Castella - pak mingju, ondřej havlíček

Jihokorejský prozaik Pak Mingju (nar. 1968) se svými absurdními, lehce filosofickými, fantaskními a skvěle napsanými texty zabydlel v posledním desetiletí mezi elitou světových spisovatelů. Už první sbírka povídek Castella vyvolala senzaci a nadšení čtenářů napříč světadíly i generacemi, podobný úspěch měly také následující novely a romány. V deseti povídkách Castelly bloumáme reálným světem, ovšem s nadstandardní nabídkou: zavíráme dobro a zlo do zuřivé ledničky, cestujeme po světě bez omezení na kachních šlapadlech, do vesmíru nás vystřelí letadélko na gumičce, při nadměrném provozování onlinových her se staneme roztomilým mývalem. O vlastní bezvýznamnosti čtenáře poučí povolání pušmena, ale i soužití ve stísněném prostoru. Kdo je příliš spokojený se stavem zeměkoule, pochopí, že je třeba počítat s útokem krakatic nebo s UFO vyslaných korporáty. Na druhé straně máme vždycky možnost stát se predátorem a vydělit se z davu ponižovaných. Pro čtení Pak Mingjua nemusí být člověk vzdělaný, natož rozumět korejským reáliím. Není ani nutné pokoušet se přečíst všechny vrstvy jeho textů, složitě nad nimi spekulovat nebo probouzet vlastní špatné sociální svědomí. Pak Mingju je mezi korejskými postmodernisty fenomén. Umí psát a zaujmout, protože má výraznou schopnost jak potěšit, tak i šokovat. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Jihokorejský prozaik Pak Mingju (nar. 1968) se svými absurdními, lehce filosofickými, fantaskními a skvěle napsanými texty zabydlel v posledním desetiletí mezi elitou světových spisovatelů. Už první sbírka povídek Castella vyvolala senzaci a nadšení čtenářů napříč světadíly i generacemi, podobný úspěch měly také následující novely a romány. V deseti povídkách Castelly bloumáme reálným světem, ovšem s nadstandardní nabídkou: zavíráme dobro a zlo do zuřivé ledničky, cestujeme po světě bez omezení na kachních šlapadlech, do vesmíru nás vystřelí letadélko na gumičce, při nadměrném provozování onlinových her se staneme roztomilým mývalem. O vlastní bezvýznamnosti čtenáře poučí povolání pušmena, ale i soužití ve stísněném prostoru. Kdo je příliš spokojený se stavem zeměkoule, pochopí, že je třeba počítat s útokem krakatic nebo s UFO vyslaných korporáty. Na druhé straně máme vždycky možnost stát se predátorem a vydělit se z davu ponižovaných. Pro čtení Pak Mingjua nemusí být člověk vzdělaný, natož rozumět korejským reáliím. Není ani nutné pokoušet se přečíst všechny vrstvy jeho textů, složitě nad nimi spekulovat nebo probouzet vlastní špatné sociální svědomí. Pak Mingju je mezi korejskými postmodernisty fenomén. Umí psát a zaujmout, protože má výraznou schopnost jak potěšit, tak i šokovat. (knihydobrovsky.cz)

Jihokorejský prozaik Pak Mingju (nar. 1968) se svými absurdními, lehce filosofickými, fantaskními a skvěle napsanými texty zabydlel v posledním desetiletí mezi elitou světových spisovatelů. Už první sbírka povídek Castella vyvolala senzaci a nadšení čtenářů napříč světadíly i generacemi, podobný úspěch měly také následující novely a romány. V deseti povídkách Castelly bloumáme reálným světem, ovšem s nadstandardní nabídkou: zavíráme dobro a zlo do zuřivé ledničky, cestujeme po světě bez omezení na kachních šlapadlech, do vesmíru nás vystřelí letadélko na gumičce, při nadměrném provozování onlinových her se staneme roztomilým mývalem. O vlastní bezvýznamnosti čtenáře poučí povolání pušmena, ale i soužití ve stísněném prostoru. Kdo je příliš spokojený se stavem zeměkoule, pochopí, že je třeba počítat s útokem krakatic nebo s UFO vyslaných korporáty. Na druhé straně máme vždycky možnost stát se predátorem a vydělit se z davu ponižovaných. Pro čtení Pak Mingjua nemusí být člověk vzdělaný, natož rozumět korejským reáliím. Není ani nutné pokoušet se přečíst všechny vrstvy jeho textů, složitě nad nimi spekulovat nebo probouzet vlastní špatné sociální svědomí. Pak Mingju je mezi korejskými postmodernisty fenomén. Umí psát a zaujmout, protože má výraznou schopnost jak potěšit, tak i šokovat. (patro.cz)

Ve své nejslavnější próze Protiklady se nám autorka nesnaží podsouvat, že je něco dobře a něco špatně, taková je koneckonců i filosofie její Činčin. Na ní se Jang Kwidža pokusila ukázat kromě osobní rozpolcenosti i paranoiu celé generace oné obdivované, prosperující Koreje konce 20. století, v níž je člověk funkce, je to, jak vypadá, na jeho osobnost není nikdo zvědavý. Otázka, kterou Činčin řeší, je jak přežít bez toho, aby se musela sama za sebe příliš stydět. Jang Kwidža vystavěla román v důsledných opozicích, do vypjatých protikladů jsou postavené nejen postavy, ale celý děj. Protiklady přitom vytvářejí celek a z původní jednoty vycházejí: matka a teta Činčin jsou jednovaječná dvojčata s naprosto opačnými osudy a produkují zdánlivě neslučitelné děti, manžely i životní styly. Nakonec se ukáže, jak se hedvábí může stát vězením a jak velmi je manžel opilec a povaleč milovaný. Knížka mluví o tom, že se člověk někde někomu narodí, a dokud nepochopí své geny, nepřestane bloudit po falešných cestách. Text s romantickými východisky není ani trochu romantický; díky ironii a nadsázce ho v Koreji milují i zavilí romantikové. (knihydobrovsky.cz)

