Jde pražské dítě domů z bia... - jiří kolář, ivan blatný

Tato kniha obsahuje více než čtyři stovky dosud nepublikovaných Blatného básní z let 1982-1990. Je to ohromující množství, ale pořád jen zlomek toho, co zůstalo v Blatného básnické pozůstalosti uložené nyní v pražském Památníku národního písemnictví. Kniha je rozdělena volně do osmnácti oddílů - a většina z nich by mohla sloužit jako samostatné básnické sbírky. Tato kumulativní podoba ale nejlépe vystihuje způsob, jakým Ivan Blatný pracoval. Ani on totiž nevytvářel jednotlivé básnické sbírky, nýbrž denně usedal, aby do školních sešitů psal svou nekonečnou báseň. Jde pražské dítě domů z bia… je při své obsáhlosti výbor reprezentativní a představuje Blatného tak, jak jej neznáme z předchozích sbírek Stará bydliště a Pomocná škola Bixley. Je to fascinující kniha, která potvrzuje nebo ještě spíše upevňuje Blatného pozici na českém básnickém Parnasu. Básně doprovází konvolut dosud nepublikovaných koláží Blatného přítele Jiřího Koláře. (knihydobrovsky.cz)

Tato kniha obsahuje více než čtyři stovky dosud nepublikovaných Blatného básní z let 1982-1990. Je to ohromující množství, ale pořád jen zlomek toho, co zůstalo v Blatného básnické pozůstalosti uložené nyní v pražském Památníku národního písemnictví. Kniha je rozdělena volně do osmnácti oddílů – a většina z nich by mohla sloužit jako samostatné básnické sbírky. Tato kumulativní podoba ale nejlépe vystihuje způsob, jakým Ivan Blatný pracoval. Ani on totiž nevytvářel jednotlivé básnické sbírky, nýbrž denně usedal, aby do školních sešitů psal svou nekonečnou báseň. Jde pražské dítě domů z bia… je při své obsáhlosti výbor reprezentativní a představuje Blatného tak, jak jej neznáme z předchozích sbírek Stará bydliště a Pomocná škola Bixley. Je to fascinující kniha, která potvrzuje nebo ještě spíše upevňuje Blatného pozici na českém básnickém Parnasu. Básně doprovází konvolut dosud nepublikovaných koláží Blatného přítele Jiřího Koláře. (patro.cz)

Kniha - autor Ivan Blatný, 464 stran, pevná bez přebalu lesklá Více než čtyři stovky dosud nepublikovaných Blatného básní z let 1982-1990Tato kniha obsahuje více než čtyři stovky dosud nepublikovaných Blatného básní z let 1982-1990. Je to ohromující množství, ale pořád jen zlomek toho, co zůstalo v Blatného básnické pozůstalosti uložené nyní v pražském Památníku národního písemnictví.Kniha je rozdělena volně do osmnácti oddílů – a většina z nich by mohla sloužit jako samostatné básnické sbírky. Tato kumulativní podoba ale nejlépe vystihuje způsob, jakým Ivan Blatný pracoval. Ani on totiž nevytvářel jednotlivé básnické sbírky, nýbrž denně usedal, aby do školních sešitů psal svou nekonečnou báseň.Jde pražské dítě domů z bia… je při své obsáhlosti výbor reprezentativní a představuje Blatného tak, jak jej neznáme z předchozích sbírek Stará bydliště a Pomocná škola Bixley.Je to fascinující kniha, která potvrzuje nebo ještě spíše upevňuje Blatného pozici na českém... (alza.cz)

Když Ivan Blatný v březnu 1948 emigroval do Anglie, zněly celou tehdejší kulturní obcí hlasy, že pro českou literaturu tímto krokem zemřel. O čtyři roky později zvěstoval Československý rozhlas dokonce jeho smrt fyzickou. A přesto v roce 1979 - po dvaatřicetileté odmlce - vychází u manželů Škvoreckých v Kanadě Blatného nová sbírka Stará bydliště. Její ohlas je obrovský. Antonín Brousek v doslovu ke knize píše: "…nepřeháníme jistě, budeme-li tuto básnickou sbírku pokládat za jednu z nejlepších v celé moderní české lyrice, za fascinující zjevení, ne-li za zázrak." Po předešlé péči o poezii Ivana Blatného v nakladatelství Petrov vydáváme sbírku nyní již popáté, což má tentokrát neobvyklou souvislost. Souběžně s ní totiž vyšel v nakladatelství Torst mimořádný životopisný román Martina Reinera Básník / román o Ivanu Blatném. (knihydobrovsky.cz)

Knížkami básní Jedna, dvě, tři, čtyři, pět a Na kopané se Ivan Blatný řadí mezi nejvýznamnější autory moderní české poezie pro děti. Sbírka Jedna, dvě, tři, čtyři, pět malé čtenáře provede kalendářním rokem od ledna až po Vánoce, obsahuje ale i říkadla o zvířátkách a deset vtipných veršovaných pohádek o každodenních věcech. Báseň Na kopané představuje jakousi abecedu fotbalu pro nejmenší. Obě sbírky ilustroval malíř Kamil Lhoták, okouzlený stejně jako Ivan Blatný městem a dopravními prostředky. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Soubor, uspořádaný do tří částí, uveřejňuje v dosud nejrozsáhlejším výběru básně významného českého básníka, člena Skupiny 42 I. Blatného (1919–1990) z „cyklu“ Pomocné školy Bixley. První část (Pomocná škola Bixley 1979) obsahuje sbírku Pomocná škola Bixley z roku 1979 (tiskem Praha, Torst 1994). Jako celek je zde publikována potřetí, až na malé výjimky beze změn. Ve druhé části (Pomocná škola Bixley 1987) jsou zařazeny básně z torontského vydání, pokud nebyly součástí sbírky z roku 1979 a pokud byly v pozůstalosti nalezeny jejich rukopisy. Tato část je zde knižně publikována podruhé, poprvé však ve znění, jež respektuje rukopisy, čímž se od torontského vydání liší. Třetí část (Pomocná škola Bixley 2011) vychází knižně jako celek poprvé. Obsahuje texty z přelomu 70. a 80. let 20. století, jež se zachovaly v pozůstalosti a byly postupně publikovány v časopisech a ve výboru The Drug of Art (New York 2007). Ediční poznámky a komentáře uvádějí ediční historii básní z cyklu Pomocné školy Bixley, evidují předchozí otisky a detailní rozdíly mezi nimi a rukopisným zněním, a dále předkládají vysvětlivky k jednotlivým básním. Soubor doplňuje rejstřík jmen a názvů. Bibliografie obsahuje informace o knižních a časopiseckých otiscích básní z období vzniku Pomocné školy Bixley a o vybraných článcích a studiích o exilové tvorbě I. Blatného. (knihydobrovsky.cz)

