Elegie / élégies - georges duhamel

Česko-francouzské vydání básnické sbírky Elegie ()Georgese Duhamela v překladu Zdeňka Hrona. První překlad této básnické knížky obsahuje kompletní oddíl Elegií a dvě ze čtyř závěrečných Balad. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha MP3 Básnický testament Jiřího Ortena ElegieBásník Jiří Orten (1919-1941) oslovuje svojí lyrikou již řadu generací čtenářů. Několik týdnů před tragickou smrtí v okupované Praze roku 1941 dokončil soubor devíti elegií, podivuhodný básnický testament, jímž se rozloučil se svým životem. Ortenovy Elegie ()nejsou vyjádřením strachu nebo hrůzy z toho, co přijde, i když je v každém verši přítomný smutek z vědomí konce a neodvratnosti posledních věcí člověka, v jeho případě sotva dvaadvacetiletého.Mirek Kovářík se s Ortenovou poezií setkal již v roce 1963, opakovaně ji přednášel a po více než půl století konečně natočil svoje zpracování Elegií za hudebního doprovodu Jiřího Pertla. Svým strhujícím podáním naplňuje Ortenovo poselství, v němž obraz Smrti proměňuje v Krásu Vyslovení a v útěchu, že nekončí nic, co je v každém slově těchto básní namířeno k srdci každého, kdo cítí potřebu přijmout básníkovo poselství. Ortenův "Nekonečný příběh" tak Kovářík nyní... (alza.cz)

V Kanadě žijící český básník Ivan Schneedorfer má vzácný dar mluvit nově o nejprostších věcech života a smrti, jeho básně jsou objevné a osobní a přitom se jako málokteré týkají i ostatních. Tři soubory shrnuté do svazku Elegie ()patří k vrcholům Schneedorferovy tvorby a jenom nedopatřením se nedostaly do souborného vydání autorových Básní, které před časem vyšlo v nakladatelství Torst. (knihydobrovsky.cz)

Zeno Kaprál (nar. 1942), básník, autor scénářů a fejetonů a kdysi též souputník takzvané „brněnské bohémy“, je zde se svojí novou sbírkou. Příznivcům poezie je znám jako autor formálně vycizelované poetiky. Jeho „elegie“ však vykazuje znaky „podivuhodného obratu“, který česká literatura zná například z pozdního díla Jaroslava Seiferta. V čase bilancování se autorův styl stává průzračnějším a se čtenářem komunikuje více než kdykoli předtím. Generační druh, divadelník Arnošt Goldflam, na okraj jeho poslední tvorby poznamenává: „Jeho jazyk je bohatý, obrazy až manýristické, sdělení lakonické, ale někdy se neočekávaně zatne do srdce. Kaprál je básník, jakých nemáme mnoho!“ (patro.cz)

Další volné pokračování žádaných "Učitelských” a později "Seniorských elegií”. Výpověď autora, ani na tak poněkud tabuizované téma, neztrácí opět otevřenost a jedinečný smysl pro humor. Příběh několika měsíců "slunného podzimu života” je dokreslen vzpomínkami a zasazen do neúprosné reality života hlavního hrdiny. Útlá publikace formátu A5 se čte "jedním dechem” a ten "druhý”, ten je potřeba ušetřit k zamyšlení na závěr. Mladší generace mnohé pochopí, té starší se zcela jistě zdravě prokrví všechny údy... (knihydobrovsky.cz)

Zeno Kaprál (nar. 1942), básník, autor scénářů a fejetonů a kdysi též souputník takzvané „brněnské bohémy“, je zde se svojí novou sbírkou. Příznivcům poezie je znám jako autor formálně vycizelované poetiky. Jeho „elegie“ však vykazuje znaky „podivuhodného obratu“, který česká literatura zná například z pozdního díla Jaroslava Seiferta. V čase bilancování se autorův styl stává průzračnějším a se čtenářem komunikuje více než kdykoli předtím. Generační druh, divadelník Arnošt Goldflam, na okraj jeho poslední tvorby poznamenává: „Jeho jazyk je bohatý, obrazy až manýristické, sdělení lakonické, ale někdy se neočekávaně zatne do srdce. Kaprál je básník, jakých nemáme mnoho!“ (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha: Básník Jiří Orten (1919-1941) oslovuje svojí lyrikou již řadu generací čtenářů. Několik týdnů před tragickou smrtí v okupované Praze roku 1941 dokončil soubor devíti elegií, podivuhodný básnický testament, jímž se rozloučil se svým životem. Ortenovy Elegie ()nejsou vyjádřením strachu nebo hrůzy z toho, co přijde, i když je v každém verši přítomný smutek z vědomí konce a neodvratnosti posledních věcí člověka, v jeho případě sotva dvaadvacetiletého. Mirek Kovářík se s Ortenovou poezií setkal již v roce 1963, opakovaně ji přednášel a po více než půl století konečně natočil svoje zpracování Elegií za hudebního doprovodu Jiřího Pertla. Svým strhujícím podáním naplňuje Ortenovo poselství, v němž obraz Smrti proměňuje v Krásu Vyslovení a v útěchu, že nekončí nic, co je v každém slově těchto básní namířeno k srdci každého, kdo cítí potřebu přijmout básníkovo poselství. Ortenův "Nekonečný příběh" tak Kovářík nyní předává i posluchačům. (knihydobrovsky.cz)

Volné pokračováním oblíbeného titulu Učitelské elegie. Autor opět s nebývalou otevřeností popisuje strasti i slasti životaběhu nyní již důchodce, bývalého učitele. Příběh, kde nechybí romantika lásky z tenisových kurtů, střídá neúprosná realita péče o rodiče s nelehkou diagnózou. Hektické tempo toho, kdo má mít čas na vše, má pointu - jak jinak, než opět "ze života”. Publikace, díky svéráznému rukopisu autora zaručeně opět pobaví, stejně jako nabídne mnohé k zamyšlení. A navíc, útlý formát A5 se skvěle hodí do kapsy i každé kabelky. (knihydobrovsky.cz)

