České hrady, zámky a tvrze iv. - franz alexander heber

Čtvrtá část přehledu panských sídel v Čechách přináší na sto padesát objektů z území, jež se přibližně shoduje s oblastí označovanou dnes jako střední Čechy. Heber popisuje jak sídla, jež v jeho době byla ještě rozsáhle dochovaná, tak ta, která byla porůznu přebudována či je bylo možné odhalit pouze podle nepatrných stop, anebo již zcela zanikla a nezbyly po nich mnohdy ani listinné zmínky. Ve svazku Střední Čechy dominují především proslulé lokality jako pražský Vyšehrad, hrady Karlštejn a Křivoklát, Kokořín, Týřov, Žebrák a Točník. Stručněji či podrobněji autor dále prezentuje a kresbami, rytinami a spoustou poznámek ilustruje podobu a historii menších sídel, jejichž význam se průběhem času často výrazně měnil.Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha. (knihydobrovsky.cz)

Čtvrtá část přehledu panských sídel v Čechách přináší na sto padesát objektů z území, jež se přibližně shoduje s oblastí označovanou dnes jako střední Čechy. Heber popisuje jak sídla, jež v jeho době byla ještě rozsáhle dochovaná, tak ta, která byla porůznu přebudována či je bylo možné odhalit pouze podle nepatrných stop, nebo již zcela zanikla a nezbyly po nich mnohdy ani listinné zmínky. Svazku Střední Čechy dominují především proslulé lokality jako pražský Vyšehrad, hrady Karlštejn a Křivoklát, Kokořín, Týřov, Žebrák a Točník. Stručněji či podrobněji autor dále prezentuje a kresbami, rytinami a spoustou poznámek ilustruje podobu a historii menších sídel, jejichž význam se průběhem času leckdy výrazně měnil. (patro.cz)

Kniha - autor Franz Alexander Heber, 704 stran, česky, pevná Čtvrtá část přehledu panských sídel v Čechách přináší na sto padesát objektů z území, jež se přibližně shoduje s oblastí označovanou dnes jako střední Čechy. Heber popisuje jak sídla, jež v jeho době byla ještě rozsáhle dochovaná, tak ta, která byla porůznu přebudována či je bylo možné odhalit pouze podle nepatrných stop, nebo již zcela zanikla a nezbyly po nich mnohdy ani listinné zmínky. Svazku Střední Čechy dominují především proslulé lokality jako pražský Vyšehrad, hrady Karlštejn a Křivoklát, Kokořín, Týřov, Žebrák a Točník. Stručněji či podrobněji autor dále prezentuje a kresbami, rytinami a spoustou poznámek ilustruje podobu a historii menších sídel, jejichž význam se průběhem času leckdy výrazně měnil. (alza.cz)

Jedná se o již 41. svazek oblíbené edice knih "na starých pohlednicích", zároveň také o 1. díl edice "o hradech, zámcích a tvrzích". V knize je vyobrazeno bezmála 380 různých objektů prostřednictvím více než 820 historických pohlednic, které se autorovi podařilo nasbírat. Mnohdy se jedná o velmi cenné dokumenty připomínající existenci již zaniklých panských sídel. (knihydobrovsky.cz)

Autor navazuje na svou "černou knihu" o zaniklých hradech, zámcích a tvrzích po roce 1945 a ve více než 100 podle lokalit abecedně řazených medailónech přináší přehled o nejvíce ohrožených panských sídlech. Text doprovází situační plány, rozličná dobová zobrazení objektů i foto zachycující dnešní stav našich ohrožených památek a seznam literatury. Druhý díl plánujeme na přelom roku 2003-04. (patro.cz)

Již třetí svazek úspěšné řady o panských sídlech nás zavede na samý západ naší republiky, do končin, které byly snad ze všech nejvíce postiženy mnohdy zcela nesmyslným bouráním památkových objektů. Celá řada takto zaniklých panských sídel je v knize vyobrazena na historických pohlednicích, které jsou mnohdy již jediným svědkem o jejich dávné existenci. (knihydobrovsky.cz)

Autor navazuje na svou "černou knihu" o zaniklých hradech, zámcích a tvrzích po roce 1945 a ve více než 100 podle lokalit abecedně řazených medailónech přináší přehled o nejvíce ohrožených panských sídlech. Text doprovází situační plány, rozličná dobová zobrazení objektů i fota zachycující dnešní stav našich ohrožených památek a seznam literatury. (knihydobrovsky.cz)

Druhý svazek věnovaný hradům, zámkům a tvrzím, které byly vydány na starých pohlednicích. Tentokrát se podíváme do okresů České Budějovice, Český Krumlov, Pelhřimov, Písek, Prachatice, Strakonice, Tábor a Jindřichův Hradec (bez historického území Moravy - Dačicka a Slavonicka). V řadě případů jsou pohlednice velmi cennou připomínkou již neexistujících panských sídel. Kniha obsahuje téměř 550 pohlednic. (knihydobrovsky.cz)

Fotografická publikace, zachycující hrady, zámky a tvrze, které přežily rok 2000. Inspirací k této encyklopedii byla publikace Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, vydaná v r. 1986. V Západních Čechách bylo zmapováno více než 600 objektů existujících i zaniklých. Dnešní doby se však nedožila řada dalších a tak účelem bylo fotograficky zdokumentovat vše, co existuje ve viditelné podobě nad terénem, byť v nepatrných zbytcích, o to víc, že zub času pravděpodobně tyto stopy jednou zahladí docela. U všech objektů jsou směrovníky. Texty k objektům jsou omezeny na přehled vlastníků od doby vzniku, dále dle dostupných pramenů do současnosti, takže zde není jazyková bariéra v užívání knihy i čtenáři, kteří neumějí česky. Z frekvence změny majitelů lze usuzovat, jaký měl majitel vztah k objektu, zda to bylo sídlo rodu nebo jen předmět obchodování a zástav. Magická léta 1620 - 1623 svědčí o rozsáhlých konfiskacích majetků po bitvě na Bílé hoře. V knize je vložena přehledná mapa s katastrálními a popisnými čísly pozemků a objektů a s označením jejich přístupnosti. (knihydobrovsky.cz)

Kniha - autor Jiří Úlovec, 504 stran, česky, pevná bez přebalu matná (alza.cz)

Elektronická kniha - autor Jan Vizner, 176 stran, česky Hrady, hrádky a tvrze v krajině spolehlivě upoutají naši pozornost. Patříte-li mezi obdivovatele majestátnosti kamenných svědků minulých časů a nespokojíte-li se s tím, co vám o nich sdělí standardní turistický průvodce, pak držíte v rukou tu správnou knihu. Nesnaží se být vyčerpávajícím odborným pojednáním, přesto chce širší veřejnosti poodhalit tajemství středověké architektury v západočeském regionu a nezůstat jen na povrchu. Najdete v ní kapitoly věnované známým cílům turistických tras – hradům, jako je Rabí, Loket, Velhartice aj. Ale současně se seznámíte i s místy, jejichž krása zůstává i dnes uchráněna před nájezdy dychtivých turistů – za všechny jmenujme třeba Starý Rybník, Volfštejn či tvrz Zavlekov. Kniha je vystavěna na kresebných rekonstrukcích a retrokresbách malíře a publicisty Jana Heřmana a na... (alza.cz)

