Adieu paris - vladimír křivánek, jiří hanuš

Křivánkova básnická sbírka intimních veršů je niternou zpovědí pulsující uvnitř úsporných a gnómicky broušených čtyřverší jako naléhavá zpráva ze světa viděného skrze ztracenou lásku a zmar a zároveň skrze vzpomínky na letmé okamžiky štěstí. (knihydobrovsky.cz)

Autor patří ke generaci, která dospívala v době reálného socialismu, kdy ještě platila povinná vojenská služba, a vychází z vlastních zkušeností u prvosledového útvaru. Pojem „vojna“ se dávno vytratil z povědomí mladých mužů a mnohdy o ní nemají sebemenší představu. Těm, kteří ji zažili, však zůstává ve vzpomínkách se vším, co s sebou přinášela. Ať už to byla mazácká vojna, pakárna, šikana, buzerace, ideologické vymývání mozků, imperialistická hrozba nebo mimořádné události. Zanechala i pozitivní stopy, neboť naučila odříkání, smyslu pro pořádek, samostatnosti v rozhodování a vážit si slušných lidí. Autor ve své vzpomínkové knize s odstupem téměř čtyřiceti let vypráví s nadhledem i pochopením o všem, co realita tehdejšího vojenského života obnášela. (patro.cz)

Autor vychází z meditativní linie české moderní poezie a snaží se navázat na tradici Josefa Hory. Pocity, k nimž se Křivánek stále vrací, jsou v jeho případě zakódovány ve smyslu lidské existence: i proto zde často nacházíme vykořeněnost, existenciální problematiku i touhu po životním zakotvení. (knihydobrovsky.cz)

Výběr prací Vladimíra Hanuše z let 1991-2014. Základní konstantou jeho tvorby je důraz na barevnou složku obrazu v podobě barevných polí vyzařujících energii. Po stránce obsahové převládají krajiny transponované v subtilní spirituální vize, v nichž propojuje abstraktní prvky a konkrétní motivy - lidi, zvířata, květiny. (knihydobrovsky.cz)

Soubor studií zabývajících se básnickou tvorbou druhé poloviny dvacátého století. Nahlíží ji z různých pohledů a v celém časovém rozpětí. Autor tu osvědčuje svou citlivost v nakládánís básnickým tvarem, schopnost analyzovat jej a posoudit i čtivě interpretovat. Ve svých hutných charakteristikách jednotlivých autorů a jejich prací se Křivánek jeví víc jako kritik než analytik, přesto však jeho studie směřují k literárněhistorickému výkladu. (knihydobrovsky.cz)

Rozsáhlý soubor čtyřveršových básnických miniatur básníka a literárního historika Vladimíra Křivánka s názvem Duše je divný pták soustřeďuje meditativní a zpovědní lyriku vznikající v posledních třech desetiletích - první básnická kvarteta byla psána v létě 1988 a poslední roku 2018. Jde o autorský výbor toho nejcennějšího, co Křivánek v žánru čtyřverší stvořil, a obsahuje básnická kvarteta různého typu: milostná, zpovědní, s přírodními motivy, filozofické meditace, modlitby, náladové evokace aj. Společné je jim melancholické vidění světa a důraz na krásu i pomíjivost lidského života. Kniha je dedikována básníku Janu Skácelovi, který inspiroval autora svými čtyřveršími v příklonu k této nelehké básnické formě, a doprovozena doslovem významného literárního historika a kritika Jiřího Opelíka. Tyto básnické miniatury, rafinovaně jednoduché a málomluvné, vyžadují od čtenáře čas a soustředění, opakované návraty k jednotlivým básním a cyklům. Takto motivicky a významově velmi bohatá kniha, vrstvená po tři desítky let autorovým životem, se nedá číst najednou, pokud z ní chcete mít odpovídající potěšení a umělecký zážitek. Minimalisticky pojatá publikace je rovněž holdem dvou básníků, Mistrů básnických kvartet - Janu Skácelovi a staročínskému básníku Li Poovi. (knihydobrovsky.cz)

V pořadí již devátá Křivánkova kniha poezie. Tvoří ji pětatřicet básní, sestávajících až na drobné výjimky z pouhých osmi veršů. Pro sbírku je příznačná snaha o významovou kondenzovanost, rytmickou bohatost, osobitou metaforičnost a výrazovou úspornost. Tyto tiché básnické meditace se obejdou bez zbytečných slov či jazykových exkluzivit, básník užití každého slova náležitě zvažuje. Verše na čtenáře působí dojmem životní autenticity, opravdovosti, která se rodí jen z mnohdy bolestně prožívané reality. Vstoupíme-li do ztišeného světa nové knížky, zjistíme, že dominantním časoprostorem je období podzimu a zimy a celá kniha je pak niternou bilancí stárnoucího básníka. Vrátka do ticha jsou sbírkou mistrovskou a bez nadsázky i tím nejlepším, co doposud autor napsal. V knize jsou využity výřezy z velkoformátových grafik Miloslava Polcara, které vznikaly nezávisle na básníkově poezii. Přesto mezi výtvarným a literárním dílem existuje těsná ideová a pocitová souvislost a celkové vnitřní souznění. (knihydobrovsky.cz)