Stovka básní od autora, který je sám jeden velký protimluv. Odtud název a vlastně i obsah knihy. Deprese se na jejích stránkách potkává s radostí a ta zase s básníkovými pochybami o tom, jaký význam má jeho putování životem. (patro.cz)

Kniha Nové devínske elégie obsahuje tridsaťpäť básní. Pre tvorbu Z. Đerića je príznačná originálna básnická forma, ktorá v podobe akrostichu, v ktorom sa nachádza srbská azbuka od písmenka A po Š, napodobňuje formu stredovekej azbukovej modlitby. Je to silný odkaz na spoločné staroslovanské dedičstvo. Obsah týchto básní však výrazne prehodnocuje toto dedičstvo a v tom je autorov najvýraznejší prínos pre srbskú, slovanskú a svetovú literatúru. Đerić je básnik, ktorého každá nová básnická zbierka je projekt, premyslený od titulu, t. j. od prvej po poslednú báseň ako celok. Jeho poézia figuruje vo všetkých dôležitých antológiách súčasnej srbskej poézie v Srbsku a v zahraničí. (patro.cz)

eBook:,Pátá Ortenova básnická sbírka byla uspořádána těsně před básníkovou tragickou smrtí. Základní podobou Ortenovy poezie je plachá něha, s níž se chlapecký básník dorozumívá se skutečnosti, jíž je obklopen. Sbírka je souborem devíti elegií, v nichž se básník zamýšlí nad svým dosavadním životem a loučí se se vším, co tvořilo jeho naivní dětství a mládí. (knihydobrovsky.cz)

Kniha Nové devínske elégie obsahuje tridsaťpäť básní. Pre tvorbu Z. Đerića je príznačná originálna básnická forma, ktorá v podobe akrostichu, v ktorom sa nachádza srbská azbuka od písmenka A po Š, napodobňuje formu stredovekej azbukovej modlitby. Je to silný odkaz na spoločné staroslovanské dedičstvo. Obsah týchto básní však výrazne prehodnocuje toto dedičstvo a v tom je autorov najvýraznejší prínos pre srbskú, slovanskú a svetovú literatúru. Đerić je básnik, ktorého každá nová básnická zbierka je projekt, premyslený od titulu, t. j. od prvej po poslednú báseň ako celok. Jeho poézia figuruje vo všetkých dôležitých antológiách súčasnej srbskej poézie v Srbsku a v zahraničí. (knihydobrovsky.cz)

Básník Jiří Orten (1919-1941) oslovuje svojí lyrikou již řadu generací čtenářů. Několik týdnů před tragickou smrtí v okupované Praze roku 1941 dokončil soubor devíti elegií, podivuhodný básnický testament, jímž se rozloučil... Básník Jiří Orten (1919-1941) oslovuje svojí lyrikou již řadu generací čtenářů. Několik týdnů před tragickou smrtí v okupované Praze roku 1941 dokončil soubor devíti elegií, podivuhodný básnický testament, jímž se rozloučil se svým životem. Ortenovy Elegie ()nejsou vyjádřením strachu nebo hrůzy z toho, co přijde, i když je v každém verši přítomný smutek z vědomí konce a neodvratnosti posledních věcí člověka, v jeho případě sotva dvaadvacetiletého. Mirek Kovářík se s Ortenovou poezií setkal již v roce 1963, opakovaně ji přednášel a po více než půl století konečně natočil svoje zpracování Elegií za hudebního doprovodu Jiřího Pertla. Svým strhujícím podáním naplňuje Ortenovo poselství, v němž obraz Smrti proměňuje v Krásu Vyslovení a v útěchu, že nekončí nic, co je v každém slově těchto básní namířeno k srdci každého, kdo cítí potřebu přijmout básníkovo poselství. Ortenův "Nekonečný příběh" tak Kovářík nyní předává i posluchačům. (dvd-premiery.cz)

Když Donald Trump nečekaně vyhrál americké prezidentské volby, stal se z čerstvě vydané knihy Americká Elegie ()od debutujícího autora J. D. Vance nečekaný bestseller – kniha totiž čtivě, působivě a výstižně líčí prostředí, z něhož se rekrutovala velká část Trumpových voličů, tj. prostředí bílé americké chudiny. Americká elegie nabízí ovšem nejen detailní popis onoho prostředí, ale rovněž vroucí a osobní analýzu krize kultury chudých bělošských Američanů. O rozkladu této společenské skupiny, procesu, který nenápadně probíhá už více než čtyřicet let, se píše stále častěji a se stále větším znepokojením, ale dosud nikdo jej nepopsal zevnitř a tak kriticky. V Americké elegii J. D. Vance pravdivě líčí, jak prožívá sociální, regionální a společenský úpadek člověk, který se s tímto břemenem narodil. Příběh rodiny Vancových začal v poválečné Americe nadějí. Autorovi prarodiče byli „zamilovaní, ale chudí jako kostelní myš“. Přestěhovali se z apalačského regionu Kentucky do Ohia s nadějí, že uniknou strašné chudobě, která je obklopovala. Stali se příslušníky střední třídy a nakonec jedno z jejich vnoučat absolvovalo právnickou fakultu Yaleovy univerzity, což je konvenčním měřítkem společenského vzestupu. Ale když se začteme do rodinné ságy Americké elegie, postupně zjistíme, že autorovi prarodiče, teta, strýček, sestra a především jeho matka se s životem ve střední třídě jen obtížně vyrovnávali, že se nikdy zcela nevymanili z minulosti poznamenané týráním, alkoholismem, chudobou a traumaty, problémy charakteristickými pro jejich oblast Ameriky. S pronikavou upřímností Vance ukazuje, že démony své chaotické rodinné historie v sobě stále nosí i on. Autor napsal hluboce dojímavé vzpomínky s dávkou humoru a s živě vylíčenými skutečnými postavami, ale zároveň naléhavou a znepokojivou meditaci o tom, že ve velké oblasti Spojených států ztratili lidé víru ve svůj americký sen. (knihydobrovsky.cz)