Kniha - autor Jan Vizner; Jan Heřman, 176 stran, česky, pevná bez přebalu lesklá Hrady v krajině spolehlivě upoutají naši pozornost. Patříte-li mezi obdivovatele majestátnosti kamenných svědků minulosti a nespokojíte-li se s tím, co vám o nich sdělí turistický průvodce, pak držíte v rukou správnou knihu. Je vystavěná na fundovaných textech archeologa Jana Viznera a kresebných rekonstrukcích Jana Heřmana. Najdete v ní kapitoly věnované známým turistickým cílům (Rabí, Loket aj.), ale i místům, jejichž krása zůstává i dnes mnohým skryta (za všechny jmenujme Starý Rybník či Volfštejn). (alza.cz)

Kniha - autor Monika Srnková, 144 stran, slovensky, brožovaná bez přebalu lesklá Kniha predstavuje 50 slovenských objektov. V skratke spomína ich vznik, rozkvet, pád a majiteľov. Okrem historických faktov sú doplnené aj povesti a legendy. (alza.cz)

Kniha - autor Karl Benyovszky, 108 stran, slovensky, pevná bez přebalu lesklá Cudzincovi, ktorý na svojich cestách čo len nakrátko zavíta na Slovensko, treba vrelo odporúčať návštevu malebného Považia: možno ho porovnať s romantickým Porýním a s hojne navštevovanou, obľúbenou oblasťou Wachau, no počtom zámkov a zrúcanín s tridsiatimi hradmi, pevnosťami, kaštieľmi a starými kláštormi je Považie podstatne bohatšie. Ak si ho chceme pozrieť, nemôžeme využiť plavbu loďou, musíme sa uspokojiť so železnicou, lebo rieka pre plytčiny, nebezpečné ohyby a častý nedostatok vody je nesplavná. Ale práve cesta vlakom poskytuje návštevníkovi mimoriadne čaro, umožní mu nielen pokochať sa pohľadom na túto perlu Slovenska, ale aj pobudnúť v prekrásnych Tatrách. Na starých pohľadniciach, fotografiách a rytinách vynárajú sa pri čítaní mestá a mestečká, zámky a hrady opradené povesťami, a Benyovszky, vynikajúci sprievodca, nás upriamuje na zaujímavosti, ktoré by sme si sami sotva... (alza.cz)

Před několika desítkami let se začal v Čechách a na Moravě rozvíjet obor vědy o hradech, zvaný kastellologie. Jedním z průkopníků této historické disciplíny se stal právě doc. Ing PhDr. Miroslav Plaček (nar. 1943), český kastellolog, archeolog a vysokoškolský učitel, původním vzděláním i povoláním strojař, absolvent VUT v Brně v letech 1960-1965. Již záhy jej však začaly vábit historické vědy. Do ohniska jeho zájmu se hned z počátku dostaly vrcholně středověké hrady, zejména moravské. Později se však jeho zájem rozšířil i na problematiku českou, slovenskou, rakouskou, a dokonce středomořskou. Určujícím momentem pro něj byla dlouholetá spolupráce s naším předním archeologem Zdeňkem Měřínským. V letech 1989-1995 si našel čas na dvouoborové studium historie a archeologie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, což mu umožnilo dovršení profesionalizace. Krom desítek či spíše stovek odborných studií a článků přispěl zejména skvěle připravenou Ilustrovanou encyklopedií moravských hradů, hrádků a tvrzí (2001) a spolu s Martinem Bónou Encyklopedií slovenských hradů (2007). (patro.cz)

Průvodce kapesního formátu přináší zajímavé i praktické informace o asi 360 vybraných hradech severovýchodních a středních Čech, Kladska a Českosaského Švýcarska. Území popisované průvodcem je rozděleno do 11 celků: 1. Praha, Polabí a dolní Poohří, 2. východní Krušnohoří, 3. České středohoří, 4. Českosaské Švýcarsko, 5. Lužické hory, 6. Českolipsko a Kokořínsko, 7. Pojizeří, 8. Jičínsko, 9. Železné hory a Poličsko, 10. východní pohraničí a 11. Kladsko. Všechny objekty jsou ve zmíněných oblastech rozděleny na dvě skupiny. V první skupině jsou popsány zachované hrady, hradní zříceniny či zachované nadzemní relikty zdiva hradních zřícenim, ve druhé potom zbývající objekty, dochované v podobě terenních nerovností nebo stavby zaniklé. Popisy jednotlivých hradů obsahují: stručnou charakteristiku objektu, bližší upřesnění polohy hradu s možnostmi přístupu, odkaz na mapu edice Klubu českých turistů 1:50 000 s číslem mapového listu, popis možností rozhledu do okolní krajiny, stručné dějiny objektu s jeho stavebním vývojem, zajímavosti a pověsti týkající se hradu. Součástí popisu dochovaných objektů je perokresba, která znázorňuje současný stav hradu při pohledu z ptačí perspektivy. Publikace je doplněna výběrovým soupisem použité literatury a rejstříkem. (knihydobrovsky.cz)

Jižní Čechy jsou vyhledávanou turistickou oblastí. Zájemci o historické památky zde naleznou hustou síť hradů, zámků i drobnějších panských sídel. Jednou z dosud méně známých lokalit je z tohoto pohledu stále severní cíp Jihočeského kraje, území při soutoku dvou největších jihočeských řek – Vltavy a Lužnice. Kniha přináší podrobné informace o historických objektech , popis jejich vzniku a vývoje i příběhy osudů jejich majitelů. Z obsahu: Branovice / Březí u Týna nad Vltavou (Vysoký Hrádek) / Březnice / Býšov / Bzí / Dolní Bukovisko / Dolní Kněžeklady / Dříteň / Hněvkovice / Hvozdno / Chvalešovice / Karlův hrádek / Koloděje nad Lužnicí / Neznašov / Radonice / Týn nad Vltavou / Újezdec / Žimutice (patro.cz)