Chvíli recesista a chvíli kontemplativní kněz, potom zase manažer a jindy prostý poutník. Je to prostě živel. Františkánskej živel! Šebestián Pavel Smrčina vzpomíná v knižním rozhovoru na své dětství a dospívání, zkušenosti z vojny i studií teologie, ale také na kněžská působiště. Odkrývá své úspěchy v práci s lidmi na okraji společnosti nebo při vedení velkých farností, ale také vlastní chyby, z nichž některé vedly málem k jeho vyloučení z řádu. Životní příběh Šebestiána Smrčiny je v knížce prokládán přirozeně navazujícími úvahami o Bohu, víře, životě, vztazích nebo církvi. Provokativní otázky novináře Ondřeje Havlíčka vedou Smrčinu k detailnímu vysvětlování myšlenek, názorů a přesnému formulování představy o křesťanském postoji ve světě, kde "život je Dostojevskej", ale "Bůh je jednoduchej". (knihydobrovsky.cz)

Třetí a závěrečná část elektronického deníku čtrnáctileté dívky z roku 2038 obsahuje kromě osobních záznamů rovněž mnoho naskenovaných textů a nahrávek z kompetenčního centra nebo holografického vysílání, které umožňují náhled do politické struktury a myšlení tehdejší "ekologické demokracie" Evropské rozmanitosti krátce před jejím rozšířením na Středomořskou unii. Jeho vydavatel v něm našel poukazy jednak na osobní příběh svého vlastního dětství, jednak na historické příčiny následující světové katastrofy 21. století. Institucionalizované dobro se může, když zapomene na člověka, velmi snadno zvrhnout v tyranii. Lidé otevření společenskému pokroku považovali Zamjatinovu a Orwellovu kritiku vývoje za přepjatou, přehlížející to dobré, co revoluční levice přináší a zbytečně akcentující občasné nedostatky a přešlapy na cestě ke světlým zítřkům. Možná je na čase, aby nám nějaký nový Orwell už dnes ty zítřky přiblížil. (knihydobrovsky.cz)

Elektronická kniha - autor Pak Mingju, 242 stran, česky Jihokorejský prozaik Pak Mingju (nar. 1968) se svými absurdními, lehce filosofickými, fantaskními a skvěle napsanými texty zabydlel v posledním desetiletí mezi elitou světových spisovatelů. Už první sbírka povídek Castella vyvolala senzaci a nadšení čtenářů napříč světadíly i generacemi, podobný úspěch měly také následující novely a romány. V deseti povídkách Castelly bloumáme reálným světem, ovšem s nadstandardní nabídkou: zavíráme dobro a zlo do zuřivé ledničky, cestujeme po světě bez omezení na kachních šlapadlech, do vesmíru nás vystřelí letadélko na gumičce, při nadměrném provozování onlinových her se staneme roztomilým mývalem. O vlastní bezvýznamnosti čtenáře poučí povolání pušmena, ale i soužití ve stísněném prostoru. Kdo je příliš spokojený se stavem zeměkoule, pochopí, že je třeba počítat s útokem krakatic nebo s UFO vyslaných korporáty. Na druhé straně máme vždycky možnost stát se predátorem a... (alza.cz)

Kniha - autor Pak Mingju, 242 stran, česky, brožovaná bez přebalu lesklá Jihokorejský prozaik Pak Mingju (nar. 1968) se svými absurdními, lehce filosofickými, fantaskními a skvěle napsanými texty zabydlel v posledním desetiletí mezi elitou světových spisovatelů. Už první sbírka povídek Castella vyvolala senzaci a nadšení čtenářů napříč světadíly i generacemi, podobný úspěch měly také následující novely a romány. V deseti povídkách Castelly bloumáme reálným světem, ovšem s nadstandardní nabídkou: zavíráme dobro a zlo do zuřivé ledničky, cestujeme po světě bez omezení na kachních šlapadlech, do vesmíru nás vystřelí letadélko na gumičce, při nadměrném provozování onlinových her se staneme roztomilým mývalem. O vlastní bezvýznamnosti čtenáře poučí povolání pušmena, ale i soužití ve stísněném prostoru. Kdo je příliš spokojený se stavem zeměkoule, pochopí, že je třeba počítat s útokem krakatic nebo s UFO vyslaných korporáty. Na druhé straně máme vždycky možnost stát... (alza.cz)

Štve vás, že máte pár kilogramů navíc a nemůžete se jich zbavit? Odborník na výživu Petr Havlíček vám poradí, že to jde dělat nejen obvyklými a dávno vyzkoušenými metodami, jako je hladovění a podobně – ale hlavně chytrou úpravou životosprávy a odbouráním zlozvyků, aniž byste přitom svůj život převrátili naruby. Až vyzkoušíte pár fíglů z tohoto dvd, zhubnete bez zbytečného potu a slz. Svou metodu Petr Havlíček předvádí na typických příkladech. Pomocí přehledného menu si můžete vybrat, co se na vás hodí. Dvd kromě toho obsahuje exkluzivní lekce vaření speciálních nízkokalorických – a přitom chutných pokrmů pro každou část dne.Délka: 104 minut Režie: Jan Reinisch, David Sís Dabing: CZ (knihydobrovsky.cz)

V první části druhého svazku dějin politického myšlení je podán systematický a kritický výklad politického myšlení od počátků až po vrcholný středověk. Velká pozornost je věnována ranému křesťanství, Augustinovi, byzantskému, arabskému a židovskému politickému myšlení, počátkům českého politického myšlení, zápasu mezi mocí světskou a duchovní v letech 1050 až 1200 a Tomáši Akvinskému. (knihydobrovsky.cz)

(patro.cz)

Jaroslav Havlíček neměl smysl pro romantičnost, vždy ho přitahoval jen člověk chybující a nikoli dokonalý, poněvadž jen takový je opravdu lidský. Byl neotřesně přesvědčený pesimistický fatalista. Věřil však i ve vůli, proti osudu třeba beznadějnou, zrovna proto však i ve svém pádu velkou. Vše je někdy až příliš klinické, zkoumané a možná trochu až úřednicky konstruované, aby nad tím vším byl zobecněn řád a pořádek světa. Nějak v něm zůstal střep dekadence, do které se narodil, spojený s určitou depresivní a pesimistickou linkou… (knihydobrovsky.cz)