Rozsáhlá bilanční sbírka veršů básníka, literárního historika a kritika Vladimíra Křivánka (*1951) shrnuje v sedmi cyklech a přísně promyšleném kompozičním výběru básně z let 2003-2009. Jde o poezii lidsky i umělecky zralou, málomluvnou, opřenou o ticho a zámlku, typologicky se hlásící k holanovské a skácelovské linii české meditativní poezie. Čistota tvaru je podpořena střídmou metaforikou, rytmickým bohatstvím a intonační splývavostí využívající množství asonancí. Za složitou prostotou těchto veršů se vnímavému čtenáři otevírá vnitřní svět plný hlubinných významů, životních paradoxů a bolestných tázání. Autor nemá rád experimentující svévoli, ataky prvoplánového básnického sdělení ani zdánlivě autentickou názornost. Jeho prožitek světa je niterný, prostoupen tesknou melancholickou kantilénou a vroucí citovostí. Hlavními tematickými okruhy sbírky jsou křehkost, nesamozřejmost a pomíjivost lidského života v protikladu k vegetativním rytmům přírodního řádu, nenaplněná láska, pocta nesmrtelné poezii, věštby osudových snů, víno, samota, bolest a obrana duchovního rozměru života. U zrodu této knihy stály tři dobré sudičky: opravdovost prožitku, vytříbenost tvaru a víra v moc básnického slova. Vladimír Křivánek Básník, literární historik a kritik Vladimír Křivánek se narodil 7. května 1951 v Kolíně nad Labem. Část dětství prožil v Pekingu, jinošský věk pak v Havaně, kam byl jeho otec v šedesátých letech vysílán jako obchodník s elektrárnami a cukrovary. Po absolutoriu Pedagogické fakulty UK v Praze zahájil svou pedagogickou dráhu jako učitel češtiny a dějepisu na devítiletce v Kladně; od roku 1990 se stal učitelem české literatury na řadě vysokých škol (Karlova univerzita, Literární akademie. Soukromá vysoká škola J. Škvoreckého v Praze, Technická univerzita Liberec, Univerzita Hradec Králové). Je zaměstnán v Ústavu pro českou literaturu AV ČR v Praze. Jeho badatelským zájmem jsou proměny české poezie od romantismu po současnost. Vedle literárněhistorické publikační činnosti psal a publikoval po celý ten čas poezii. Jako literární kritik se zabývá především novočeskou poezií v celém jejím rozsahu s důrazem na tvorbu autorů debutujících. Podílel se jako autor a editor na knihách vznikajících pro potřeby pedagogické praxe a na řadě literárněhistorických prací, lexikografických publikací a literárních slovníků. Doslovy doprovodil knižní soubory z díla Máchova, Nerudova i současných básníků. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Šampaňské básníkům / Szampana dla poetów – česko-polský výbor z poezie prof. Vladimíra Křivánka (1951–2022) se soustřeďuje na autorovu tvorbu z posledního dvacetiletí. Editor, jímž byl literární vědec a básník doc. Libor Martinek, byl při svém výběru veden snahou připravit čtenáři komplexní prožitek jednotícím rámcem, kterým je melancholická nálada Křivánkových veršů. Nejde tedy o průřez celou Křivánkovou básnickou tvorbou (autor debutoval básnickou sbírkou Vypouštění holubice již v r. 1982), ale o výběr určený tonalitou veršů českého básníka, jenž autora představuje ve dvou základních polohách jeho tvorby. Tyto polohy bychom mohli vztáhnout k holanovské a skácelovské linii české poválečné poezie. Méně výrazně byly proto ve výboru zastoupeny dvě další významné vazby Křivánkovy lyriky – existencialistická (mohli bychom říci ortenovská) a východní (v návaznosti na starou čínskou lyriku, mj. Li Poa), jejichž předvedení by původní rámec výboru přeci jen narušilo. Překladu do polštiny se ujal polský básník Franciszek Nastulczyk. (knihydobrovsky.cz)

Jiří Křivánek na stránkách své nové knihy loveckých povídek zaznamenává příhody tak, jak je přinesl jeho dosavadní myslivecký život a jak mu je vyprávěli jeho přátelé. Žádný z příběhů není smyšlený a jejich postavy jsou skutečné. Cílem vyprávění je nejen podělit se s čtenáři o všední i nevšední zážitky z lovu, ale také přiblížit krásu naší krajiny i přírody a zaznamenat život lesníků, lovců a myslivců tak, jak měl autor možnost je poznat. Text povídek je doplněn autentickými fotografiemi, které zachycují výjimečnost území vojenských výcvikových prostorů a dokreslují atmosféru jednotlivých příběhů. (knihydobrovsky.cz)

Kniha přináší první důkladnou a všestranně zaměřenou interpretaci díla a myšlení Ria Preisnera (1925–2007), českého konzervativního myslitele, filozofa, básníka, teatrologa, germanisty a překladatele. Do dějin české kultury se Preisner zapsal jako autor sedmi básnických sbírek, knihou o totalitarismu (Kritika totalitarismu), rozborem americké politiky a kultury (Americana), úvahami o smyslu českých dějin (Kultura bez konce – polemika s Václavem Černým), analýzou domácí a exilové filozofie (Speculum) a svými mistrnými překlady (zejména románů Hermanna Brocha) i teatrologickými studiemi (dílo J. N. Nestroye). Po celý život zůstal tvrdým kritikem komunistické moci, konzervativním myslitelem zdůrazňujícím zásadní význam křesťanství v osobním životě i ve společnosti. „Autor monografie si vůbec nic neusnadnil a pustil se do zevrubného rozboru četných Preisnerových knih, esejů, rozhovorů a dalších textů, a učinil tak na pozadí jeho dramatického života a doby, která se vyznačovala nebývalými historickými turbulencemi a zvraty. Využil přitom systematicky – jako první – archivních zdrojů z Preisnerovy osobní pozůstalosti, ale i z jiné provenience. Žánrově se nejedná o klasickou biografii, nýbrž o výklad Preisnerovy myslitelské pozice v kontextu československých/českých dějin ve 20. století v hlubším historickém záběru i širším středoevropském a euroamerickém kontextu. Hanušova preisnerovská monografie se stane důležitou knihou pro každého, kdo se bude zajímat nejen o české 20. století.“ (Jiří Suk) (knihydobrovsky.cz)

V čem spočívá identita duchovních katolické církve? Lze vůbec hovořit o jedné identitě, nebo jde spíše o komplex dílčích identit spojených s institučními a ideovými aspekty církve? Je kněžská identita spíše individuální, nebo je v určitém společenství v konkrétní době obecně sdílená? Nakolik je pojetí kněžství historicky a kulturně podmíněné? Je možné identifikovat nějaké "kněžské generace"? Jaké obrazy kněžství můžeme nalézt v české literatuře a publicistice? Co o tématu kněžské identity vypovídají filmové postavy kněží? Na takovéto otázky se pokouší odpovědět kolektivní práce českých historiků, teologů a odborníků na literaturu, výtvarné umění a film. Kniha v jistém smyslu doplňuje aktuální sociologické studie z této dosud málo prozkoumané oblasti a nabízí zajímavé podněty nejen pro historiky a sociology, ale též pro samotné příslušníky zkoumané profesní skupiny. Autoři: Stanislav Balík, Jaromír Blažejovský, Aleš Filip, Jiří Hanuš, Petr Husák, Michal Kaplánek, Karel Komárek, Alois Křišťan, Jiří Kudrnáč, Pavel Marek, Libor Ovečka, Miroslava Soláriková (knihydobrovsky.cz)

Pod názvem Válka světů se skrývají eseje, úvahy a glosy, většinou publikované v časopise Kontexty, v Lidových novinách a na portálu Pravý břeh v letech 2013-2017. Autor se v nich věnuje literatuře, náboženství a politice, tedy svým koníčkům. V oblasti literární aktualizuje významné romány 19. a 20. století, v oblasti náboženské ironizuje nepochopení základních křesťanských hodnot, v oblasti politické obhajuje konzervativní a klasicky liberální pohled na člověka a svět. Život je podle něj slzavé údolí, do kterého však kanou i krůpěje Božího milosrdenství. (knihydobrovsky.cz)