Brněnský lékař Jan Šmarda v knize Vzpomínky na Ivana Blatného poprvé popisuje dosud málo známé okolnosti ze života svého bratrance, významného českého básníka Ivana Blatného (21. prosince 1919 - 5. srpna 1990): od dětství v kulturní, dobře situované brněnské rodině, přes Blatného první básnické pokusy se dostává ke zlomovému okamžiku, kdy Blatný, výrazný člen Skupiny 42 a autor několika klíčových knih poezie, využije po únoru 1948 své cesty s delegací českých spisovatelů do Anglie a 30. března se v Londýně rozhodne pro život v exilu. Poté, co v Čechách proběhne jeho ostudné skandalizování, na kterém se výrazně podílejí i přátelé a ochránci jemu nejbližší, Josef Kainar, Vítězslav Nezval a mnozí další, se nad ním v jeho vlasti rozhostí mlčení. O tom, jak byl přijat cizinou a zda pokračuje ve své tvorbě, nebylo téměř dvacet let nic známo ani jeho rodině, a zrovna tak se nevědělo o jeho duševní chorobě. Janu Šmardovi se teprve v roce 1969 podařilo vyhledat Blatného v Ipswichi, kde básník po předchozích pobytech v několikerých psychiatrických léčebnách získal na delší dobu existenční zázemí a pocit bezpečí; vzhledem ke svému psychickému stavu zůstával však ponořen do samoty a odkázán na péči okolí. Návštěva blízkého člověka, připomínka domova a milovaného Brna prolomila básníkovu životní pasivitu a navyklou obrannou nehybnost: Blatný znovu našel motivaci, začal soustavně psát - a psaní se oddával s až manickou posedlostí. Současně sporadicky udržoval písemný vztah s rodinou Jana Šmardy; různými cestami, zajištěnými bratrancem a zdravotnickou pracovnicí Frances Meachamovou, která vstoupila do jeho života v roce 1977, posílal do Brna dopisy i básně a navázal též kontakty s Josefem Škvoreckým, Jiřím Kolářem a řadou dalších svých literárních příznivců žijících v cizině. Dvě sbírky básní vzniklé v exilu jsou výsledkem jednak Blatným urputně hájeného prostoru pro "pracovní proces", tedy psaní (ipswichským ústavem bylo schváleno namísto obvyklé terapie manuální prací), jednak dílem obětavosti a organizačních schopností Frances Meachamové: v roce 1979 vycházejí v Torontu v nakladatelství Sixty-Eight Publishers v ediční přípravě Antonína Brouska Stará bydliště a o pět let později Pomocná škola Bixley. Jan Šmarda, detailně zachycující, jak obě sbírky vznikaly, se opírá o obšírné dopisy Frances Meachamové, Josefa Škvoreckého a dalších, především ale o svá vlastní setkání s Blatným: v časovém oblouku let 1919-1990 tak vkládá do historie cenné osobní svědectví o tom, že život za zdí nezničil sílu básníkova slova. Součástí knihy je navíc audioCD se záznamem hlasu Ivana Blatného z roku 1978. (knihydobrovsky.cz)

Kniha tvoří pandán k soubornému vydání Blatného předúnorové poezie (Verše 1933–1953, ed. Rudolf Havel, Atlantis 1995). Obsahuje povětšinou dosud nevydaný materiál, jehož větší část pochází z básníkovy pozůstalosti. Oddíl Prózou vyplňují kratší fabulované texty, novinové glosy a úvahy o poezii; v oddíle Dopisy se nachází korespondence, kterou Blatný vedl s J. Chalupeckým, J. Kainarem, M. Matysovou, J. Ortenem ad. (většinou jde o dopisy přijaté); oddíl Odchod do exilu shromažďuje veškeré dobové reakce na Blatného útěk do Anglie v březnu 1948; následuje oddíl Vzpomínky a životopisné poznámky, v němž na I. B. vzpomínají jeho přátelé a současníci, a celý svazek uzavírá Kalendárium - podrobné zachycení života Ivana Blatného po létech. Kalendárium a obrazovou přílohu sestavili Jan Šmarda a Jiří Trávníček. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Brněnský lékař Jan Šmarda v knize Vzpomínky na Ivana Blatného poprvé popisuje dosud málo známé okolnosti ze života svého bratrance, významného českého básníka Ivana Blatného (21. prosince 1919 - 5. srpna 1990): od dětství v kulturní, dobře situované brněnské rodině, přes Blatného první básnické pokusy se dostává ke zlomovému okamžiku, kdy Blatný, výrazný člen Skupiny 42 a autor několika klíčových knih poezie, využije po únoru 1948 své cesty s delegací českých spisovatelů do Anglie a 30. března se v Londýně rozhodne pro život v exilu. Poté, co v Čechách proběhne jeho ostudné skandalizování, na kterém se výrazně podílejí i přátelé a ochránci jemu nejbližší, Josef Kainar, Vítězslav Nezval a mnozí další, se nad ním v jeho vlasti rozhostí mlčení. O tom, jak byl přijat cizinou a zda pokračuje ve své tvorbě, nebylo téměř dvacet let nic známo ani jeho rodině, a zrovna tak se nevědělo o jeho duševní chorobě. Janu Šmardovi se teprve v roce 1969 podařilo vyhledat Blatného v Ipswichi, kde básník po předchozích pobytech v několikerých psychiatrických léčebnách získal na delší dobu existenční zázemí a pocit bezpečí; vzhledem ke svému psychickému stavu zůstával však ponořen do samoty a odkázán na péči okolí. Návštěva blízkého člověka, připomínka domova a milovaného Brna prolomila básníkovu životní pasivitu a navyklou obrannou nehybnost: Blatný znovu našel motivaci, začal soustavně psát - a psaní se oddával s až manickou posedlostí. Současně sporadicky udržoval písemný vztah s rodinou Jana Šmardy; různými cestami, zajištěnými bratrancem a zdravotnickou pracovnicí Frances Meachamovou, která vstoupila do jeho života v roce 1977, posílal do Brna dopisy i básně a navázal též kontakty s Josefem Škvoreckým, Jiřím Kolářem a řadou dalších svých literárních příznivců žijících v cizině. Dvě sbírky básní vzniklé v exilu jsou výsledkem jednak Blatným urputně hájeného prostoru pro „pracovní proces“, tedy psaní (ipswichským ústavem bylo schváleno namísto obvyklé terapie manuální prací), jednak dílem obětavosti a organizačních schopností Frances Meachamové: v roce 1979 vycházejí v Torontu v nakladatelství Sixty-Eight Publishers v ediční přípravě Antonína Brouska Stará bydliště a o pět let později Pomocná škola Bixley. Jan Šmarda, detailně zachycující, jak obě sbírky vznikaly, se opírá o obšírné dopisy Frances Meachamové, Josefa Škvoreckého a dalších, především ale o svá vlastní setkání s Blatným: v časovém oblouku let 1919-1990 tak vkládá do historie cenné osobní svědectví o tom, že život za zdí nezničil sílu básníkova slova. (knihydobrovsky.cz)