Čtvrtý svazek Díla Pavla Petra s názvem Básně / Elegie ()shrnuje celek jeho básnických elegií. Od roku 2001 do roku 2020 psal Pavel Petr jednu souvislou básnickou skladbu, postupem času rozdělenou a vydanou v sedmi samostatných knihách v různých nakladatelstvích. Jednotlivé knihy vycházely ve stejné grafické úpravě, kterou původně pro edici knih poesie nakladatelství Petrov vytvořil Bedřich Vémola s použitím písma Týfova antikva. Do celku elegií patří ještě dvě jednostránkové elegie, knižně dosud nepublikované - Římská jedna a Římská dvě. Ty završují počet devíti elegií, tvořících celek. (knihydobrovsky.cz)

Stovka básní od autora, který je sám jeden velký protimluv. Odtud název a vlastně i obsah knihy. Deprese se na jejích stránkách potkává s radostí a ta zase s básníkovými pochybami o tom, jaký význam má jeho putování životem. (knihydobrovsky.cz)

Elektronická kniha - autor Jiří Orten, 46 stran Pátá Ortenova básnická sbírka byla uspořádána těsně před básníkovou tragickou smrtí. Základní podobou Ortenovy poezie je plachá něha, s níž se chlapecký básník dorozumívá se skutečnosti, jíž je obklopen. Sbírka je souborem devíti elegií, v nichž se básník zamýšlí nad svým dosavadním životem a loučí se se vším, co tvořilo jeho naivní dětství a mládí. Detaily knihy: Autor: Jiří Orten Rok vydání: 2017 ISBN: 978-80-871-9587-1 Počet stran: 46 (alza.cz)

Kniha - autor Leoš Janáček, česky http://pemic-books.cz/ASPX/Annotation.aspx?kod=0360319 (alza.cz)

Audiokniha MP3 - autor Karel Havlíček Borovský, čte Jaroslav Someš, Antonín Kaška a Josef Nechutný Tyrolské Elegie ()a Dopisy z BrixenuKarel Havlíček Borovský (1821 - 1856) český básník, novinář a politik byl za svou novinářskou činnost v roce 1851 odvezen do vyhnanství do Brixenu tehdy v jižních Tyrolích, dnes Bressanone v severní Itálii. Ve vyhnanství byl až do roku 1855. O své cestě do Brixenu napsal satirickou básnickou skladbu Tyrolské elegie. Velmi zajímavé je srovnat satirickou výpověď s běžným životem, který popisuje v dopisech z Brixenu, které posílal nejenom manželce Julii a bratru Františkovi, ale také dalším předním osobnostem tehdejší české kultury a společnosti. (alza.cz)

"Esejistická" kniha tohoto slavného antroploga analizuje na základě řečového rámce postmoderní současnost stejně tak jako dějiny minulého století, krásným a podivuhodným stylem odhaluje změny rečových paradigmat a jejich fatální následky na naše bytí, tedy zrod globalizace ekonomie, numerizace reality a všeobecné rozšíření informatiky znamenající nástup současnosti, tedy jeho slovy "Velké transformace". (patro.cz)

Úvahy o tom, že by člověk měl ostatním živočichům projevovat úctu a chránit je, jsou staré jako lidstvo samo a provázejí ho v průběhu celé jeho historie. V 19. století, zejména díky myslitelům jako Bentham a Schopenhauer, postupně přecházejí v myšlenku zvířecích práv, která je filozoficky rozvíjena v průběhu celého 20. století (práce Henryho Salta, Andrého Gérauda, Petera Singera aj.). Na prahu 21. století však stále nedocházejí svého naplnění. Několikeré deklarace zvířecích práv zůstávají na papíře, protože přepis jejich hlavních principů do zákonné podoby naráží na několik nevyřešených otázek: tou hlavní je spor o samotnou definici nositele práv. Je možné oddělovat pojem práva od schopnosti plnit povinnosti a nést odpovědnost za své činy? Je možné, aby zvíře bylo považováno za osobu, tedy subjekt práva? Chapouthier ve své knize rekapituluje možná řešení těchto problémů - tak, jak je předkládají obhájci i odpůrci zvířecích práv. Zatímco ti první (mezi něž se řadí i sám autor) spíše prosazují vytvoření nové osoby („zvířecí osoby“), která by měla svou zvláštní právní subjektivitu, ti druzí by věc řešili výrazným posílením povinností člověka vůči zvířatům. Další překážkou pro přepis zvířecích práv do zákonné podoby je hierarchie živočišných druhů. Shodneme-li se na tom, že člověka s ostatním živočichy spojuje schopnost vědomě prožívat bolest, ocitneme se před nelehkým úkolem pojem bolest a její mechanismy definovat. A s nimi i vědomí. Na jakém stupni živočišného žebříčku se objevuje? Lze to s jistotou určit? Hierarchie druhů nás přivádí k dalšímu problému, a sice ke konfliktům práv (mezi predátorem a kořistí, parazitem a hostitelem, lidskými právy a zvířecími právy...) Bez ohledu na tyto složité otázky však existuje mnoho situací, v nichž by mohla být zvířecí práva, tak jak byla přijata ve Všeobecné deklaraci práv zvířete z roku 1989, dodržována. Přesto tomu tak není. Autor uvádí celou řadu alibi, kterými se zaštiťujeme, abychom mohli zvířecí práva porušovat. Naději pro zvířata i člověka samotného spatřuje v prosazování ideje rozšířeného humanismu, v němž člověk není považován za jediného tvůrce a poživatele morálky. . (patro.cz)