Soubor studií zabývajících se básnickou tvorbou druhé poloviny dvacátého století. Nahlíží ji z různých pohledů a v celém časovém rozpětí. Autor tu osvědčuje svou citlivost v nakládánís básnickým tvarem, schopnost analyzovat jej a posoudit i čtivě interpretovat. Ve svých hutných charakteristikách jednotlivých autorů a jejich prací se Křivánek jeví víc jako kritik než analytik, přesto však jeho studie směřují k literárněhistorickému výkladu. (patro.cz)

Poezie Vladimíra Hanuše (1961) je lyrická, obrazotvorná. Prolínající se s vlastní profesí autora, který je malířem. Tak jako v jeho abstraktních krajinách se jemně promalované barevné vrstvy překrývají a prostupují. Děje se to i v střídmých slovech jeho básní. A když / za letu / dostihne / v modři / pták ptáka / rozjasní se / a když zeptáš se / proč / tak tiše / vybledne / a mihotá / ve svých okrajích. Cítíme, jak slovo prostupuje slovem, křehne do měkkého oparu - oblaku, který nás obestírá, jako sen. Ten ostatně hraje v Hanušově tvorbě zásadní roli a záznamy několika z nich jsou součástí knihy. K dalším zdrojům jeho poetiky patří rodná krajina orlického podhůří, odkud pochází a na samotě žije, vážná hudba, zážitky z létání na kluzácích, kdy poznal "své" mraky. Jde o věčné téma jeho básní i obrazů. Jeho verše jsou v tom nejlepším slova smyslu spirituální, jsou modlitbou nad neuchopitelným a zároveň tak přítomným světem. Obrazový doprovod knihy tvoří stránky z Hanušových skicářů. (knihydobrovsky.cz)

RIO PREISNER, 1925 (Mukačevo) – 2007 (Indianola), byl básník, esejista, filozof, teatrolog, germanista a překladatel. Pocházel z české úřednické rodiny. V Mukačevě začal studovat na reálném gymnáziu, po krátkém pobytu v Přerově pokračoval v gymnazijních studiích v Praze-Smíchově. Po maturitě pracoval až do konce války jako dělník v ČKD Praha. V letech 1945–1950 studoval na FF UK germanistiku. V letech 1952–1954 vykonával vojenskou službu u Pomocných technických praporů, poté byl učitelem němčiny v Jazykové škole v Praze a pracoval jako překladatel. V roce 1968 se s rodinou nevrátil z dovolené v Jugoslávii a přes Rakousko a SRN odešel do USA, kde od března 1969 působil jako germanista na Pennsylvania State University, od roku 1973 jako řádný profesor. V roce 1992 odešel do důchodu a až do konce života zůstal trvale v USA. Do dějin české kultury se zapsal především jako autor sedmi básnických sbírek, trojdílnou knihou o totalitarismu (Kritika totalitarismu), rozborem americké politiky a kultury (Americana), úvahami o smyslu českých dějin (Kultura bez konce – polemika s Václavem Černým), analýzou domácí a exilové filozofie (Speculum) a svými mistrnými překlady (zejména románů Hermanna Brocha) i teatrologickými studiemi (dílo J. N. Nestroye). Po celý život zůstal tvrdým kritikem komunistické moci, konzervativním myslitelem, zdůrazňujícím zásadní význam křesťanství v osobním životě i ve společnosti. Publikace přináší příspěvky jak renomovaných českých historiků, politologů a literárních historiků, tak vzpomínky pamětníků. Jsou výsledkem konference, pořádané na jaře v roce 2017 na půdě Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. K příspěvkům Stanislava Balíka, Jiřího Hanuše, Romana Jocha, Charlese Kraszewského, Jiřího Munzara, Miroslava Nováka, Jiřího Suka, Pavla Švandy a Alexandra Tomského je přičleněn dodatek v podobě několika dosud nepublikovaných nebo méně známých Preisnerových děl. (knihydobrovsky.cz)

Autor patří ke generaci, která dospívala v době reálného socialismu, kdy ještě platila povinná vojenská služba, a vychází z vlastních zkušeností u prvosledového útvaru. Pojem „vojna“ se dávno vytratil z povědomí mladých mužů a mnohdy o ní nemají sebemenší představu. Těm, kteří ji zažili, však zůstává ve vzpomínkách se vším, co s sebou přinášela. Ať už to byla mazácká vojna, pakárna, šikana, buzerace, ideologické vymývání mozků, imperialistická hrozba nebo mimořádné události. Zanechala i pozitivní stopy, neboť naučila odříkání, smyslu pro pořádek, samostatnosti v rozhodování a vážit si slušných lidí. Autor ve své vzpomínkové knize s odstupem téměř čtyřiceti let vypráví s nadhledem i pochopením o všem, co realita tehdejšího vojenského života obnášela. (knihydobrovsky.cz)

Kolekce devatenácti esejů z pera významných historiků dokládá rozmanitost vědeckých přístupů. Jejich práce s historickými prameny, základními kameny bádání, je kombinována s etickým i estetickým rozhodováním, které tvoří nezpochybnitelnou součást jejich tvorby. Ta je často překvapující - nejen pro čtenáře, ale pro ně samotné. Představuje totiž velké intelektuální dobrodružství. Nemohou si vymýšlet prameny, nemohou si stanovit svévolná pravidla, zápletky a rozuzlení, jako to může udělat romanopisec. Mohou však napsat vědecké dílo, které je výsledkem tvůrčího přístupu. (knihydobrovsky.cz)

Kniha nabízí čtenáři exkurzi do Evropy předminulého století, do doby, kdy se rodila evropská modernita. Autoři rozborem politiky, kultury, náboženství i dalších fenoménů 19. století ukazují, jak mnoho z našeho uvažování je ovlivněno dobou, v níž se Evropa stala dominantním kontinentem. Tehdejší vývoj a ideje se staly základem pro budování institucí a organizací, které dosud ovlivňují náš každodenní život, naše představy a chování. Kniha je unikátní především tím, že ji sepsali společně profesor historie (Jiří Hanuš) a profesor politologie (Vít Hloušek). V dialogu historie a společenských věd se zde čtenáři nabízí nejen bohatý zdroj informací, ale i klíč k pochopení tehdejší doby a jejích stále aktuálních přesahů. Je určena nejen studentům obou oborů, ale každému, kdo se potřebuje oriento¬vat v procesech a jevech, které spoluutvářely naši současnou politiku a společnost. (knihydobrovsky.cz)