Elektronická kniha - autor Jan Šmarda, 152 stran Brněnský lékař Jan Šmarda v knize Vzpomínky na Ivana Blatného poprvé popisuje dosud málo známé okolnosti ze života svého bratrance, významného českého básníka Ivana Blatného (21. prosince 1919 - 5. srpna 1990): od dětství v kulturní, dobře situované brněnské rodině, přes Blatného první básnické pokusy se dostává ke zlomovému okamžiku, kdy Blatný, výrazný člen Skupiny 42 a autor několika klíčových knih poezie, využije po únoru 1948 své cesty s delegací českých spisovatelů do Anglie a 30. března se v Londýně rozhodne pro život v exilu. Poté, co v Čechách proběhne jeho ostudné skandalizování, na kterém se výrazně podílejí i přátelé a ochránci jemu nejbližší, Josef Kainar, Vítězslav Nezval a mnozí další, se nad ním v jeho vlasti rozhostí mlčení. O tom, jak byl přijat cizinou a zda pokračuje ve své tvorbě, nebylo téměř dvacet let nic známo ani jeho rodině, a zrovna tak se nevědělo o jeho duševní chorobě. Janu Šmardovi... (alza.cz)

Katalog výstavy jednoho z našich nejvýznamnějších výtvarníků, autora originálních výtvarných technik jako jsou koláže, roláže, chiasmáže a například konfrontáže. Jiří Kolář se narodil 24. září 1914 v Protivíně, v letech 1922 - 1945 bydlel na Kladně a prošel mnoha zaměstnáními. Ve čtyřicátých letech se stal členem skupiny 42. V padesátých letech byl vězněn. Publikovat svou literární tvorbu a vystavovat originální práce mohl pouze krátce koncem šedesátých let. Do roku 1979 žil v Praze, po podepsání Charty 77 odjel do zahraničí a v letech 1980 až 1998 pobýval ve vynucené emigraci v Paříži. Jiří Kolář žil do své smrti v roce 2002 v Praze. Ve své výtvarné tvorbě pracoval namísto štětce skalpelem, barvy nahrazoval potištěným papírem a lepidlem. Většího uznání se dočkal po celém světě než ve vlastní zemi. Od šedesátých let uskutečnil přes tři sta výstav. Vydal deset monografií a několik desítek antologií, knih pro děti, katalogů a bibliofilí. (knihydobrovsky.cz)

Kniha tvoří pandán k soubornému vydání Blatného předúnorové poezie (Verše 1933–1953, ed. Rudolf Havel, Atlantis 1995). Obsahuje povětšinou dosud nevydaný materiál, jehož větší část pochází z básníkovy pozůstalosti. Oddíl Prózou vyplňují kratší fabulované texty, novinové glosy a úvahy o poezii; v oddíle Dopisy se nachází korespondence, kterou Blatný vedl s J. Chalupeckým, J. Kainarem, M. Matysovou, J. Ortenem ad. (většinou jde o dopisy přijaté); oddíl Odchod do exilu shromažďuje veškeré dobové reakce na Blatného útěk do Anglie v březnu 1948; následuje oddíl Vzpomínky a životopisné poznámky, v němž na I. B. vzpomínají jeho přátelé a současníci, a celý svazek uzavírá Kalendárium - podrobné zachycení života Ivana Blatného po létech. Kalendárium a obrazovou přílohu sestavili Jan Šmarda a Jiří Trávníček. (patro.cz)

Poetická knížka, která vyšla poprvé už v roce 1961, v sobě snoubí nápady a vyprávěnky Jiřího Koláře s pozoruhodnými ilustracemi Vladimíra Fuky. Ukrývá jak náročnější, tak i zcela nenáročné básně a krátké prózy. Hraní si se slovy a s - v dětské literatuře netradičním - volným veršem vrcholí na konci knížky, kde čtenáři najdou originální skládanku. (knihydobrovsky.cz)

Jiří Kolář (1914-2002) patřil k nejodvážnějším novátorům v oblasti poezie i výtvarného umění. Jeho umělecký i názorový nonkonformismus vedl k tomu, že v době komunistického režimu byla až na výjimky jeho tvorba zakazována. Svazek, jímž je Kolářovo literární dílo představeno v České knižnici, obsahuje čtyři knihy z vrcholného období Kolářovy básnické tvorby, která vznikala mimo oficiální kulturu v době stalinismu: Prometheova játra a triptych Mistr Sun o básnickém umění, Nový Epiktet a Černá lyra. Editorem a komentátorem souboru je Petr Šrámek. (knihydobrovsky.cz)

Jiří Orten (1919–1941) byl básníkem existenciálního naladění, autorem snových próz, knižních dramat a literárně zaměrených deníků. Časopisecky debutoval roku 1936, o tři roky později mu vyšla pod jménem Karel Jílek básnická sbírka Čítanka jaro. Za jeho života vyšel ještě soukromý tisk básně Jeremiášův plásť a sbírka Ohnice, obojí po jménem Jiří Jakub. Jiří Orten byl v den svých dvaadvacátých narozenin sražen na Rašínově nábřeží v Praze německou sanitkou a zemřel o dva dny později. (knihydobrovsky.cz)

Známí básníci upravili historická vyprávění o Palečkovi. Vtipné básně a příběhy vedou děti k zamyšlení a rozvíjejí představivost. Knihu ilustroval Milan Grygar. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Básnickou tvorbu Jiřího Koláře (1914–2002) představujeme čtyřmi knihami z vrcholného období padesátých let. Kolářovo literární novátorství a rovněž nesmlouvavá společenská obžaloba způsobily, že se deníková kniha Prometheova játra dostala ke čtenářům až se značným zpožděním, navíc v upravené podobě. Přítomná edice se poprvé vrací k původnímu znění prostému cenzurních zásahů a rovněž poprvé společně vychází tzv. trilogie Mistr Suno básnickém umění, Nový Epiktet a Černá lyra. Dohromady tato díla představují Kolářův projekt „konce poezie“ založený na napětí mezi experimentem a tradicí, estetikou a etikou či fikcí a svědectvím, a tedy ohledávající meze vlastní poetiky i literatury vůbec. Svazek edičně připravili a komentářem doprovodili Jakub Říha a Petr Šrámek. (knihydobrovsky.cz)