Kniha - autor Lubomír Sedlák; Radka Srněnská, 138 stran, česky, pevná bez přebalu lesklá "Další díl z edice Hrady a zámky z nebe - kniha leteckých fotografií hradů a zámků Čech - 1. díl Západní Čechy Česko z nebe. Západní Čechy, toť krajina starodávná, jejíž tvář od nepaměti dokreslují siluety hradů a jejich zřícenin, starodávných tvrzí i vznešených zámků. Prolétněte se nad nimi a poznejte je tak, jak mohou jen ptáci a piloti. Z nebe! V této knize Vám ukážeme hrady, zámky a také tvrze z oblasti západních Čech, skvosty různých stavebních slohů, ať již gotické, barokní, renesanční, ale i slohů kombinovaných či neurčitých a neurčitelných. Podívejme se společně na krásné fotografie svědků naší bohaté minulosti. A že jich ve svém okolí máme! Všechny památky dávných i méně vzdálených časů jsou něčím zajímavé a jedinečné. A z pohledu ptáků – z pohledu z nebe – vždy nádherné." (alza.cz)

Kniha - 160 stran, česky, pevná bez přebalu lesklá Zastavte na chvíli běh svých myšlenek, oprostěte se od starostí všedních dnů a dopřejte si malé potěšení. Potěšení z dávných příběhů, legend a netradičního pohledu očima ptactva a nebeského na někdejší šlechtická sídla, která dokreslují krásu krajiny východních Čech. Nabízíme vám netradiční pohled na panská sídla slavných i méně známých šlechtických rodů, které jsou spjaty s rozvojem krajiny východních Čech. (alza.cz)

ZŘÍCENINY HRADŮ, TVRZÍ A ZÁMKŮ - SEVERNÍ ČECHY je závěrečným dílem série knih o těchto památkách na našem území. Svým rozsahem 388 stran je tato kniha nejobsáhlejší ze všech již dříve vydaných dílů. Představujeme v ní, na několika stovkách fotografií, 84 lokalit z této mimořádně rozsáhlé a členité části naší vlasti. Kromě barevných fotografií, které dokumentárním způsobem přibližují stav památky v současnosti jsou jednotlivé kapitoly (stejně jako v předchozích již publikovaných dílech - střední Čechy, jižní Čechy, západní Čechy a východní Čechy)doplněny kvalitními perokresbami hmotových rekonstrukcí, plánů, schémat a samozřejmě erudovaným textem o historii, architektonickém vývoji a popisu přístupu. Celý text je pro zahraniční čtenáře přeložen do AJ. (knihydobrovsky.cz)

Před několika desítkami let se začal v Čechách a na Moravě rozvíjet obor vědy o hradech, zvaný kastellologie. Jedním z průkopníků této historické disciplíny se stal právě doc. Ing PhDr. Miroslav Plaček (nar. 1943), český kastellolog, archeolog a vysokoškolský učitel, původním vzděláním i povoláním strojař, absolvent VUT v Brně v letech 1960-1965. Již záhy jej však začaly vábit historické vědy. Do ohniska jeho zájmu se hned z počátku dostaly vrcholně středověké hrady, zejména moravské. Později se však jeho zájem rozšířil i na problematiku českou, slovenskou, rakouskou, a dokonce středomořskou. Určujícím momentem pro něj byla dlouholetá spolupráce s naším předním archeologem Zdeňkem Měřínským. V letech 1989-1995 si našel čas na dvouoborové studium historie a archeologie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, což mu umožnilo dovršení profesionalizace. Krom desítek či spíše stovek odborných studií a článků přispěl zejména skvěle připravenou Ilustrovanou encyklopedií moravských hradů, hrádků a tvrzí (2001) a spolu s Martinem Bónou Encyklopedií slovenských hradů (2007). (knihydobrovsky.cz)

Výpravná publikace mapující zříceniny na území západních Čech představuje na 600 barevných fotografiích 81 známých i málo známých lokalit. Kniha obsahuje množství odborných perokresbových nákresů, detailní popis přístupu a samozřejmě fundovaný nástin historie památky s popisem stavebního vývoje od jejího vzniku až do současnosti. Celá kniha je v příloze přeložena do AJ. Tato publikace navazuje na předchozí dva díly Zřícenin - Střední Čechy (2000) a Jižní Čechy (2002), které se setkaly s velkým čtenářským ohlasem. (knihydobrovsky.cz)

Komplet Zříceniny hradů, tvrzí a zámků z historické oblasti českého království v uceleném souboru pěti publikací. Dárkové balení v plátnem potaženém pouzdře s mimořádnou akcí 4+1 zdarma (střední, jižní, západní, severní a východní Čechy) (patro.cz)

Stále žádaná publikace o zříceninách z oblasti Jižních Čech, která vyšla v roce 2002 a byla již několik let vyprodána, bude znovu vydána před Vánoci 2019. Za bezmála dvacet let od prvního vydání se mnohé změnilo, a tak bylo nutné fotografie i texty aktualizovat dle současného stavu jednotlivých památek. Čtenářům se tak dostane do rukou publikace ve zcela novém hávu, navíc doplněná o čtyři nové lokality. (patro.cz)

(patro.cz)

2. doplněné a rozšířené vydání Úspěšná publikace o zříceninách, která vyšla v roce 2000 se dočkala nového vydání. Některé texty z původní knihy byly ještě v roce 2011-12 profesorem Durdíkem aktualizovány dle nově provedených archeologických průzkumů a dále byla kniha doplněna o několik nových lokalit, které v prvním vydání nebyly publikovány (patro.cz)

Série knih o zříceninách od renomovaného castelologa profesora Tomáše Durdíka a fotografa Viktora Sušického navazuje na řadu předchozích dílů, opět výpravnou publikací, tentokrát mapujících zříceniny na území východních Čech. Kniha představuje na více než 400 barevných fotografiích 50 známých i málo známých lokalit, obsahuje množství odborných perokresbových nákresů, detailní popis přístupu a samozřejmě fundovaný nástin historie památky s popisem stavebního vývoje od jejího vzniku až do současnosti. Celá kniha je v příloze přeložena do angličtiny. Po delší odmlce publikace navazuje na předchozí tři díly: Zříceniny hradů, tvrzí a zámků – střední Čechy (2000), jižní Čechy (2002) a západní Čechy (2005), které se setkaly s pozitivním čtenářským ohlasem. (patro.cz)

Kniha - autor Radka Srněnská; Lubomír Sedlák; CBS Flying Team, 168 stran, česky, pevná bez přebalu lesklá Rozmanitá krajina jižních Čech má mnoho tváří. Najdeme zde romantické a tak trochu tajemné Šumavské podhůří, jásavou krajinu rybníků na Třeboňsku, ale i hluboké a temné lesy Jindřichohradecka nebo romantická zákoutí v meandrech zlatonosných řek. Už toto samo o sobě by stačilo, aby si člověk jižní Čechy zamiloval. O to více, když je spatříte z pohledu ptáků... (alza.cz)

Jižní Čechy jsou vyhledávanou turistickou oblastí. Zájemci o historické památky zde naleznou hustou síť hradů, zámků i drobnějších panských sídel. Jednou z dosud méně známých lokalit je z tohoto pohledu stále severní cíp Jihočeského kraje, území při soutoku dvou největších jihočeských řek Vltavy a Lužnice. Kniha přináší podrobné informace o historických objektech , popis jejich vzniku a vývoje i příběhy osudů jejich majitelů. (knihydobrovsky.cz)