Dostává se vám do rukou kniha vynikajícího popularizátora astronomie Ivana Havlíčka, kniha, která je odrazem lidského umu, fantazie a nezkrotné touhy po poznání. Již první průkopníci astronomie spatřili na Jupiteru neuvěřitelné detaily. Několik století poté disponuje lidstvo dokonalými sondami, které pořizují dech beroucí fotogra?e. V knize naleznete nejen popis cesty za poznáním největší planety Sluneční soustavy, ale i základní fakta o této podivuhodné planetě a podrobné mapy povrchových útvarů na největších čtyřech Jupiterových měsících. Kniha je doplněna předmluvou Petra Kulhánka. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Jen málo českých spisovatelů dokázalo dát svým příběhům tak hutnou a působivou atmosféru jako Jaroslav Havlíček, nejvýznamnější představitel tuzemského psychologického románu 20. století. Právě pro znepokojivý spodní proud, kterým autor podemílá životy postav, se dodnes od jejich osudů nedovedeme odtrhnout. Platí to bezezbytku i pro román Neviditelný, v němž Jaroslav Havlíček rozehrál velmi osobitou variaci příběhu vzestupu a pádu ctižádostivého selfmademana - inženýra Petra Švejcara. Jen málokdo by mohl říct, že vyústěním událostí v příběhu "Neviditelný" není přímo otřesen... Formát: 2 CD Mp3Délka: 2 hod. 47 min. 27 sek. (knihydobrovsky.cz)

Petrolejové lampy jsou psychologickým dramatem nepoddajné ženy zasazeným do kroniky lidských osudů v přelomové době, jejíž události daleko přesahují rozměry maloměsta, v němž se román odehrává. Příběhu vévodí mistrně vystižené, nejednoznačné, vnitřně rozporné, a proto opravdově živé postavy, jejichž charakter se vyhraňuje v krajních situacích, před nimiž není úniku. Hlavní hrdinka Štěpka, robustní amazonka obdařená dravou energií, si od dětství navykla na nepochopení, ale i obdiv. Bouří se proti nesmyslnosti osudu a její život trvale pohání napětí mezi vytouženým ideálem a reálnými okolnostmi. Běh událostí dokáže silnýma rukama ovládat, jenže ve věcech lásky to neplatí, a tak získává i ztrácí v podivném manželství, jež neodvratně míří k bizarnímu konci. Je Štěpčiným východiskem pouze ironie jako jediný čestný kompromis mezi hluboce raněnou duší a světem, s nímž se nelze smířit (Stendhal), anebo se naplní její vytrvalé přesvědčení, že "co není, může být"? Romantický realista Jaroslav Havlíček, vynikající pozorovatel a autor s mimořádně osobitým, neopakovatelným viděním světa, stvořil v tomto románu fascinující obraz všeobecné proměny z přelomu století, jež pokračuje až do našich dní. Podle románu Petrolejové lampy natočil režisér Juraj Herz stejnojmenný film s Ivou Janžurovou a Petrem Čepkem v hlavních rolích. (patro.cz)

Dobrodružství party kluků v malém městě na konci 2.světové války. (patro.cz)

Lékárník a účastník humanitárních misí Lékařů bez hranic Stanislav Havlíček na své druhé misi vedl v Bangladéši lékárnu pro uprchlický tábor, ve kterém našla útočiště před násilím nejpronásledovanější menšina na světě, Rohingové. Kniha Hlas větru, je právě odtamtud. Humanitární pomoc v krizové situaci vás může připravit na epidemii, válečný konflikt, zemětřesení nebo na stoletou vodu. Jak se žije a pomáhá bez elektřiny, bez vody i kanalizace v největším uprchlickém táboře na světě? Jak se pracuje v prostředí, kde je kromě všudypřítomných lidí nedostatek úplně všeho? Kniha o průběhu mise, ve které by měl lékárník znát snad i způsob ošetření hromadného hrobu. „Málokdo vykročí z komfortní zóny běžných starostí a zálib, aby prožil něco, co jím otřese a co ho promění. Standa takovou možnost čtenáři nabízí, protože svou vlastní proměnou prochází s každou další misí Lékařů bez hranic. Několik měsíců v ponižujících podmínkách uprchlických táborů v Bangladéši, kde se ztráta lidské důstojnosti mísí se strádáním desítek tisíc dospělých i dětí, Vás donutí uvažovat nově a jinak. Můžete propadnout frustraci ze ztráty smyslu a víry v lidskou pospolitost nebo se proměnit v pevnějšího a humánnějšího člověka, který je navzdory všemu schopen vidět a napříč kontinenty nabízet soucit, laskavost a nezištnou pomoc tam, kde je to opravdu třeba. Podobně jako to bylo a je potřeba i v naší zemi v době pandemie.“ Jan Trachta (patro.cz)

Hrdinou románu je osmatřicetiletý Martin Randl vzděláním pedagog s jistými sklony a zároveň skepsí k vědecké práci. Obklopen přáteli, kolegy ze studií a sousedy z domovské vsi poněkud bezcílně pendluje mezi ředitelským pachtěním na venkovské malotřídce a podivným pražským vědeckým ústavem. Sepíše obsáhlé odborné dílo, ale uvědomuje si, že vydat je znamenalo by riskovat podezření, že se snad snaží vyčnívat. Celkem podobně se mu vede ve vztahu k ženám. Řídí - neřídí, bádá - nebádá, žije - nežije, miluje - nemiluje. Tak lze charakterizovat okamžik, od kterého sledujeme Martinovy osudy na společenském přelomu od konce 80. let 20. století na práh třetího desetiletí nového milénia v "zemi nikoho" - mezi bodrým konzervativním venkovem a "ústavním" světem hříšné metropole. Karel Havlíček napsal svůj román ještě v dobách totalitních a nakladatelský redaktor mu nedovolil do něj zasáhnout s odstupem 40 let. Přesto nebo možná právě proto věříme, že se bude současnému čtenáři číst s jistou nostalgií k obsahu i formě. (patro.cz)