Knížkami básní Jedna, dvě, tři, čtyři, pět a Na kopané se Ivan Blatný řadí mezi nejvýznamnější autory moderní české poezie pro děti. Sbírka Jedna, dvě, tři, čtyři, pět malé čtenáře provede kalendářním rokem od ledna až po Vánoce, obsahuje ale i říkadla o zvířátkách a deset vtipných veršovaných pohádek o každodenních věcech. Báseň Na kopané představuje jakousi abecedu fotbalu pro nejmenší. Obě sbírky ilustroval malíř Kamil Lhoták, okouzlený stejně jako Ivan Blatný městem a dopravními prostředky. (patro.cz)

Poetická knížka, která vyšla poprvé už v roce 1961, v sobě snoubí nápady a vyprávěnky Jiřího Koláře s pozoruhodnými ilustracemi Vladimíra Fuky. Ukrývá jak náročnější, tak i zcela nenáročné básně a krátké prózy. Hraní si se slovy a s - v dětské literatuře netradičním - volným veršem vrcholí na konci knížky, kde čtenáři najdou originální skládanku. (patro.cz)

Básník Jiří Kolář (1914-2002) napsal ve třicátých letech rozsáhlejší skladbu Rudý havran, které dal podtitul román reafora. Datoval ji rokem 1936 a zaslal svému tehdejšímu básnickému idolu, Vítězslavu Nezvalovi. Skladba vstoupila do ústního podání české literární historie 20. století jako legenda, text ovšem zůstával neznámý a Kolář sám jej neměl. Na text upozornili v polovině 90. let pracovníci Literárního archivu PNP v Praze Petr Kotyk a Jan Šícha, kteří jej vystavili u příležitosti Kolářovy výstavy v Památníku národního písemnictví. Editor spisů Jiřího Koláře Vladimír Karfík pak podal o Rudém havranovi zprávu v katalogu výstavy Surrealismus v Československu 1929-1953 (1996). Kolářův raný text na rozhraní prózy, poezie a hry s významy je tak pozoruhodný již okolnostmi svého zpřístupnění. Edici Rudého havrana dále doplňuje neznámá juvenilní básnická tvorba, texty z let 1934-1938 shrnutá pod názvem Nový don Quijote. Obě díla jsou charakteristická tím, že je mladý Jiří Kolář psal oslněn dobovým surrealismem, zároveň se v nich ale již projevuje i jeho jazykové experimentátorství, kterým se surrealismu vzdaluje a svou originalitou ovlivňuje v následujícím desetiletí tvorbu celé generace, v díle výtvarném pak v celosvětovém měřítku. (knihydobrovsky.cz)

Básnickou tvorbu Jiřího Koláře (1914–2002) představujeme čtyřmi knihami z vrcholného období padesátých let. Kolářovo literární novátorství a rovněž nesmlouvavá společenská obžaloba způsobily, že se deníková kniha Prometheova játra dostala ke čtenářům až se značným zpožděním, navíc v upravené podobě. Přítomná edice se poprvé vrací k původnímu znění prostému cenzurních zásahů a rovněž poprvé společně vychází tzv. trilogie Mistr Sun o básnickém umění, Nový Epiktet a Černá lyra. Dohromady tato díla představují Kolářův projekt „konce poezie“ založený na napětí mezi experimentem a tradicí, estetikou a etikou či fikcí a svědectvím, a tedy ohledávající meze vlastní poetiky i literatury vůbec. Svazek edičně připravili a komentářem doprovodili Jakub Říha a Petr Šrámek. (patro.cz)

eBook:,Komplexní a vyčerpávající publikace, která nemá na trhu obdoby, se odborně a zároveň poutavě věnuje všem aspektům železničního provozu. Seznamuje čtenáře se skladbou železniční dopravní cesty, s vozidlovým parkem, zabezpečením železničního dopravního provozu, návěstní soustavou, služebními pomůckami i některými předpisy. Těžištěm výkladu je vysvětlení principů řízení dopravního provozu a jeho plánování pomocí grafikonu vlakové dopravy. Nechybí ani další speciální témata: vlakotvorba nákladní dopravy, plánování periodických jízdních řádů, zásady organizování provozu na vysokorychlostních tratích. V rozsáhlé příloze pak jsou další užitečné materiály jako česko-anglický slovníček železničních pojmů, ukázky grafikonů a jízdních řádů, přehled návěstí a návěstidel, vyobrazení vozidlového parku a množství barevných fotografií. Každá kapitola obsahuje kromě odborného výkladu i různé zajímavosti z provozu, historie či techniky kolejových vozidel, díky nimž po ní sáhnou nejen profesionálové a studenti dopravních oborů, ale i obyčejní železniční fandové a skalní „šotouši“. Kniha je psána s ohledem na české železniční prostředí (zohledňuje způsob řízení a předpisy Správy železniční dopravní cesty). (knihydobrovsky.cz)

Kniha přibližuje profesní kariéru jedné z nepříliš známých postav bezpečnostního aparátu meziválečného Československa. Karel Vyčítal (1872-1952) představoval svým původem a vzděláním archetyp rakousko-uherského četnického důstojníka, sehrál ovšem velmi důležitou roli při formování pořádkových sil nově vzniklého československého státu: v komplikované popřevratové době velel četnictvu v pohraničním regionu Slezska, zmítaném národnostními i sociálními nepokoji, a později stál téměř deset let v čele celého četnického sboru. Osobní příběh Karla Vyčítala představuje zároveň cenné svědectví o éře zrodu moderní policejní služby, kdy se začíná uplatňovat odborná kriminalistika a kdy se policejní práce stává častým předmětem zájmu médií, politiků a veřejného mínění. (knihydobrovsky.cz)