Středem sedmého dílu "Erbovní mapy" je krajské město Plzeň. Jsou zde zaznamenány hrady, zámky a tvrze v povodí řek Mže, Radbuzy,Úhlavy a Úslavy, které se v metropoli západních Čech slévají. Důležitým prvkem na tomto území jsou významné kláštery - Teplá, Plasy, Chotěšov a Kladruby, které měly v době předhusitské v tomto kraji nemalou moc i majetky. Jejich obnovu a nový rozkvět, který nastal po třicetileté válce v době baroka, ukončily josefínské reformy. Po nich na konci 18. století připadly Plasy, Kladruby i Chotěšov do světských rukou a byly částečně upraveny na šlechtická zámecká sídla. Z gotických hradů vyniká v této oblasti královská Radyně a též sídla významných západočeských rodů - Švamberk, Gutštejn či Roupov. Renesance je zastoupena zámkem Kaceřov a také mohutným zámkem v Horšovském Týnu, jenž byl původně hradem pražských biskupů. Barokní zámecké stavby reprezentuje na severním Plzeňsku především Manětín, jižně od Plzně pak Nebílovy a Dolní Lukavice. Erbovní mapa je dlouhodobým projektem a zároveň grafickým pokusem pomocí heraldiky zachytit nesmírnou množinu hradů, zámků a tvrzí a jejich majitelů. (knihydobrovsky.cz)

Výpravná publikace je zaměřena na zříceniny hradů, tvrzí a zámků na území jižních Čech. Za bezmála dvacet let od prvního vydání se mnohé změnilo, a tak bylo nutné fotografie i texty aktualizovat dle současného stavu jednotlivých památek. Čtenářům se tak dostane do rukou publikace ve zcela novém hávu, navíc doplněná o čtyři nové lokality. 2. doplněné a rozšířené vydání. (knihydobrovsky.cz)

Erbovní mapa je dlouhodobým projektem a pokusem graficky zmapovat a pomocí heraldiky zachytit z trochu jiného pohledu nesmírné množství hradů, zámků a tvrzí v Čechách. Velkou část území zahrnutého do 15. dílu Erbovní mapy tvoří Chebsko, které společně s Ašskem bylo k Čechám definitivně připojeno až za vlády krále Jana Lucemburského v roce 1322. Správním střediskem této oblasti je starobylé město Cheb, jehož obranu zajišťoval spolu s hradbami mohutný románsko-gotický hrad. Na území Chebska bylo vystavěno několik dalších velmi starých románských a raně gotických hradů: Vildštejn (Skalná), Kinsberg (Starý Hrozňatov), Seeberg (Ostroh) a Hazlov. Jejich stavebníky byli tzv. ministeriálové, členové služebně nižší šlechty, kteří za své správní, hospodářské i vojenské služby získali řadu lén. Ze svých hradů a tvrzí pak kolonizovali zdejší krajinu. Výrazným rodem na tomto území byli Cedvicové (Zedwitzové), kteří zde postavili řadu sídel a jejichž rozvětvený rod se zde udržel po několik století až do roku 1945. Další mocný rod, Šlikové, jenž zbohatl těžbou stříbra, olova a cínu, ovládl několik významných míst při řece Ohři. Kromě původně královských hradů, Kynšperka a Lokte, vlastnil jejich rod Hartenberk, Falknov a také Planou u Mariánských Lázní, ve které zřídil mincovnu. Jižně od Tachova se na vysokém zdaleka viditelném kopci zvedá románská věž zříceniny hradu Přimdy. Hrad střežil nedalekou zemskou hranici a plnil též, podobně jako Loket, funkci královského vězení. Později jím vládli páni ze Švamberka, jejichž původní rodové sídlo Skviřín leží nedaleko města Boru. Ratmír ze Skviřína, předek Švamberků, vlastnil rozsáhlé území jižně od Tachova, kde jeho synové vystavěli několik sídel, především raně gotický hrad Bor. Výraznou empírovou památkou je honosný zámek Kynžvart spojený s osudem svého stavebníka, státního kancléře K. W. Metternicha. Téměř celé území zpracované v tomto dílu Erbovní mapy bylo osídleno převážně Němci. Po roce 1945 v souvislosti s jejich odsunem řada zdejších obcí a s nimi i zámeckých staveb podlehla značné devastaci. Mnoho zámků a tvrzí v této pohraniční oblasti proto ve 2. polovině 20. století zcela zaniklo. (knihydobrovsky.cz)

Druhý díl "Erbovní mapy" nás zavádí do kraje horního Posázaví od Zruče až po Přibyslav. Na jihu sahá prostor tohoto dílu mapy k Humpolci a Červené Řečici, na severu graficky mapuje hrady, zámky a tvrze Kutnohorska, Čáslavska a částečně i Chrudimska. Pomocí erbů jsou zde představeni stavebníci z řad šlechty či církevních a světských institucí. Další zobrazené erby patří rodům žijícím na tomto území dlouhodoběji, z nichž některé se po svém sídle jmenují, nebo jeho jméno mají ve svém přídomku. Erbovní mapa, jejíž jednotlivé díly budou postupně svycházet, je pokusem zachytit z trochu jiného pohledu to nesmírné bohatství hradů, zámků a tvrzí, které v Čechách stály, rozpadávají se a z nichž ty šťastnější dosud stojí. (knihydobrovsky.cz)

Erbovní mapa je dlouhodobým projektem a zároveň grafickým pokusem zachytit pomocí heraldiky nesmírnou množinu hradů zámků a tvrzí a jejich majitelů. V desátém dílu navštívíme jihovýchodní část Čech. V povodí Lužnice a Nežárky mělo svá sídla několik větví rodu Vítkovců, erbu růže. Předek jedné z nich, Jindřich, postavil nad řekou Nežárkou pevný hrad, při kterém vzniklo výstavné město. Jindřichovi potomci, páni z Hradce, erbu zlaté růže, zde sídlili téměř 400 let. Stříbrnou růži v červeném poli štítu měla větev Vítkovců sídlící na Třeboni, Lomnici a Landštejně. Město s hradem Stráž nad Nežárkou zase patřilo rodové větvi erbu modré růže. Vedle "královny květin" patří k symbolům zdejšího kraje též znamení kalicha, pod kterým vzplála v 15. století husitská revoluce. V roce 1420 dobyli husité Sezimovo Ústí, které patřilo další z větví rodu Vítkovců, a zanedlouho i nedaleký hrad Hradiště. Zde vystavěli město s biblickým jménem Tábor. Hrad, včleněný do městského opevnění, dostal později jméno Kotnov. Z okolní krajiny do daleka vyniká vrch Choustník s mohutnou zříceninou hradu. Po pánech z Choustníka jej získali a přebudovali Rožmberkové. Poslední člen jejich rodu, Petr Vok, se v roce 1602 usídlil na Třeboni, kde nákladně rozšířil tamní zámek. Kromě zmíněných sídel rozrodu Vítkovců nalezneme v desátém dílu Erbovní mapy řadu dalších zajímavých hradů, zámků a tvrzí. Pestré barvy erbů jejich majitelů prostupují celou knihou. Vypovídají o dávných osudech, o lesku a noblese, ale též o úpadku, zmaru a neustálém boji. Erb proti erbu, znamení proti znamení, tak jako kdysi, tak jako včera a v přeneseném smyslu i dnes. (knihydobrovsky.cz)