Dopisy Karla Havlíčka (1821–1856) odkrývají významnou část odkazu tohoto předního českého novináře, básníka, politika a organizátora národního života. O to překvapivější je, že ke kompletnímu kritickému vydání Havlíčkovy korespondence dochází až nyní. Druhý z plánovaných šesti svazků zahrnuje veškerou dnes známou odeslanou i přijatou Havlíčkovu korespondenci z let 1843–1844, tedy z doby Havlíčkova vychovatelského působení v Rusku a poté z období národní agitace v Německém Brodě. Dopisy z Moskvy staví před čtenáře oblouk sklenutý od počátečního proruského nadšení až k pozdější hořké deziluzi; mimoto umožňují pozorovat zrod Havlíčka-publicisty – autora Obrazů z Rus – a satirického básníka. V korespondenci z druhé půle roku 1844 pak Karla Havlíčka sledujeme především jako organizátora českého ochotnického divadla. Z Havlíčkova okolí je v tomto svazku nejvýrazněji slyšet hlas Viléma Gablera, jehož listy jsou zde otištěny úplně poprvé, a to v překladu do češtiny a v poznámkovém aparátu i v německém a francouzském originále. Dobový kontext a historické souvislosti otištěných dopisů jsou představeny v úvodní studii, dopisy jsou doplněny věcnými vysvětlivkami, kalendáriem Havlíčkova života a obrazovou přílohou. (patro.cz)

„Ne, vůbec to není akční ani adrenalinové. Nezachraňuji cizí životy přímou masáží srdce,“ říká lékárník Stanislav Havlíček o svém působení v nemocnici v Agoku. I když se misi snaží zlehčovat, bez Standova bystrého úsudku a pečlivé práce by Lékaři bez hranic tolik lidských životů nezachránili. Rozvrhl zásobování agocké lékárny na devět měsíců dopředu, připravil správný protijed na hadí uštknutí nebo namíchal tišící lék pro ošklivě popálenou holčičku. Nic ale nebylo tak těžké, jako když Tomáše Šebka učil pěstovat rajčata. V jeho zápiscích se čtenář podívá i na Komorské ostrovy, po nichž Havlíček putoval během své povinné dovolené. To vše doprovází svérázný humor a kouzlo osobnosti, díky kterému si Havlíček vyzkoušel i roli kazatele v africkém kostele. Co bylo to nejhorší, s čím se během půlroku v Agoku musel vyrovnat, a proč ho v Jižním Súdánu přejmenovali na Syna buvola? „Standa má pozorovací talent a znalosti místní fauny a flóry hodné Emila Holuba. Nezapře vynalézavého, praktického a ironií prosáklého Čecha.“ -- Jan Trachta „Stanislava Havlíčka jsem poprvé potkal v Agoku, kde jsme spolu strávili řadu měsíců v rámci mise Lékařů bez hranic. Když se už po pár dnech v jednom místním kostele obklopený výhradně místními lidmi účastnil společné mše, bylo mi jasné, že jen málokdo, koho jsem dosud poznal, je přátelštější. Nyní přinesl nejhlubší svědectví o tom, jak se v Agoku žije. A je o to výjimečnější, že ho nenapsal lékař, ale lékárník.“ – Tomáš Šebek (knihydobrovsky.cz)

Tři inspirované pohádkové bajky pro dospělé i děti, zahlédnuté a sepsané zatoulaným Oslíkem. "Pomůže-li kniha jedinému čtenári priblížit se o trochu více vlastní Cestě štěstí, nebyla psána nadarmo..." (knihydobrovsky.cz)

Petrolejové lampy jsou psychologickým dramatem nepoddajné ženy zasazeným do kroniky lidských osudů v přelomové době, jejíž události daleko přesahují rozměry maloměsta, v němž se román odehrává. Příběhu vévodí mistrně vystižené, nejednoznačné, vnitřně rozporné, a proto opravdově živé postavy, jejichž charakter se vyhraňuje v krajních situacích, před nimiž není úniku. Hlavní hrdinka Štěpka, robustní amazonka obdařená dravou energií, si od dětství navykla na nepochopení, ale i obdiv. Bouří se proti nesmyslnosti osudu a její život trvale pohání napětí mezi vytouženým ideálem a reálnými okolnostmi. Běh událostí dokáže silnýma rukama ovládat, jenže ve věcech lásky to neplatí, a tak získává i ztrácí v podivném manželství, jež neodvratně míří k bizarnímu konci. Je Štěpčiným východiskem pouze ironie jako jediný čestný kompromis mezi hluboce raněnou duší a světem, s nímž se nelze smířit (Stendhal), anebo se naplní její vytrvalé přesvědčení, že "co není, může být"? Romantický realista Jaroslav Havlíček, vynikající pozorovatel a autor s mimořádně osobitým, neopakovatelným viděním světa, stvořil v tomto románu fascinující obraz všeobecné proměny z přelomu století, jež pokračuje až do našich dní. Podle románu Petrolejové lampy natočil režisér Juraj Herz stejnojmenný film s Ivou Janžurovou a Petrem Čepkem v hlavních rolích. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Jen málo českých spisovatelů dokázalo dát svým příběhům tak hutnou a působivou atmosféru jako Jaroslav Havlíček, nejvýznamnější představitel tuzemského psychologického románu 20. století. Právě pro znepokojivý spodní proud, kterým autor podemílá životy postav, se dodnes od jejich osudů nedovedeme odtrhnout. Platí to bezezbytku i pro román Neviditelný, v němž Jaroslav Havlíček rozehrál velmi osobitou variaci příběhu vzestupu a pádu ctižádostivého selfmademana - inženýra Petra Švejcara. Jen málokdo by mohl říct, že vyústěním událostí v příběhu "Neviditelný" není přímo otřesen... (knihydobrovsky.cz)

Lékárník a účastník humanitárních misí Lékařů bez hranic Stanislav Havlíček na své druhé misi vedl v Bangladéši lékárnu pro uprchlický tábor, ve kterém našla útočiště před násilím nejpronásledovanější menšina na světě, Rohingové. Kniha Hlas větru, je právě odtamtud. Humanitární pomoc v krizové situaci vás může připravit na epidemii, válečný konflikt, zemětřesení nebo na stoletou vodu. Jak se žije a pomáhá bez elektřiny, bez vody i kanalizace v největším uprchlickém táboře na světě? Jak se pracuje v prostředí, kde je kromě všudypřítomných lidí nedostatek úplně všeho? Kniha o průběhu mise, ve které by měl lékárník znát snad i způsob ošetření hromadného hrobu. „Málokdo vykročí z komfortní zóny běžných starostí a zálib, aby prožil něco, co jím otřese a co ho promění. Standa takovou možnost čtenáři nabízí, protože svou vlastní proměnou prochází s každou další misí Lékařů bez hranic. Několik měsíců v ponižujících podmínkách uprchlických táborů v Bangladéši, kde se ztráta lidské důstojnosti mísí se strádáním desítek tisíc dospělých i dětí, Vás donutí uvažovat nově a jinak. Můžete propadnout frustraci ze ztráty smyslu a víry v lidskou pospolitost nebo se proměnit v pevnějšího a humánnějšího člověka, který je navzdory všemu schopen vidět a napříč kontinenty nabízet soucit, laskavost a nezištnou pomoc tam, kde je to opravdu třeba. Podobně jako to bylo a je potřeba i v naší zemi v době pandemie.“ Jan Trachta (knihydobrovsky.cz)