,Čítanka obsahuje základní literaturu o Jiřím Kolářovi z let 1956–1986. Jedná se o eseje a práce přehledové, snažící se uchopit básníkovu osobnost, jeho genetiku, typologii, stylizaci a vývoj – čili směřující k „portrétu a syntéze“. Přestože se výběr přidržuje chronologie, není jeho cílem postihnout vlastní kritickou recepci díla výrazně zasaženého cenzurou. Kulturně-společenské mlčení o Kolářovi se rozhostilo s koncem čtyřicátých let. Vzhledem k tomu, že pokus Václava Havla o jeho rehabilitaci zůstal v roce 1956 jen v rukopise, stal se prvním bilančním textem až doslov Jana Grossmana ke knižnímu výboru z roku 1964. Syntetizující stať Zdeňka Pešata o Skupině 42 v šedesátých letech již vyjít nestihla a nastupující normalizace roku 1970 rovněž znemožnila vydání Prometheových jater i s doslovem Emanuela Frynty. Ve stejném roce se klasická filoložka Eva Stehlíková zaměřila na kolářovské antické odkazy a reminiscence. Z přelomu šedesátých a sedmdesátých let pocházejí portréty a vyznání od literárních kritiků Jindřicha Chalupeckého, Václava Černého a Bedřicha Fučíka, ale též kunsthistorické studie od Miroslava Lamače a Jiřího Padrty. V osmdesátých letech souvisejí s exilovými vydáními vrcholných Kolářových knih esej Jana Vladislava či inter pretace Sylvie Richterové a v samizdatových časopisech uvedl studii o divadelních textech Vladimír Karfík. Čtení o Jiřím Kolářovi přináší práce vesměs bilančního charakteru a převážně esejistického rázu, jako jsou portrét, nástin, příběh apod. Důraz kladený na Kolářovu básnickou tvorbu spolu s kunsthistorickými a teatrologickými akcenty tvoří z antologie pomyslný monografi cký celek a – s trochou nadsázky – portrét umělce v nenormálním věku. V těchto dobově nepříznivých historických a kulturně-společenských podmínkách dokázali zahlédnout kontury Kolářova díla a podržet vědomí jeho celku jen nejvýznamnější interpreti. (patro.cz)

Čítanka obsahuje základní literaturu o Jiřím Kolářovi z let 1956–1986. Jedná se o eseje a práce přehledové, snažící se uchopit básníkovu osobnost, jeho genetiku, typologii, stylizaci a vývoj – čili směřující k „portrétu a syntéze“. Přestože se výběr přidržuje chronologie, není jeho cílem postihnout vlastní kritickou recepci díla výrazně zasaženého cenzurou. Kulturně-společenské mlčení o Kolářovi se rozhostilo s koncem čtyřicátých let. Vzhledem k tomu, že pokus Václava Havla o jeho rehabilitaci zůstal v roce 1956 jen v rukopise, stal se prvním bilančním textem až doslov Jana Grossmana ke knižnímu výboru z roku 1964. Syntetizující stať Zdeňka Pešata o Skupině 42 v šedesátých letech již vyjít nestihla a nastupující normalizace roku 1970 rovněž znemožnila vydání Prometheových jater i s doslovem Emanuela Frynty. Ve stejném roce se klasická filoložka Eva Stehlíková zaměřila na kolářovské antické odkazy a reminiscence. Z přelomu šedesátých a sedmdesátých let pocházejí portréty a vyznání od literárních kritiků Jindřicha Chalupeckého, Václava Černého a Bedřicha Fučíka, ale též kunsthistorické studie od Miroslava Lamače a Jiřího Padrty. V osmdesátých letech souvisejí s exilovými vydáními vrcholných Kolářových knih esej Jana Vladislava či inter pretace Sylvie Richterové a v samizdatových časopisech uvedl studii o divadelních textech Vladimír Karfík.Čtení o Jiřím Kolářovi přináší práce vesměs bilančního charakteru a převážně esejistického rázu, jako jsou portrét, nástin, příběh apod. Důraz kladený na Kolářovu básnickou tvorbu spolu s kunsthistorickými a teatrologickými akcenty tvoří z antologie pomyslný monografi cký celek a – s trochou nadsázky – portrét umělce v nenormálním věku. V těchto dobově nepříznivých historických a kulturně-společenských podmínkách dokázali zahlédnout kontury Kolářova díla a podržet vědomí jeho celku jen nejvýznamnější interpreti. V edici Antologie IPSL dosud vyšlo: sv. 1: Čtení o Václavu Havlovi. Autor ve světle literární kritiky, ed. Michael Špirit (192 s., 2013), sv. 2: Čtení o Jaroslavu Vrchlickém. Básník ve sporech o životnost díla, ed. Michal Topor (184 s., 2013), sv. 3: Čtení o Jaroslavu Haškovi. Ohledávání 1919 – 1948, ed. Luboš Merhaut (168 s., 2014), sv. 4: Čtení o Jaroslavu Seifertovi. Hledání proměn autorovy poetiky, ed. Jiří Flaišman (160 s., 2014), sv. 5: Čtení o Elišce Krásnohorské. V bojích o Smetanu, Hálka a Minervu, ed. Libuše Heczková (196 s., 2015), sv. 6: Čtení o Karlu Teigovi. Vize, realizace, divergence 1919–1938, ed. Jan Wiendl (212 s., 2015), sv. 7: Čtení o Bohumilu Hrabalovi. Rukověť otevřeného díla, ed. Annalisa Cosentino (192 s., 2016), sv. 8: Čtení o Dantovi Alighierim. Prostory, postavy a slova, ed. Martin Pokorný (196 s., 2016), sv. 10: Čtení o T. G. Masarykovi. Literatura – člověk – svět (1910–1938), eds. Lucie Merhautová a Luboš Merhaut (366 s., 2017), sv. 11: Čtení o Jiřím Kolářovi. Portréty a syntézy, ed. Petr Šrámek (248 s., 2018). (knihydobrovsky.cz)

Biblické příběhy převyprávěné Ivanou Pecháčkovou dětem ilustrují talentovaní čeští výtvarníci nejmladší generace – a z každého jednotlivého biblického příběhu vytvářejí originální umělecké dílo. Ve 25 příbězích z Nového zákona se děti seznámí nejen s jednotlivými událostmi ze života Ježíše, ale i s dalšími důležitými postavami a výjevy, které souvisí jak se vznikem a základy křesťanství, tak i s celou naší křesťanskou kulturou. (patro.cz)

Biblické příběhy převyprávěné Ivanou Pecháčkovou dětem ilustrují talentovaní čeští výtvarníci nejmladší generace – a z každého jednotlivého biblického příběhu vytvářejí originální umělecké dílo. Ve 25 příbězích z Nového zákona se děti seznámí nejen s jednotlivými událostmi ze života Ježíše, ale i s dalšími důležitými postavami a výjevy, které souvisí jak se vznikem a základy křesťanství, tak i s celou naší křesťanskou kulturou. (knihydobrovsky.cz)

Tatínku, má ďábel oči jako maminka? se jmenuje kniha Martina Petišky píšíciho také pod jménem Eduard P. Martin. Tato kniha pojednává o tabu v současných rodinných vztazích, odkrývá tajené rodinné poměry z úhlu, který by se mohl jmenovat O čem sní naše děti? Tatínku, má ďábel oči jako maminka? je skutečná věta, kterou vyslovil malý chlapec a kterou autor této knihy použil pro její název. (knihydobrovsky.cz)