Devátý díl erbovní mapy nás zavádí do dolního toku Otavy, až po její soutok s Vltavou a do rybničnaté krajiny mezi těmito řekami, kterou protéká říčka Blanice. Tento kraj od 13. století částečně ovládal mocný rod Bavorů ze Strakonic, který kromě svého rodového hradu ve Strakonicích založil též v okolí Blatnou, Radomyšl a také Bavorov. Dál po proudu Otavy zvedá své věže město Písek. Z tamního královského hradu se však zachovalo jen torzo. Další královská pevnost, Zvíkov, se tyčí na soutoku Otavy s Vltavou. Královskou vládu na jihu Čech značně oslaboval mocný rod Vítkovců, především jeho nejbohatší větev, páni z Rožmberka. Těm se časem podařilo získat některé původně královské državy. Kromě Zvíkova i Hlubokou, Protivín a po Šternbercích také Bechyni. Z hradů Helfenburka a Příběnic, které páni "z růže" v této popisované oblasti vystavěli, se zachovaly už jen zříceniny. Na poslední Rožmberky upomíná hezký renesanční zámek Kratochvíle. Další hojně navštěvovaný zámek je Hluboká, přebudovaná v polovině 19. století v novogotickém slohu kněžnou Eleonorou ze Schwarzenberka. Erbovbí mapa, jejíž díly postupně vycházejí od roku 2014, je pokusem ve zkratce graficky zachytit nesmírné bohatství hradů, zámků a tvrzí, které v Čechách stály, rozpadávají se, a z nichž ty šťastnější dosud stojí. (knihydobrovsky.cz)

Třetí díl "Erbovní mapy" pokrývá území severovýchodně od Kolína a Poděbrad na rozhraní středních a východních Čech. Na východě jsou šlechtická sídla graficky zmapována až k Pardubicím a Hradci Králové, na severu se podíváme do okolí Jičína, Sobotky a Nové Paky. Mapa graficky zobrazuje dosud stojící zámky, hrady a tvrze této oblasti. Sídla, která se nedochovala, jsou většinou zaznamenána pouze příslušnou značkou. Významnější z nich jsou zakreslena nikoliv jako zříceniny, ale v ideální podobě z časů jejich zašlé slávy. Jednotliví stavebníci z řad šlechty či církevních a světských organizací jsou zde představeni pomocí svých erbů. Další zobrazené erby patří rodům žijícím na tomto území dlouhodoběji, z nichž některé se po svém sídle jmenují, nebo jeho jméno mají ve svém přídomku. Erbovní mapa, jejíž jednotlivé díly budou postupně vycházet, je pokusem zachytit z trochu jiného pohledu to nesmírné bohatství hradů, zámků a tvrzí, které v Čechách stály, rozpadávají se a z nichž ty šťastnější dosud stojí. (knihydobrovsky.cz)

Ve čtvrtém dílu "Erbovní mapy" navštívíme krajinu hradů, zámků a tvrzí severovýchodně od Prahy. Od Mělníka proti proudu Labe se přes Brandýs a Lysou dostaneme k Nymburku. Přes Benátky a Dražice se údolím Jizery vydáme k Mladé Boleslavi, v jejímž okolí se tyčí mohutné zříceniny Michalovic a Zvířetic. Zvláštní kapitolou tohoto dílu je královská metropole Praha, jejíž plocha, ve 20. století značně zvětšená, zaujímá hned několik políček mapy. Mapa graficky zobrazuje dosud stojící zámky, hrady a tvrze této oblasti. Sídla, která se nedochovala, jsou většinou zaznamenána pouze příslušnou značkou. Významnější z nich jsou zakreslena nikoliv jako zříceniny, ale v ideální podobě z časů jejich zašlé slávy. Jednotliví stavebníci z řad šlechty či církevních a světských organizací jsou zde představeni pomocí svých erbů. Další zobrazené erby patří rodům žijícím na tomto území dlouhodoběji, z nichž některé se po svém sídle jmenují, nebo jeho jméno mají ve svém přídomku. Erbovní mapa, jejíž jednotlivé díly budou postupně vycházet, je pokusem zachytit z trochu jiného pohledu to nesmírné bohatství hradů, zámků a tvrzí, které v Čechách stály, rozpadávají se a z nichž ty šťastnější dosud stojí. (knihydobrovsky.cz)

Do současnosti vyšlo množství velmi zajímavých knih a encyklopedií, které popisují hrady, tvrze a zámky na našem území. Tato publikace je jen dalším střípkem do mozaiky k představení, doplnění a poznání těchto němých svědků minulosti, které již mnoho desetiletí ba století přitahují duše romantiků, turistů, historiků a vědců. Tato kniha je již druhým doplněným a rozšířeným vydáním, které vyšlo v roce 2000. Tentokrát obsahuje šedesát sedm zřícenin nacházejících se na území středních Čech, jež jsou zachyceny na bezmála čtyřech stovkách fotografií pořízených v rozmezí let 1996 - 2015. Každá zřícenina hradu, tvrze i zámku obsahuje co nejpřehlednější popis historie a architektonického vývoje, dokumentační fotografie k jednotlivým lokalitám, perokresbové hmotové rekonstrukce a schémata (pokud byly vědecky zpracovány) a pro zájemce o osobní návštěvu památky i co nejpřesnější popis turistického přístupu. V příloze je celá textová část přeložena do angličtiny. Stěžejním prvkem tohoto dokumentu jsou barevné fotografie, které zachycují stav zřícenin v současnosti. Předchozí díly této série - Zříceniny hradů, tvrzí a zámků - střední Čechy (2000), Zříceniny hradů, tvrzí a zámků - jižní Čechy (2002), Zříceniny hradů, tvrzí a zámků - západní Čechy (2005), Zříceniny hradů, tvrzí a zámků - východní Čechy (2012) prokázaly, že se v průběhu let staly jakousi kronikou této doby, co se týče světské torzální architektury. Zřícenina jakožto architektonický prvek totiž není věc stálá a neměnná, ale každým rokem se její podoba mění, a tak je v mnoha případech pravděpodobné, že za deset ne-li padesát let nezbyde po zídkách, hradbách nebo věžích v této publikaci zachycených ani stopy, což dokládají mnohé příklady i z nedávné minulosti. (knihydobrovsky.cz)

