrdinou člověk nebo mimozemšťan, robot či zvíře. Sci-fi je ovšem výjimečná tím, že tvoří a rozvíjí definici, co vůbec znamená být člověk, dostává postavy na samou hranici lidství a mnohdy ji i překračuje. Setkáte se tu s příběhy, jejichž autoři se nebáli dojít až do neprozkoumané země nikoho za lidstvím. Každý je jiný a originální, ale přinejmenším jedno mají společné – dechberoucí fantazii. Vydáme se s nimi do světa tajných služeb, nebezpečné archeologie a biotechnologií, na samou hranici Sluneční soustavy ke členům chystané první mezihvězdné výpravy, mezi bytosti obdařené docela jinými právy než běžní lidé, nečekané průkopníky nových technologií, za fascinujícími kosmickými fenomény i k lidem válčícím o přežití, o záchranu a pomstu – nebo naději na poznání. Antologie českých sci-fi povídek žánru „biologické science fiction“, které se věnují tématu transhumanismu ve všech jeho myslitelných podobách. Inteligentní, přemýšlivá a velmi čtivá díla těch nejlepších. (patro.cz)

eBook:,Sci-fi román odehrávající se na drsné, člověku nebezpečné planetě. Hrdinové tohoto pochmurného sci-fi příběhu stojí před nejtěžším úkolem svého života. V nadcházející kruté zimě mají stát na stráži, aby chránili spící město před nepřítelem, kterého nikdo z živých dosud neviděl. Netuší, co vše je očekává, ani zda uspějí – vědí jen to, že odcházejí na Poslední hlídku a mezi ostatní se už nikdy nevrátí. Možná ale na této cestě odhalí část tajemství svého světa... (knihydobrovsky.cz)

Na tomto novém CD uslyší posluchači dosud digitálně nevydané skutečné lahůdky z umělcových úvah (O srandě, O židli, O štice, chycené na pstruha, O psu Thordovi), ale také opravdové legrace,jako je přednes básně F.L. Čelakovského Blázni byli, kordy měli. Výběr zakončí zcela neznámý unikát z konce 50. let Moje žena Penelope z reklamního filmu a četba z knihy Roarka Bradforda Černošský Pán Bůh a páni Izraelité. Záznamy pocházejí z archívu Ondřeje Suchého, některé z nich tvořil Jan Werich pro Suchého rozhlasový pořad Gramotingltangl. Obdivovatelé Jana Weicha si tentokrát skutečně "pochutnají". (patro.cz)

Audiokniha:,"Pohádky jsou jako řetěz, obepínají svět a spojují lidi odevšad" řekl kdysi Jan Werich. Sám knížku pohádek napsal a nazval ji podle jedné z nich - Fimfárum. Ta titulní pohádka a ještě čtyři další oslovují nově diváky a posluchače bez rozdílu věku v podobě loutkového filmu, který získal nejvyšší domácí ocenění - Českého lva. Jeho tvůrci použili "supraphonský" zvukový záznam neopakovatelné Werichovy interpretace, kterou vám toto album, kopírující ve výběru a řazení pohádek filmovou dramaturgii, nabízí. (knihydobrovsky.cz)