Hrdinou románu je osmatřicetiletý Martin Randl vzděláním pedagog s jistými sklony a zároveň skepsí k vědecké práci. Obklopen přáteli, kolegy ze studií a sousedy z domovské vsi poněkud bezcílně pendluje mezi ředitelským pachtěním na venkovské malotřídce a podivným pražským vědeckým ústavem. Sepíše obsáhlé odborné dílo, ale uvědomuje si, že vydat je znamenalo by riskovat podezření, že se snad snaží vyčnívat. Celkem podobně se mu vede ve vztahu k ženám. Řídí - neřídí, bádá - nebádá, žije - nežije, miluje - nemiluje. Tak lze charakterizovat okamžik, od kterého sledujeme Martinovy osudy na společenském přelomu od konce 80. let 20. století na práh třetího desetiletí nového milénia v "zemi nikoho" - mezi bodrým konzervativním venkovem a "ústavním" světem hříšné metropole. Karel Havlíček napsal svůj román ještě v dobách totalitních a nakladatelský redaktor mu nedovolil do něj zasáhnout s odstupem 40 let. Přesto nebo možná právě proto věříme, že se bude současnému čtenáři číst s jistou nostalgií k obsahu i formě. (knihydobrovsky.cz)

Další z řady monografií předních českých komiksových tvůrců. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha: Vynikající psychologický román Jaroslava Havlíčka (nejen) o dospívání, lásce a ztrátě. Helimadoe je akronymická zkratka složená z počátečních slabik jmen pěti dcer venkovského lékaře Hanzelína – Heleny, Lidmily, Marie, Dory a Emy. Do Starých Hradů se přestěhuje úřednická měšťanská rodina. Jejich třináctiletý syn Emil vážně onemocní a i přes nesouhlas jeho matky se mu stane ošetřujícím lékařem místní podivín Hanzelín. Ten má pět dcer, z nichž čtyři zaměstnává namáhavými pracemi doma i na poli. Emil se u nich začne zastavovat čím dál častěji a okusí nesnáze i slasti, o jakých se mu ani nesnilo… Poslední dokončené dílo Jaroslava Havlíčka, nejvýznamnějšího českého představitele psychologické prózy, ve skvělém podání Václava Knopa. (knihydobrovsky.cz)

Jako druhý díl čtyřsvazkových Spisů významného surrealistického básníka, esejisty, překladatele a klinického psychologa Zbyňka Havlíčka (1922-1969) vychází po svazku Dopisy Evě soubor jeho esejů, přednášek a teoretických prací. Dlouho očekávanou knihu s pohnutou ediční historií uspořádal Stanislav Dvorský, který ji též opatřil rozsáhlým edičním komentářem a doslovem. Havlíček ve svých statích reflektuje vlastní básnickou tvorbu, obšírně se zabývá sny a v řadu studií se věnuje surrealismu. K nejpodnětnějším textům patří studie, v nichž se uplatňuje jeho odborné zaměření, například stať o psychopatologii v díle Franze Kafky či studie o románu Neviditelný jeho otce, prozaika Jaroslava Havlíčka. Kniha je opatřena jmenným rejstříkem a doplněna rozsáhlým oddílem dokumentů. (knihydobrovsky.cz)

Kniha vzpomínek aktivního účastníka demokratizačního pokusu před padesáti lety. V Knihovně Listů je rozšířená o aktuální autorův úvod, krátké portréty hlavních aktérů a fotografie. D. Havlíček působil v roce 1968 jako vedoucí úseku tisku, rozhlasu a televize ÚV KSČ. Podává detailně a zblízka svědectví o dramatickém dění roku 1968 až do svého odchodu z funkce a poté do exilu, okolnosti okupace vojsky Varšavské smlouvy a vrcholná jednání s představiteli Sovětského svazu. Autor o novém vydání: „Jsem asi jeden z mála ještě žijících svědků, který se zúčastnil zasedání předsednictva ÚV KSČ v onu osudnou noc, kdy vojska Varšavského paktu začala okupovat Československo. Kniha je spontánní a pravdivou výpovědí o skutečnostech, jak se udály. Doufám, že pomůže dnešnímu čtenáři pochopit, v jakém prostředí a v jaké politické situaci se tenkrát pohyboval, účinkoval či rozhodoval Alexander Dubček a jeho obdobně smýšlející spolupracovníci.“ (patro.cz)

Veselé i hořké, dramatické i sousedským klidem dýchající, se šťastným koncem i tragické, zaplněné životem i smrtí, příběhy spíše obyčejnými než bůhvíjak zvláštními, přesto — nebo právě proto — však živoucími, nikoliv uměle konstruovanými, tím vším se odnepaměti vyznačovaly české soudničky, s nimiž jsou spjata i vynikající jména naší literatury. První soubor nových příběhů, k nimž podklady či inspiraci poskytli současní čeští soudci, přesvědčuje, že poezie tohoto žánru nezmizela. (patro.cz)