Publikace Křesťanství a lidská práva si klade za cíl vystihnout principiální problémy vzájemného vztahu křesťanské nauky i praxe k univerzální novověké ideji lidských práv. Tento vztah má svou nejednoznačnou a spletitou podobu, v níž je nesnadná orientace. Proto má předkládaná kniha přehlednou strukturu: nejdříve provádí čtenáře základními historickými souvislostmi, přičemž charakterizuje nejožehavější problémy dneška. Poté následují tři diskuse nad třemi podnětnými texty: Prohlášením Ramseyova kolokvia, úvahou německého politologa Hanse Maiera a rozborem středověkých řádových svobod z pera Léo Moulina. Diskuse se zúčastnili přední čeští teologové, filozofové, historici a právníci (Marta Munzarová, Ivana Noble, Josef Dolista, Pavel Floss, Luboš Kropáček, Josef Smolík a další). Ačkoli uvedené texty i následné debaty nepřinášejí jednotný a jednoznačný pohled na složité fenomény a vztahy, přispívají k jejich hlubšímu promýšlení. (knihydobrovsky.cz)

Pod názvem Historická kniha mého srdce vychází originální soubor textů, jež jsou věnovány osobnostem historického řemesla, těm, kteří dlouhodobě inspirují naši současnost svým dílem. K vytvoření těchto esejů byli přizváni lidé z různých vědních oborů a českého kulturního života. Jejich volba byla svobodná: podmínkou byl žánr a výběr knihy, k níž by měli bytostný vztah. Cílem této publikace je upozornit na základ našeho poznávání sebe sama i světa kolem nás, do něhož často patří zážitek z četby historické produkce. I profesionální historik je často poháněn motivací, která pochází z jeho četby v mládí, k níž se má tendenci stále vracet, i když ji už vidí kriticky. Hluboký zájem o historický způsob myšlení a současně smysl pro imaginaci, jež je trvalou součástí dějepisectví, je pravděpodobně i společným jmenovatelem autorů této knížky - nejen historiků, ale i filozofů, teologů, literárních vědců a autorů krásné literatury. Mezioborovost je zde tedy chápána právě v tomto smyslu, jako přihlášení se k jisté historiografické inspiraci, umožňující pochopení současnosti. Publikace má spíše osobnější ráz, k čemuž ostatně vybízí i zvolený žánr, totiž esej. Rehabilitace eseje patří k více než dvacetileté autorské, editorské a vydavatelské strategii Centra pro studium demokracie a kultury. Jedná se o žánr, který dává autorům řadu možností neotřelého vyjádření a ostatním umožňuje nahlédnout do jejich způsobu myšlení a do jejich tvůrčí dílny. Autoři esejů: Tomáš Borovský, Petr Fiala, Jiří Hanuš, Markéta Křížová, František Mikš, Josef Mlejnek, Denisa Nečasová, Tim Noble, Jiří Pernes, Ivana Ryčlová, Jiří Suk, Josef Šaur, Jan Štefan, Radmila Švaříčková Slabáková, Daniela Tinková, Milan Uhde, Radomír Vlček, Jaroslav Vokoun, Martin T. Zikmund (knihydobrovsky.cz)

Jsou básně, které pro svou genezi i rezonanci nutně potřebují ticho. Ticho soustředěné tvorby i ticho čtenářského sdílení. Takové jsou verše Pavla Hájka. Ticho se stává základním emblémem nové knihy, figuruje již ve výmluvném názvu. Mnohé básně knihy jsou vypracovány jako zátiší: až fotografické momentky stylizující vybrané jevy, předměty, přírodní scenerie do přízračné vnitřní krajiny. Ticho se stává tedy i svéráznou básnickou formou. A pochopitelně patří mezi nosné motivy celé sbírky. Základním tématem sbírky je prožitek času - čas a jeho proměny v životě a duši člověka. V Hájkových verších zaznívá také smutné konstatování o údělu básníků a poezie v dnešní necitelné a pragmatické době, obdiv k tvorbě mrtvých i živých autorů a zároveň soud nad bezcílnou a pažravou dobou. Cejch samoty a výlučnosti z básníka nejspíše nikdo nesejme, nelze však zrušit jeho nutkavý dar zpěvu. A o tom Hájkova poezie čtenáře přesvědčí každým nadechnutím verše. (knihydobrovsky.cz)

Autoři publikace se věnují různým podobám moderního českého (československého) státu od roku 1848 do současnosti. Vedle základních charakteristik státu se zamýšlejí nad tím, jaké společenské a národní skupiny určité státní formy přijímaly a které je naopak problematizovaly, nebo dokonce odmítaly. Dospívají přitom k mnohdy překvapivým závěrům. Kniha dokládá mezioborovou spolupráci historika a politologa. (knihydobrovsky.cz)

Příspěvky ze senátní konference pořádané Centrem pro studium demokracie a kultury. Sborník z konference pořádané Centrem pro studium demokracie a kultury ve spolupráci se Senátem PČR v listopadu 2016, která se věnovala dnes tolik diskutovanému tématu hodnot. Základní ideou setkání bylo představit hodnoty zejména v jejich vazbě na instituce, které je chrání, udržují a předávají dál. Kniha proto obsahuje příspěvky věnované jak veřejnému a politickému rozměru hodnot, tak i jednotlivým nositelům hodnot, jakými jsou například rodina, skautské hnutí, univerzita nebo zahraniční diaspora. Stranou nezůstala ani otázka po vztahu mezi hodnotami a křesťanskou etikou a spiritualitou. (knihydobrovsky.cz)