Úvahy o tom, že by člověk měl ostatním živočichům projevovat úctu a chránit je, jsou staré jako lidstvo samo a provázejí ho v průběhu celé jeho historie. V 19. století, zejména díky myslitelům jako Bentham a Schopenhauer, postupně přecházejí v myšlenku zvířecích práv, která je filozoficky rozvíjena v průběhu celého 20. století (práce Henryho Salta, Andrého Gérauda, Petera Singera aj.). Na prahu 21. století však stále nedocházejí svého naplnění. Několikeré deklarace zvířecích práv zůstávají na papíře, protože přepis jejich hlavních principů do zákonné podoby naráží na několik nevyřešených otázek: tou hlavní je spor o samotnou definici nositele práv. Je možné oddělovat pojem práva od schopnosti plnit povinnosti a nést odpovědnost za své činy? Je možné, aby zvíře bylo považováno za osobu, tedy subjekt práva? Chapouthier ve své knize rekapituluje možná řešení těchto problémů - tak, jak je předkládají obhájci i odpůrci zvířecích práv. Zatímco ti první (mezi něž se řadí i sám autor) spíše prosazují vytvoření nové osoby ("zvířecí osoby"), která by měla svou zvláštní právní subjektivitu, ti druzí by věc řešili výrazným posílením povinností člověka vůči zvířatům. Další překážkou pro přepis zvířecích práv do zákonné podoby je hierarchie živočišných druhů. Shodneme-li se na tom, že člověka s ostatním živočichy spojuje schopnost vědomě prožívat bolest, ocitneme se před nelehkým úkolem pojem bolest a její mechanismy definovat. A s nimi i vědomí. Na jakém stupni živočišného žebříčku se objevuje? Lze to s jistotou určit? Hierarchie druhů nás přivádí k dalšímu problému, a sice ke konfliktům práv (mezi predátorem a kořistí, parazitem a hostitelem, lidskými právy a zvířecími právy...). Bez ohledu na tyto složité otázky však existuje mnoho situací, v nichž by mohla být zvířecí práva, tak jak byla přijata ve Všeobecné deklaraci práv zvířete z roku 1989, dodržována. Přesto tomu tak není. Autor uvádí celou řadu alibi, kterými se zaštiťujeme, abychom mohli zvířecí práva porušovat. Naději pro zvířata i člověka samotného spatřuje v prosazování ideje rozšířeného humanismu, v němž člověk není považován za jediného tvůrce a poživatele morálky. (knihydobrovsky.cz)

Základní práce v českém prostředí velmi známého francouzského historika, G. Duby zde na základě bohatého souboru středověkých pramenů zkoumá vznik učení o trojím lidu, jeho intelektuální zázemí, pronikání do obecných představ o božském uspořádání tehdejšího světa. Podle Dubyho zkonstruovali někdy na přelomu 10. a 11. století model trojjediného božského uspořádání společnosti francouzští vzdělanci a teologové ve snaze posílit význam církve a duchovních ve středověké společnosti, s cílem sakralizovat tehdy velmi oslabenou panovnickou moc. V modelu třech řádů, těch, co se modlí, těch, co vládnou-bojují, a těch, co pracují, se ale uplatňovaly i některé starší představy raně středověkých myslitelů. Velkou část knihy autor věnoval také transformacím tohoto systému, které si vyžádaly sociální změny, způsobené mimo jiné rozvojem měst a rostoucí dynamikou sociálních vztahů a vznikem a prosazováním nových filozofických názorů. (knihydobrovsky.cz)

Kniha předního českého historika umění Vlastimila Tetivy nám odkrývá pozoruhodný život jednoho z nejslavnějších francouzských malířů 20. století a jeho vztah k českým zemím. Rouault udržoval po celá desetiletí přátelství s nakladatelem Dobrého díla Josefem Florianem ze Staré Říše, o čemž svědčí i publikovaná korespondence a bohatá barevná příloha. (knihydobrovsky.cz)