Kniha je úvahou o osudech dvou mimořádných vynálezů lidstva: státu a jeho právu. Zahrnuje zejména úvahy o některých příčinách závažné krize, v níž se nejdokonalejší organizace lidské společnosti ocitla, a vizi dalšího vývoje. Kniha sestává ze tří částí: O státu a demokracii, kde se autor zamýšlí nad dělbou a destrukcí moci v euroatlantickém prostoru, O právu a rozumu, v níž předkládá svou představu o vzniku a vývoji práva jako nejdůležitější funkcionality státu, a O budoucnosti státu a práva, jež vychází z přehledného shrnutí a představ o stavu základních nosníků demokratického právního státu, jimiž jsou demokratická forma vlády, koncept základních práv a svobod, vláda práva a systém dělby moci. (patro.cz)

eBook:,Kniha povídek o společenském vzdoru v období okupace, zahaleném do pohádkových jinotajů. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Děj knihy se odehrává v bohaté rodině, která se postupně rozpadá. Hlavním hrdinou je inženýr Petr, který si vezme dědičku továrny. Po svatbě zjistí, že s nimi v domě žije bláznivý strýček, který si myslí, že je neviditelný. Tento stav postupně rozvrátí jeho manželství a Petrova žena se nakonec také zblázní. Zfilmováno pod názvem Prokletí domu Hajnů. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Baladicky laděná psychologická novela rozvíjí příběh statkářského synka, posměšně zvaného Synáček, zprvu výtržníka a povaleče, později samotářského misantropa a posléze podnikavého hospodáře a průmyslníka, jemuž se manželství stává hybnou silou žití a jenž po smrti ženy nenachází smysl života a vyčleňuje se z lidského kolektivu. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Osud románové hrdinky Štěpky Kiliánové a jejího muže Pavla Vejrycha je u nás znám především díky filmovému zpracování v režii Juraje Herze s mimořádnými hereckými výkony Ivy Janžurové a Petra Čepka. Román Petrolejové lampy je první díl zamýšlené tetralogie, kterou už autor bohužel nestihl dokončit. (knihydobrovsky.cz)

Kniha je úvahou o osudech dvou mimořádných vynálezů lidstva: státu a jeho právu. Zahrnuje zejména úvahy o některých příčinách závažné krize, v níž se nejdokonalejší organizace lidské společnosti ocitla, a vizi dalšího vývoje. Kniha sestává ze tří částí: O státu a demokracii, kde se autor zamýšlí nad dělbou a destrukcí moci v euroatlantickém prostoru, O právu a rozumu, v níž předkládá svou představu o vzniku a vývoji práva jako nejdůležitější funkcionality státu, a O budoucnosti státu a práva, jež vychází z přehledného shrnutí a představ o stavu základních nosníků demokratického právního státu, jimiž jsou demokratická forma vlády, koncept základních práv a svobod, vláda práva a systém dělby moci. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Soubor povídek Jaroslava Havlíčka, které jsou protkány ponurostí, skepsí a životními prohrami. Detailně vykreslené hrdinky hrají o svůj život se špatnými kartami, které jim byly rozdány. Havlíček není ke svým postavám vůbec milosrdný. Příběhy tak nabízejí autentický pohled na dobu, která je dnes často idealizovaná. (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Komentář k původnímu LP XM 60025 z roku 1965: "Bože, dej mi, abych byl pilen, aby ze mne někdy měli Češi radost!" - takový zbožný povzdech si Karel Havlíček zaznamenal do zápisníku v noci 13. ledna roku 1842, když byl pro své kritické stanovisko k náboženským dogmatům a k církevní praxi vyloučen z pražského arcibiskupského semináře. A toto přání, první arcisvětské přikázání, jež si sám dal dvacetiletý student, samozřejmě jen s matnou představou o své budoucnosti, naštěstí Karel Havlíček splnil pro naše štěstí a pro naši radost v nejvyšší možné míře: jeho životní dílo publicistické i beletristické se stalo živným zdrojem radosti pro všechny rozumné a pokrokové Čechy za všech okolností našeho politického a kulturního vývoje, ať už za jeho života, ať po jeho smrti, za Rakouska i po něm, a až do naší živé přítomnosti. Karel Havlíček se narodil 31. října 1821 v Borové na Českomoravské vysočině v rodině zámožného kupce, nebylo by tedy bývalo nic zvláštního, kdyby jako dědic setrval v své společenské vrstvě, omezené, národně neuvědomělé a neživotné, politicky neúčinné. Ale bystrého hocha se ujal přítel rodiny, borovský kněz Jan Brůžek, a věnoval se mu jako zkušený a vzdělaný pedagog. Jeho výchovnou péčí byl Havlíček připraven pro studium na německobrodském gymnasiu, kdež se již s pomocí učitelů počal po svém vyvíjet v myšlenkové samostatnosti a k vlasteneckému cítění, a dokonce se už tehdy u něho projevují tvůrčí schopnosti literární. Jeho první pokusy básnické byly německé, jako tomu bylo i u jiných představitelských osobností našeho obrození, u Karla Hynka Máchy, u Boženy Němcové, ale skoro současně vznikaly i jeho prvotiny české. Pro příštího bojovníka je charakteristické, že si už tehdy přeložil píseň o hrdinech polského povstání z let 1830-31 z díla německého básníka Julia Mosena. Po příchodu na pražskou filosofii dospívá Havlíček v samém centru obrozenského ruchu k plnému národnímu uvědomění: "...němčiny jsem se zcela odřekl a svatou libozvučnou mateřskou řeč uchopiv, se vší chutí Čechem chci býti i řečí i skutky." Protože pak byl z borovského mládí prostoupen vděčnými vzpomínkami na vzdělaného a laskavého kněze a protože byl přesvědčen, že kněz má z inteligence nejblíže k prostým venkovským lidem a může své farníky nejsnáze a nejúčinněji vést ke vzdělání a k národnímu obrození, rozhodl se i on v dobrém úmyslu pro kněžské povolání. A pražský arcibiskupský seminář tak znova ohrozil jeho příští osvětové a tvůrčí poslání. Ale i tato překážka byla brzy překonána podle zákona trvalého, přísného, nezviklatelného vývojového procesu. Kněžští představení poznali Havlíčkovu myslitelskou samostatnost a vyloučili ho ze semináře. Ani tato oklika a zacházka nebyla však pro něho neužitečná: prohlédl aspoň důkladně do tajnosti církevní organizace a do kněžských praktik, což mu bylo navýsost užitečné, co živ byl, jak nám bohatě dosvědčuje především jeho odkaz satirický. Poměrné životní zajištění dovolovalo mu i potom, aby se samostatně vzdělával, aby byl stále pilný, jak si to uložil, aby si shromažďoval všecko možné, o čem usoudil, že se mu to jednou k něčemu hodí. Prošel pak v Rusku jako vychovatel nepředvídanou životní školou, přesvědčil se, že carské slavjanofilské samoděržaví není o nic lepší než rakušácké císařství a že pravoslaví je stejná vláda tmy jako jiná církevní dogmatika. Poznal důkladně slovanskou nesvornost, rozněcovanou feudály a statkáři, seznámil se s dílem N. V. Gogola a dospěl od naivního, idealistického všeslovanství k reálnému názoru na slovanskou vzájemnost. Ani tím však nezmalomyslněl. A stejně pronikl i v společenské rozpory: "Co je pán, šlechtic, ... voní pižmem, co je mužík, nevolní, ...zas juchtovinou...", a došel samostatně k závěru, smělému, ale jasnozřivnému: "...časem svým, jak se snadně předvídati může, juchta úplně zvítězí nad pižmem." Lid se mu stal zárukou národního vývoje. Obrazy z Rus, kniha jeho ruských zkušeností, vyrostly mu v letech 1842-46 v dílo souměřitelné s "obrazy ze života venkovského", k nimž poznenáhlu vyspívala Božena Němcová, v dílo, jež svým realismem, pronikavosti soudů a slovesnou svěžestí tvoří pevný předstupeň sociálního a cestopisného fejetonu Nerudova. Ještě jednou zkouškou a zároveň úskalím musel se však prodrat v letech své redaktorské a politické činnosti: stal se z něho mluvčí české buržoazie a hlasatel austroslavinismu, a tak roku 1848 nesouhlasil s revolučními akcemi a s radikálními demokraty. Ale přesto směle, radikálně a přímo bojovně hájil práva a demokratické svobody, jakoby rozpolcen svým měsťanským původem a zařazením a naproti tomu vírou v poslání lidových vrstev. Byl tím zaveden až na pozici ocejchovanou zpátečnictvím, ale perzekuci neunikl. A dobře se tak stalo, i za cenu jeho života. Konfiskacemi Národních novin a porotním soudem z 13. dubna 1849 se Havlíček vzpamatoval a proměnil se v důsledného a již nerozdvojeného bojovníka svého lidu. Jím zůstal pak až do konce svého života, nezadržel ho ani zákaz Národních novin z 19. ledna 1850, an (knihydobrovsky.cz)