V knížce spojili síly dva velcí znalci fenoménu jménem česká hospoda - hanspaulský písničkář Ivan Hlas a skvělý pozorovatel světa obyčejných lidí, proslulý fotograf a fejetonista František Dostál. Výsledkem je zábavná i moudrá zevrubná zpráva o těch, pro něž je či byla klasická „restauračka“ způsobem života i kulturním fenoménem. Poetická obrazová publikace je osobitým obrazem epochy, která pomalu končí. (patro.cz)

Když se na počátku 19. století rodila novodobá česká společnost, nutně si musela klást i otázky o smyslu své existence, o svém původu a o cílech, k nimž směřuje. V situaci, v níž se nacházela, bez opory tradičních autorit, bez filozofů a myslitelů, nalézala odpovědi mimo jiné v beletristických textech svých spisovatelů. Trojice romantických novel, zahrnutých do tohoto svazku, hledá zdroje národní identity v dávné minulosti, v mytických osobnostech a činech, které rozhodovaly o podobě českého světa. Josef Linda vyhrotil v Záři nad pohanstvem střet Boleslava a Václava jako zápas mezi tradiční, pohanskou a moderní, křesťanskou orientací společnosti. Karel Sabina v Čechovi zobrazil formování národního vědomí na cestě mezi starou východní vlastí a novým domovem v Čechách. A Josef Jiří Kolár se ve fantastické vizi své Libuše v Americe pokusil oživit zestárlý národ jeho přenesením ještě dál na západ, do travnatých planin Nového světa. Erbovní postavy národní minulosti, svatý Václav, Čech a Libuše, tu tedy nejsou jen vzory - stávají se spíše protagonisty stálého boje mezi starým a novým, hrdiny věčného tázání a snahy o definici národa v proměňujícím se světě. (knihydobrovsky.cz)

Knižně publikovaný rozhovor literárního historika Michala Bauera s básníkem a výtvarníkem po jeho návratu z exilu do Prahy je umělcovým ohlédnutím se za uplynulými léty a jakousi bilancí a konfesí. Kolářovo čisté a otevřené vyznání je doplněno studií Michala Bauera Kolářovy dějiny lidstva jako dějiny bolesti a hravosti především výběrem z dosud nepublikovaných koláží a dalších výtvarných děl Jiřího Koláře. Kniha vychází v bibliografické úpravě Vladimíra Nárožníka. (knihydobrovsky.cz)

Kniha vychází z vlastní autorčiny zkušenosti. Sleduje krok za krokem cestu k přijetí dítěte s handicapem, snaží se nabídnout i určité způsoby, jak může rodič pomoci sám sobě, aby měl dost sil překonat počáteční zklamání a bezmoc. Dotýká se i problémů hledání adekvátní péče, komunikace s lékaři a v neposlední řadě i těžkostí, které kvůli handicapu vlastního dítěte nutně nastávají ve vztahu k blízkým i v manželství, případně v partnerském vztahu. Kniha osloví rodiče dětí s handicapem. Cenné podněty v ní najdou také zástupci pomáhajících profesí, kteří pracují s rodiči handicapovaných dětí (poradenští psychologové, lékaři, zdravotníci…) a též učitelé dětí s postižením. (knihydobrovsky.cz)

Komplexní a vyčerpávající publikace, která nemá na trhu obdoby, se odborně a zároveň poutavě věnuje všem aspektům železničního provozu. Seznamuje čtenáře se skladbou železniční dopravní cesty, s vozidlovým parkem, zabezpečením železničního dopravního provozu, návěstní soustavou, služebními pomůckami i některými předpisy.Těžištěm výkladu je vysvětlení principů řízení dopravního provozu a jeho plánování pomocí grafikonu vlakové dopravy. Nechybí ani další speciální témata: vlakotvorba nákladní dopravy, plánování periodických jízdních řádů, zásady organizování provozu na vysokorychlostních tratích. V rozsáhlé příloze pak jsou další užitečné materiály jako česko-anglický slovníček železničních pojmů, ukázky grafikonů a jízdních řádů, přehled návěstí a návěstidel, vyobrazení vozidlového parku a množství barevných fotografií.Každá kapitola obsahuje kromě odborného výkladu i různé zajímavosti z provozu, historie či techniky kolejových vozidel, díky nimž po ní sáhnou nejen profesionálové a studenti dopravních oborů, ale i obyčejní železniční fandové a skalní „šotouši“. Kniha je psána s ohledem na české železniční prostředí (zohledňuje způsob řízení a předpisy Správy železniční dopravní cesty). (knihydobrovsky.cz)

eBook: Ivana Noble v knize uvádí čtenáře do světa biblických příběhů formou vlastních výtvarných děl, které doprovází texty z Písma, ze starověké západní a východní křesťanské tradice, středověké mystiky, z moderní i současné teologie a spirituality. Více než padesát reprodukcí výtvarných děl autorky v knize představují litografie, které tvořila v dílně Petra Korbeláře v letech 2007–2019, a pozdější olejové obrazy, včetně cyklu Mariin život. Vznikal v době covidových restrikcí a autorčina působení v Mariánských Lázních. (knihydobrovsky.cz)

Nová sbírka Jiřího Brůny o dětství a dospívání na pražské Bořislavce a ve slovenském Medzevu. (knihydobrovsky.cz)

V knížce spojili síly dva velcí znalci fenoménu jménem česká hospoda - hanspaulský písničkář Ivan Hlas a skvělý pozorovatel světa obyčejných lidí, proslulý fotograf a fejetonista František Dostál. Výsledkem je zábavná i moudrá zevrubná zpráva o těch, pro něž je či byla klasická "restauračka" způsobem života i kulturním fenoménem. Poetická obrazová publikace je osobitým obrazem epochy, která pomalu končí. (knihydobrovsky.cz)

Vzhledem k odlišnému charakteru uvedených pedagogických věd se jednotlivé části učebnice od sebe poněkud liší způsobem zpracování. Ve všech se ale autoři snažili o navázání dialogu se čtenářem – ať už to bude student, či učitel. V učebnici vedle základního textu najdete i poznámky, odkazy na odbornou literaturu, zajímavosti, a především řadu rozmanitých úkolů. Při jejich řešení si nejlépe uvědomíte, že pedagogiku se nemusíme učit zpaměti jako malou násobilku: mnoho věcí, na něž v pedagogice narážíme, už přece známe z vlastního života. Stačí jen o těchto zkušenostech přemýšlet, konfrontovat je s pedagogickou teorií, diskutovat o nich s učiteli či se spolužáky. Pokud byste si u některých úloh (v didaktické části) nebyli jisti, můžete si svůj názor porovnat s klíčem k jejich řešení. Věříme, že tak bude pro vás pedagogika nejen zábavnější, ale že si zároveň lépe osvojíte „pedagogické myšlení“, které zcela jistě uplatníte i při výkonu pedagogické profese.Pro pedagogy je zajímavý interaktivní způsob zpracování některých částí učebnice. Bude jim napomáhat k tomu, aby studenty mohli vést k přemýšlení, samostatnosti a spolupráci s učiteli i se spolužáky. (knihydobrovsky.cz)