Unikátní knižní projekt, kombinující fotografické obrazy výtvarnice a básnířky Petry Růžičkové s funerálně-mysteriózní tematikou s básnickými texty, inspirovanými danými fotografiemi, od trojice významných českých básníků: Jany Štroblové, autorky třinácti sbírek poezie, prozaičky a překladatelky, Vladimíra Křivánka, básníka a literárního historika, a Jana Suka, básníka a esejisty. Výjimečnost projektu spočívá v tom, že ke každému obrazu vznikly tři básnické variace od výše uvedených autorů, čímž dochází k zajímavé konfrontaci obrazného vidění s literárním pojetím. Navíc jsou v rámci projektu konfrontovány i tři rozličné básnické rukopisy. Výsledkem je neopakovatelná a stmelující symbióza výtvarného a literárního přístupu k uměleckému dílu. Knižní projekt se opírá o ve světě dnes preferovanou filosofii umění, založenou na vzájemné prostupnosti a ovlivnitelnosti jednotlivých žánrů a forem. Z dějin českého i světového umění jsou známy především konfrontace díla jednoho výtvarníka a jednoho s ním souznívajícího literáta. Kniha Psáno na obrazy hřbitovů se koncentruje na "průzkum" multikulturního prostoru a na dosud málo praktikované střetnutí různých tvůrčích poetik. Projekt se rovněž realizoval jako výstava, která proběhla v roce 2009 v Galerii Břehová. Expozice by měla být putovní a v souvislosti s vydáním publikace se plánuje její přenesení do dalších galerií. Kniha Psáno na obrazy hřbitovů vyšla jako náročný výtvarně-básnický bibliofilský tisk v nákladu 333 ručně číslovaných výtisků. (knihydobrovsky.cz)

Tato originální publikace představuje autory, kteří nepatří k jedné generaci a nemají stejnou exilovou zkušenost, ale spojuje je inspirativní vzpomínka na texty, na něž v minulosti narazili a které je výrazně ovlivnily. Ba co víc, které se staly průvodci jejich dalšího života, tedy "knihami jejich srdce". Texty, jež jsou předmětem tohoto esejistického vzpomínání, nejsou výhradně exilové v tom smyslu, že by je napsali lidé, kteří většinou nedobrovolně opustili vlast. Jsou to publikace vydané exilovými nakladatelstvími, působícími mimo Československo v období 1948 až 1989, ať již byly napsány autory působícími doma nebo v zahraničí. Vzpomínky na význačné tituly jsou do jisté míry výrazem vděčnosti, neboť exilová nakladatelství a vydavatelství byla sice různá - v době svého trvání, ve svém obsahovém záběru i v kvalitě své produkce - každé z nich však odvedlo práci, jež zůstává obdivuhodná. Tento drobný výbor může být tedy chápán jako výraz poděkování těm, kteří se přičinili o to, aby exilové knihy v češtině vznikaly a aby se dostávaly ke čtenářům. Editoři Jiří Hanuš a Jiří Suk dali autorům (známým spisovatelům, historikům, sociálním a literárním vědcům, filozofům i žurnalistům) toto zadání: měli napsat kratší a čtivý esej, vystihnout přitom obsahový a estetický přínos zvoleného titulu s cílem připomenou současným, zvláště mladým čtenářům autory a jejich díla bez ohledu na omezení ideového charakteru. Naopak, smyslem bylo ukázat mimo jiné pestrost, rozmanitost tvorby publikované v exilu. Eseje neměly být zatěžkány mohutným poznámkovým aparátem ani odkazy na mnoho dalších titulů. Naopak zdůrazněn byl osobní aspekt, jak je to ostatně u tohoto žánru obvyklé, čímž vznikl soubor, který jistě vyvolá čtenářský zájem. AUTOŘI: Stanislav Balík, Adéla Gjuričová, Zdeněk Granát, Jiří Hanuš, Karel Hrubý, Petr Husák, Lenka Karfíková, Karel Komárek, Stanislav Komárek, Jiří Pehe, Jiří Přibáň, Jiří Suk, Milan Uhde (knihydobrovsky.cz)

eBook: Jiří Křivánek na stránkách své nové knihy loveckých povídek zaznamenává příhody tak, jak je přinesl jeho dosavadní myslivecký život a jak mu je vyprávěli jeho přátelé. Žádný z příběhů není smyšlený a jejich postavy jsou skutečné. Cílem vyprávění je nejen podělit se s čtenáři o všední i nevšední zážitky z lovu, ale také přiblížit krásu naší krajiny i přírody a zaznamenat život lesníků, lovců a myslivců tak, jak měl autor možnost je poznat. Text povídek je doplněn autentickými fotografiemi, které zachycují výjimečnost území vojenských výcvikových prostorů a dokreslují atmosféru jednotlivých příběhů. (knihydobrovsky.cz)

eBook: V souboru mysliveckých povídek Lovecká vzpomínání nabízí autor přes třicet loveckých příběhů. Rekapituluje v nich několik desetiletí své profesní dráhy, během nichž měl možnost navštívit mnoho překrásných míst hlavně ve vojenských výcvikových prostorech a hraničních pásmech, kam mnohdy lidská noha nevstoupila. Popisuje setkání s řadou lesníků, myslivců a lovců a přibližuje jejich osudy, úspěchy i strasti při lovu. V tomto ojedinělém putování časem zachycuje pomíjivé chvíle loveckého života a zaznamenává množství zážitků, které mu myslivecký život přinesl. (knihydobrovsky.cz)

Kniha autorského kolektivu sestávajícího z tuzemských i zahraničních badatelů a badatelek je věnována dobovým koncepcím nového člověka, které se utvářely v souvislosti s projekty sociálního inženýrství v Evropě 20. století. Nový člověk představoval symbol, vzor a zároveň cíl mnoha myšlenkových hnutí a proudů, které chtěly radikálně transformovat společnost a zároveň dosáhnout vyššího stupně humanity. Dobové obrazy nových mužů a žen předkládaly optimistické vize krásné a šťastné budoucnosti a slibovaly brzké překonání všech stávajících obtíží. Současně byly koncipovány jako protipól starých, údajně překonaných ideálů. Jednotlivé kapitoly této kolektivní monografie se zaměřují na konkrétní podoby nového člověka v různých geografických a časových souřadnicích vymezeného rámce, ovšem nejvíce prostoru je vyhrazeno socialistickým a fašistickým sociálním experimentům. (patro.cz)

„Chci vrátit politice smysl!“ S tímto heslem vstoupil do české politiky profesor Petr Fiala. Jeho cílem není jen obnova Občanské demokratické strany a její návrat mezi rozhodující politické síly v naší zemi. Jde mu o vytrvalý zápas o zachovaní našich svobod, o kvalitu demokracie, o dobré podmínky pro podnikání a volný trh, o omezení byrokracie, která ubijí všechny aktivní lidi. Usiluje o reformu Evropské unie, hájí národní zájmy, brání západní hodnoty a vzdělanost. Součástí tohoto promyšleného a komplexního programu je boj s chaosem, populismem, sociálním inženýrstvím a všemi novými ideologiemi. Rozhovory s Petrem Fialou připravil renomovaný historik profesor Jiří Hanuš na základě dialogů uveřejňovaných v průběhu minulých měsíců na stránkách portálu Pravý břeh. Představují pohled do dílny politika, který reprezentuje novou naději v českém a evropském veřejném prostoru a který svým dílem a činy představuje návrat k étosu Listopadu 1989. Jeho vzdělání, jasná koncepce, osobní přesvědčení a vytrvalost z něj činí lídra české pravice.. Jiří Hanuš (1963) je historik působící v Historickém ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a v brněnském Centru pro studium demokracie a kultury (CDK). Zabývá se dějinami 19. a 20. století, zejména jejich náboženskými a kulturními aspekty. Je editorem časopisu Kontexty, kde pravidelně publikuje články a komentáře. Autor a spoluautor řady publikací a odborných textů. V současnosti se věnuje rovněž dějinám českého exilu ve druhé polovině minulého století a dějinám univerzitní kultury. (knihydobrovsky.cz)