Audiokniha:,Osud románové hrdinky Štěpky Kiliánové a jejího muže Pavla Vejrycha je u nás znám především díky filmovému zpracování v režii Juraje Herze s mimořádnými hereckými výkony Ivy Janžurové a Petra Čepka. Román Petrolejové lampy je první díl zamýšlené tetralogie, kterou už autor bohužel nestihl dokončit. Nahrávka z roku 2006 v režii Jakuba Doubravy (knihydobrovsky.cz)

Publikace Dokazování (úvahy o teorii a praxi) je pokusem o nový úhel pohledů na "krásnou hru" s rozhodujícím významem pro jakýkoliv právní - v tomto případě ovšem především civilní soudní - proces. Jak říkají autoři - ústavní soudce a právní filozof - dokazování obsahuje drama konfliktu, jehož pravidla předepisují existenci kladných i záporných postav, kulisy různých prostředí a míst, v nichž se odehrávaly skutkové děje, dialogy formující se v tvrzeních a protitvrzeních, listiny i další rekvizity, jimiž se rozhodný demiurg dramatu - soudce musí prodírat až k závěrečnému okamžiku uvěřitelného, srozumitelného a přesvědčivého vyvrcholení, které objasní a rozhodne ústřední zápletku. Dokazování v právu však svou povahou není pouze "hrou", v níž skutkovost přebíjí skutečnost, není jen, ač to v některých ohledech může tak vypadat, jakousi hrou na pravdu, nýbrž - a v tom je skryt jeho nejvýznamnější poklad - je zároveň (a z hlediska smyslu věci především) nejvážnějším úsilím o opravdové hledání pravdy, o co největší přiblížení skutkovosti a skutečnosti, úsilím o zjištění (a zajištění) věcných podkladů pro spravedlnost, neboť bez ní by soudní verdikt mohl být stokrát srozumitelný a tisíckrát formálně bezvadný, sotva by však byl také uvěřitelný a přesvědčivý. Kniha o třech stech stran obsahuje pět základních věcných částí: Obecné základy dokazování, Praktický rámec dokazování v civilním řízení soudním, Důkazní odpovědnost, Důkazní prostředky, Důkazní řízení a hodnocení důkazů. Autoři neskrývají, že jejich záměrem nebylo sestavit úplnou monografii nebo učebnici důkazního práva. Soustřeďují se pouze na vybrané otázky a předkládají své názory. Hlavním smyslem tohoto postupu je pro ně spíše vyvolání další, hlubší diskuse nad problémy i jistá provokativnost nabízených námětů a východisek. V závěrečné části (O dokazování a poučení) shrnují autoři základní stavební kameny své práce, jimiž je pokus o spojení filozofujících úvah s konkrétními poznatky opřenými o soudcovskou práci, o formulaci dokazování jako "celoprávní" otázky, o zdůraznění významu dokazování při hledání rámců spravedlivého procesu, o vyjádření smyslu přehlednosti cesty od poznání k rozhodnutí, která zahrnuje komplexitu obecné kognice i zvláštnosti důkazního řízení. (knihydobrovsky.cz)

Veselé i hořké, dramatické i sousedským klidem dýchající, se šťastným koncem i tragické, zaplněné životem i smrtí, příběhy spíše obyčejnými než bůhvíjak zvláštními, přesto - nebo právě proto - však živoucími, nikoliv uměle konstruovanými, tím vším se odnepaměti vyznačovaly české soudničky, s nimiž jsou spjata i vynikající jména naší literatury. První soubor nových příběhů, k nimž podklady či inspiraci poskytli současní čeští soudci, přesvědčuje, že poezie tohoto žánru nezmizela. Knížka obsahuje dvanáct příběhů z posledních let - najdete v ní "Případ krvavých kolen", "Případ plodného manžela", "Případ smutného šťastlivce" a další. Spojeny jsou vyprávěním skupiny soudců kolem stolu ve fiktivní hospodě U taláru. Také každý z těchto soudců má svůj skutečný předobraz ... (knihydobrovsky.cz)