John Bradshaw je celosvětově proslulý autorem několika bestsellerů zabývajících se zejména poruchami rodinného systému a jejich přenosem na další generace a technikami napomáhajícími uzdravení tzv. „vnitřního dítěte“. Kniha Návrat domů se zabývá tímto vnitřním dítětem, které se zejména u jedinců z dysfunkčních rodin přestane rozvíjet a ustrne v některé z raných fází, v nichž utrpělo trauma. Naše traumatizované vnitřní dítě pak způsobuje, že se nerozhodujeme na základě našich dospělých skutečností, ale jako malé, zraněné a bázlivé dítě. Bradshaw se podrobně věnuje rozboru důvodů, z nich k traumatizaci došlo, nabízí nepřeberné množství technik, jak vnitřní dítě vyléčit a ochránit a poskytuje i cenné rady, jak si nově objevené postoje udržet. Kniha obsahuje velké množství podpůrných cvičení, technik a testů a je založena na osobní zkušenosti autora. (knihydobrovsky.cz)

Ivana Noble v knize uvádí čtenáře do světa biblických příběhů formou vlastních výtvarných děl, které doprovází texty z Písma, ze starověké západní a východní křesťanské tradice, středověké mystiky, z moderní i současné teologie a spirituality. Více než padesát reprodukcí výtvarných děl autorky v knize představují litografie, které tvořila v dílně Petra Korbeláře v letech 2007-2019, a pozdější olejové obrazy, včetně cyklu Mariin život. Vznikal v době covidových restrikcí a autorčina působení v Mariánských Lázních. (knihydobrovsky.cz)

Kniha přibližuje úlohu četnictva v územním sporu mezi ČSR a Polskem, který se rozhořel záhy po skončení první světové války. Bezpečnostní sbor, jednající pod dohledem mezinárodních komisí, zde konal službu v národnostně i sociálně výbušném prostředí a kromě politických nepokojů se potýkal i s rozbujelou kriminalitou. Samotní četníci se stávali terčem útoků polovojenských organizací. Úvodní studie shrnuje strukturu a činnost četnictva v jednotlivých fázích těšínského konfliktu. Následuje komentovaná edice stěžejních pramenů k působení bezpečnostního sboru v předmětném období, konkrétně vzpomínky zemského četnického velitele ve Slezsku Karla Vyčítala, zprávy četnických a policejních přidělenců u mezinárodních plebiscitních orgánů, relace o případech úmrtí četníků ve službě a další. (knihydobrovsky.cz)

Druhá světová válka způsobila nejen obrovské materiální a lidské ztráty, ale také rozsáhlé migrace obyvatelstva. Repatriace polských občanů představovala tehdy významný mezinárodní problém. Stovky tisíc se jich při tom vracely přes Československo, které se díky své poloze ve středu Evropy stalo důležitou tranzitní zemí. Ve stejnou dobu, kdy do vlasti směřovaly statisíce polských repatriantů, utíkali přes Československo na Západ lidé z Polska nespokojení s politickou či hospodářskou situací, před komunistickou či národnostní perzekucí. Zvlášť významný byl počet židovských uprchlíků, nejčastěji mířících do Palestiny. Kniha na základě studia širokého spektra domácích i zahraničních pramenů a literatury představuje, jak se Československo s těmito migracemi vyrovnával. (patro.cz)

Druhá světová válka způsobila nejen obrovské materiální a lidské ztráty, ale také rozsáhlé migrace obyvatelstva. Repatriace polských občanů představovala tehdy významný mezinárodní problém. Stovky tisíc se jich při tom vracely přes Československo, které se díky své poloze ve středu Evropy stalo důležitou tranzitní zemí. Ve stejnou dobu, kdy do vlasti směřovaly statisíce polských repatriantů, utíkali přes Československo na Západ lidé z Polska nespokojení s politickou či hospodářskou situací, před komunistickou či národnostní perzekucí. Zvlášť významný byl počet židovských uprchlíků, nejčastěji mířících do Palestiny. Kniha na základě studia širokého spektra domácích i zahraničních pramenů a literatury představuje, jak se Československo s těmito migracemi vyrovnával. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Z obsáhlého komentáře k původní kompletu 94005 "Moderní české a slovenské básnické sbírky" (Supraphon, 1967), jehož součástí byla sbírka básní JIŘÍHO WOLKERA (*29.3.1900 - †3.1.1924) HOST DO DOMU, kterou nyní vydáváme poprvé digitálně jako samostatný titul určený pouze pro digitální trh: Psát o poezii je trestuhodný nešvar. Co sama neřekne posluchači a čtenáři, neřekne mu nikdo jiný, třebas by popsal nevím kolik papíru. A nic nevadí, že každému říká jedna a táž báseň říká něco jiného. Ona totiž říká nejen každému něco jiného, ona to říká pokaždé jinak. Nechtějme, aby Wolkrův Svatý Kopeček stejně vnímal padesátiletý a dvacetiletá. Nemá smysl unifikovat čtenářský zážitek z poezie jakýmsi pro všechny závazným pseudovýkladem, když nejen životní zkušenost, ale i naturel je u každého posluchače jiný...Na začátku Wolkrovy tvorby stojí dvě výrazné události: válka a revoluce. První poválečná léta i vznik samostatného československého státu přinášejí s sebou všeobecně rozšířenou iluzi o brzkém pozitivním řešení všech sociálních problémů...Velkou úlohu zde sehrála i VŘSR. Nelze říci, že Wolker těmto iluzím podléhal, jeho teoretické práce svědčí spíš o opaku, ale i v nich, natož pak v poezii, se obrážejí jako aktuální otázky a problémy doby...Měla-li některá báseň podstatně důležitý vliv na vývoj poezie, pak to bylo Pásmo Francouzského básníka Guillauma Apollinaira. Apollinaire objevil metodu volného řazení veršů, z nichž každý je samostatným celkem podmiňujícím význam veršů ostatních svým individuálním, zvláštním významem; navazuje na druhý verš asociací, vzpomínkou, zážitkem, který nemusí být vysloven, a záleží na čtenáři, aby si z významového napětí mezi dvěma verši anebo veršem a kontextem, rekonstruoval celek. Této metody, nazývající se pásmo, použil i Wolker ve Svatém Kopečku ke skloubení jednotlivých svých zážitků v celek, jenž má ve čtenáři vyvolat atmosféru i prostředí básníkova dětství... Jaroslav Jirsa, 1967 . (knihydobrovsky.cz)