Více než 100 map a infografik zachycuje počátky, rozsah a důsledky jedné z nejtragičtějších kapitol dějin lidstva. Nabízí komplexní pohled na genocidu, která zasáhla téměř celou Evropu a poodkrývá mechanismy masového vyhlazování evropských Židů a Romů. Atlas představuje hodnotný a stále aktuální studijní materiál. Terezín, Osvětim, Treblinka. Již při pouhém vyslovení těchto jmen běhá mráz po zádech. Vyvraždění evropských Židů (v hebrejštině se užívá termín šoa) představuje v dějinách lidstva bezprecedentní zločin. Ani zdaleka nešlo o první genocidu v dějinách, ale byla to první genocida tak obrovského rozsahu. Cílem nebylo získání území ani ekonomické obohacení. Židé měli být vyvražděni jen pro svoji existenci. Zárodek tohoto zločinu proti lidskosti v sobě Evropa nesla po celá staletí a antisemitismus, povýšený na světonázor, se stal nezbytným, ovšem nikoli postačujícím prostředím podporujícím jeho další vývoj. Ke spáchání tak monstrózního zločinu bylo navíc kromě antisemitismu zapotřebí zapojení milionů Evropanů, především části obyvatel Říše, a lhostejnost ještě mnohem většího počtu lidí. V atlase najdete podrobně zpracovaná témata: Židovská otázka v předhitlerovském Německu a první perzekuce Vznik ghett a zřizování vyhlazovacích táborů Deportace Židů z celého kontinentu Postoj neutrálních zemí, Spojenců a mezinárodních organizací Analýzy genocidy evropských Židů často opomíjejí její geografický rozměr. Zanesení do map umožňuje jiný pohled na související otázky. Pomůže nám také uvědomit si chronologii genocidy, tedy souběžnost a rychlost hromadného vraždění, jež se odehrálo v podstatě během dvaceti měsíců od března 1942 do listopadu 1943, a vysledovat způsob provedení i klíčové okamžiky (v letech 1938 a 1941 a pak hlavně v letech 1942–1943). Kniha obsahuje hlavní kapitoly: Od zrovnoprávnění k pronásledování: vzestup nacismu, židovské obyvatelstvo v Německu a Rakousku, rozsah protižidovských opatření v Třetí říši Od zavírání do ghett k masovému vraždění: Židé v německé Evropě, ghetta, radikalizace genocidy, pronásledování Romů a Sintů Genocida zasáhla celý kontinent: Belzec a Treblinka, ústřední místa akce Reinhard, vrcholná fáze genocidy, Auschwitz, Auschwitz-Birkenau, situace v jednotlivých zemích, abavování majetku, německé utajování, protesty a vztah k přijímání uprchlíků, akce na záchranu Židů, postoj neutrálních zemí a Spojenců k holocaustu, židovský odboj Zúčtování a výsledek katastrofy: zhroucení nacistického Německa, konečný účet genocidy, migranti, přesídlené osoby a tranzitní tábory Tento atlas přináší detailní pohled na celé období holocaustu, snaží se události popisovat komplexně, se zamyšlením nad jeho příčinami i důsledky. Využívá mnoho zdrojů, přesto jsou stránky přehledné, díky přehlednému zpracování a používání barevných map a infografiky. Věříme, že knihu ocení všichni zájemci o historii a že bude cennou pomůckou také pedagogy a jejich žáky. Holocaust je mementem doby, která se nesmí opakovat. (knihydobrovsky.cz)

umunského původu vznikla z úvah zakládajících se na jeho vlastních zážitcích a prožitcích coby diváka, kritika a divadelního teoretika a soustředí se na herectví posledních desetiletí (od konce druhé světové války po dnešek) a na fenomén výjimečných herců, herců nepoddajných a nepodrobených, vzdorujících jakýmkoli pokusům o napodobení. Co určuje jedinečnost konkrétního herce? V čem spočívají jeho zdroje a kde čerpá své prostředky? A proč nás tolik fascinuje? (knihydobrovsky.cz)

Základní práce francouzského medievalisty, autora i u nás známé vynikající knihy Neděle u Bouvines, přináší jedinečný a u nás zcela netradiční pohled na dějiny středověkého umění. Katedrála jako sociální prostor, v němž se v nejrozvinutější podobě uplatnily dobové představy o uspořádání středověkého světa i vesmíru, Dubymu posloužila jako středobod uvažování o době mezí 8. až 14. stoletím, především v prostředí západní Evropy. Na příkladě proměn umělecké výzdoby katedrál a vývoje jejich architektonického ztvárnění autor mistrným způsobem zachycuje vztah člověka k Bohu, ke smrti a k posmrtnému životu, probuzení se lidské individuality a vedle toho i syrovost středověkého světa v jeho každodenním snažení a strádání. (knihydobrovsky.cz)

Varianta: Tom Clancy's Rainbow Six Extraction (Original Game Soundtrack) (Splatter Coloured) (2 LP) Žánr: Stage & Screen Subžánr: Stage & Screen;Videohry Typ: LP deska;Luxusní edice;Barevná Barva: Žlutá Balení obsahuje: LP Barva podle výrobce: Splatter Vydavatelství: Laced Records Interpret / Téma: James Duhamel/One Take Tigers Rychlost: 33 1/3 RPM Země původu: Německo Složení setu: 2 ks Rok vydání: 2022.0 Datum vydání: 2022-12-09 Hmotnost: 180 g (muziker.cz)

1854-1928 Druh publikace:sborová partitura Nástrojová skupina: Vokální hudba Obsazení / žánr: kantáta Jazyk publikace: cz./ger./eng. Zpěvní text: cz./ger./eng rev. Theodora Straková Leoš Janáček (1854-1928) zkomponoval kantátu Elegie ()na smrt dcery Olgy (1903) pouhé dva měsíce po ztrátě milovaného dítěte. Na titulní list připsal věnování Mé Olze na památku. Skladba zhudebňuje český překlad původních ruských veršů dceřiny přítelkyně M. N. Vevericové. Smutná intimní vzpomínka skladatele zaznívá v obsazení tenorového sóla, smíšeného sboru a klavíru. Elegie se dočkala premiéry až 27 let po svém vzniku a dosud je neprávem vnímána jako dílo spíše okrajového významu. Titul je uveden podrobnou předmluvou Vladimíra Helferta (cz., eng., ger., fr.). Zpěvní text je uveden v češtině, němčině a angličtině. (patro.cz)