Káva z Mocha je hořkosladkým lektvarem z pera nejpovolanějšího, totiž lékárníka. Bolestí jiných se dotýká míst, o nichž jste ani netušili, že v sobě máte.Dokud vznikají knihy, přinášející svědectví z míst, která by si za vlastní domov vybral jen málokdo, a dokud existují lidé, kteří žijí svůj život nejen pro sebe, je tu naděje. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Překvapivé dějové zvraty, tísnivá až hororová atmosféra, šílenství, propracovaná psychologie postav... Inženýr chemie Petr Švajcar se touží povznést nad své chudé poměry ze kterých vzešel. Pro uskutečnění svého životního plánu se rozhodne výhodně se oženit a převzít tak řízení celé továrny. Jako bytostný racionalista odmítá přikládat jakoukoliv váhu zjištění, že jeho bohatá snoubenka pochází z degenerované rodiny zatížené rodovým prokletím - vážnou psychickou poruchou. S postupujícími událostmi však opakovaně shledává, jak se jeho plány hroutí. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Helimadoe je posledním dokončeným románem Jaroslava Havlíčka, který byl napsán roku 1937, ale poprvé vydán až roku 1940. Název románu tvoří akronymická zkratka, složená z počátečních slabik jmen pěti dcer lékaře Hanzelína (Helena, Lidmila, Marie, Dorotka, Ema). Podle knižní předlohy natočil režisér Jaromil Jireš roku 1993 stejnojmenný film. Do Starých Hradů se přestěhuje úřednická měšťanská rodina; syn Emil vážně onemocní a přes nesouhlas matky se mu stane ošetřujícím lékařem podivín Hanzelín. Ten má 5 dcer, z nichž 4 zaměstnává namáhavými domácími i polními pracemi. Emil se u nich začne zastavovat častěji a častěji, neboť má strach o své zdraví a také se zamiloval do Emy, nejmladší z dcer. Poté, co však spatří žensky zralou Doru, se zamiluje do ní. Ta jím smýká, zahrává si s jeho city, a on zakouší hoře i slasti, o jakých se mu nesnilo. Je na ní závislý a nechá sebou zmítat. Pomůže jí, ač poměrně nerad, utéci s čerstvě ovdovělým iluzionistou Adalbertem Baldou. Poté je jeho otec přeložen do Jičína, kde hodnostně povýší na hejtmana a rodina navždy z města odjede. Už se tam nikdy nevrátí. (knihydobrovsky.cz)

Kniha vzpomínek aktivního účastníka demokratizačního pokusu před padesáti lety. V Knihovně Listů je rozšířená o aktuální autorův úvod, krátké portréty hlavních aktérů a fotografie. D. Havlíček působil v roce 1968 jako vedoucí úseku tisku, rozhlasu a televize ÚV KSČ. Podává detailně a zblízka svědectví o dramatickém dění roku 1968 až do svého odchodu z funkce a poté do exilu, okolnosti okupace vojsky Varšavské smlouvy a vrcholná jednání s představiteli Sovětského svazu. Autor o novém vydání: „Jsem asi jeden z mála ještě žijících svědků, který se zúčastnil zasedání předsednictva ÚV KSČ v onu osudnou noc, kdy vojska Varšavského paktu začala okupovat Československo. Kniha je spontánní a pravdivou výpovědí o skutečnostech, jak se udály. Doufám, že pomůže dnešnímu čtenáři pochopit, v jakém prostředí a v jaké politické situaci se tenkrát pohyboval, účinkoval či rozhodoval Alexander Dubček a jeho obdobně smýšlející spolupracovníci.“ (knihydobrovsky.cz)

Obsahová analýza časopisu Listy, který v letech 1971-1989 vydával v Římě Jiří Pelikán. Zkoumaných 19 ročníků zahrnuje 95 čísel, 9 dvojčísel, 14 mimořádných čísel, zvláštních čísel a příloh. Jejich obsah tvoří 5713 příspěvků, otištěných na 8994 tiskových stranách.Autor v první části knihy shrnuje údaje o vývoji obsahu časopisu, který se proměňoval v závislosti na politické a společenské situaci v Československu i ve světě. Rozbor se přitom opírá o specifický kódovací systém, který odpovídá obsahu časopisu.V druhé, mnohem obsáhlejší části jsou podle klíčových témat citovány výňatky z podstatných příspěvků, které byly v Listech otištěny. Tato "čítanka" umožňuje - vždy s přesnými odkazy na pramen - učinit si věrohodnou představu o vývoji názorů na probíhající politické a společenské dění. Vydává rovněž svědectví o významném příspěvku časopisu k zápasu o prosazení demokratických změn v okupovaném Československu a v celém sovětském bloku. (knihydobrovsky.cz)

Poslední 4. svazek Spisů ukazuje, že Zbyněk Havlíček byl obdařen zcela mimořádnou deníkovou citlivostí a to, že tato citlivost prostupovala všemi složkami jeho díla. Zbyněk Havlíček byl po celý život člověkem několikanásobně skrytým, utajeným: o tom, že je básník, se veřejnost dozvěděla až v roce 1966, tři roky před jeho smrtí; svou životní lásku před manželkou Věrou utajil do smrti a o jeho mnohaletém členství v KSČ také věděla jen hrstka lidí - přitom byl autorem té nejodvážnější, výrazově nejtvrdší a nejpůsobivější protistalinistické poezie u nás. Tato kniha tedy představuje ryze osobní deníky, které ukazují autora, pro nějž psaní bylo doslova vším. Psal doslova celý svůj život, psal pořád, ale nepublikoval… (knihydobrovsky.cz)

Popularizační studie o Karlu Havlíčkovi od našeho předního politologa. Havlíček jako zdroj inspirace pro dnešní myšlení o politice a společnosti. (patro.cz)

Karel Havlíček Borovský (1821—1856) je zakladatelem české politické žurnalistiky, tvůrcem veršované satiry a nejvýznamnějším autorem časových epigramů devatenáctého století. Jako vyhraněná novinářská osobnost se stal symbolem národního hnutí roku 1848 a zejména odporu vůči nastupujícímu neoabsolutismu v následujících letech. Svazek obsahuje: Obrazy z Rus, Epigramy a aforismy, Brixenské skladby, Satiry a politické písně, Smíšené básně. Na tento svazek naváže druhý díl (Publicistika), plánovaný na rok 2021. Edici k vydání připravil a komentář napsal Václav Vaněk. (patro.cz)

V Čechách nejprodávanější škola na akordeon obsahuje řadu cvičení na pravou i levou ruku, přehledné schéma rozsahů akordeonů a prstoklady k hraní stupnic. (patro.cz)