Série knih o zříceninách od renomovaného kastelologa profesora Tomáše Durdíka a fotografa Viktora Sušického navazuje na řadu předchozích dílů, opět výpravnou publikací, tentokrát mapujících zříceniny na území východních Čech. Kniha představuje na více než 400 barevných fotografiích 50 známých i málo známých lokalit, obsahuje množství odborných perokresbových nákresů, detailní popis přístupu a samozřejmě fundovaný nástin historie památky s popisem stavebního vývoje od jejího vzniku až do současnosti. Celá kniha je v příloze přeložena do angličtiny. Po delší odmlce publikace navazuje na předchozí tři díly: Zříceniny hradů, tvrzí a zámků - střední Čechy (2000), jižní Čechy (2002) a západní Čechy (2005), které se setkaly s pozitivním čtenářským ohlasem. (knihydobrovsky.cz)

Třetí díl "Erbovní mapy" pokrývá území severovýchodně od Kolína a Poděbrad na rozhraní středních a východních Čech. Na východě jsou šlechtická sídla graficky zmapována až k Pardubicím a Hradci Králové, na severu se podíváme do okolí Jičína, Sobotky a Nové Paky. Mapa graficky zobrazuje dosud stojící zámky, hrady a tvrze této oblasti. Sídla, která se nedochovala, jsou většinou zaznamenána pouze příslušnou značkou. Významnější z nich jsou zakreslena nikoliv jako zříceniny, ale v ideální podobě z časů jejich zašlé slávy. Jednotliví stavebníci z řad šlechty či církevních a světských organizací jsou zde představeni pomocí svých erbů. Další zobrazené erby patří rodům žijícím na tomto území dlouhodoběji, z nichž některé se po svém sídle jmenují, nebo jeho jméno mají ve svém přídomku. Erbovní mapa, jejíž jednotlivé díly budou postupně vycházet, je pokusem zachytit z trochu jiného pohledu to nesmírné bohatství hradů, zámků a tvrzí, které v Čechách stály, rozpadávají se a z nichž ty šťastnější dosud stojí. (patro.cz)

Erbovní mapa je dlouhodobým projektem a zároveň grafickým pokusem zachytit pomocí heraldiky nesmírnou množinu hradů zámků a tvrzí a jejich majitelů. V desátém dílu navštívíme jihovýchodní část Čech. V povodí Lužnice a Nežárky mělo svá sídla několik větví rodu Vítkovců, erbu růže. Předek jedné z nich, Jindřich, postavil nad řekou Nežárkou pevný hrad, při kterém vzniklo výstavné město. Jindřichovi potomci, páni z Hradce, erbu zlaté růže, zde sídlili téměř 400 let. Stříbrnou růži v červeném poli štítu měla větev Vítkovců sídlící na Třeboni, Lomnici a Landštejně. Město s hradem Stráž nad Nežárkou zase patřilo rodové větvi erbu modré růže. Vedle "královny květin" patří k symbolům zdejšího kraje též znamení kalicha, pod kterým vzplála v 15. století husitská revoluce. V roce 1420 dobyli husité Sezimovo Ústí, které patřilo další z větví rodu Vítkovců, a zanedlouho i nedaleký hrad Hradiště. Zde vystavěli město s biblickým jménem Tábor. Hrad, včleněný do městského opevnění, dostal později jméno Kotnov. Z okolní krajiny do daleka vyniká vrch Choustník s mohutnou zříceninou hradu. Po pánech z Choustníka jej získali a přebudovali Rožmberkové. Poslední člen jejich rodu, Petr Vok, se v roce 1602 usídlil na Třeboni, kde nákladně rozšířil tamní zámek. Kromě zmíněných sídel rozrodu Vítkovců nalezneme v desátém dílu Erbovní mapy řadu dalších zajímavých hradů, zámků a tvrzí. Pestré barvy erbů jejich majitelů prostupují celou knihou. Vypovídají o dávných osudech, o lesku a noblese, ale též o úpadku, zmaru a neustálém boji. Erb proti erbu, znamení proti znamení, tak jako kdysi, tak jako včera a v přeneseném smyslu i dnes. (patro.cz)

Erbovní mapa je dlouhodobým projektem a pokusem graficky zmapovat a pomocí heraldiky zachytit z trochu jiného pohledu nesmírné množství dávných staveb, na které je naše zem značně bohatá. Šestý díl mapy zobrazuje lesnatý kraj brdských vrchů, kde měl své hrady mocný rod erbu kančí hlavy nazývaný staročesky "Buzici". K jeho sídlům patří například Valdek, Rožmitál, Březnice či Třemšín. Území v klínu mezi Berounkou a Vltavou patřilo z velké části též pod královskou korunu. Nalezneme zde proto několik královských hradů, z nichž nejznámější je Karlštejn. K dalším významným královským sídlům zmíněným v tomto dílu patří Žebrák, Točník, Kamýk nad Vltavou či Orlík. Mezi zámeckými stavbami této oblasti vyniká Dobříš či Hořovice. (patro.cz)

12. díl Erbovní mapy zobrazuje romantickou krajinu severních Čech plnou kopců a kopečků. Nejeden z nich posloužil jako pevný bod pro vybudování hradu. Zdejšímu kraji vládli Ronovci, erbu dvou zkřížených ostrví (sukovitých větví), z jejichž rozrodu pocházeli páni z Lipé (České Lípy), z Ronova, z Dubé a z Klinštejna. Další významný rod, páni z Vartenberka, zde z řady pevných hradů vládli svým rozsáhlým državám. Jedna z jejich rodových větví opanovala původně královský hrad Děčín, střežící starou vodní cestu po Labi, na níž bylo založeno několik dalších královských měst a hradů. Kromě Ústí nad Labem s mohutnou siluetou hradu Střekova, to byly především Litoměřice s původně přemyslovským knížecím hradem. Renesanční stavby několika významných zámků nás upomínají na vliv saských a německých rodů v této příhraniční oblasti. Ve šluknovském výběžku vládli v 16. století páni ze Šlejnic, krajinu kolem Děčína ozdobili svými stavbami Býnové z Býnu. K renesančním skvostům patří též dva zámky v Benešově nad Ploučnicí, postavené pány ze Salhausenu. Baroko reprezentuje honosný zámek v Ploskovicích, na kterém, podobně jako na zámku v Zákupech, sídlil panovnický rod Habsburků. Výrazným bodem v krajině je dvojvrší Bezdězů, korunované na vyšším z vrcholů královským hradem. Dalo by se tak pokračovat v představování dalších jednotlivých hradů a zámků zmíněných v této knize. Jejím hlavním posláním je pomocí erbů zachytit z trochu jiného pohledu to nepřeberné bohatství starých šlechtických sídel, která tu stála. Některá z nich se jako poslové dávných časů zachovala dodnes. (patro.cz)