eBook:,Tento svazek edice knihovnicka.cz sdružuje básnickou skladbu Jeremiášův pláč a sbírku Elegie, kterou mnozí Ortenovi vykladači považují za absolutní vrchol básníkovy tvorby a současně za jeho testament. Obě dvě díla spojuje nejen doba a okolnosti vzniku, ale také některé shodné rysy vyplývající z charakteru postavení židovského básníka v nacisty okupované zemi.Jeremiášův pláč je krátká skladba, která aktualizuje biblické téma nářku proroka Jeremiáše nad vypleněným Jeruzalémem. Jednostranný dialog, který Orten se starozákonním Bohem vede, se snaží postihnout v nápadných paralelách děsivost vlastní prožívané současnosti.Elegie ()jsou cyklem devíti žalozpěvů, inspirovaných rilkovskou tématikou. Subjektivní a objektivní se prolíná v básnických úvahách o dopadech okupace, ztrátě lidství a transcendentna. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Zeno Kaprál, 68 stran, česky, brožovaná bez přebalu lesklá Zeno Kaprál (nar. 1942), básník, autor scénářů a fejetonů a kdysi též souputník takzvané „brněnské bohémy“, je zde se svojí novou sbírkou. Příznivcům poezie je znám jako autor formálně vycizelované poetiky. Jeho „elegie“ však vykazuje znaky „podivuhodného obratu“, který česká literatura zná například z pozdního díla Jaroslava Seiferta. V čase bilancování se autorův styl stává průzračnějším a se čtenářem komunikuje více než kdykoli předtím. Generační druh, divadelník Arnošt Goldflam, na okraj jeho poslední tvorby poznamenává: „Jeho jazyk je bohatý, obrazy až manýristické, sdělení lakonické, ale někdy se neočekávaně zatne do srdce. Kaprál je básník, jakých nemáme mnoho!“ (alza.cz)

Audiokniha:,„Maigret ještě netušil, že to, o čem teď tady začínají hovořit, ho zanedlouho přivede k uzavření případu, kterému budou napříště na nábřeží Zlatníků říkat „nejdelší Maigretův případ“. Pařížská kriminální policie je opět na nohou. Došlo k další loupeži v klenotnictví, tentokrát však při něm přišel o život řadový policista. Sotva Maigret prokázal svou nevinu v aféře s falešným obviněním, pokračuje ve vyšetřování sériových krádežích. Všechny stopy vedou k Manuelovi Palmarimu, ale ten je záhy zavražděn. Kdo však mohl mít zájem smrtelně nemocného gangstera umlčet? A kde začít pátrání? Maigret nejde daleko a začíná výslechem svědků přímo v domě, kde Palmari bydlel. Jeho instinkt ho ani tenkrát nezklame. Příběh volně navazuje na audioknihu Maigret se brání. Čte Jan Vlasák (knihydobrovsky.cz)

Stohovací motorická hračka lemur Georges je určena pro malé děti již od 12 měsíců. Děti se budou bavit při sestavování a následné demontáži pyramidy. Hračka rozvíjí jemné pohybové schopnosti a zručnost. S touto hračkou neexistuje žádný správný ani žádný špatný způsob sestavení. Díly si děti sestavují jak se jim líbí, pokaždé tak Georges vypadá trochu jinak. Tato hračka se skládá ze 4 dřevěných částí, 2 textilních částí a z dřevěného podstavce. Vše je uloženo v látkovém pytlíku. Rozměry hračky jsou 18 × 8 cm. (feedo.cz)

Audiokniha:,Pařížská kriminální policie je opět na nohou. Došlo k další loupeži v klenotnictví, tentokrát však při něm přišel o život řadový policista. Sotva Maigret prokázal svou nevinu v aféře s falešným obviněním, pokračuje ve vyšetřování sériových krádeží. Všechny stopy vedou k Manuelovi Palmarimu, jenže ten je záhy zavražděn. Kdo ale mohl mít zájem smrtelně nemocného gangstera umlčet? A kde s pátráním začít? Maigret nejde daleko a začíná výslechem svědků přímo v domě, kde zločinec bydlel. Instinkt ho ani tentokrát nezklame… Příběh volně navazuje na audioknihu Maigret se brání. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha: „Ne, nemyslím si, že jde o šílence,“ opakoval Maigret. V dopise doručeném na nábřeží Zlatníků se píše, že v nejbližší době zřejmě dojde k vraždě. Jeho pisatel sice nesdělí žádné další podrobnosti ani o sobě, ani o případné oběti, přesto v něm však úmyslně jistou stopu zanechá. Pátrání dovede komisaře Maigreta do přepychového bytu v luxusní čtvrti, ve kterém je nynějším pánem advokát Parendon. Ne každému z jeho domácnosti jsou ale Maigretovy návštěvy po chuti a ne všichni s ním, zdá se, hovoří na rovinu. Podaří se nakonec komisaři zabránit předem avizovanému mordu? Anebo to celé byl jen nějaký žert? „Jedním slovem skvělé... Simenon je naprosto jedinečným vypravěčem – jeho psaní je doslova návykové.“ – The Observer. „Všichni jsme potenciálními postavami v románu – s tím rozdílem, že postavy v románu skutečně prožijí svůj život naplno.“ – Georges Simenon. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Born mixed-race, but with pale skin, Georges was rejected by everyone in the 19th-century French colony of Mauritius. But, in this era of slavery and abuse, he was destined to be noticed.In Alexandre Dumas\' action-packed novel, Georges, the son of a wealthy, mixed-race planter, leads a black militia group and saves the lives of many planters during the British invasion of Mauritius.However, he gets no thanks. Then, when he fights with the son of another planter, his father sends him to France to be schooled. Here, Georges becomes eloquent, educated, and a hit with the ladies.He returns to Mauritius and his popularity quickly increases in society. But, when he discovers that his brother is the captain of a slave ship, he is furious.The fuse is lit for a slave revolt, imprisonment, and a death sentence. Is it the end for Georges? Perfect for readers of Victor Hugo\'s \'The Hunchback of Notre Dame\' and \'My Bondage and my Freedom\' by Frederick Douglass. (knihydobrovsky.cz)