Cílem knihy je promyslet v dialogu s významnými českými odborníky „ideu univerzity“ i její konkrétní moderní projevy v zahraničí i v České republice. Dialog s Jiřím Hanušem vedli: Stanislav Balík, Petr Dvořák, Petr Fiala, Pavel Floss, Jiří Hanuš, Petr Horák, Jakub Jirsa, Jiří Lach, Jiří Macháček, Tomáš Machula, Dominik Munzar, Ivana Noble, Jan Sokol, Daniel Soukup a Kateřina Šimáčková. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Lekce z kulturní historie Další svazek edice Munice, v pořadí osmý, má široký tematický rozptyl. Zamýšlí se nad člověkem zasazeným do struktur času a prostoru, konfrontuje ho s proměňujícími se hodnotami, společenskými institucemi, náboženstvím, přírodou i chápáním budoucnosti. Důrazem na kulturněhistorické souvislosti nabízí současné fragmentarizované západní společnosti jednotný rámec. (knihydobrovsky.cz)

Kniha přináší první důkladnou a všestranně zaměřenou interpretaci díla a myšlení Ria Preisnera (1925-2007), českého konzervativního myslitele, filozofa, básníka, teatrologa, germanisty a překladatele. Do dějin české kultury se Preisner zapsal jako autor sedmi básnických sbírek, knihou o totalitarismu (Kritika totalitarismu), rozborem americké politiky a kultury (Americana), úvahami o smyslu českých dějin (Kultura bez konce - polemika s Václavem Černým), analýzou domácí a exilové filozofie (Speculum) a svými mistrnými překlady (zejména románů Hermanna Brocha) i teatrologickými studiemi (dílo J. N. Nestroye). Po celý život zůstal tvrdým kritikem komunistické moci, konzervativním myslitelem zdůrazňujícím zásadní význam křesťanství v osobním životě i ve společnosti. "Autor monografie si vůbec nic neusnadnil a pustil se do zevrubného rozboru četných Preisnerových knih, esejů, rozhovorů a dalších textů, a učinil tak na pozadí jeho dramatického života a doby, která se vyznačovala nebývalými historickými turbulencemi a zvraty. Využil přitom systematicky - jako první - archivních zdrojů z Preisnerovy osobní pozůstalosti, ale i z jiné provenience. Žánrově se nejedná o klasickou biografii, nýbrž o výklad Preisnerovy myslitelské pozice v kontextu československých/českých dějin ve 20. století v hlubším historickém záběru i širším středoevropském a euroamerickém kontextu. Hanušova preisnerovská monografie se stane důležitou knihou pro každého, kdo se bude zajímat nejen o české 20. století." (Jiří Suk) (patro.cz)

eBook: Autor patří ke generaci, která dospívala v době reálného socialismu, kdy ještě platila povinná vojenská služba, a vychází z vlastních zkušeností u prvosledového útvaru. Pojem „vojna“ se dávno vytratil z povědomí mladých mužů a mnohdy o ní nemají sebemenší představu. Těm, kteří ji zažili, však zůstává ve vzpomínkách se vším, co s sebou přinášela. Ať už to byla mazácká vojna, pakárna, šikana, buzerace, ideologické vymývání mozků, imperialistická hrozba nebo mimořádné události. Zanechala i pozitivní stopy, neboť naučila odříkání, smyslu pro pořádek, samostatnosti v rozhodování a vážit si slušných lidí. Autor ve své vzpomínkové knize s odstupem téměř čtyřiceti let vypráví s nadhledem i pochopením o všem, co realita tehdejšího vojenského života obnášela. (knihydobrovsky.cz)

Mýty a tradice středoevropské univerzitní kultury. Publikace si klade za cíl kulturní analýzu univerzitního prostředí, přičemž jejím hlavním analytickým nástrojem je pojem „mýtus“. Autoři chápou mýtus jako kulturní jev spojující současnost akademické sféry s minulostí a jako archetyp ve smyslu psychologie Carla Gustava Junga. Mýtus je podle autorů pevně vázán na symboly, rituály, hierarchické znaky a tradice nejrůznějšího druhu. Kniha představuje americkému a západoevropskému čtenáři univerzitní kulturu vlastní tzv. humboldtovskému okruhu akademické tradice, přičemž v centru pozornosti stojí prostředí českého vysokého školství ve srovnání se situací v Německu, Polsku, Rakousku a dalších zemích. Významným aspektem je proto charakteristika středoevropských univerzit, které prošly ve 20. století diskontinuitním vývojem. Specifikem knihy je preference náhledu akademické kultury převážně z pozice ne-metropolitních vysokých škol vzniklých v 19. a 20. století. Autoři pojali svou knihu historicky, ale nebrání se významným aktualizacím. Zajímá je zejména rozpor mezi humboldtovským ideálem a „akademickým kapitalismem“, hledání univerzitní jednoty v rámci diverzifikačních tlaků, tendence k oslabování univerzitních svobod a různé podoby univerzitní samosprávy. Autoři se pokouší svou publikací vyvolat debatu nejen v historických kruzích, ale také u zájemců napříč univerzitní komunitou. (knihydobrovsky.cz)

Kniha si klade dva stejně významné cíle: oslavit 90. výročí vzniku univerzity a otevřít diskusi o tradicích, podmínkách a perspektivách univerzitního vzdělávání v kontextu českých moderních dějin. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Autoři publikace se věnují různým podobám moderního českého (československého) státu od roku 1848 do současnosti. Vedle základních charakteristik státu se zamýšlejí nad tím, jaké společenské a národní skupiny určité státní formy přijímaly a které je naopak problematizovaly, nebo dokonce odmítaly. Dospívají přitom k mnohdy překvapivým závěrům. Kniha dokládá mezioborovou spolupráci historika a politologa. (knihydobrovsky.cz)