Druhý díl "Erbovní mapy" nás zavádí do kraje horního Posázaví od Zruče až po Přibyslav. Na jihu sahá prostor tohoto dílu mapy k Humpolci a Červené Řečici, na severu graficky mapuje hrady, zámky a tvrze Kutnohorska, Čáslavska a částečně i Chrudimska. Pomocí erbů jsou zde představeni stavebníci z řad šlechty či církevních a světských institucí. Další zobrazené erby patří rodům žijícím na tomto území dlouhodoběji, z nichž některé se po svém sídle jmenují, nebo jeho jméno mají ve svém přídomku. Erbovní mapa, jejíž jednotlivé díly budou postupně svycházet, je pokusem zachytit z trochu jiného pohledu to nesmírné bohatství hradů, zámků a tvrzí, které v Čechách stály, rozpadávají se a z nichž ty šťastnější dosud stojí. (patro.cz)

Jedenáctý díl Erbovní mapy hradů, zámků a tvrzí zachycuje kraj na středním toku řeky Ohře lemovaný hradbou Krušných hor. V této oblasti, vlivem povrchové těžby uhlí, zanikla řada obcí a též šlechtických sídel. Dalším "nepřístupným" kusem naší země jsou Doupovské hory. Zde, ve vojenském újezdu, bylo po roce 1950 doslova rozstříleno mnoho obcí, mezi nimi i město Doupov, ve kterém stával v místech hradu Doupovců mohutný zámek, odstřelený v roce 1965. Čeští králové vybudovali při Ohři několik opěrných bodů. Tamní hrady vznikly jako součást opevnění královských měst a časem je pohltila městská zástavba. Kromě Karlových Varů vládl král městem Žatcem. Na troskách tamního městského hradu byl v roce 1802 postaven pivovar. K nejzachovalejším královským hradům v Poohří patří Kadaň. Pustnoucí hrad zachránila císařovna Marie Terezie, která jej v roce 1750 dala přestavět na kasárna. Ze starých českých šlechtických rodů se v této knize setkáme s Pluhy z Rabštejna, kteří své sídlo vybudovali nad řekou Střelou, a kteří nákladně přestavěli hrad Bečov. Panský rod Hrabišiců sídlil na Ostrově, Andělské Hoře, Valči, Bečově a Bochově. Mocný německý rod pánů z Plavna opanoval a přebudoval některá ze zmíněných sídel a ze svých hradů ovládal po Vřesovcích z Vřesovic krajinu v okolí Žlutic a Toužimi. Své majetky měly ve středním Poohří i další významné německé rody - Těmové z Koldic, páni ze Žeberka, z Ilburka, Šlikové nebo Fictumové. Pod Krušnými horami se tyčí zřícenina hradu Hasištejna. Vybudoval jej český král k ochraně zemské stezky a v 15. století se dostal do majetku jedné z větví rodu Lobkoviců. Na ně nás upomíná řada dalších míst zmíněných v této knize. Především mohutný barokní zámek Jezeří, který vystavěli po roce 1713 v místech středověkého hradu. Jejich rod zde sídlil do roku 1948, kdy o své statky díky komunistům přišel. Neobývaný pustnoucí zámek, tyčící se těsně nad hranicí těžebního revíru, měl být v roce 1965 zbořen. Naštěstí bylo od jeho zničení upuštěno a od 90. let 20. století probíhá pomalý proces jeho záchrany. Podobný osud má i mohutný hrad Hauenštejn, přestavěný koncem 19. století rodem Buquoyů na pseudogotický zámek. Po roce 1945 byl zestátněný objekt využíván jako ubytovna jáchymovských rudných dolů a během socialistického hospodaření se proměnil ve zříceninu. Od roku 2000 zde též probíhá pomalá obnova. K barokním klenotům, se kterými se v tomto dílu Erbovní mapy setkáme, patří zámek Krásný Dvůr s rozsáhlým parkem a též nedávno částečně obnovený zámek Valeč. (patro.cz)

Erbovní mapa je dlouhodobým projektem a pokusem graficky zmapovat a pomocí heraldiky zachytit z trochu jiného pohledu nesmírné množství hradů, zámků a tvrzí v Čechách. Velkou část území zahrnutého do 15. dílu Erbovní mapy tvoří Chebsko, které společně s Ašskem bylo k Čechám definitivně připojeno až za vlády krále Jana Lucemburského v roce 1322. Správním střediskem této oblasti je starobylé město Cheb, jehož obranu zajišťoval spolu s hradbami mohutný románsko-gotický hrad. Na území Chebska bylo vystavěno několik dalších velmi starých románských a raně gotických hradů: Vildštejn (Skalná), Kinsberg (Starý Hrozňatov), Seeberg (Ostroh) a Hazlov. Jejich stavebníky byli tzv. ministeriálové, členové služebně nižší šlechty, kteří za své správní, hospodářské i vojenské služby získali řadu lén. Ze svých hradů a tvrzí pak kolonizovali zdejší krajinu. Výrazným rodem na tomto území byli Cedvicové (Zedwitzové), kteří zde postavili řadu sídel a jejichž rozvětvený rod se zde udržel po několik století až do roku 1945. Další mocný rod, Šlikové, jenž zbohatl těžbou stříbra, olova a cínu, ovládl několik významných míst při řece Ohři. Kromě původně královských hradů, Kynšperka a Lokte, vlastnil jejich rod Hartenberk, Falknov a také Planou u Mariánských Lázní, ve které zřídil mincovnu. Jižně od Tachova se na vysokém zdaleka viditelném kopci zvedá románská věž zříceniny hradu Přimdy. Hrad střežil nedalekou zemskou hranici a plnil též, podobně jako Loket, funkci královského vězení. Později jím vládli páni ze Švamberka, jejichž původní rodové sídlo Skviřín leží nedaleko města Boru. Ratmír ze Skviřína, předek Švamberků, vlastnil rozsáhlé území jižně od Tachova, kde jeho synové vystavěli několik sídel, především raně gotický hrad Bor. Výraznou empírovou památkou je honosný zámek Kynžvart spojený s osudem svého stavebníka, státního kancléře K. W. Metternicha. Téměř celé území zpracované v tomto dílu Erbovní mapy bylo osídleno převážně Němci. Po roce 1945 v souvislosti s jejich odsunem řada zdejších obcí a s nimi i zámeckých staveb podlehla značné devastaci. Mnoho zámků a tvrzí v této pohraniční oblasti proto ve 2. polovině 20. století zcela zaniklo. (patro.cz)