Křesťanská pokora či zatracení, sadismus či metamorfózy pohanských témat: s pomocí analýzy čtyř deskových maleb Sandra Botticelliho, ilustrujících jednu Boccacciovu povídku, odhalíme, jak se u tohoto velkého malíře nahota splétá s krutostí a krása s neklidem, přičemž jeho dílo čerpá své základní postupy ze snu a z fantasmatu. Díky erudovaným exkursům do dobových teoretických i literárních textů francouzský filosof a historik umění Georges Didi-Huberman poukazuje na něco, co označuje jako "hybridní charakter" italské renesance. Na její charakteristické propojování vysokého a nízkého, ideality a tělesnosti, kterému ovšem neuniká ani Botticelliho Venuše. Ba právě naopak, slavný akt Zrození Venuše se Didi-Hubermanovi stává východiskem reflexe a záminkou k polemice s tradičním pojetím tohoto obrazu jakožto ztělesnění "ideální nahoty", oproštěné od jakýchkoli tělesných konotací. Vlastní smysl teoretického gesta je "otevření Venuše". Slavný akt se otevírá nejrůznějším dobovým referencím, které velkou měrou komplikují představu Botticelliho jako idealistického umělce. V exemplární podobě je toto otevření předvedeno prostřednictvím konfrontace Zrození Venuše a enigmatické sérii čtyř obrazů, nazvané Příběh Nastagia degli Onesti, na níž je lidské tělo naopak zcela doslova otevřeno, tj. rozpáráno, a předvedeno ve své fyziologické "beztvarosti". (knihydobrovsky.cz)

Hudební CD - Třetí album Luboše Pospíšila s inovovanou kapelou 5P! Stálice našeho rockového písničkářství nemá důvod měnit dosavadní úspěšnou linii. Třetí album Luboše Pospíšila s inovovanou kapelou 5P! Stálice našeho rockového písničkářství nemá důvod měnit dosavadní úspěšnou linii. Originální melodie pro romantický hlas, výborné texty od blízkých duší, o dvě či tři hudební generace mladší spoluhráči, to je současný Pospíšil... Seznam stop Lilie (Dobrá píseň) / Pán hospod - Hospodin / Tak navštiv bar / Mám sto chutí / Někdo stál opodál / Slunovratná noc (Ukolébavka) / Zimní čas / Už vyplouvám, Karino / Starý pár / Melancholie / Bydlet! / Poslední tango (alza.cz)

Elektronická kniha - autor Jiří Orten, 94 stran Tento svazek edice knihovnicka.cz sdružuje básnickou skladbu Jeremiášův pláč a sbírku Elegie, kterou mnozí Ortenovi vykladači považují za absolutní vrchol básníkovy tvorby a současně za jeho testament. Obě dvě díla spojuje nejen doba a okolnosti vzniku, ale také některé shodné rysy vyplývající z charakteru postavení židovského básníka v nacisty okupované zemi. Jeremiášův pláč je krátká skladba, která aktualizuje biblické téma nářku proroka Jeremiáše nad vypleněným Jeruzalémem. Jednostranný dialog, který Orten se starozákonním Bohem vede, se snaží postihnout v nápadných paralelách děsivost vlastní prožívané současnosti. Elegie ()jsou cyklem devíti žalozpěvů, inspirovaných rilkovskou tématikou. Subjektivní a objektivní se prolíná v básnických úvahách o dopadech okupace, ztrátě lidství a transcendentna. (alza.cz)

Kniha - autor Tomáš Kavka, 128 stran, česky, brožovaná bez přebalu lesklá Stovka básní od autora, který je sám jeden velký protimluv. Odtud název a vlastně i obsah knihy. Deprese se na jejích stránkách potkává s radostí a ta zase s básníkovými pochybami o tom, jaký význam má jeho putování životem. (alza.cz)

Kniha - autor Pavel Petr, 456 stran, česky, pevná bez přebalu matná Čtvrtý svazek Díla Pavla Petra s názvem Básně / Elegie ()shrnuje celek jeho básnických elegií. Od roku 2001 do roku 2020 psal Pavel Petr jednu souvislou básnickou skladbu, postupem času rozdělenou a vydanou v sedmi samostatných knihách v různých nakladatelstvích. Jednotlivé knihy vycházely ve stejné grafické úpravě, kterou původně pro edici knih poesie nakladatelství Petrov vytvořil Bedřich Vémola s použitím písma Týfova antikva. Do celku elegií patří ještě dvě jednostránkové elegie, knižně dosud nepublikované – Římská jedna a Římská dvě. Ty završují počet devíti elegií, tvořících celek. (alza.cz)

Audiokniha:,V mezinárodním rychlíku Hvězda severu je nalezeno tělo muže, který byl k nerozeznání podobný dalšímu cestujícímu téhož vlaku. Mohlo by jít o zločince hledaného policií mnoha zemí? Nebo je oním gangsterem tajemný dvojník, který se ubytoval v luxusním hotelu Majestic? Komisař Maigret se svými spolupracovníky kousek po kousku odhaluje souvislosti vedoucí ke konečnému rozuzlení zamotaného případu… Interpret: Jan Vlasák Délka: 5 hodin 17 minut (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,„Jsem zde na dovolené. Nejsem pověřen žádným vyšetřováním.“Od pobytu v malém francouzském letovisku Les Sables d’Olonne si komisař Maigret slibuje především odpočinek. Pak je ale konfrontován se snad nejtragičtějším případem své kariéry, který začne podivným vzkazem: Pro smilování boží, požádejte o návštěvu u pacientky na čísle 15. Najde ho v kapse po návratu z nemocnice, kde museli kvůli zánětu slepého střeva nečekaně hospitalizovat paní Maigretovou. Než ovšem stihne přání vyhovět, dívka z pokoje číslo patnáct zemře. Délka nahrávky: 5 hodin 4 minutyFormát: CDmp3Čte: Jan Vlasák (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,„Buď překážím někomu, komu jsem na stopě, nebo alespoň někomu, kdo si to myslí...“. „Nenapadá vás, kdo by to mohl být, Manueli?“ Tak tohle Maigret za svou třicetiletou kariéru u policie nezažil! Když ho vyděšená mladá dívka Nicole nenadále požádá o pomoc, zachová se jako gentleman a opilou dceru státního návladního dopraví do bezpečí. Druhý den je obviněn z pokusu o znásilnění a mladý policejní prefekt, jehož arogantní chování komisař k smrti nesnáší, ho postaví mimo službu. Maigret pochopí, že padl do pasti. Kdo ji na něho ale nastražil? Komisař i přes zákaz pátrá na vlastní pěst. Všechno nasvědčuje tomu, že v aféře má prsty mazaný gangster Manuel Palmari, kterého dlouho sleduje jako možného organizátora krádeží šperků v pařížských klenotnictvích. Čte Jan Vlasák (knihydobrovsky.cz)