Reprezentativní publikace mapuje hlavní obrysy vývoje i aktuální stav brněnské filozofické fakulty, která vždy patřila k předním českým vysokoškolským institucím a osobnosti s ní spjaté spoluurčovaly ráz celého regionu. Autoři se zaměřili jednak na politický a hospodářský vývoj fakulty a její vědecký přínos, jednak na vztah učitelů a žáků a na proměny vztahů mezi fakultou a dalšími společenskými subjekty. Dějiny fakulty jsou prezentovány též jako historie určitého genia loci, který souvisí s fakultním areálem a intetektuálním brněnským prostředím. (knihydobrovsky.cz)

Je to procházka pamětí, nebo jen sladké přemítání? A záleží na tom? Každý svojí rybičkou si může rozříznout zažloutlou obálku, která ukrývá "volňáska do dětství". Bude to, jako byste se ze zářivého snu probudili do ještě krásnějších dní uhelných prázdnin. Je to vůbec nejkrásnější vyprávění rabiátského básníka s křehkým jménem. A když obálku zase zalepíte, přibudou v ní vaše slzy i váš smích... (knihydobrovsky.cz)

Český anglista, literární historik a překladatel František Chudoba patřil k zakládajícím profesorům Masarykovy univerzity. Narodil se 4. června 1878 v Dědicích u Vyškova, v roce 1897 maturoval na Vyšším reálném gymnáziu v Přerově a následně se rozhodl pro studium na lékařské fakultě v Praze, nakonec však vystudoval na filozofické fakultě český a německý jazyk. Ve svém vzdělávání pokračoval v Lipsku, Berlíně a následně i Oxfordu. Právě anglické prostředí jej uchvátilo a nakonec určilo i jeho další směřování poté, co natrvalo zakotvil v Brně. Na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity působil až do své smrti v roce 1941. Dostalo se mu tak příležitosti podílet se na utváření akademického života moravské metropole. Mimo jiné se angažoval i v několika akademických spolcích, např. Matici moravské. V letech 1927 až 1928 zastával funkci děkana fakulty. Vedle toho ovšem nadále pěstoval své zahraniční kontakty, které navázal během studií v mládí, což mu umožnilo vybudovat bohatou knihovnu anglických publikací. František Chudoba se věnoval renesanční, a zvláště pak romantické literatuře, jeho studie o Shakespearovi, Byronovi, Wordsworthovi, Carlyleovi, Austenové, Keatsovi a dalších vynikajících literátech patří dnes ke klasickým odborným pracím. Zapsal se nesmazatelně mezi významné osobnosti brněnského kulturního života. Mezi předními českými intelektuály, umělci a vědci byl uznáván jako pracovitý, svědomitý filolog a poctivý člověk. Není možné také opominout skutečnost, že Chudoba byl popularizujícím polemikem – jeho novinové příspěvky, které nepostrádají široký kulturní přehled i vtip, jsou spjaty s Lidovými novinami. Publikace Vědec a občan obsahuje zasvěcené studie od tří předních odborníků. Lukáš Fasora začleňuje Chudobu do humboldtovské tradice univerzitních profesorů, Jiří Munzar přináší zásadní pohled na vztah F. Chudoby k F. X Šaldovi a Luděk Navrátil charakterizuje Chudobovu pozůstalost uchovanou v Archivu MU. Kniha je však především antologií známějších i dosud nevydaných textů brněnského profesora – jeho článků, rozhlasových přednášek a překladů. (knihydobrovsky.cz)

Kniha autorského kolektivu sestávajícího z tuzemských i zahraničních badatelů a badatelek je věnována dobovým koncepcím nového člověka, které se utvářely v souvislosti s projekty sociálního inženýrství v Evropě 20. století. Nový člověk představoval symbol, vzor a zároveň cíl mnoha myšlenkových hnutí a proudů, které chtěly radikálně transformovat společnost a zároveň dosáhnout vyššího stupně humanity. Dobové obrazy nových mužů a žen předkládaly optimistické vize krásné a šťastné budoucnosti a slibovaly brzké překonání všech stávajících obtíží. Současně byly koncipovány jako protipól starých, údajně překonaných ideálů. Jednotlivé kapitoly této kolektivní monografie se zaměřují na konkrétní podoby nového člověka v různých geografických a časových souřadnicích vymezeného rámce, ovšem nejvíce prostoru je vyhrazeno socialistickým a fašistickým sociálním experimentům. (knihydobrovsky.cz)

Kniha se zamýšlí nad člověkem zasazeným do struktur času a prostoru, konfrontuje ho s proměňujícími se hodnotami, společenskými institucemi, náboženstvím, přírodou i chápáním budoucnosti. Důrazem na kulturněhistorické souvislosti nabízí současné fragmentarizované západní společnosti jednotný rámec. (knihydobrovsky.cz)

eBook: Kniha není vyprávěním pouze muzikologickým, ale plnokrevným svědectvím moudrého muže neomylného citu, mimořádně vnímavého, jenž užívá života a k okolnímu světu přistupuje se snahou porozumět všem zdánlivým či skutečným paradoxům uplynulého století. Na otázky Jiřího Hanuše o Leoši Janáčkovi, o české hudbě a o rodící se české identitě odpovídá Miloš Štědroň poutavě a stěží napodobitelným způsobem. Jeho myšlenky mají spád, jsou řazeny v rychlém sledu za sebou, jako by byly zachyceny bezděčně při soukromém rozhovoru. Tím je překlenut prostor mezi odborným jazykem a jazykem běžného života. (knihydobrovsky.cz)

Kolektivní monografie trojice autorů brněnské Masarykovy univerzity L. Fasory, J. Hanuše a J. Malíře otevírá dosud badatelsky neprozkoumané téma - sekularizaci venkovského prostoru v rámci střední Evropy v 19. století. Jednotlivé příspěvky publikace rozebírají pojem sekularizace a možnosti jeho užití v různých humanitních oborech a přinášejí konkrétní výsledky výzkumu domácích i zahraničních historiků a sociologů. Čtenář se může seznámit s řadou inspirativních podnětů, které se týkají politizace českého a moravského venkova, vytváření konfliktních stranických linií, venkovského "konzervatismu" se specifickým prožíváním času a prostoru, náboženské symboliky, sporů mezi školou, farou a obecním úřadem, případně problematiky antiklerikalismu. Sedmnáct dílčích příspěvků představuje reprezentativní soubor, jenž navazuje na otevření diskuse v podobě knihy Sekularizace českých zemí v letech 1848-1914 (CDK, Brno 2007) a který bude mít pokračování ve zkoumání sekularizace dělnictva ve středoevropských městech. (knihydobrovsky.cz)