Osmý díl Erbovní mapy nás zavádí na jihozápad Čech, do podhůří Šumavy. Tudy, přes pásmo hlubokých lesů, procházelo do Čech několik obchodních stezek, střežených pomezními hrady. Jedním z nich byl hrad Rýzmberk, jehož zakladatelé, páni z Rýzmberka stáli u zrodu několika dalších významných hradů této oblasti. Jejich stavební činnost vyvrcholila v 15. století vybudováním mohutné hradní pevnosti - Rabí, a též dodnes zachovaného vodního hradu Švihova, po němž se jedna z rodových větví psala "Švihovští z Rýzmberka". Starobylé erbovní znamení pánů z Rýzmberka (tři polopruhy v polceném štítu) mělo v tomto kraji ve svém erbu několik dalších spřízněných rodů. K nejznámějším z nich patří dosud žijící panský a hraběcí rod Černínů z Chudenic. Na příkaz krále byly na ochranu zemských stezek vystavěny mohutné hrady Kašperk a Vimperk a také strážný hrad Kunžvart. Mezi významné hrady Pošumaví patří též Velhartice s pozoruhodným hradním mostem. Kromě zmíněných hradů nalezneme v této mapované krajině velké množství drobných šlechtických sídel. Jejich stavebníci jsou pomocí svých erbů představeni v této knize. Další zobrazené erby patří rodům, které z tohoto území pocházejí. Erbovní mapa je dlouhodobým projektem a zároveň pokusem zachytit nesmírné bohatství dávných šlechtických sídel, které zdobily naši zem, i když na některé z nich není zrovna ideální pohled. (patro.cz)

Středem sedmého dílu "Erbovní mapy" je krajské město Plzeň. Jsou zde zaznamenány hrady, zámky a tvrze v povodí řek Mže, Radbuzy,Úhlavy a Úslavy, které se v metropoli západních Čech slévají. Důležitým prvkem na tomto území jsou významné kláštery - Teplá, Plasy, Chotěšov a Kladruby, které měly v době předhusitské v tomto kraji nemalou moc i majetky. Jejich obnovu a nový rozkvět, který nastal po třicetileté válce v době baroka, ukončily josefínské reformy. Po nich na konci 18. století připadly Plasy, Kladruby i Chotěšov do světských rukou a byly částečně upraveny na šlechtická zámecká sídla. Z gotických hradů vyniká v této oblasti královská Radyně a též sídla významných západočeských rodů - Švamberk, Gutštejn či Roupov. Renesance je zastoupena zámkem Kaceřov a také mohutným zámkem v Horšovském Týnu, jenž byl původně hradem pražských biskupů. Barokní zámecké stavby reprezentuje na severním Plzeňsku především Manětín, jižně od Plzně pak Nebílovy a Dolní Lukavice. Erbovní mapa je dlouhodobým projektem a zároveň grafickým pokusem pomocí heraldiky zachytit nesmírnou množinu hradů, zámků a tvrzí a jejich majitelů. (patro.cz)

Devátý díl erbovní mapy nás zavádí do dolního toku Otavy, až po její soutok s Vltavou a do rybničnaté krajiny mezi těmito řekami, kterou protéká říčka Blanice. Tento kraj od 13. století částečně ovládal mocný rod Bavorů ze Strakonic, který kromě svého rodového hradu ve Strakonicích založil též v okolí Blatnou, Radomyšl a také Bavorov. Dál po proudu Otavy zvedá své věže město Písek. Z tamního královského hradu se však zachovalo jen torzo. Další královská pevnost, Zvíkov, se tyčí na soutoku Otavy s Vltavou. Královskou vládu na jihu Čech značně oslaboval mocný rod Vítkovců, především jeho nejbohatší větev, páni z Rožmberka. Těm se časem podařilo získat některé původně královské državy. Kromě Zvíkova i Hlubokou, Protivín a po Šternbercích také Bechyni. Z hradů Helfenburka a Příběnic, které páni "z růže" v této popisované oblasti vystavěli, se zachovaly už jen zříceniny. Na poslední Rožmberky upomíná hezký renesanční zámek Kratochvíle. Další hojně navštěvovaný zámek je Hluboká, přebudovaná v polovině 19. století v novogotickém slohu kněžnou Eleonorou ze Schwarzenberka. Erbovbí mapa, jejíž díly postupně vycházejí od roku 2014, je pokusem ve zkratce graficky zachytit nesmírné bohatství hradů, zámků a tvrzí, které v Čechách stály, rozpadávají se, a z nichž ty šťastnější dosud stojí. (patro.cz)

Seriál „Erbovních map hradů, zámků a tvrzí v Čechách“ se uzavírá 16. dílem, ve kterém zavítáme na samý jih Čech. Zde se rozkládala říše mocného panského rodu erbu růže. Hlavním sídlem dominia Vítkovců je honosný Český Krumlov. Po vymření krumlovské větve rodu zde od roku 1302 po 300 let vládli páni z Rožmberka. Jejich původní hrad Rožmberk podnes majestátně střeží prostor vltavského údolí. K dalším sídlům Vítkovců patří též dva kdysi významné kamenné hrady – Vítkův Kámen a Dívčí Kámen. Oba se v průběhu staletí proměnily ve zříceniny. Zatímco mohutné trosky Dívčího Kamene, nalézající se nad vltavským údolím poblíž Českých Budějovic, jsou snadno dostupné, Vítkův Kámen byl díky své příhraniční poloze po řadu let během tzv. „železné opony“ nepřístupný. Landštejnská větev Vítkovců postavila v povodí řeky Stropnice hrad a město Nové Hrady a dnes již zaniklý hrad při městě Trhových Svinách. Proti rozpínavosti Vítkovců a na posílení své moci v této krajině založil na soutoku Vltavy a Malše král Přemysl Otakar II. městskou pevnost České Budějovice – hlavní metropoli jižních Čech. Po vymření Rožmberků připadla část jejich prořídlých držav Švamberkům. Ti však brzy o svůj majetek přišli pro účast ve stavovském povstání. Po bělohorské bitvě změnila řada jihočeských sídel své majitele. Zkonfiskovaná panství Nové Hrady, Rožmberk a další statky obdržel za své vojenské zásluhy císařský generál Karel Bonaventura Buquoy, jehož rod se zde udržel až do roku 1945. Českokrumlovské panství s rozsáhlými pozemky na Šumavě získala po Bílé hoře od císaře knížata z Eggenberka a po nich knížecí rod Schwarzenberků. Kromě těchto vyjmenovaných předních památek je součástí mapování také množství dalších hrádků, tvrzí a zámků s řadou erbů jejich stavebníků či majitelů. Velkou část 16. dílu Erbovní mapy tvoří rejstřík zahrnující seznam všech rodů, jednotlivců či institucí s příslušným odkazem na díl a kapitolu, kde jsou zmíněni. Kniha obsahuje též rejstřík všech míst uvedených v 1. až 16. dílu Erbovních map a dodatky. (patro.cz)