Život návod k použití (1978) je nejen? vrcholným dílem Georgese Pereca, ale i jednou z nejúchvatnějších a při svém záměrném omezení také nejkomplexnějších knih světové literatury 20. století – pro svou šíři, uspořádání, množství informací a odkazu°, humornou vynalézavost, ironii, jež ji prostupuje, a vytříbenou uměleckou formu bývá označována za „barokní realismus hraničící s burleskou“. Je vesmírem zhuštěným do rozměru domu, zbaveného přední fasády, v jehož útrobách se odehrávají příběhy pestrého panoptika obyvatel. Čtenář přechází z jednoho pokoje do druhého, z jedné doby do druhé, od jednoho stylu, příběhu, příhody, narážky k dalším. Život návod k použití je tisícem románu° v jednom, s tisíci postavami, jejichž bizarní, tragikomické, směšné osudy se proplétají v prostoru jako vlákna neobyčejného autorova mozku. (patro.cz)

Mnoho již bylo napsáno o „krizi“ moderního umění, o rozchodu malíře s divákem, skladatele s posluchačem, básníka s čtenářem, obecněji vzato umělce s milovníkem umění či jeho „konzumentem“. V této souvislosti vyvstala řada zajímavých otázek a objevilo se i mnoho špatných odpovědí, zejména od samotných umělců. Proto je vždy užitečné, když se nad podstatou umělecké činnosti a jejím významem pro společnost zamyslí někdo jiný než profesní umělec, umělecký kritik či historik umění. Mezi takové osobnosti patřil i uznávaný antropolog a filosof Claude Lévi-Strauss (1908–2009), jeden z předních představitelů strukturalismu. Kniha rozhovorů, které s proslulým francouzským filosofem vedl v roce 1959 spisovatel Georges Charbonnier, čtenáře uvede nejen do Lévi-Straussova fascinujícího filosofického systému a antropologických výzkumů, ale rovněž nabídne řadu podnětných myšlenek o moderním umění a zejména abstraktní malbě, jež se koncem padesátých let začala dostávat do krize. Jak Lévi-Strauss kriticky uzavírá v jedné z kapitol, abstraktní malířství může sice milovníka umění okouzlit, ale „vždy zůstane omezeno na svou dekorativnost, neboť mu chybí hlavní rys uměleckého díla, a to je být nositelem skutečnosti sémantického řádu“. Útlá kniha rozhovorů neztratila za mnoho let od svého vzniku na aktuálnosti a může nabídnout řadu cenných podnětů k přemýšlení o současném uměleckém dění. (patro.cz)

Poté, co na konci devatenáctého století umírá poslední dalajláma, je za jeho reinkarnaci označen sirotek Gabriel, syn bílých průzkumníků. Jenže to se spoustě lidí nelíbí a hodlají s tím něco dělat (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,V mezinárodním rychlíku Hvězda severu je nalezeno tělo muže, který byl k nerozeznání podobný dalšímu cestujícímu téhož vlaku. Mohlo by jít o zločince hledaného v mnoha zemích? Nebo je oním gangsterem tajemný dvojník, který se ubytoval v luxusním hotelu Majestic? Komisař Maigret se svými spolupracovníky kousek po kousku odhaluje souvislosti vedoucí ke konečnému rozuzlení zamotaného případu… (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Tak tohle Maigret za svou třicetiletou kariéru u policie nezažil! Když ho vyděšená dívka Nicole nenadále požádá o pomoc, zachová se jako gentleman a opilou dceru státního návladního dopraví do bezpečí. Druhý den je však obviněn z pokusu o znásilnění a mladý policejní prefekt, jehož arogantní chování komisař k smrti nesnáší, ho postaví mimo službu. Maigret pochopí, že padl do pasti. Jenže kdo ji na něho nastražil? I přes zákaz je nucen pátrat na vlastní pěst. Všechno nasvědčuje tomu, že v aféře má prsty mazaný gangster Manuel Palmari, kterého už dlouho podezírá z krádeží šperků v pařížských klenotnictvích. Postavy gangstera Palmariho a jeho ženy Aliny se objevují i ve volně navazující novele Maigretova trpělivost. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Od pobytu v malém francouzském letovisku Les Sables d’Olonne si komisař Maigret slibuje především odpočinek. Pak je ale konfrontován se snad nejtragičtějším případem své kariéry, který začne podivným vzkazem: Pro smilování boží, požádejte o návštěvu u pacientky na čísle 15. Najde ho v kapse po návratu z nemocnice, kde museli kvůli zánětu slepého střeva nečekaně hospitalizovat paní Maigretovou. Než ovšem stihne přání vyhovět, dívka z pokoje číslo patnáct zemře. (knihydobrovsky.cz)