Proč máme tak často pocit, že se život nevyvíjí podle našich představ? Jakou výbavu si neseme v genech a co máme zcela ve svých rukou? Cestou od narození až po spokojené stáří vás provede lékařská legenda, popularizátor vědy a uznávaný psychiatr Cyril Höschl. Padesát let zkušeností v jedné knize, ve které s nadhledem vysvětlí, co se vám v životě děje a jak to chápat, abyste už navždy měli klidný spánek. A pro zpestření přidá i vzpomínky na setkání s královnou Alžbětou, Václavem Havlem a dalšími osobnostmi. (knihydobrovsky.cz)

Až dosud se zdálo, že raná vrstva koláží Jiřího Koláře (1914-2002) je rozptýlena v nedohledatelných sbírkách doma i v zahraničí, je obtížně přístupná a její přibližnou podobu můžeme poznat jen díky několika málo uchovaným kolážím a publikovaným reprodukcím. O to větší překvapení přinesl nedávný nález značného množství děl, včetně těch z přelomu padesátých a šedesátých let. Kniha přináší, symbolicky v roce stého výročí básníkova narození, přísný výběr z tohoto souboru, skrytého od emigrace Jiřího Koláře až dodnes. Není vyloučeno, že se na pečlivém a početném výběru podílel samotný Kolář, neboť jde o zásadní a reprezentativní průřez jeho dílem a současně o velmi osobní práce. Padesát pět let od počátku tohoto Kolářova "tance mezi ruinami" lze konstatovat, že intenzita jeho prvních objevů nezmizela. Se zkušeností pozdějších konceptuálních proměn výtvarného umění dnes možná můžeme objevnou otevřenost básníkovy tehdejší tvorby ocenit lépe, s větším porozuměním, než tomu bylo počátkem šedesátých let, kdy se svými kolážemi začínal vystupovat na veřejnost. Syntetická kvalita výtvarného a básnického gesta, přesnost formy spolu s matoucím, ale přitom apelativním obsahem potvrzuje jejich hodnotu jako jednoho z klíčových projevů českého poválečného umění. (knihydobrovsky.cz)

Kniha Jiřího Šestáka objevným a poutavým románovým způsobem domýšlí pozoruhodný životní příběh markomanské královny Fritigil, související se zapomenutou kapitolou prehistorie křesťanství na našem území. O této poslední markomanské královně, vládnoucí i na našich územích, se nám bohužel dochovalo velmi málo historických pramenů. Ale díky těm několika literárním dokladům a archeologickým nálezům, jež máme k dispozici, můžeme přes závoj našeho nevědění zahlédnout obrysy fascinující osobnosti, která se dokázala přesně zorientovat ve své dějinné situaci a porozumět výzvám přelomové doby, v níž žila. Jiří Šesták oživuje postavu královny Fritigil před očima čtenáře v poutavé a historicky uvěřitelné podobě. Příběh je nejenom strhujícím vyprávěním, které nás přenáší do časů dávno minulých na křídlech literární imaginace, ale i odvážným pokusem o rekonstrukci, založeným na pečlivém studiu reálií a historických pramenů. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Vzhledem k odlišnému charakteru uvedených pedagogických věd se jednotlivé části učebnice od sebe poněkud liší způsobem zpracování. Ve všech se ale autoři snažili o navázání dialogu se čtenářem – ať už to bude student, či učitel. V učebnici vedle základního textu najdete i poznámky, odkazy na odbornou literaturu, zajímavosti, a především řadu rozmanitých úkolů. Při jejich řešení si nejlépe uvědomíte, že pedagogiku se nemusíme učit zpaměti jako malou násobilku: mnoho věcí, na něž v pedagogice narážíme, už přece známe z vlastního života. Stačí jen o těchto zkušenostech přemýšlet, konfrontovat je s pedagogickou teorií, diskutovat o nich s učiteli či se spolužáky. Pokud byste si u některých úloh (v didaktické části) nebyli jisti, můžete si svůj názor porovnat s klíčem k jejich řešení. Věříme, že tak bude pro vás pedagogika nejen zábavnější, ale že si zároveň lépe osvojíte „pedagogické myšlení“, které zcela jistě uplatníte i při výkonu pedagogické profese. Pro pedagogy je zajímavý interaktivní způsob zpracování některých částí učebnice. Bude jim napomáhat k tomu, aby studenty mohli vést k přemýšlení, samostatnosti a spolupráci s učiteli i se spolužáky. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Wolkerova sbírka je prototypem tzv. poezie prostých věcí, patrný vliv vitalismu a naivismu. Přináší chlapecký, láskyplný pohled na svět, harmonii, zlidštění a zdůvěrnění. Je v ní radost ze života, prostota i pokora, citovost, částečné náboženské výrazy, motivy srdce a očí, jednoduché metafory, zdrobněliny, prostý verš. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Tak jsme zase oslavili 17. listopad. Vzpomínáte ještě, jak jste jej prožívali před třiceti roky? Možná jste byli v Praze uprostřed dění (nebo jste si dodatečně nějakou představu udělali z pořadů vysílaných na ČT2), ale napadlo vás, jak se události jevily dál od hlavního města? V polosvětě krajského divadla, kde nic není černé a nic není bílé... Zde jsou vzpomínky jednoho pamětníka na jednu revoluci. (knihydobrovsky.cz)

Monografie Jiřího Zizlera přináší interpretaci díla českého básníka Ivana Diviše (1924-1999) a je první syntetickou prací věnovanou tomuto významnému autorovi. Kniha sleduje Diviše od jeho debutu První hudba bratřím (1947) přes sbírky z šedesátých let až k posledním veršům z konce předminulé dekády. Vrchol přitom spatřuje v exilové trilogii Beránek na sněhu (1978), Odchod z Čech (1981) a Moje oči musely vidět (1991). Autor se zaměřuje zvláště na Divišova klíčová témata - náboženskou konverzi a nepřetržitý zápas o víru v Boha, vztah k milovaným i nenáviděným Čechám - i na jeho pojetí poezie jako zázračného daru schopného oslovit a měnit svět. Dílo vychází z analýzy Divišova jazyka, ústícího v sugestivní magii, jež z něj činí básníka v plném slova smyslu moderního a představuje jej jako mistra velkých rozporů a protikladů i výrazové strmosti. Ivan Diviš vystupuje ze Zizlerovy monografie jako stvořitel jedinečného a nezaměnitelného poetického světa, jehož smyslem tvorby je hledání naděje a vášnivý protest proti barbarství dějin. (knihydobrovsky.cz)