Zralá sbírka autora, který má za sebou významné básnické a prozaické dílo. Ve svých nových verších navazuje na tradiční hodnoty české poezie, cítíme tu lyrickou hravost Wernische i Blatného. Petr Motýl je ale svébytný a svůj. Křehký a citlivý, ale také přesný v umění zachytit ve zkratce drsnou tvář skutecnosti. Vzpomínky, mikropříběhy, zvonivé poznámky k ryzí soucasnosti, biblické motivy, ohlasy na českou i světovou literaturu, hudbu a výtvarné umění, filosofický podtext, cizelované miniatury i řecište delších básní. Autorův výrazný rukopis všechny tyto polohy sjednocuje. (knihydobrovsky.cz)

eBook:,Masarykova univerzita představuje z hlediska bádání nad dějinami vysokého školství a vyššího vzdělání ve 20. století velmi zajímavý případ. Její historický příběh je dlouhým řetězem snah o akceptaci práva na existenci, zápasem o kontinuitu vědeckého bádání a bojem s nepřízní nedemokratických režimů. Je ovšem na druhé straně svědectvím o nezlomné vůli univerzitních pracovníků překonat obtíže a náročná období, o ideálech a étosu, v nichž je zakotvena evropská univerzitní tradice. Kniha si klade dva stejně významné cíle: oslavit 90. výročí vzniku univerzity a otevřít diskusi o tradicích, podmínkách a perspektivách univerzitního vzdělávání v kontextu českých moderních dějin. Publikace proto hodlá oslovit široký okruh čtenářů spojených s Masarykovou univerzitou, Brnem a Moravou a připomenout jim u příležitosti jubilea slavné i stinné stránky dějin alma mater. Autorům však jde také o příspěvek do vědecké diskuse, probíhající dosud spíše mimo okruh domácí vědy, o otázce postavení univerzity ve společnosti, o proměnách vědy, vysokoškolského studia a celé univerzitní kultury ve velmi dramatických a totalitními ideologiemi silně poznamenaných českých a evropských dějinách 20. století. (knihydobrovsky.cz)

Kniha vychází z tvůrčí dílny čtyř dlouholetých přátel, kteří již téměř čtvrt století vytvářejí konzervativně-liberální centrum a spojuje je i redakční práce v revue Kontexty. Společenství čtyř autorů, z nichž dnes působí jeden ve vysoké politice, dva na univerzitní půdě a jeden v občanském sektoru, popisuje problematické tendence naší a evropské politiky od "roku zázraků" 1989 a analyzuje příčiny současné krize. V tematicky členěných kapitolách i závěrečném doporučení autoři nabízejí cestu k hodnotově ukotvenému a efektivnímu řešení nejpalčivějších problémů současnosti a formulují klíčové ideje, na nichž lze u nás obnovit autentickou pravicovou politiku - a vlastně i demokratickou politiku jako takovou, jež se dostává do krize. Publikaci lze číst i jako obsáhlou odpověď na nejrůznější zmatečné, povrchní a emocionální petice a výzvy, jež pravidelně produkují někteří čeští veřejní intelektuálové. Odtud i poněkud expresivní název Manifest čtyř. (knihydobrovsky.cz)

Kniha není vyprávěním pouze muzikologickým, ale plnokrevným svědectvím moudrého muže neomylného citu, mimořádně vnímavého, jenž užívá života a k okolnímu světu přistupuje se snahou porozumět všem zdánlivým či skutečným paradoxům uplynulého století. Na otázky Jiřího Hanuše o Leoši Janáčkovi, o české hudbě a o rodící se české identitě odpovídá Miloš Štědroň poutavě a stěží napodobitelným způsobem. Jeho myšlenky mají spád, jsou řazeny v rychlém sledu za sebou, jako by byly zachyceny bezděčně při soukromém rozhovoru. Tím je překlenut prostor mezi odborným jazykem a jazykem běžného života. (knihydobrovsky.cz)

Cílem knihy je promyslet v dialogu s významnými českými odborníky "ideu univerzity" i její konkrétní moderní projevy v zahraničí i v České republice. Dialog s Jiřím Hanušem vedli: Stanislav Balík, Petr Dvořák, Petr Fiala, Pavel Floss, Jiří Hanuš, Petr Horák, Jakub Jirsa, Jiří Lach, Jiří Macháček, Tomáš Machula, Dominik Munzar, Ivana Noble, Jan Sokol, Daniel Soukup a Kateřina Šimáčková. (patro.cz)

Monografie sleduje proměny kněžské identity v moderní éře. Autorský kolektiv si nepostavil cíl rozšířit debatu o problematice identit o další závažný metodologicky orientovaný text, ale zaměřil se na otázku, jak sociologickou, psychologickou či filosofickou kategorii identity naplnit pevně založeným pramenným výzkumem. Publikaci tvoří biografie třinácti různě postavených kněží, kteří náleželi do několika generací. Jsou zde mj. zastoupeni kněží ve světské pastoraci (smíchovský děkan Jan Pauly), biskupové (českobudějovický Jan Valerián Jirsík), řeholníci (redemptorista Andreas Hamerle), teologové (Eduard Winter, profesor na Německé univerzitě v Praze, posléze v NDR), politici (ústřední tajemník ČSL Bohumil Stašek) i básníci a outsideři (například Jakub Deml). Časové vymezení je rámováno z jedné strany snahou papežů o obnovu autority římskokatolické církve po Francouzské revoluci a z druhé strany obdobím meziválečné Československé republiky s jejím komplikovaným hledáním konsensu s katolickou církví. Identitou rozumíme typ sounáležitosti s lidským společenstvím vymezený sebeuvědoměním člověka, tedy prožíváním toho, čím jedinec je nebo se cítí být. Zajímavá je otázka sebepojetí kněze a jeho reflexe okolím (identita osobní) i otázka hodnot a znaků vytvářejících sounáležitost s komunitou – farností, klérem, národem (identita sociální). Reflektujeme proto jednak fázi dospívání kněze, během níž je identita výrazným způsobem formována zvenčí, jednak další fáze života, profilující se snahou kněze dostát svému povolání či upravit si svou identitu podle rolí připsaných okolím, úřadem, očekáváním nadřízených, spolubratří nebo farníků. Právě moderní doba v důsledku zrychlujících se změn společnosti a sekularizačních tlaků generovala větší možnosti individuální volby a větší množství konfliktních linií, než bylo dříve obvyklé. (patro.cz)